Příloha DC Příprava a vyhodnocení externích databází o sledování turismu a návštěvnosti v chráněných územích ČR

Transkript

1 Příloha DC Příprava a vyhodnocení externích databází o sledování turismu a návštěvnosti v chráněných územích ČR 1. Výsledky dosavadních výzkumů návštěvnosti NP a CHKO Šumava Český ráj Sekundární zdroje dat Údaje o placeném vstupném Údaje o placených místních poplatcích Údaje o parkovném Údaje ČSÚ o počtu ubytovaných osob Vyhodnocení datových zdrojů Reference V České republice je stále znatelnější poptávka po datech o počtu návštěvníků, jejich charakteristikách a jejich vnímání rekreace v daném chráněném území. Pokud nejsou k dispozici primární data z období, které je předmětem zájmu, lze využít externí zdroje dat o návštěvnících. Tyto zdroje dat lze rozlišit na dva hlavní typy: výsledky dosavadních výzkumů návštěvnosti sekundární zdroje dat Sekundární zdroje dat zahrnují data o ubytovaných návštěvnících zjišťovaná ČSÚ na základě podkladů od ubytovatelů, data o placeném vstupném a placených místních poplatcích, a data o parkovném na parkovištích obcí v chráněných územích či obcí obklopující chráněné území. Výsledky šetření ohledně dostupnosti, časového a geografického rozlišení, podrobnosti a vypovídací schopnosti sekundárních dat jsou shrnuty v kapitole 2 přílohy. 1. Výsledky dosavadních výzkumů návštěvnosti Co se týče výstupů dosavadních studií o návštěvnosti chráněných území v ČR, lze shrnout, že bylo doposud provedeno relativně málo studií zaměřených na výzkum návštěvnosti, jejichž pokrytí jednotlivých chráněných území je velmi nerovnoměrné. Komplexní monitoring návštěvníků je kombinací sčítání počtu návštěvníků v chráněném území a zjišťování struktury návštěvníků, která je prováděna typicky formou dotazníkového šetření. 1

2 Sčítání počtu návštěvníků je prováděno vždy v daném monitorovacím bodu buď fyzicky (osobou sčítající průchozí/projíždějící návštěvníky), nebo pomocí automatických sčítačů různých typů (s nášlapným senzorem, tepelným senzorem, optickým senzorem či senzorem na kovové části kol a automobilů - přehled a vyhodnocení viz např. Zahradník et al., 2012; Kajala et al., 2000). V tomto případě je monitorováno zatížení určitého monitorovacího bodu - křižovatky cest, stezky, či turistického cíle (např. vrchol hory či jezero). Další možností odhadu počtu návštěvníků je využití zbytkových dat mobilních operátorů, které bylo poprvé pro tento účel použito v projektu agentury CzechTourism (CE Traffic a CzechTourism, ). V obou případech je relativně problematické zjištění celkového počtu návštěvníků daného území, protože data zahrnují geograficky (u osobního fyzického sčítání i časově) jen část celkového počtu návštěvníků v oblasti a je nutné provést nápočet na období/lokality/návštěvníky, kteří ve vzorku nejsou zachyceni. Charakteristiky návštěvníků a ostatní informace o nich jsou zjišťovány dotazníkovým šetřením, které je většinou prováděno on-site (přímo na místě rekreace v chráněném území, kterého se týká) zaškolenými tazateli. Dotazování probíhá pouze některé dny v roce na vybraných lokalitách v chráněném území a je oslovena pouze část celkové populace rekreantů v oblasti. Pro vyvozování závěrů a predikci za celou populaci návštěvníků chráněného území je nezbytné provádět výběr dnů šetření i dotázaných osob způsobem zajišťujícím reprezentativnost výsledků (např. náhodný výběr). Je také otázkou, jak jsou výsledky ovlivněny výběrem lokalit k dotazování v rámci chráněného území, které musí časově umožňovat respondentům poskytnutí rozhovoru, který trvá většinou do 15 minut (většinou jsou proto vybírány křižovatky cest, občerstvovací body a jiná místa, kde se respondenti zastavují na cestě). Dotazníková šetření poskytují velmi žádoucí informace nejen o demografických a socio-ekonomických charakteristikách respondentů, vlastnostech jejich výletů (délka, četnost), ale umožňují také zjistit spokojenost návštěvníků a její faktory, a například také preference návštěvníků ohledně rekreačního vybavení v území či jiných záležitostí, které management chráněného území aktuálně řeší NP a CHKO Šumava Na území NP a CHKO Šumava proběhlo v posledním desetiletí několik komplexnějších šetření turismu. Tým M. Čihaře (Čihař et al., 2010) šetřil formou fyzického sčítání a dotazníkového šetření v letech na čtyřech lokalitách v NP Šumava. V rámci sčítání i šetření byla zkoumána letní, zimní i mimosezónní rekreace. Zatímco fyzické sčítání bylo zaměřeno na sčítání počtu návštěvníků a automobilů, typ návštěvníka (pěší, cyklista) a směr pohybu (při příchodu a odchodu z monitorovacího bodu), v dotazníkové šetření byla zkoumána frekvence návštěv Šumavy, preference sezóny k návštěvě, doprava do oblasti, typ ubytování, náklady spojené s návštěvou, sociodemografický profil návštěvníků, percepce intenzity turismu; zaznamenáno bylo také vyjádření návštěvníků ohledně spokojenosti s návštěvou oblasti. Monitorovacími body byly turistické křižovatky Antýgl, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava a v některých letech i Březník. V rámci letní rekreace bylo každodenně monitorováno 9denní období pěti pracovních dnů a dvou navazujících víkendů v polovině srpna od 9 do 18 h; v zimě monitoring a sběr dat probíhal v průběhu pěti víkendů v lednu a únoru, od 9 do 16 h. Třebický (2005, pp. 116) na základě výzkumů tohoto týmu odhaduje celkovou návštěvnost širšího regionu Šumavy na 1,1 až 1,3 milionu návštěvníků ročně. Počty návštěvníků v jednotlivých měsících roku sleduje dlouhodobě NP Šumava. V terénu je sledováno 17 lokalit, v 10 informačních střediscích a střediscích ekologické výchovy (IS a SEV) umístěny automatické sčítače návštěvníků středisek. 2

