Monitoring návštěvnosti v NP Šumava: porovnání metod monitoringu

Monitoring návštěvnosti v NP Šumava: porovnání metod monitoringu Jan Melichar, Markéta Braun Kohlová, Kateřina Kaprová, Hana Škopková, Vojtěch Máca Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Konference Management a udržitelný rozvoj národních parků Kvilda 3. října 2015 Tento výstup byl vytvořen v rámci projektu Využití cenového mechanismu pro regulaci turismu a financování péče o zvláště chráněná území ČR financovaného Programem na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA TAČR jako projekt č. TD020049

Cíle příspěvku: Podpořit diskusi o využití metod monitoringu, o podmínkách, za nichž přinášejí data vysoké kvality, ukázat, jaké metody jsou vhodné pro specifické cíle monitoringu návštěvnosti, upozornit na úskalí agregace dat z monitoringu a extrapolace na širší území

Monitoring návštěvnosti: (Kajala et al., 2007) Pro management, který udrží v rovnováze řízenou péči o vzácné přírodní lokality a druhy a nabídku území pro rekreační využití Předpokladem managementu je dostatek kvalitních informací o návštěvnících (nejen o jejich počtech, ale i charakteristikách, chování, názorech a postojích)

Podle čeho zvolit vhodnou metodu monitoringu návštěvnosti? 1. Monitoring návštěvníků v lokalitách s ohroženými druhy nebo ekosystémy nebo zákazem vstupu, tj. environmentálních dopadů návštěvnosti. 2. Monitoring prostorového rozptýlení návštěvníků v území s cílem identifikovat specifické problémy: Přelidněné lokality, Lokality s kolidujícími aktivitami (např. cyklistů a pěších návštěvníků), Dostupnost lokalit pro různé výkonnostní skupiny (včetně např. bezbariérového vstupu). 3. Monitoring poptávky po návštěvnické infrastruktuře (především parkovacích místech). 4. Monitoring změny rekreační poptávky v důsledku regulačních či marketingových opatření, 5. Monitoring potenciální změny poptávky po rekreaci v důsledku neplánovaných změn (strukturálně-ekonomických nebo kalamitních). 6. Monitoring společenských přínosů rekreace, tj. sociálních dopadů návštěvnosti 7. Monitoring zkušeností s rekreací, spokojenosti, preferencí návštěvníků také monitoring jako nástroj participativního plánování a managementu.

Stav praxe v CHO ČR Na mnoha místech probíhá kontinuální měření návštěvnosti automatickými metodami (např. 27 trvale umístěných auto. sčítačů v KRNAP) Množství ad hoc studií přinášejících nesrovnatelné odhady návštěvnosti (Kolpron, 2005, Najmanová and Čihař, 2006, Třebický, 2005, Görner and Čihař, 2011, 2012, CzechTourism, Ipsos Tambor 2009; 2014, CE-Traffic a Czech Tourism, 2012, 2013) Publikace odhadů návštěvnosti neobsahují dostatečný popis použitých metod (způsob výběru monitorovacích profilů, jednotlivců do vzorků návštěvníků) a postupů korekce odhadů, které by umožnily srovnání v čase a mezi různými lokalitami Intepretace sebraných dat často ignoruje omezení použitých metod

Zdroje hodnocení metod monitoringu: 1) Přehled literatury 2) Originální šetření a monitoring ve 2 pilotních lokalitách (2014) Šetření na místě Ochota platit za rekreaci ve vybraných částech NP Šumava a Český ráj: Jezerní slať, Tříjezerní slať, Prášilské jezero Prostorová distribuce návštěvníků Šetření obecné populace ČR Centrální část NP Šumava Monitoring návštěvnosti (zatížení a struktura návštěvníků) různé metody monitoringu použity zároveň s cílem porovnat možnosti jejich použití a poskytnout agregované odhady návštěvnosti

Metody monitoringu použité v roce 2014 v NP Šumava: Autor členění: Kajala et al. 2007 Melville a Ruohonen, 2002 Kajala et al. 2007 Upraveno podle (LVAF 2012) Členění podle: Místa sběru dat a cílové populace Typu dat Zdroje dat a technologie Jednotlivé metody jiné nepřímé pozorování vzorků s populací rostlin, živočichů, biotopů, atd. (sample plot) foto a video monitoring objektů vizuální monitoring objektů záznamy sbírané za jiným účelem v zájmovém území / návštěvníci kvantitativní manuální pozorování návštěvníků ze země, manuální / personalizovaný monitoring manuální pozorování návštěvníků ze vzduchu názorové přímé dotazníkové šetření osobní rozhovory kvalitativní dotazníkové šetření osobní rozhovory sčítání návštěvníků s využitím záznamových zařízení smíšené kvantitativní automatické monitoring pohybu s využitím GPS technologií monitoring s využitím zbytkových dat mobilních operátorů obecná populace kvantitativní / kvalitativní / názorové jiné dotazníkové šetření jiné než návštěvnické populace kvantitativní automatické sledování návštěvnosti webových stránek, QR-kódy, počet registrací geocache, sledování pozice záznamů (fotografií, blogů a prošlých tras) ze sledované oblasti na webu

