Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení IV. přednáška
1) Orogenetické pohyby = horotvorné procesy vznik pásemných pohoří vlivem deskové tektoniky orogén neplést s vrásněním 4 hlavní orogenetické jednotky: Ø kadomské vrásnění Ø kaledonské vrásnění Ø hercynské (variské) vrásnění Ø alpinské vrásnění
Kadomské vrásnění prekambrium/ paleozoikum; na okraji Gondwany; utvářelo krystalinický podklad Evropy Kaledonské vrásnění prvohory (kambrium až devon); srážka tří kontinentů; kalenoidy (Pensylvánie, Kanada, Grónsko vs. Britské ostrovy, Skandinávské pohoří a Špicberky) Hercynské vrásnění devon až karbon; srážka superkontinentů Euroameriky a Gondwany vznik Pangei; pohoří během permu srovnána erozí; variscidy (JZ Irsko, Cornwall, Centralní masiv, Korsika, Vogézy, Česká vysočina )
alpinské vrásnění od konce druhohor; pohyb desek bývalé Gondwany (africká, arabská, indická); Alpy, Himaláje; vyzvednutí ČM podél zlomů
2) Tektonické poruchy tektonika stavba a deformace geologických těles deformace závisí na: Ø velikosti napětí Ø reologických vlastnostech hornin Ø rychlosti deformace Ø geostatickém tlaku Ø teplotě
Křehká vs. plastická deformace Působící síly Ø radiální - kolmo na zemský povrch E Ø tangenciální - tečně k zemskému povrchu D Způsob porušení vrstev Ø bez zlomu Ø se zlomem
Deformace Primární Ø u magmatických a sedimentárních těles Sekundární Ø netektonické X tektonické Ø spojité (vrásové struktury) X nespojité (zlomové struktury)
Sekundární tektonické deformace spojité způsobeny endogenními silami při pohybu litosférických desek (orogeneze) Vrásové struktury antiklinála synklinála
flexura
Klasifikace vrás podle sklonu osní roviny a středního ramene
Ponořená vrása
Synklinála https://www.zmescience.com/science/geology/geological-folds/
Antiklinála https://www.zmescience.com/science/geology/geological-folds/
Ležatá vrása https://www.zmescience.com/science/geology/geological-folds/
Dóm symetrická antiklinála https://www.zmescience.com/science/geology/geological-folds/
Barranovské skály
Nespojité struktury vázány na křehký stav hornin (tahové, tlakové, střižné) Pukliny Zlomy
Poruchy vrstev se zlomem - příkrovy kerný příkrov
Příkrovová stavba idealizovaný profil
3) Zemětřesení Z hlediska seismicity se dělí území na oblasti: seismické (silně otřásané) Japonsko, střední Amerika, jihovýchodní Asie peneseismické (občas otřásané) Český masív aseismické (neotřásané) ruská tabule, kanadský štít
Podle původu: A. Přírodní exogenní Ø pád meteoritů Ø řítivá cca 3 % ² mělké hypocentrum, lokální charakter endogenní Ø sopečná cca 7 %; hypocentra vázány na přívodní dráhy do hl. 10 km; lokální význam, malá intenzita Ø tektonická nejzhoubnější; smykový pohyb ker podél zlomových spár; pohyby mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot; horizontální rozměr ložiska až X00 km
B. Technická Ø antropogenní otřesy a vibrace Ø výbuchy Ø průmyslové zdroje energie uvolněná při zemětřesení až 5*10 18 J počet registrovaných otřesů cca 1 mil./ rok silnější zemětřesení 2-3 denní intervaly
Zemětřesné vlny podélné (p) 6 km/s příčné (s) 3 km/s povrchové pomalé, nejničivější
Seismograf
Vzorový seismogram Seismogram skutečný zápis
Blízké vs. vzdálené zemětřesení
Česká regionální seismická síť
Seismická aktivita v západních Čechách
Intenzita zemětřesení Mikroseismická charakteristika Ø Magnitudo Richterova stupnice - dekadický logaritmus amplitudy zemětřesení vyjádřené v mikrometrech, registrované standardním seismografem v epicentrální vzdálenosti 100 km - nemá horní hranici
Magnitudo (Richter) 3 3,9 4 4,9 5 5,9 6 6,9 7 7,9 8 8,9 Uvolněná energie (J) Průběžná roční frekvence Postihnutá oblast (km 2 ) Pociťováno do vzdálenosti (km) Přibližná intenzita MCS (epicentru m) 9,5*1 08 4*10 10 49 000 1 950 24 2-3 6*10 10 8,8*10 11 6 200 7 800 48 4-5 9,5*10 11 4*10 13 800 13 900 114 6-7 6*10 13 8,8*10 14 120 130 000 200 7-8 9,5*10 14 4*10 16 18 520 000 400 9-10 6,23*10 16 8,8*10 17 1 2 080 000 720 11-12
Magnitudo Následky 1, 2 Není cítit, lze pouze měřit přístroji 3 Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození 4 Slabé zemětřesení 5 Slabé poškození budov blízko epicentra 6 Vážné poškození špatně postavených budov 7 Velké poškození budov 8 Téměř úplné zničení
Makroseismická aktivita Ø škodlivý projev zemětřesení na člověka, stavby a přírodu Ø MCS (Mercalli Cancani Sieberg) 12 stupňů Ø MSK64 Ø MM Ø sovětská balová stupnice Ø JMA (Japan Meteorological Agency)
Nový Zéland 2010 Christchurch na jižním ostrově Nového zemětřesení o síle 7,1 Richterovy stupnice jedno z nejhorších za posledních 80 let. přes sto následných otřesů o síle až 5,4 stupně Richterovy stupnice Velké materiální škody, 1 mrtvý, 2 těžce zranění, mnoho lehce zraněných Ročně zaznamenáno na NZ až 15 000 zemětřesení, z toho cca 150 jich zaregistruje člověk. Zemětřesení z července 2009 o síle 7,8 stupně způsobilo, že se jižní cíp země posunul o 30 cm blíže k Austrálii.
San Francisco 1906 magnitudo 7,1 až 9,3 přes 3 000 životů
Nepál 2015 magnitudo 7,9 více jak 6 000 mrtvých (až 15tis.) laviny pod Mount Everestem stará část Káthmándú historická věž Dharahara
Záběry kamer odhalují sílu zemětřesení v Tibetu
L Aquila 2009 magnitudo 6,3 308 mrtvých, 1000 zraněných poškozeno až 15 tis. budov
Následky zemětřesení - tsunami
Tsunami v jihovýchodní Asii prosinec 2004
Tsunami v jihovýchodní Asii prosinec 2004
Následky zemětřesení HUASCARÁN 31.5.1970 160 km od epicentra - lavina pohřbila více než 20 000 lidí, vč. 14 Čechoslováků
https://www.youtube.com/watch? v=vsgb1iwr6o4 https://www.youtube.com/watch? v=qon-dcf67ie https://www.youtube.com/watch? v=ljl3dw2jeqw