3 Dále v lokalitě probíhá v letech šetření domácího cestovního ruchu (tj. nejen rekreace v přírodě) agenturou CzechTourism v letní a zimní hlavní sezóně (CzechTourism, Ipsos Tambor 2009; ). Toto dotazníkové šetření navazuje na šetření cestovního ruchu, které probíhalo v letech Za každou sezónu v roce (léto, zima) je v jednotlivých místech dotazování shromážděno cca 50 dotazníků. Lokality dotazování uvnitř NP a CHKO Šumava jsou následující: Letní sezóna: NP Šumava: Schwarzenberský kanál, Poledník a Prášilské jezero CHKO Šumava: Prameny Vltavy, Lipno, Boubínský prales, Černé a Čertovo jezero, Zadov- Churáňov, Železná Ruda Zimní sezóna: NP Šumava: Kvilda, Stožec-České Žleby, Prášily CHKO Šumava: Horní Planá, Špičák, Nová pec, Zadov-Churáňov, Kašperské Hory Dotazníkové šetření CzechTourism monitoruje základní skladbu návštěvníků, frekvenci návštěvnosti, socioekonomické charakteristiky návštěvníků, dopravu do oblasti, typ ubytování, typ rekreace a spokojenost se službami v regionu a rekreační vybaveností. Respondenti hodnotí nikoliv konkrétní místo dotazování, ale spíše obecněji region, přičemž do regionu Šumava spadá i několik lokalit za hranicemi území CHKO a NP. Je otázkou, jaká je percepce rozsahu území, k němuž se jednotliví respondenti skutečně spontánně vyjadřují. Místo pobytu respondentů v území při vícedenních výletech ani ostatní navštívené lokality nejsou zjišťovány. Rozdíly v obou studiích spočívají především v odlišném časovém a geografickém pokrytí šetření, především pak v zaměření, kdy tým M. Čihaře zkoumá výhradně rekreaci v přírodě NP Šumava, zatímco CzechTourism v širším regionu Šumava zahrnuje i CHKO Šumava a jeho okolí, včetně měst navštěvovaných převážně z jiných důvodů než je rekreace v přírodě, která netvoří výchozí bod pro turistiku do oblasti CHKO a NP (Český Krumlov, Prachatice a Klatovy), přičemž výsledky jsou shrnovány za celý region. Oba výše zmíněné výzkumy provedené formou dotazníkových šetření (CzechTourism 2009; CzechTourism a Ipsos Tambor, ; Görner a Čihař, 2011) zahrnují také informace o intervalu nákladů spojených s výletem, které návštěvník vynaloží. Jedná se o sumu nákladů na cestu, stravu, ubytování a vstupy. Podle výzkumu CzechTourismu návštěvníci v roce v regionu Šumava nejčastěji utratili mezi 501 a 1000 Kč za den a osobu (celkem za zmíněné nákladové kategorie; CzechTourism a Ipsos Tambor, ); od roku 2010 se snižuje podíl návštěvníků, kteří v průměru utratí 1-2 tisíce Kč (15 % v roce 2010; 7 % v roce ). CzechTourism dále v letech ve spolupráci s CE-Traffic, a. s. provedl šetření o fyzickém počtu, rozšíření a cestách návštěvníků v rámci obecné rekreace (nejen rekreace v přírodě) s využitím zbytkových dat mobilních operátorů (CE-Traffic a CzechTourism, 2012; ). Data jsou denní, za obdobní celého roku a zahrnují vlastníky mobilních telefonů jednoho z operátorů, s nápočtem podle podílu operátora na trhu na celý mobilní trh. Značný počet lokalit šetřených v rámci tohoto výzkumu se nachází ve velkoplošných chráněných územích. V rámci NP Šumava se jedná o Kvildu, v CHKO Šumava o Železná Ruda - město, Černé a Čertovo jezero, Lipno - oblast vodní nádrže (CE-Traffic a CzechTourism, 2012). 3

4 a) Struktura návštěvníků Průzkumy dosud provedené v NP Šumava ukazují, že většina respondentů (kolem 80 %) se do lokality dopravuje automobilem (Görner a Čihař, 2012; Čihař et al., 2002b), což souvisí s faktem, že většina rekreantů pochází z hlavního města Prahy. Dále podstatná část návštěvníků přijíždí z regionů sousedících s NP (Klatovy, Strakonice, Prachatice). Také podle šetření CzechTourismu (CzechTourism a Ipsos Tambor, ) v roce letní rekreanti nejčastěji přijíždějí autem (85,5 %) a ze vzdálenosti nad 100 km (68 % respondentů). Počet rekreantů přijíždějících na Šumavu automobilem vzrůstá - zatímco v roce 1997 takto přicestovalo 78 % respondentů, v roce 2010 již tento typ dopravy využilo téměř 87 % respondentů (Görner a Čihař, 2012). Cesta vlakem či autobusem je podle Görnera a Čihaře (2012) z dlouhodobého hlediska stále méně populární (3 %; resp 9 % respondentů v roce 2010); CzechTourism reportuje zvýšení zájmu o cestu vlakem či autobusem do lokality mezi lety 2012 a (CzechTourism a Ipsos Tambor, ), avšak vlakem se v roce stále dopravovalo méně než 8 % a autobusem méně než 5 % respondentů. Z výzkumu CzechTourism lze také odvodit, že relativně velká část návštěvníků o dostupnosti regionu hromadnou dopravou vůbec nezjišťuje informace (44 % respondentů neumí posoudit dostupnost regionu hromadnou dopravou); pokud ji však posoudit dokážou, pouze 6 % respondentů připadá spíše špatná či velmi špatná (Ibid.). Co se týče typu ubytování, mezi respondenty je v posledních letech patrný odklon od kempování v oficiálních kempech v parku (13 % respondentů na vícedenním výletu v roce 2010 oproti 20 % respondentů v roce 1997; Görner a Čihař, 2012) a naopak nárůst zájmu o ubytování v penzionech či naopak přespání v přírodě, které je povoleno na 6 nouzových nocovištích na červeně značené turistické cestě z Nové Pece do Železné Rudy. Tento trend je v souladu s poklesem využitých ubytovacích kapacit v kempech po celé ČR podle statistik sledovaných ČSÚ. Nejvíce respondentů je pak ubytováno v hotelu či penzionu (cca 65 %; Ibid.)). Většina respondentů (cca 50 %) přijíždí na týdenní výlety, běžné jsou rovněž kratší vícedenní výlety (2-6 dní). Jednodenní výlety (bez ubytování) tvoří pouze cca 10 % celkového počtu výletů reportovaných respondenty (Görner a Čihař, 2012). Stejný trend vyplývá i z výzkumu CzechTourismu - více než polovina návštěvníků (54 %) v roce zůstává v regionu 3-7 nocí (CzechTourism a Ipsos Tambor, ). Jednodenní výlety (bez noclehu) do regionu Šumava v roce tvoří 28 % z celkového vzorku. Přes polovinu návštěv (51 %) tvoří opakované návštěvy (minimálně 4. návštěva respondenta v regionu Šumava; Ibid.). Většina návštěvníků přijíždí do regionu Šumava za turistikou a sportem (47,3 % v roce ), dalšími frekventovanými důvody návštěvy jsou relaxace (23,9 %) a poznání (14,3 %; CzechTourism a Ipsos Tambor, ). Nejčastějším typem aktivity provozované v území národního parku je pěší výlet a jízda na kole. V posledních letech narůstá zejména počet cyklistů v NP Šumava (Görner a Čihař, 2012). V některých částech NP Šumavy je cyklistika zakázána, přesto se i na těchto lokalitách cyklisté objevují. Celkově na Šumavě převažuje počet pěších turistů ku cyklistům v dlouhodobém poměru cca 1:1,5 (od roku 1997 do roku 2010; Čihař et al., 2010). CzechTourism naopak v širším regionu zahrnujícím i CHKO Šumava a několik měst mimo NP a CHKO (Český Krumlov, Prachatice a Klatovy) zjišťuje, že atraktivita pěší turistiky v letech převažuje nad cykloturistikou v poměru cca 1,6:1. Další oblíbenou letní aktivitou na některých lokalitách v rámci regionu Šumava je koupání (velký podíl na tomto trendu tvoří přítomnost vodní nádrže Lipno na okraji CHKO Šumava); podle výzkumů CzechTourism však klesá jeho atraktivita (34 % respondentů v roce 2010 v dotazníkovém šetření uvedlo, že koupání je pro ně 4

