I. Křesťanská geokulturní sféra

Podobné dokumenty
Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE

Obyvatelstvo. Struktura obyvatelstva podle sociálních a kulturních znaků. 1) Vysvětlete pojmy:

LIDÉ NA PLANETĚ. Obyvatelstvo světa: - obyvatelstvo světa je rozmístěno velmi nerovnoměrně. Více než polovina lidstva žije na

Přednáška č. 2. Mezinárodní systém Studené války

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Zdroje k magisterské státní zkoušce. z Politické a kulturní geografie. BAAR, ŠINDLER, RUMPEL: Politická geografie, Ostravská univerzita 1996

Kulturní geografie Geografie náboženství. Otakar ČERBA (3/2007)

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II. Jiří Řehounek. Ročník 2. Datum tvorby Listopad 2012

Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Socioekonomická geografie - Obyvatelstvo VY_32_INOVACE_19_13

Evropský pohled (především) snaha o zařazení hinduismu jako jednotného náboženství (zakladatel, jasně stanovené učení ) mezi světová náboženství

OBYVATELSTVO lidské rasy, národy, jazyky a písma. Lenka Pošepná

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

přírodní (kmenové) náboženství šamana

Náboženská mapa současného světa. Náboženské směry v životě lidstva a jednotlivých zemí

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

OBSAH. Úvod 13 DEMOGRAFIE, TECHNIKA A EKONOMIKA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

STŘET CIVILIZACÍ Boj kultur o proměnu světového řádu Samuel P. Huntington

I. VELKÉ MIMOEVROPSKÉ CIVILIZACE - STAROVĚK / 19

Tabulace učebního plánu

Problémové oblasti světa

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Metodický list. Příjemce: Základní škola Integra Vsetín. Světová náboženství. Název materiálu Autor. Mgr. Martina Borská

Struktury obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Nový korejský systém vzdělávacího kurikula a učebnic

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Češi odmítají výstavbu mešit

Křesťanství v raně středověké Evropě

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Základy buddhismu. Evangelická teologická fakulta UK 2011

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO

Buddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25

Dějepis. Úvod do studia historie

Název Bez vyznání Nevyjádřili se


Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 7. ročník

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Multikulturní ošetřovatelství 2

Dějepis. žák: TÉMATA. vznik historie jako vědy

Maturitní otázky z předmětu ZEMĚPIS

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Čína. budoucí globální hegemon?

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

srovnávací právo právní kultury

CZ.1.07/1.5.00/

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Monoteistické náboženství Náboženství knihy Vznik náboženství v souvislosti s prorokem Mohamedem (7. st. n. l.) podle muslimů je toto náboženství

OBYVATELSTVO SVĚTA. Rozmístění obyvatelstva světa. Růst počtu obyvatel světa

Přehled základních údajů

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 7.

Tibet 1 VY_32_INOVACE_BEN26

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

Ústav jižní a centrální Asie obor indologie

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

Dějepis. Člověk a společnost

Poznávej světová náboženství doporučená vzdělávací oblast, předmět

Historie, strategie, dialog a sdílení

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Historie, strategie, dialog a sdílení

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice

Vymezení regionu území silně ovlivněné čínskou civilizací kulturně i ekonomicky silný dopad evropského kolonialismu dvě části: pevninská (Indočína)

Vyučovací předmět Dějepis je zařazen do vzdělávací oblasti SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Je vyučován od 1. Do 3. ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně.

Dějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

Inovace výuky první pomoci na TUL

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

Digitální učební materiál

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK

Proč je na světě tolik bohů?

Vývoj světové a české literatury I.

