Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

Transkript

1 Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

2 HLAVNÍ VÝZVY ZDRAVOTNICTVÍ ČR Stárnoucí populace Vyšší nemocnost/nižší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva = stagnace výběru pojistného Změna struktury, tj. více dlouhodobé péče (ideálně ambulantní) Rostoucí náklady na péči Vyšší poptávka díky nastavení systému ( švédský stůl, chybějící gate-keeping) + rostoucí náklady (nové tech. a léky - nutná kontrola pomocí HTA) Změna poskytované péče Větší specializace/centralizace/individualizace Přesun běžné péče do primární/ambulantní/domácí linie

3 TYPY LÉČIV V NEMOCNICI LP v rámci paušálu (lůžkoden, TISS) tzv. H ZULPy non S (např. anestetika, ATB) LP zvláště hrazené; S dodatky zvláštních smluv Ambulantní léky Rx

4 SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ SUKLEM Odborné společnosti Žádost MAH Žádost ZP Revize Podnět Hodnotící zpráva Rozhodnutí MAH ZP Odvolání k MDz

5 POSTUP REGULACE LP EVIDENCE (RCT, jiná) Registrace (EMA, SUKL): HTA proces Ne/Zařazení do úhrady Souhrn údajů o přípravku Preskripční/ indikační omezení

6 39B ZÁSADY STANOVENÍ NEBO ZMĚN VÝŠE A PODMÍNEK ÚHRADY LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ Kriteria hodnocení terapeutická účinnost a bezpečnost závažnost onemocnění nákladová efektivita náklady a přínosy na jednoho pojištěnce a celkové náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění veřejný zájem vhodnost cesty podání, formy, síly obvyklé dávkování nezbytná délka léčby míra součinnosti osoby, které je podáván jeho nahraditelnost jiným léčivem předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky

7 SOUČASNÁ SITUACE (DILEMA) Náklady na centrové léky rostou (více než 30% a brzy 50% lékového rozpočtu) Dostupnost biologické léčby je však stále v některých indikacích relativně nízká V rámci revize poklesly úhrady na nejnižší EU ceny (realita P-exportu) Pacienti se stále aktivněji dožadují účinné léčby a lékaři již nechtějí být primárními ekonomickými regulátory Napětí mezi účastníky a špatná předvídatelnost situace

8 SYSTÉM NENÍ OPTIMÁLNĚ ODLADĚN NA VŠECH STUPNÍCH přísná bariéra vstupu (CE, HTA, FE, WTP, risksharing) nedochází k cílenému plánování dle aktuální potřeby (nové léky, epidemiologie) dominuje léková agenda, ale centra často nemají komplexní charakter = neefektivita péče

9 NUTNÁ ZMĚNA? Současný stav: S rozpuštěny v rozpočtech nemocnic Nejsou možné rychlé změny Oddělenost lékového rozpočtu od dalších zdrojů v centrech Neexistuje jednotný standard a kontrola kvality Budoucí stav: Právní a finanční subjektivita center specializované (nákladné) péče Kontrola nad rozpočtem + indikátory kvality Sledování terapie v registrech Pružná reakce na potřebu léčbu (v čase i místě)

10 TÉMATA K DISKUSI Úhradová vyhláška vs. úhradová realita (smlouvy/dodatky) Rozpočtový rámec na úrovni nemocnice vs. porcování medvěda do jednotlivých center Kdo je vlastně regulátor S-léčby (SUKL, ZP revizní lékaři, ekonomika center/nemocnic)? Status center: ZP (dodatky zvláštních smluv) x centra vznikající procesem MZd (kritéria, minimální pravidla, vyhláška) Kde je role odborných společností?

11 TÉMATA K DISKUSI (PROGRAM) 1. Dopady úhradové vyhlášky a smluvní politiky zdravotních pojišťoven v roce 2016; 2. Vývoj lékových rozpočtů v centrech se zvláštními smlouvami a očekávané trendy 3. Vztah plánované úhrady (ÚV, S-rozpočty) a individuálních úhrad (paragraf 16) 4. Jaká bude koncepce centrové péče do budoucna, kde je role MZd a zdravotních pojišťoven?

12 ÚČASTNÍCI PANELU/DISKUSE Kateřina Podrazilová předsedkyně lékové komise SZP Radovan Drnek vedoucí odboru zdravotního pojištění FN Motol Jaroslav Samek - CAD director Pfizer Libor Štajer KMVS, advokátní kancelář

13 CO NÁS ZAJÍMÁ? Kateřina Podrazilová - pohled ZP, vývoj nákladů na S-léky a očekávané trendy, novinky ve smluvní politice (např. par 16 do stávajících budgetů?), rozdíly mezi jednotlivými centrovými LP (např. onko vs. RS vs. derma), role ZP ve správních řízeních SUKLu, centralizace tendrů/nákupů,?pozitivní listy?, zkušenosti s revizní činností, vztah mezi risk-sharingovými smlouvami a reálnými cenami v nemocnicích. Radovan Drnek - pohled velké/největší nemocnice, vývoj nákladů, řízení S- budgetu - jak např. řešíte nerovnoměrný vývoj pacientů v jednotlivých diagnózách, největší problémy, očekávaní do budoucna, co se změní po platnosti zákon o registru smluv Jaroslav Samek - pohled výrobce/dodavatele se silným S-portfoliem, specifika oborů (onkologie vs. revma/derma), předvídatelnost systému, jak funguje soulad mezi správním řízením a finanční "připraveností" center na nové S-léky, očekávání vývoje systému - centralizace tendrování ze strany ZP vs. konkurenceschopnost výrobců v rámci zpětného finančního plnění vůči nemocnicím, rozdíly v přístupu mezi jednotlivými nemocnicemi Libor Štajer - nárok pacienta/lege artis, par16-nový přístup VZP kdy vydává pacientům rozhodnutí s možností odvolání, úhradové limity vs. zákonná povinnosti poskytovatele, informovaný souhlas, co přinese zákon o registrech smluv, zaměnitelnost LP