5 nejlákavější aktivitou v regionu; v roce to bylo pouze 23 % respondentů ze srovnatelného šetření; CzechTourism a Ipsos Tambor, ). Co se týče vybavenosti území k rekreaci, návštěvníci jsou většinou spokojení s úrovní poskytovaných služeb. V letech byly v rámci průzkumů letní rekreace CzechTourism hodnoceny návštěvníky následující kategorie služeb v regionu: dopravní infrastruktura - silnice, parkoviště, dostupnost regionu hromadnou dopravou, služby pro cykloturisty, služby pro motoristy, čistota a pořádek, místní orientační značení - směrovky, tabule, poskytování informací o regionu apod. Z platných odpovědí (bez zahrnutí kategorie neumím posoudit ) většinou přes % respondentů uvádí hodnocení dané služby velmi dobře a dalších cca 40 % spíše dobře ; kategorie odpovědí spíše špatně či velmi špatně jsou využity pouze v řádu jednotek procent respondentů (CzechTourism a Ipsos Tambor, ). Pouze s cenovou úrovní služeb není spokojeno relativně více respondentů (18 % platných odpovědí). Profil návštěvníka ukazuje, že většina návštěvníků má středoškolské vzdělání (55% respondentů dotazníkových šetření; v průměru za roky ) či je vysokoškolsky vzdělaná (38 %). Nejčastěji se mezi respondenty vyskytovali návštěvníci ve věkové skupině let (cca 39 %), cca 34 % návštěvníků je ve věku mezi lety (Ibid.). Návštěvníci většinou přijíždějí s partnerem, ve skupině či s dětmi (Görner a Čihař, 2012; CzechTourism a Ipsos Tambor, ); podle průzkumů CzechTourismu v posledních letech přibývá rodin přijíždějících na Šumavu s malými dětmi (24 % v roce ). b) Odhady návštěvnosti Fyzické sčítání probíhá na území NP a CHKO Šumava kontinuálně pouze ze strany pracovníků NP a CHKO Šumava na vybraných 17 lokalitách. Sčítáním pěších a cyklistů v rámci komplexnějšího šetření návštěvnosti se zabýval také tým M. Čihaře v letech , a to v centrální části NP Šumava (Antýgl, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Březník). Automatické sčítače jsou instalovány v informačních střediskách NP Šumava; v terénu žádný sčítač kontinuálně instalovaný není 1. Data o návštěvnosti sbíraná Informační a strážní službou NP a CHKO Šumava jsou jediným a velmi cenným zdrojem dat o průběhu návštěvnosti na 17 lokalitách v rámci celého roku. Surová data jsou výsledkem monitoringu, který neprobíhá nepřetržitě po všechny dny roku ani vždy po celý den, a posléze dochází k nápočtu na ostatní dny/části dnů. Přesto má jejich sběr mnohem širší geografické i časové pokrytí během roku než provedená komplexnější šetření, a představují tak zásadní informační zdroj o návštěvnosti NP a CHKO Šumava, především v situaci, kdy v území chráněné oblasti není využit žádný automatický sčítač, který by časově kontinuální monitoring umožnil. Graf 1 uvádí celkové počty návštěvníků ve všech sledovaných lokalitách. Nejvytíženější je jednoznačně Jezerní slať, kterou navštíví přes rekreantů ročně. Dále je ze strany návštěvníků velmi oblíbená Modrava, Prameny Vltavy/Bučina, Povydří a Březník, na které přijde ročně tisíc návštěvníků. V roce 2012 návštěvnost Jezerní slati předstihla do té doby nejfrekventovanější lokality Modravu a Prameny Vltavy/Bučinu. Téměř u všech lokalit je patrný vzestupný trend počtu návštěvníků mezi lety 2011 až. Výjimku tvoří Jezero Laka a Chalupská slať, u nichž se počet návštěvníků snižuje, pravděpodobně ve prospěch jiných lokalit. Data o splouvání Vltavy jsou k dispozici ze zaplacených 1 Pro účely tohoto projektu byly instalovány 2 sčítače v NP Šumava na období srpen až říjen na Modravu (stezka na Březník) a Prášilské jezero. 5

6 povolení splouvání, které je povoleno od května do října a počet lodí je regulován. Splouvání je regulováno od roku 2008; před jeho regulací Simon a Kladivová (2006) evidovali v úseku Soumarský most - Pěkná v období červen až srpen roku 2005 celkem lodí projíždějících úsekem 2. Regulací se počet výrazně omezil a v roce splulo Vltavu lodí. Graf 1: Celková roční návštěvnost v NP a CHKO Šumava v letech Pozn.: Vltavská cesta: cesta ze Stožce do Nové Pece; Splouvání Vltavy: v úseku Lenora - Nová Pec, Dálnice: trasa Gerlova Huť-Zámecký les. Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (2010,, ) Měsíční data z let (Graf 2) ukazují, že celková roční návštěvnost je v zimní i letní sezóně nejvyšší na Jezerní slati, Modravě, Pramenech Vltavy/Bučině, v Povydří a na Březníku. Ve většině sledovaných míst se návštěvnost koncentruje především do období letních prázdnin (přičemž v srpnu přichází až dvojnásobný počet návštěvníků než v červenci). Modrava, Prameny Vltavy a Bučina a Povydří mají ale velmi vysoký počet návštěvníků také v zimě (především leden a únor, hlavní vlna zimních návštěvníků se oproti roku 2012 přesunula z ledna na únor). 2 Tato studie se zabývá vlivem splouvání na ekosystémy dna Vltavy; bylo v rámci ní provedeno také dotazníkové šetření, které však neposkytuje žádné informace o socioekonomickcýh a dalších charakteristikách vodáků, protože bylo zaměřeno výhradně na názory vodáků ohledně omezení splouvání řeky a jeho zpoplatnění. 6