Co data z monitoringu reprezentují? NÁVŠTĚVY vs. UNIKÁTNÍ NÁVŠTĚVNÍCI (viz Kajala et al., 2007, Metodika monitoringu návštěvnosti certifikace k 31. 12. 2015) Nejčastěji užívané metody automatického a osobního monitoringu sčítají návštěvy, tj. páry nohou, které projdou monitorovacím profilem Je třeba zohlednit při agregaci dat v prostoru i čase a extrapolaci počtu návštěv na širší území nutná korekce

Otázka 1: Co když nás nezajímá pouze návštěvnost, ale i chceme znát i počty unikátních návštěvníků? Odhad návštěvnosti pro lokalitu Prášilského jezera - Cílová destinace, 2 vstupy, jeden z nich velmi upřednostňovaný Liščí díry (LD)

Data získaná metodami monitoringu v místě (měření 10. 8. 2014) Profil Prášilské jezero: Počet návštěvníků: 308 Počet návštěvníků ze/do směru Liščí díry: 290 Profil stezka Liščí díry: Odečet návštěv ze sčítače: 435 Liščí díry (LD)

Odhad návštěvnosti Prášilského jezera Prášilské jezero (letní sezona 2014) Období 10.8. 10.8. - 17.11. Odhad sezónního počtu návštěvníků Počet dní: 1 105 183 Metody monitoringu: I. Automatický sčítač (stezka na Liščí díry): AS Odečet ze sčítače 435 16061 n.a. x Kalibrační koeficient (kalibrace v trvání 4 h): 1.07 1.07 1.07 b Kalibrovaný počet návštěv ze sčítače b=as*x 465 17185 n.a. M II. Personální monitoring: (Prášilské jezero): m1 počet unikátních osob - stezka na Liščí díry 290 n.a. n.a. m2 počet unikátních osob - Prášilské jezero 308 n.a. n.a. l Koeficient přepočtu návštěv na počet návštěvníků l=b/m l1 stezka na Liščí díry 0.62 0.62 l2 Prášilské jezero 0.66 0.66 e Korekční koeficient proporce sčítacího období e=183/105 1.74 a1, a3 Odhad počtu návštěvníků (Stezka Liščí díry) 290 10718 a3=a1*e 18679 a2, a4 Odhad počtu návštěvníků (Prášilské jezero) 308 11383 a4=a2*e 19839

Otázka 2: Co když chceme znát informace o celkovém počtu návštěv (širšího) území?

Odhad návštěvnosti oblasti Prášilska Prášilské jezero (letní sezona 2014) Období 10.8. 8.-13.8., 26.- 28.9. 10.8. - 17.11. Odhad sezónního počtu návštěvníků Počet dní: 1 9 105 183 Metody monitoringu: I. Automatický sčítač (stezka na Liščí díry): AS Odečet ze sčítače 435 16061 n.a. x Kalibrační koeficient (kalibrace v trvání 4 h): 1.07 1.07 1.07 b Kalibrovaný počet návštěv ze sčítače b=as*x 465 2710 17185 n.a. M II. Personální monitoring: (Prášilské jezero): m1 počet unikátních osob - stezka na Liščí díry 290 n.a. n.a. m2 počet unikátních osob - Prášilské jezero 308 n.a. n.a. l Koeficient přepočtu návštěv na počet návštěvníků l=b/m l1 stezka na Liščí díry 0.62 0.62 l2 Prášilské jezero 0.66 0.66 e Korekční koeficient proporce sčítacího období e=183/105 1.74 a1, a3 Odhad počtu návštěvníků (Stezka Liščí díry) 290 10718 a3=a1*e 18679 a2, a4 Odhad počtu návštěvníků (Prášilské jezero) 308 11383 a4=a2*e 19839 n III. Zbytková signalizační data mobil. Operátora f Odečet návštěvníků oblasti Prášilska (viz mapu) 7656 c Korekční koeficient procenta návštěv do lokality monitorované sčítačem c=f/b 35% 2.83 a5, a6 Odhad počtu návštěvníků (Prášilsko) 48550 a6=a5*e 84616

Další problémy extrapolace: - Návštěvníci navštíví zároveň více profilů, kde probíhá kontinuální monitoring (taktéž potřeba korigovat při odhadu návštěvnosti širšího území) - Opakované návštěvy území během sezóny (lze odhadnou s pomocí offsite šetření) Za účelem korekce měření návštěvnosti potřeba monitoringu toků návštěvníků v území pomocí: - dotazníkových šetření prostorové distribuce návštěvnosti v území - GPS trackování reprezentativního vzorku populace - Mobilních signalizačních dat Potřeba přesné interpretace dat včetně vlivu korekčních koeficientů na odhadovanou návštěvnost

