Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění možný přínos moderní léčby. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Podobné dokumenty
Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění..a možný přínos moderní léčby

Co nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu

Projekt realizovali. Projekt podpořili. Odborný garant

Sociální a ekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění v České republice iniciativa Fit for Work Europe

RS léčba. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha

FARMAKOEKONOMIKA v kostce Jak se jí daří v ČR?

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Kancelář zdravotního pojištění I Health Insurance Bureau

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Farmakoekonomika karcinomu prsu s ohledem na trastuzumab v adjuvanci

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OK1

Pluralita zdravotních pojišťoven. Sdružení Občan 3/2017 Ladislav Friedrich

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Kalkulace nepřímých nákladů Seminář ČVUT FBMI

Nové trendy v léčbě RS a jejich prosazování do praxe

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Pravidelný výstup z registru ReMuS

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění

Pravidelný výstup z registru ReMuS

Pravidelný výstup z registru ReMuS

Seznam příloh. Systémy sociálního zabezpečení v České republice. Dávky a služby poskytované z nepojistných subsystémů

Zvýšení schopnosti pracovnělékařských služeb pečovat o zdraví stárnoucí pracovní populace. MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL

Přehled aktuálních výsledků studií v ČR

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE PLATNÝ OD

Přehled poplatků a parametrů pojištění Investiční životní pojištění EVOLUCE

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ VÝBĚROVÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ MAXIMUM EVOLUTION

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

Přehled poplatků a parametrů pojištění Výběrové životní pojištění MAXIMUM EVOLUTION

Rozvoj a prezentace registru ReMuS

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Pravidelný výstup z registru ReMuS

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ Investiční životní pojištění OK1

Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ Investiční životní pojištění OK1

Pravidelný výstup z registru ReMuS

Farmakoekonomika v psychiatrii zvyšování kvality péče. Ladislav Hosák Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Ekonomie zdravotnictví. Daniel Smutek

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2019 Obsah:

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2017 Obsah:

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

Maturitní témata profilová část

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2018 Obsah:

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah:

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2018 Obsah:

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2019 Obsah:

Cost of illness studies

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Stárnutí populace a média

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2019 Obsah:

HTA v České republice a ve světě

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE PLUS

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2018 Obsah:

FLEXI životní pojištění sazby rizik

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v listopadu 2014

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

ÚHRADA V CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU V ROCE 2014 DIAGNOSTICKÁ SKUPINA: ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA KONFERENCE PS PČR LISTOPAD 2014

Přehled poplatků a parametrů pojištění. Výběrové životní pojištění MAXIMUM EVOLUTION PLUS

Teorie a politika pracovního trhu. Kombinované studium Jaro 2013

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE PLUS

Kapitálové životní pojištění Kapitálové důchodové pojištění. Sazebník a přehled poplatků platný od 1. říjen 2016

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

Výběrové životní pojištění MAXIMUM EVOLUTION PLUS

Kapitálové životní pojištění Kapitálové důchodové pojištění. Sazebník a přehled poplatků platný od 1. května 2015

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2014

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE

Posuzování invalidity od a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR

Financování českého zdravotnictví v Evropském kontextu. Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013

Transkript:

Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění možný přínos moderní léčby Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

CO JSME JIŽ SLYŠELI RS/AS je celoživotní progresivní onemocnění s postupně se zhoršující kvalitou života a rozvojem disability Náklady rostou s progresí onemocnění, zejména náklady nepřímé a ztráta produktivity (souvisí se ztrátou soběstačnosti) Většina/všichni pacientů směřuje do invalidity Léčba je často nasazována až v pozdním stadiu onemocnění

Farmakoekonomika: záleží na úhlu pohledu Pacient -pocit zdraví -kvalita života -spoluúčast -spokojenost s léčebným procesem Lékař/zdrav. zařízení -úspěšnost léčby -profitabilita Plátce (ZP) -úspěšnost léčby -náklady/ceny -klientovo vnímání hodnot Zaměstnavatel/ společnost -úspěšnost terapie -délka prac. neschop. -produktivita

Náklady (cost) Přímé Medicínské Léky, materiál Hospitalizace Ambulantní péče Mzdové náklady Spoluúčast Nemedicínské Přeprava Hotelové služby Nehmotné Obtížně vyjádřitelné Bolest, strádání Nepřímé Prac. neschopnost ztráta produktivity Invalidizace Předčasné úmrtí Čerpání sociální péče

NÁKLADY NA RS = CO VYDÁVÁME? Rozpočet zdravotního pojištění /platby za pojištěnce/ Rozpočet sociálních služeb /invalidní důchod, dávky v nemoci/ Náklady na diagnózu Krajské a obecní rozpočty Přímé platby občanů /spoluúčast/