7 Graf 2: Měsíční návštěvnost v NP a CHKO Šumava v roce Jezerní slať Modrava Prameny Vltavy, Bučina Povydří Březník Vchynicko-Tetovský kanál Chalupská slať Tříjezerní slať Stožecko Poledník Vltavská cesta Prášilské jezero Jezero Laka Plešné jezero Gerlova Huť Dálnice Gerlova Huť-Zámecký les Splouvání Vltavy Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (2010,, ) Monitoring počtu návštěvníků v informačních střediscích je vykazován od roku 2004 (NP Šumava, 2010). Nejnavštěvovanějším střediskem je IS Kvilda s více než 50 tisíci návštěvníky ročně. Ostatní informační střediska se pohybují kolem 20 tisíc návštěv ročně. Většina informačních středisek není otevřena některé měsíce v roce (IS Březník, IS Idina Pila a IS Poledník jsou otevřeny 5-6 měsíců kolem letní sezóny). 7

8 Graf 3: Celková roční návštěvnost informačních středisek Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (, ) Agentura CzechTourism zkoumala měsíční návštěvnost na Kvildě v období červen 2012 až květen (Graf 4) na základě zakázky na zpracování zbytkových dat mobilních operátorů. Jedná se o jediné území v NP Šumava, pro které jsou data podobného charakteru k dispozici. Tato data obsahují zbytková data o výskytu a trvání výskytu mobilních zařízení (a jejich majitelů) v geografických buňkách pokrytí signálem z jednotlivých vysílačů. Jsou očištěna o trvale bydlící obyvatele a také o tranzitní turismus (tj. projíždějící osoby). 8

9 Graf 4: Návštěvnost Kvildy podle zbytkových dat mobilních operátorů Zdroj: Data poskytnuta agenturou CzechTourism () Porovnání odhadů návštěvnosti zjištěných na základě zbytkových dat mobilních operátorů s daty fyzického sčítání je uvedeno v grafu 5. Na Kvildě neprobíhá kontinuální měsíční šetření v terénu, avšak NP Šumava disponuje měsíčními daty o návštěvnosti informačního střediska Kvilda. Porovnání výsledků v období červen 2012 až květen ukazuje, že ačkoli je počet návštěvníků, kteří navštíví informační středisko, 2-3x nižší než počet návštěvníků celé Kvildy, trend návštěvnosti zjištěný oběma metodami je velmi podobný. Pokud lze tedy využití zbytkových dat mobilních operátorů považovat za spolehlivý zdroj dat o celkové měsíční návštěvnosti Kvildy, je možné měsíční údaje o návštěvnosti IS Kvilda využít k velmi hrubým odhadům návštěvnosti Kvildy. 9

10 Graf 5: Návštěvnost Kvildy - porovnání dat NP Šumava a zbytkových dat mobilních operátorů IS Kvilda (data NP Šumava) Obec Kvilda (zbytková data mobil. operátorů) Poznámka: IS Kvilda bylo v období 10/2012 a 11/2012 zavřené. Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava (, ); Zbytková data poskytnuta agenturou CzechTourism () Měsíční návštěvnost lokalit v terénu NP Šumava a v informačních střediscích v blízkosti lokalit, kde probíhá sběr dat pro tento projekt, je shrnuta v grafech 6 a 7. Tyto údaje budou sloužit především pro porovnání s výsledky projektu ohledně monitoringu návštěvníků několika metodami - za rok budou od NP Šumava sebrána analogická data. 10

11 Graf 6: Měsíční návštěvnost vybraných IS a SEV v NP Šumava v roce Rokyta - kanál Březník Svinná Lada - Chal. Slať Stožecko Poledník - Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat poskytnutých NP Šumava (oddělení IS a SEV). Graf 7: Měsíční návštěvnost vybraných profilů v terénu NP Šumava v roce Rokyta - kanál Březník Svinná Lada - Chal. Slať Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat poskytnutých NP Šumava (oddělení ISS) 11

12 Návštěvnost za jednotlivé dny byla zkoumána v rámci šetření turismu prováděných týmem M. Čihaře, a to většinou za období 9 po sobě následujících dnů v plné sezóně (červenec či srpen daného roku). Souhrnné výsledky a vývoj návštěvnosti ve čtyřech lokalitách v centrální části NP Šumava (Antýgl, Horská Kvilda, Kvilda a Modrava) shrnuje článek Görner a Čihař (2012). Podle Čihaře et al. (2002a) na začátku tohoto období převažovala v centrální části NP pěší turistika (Tabulka 1). V roce 1997 bylo za sledované období 9 dnů v hlavní sezóně napočítáno za všechny čtyři lokality celkem pěších turistů průměrně za den. Po nápočtu na celou letní sezónu (62 dnů) je odhad celkového počtu pěších turistů v centrální části (zastoupené čtyřmi lokalitami) (Görner a Čihař, 2012). Tento nápočet však nezahrnuje duplicitní záznamy o návštěvnících, kteří navštívili více lokalit najednou. Tabulka 1: Počet návštěvníků na 4 monitorovacích bodech v hlavní sezoně roku 2000 (šetření srpna) Počet záznamů za celé Počet Průměrný počet záznamů/den/směr Monitorovací období sledovaných bod Motorová Průměrně směrů Pěší Cyklisté Celkem vozidla za den Antýgl 3 784,0 152,3 4, , Horská Kvilda 4 114,8 194,8 242, , Kvilda 3 237,0 315,0 35, , Modrava 4 371,0 359,5 98, , Zdroj: Čihař, Štursa, Třebický (2002a), pp. 242 Nejnovější údaje z roku 2010 za jednotlivé dny sčítání turistů shrnují grafy 8 a 9. Podle Görnera a Čihaře (2012) se počet pěších turistů v období 1997 až 2010 nijak výrazně nezměnil. Naopak stoupá počet cyklistů. Dlouhodobě je z průzkumů týmu M. Čihaře patrné, že ze zkoumaných lokalit byl nejnavštěvovanější Antýgl (průměrný počet zaznamenaných pěších turistů za den v letech je osob), dále Modrava (778 pěších turistů za den) a Kvilda (447). Nejméně navštěvovanou oblastí byla Horská Kvilda s průměrným počtem 262 pěších turistů za den. Graf 8 znázorňuje celkové záznamy pěších turistů v posledním období zkoumaném týmem M. Čihaře, ve dnech