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Evropa ve středověku II. Mapa:

1. Největší státy počet obyvatel.

JZ Asie kolébka tří náboženství

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Transkript:

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/st%c5%99et_civilizac%c3%ad Rozdělení civilizací mezi jednotlivé kulturní okruhy: Západní civilizace Pravoslavný okruh Latinská Amerika Islámská civilizace Indie Čína Afrika Japonsko Buddhistická civilizace I. Křesťanská geokulturní sféra -vynikající ekonomické výsledky -univerzální kultura, široce přijímaná v ostatních geokulturních sférách -zasahuje do všech kontinentů -šíří se díky univerzálnosti, úspěšnosti, ne jako ideologie v průběhu historie došlo k rozštěpení katolická, pravoslavná, protestanti I.A. Západokřesťanská (katolicko protestantská) civilizace -územně nejroztříštěnější -národnostně nejpestřejší mnoho jazykových národů -z hlediska soudržnosti je nejhomogenější avšak výrazně polycentrický charakter -staré rozpory mezi katolicismem a protestanty jsou prakticky zapomenuty čili vnitřní dotykové zóny téměř neexistují rasa bílá, jazyky indoevropské, společný historický vývoj, kladné socio-ekonomické ukazatele HDP, gramotnost, naděje na dožití, po demografické revoluci I.B. Latinskoamerická (katolická) civilizace -vysoce homogenní geokulturní subregion polycentrický charakter -územní národy, levicové vlády

-vznik na bázi importovaného katolicismu a hispánské kultury -přimíchány zvyky a kultura původních obyvatel vnitřní kontaktní zóny prakticky neexistují rasa bílá, žlutá, černá, jazyky- indoevropské, indiánské, společný historický vývoj, 2.fáze DR, velké rozdíly v socio-ekonomických ukazatelích I.C. Oceánická (katolicko-protestantská) civilizace -velmi podobná Latinskoamerické - přimíchány zvyky a kultura původních obyvatel rasa bílá, žlutá, černá, jazyky směsice melanéských, mikronéských a polynéských j. + indoevropské, neexistuje společný historický vývoj, 1.+2.fáze DR, velké rozdíly v socioekonomických ukazatelích I.D. Subsaharská (křesťansko-animistická) civilizace -kontaktní zóna s islámem je velmi široká a velmi napjatá -na vnější kontaktní zóně došlo k promíchání náboženství, tak jak v Latinské Americe k míchání ras -vedle tradičních křesťanských směrů tu existuje celá řada afrických synkretických církví na mnoha místech se vstřebalo více či méně z místních animistických kultů -vnitřní kontaktní zóny nejsou dány nábožensky, ale etnicky a ekonomicky (až tragicky viz Tutsiové a Hutuové) historický vývoj, všechny fáze DR, socio-ekonomické ukazatele jsou velmi nízké I.E. Východokřesťanská (pravoslavná ortodoxní) civilizace -Euro-Asijská lokalizace -po definitivním oddělení na Nikájském koncilu zůstává byzantská mentalita -později výrazný posun z jádra v Konstantinopoli do Moskvy -novodobě téměř přeměna na komunistické náboženství -díky ateizaci a bolševizaci imperiální mentalita a rozpínavost -dnes začátek polycentrického charakteru rasa bílá, jazyky indoevropské, částečně společný historický vývoj, kladné socioekonomické ukazatele HDP, gramotnost, naděje na dožití, po demografické revoluci II. Panislámská geokulturní sféra -výrazné rozdíly mezi šiitskou a sunnitskou větví Islámu -neproběhla reformace, zakonzervování učení, odmítání nového - fundamentalismus -další vývoj může směřovat k posilování islámské jednoty, spíše ale v rámci negativního vymezování vůči křesťanským civilizacím -expanzivnost Islámu souvisí s koncepcí džihádu