NÁKLADY NA RS = CO ZTRÁCÍME? Zkrácení doby života (ztráta hodnoty lidského života) Snížení/ztráta produktivity (absenteeism, presenteesm) Ztráty společnosti (podíl na HDP) Snížení pracovního výkonu Neformální produktivita (rodina, přátelé, volný čas)

NÁKLADY ROSTOU S PROGRESÍ ONEMOCNĚNÍ Německo 2006

NEPŘÍMÉ NÁKLADY TVOŘÍ KOLEM 50% CELKOVÝCH NÁKLADŮ

NESCHOPNOST PRACOVAT PŘI RA Pracovní neschopnost: ~20% v 1. roce 32% to 50% po 10 letech Až 90% po 30 letech Working part-time Working full-time Work disabled 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Development of work disability over 15 years in 148 patients with early RA 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Lacaille D. J Rheumatol 2005;32: 42-45, Puolakka K. Arthritis Rheum 2005;52:36-41. Eberhardt K et al. J Rheumatol 2007;34:481-487.

Proportion of patientso below 65 SCHOPNOST PRACOVAT PŘI RS PROGRESIVNĚ KLESÁ 100% 100% 90% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 77% 67% 66% 76% 49% 44% 27% 33% 9% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Proportion of patients working 0% 0-1 2 3 4 5 6 6,5 7 8-9 EDSS 0% Aged < 65 years Employed Source: Kobelt et al, JNNP 2006, Berg et al, EJHE 2006

Probability 50% OF DANISH MS PATIENTS RETIRED AFTER 10 YEARS PO 10 LETECH JIŽ 50% PACIENTŮ NEPRACUJE Probability for Danish MS patients to maintain in the work force 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 Healthy controls MS patients Registry study with 2538 MS patients After 5 years 30% of the patients had sick pension, and 3% in the control group 0.0 0 5 10 15 20 25 Time (years) Pfleger C, Social consequences of multiple sclerosis, PhD dissertation, Aarhus University, 2009

PORUCHY MOBILITY NEJVÍCE POŠKOZUJÍ KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ S RS Poruchy mobility mají nejtěsnější korelaci se významným snížením kvality života (SF-36, MSQoL) 64-85% pacientů s RS má poruchy chůze Po 15 letech od diagnózy má pacient 40% pravděpodobnost, že nebude schopen sám chodit Poruchy mobility/chůze = ztráta produktivity/zaměstnání U 50% pacientů zvyšují poruchy chůze významně osobní náklady na léčbu

PORUCHY CHŮZE NEJVÍCE SNIŽUJÍ KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ S RS Heesen 2008

% Females % Males Mobilita a zaměstnanost u RS NARCOMS 2007 Registry Study (N = 8180) Vztah mezi zaměstnaností a skórem mobility Nepracuje Pracuje plně Pracuje částečně 100 100 90 90 80 80 70 70 60 60 50 50 40 40 30 30 20 20 10 10 0 0 1 2 3 4 5 6 Employment by Mobility Score: Women 0 0 1 2 3 4 5 6 Employment by Mobility Score: Men Zaměstnanost významně poklesla s postupnou ztrátou mobility jak u mužů, tak u žen (P<0.0001) Korelace s nezaměstnaností byla silnější při nižším stupni postižení mobility (P<0.0001) V celé kohortě byla nalezena silná korelace mezi mobilitou a výší přijmu (P < 0.0001) Salter AR et al Impact of loss of mobility on instrumental activities of daily living and socioeconomic status in patients with MS Med Res Opin 2010: 26:493-500. Curr

Poruchy chůze a únava nejvíce korelují s nezaměstnaností Kanadská studie a 602 MS pacienty (172 mužů) V 78% nezaměstnanost v důsledku projevů RS Nejčastěji Poruchy chůze(41%) Únava (39%) Poruchy paměti a zraku (12%) Významná korelace s nezaměstnaností (MANCOVA) Poruchy moblity (P=0.001) Věk (P=0.001) Kognitivní poruchy(p=0.001) MANCOVA=multivariate analysis of covariance. 15 Edgley K, et al. Can J Rehabil. 1991;4:127-132.