13 Graf 8: Počet záznamů pěších turistů ve dnech 7.8. (St) (Ne) roku 2010 ve 4 lokalitách NP Šumava Poznámka: Každá osoba byla zaznamenána dvakrát, při příchodu na stanoviště a při opuštění stanoviště - skutečný počet návštěv stanoviště za daný den je tedy poloviční. Zdroj: Görner, Čihař (2012), pp. 57 Počty cyklistů dokumentují odlišné pořadí popularity jednotlivých zkoumaných lokalit pro cykloturistiku, kdy nejnavštěvovanější lokalita je Modrava a nejméně navštěvován je Antýgl (především z důvodu zákazu cyklistiky mezi Čeňkovou pilou a Horskou Kvildou). Denní průměry v letní sezóně za roky na Modravě, Kvildě, Horské Kvildě a Antýglu dosahují podle Görnera a Čihaře (2012) 711, 522, 367 a 154 cyklistů. Jak již bylo uvedeno, v čase počty cyklistů stoupají. Následující graf ukazuje vývoj počtu pěších a cyklistů ve čtyřech monitorovacích bodech v centrální části NP Šumava. Jedná se o index, jehož základem je průměrný denní počet pěších či cyklistů (součet za čtyři monitorované body). V roce % odpovídá pěších turistů a cykloturistů za den v hlavní sezóně (červenec a srpen). 13

14 Graf 9: Indikátor počtu pěších a cyklistů ve 4 monitorovacích bodech NP Šumava (Antýgl, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava) v letech (1997 = 100 %) Zdroj: Görner, Čihař (2012), pp. 57 Intenzita turismu na stezkách v národním parku je většinou rekreantů v období letní rekreace vnímána jako vysoká (45 % respondentů v roce 2010) a tento trend se zesiluje (v roce 2002, kdy byla tato otázka poprvé součástí výzkumu, přeplněnost cest jako vysokou hodnotilo 35 % respondentů). Zbylí respondenti vnímají intenzitu turismu jako optimální ; pouze několik jednotek procent jako nízkou a cca 8 % dotazovaných na tuto otázku neodpovědělo. Větší disperze turistů v letním období, která je v rámci projektu zkoumána, by na základě těchto výsledků mohla mít pozitivní efekt na užitek rekreantů z výletu do NP Šumava. V zimě se nezdá být přeplnění turistických cest z pohledu rekreantů takovým problémem - jako vysoké je hodnoceno pouze 22 % respondentů. Graf 10: Vnímání intenzity turismu na území NP Šumava v roce 2010 Zdroj: Görner a Čihař (2012) 14

15 1.1.2 Český ráj Jedním z kontinuálních zdrojů dat o návštěvnících CHKO Český ráj jsou průzkumy CzechTourism realizované v rámci dotazníkového šetření Domácí cestovní ruch probíhajícího od roku CzechTourism sbírá data o návštěvnících v Prachovských skalách. Dalším zdrojem kontinuálních dat jsou údaje Sdružení Český ráj, které monitoruje roční návštěvnost památek a informačních center v Českém ráji. Ucelenější výzkum návštěvnosti kombinující fyzické sčítání s dotazníkovým šetřením byl proveden v letech firmou Kolpron CZ, s. r. o., novější šetření provedeno nebylo. CO se týče počtu návštěvníků, v lokalitě není kontinuálně nainstalován žádný automatizovaný sčítač 3. Zbytková data mobilních operátorů v projektu CzechTourism v CHKO Český ráj nebyla sbírána. a) Struktura návštěvníků Strukturou návštěvníků CHKO Český ráj se zabývá CzechTourism v šetření domácího cestovního ruchu. Podobně jako je tomu u regionu Šumava, i zde jsou reportovány výsledky za region širší než samotné CHKO, přičemž uvnitř CHKO je dotazníkové šetření prováděno v Prachovských skalách. Některé lokality mimo CHKO Český ráj se nacházejí velmi blízko jeho hranic, představují výchozí bod rekreace v CHKO a jsou relevantní pro šetření rekreace v přírodě Českého ráje (Turnov, Železný Brod, Sobotka, Rovensko pod Troskami, Jičín). V delší vzdálenosti od hranic CHKO je zahrnuto také město Mladá Boleslav, Semily a Nová Paka. Do regionu Český ráj přijelo v roce 63,9 % návštěvníků automobilem. Ostatní motorové dopravní prostředky jsou relativně populárnější oproti automobilové dopravě, než jak je tomu v CHKO Šumava: vlakem přijelo 16,2 % návštěvníků a autobusem 12,6 % (CzechTourism a Ipsos Tambor, ). Mnohem vyrovnanější je také vzdálenost, kterou do regionu Český ráj návštěvníci urazí od místa bydliště: téměř po třetině návštěvníků bydlí ve vzdálenostech km, km a nad 100 km (26 %, 28 %, 33 %). Většina návštěvníků (46 %) přijíždí na jednodenní výlet (bez noclehu), dále jsou obvyklé výlety na 3 až 7 noclehů (34 % respondentů). Nejběžnější jsou opakované návštěvy (57 % respondentů zde již bylo minimálně 4krát). Časté způsoby ubytování zahrnují hotely a penziony (18,6 %) a kemp (11,2 %); 49,4 % respondentů není v Českém ráji ubytováno. Důvodem návštěvy je nejčastěji poznání, relaxace či turistika a sport; oproti regionu Šumava však převažuje spíše relaxace (34,8 %) nad turistikou a sportem (23 %; Ibid.). Pro Český ráj je mnohem typičtější pěší turistika než cykloturistika (jako nejlákavější aktivitu ji označilo 1,8 respondenta oproti jednomu respondentovi, kterého nejvíce láká cykloturistika). Další populární aktivitou v regionu je koupání (Ibid.). Co se týče vybavenosti území k rekreaci, návštěvníkům stejně jako ve většině ostatních regionů ČR většinou vyhovuje úroveň poskytovaných služeb. Podle průzkumu agentury CzechTourism jsou jednotlivé kategorie služeb v regionu (dopravní infrastruktura - silnice, parkoviště, dostupnost regionu 3 Pro účely tohoto projektu byly instalovány 2 sčítače v CHKO Český ráj na období srpen až říjen na Drábské světničky a Jižní sedlo. 15

16 hromadnou dopravou, služby pro cykloturisty, služby pro motoristy, čistota a pořádek, místní orientační značení - směrovky, tabule, poskytování informací o regionu apod.) hodnoceny velmi dobře či spíše dobře, záporných odpovědí ( spíše špatně, velmi špatně ) je u daných služeb pouze několik jednotek procent z celkového počtu platných odpovědí (bez zahrnutí kategorie neumím posoudit ; CzechTourism a Ipsos Tambor, ). 17 % respondentů (z platných odpovědí) by si však přálo zlepšení dopravní infrastruktury (silnice a parkoviště) v regionu, současný stav jim nevyhovuje. Návštěvníci v regionu utratí nejčastěji Kč za osobu a den pobytu (54 %). b) Odhady návštěvnosti Odhady návštěvnosti v terénu CHKO Český ráj jsou k dispozici pouze pro roky , kdy probíhal fyzický monitoring pěších turistů a cykloturistů firmou Kolpron, s. r. o. (2006). Místa sběru dat pro studii Kolpron byla vybrána prioritně poblíž hlavních přírodních a turistických atraktivit na rozcestích hlavních turistických tras, jednalo se o lokality: Prachovské skály - vstup Hrubá Skála Krásná vyhlídka Kost Vidlák Besedice Pantheon V každé lokalitě kromě Besedic a Pantheonu byla zkoumána letní a mimosezónní rekreace, v Besedicích a Pantheonu byla zkoumána pouze letní rekreace. Data byla sbírána v letech 2005 a 2006 pro letní sezónu a mimo sezónu, ve vybraných termínech vždy od 9:00 do 16:00. Na jaře byl sběr dat proveden , o rok později od do , letní sezóna je zastoupena dny a a podzimní mimosezónní sběr proběhl pouze v roce 2005, a to Zjištěné počty turistů jsou uvedeny v tabulce 2. 16