Otázka č. 3: Co když nás zajímají nenávštěvníci? Pro identifikaci bariér návštěvy Pro odhad rekreační poptávky Ekonomické hodnoty ekosystémových služeb (neuživatelů) Šetření obecné populace (off-site) - 19% vzorku (N=1800, ČR) navštívilo lokalitu, která nás zajímá (Tříjezerní slať), během letní sezóny 2014

Závěrečné porovnání dostupných monitorovacích metod: Tabulka 2: Silné stránky a omezení nejčastěji používaných metod monitoringu Monitoring s Personální monitoring automatickými sčítači Nejvhodnější k Dlouhodobé sčítání návštěv na stezce, denních a sezinních variací Krátkodobé sčítání návštěv, návštěvnických skupin a návštěvnického profilu Osobní rozhovory v místě (on-site) Zkoumání zkušeností, názorů a přání návštěvníků, užitných hodnot ekosystémů a prostorové distribuce v širším území; s výhradou i rekreační poptávky. Šetření obecné populace (off-site) Identifikace determinant návštěvy, vč. Bariér, substitučních efektů, rekreační poptávky a neužitných hodnot ekosystémů. Monitoring s využitím Nepřímý monitoring - mobilních signalizačních dat příklad údajů z parkovacích automatů Krátko- a dlouhodobé sčítání unikátních návštěvníků v širším území; identifikace původu; realizace od stolu. Dlouhodobé sčítání automobilů a délky jednodenních návštěv; denní a sezónní variace. Kritéria hodnocení I. Reprezentuje Návštěvy stezky / "páry nohou" Návštěvy stezky / "páry nohou" a skupiny Návštěvníky stezky Obecnou populaci regionu, např. České republiky Návštěvníky širšího území (unikátní jedince), např. Modravy nebo centrální části NP Šumava Automobily (návštěvníků i cestujících za jiným účelem) Výběr a jeho úskalí Ne Ne Ano - vyžaduje oporu výběru, odhady počtů Ano - může reprezentovatvšechny typy návštěv, které jsou zpravidla návštěvníků a nenávštěvníků; neznámé; systematický malý podíl výběr nadreprezentuje časté návštěvníků sledovaného návštěvníky území v národním vzorku Ne; vyžaduje přepočet z uživatelů jednoho mobilního operátora na celou populaci Ne; Vyžaduje přepočet s využitím dat z personálního monitoringu, tj. průměrnou obsazenost automobilů a podíl aut za jiným účelem

Co je třeba zohlednit při interpretaci návštěvnických dat: Co data reprezentují (návštěvy nebo návštěvníky) Jak byla data ovlivněna procesem jejich sběru Na co jsou odhady návštěvnosti citlivé: Kalibrace (její délka a pokrytí různých období sezóny) Korekční koeficient % návštěvnosti širšího území sledované automat. sčítačem Korekční koeficient zachycující návštěvy více monitorovaných oblastí Korekční koeficient pro extrapolaci na delší než monitorované období

Závěrem: Potřeba definovat harmonizované požadavky na použití dostupných monitorovacích metod a interpretaci výsledků bude v připravované Metodice monitoringu návštěvnosti (leden 2016)

Vybrané reference: Cope, A., Doxford, D., Probert, Ch. (2000). Monitoring visitors to UK countryside resources. The approaches of land and recreation resource management organisations to visitor monitoring. Land Use Policy, 2000, č. 17, s. 59 66. González-Sepúlveda, J. M. and Loomis, J. (2010). Do CVM Welfare Estimates Suffer from On-Site Sampling Bias? A Comparison of On-Site and Household Visitor Surveys. Agricultural and Resource Economics Review 39/3, P: 561 570. LVAF (2012). Visitor Monitoring Guidelines in Protected Nature Areas. Example: Slitere National Park, Latvia. Latvian Country Tourism Association. Melville, S., Ruohonen, J. (2011). The development of a remote-download system for visitor counting. Working Papers of the Finish Forest Research Institute 2 [2011-07-04]. Available from: http://www.metla.fi/julkaisut/workingpapers/2004/mwp002.htm. Muhar, A., Arnberger, A., Brandenbug, Ch. (2002). Methods for Visitor Monitoring in Recreational and Protected Areas: An Overview. Conference Proceedings ed by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar, s. 1 6. Kajala et al. (2007). Visitor monitoring in nature areas a manual based on experiences from the Nordic and Baltic countries. Swedish Environmental Protection Agency.

Kontaktní informace Jan Melichar, jan.melichar@czp.cuni.cz Markéta Braun Kohlová, marketa.braun.kohlova@czp.cuni.cz https://www.czp.cuni.cz/rec-optim/ Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova v Praze www.czp.cuni.cz