II.A. Arabská sunitská civilizace -je jádrem panislámské civilizace -rozpory mezi arabskými vůdci brání politickému sjednocení -zasahuje hluboko přes Saharu do Sahelu a savan Subsaharskou Afriku musíme chápat jako jeden z regionů, kde pokračuje dlouhodobý střet mezi křesťanským a islámským světem -na pomezí s civilizační subsaharskou křesťanskou sférou vzniká specifická multikulturní animisticko-křesťansko-islámská civilizace historický vývoj, všechny fáze DR, socio-ekonomické ukazatele jsou velmi nízké II.B. Turkická sunitská civilizace -velmi komplikovaná hranice s pravoslavím, enklávy z obou civilizací -Turecko- prototyp islámské země, kde došlo k odluce církve od státu (tolerance díky kontaktu s Evropou a kořeny v Byzanci) -Středoasijské republiky tolerance díky bolševikům ateizaci rasa bílá a smíšená, jazyky turkické, neexistuje společný historický vývoj, 2. fáze DR, socio-ekonomické ukazatele jsou příznivé II.C. Perská šiitská civilizace -výrazná odlišnost perské civilizace od ostatních islámských států -národnostně, jazykově, nábožensky velmi homogenní region -ambice na vůdčí roli islámské civilizace (návaznost na dlouhou významnou historii) rasa bílá, jazyk Perština, dlouhý společný historický vývoj, 2. fáze DR, socio-ekonomické ukazatele jsou příznivé II.D. Indoárijská sunitská civilizace -velké prolnutí s hinduistickou civilizací a s ní i největší konflikty -vnitřní kontaktní hranice jsou zde dány kulturou kmenové zřízení rasa bílá, jazyky mnoho jazykových rodin a dialektů, neexistuje společný historický vývoj, všechny fáze DR, socio-ekonomické ukazatele jsou velmi nízké II.E. Indomalajská sunitská civilizace -velká etnická a jazyková roztříštěnost, Indonésané jsou územně jazykový národ -nejtolerantnější Islám -velká spolupráce s Buddhistickou západoindickou civilizací (ASEAN) historický vývoj, 2. fáze DR, socio-ekonomické ukazatele jsou velmi nízké III. Panbuddhistická civilizační sféra

-Buddhismus se dělí na Hinajánu-Theravádu, Mahajánu a Lamaismus -vnitřní konflikty souvisí s rozpínavostí Číny -mírumilovnost a tolerantnost, je proti expanzi -přizpůsobivost modernímu světu vede k hospodářskému pokroku III.A. Zadoindická theravádová civilizace -národnostní roztříštěnost, ale spojení Buddhismem -Theravádový Buddhismus: do nírvány se lze dostat pouze vlastním úsilím Buddha vzor lidství, není bohem je to tzv. náboženství mnichů nejvyšší hodnotou je moudrost rasa žlutá, jazyky mnoho jazykových rodin a dialektů, neexistuje společný historický vývoj, všechny fáze DR, socio-ekonomické ukazatele jsou velmi rozdílné III.B. Tibeto-Mongolská lamaistická civilizace -splynutí Mahajány s náboženstvím Bon tzv Lamaismus -hlava lamaistického náboženství je trvale v exilu -velká část T-M. civilizace nemá samostatnost (anexe Tibetu -smutný osud ateizace ze strany Číny a Mongolska ze strany Ruska Mahajánový Buddhismus: do nírvány lze vstoupit pomocí modliteb a Bódhisatvů nejvyšší hodnotou je slitování Tibetská kniha mrtvých rasa žlutá, jazyky různé jazykové rodiny, není společný historický vývoj, 2. fáze a po DR, socio-ekonomické ukazatele jsou velmi nízké III.C. Čínská taoisticko-konfuciánsko-mahajánová civilizace -Čína je velmi staré civilizační centrum -tradiční taoismus a konfuciánství spolu s mahajánou vytvořili kulturní subregion -průnik komunismu a ateizace specifičnost ještě zvýšily sociální inženýrství a imperialismus rasa žlutá, jazyky jeden hlavní + mnoho jazykových rodin a dialektů etnických menšin, společný historický vývoj, 2. fáze a po DR specifická rodinná politika, socio-ekonomické ukazatele jsou poměrně nízké III.D. Japonská šintoisticko-mahajánová civilizace -velmi homogenní subregion ve všech ukazatelích- tzv. monostátní civilizace rasa žlutá, jazyk Japonština, společný historický vývoj, 2. fáze a po DR, socioekonomické ukazatele jsou velmi vysoké

IV. Hinduistická geokulturní sféra -dnešní hinduistická civilizační sféra je přes vysokou lidnatost považována za natolik homogenní, že ji nelze dále členit -vyčleňuje se pouze muslimská menšina -myšlenka nenásilí zajišťuje neexpanzivnost civilizace -hinduistou je třeba se narodit rasa bílá, jazyk mnoho jazykových dialektů, společný historický vývoj, 2. fáze a po DR, socio-ekonomické ukazatele jsou průměrné