17 Tabulka 2: Průměrné denní počty návštěvníků v CHKO Český ráj v letech 2005 a 2006 v monitorovaném období Stanoviště/ Období sběru dat 2005 Jaro ( ) Léto ( ) Podzim ( ) pěší cyklisté celkem pěší cyklisté celkem pěší cyklisté celkem Kost Krásná vyhlídka Prachov-vstup Vidlák Hrubá Skála Besedice Pantheon Celkem Tabulka 2 (pokr.) Stanoviště/ Období sběru dat 2006 Jaro ( ) Léto ( ) pěší cyklisté celkem pěší cyklisté celkem Kost Krásná Vyhlídka Prachov Vidlák Hrubá Skála Besedice Pantheon Celkem Zdroj: Kolpron, s. r. o. (2006), Pozn.: chybí upřesnění za jaké časové období 17

18 Nejvíce navštěvovanou lokalitou je podle výsledků analýzy hrad Kost a dále Hrubá Skála. Relativně nejméně je zatížen Vidlák a Krásná vyhlídka - jedná se o tranzitní uzly turistických tras bez blízké přítomnosti hlavních turistických atraktivit, které se v CHKO Český ráj nacházejí. Pro cyklisty je ze sledovaných lokalit nejpopulárnější Vidlák (opět z důvodu, že jde o významnou křižovatku cyklistických tras v CHKO Český ráj), nejméně populární Prachov. Studie Kolpron sledovala také rozšíření návštěvníků z míst sběru dat po ostatních částech CHKO Český ráj. Na každém místě sběru dat bylo dotázáno cca návštěvníků za den sběru dat (procentuální podíl z procházejících návštěvníků, metoda výběru respondentů není ve studii uvedena). Pomocí dotazníkového šetření bylo zjišťováno pohlaví a věk respondenta, typ skupiny a začátek, konec a významná místa na trase. Tato data byla posléze napočtena na celkové počty návštěvníků zjištěné fyzickým sčítáním - výsledkem jsou průměrné denní zátěže v různých obdobích. Graf 11 znázorňuje schéma zatížení turistických tras v CHKO Český ráj. Graf porovnává výsledky za jednotlivá období (letní sezóna, mimosezónní rekreace) a jednotlivé typy turistiky (pěší, cyklistická). 18

19 Graf 11: Schéma zátěží turistických tras v CHKO Český ráj - porovnání sezón a) Pěší turistika Mimo hlavní sezónu (jaro, podzim): V hlavní sezóně (léto): Zdroj: Kolpron, s. 19

20 Graf 11 (pokr.) Cykloturistika Mimo hlavní sezónu (jaro, podzim): V hlavní sezóně (léto): Zdroj: Kolpron, s. r. o. (2006) 20

21 2. Sekundární zdroje dat Sekundární zdroje dat jsou doplňkovými zdroji dat, z nichž je možné odvodit počet osob pohybujících se v terénu chráněného území. Zahrnují data o placeném vstupném, data o placených místních poplatcích, data o parkovném na parkovištích obcí v chráněných územích či obcí obklopující chráněné území a data o ubytovaných návštěvnících zjišťovaná ČSÚ na základě podkladů od ubytovatelů. Cílem tohoto textu je posoudit dostupnost těchto dat, zjistit časové a geografické rozlišení dat, která jsou k dispozici, a posoudit vypovídací schopnost sekundárních dat pro odhad počtu návštěvníků chráněných území Údaje o placeném vstupném Údaje o placeném vstupném jsou relevantní především pro pilotní lokalitu CHKO Český ráj, protože v tomto CHKO se vyskytuje relativně velký počet atraktivit, kde se vstupné platí. Jedná se jednak o přírodní atraktivitu Prachovské skály, kde je placeno vstupné, ale také o množství atraktivit jiného než přírodního charakteru - hrady, zámky či muzea, které rovněž podporují poptávku po navštívení CHKO Český ráj. Každoročně je prováděno vyhodnocení počtu návštěvníků informačních center a turistických atraktivit s placeným vstupným v CHKO Český ráj, které provádí Sdružení Český ráj. Data s větším časovým rozlišením, např. data o měsíční návštěvnosti, Sdružení Český ráj nesleduje. Tabulka 3 uvádí roční návštěvnost tří turistických atraktivit nacházejících se v oblasti sběru dat. Z těchto atraktivit jsou zdaleka nejčastěji navštěvovány Prachovské skály. Z informačních center (Sdružení Český ráj b, b) se žádné nevyskytuje přímo v oblasti sběru dat. Tabulka 3: Roční počty návštěvníků turistických atraktivit v blízkosti lokalit sběru dat v CHKO Český ráj Turistická atraktivita/rok Prachovské skály Zámek Hrubá Skála Hrad Valdštejn Poznámka: 1 Z tohoto počtu se jedná o domácích návštěvníků a zahraničních. Pro ostatní roky a atraktivity není rozlišení na domácí a zahraniční návštěvníky k dispozici. Zdroj: Sdružení Český ráj (a, a) 21