NEFORMÁLNÍ PÉČE VYSOKÉ NÁKLADY S progresí onemocnění rostou zejména nepřímé náklady a náklady na neformální péči Kobelt 2009 16

MODELOVÝ PŘÍKLAD PACIENTA Žena, RS diagnóza v 35 letech V 45 letech udělen plný invalidní důchod (=ztráta produktivity po dobu 20 let) Průměrná hrubá mzda 2Q2010 = 23 513 Kč (rok = 282 156 Kč) = 5,6 mil. Kč/20 let (při SDK 37% = 2 mil. Kč) Stát přebírá platbu do zdravotního pojištění (723 Kč/měsíc) = 173 520 Kč/20 let, ALE mohl by dostat až 648 000 Kč je tedy v negativní bilanci v rozpočtu ZP více než 800 000 Kč/20 let Průměrný invalidní důchod III. Stupně = 9 663 Kč = v průběhu 20 let = 2,3 mil. Kč

ZTRÁTA PRODUKTIVITY = ZTRÁTA PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Roční platba Rozdíl Státní pojištěnec 8 676 Kč 100% Zaměstnanec 32 400 Kč 370% Podnikatel (OSVČ) 15 600 Kč 180% Osoby bez zdanitelných příjmů 12 960 Kč 150% Stát platí za 58 procent lidí, kteří čerpají 80 procent péče!

MODERNÍ (BIOLOGICKÁ) LÉČBA Nová kvalita léčby vyšší účinnost, zpomalení/zastavení progrese, zabránění relapsům Zlepšení kvality života Zpomalení/zastavení disability Udržení/(návrat) do běžného života (pracovního procesu) Snížení nákladů na zdravotní péči hospitalizace, komplikace, relapsy Při časné léčbě udržení soběstačnosti

Časná intervence biologickými léky, má to smysl? - z pohledu pacienta z pohledu lékaře - z pohledu plátce (ZP) - z pohledu společnosti (+sociální náklady a ztráty)

VLIV BIOLOGICKÉ LÉČBY NA PRODUKTIVITU Data z registru v Kanadě (Alberta) Týdenní počet zameškaných hodin 14 12 10 8 6 DMARs biologika 4 2 0 pacienti s HAQ 2-3 Maksymowych WP, EULAR 2009

BIOLOGICKÁ LÉČBA SNIŽUJE JINÉ NÁKLADY NA ZDRAVOTNÍ PÉČI HIRD databáze v USA (32 mil. Pacientů) N=178 Cai 2010

EKONOMICKÝ SMYSL MÁ ČASNÁ LÉČBA Změna produktivity práce před a po zahájení biologické léčby RS Švédský pracovní registr; n=328 Zisk produktivity ve vztahu na délku onemocnění Olofsson 2010

EKONOMICKÝ SMYSL MÁ TERAPIE PŘI NIŽŠÍ DISABILITĚ Změna produktivity práce před a po zahájení terapie natalizumabem Švédský pracovní registr; n=328 Největší přínos měli pacienti do skóre EDSS 4 Olofsson 2010

NEZNÁME ODPOVĚDI NA ZÁKLADNÍ OTÁZKY Jaký podíl nákladů a přínosů jde na účet zdravotního a sociálního systému? Jaké jsou skutečné ekonomické dopady moderní léčby a kolik ztrácíme, pokud ji pacient dostává až v pozdním stadiu onemocnění?

ŘEŠENÍM JE HTA 1. Současné použití technologie 2. Popis nové/hodnocené technologie 3. Bezpečnost 4. Účinnost 5. Náklady a nákladová efektivita 6. Etické aspekty 7. Organizační aspekty 8. Sociální aspekty 9. Právní aspekty HTA vždy volí celospolečenskou perspektivu

Nástroje šetřící náklady Cost-containment Potřebujeme vyvážené hledání úspor a hodnoty dané léčby ČR Země aplikující HTA Nástroje posuzující nákladovou efektivitu Cost-effectiveness

PŘEKÁŽKY K POUŽÍVÁNÍ HTA Profesionální Finanční Regulační/politické Organizační Nezájem, ingnorance, nízká míra vzdělání, nesouhlas s HTA doporučením, podužívání HTA kapitola není vytvořena/financována Celkový nedostatek finančních zdrojů Časové lhůty Nevytvoření HTA kapacity, nepojmenování zodpovědností v systému Systémové inkoherence Systém vzdělávání, zkušenosti s HTA Chybějící infrastruktura Organizace HTA procesů Fronsdal 2010

JAKÉ JE ŘEŠENÍ? Je třeba komplexně popsat dopady chronických progresivních onemocnění na společnost (zdravotní systém, sociální systém, příjmy a výdaje společnosti) Umět popsat skutečné přínosy nových léčebných postupů (pro pacienta, zdravotní systém, společnost) Aplikovat procesy Health Technology Assessment (HTA), které výše zmíněné principy obsahují Hradit jen takové léčebné postupy, které přinášejí skutečnou výhodu ve srovnání se současným stavem

Děkuji za pozornost! www.iheta.org dolezal@farmakoterapie.cz