22 V NP Šumava je sledován počet placených povolení ke splouvání Vltavy (údaji disponuje Správa NP a CHKO Šumava, jsou uvedeny v Ročenkách Správy NP a CHKO Šumava). Jiné údaje o placení vstupného do atraktivit v NP Šumava nejsou k dispozici. Splouvání Vltavy je však jiným typem turismu než jaké zahrnuje předmět výzkumu (pěší a cykloturistika) a s těmito typy turismu přímo nesouvisí, vyhodnocení trendů splouvání Vltavy v NP Šumava je tedy mimo rozsah tohoto textu. Nepřímým zpoplatněním vstupu je také certifikované průvodcovství nabízené některými chráněnými územími (České Švýcarsko, NP Šumava). Výpravy s průvodcem se týkají jak míst návštěvníkům přístupným (např. Jezerní slať na Šumavě), tak míst, která jinak veřejnosti ze zákona nejsou přístupná. Výpravy jsou organizovány většinou za malou úplatu místními informačními středisky a středisky ekologické výchovy, které mají také informace o počtu účastníků Údaje o placených místních poplatcích Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jsou obce oprávněny vybírat místní poplatky související s rekreací a návštěvnickými aktivitami v obci. Jedná se především o následující dva poplatky: Rekreační a lázeňský poplatek (za osobu a den) Poplatek z ubytovací kapacity (za každé využité lůžko a den) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí turisté v destinaci přechodně ubytovaní za úplatu v hromadném nebo individuálním ubytovacím zařízení. Poplatku z ubytovací kapacity podléhá ubytovací kapacita určená k přechodnému ubytování poskytovanému za úplatu. Zákon stanovuje meze ohledně maximální výše poplatků: poplatek za rekreační a lázeňský pobyt může činit maximálně 15 Kč na osobu a den pobytu, poplatke z ubytovací kapacity maximálně 6 na osobu a den pobytu; oba poplatky lze stanovit také paušální částkou. Jsou také stanoveny zákonné výjimky, a to: rekreační a lázeňský poplatek: a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu 1a) a jejich průvodci, b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné) 4) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu. poplatek z ubytovací kapacity: a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, b) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, c) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. Konkrétní podmínky v těchto mezích stanovuje sama obec. Poplatníkem obou poplatků jsou ubytované osoby, plátcem ubytovací zařízení. Každá obec vyhlašuje rozhodnutí o ustanovení poplatků, jejich výše, splatnosti a výjimek formou obecně závazné vyhlášky. Poplatky jsou splatné vždy za den, mohou tedy sloužit k odhadu celkového počtu dní, které ubytovaní návštěvníci strávili v chráněném území, nelze odvodit celkový počet návštěvníků. 22

23 Kromě těchto dvou poplatků může být v souvislosti s pořádáním akcí na území obce vybírán také poplatek ze vstupného (pokud tak obec ustanoví obecně závaznou vyhláškou). Poplatek ze vstupného je však ve většině obcí vybírán formou procenta z částky vybrané na vstupném (podle zákona č Sb., o místních poplatcích, nesmí sazba poplatku přesáhnout 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného) či formou paušálních částek. Jeho výše nezávisí na počtu návštěvníků pořádaných akcí s placeným vstupným, proto není možné na základě jeho celkové výše odhadovat počet návštěvníků akcí. Bylo provedeno šetření v obcích nacházejících se většinou svého katastrálního území v NP Šumava a CHKO Český ráj ohledně dostupnosti a možném časovém rozlišení dat o těchto placených poplatcích, kterými obce disponují. Výsledky šetření ukazují, že obce disponují většinou pouze ročními daty o placených poplatcích, a to i v případech, kdy je splatnost poplatku v obecně závazné vyhlášce uvedena jako čtvrtletní či měsíční. Obce účtují jednotlivé transakce přijetí placených poplatků v období, kdy poplatky přijdou na účet či jsou splaceny do pokladny, což bývá i po jejich splatnosti; navíc z měsíční či čtvrtletní splatnosti často existují výjimky pro ubytovatele s nízkým počtem lůžek, kteří platí poplatky ročně. Informace o podrobnějším časovém členění poplatků se tak podle závěrů diskuse se zastupiteli obcí nedají považovat za příliš věrohodný zdroj odhadu ubytovaných osob v obci v jednotlivých časových úsecích roku. Dále bylo zjišťováno, zda mají obce k dispozici bližší údaje o věkovém složení či původu ubytovaných osob (kraje či zahraniční státy). Podle závěrů šetření žádná z obcí tyto údaje nemá k dispozici. Údaje o ubytovaných evidují pouze ubytovatelé v knihách hostů (vedenou na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je-li v obci vybírán poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt), písemná evidence se týká jména, příjmení, adresy trvalého bydliště, čísla občanského průkazu či pasu, účelu pobytu a počtu přenocování. Obec do těchto knih nahlíží pouze za účelem namátkové kontroly správnosti odvedených poplatků, ale daty nijak nedisponuje ani je nezpracovává (přístup k plným datům ubytovatelů by byl pravděpodobně velmi problematický z hlediska ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Jediná z obcí, Karlovice-Sedmihorky, disponuje odhady počtu ubytovaných v ubytovacích zařízeních na svém katastru: za období obecní úřad odhaduje na základě plateb rekreačního poplatku, že na území bylo ubytovaných turistů na katastru obce (z toho cizinců a turistů v autocampu Sedmihorky). Pro evidenci ubytovaných cizinců vedou ubytovatelé podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, domovní knihy. Ty slouží pro pobytovou kontrolu cizinců na území ČR, kterou provádí Policie ČR; obce k údajům z domovní knihy nemají přístup. Roční data o celkové sumě jednotlivých poplatků jsou obcemi vykazována v systému MONITOR (MFČR, ), a to jako samostatné položky druhového třídění rozpočtové skladby Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a Poplatek z ubytovací kapacity. Následující tabulky 4 a 5 shrnují příjmy obcí zahrnujících či obklopujících svým katastrálním územím lokality sběru dat v NP Šumava a CHKO Český ráj. Údaje v tabulce jsou za poslední 2 roky. Jedná se o data poskytnutá jednotlivými obcemi, validovaná a doplněná daty MFČR () a daty z účinných obecně závazných vyhlášek jednotlivých obcí. U obce Vyskeř je pro dopočet odhadu přenocování v obci předpokládáno, že veškeré poplatky jsou vybírány za osobu a noc (paušální částka odpovídá 50 přenocováním na lůžku, za něž je placena, za rok). 23

24 Podrobnější údaje byly dodány pouze obcemi Modrava a Prášily v NP Šumava (tabulka 6) a obcemi Mnichovo Hradiště a Karlovice-Sedmihorky v CHKO Český ráj (tabulka 7). Tyto údaje bude možné po vyhodnocení dat z šetření a jejich matematicko-statistickém přepočtu na měsíční data porovnat s údaji ČSÚ z šetření mezi ubytovateli. 24

25 Tabulka 4: Příjmy obcí v NP Šumava z místních poplatků a odhady počtu ubytovaných Sledovaný údaj/obec (do 30.9.) Modrava Kvilda Horská Kvilda Stožec Prášily Srní (do 30.9.) (do 30.9.) (do 30.9.) (do 30.9.) (do 30.9.) Rekreační a lázeňský poplatek Sazba 15 Kč 14 Kč 15 Kč 15 Kč 15 Kč 15 Kč Výjimky podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích Splatnost měsíčně čtvrtletně. měsíčně čtvrtletně měsíčně Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní) Poplatek z ubytovací kapacity Sazba 4 Kč 5 Kč 2 Kč 6 Kč 4 Kč 5 Kč podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, plus navíc: podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, plus navíc: ubytovací ubytovací kapacita v kapacita v zařízeních podle Zákona č. Výjimky z zařízeních sloužících pro sloužících pro ubytování podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích 565/1990 Sb., o placení ubytování pracovníků pracovníků fyzických a fyzických a právnických právnických osob, které místních poplatcích osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření Splatnost měsíčně čtvrtletně. měsíčně čtvrtletně měsíčně Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní) Zdroje: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi, obecně závazných vyhlášek obcí, MFČR () a Juroškové () 25

26 Sledovaný údaj/obec Tabulka 5: Příjmy obcí v CHKO Český ráj z místních poplatků a odhady počtu ubytovaných Hrubá Skála (do 30.9.) Rekreační a lázeňský poplatek Mnichovo Hradiště (do 30.9.) (do 30.9.) Turnov (do 30.9.) Boseň Karlovice- Sedmihorky (do 30.9.) Sazba 15 Kč nezaveden 15 Kč 10 Kč 15 Kč Výjimky podle Zákona č. 565/1990 Sb. - Splatnost měsíčně, čtvrtletně či ročně - podle velikosti ubyt. zařízení (do 30.9.) Vyskeř (do 30.9.) Kacanovy 15 Kč nebo paušál 10 Kč 750 Kč/lůžko/rok podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích - pololetně čtvrtletně. čtvrtletně čtvrtletně Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní) Poplatek z ubytovací kapacity Sazba 4 Kč 4 Kč 6 Kč 2 Kč 4 Kč nezaveden nezaveden podle Zákona č. podle Zákona č. podle Zákona č. Výjimky z placení 565/1990 Sb., o 565/1990 Sb., o 565/1990 Sb., o podle Zákona č. 565/1990 Sb., o místních místních místních místních poplatcích - - poplatcích 1 poplatcích poplatcích 2 Splatnost měsíčně, čtvrtletně či ročně - podle velikosti ubyt. zařízení čtvrtletně pololetně pololetně. - - Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní) Poznámky: plus navíc: ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření 2 plus navíc: a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které toto zařízení vlastní nebo k němu mají právo hospodaření, b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování osob, které se nacházejí v hmotné nouzi (podle zákona 111/2006 Sb.) ubytovaných ve spolupráci s Městským úřadem, sociálním odborem Zdroje: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi, obecně závazných vyhlášek obcí a MFČR () 26

27 Tabulka 6: Podrobnější časové členění údajů o vybraných poplatcích a odhady počtu ubytovaných - obce v NP Šumava Modrava Prášily Sledovaný údaj/obec Červen Červenec Srpen Září Říjen Suma za červen-říjen Suma za červen-říjen Rekreační a lázeňský poplatek Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní) Poplatek z ubytovací kapacity Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní) Zdroje: Vlastní zpracování na základě údajů sdělených jednotlivými obcemi Tabulka 7: Podrobnější časové členění údajů o vybraných poplatcích a odhady počtu ubytovaných - obce v CHKO Český ráj Sledovaný údaj/obec Červen Červenec Mnichovo Hradiště Srpen Září Říjen Suma za červen-říjen Karlovice- Sedmihorky Suma za leden-říjen Rekreační a lázeňský poplatek Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní) Poplatek z ubytovací kapacity Vybrané poplatky (Kč) Počet ubytovaných (osobodní)

28 2.3. Údaje o parkovném Je-li údaj o parkovném dostupný, lze využít poznatků z monitoringu na parkovištích NP Šumava a CHKO Český ráj provedeného v rámci tohoto projektu, které mj. sledoval průměrnou obsazenost automobilů, a odhadnout s využitím obou údajů počet návštěvníků, kteří v lokalitě zaparkovali. Data o celkové sumě příjmů z parkovného nejsou vykazována jako samostatná položka v systému MONITOR (MFČR, ), proto je nelze validovat ani doplnit s využitím tohoto zdroje. Následující tabulky 8 a 9 shrnují data získaná od obcí v NP Šumava a CHKO Český ráj. Data o počtu parkovacích míst pocházejí z místního šetření v rámci projektu. Na základě údajů o parkovném placeném v obcích lze odvodit počet zaparkovaných automobilů v časovém období, po které je údaj o parkovném sledován. Většina obcí eviduje údaje pouze roční, pokud jsou instalovány na obecních parkovištích parkovací automaty, pak jednotlivé zaúčtované položky příjmů z parkovného v rámci roku odpovídají většinou datům fyzického výběru peněz z automatu a jejich zaúčtování do pokladny obecního úřadu. Tyto údaje se neevidují zvlášť a je nutné je zjišťovat po jednotlivých položkách z účetnictví; obce, které vedou informaci o ročním příjmu za parkovné, poskytly většinou tento údaj, nikoli údaje v podrobnějším časovém členění. Některé obce (Srní) neprovozují parkoviště samy, ale pronajímají je soukromému provozovovateli (obec Srní přesto údaj o příjmech z parkovného dodala). Údaje o parkovném placeném obci nepostihují část návštěvníků, kteří přijeli autem, ale parkují na ostatních parkovištích na katastru obce. Počet parkovacích míst, pro které nejsou známy údaje o jejich využití, je rovněž součástí tabulek 8 a 9, a slouží pro indikaci toho, jaká část skutečně možných míst k parkování v NP Šumava a v blízkosti CHKO Český ráj je analýzou pokryta. Naopak u některých větších obcí (zejména Mnichovo Hradiště a Turnov u CHKO Český ráj) nelze předpokládat, že návštěva CHKO Český ráj je hlavním cílem většiny parkujících na placených parkovištích (část parkujících přijíždí za účelem návštěvy úřadů, obchodů apod. Pro Turnov jsou k dispozici data pouze z parkoviště Valdštejn, kde se již naopak všichni parkující pohybují v CHKO Český ráj. U obce Mnichovo Hradiště, předpokládáme, že polovina zaparkovaných automobilů patří návštěvníkům CHKO Český ráj. Pro odhad počtu zaparkovaných automobilů je u obcí, kde je zavedeno více sazeb parkovného (hodinová a denní) či pouze hodinová sazba, nutné zavést předpoklad o průměrné době parkování. Konkrétně u obce Kvilda je pro výpočet předpokládáno, že všechny zaparkované automobily patří návštěvníků NP Šumava a průměrná doba parkování za 1 den je 5 hodin. Stejně tak u parkovišť v Mnichově Hradišti předpokládáme, že zde návštěvníci parkují průměrně 5 hodin.u obcí s více sazbami předpokládáme, že za všechny zaparkované vozy je zaplacen poplatek za celý den parkování (většinou se celodenní sazba oproti hodinové sazbě parkovného vyplatí, pokud automobil parkuje na parkovišti alespoň 3 hodiny) a že zaparkované vozy jsou pouze automobily (Turnov - parkoviště Valdštejn). Některé obce poskytly i údaje s podrobnějším časovým členěním, které jsou uvedeny v tabulkách 10 a 11. Tyto údaje bude možné po vyhodnocení dat z šetření a jejich matematicko-statistickém přepočtu na měsíční data porovnat s údaji z monitoringu na parkovištích a v blízkých bodech v terénu NP Šumava a CHKO Český ráj sbírané v rámci šetření. 28