Sborní vědecých prací Vysoé šoly báňsé - Technicé univerzity Ostrava číslo, ro 007, roční VII, řada stavební Karel KUBEČKA PŘÍČINY HAVÁRIE STĚN PŘI REKONSTRUKCI PALÁCE ELEKTRA V OSTRAVĚ Abstract Znalec z oboru.projetování,.stavebnictví, stavby obytné, stavby průmyslové, stavby zemědělsé, stavební odvětví různá, specializace - betonové onstruce, statia, zaládání staveb, stavby na poddolovaném území, vady a šody na stavebních onstrucích Autorizovaný inženýr oboru pozemní stavby, a statia a dynamia staveb. ÚVOD Dne 9.dubna 994 zhruba v 40 hodin došlo v 7.NP části "C" objetu Palác Eletra destruci stávající části cihelné zdi (Obráze br.) (Obráze ). Padající suť zasypala tři pracovníy souromé stavební firmy, teří v danou dobu prováděli v bezprostřední blízosti této stěny betonáž stropní onstruce. Jeden pracovní této firmy zraněním na místě podlehl, dva pracovníci byli převezeni s těžými poraněními do nemocnice. Souromá stavební firma pracovala jao subdodavatel pro jednu z největších stavebních firem na Moravě. Obr.: Levá část zřícené stěny Ing. Karel Kubeča, Ph.D., Vysoá šola báňsá - Technicá univerzita Ostrava, Faulta stavební, Katedra onstrucí, arel.ubeca@vsb.cz 33
Obr.: Pravá část zřícené stěny Znalec byl telefonicy ontatován vyšetřovatelem obvodního oddělení Ostrava - střed a požádán o podání znalecého posudu až dne 4.větna 994. Prohlída na místě samém znalec vyonal dne 5.větna 994 účasti policejního vyšetřovatele a stavbyvedoucího. S ohledem na časový odstup (znalec nebyl přizván na místo havárie ihned po nehodě) nebylo možno posoudit celovou situaci z hledisa příčin havárie, neboť vešerá suť již byla odstraněna a pošozené stropní onstruce hrozící samovolnou destrucí byly již sneseny. Situace v době těsně po destruci zdi byla zřejmá pouze z videozáznamu pořízeném bezprostředně po havárii příslušníy integrovaného záchranného systému (hasiči) a techniy Policie ČR a dále fotografií PČR (černobílé fotografie). Fotografie uvedené v tomto příspěvu jsou pořízeny z opie videozáznamu, a proto autor žádá o tolerování jejich velmi nízé vality. PŘEDMĚT ZNALECKÉHO POSUDKU A PROHLÍDKA OBJEKTU Předmětem podaného znalecého posudu bylo přispět objasnění příčin havárie - zřícení části cihelné zdi v 7.NP budovy Palác Eletra - část "C" v průběhu provádění stavebních prací v rámci reonstruce objetu, e teré došlo dne 9.4.994 v asi 40 hodin a zodpovědět otázy položené vyšetřovatelem. Tyto otázy, teré je třeba v tomto znalecém posudu zodpovědět, byly formulovány v usnesení obvodního oddělení Ostrava - střed, policie Česé republiy z 5. větna 994 tato: Z jaých důvodů došlo e zřícení stěny? Ja byla zajištěna pracovní plocha? Byly prováděné práce v souladu s projetem? Ja vyplývá z posytnutých podladů [54], předmětná stávající stěna byla dělící stěnou mezi terasou a půdním prostorem. Stála na střední podélné zdi části "C" objetu a vzhledem terase byla venovní zdí. V této zdi o celové tloušťce 450mm bylo dle projetové doumentace velé množství omínových průduchů - poměr omínových těles ostatnímu zdivu (v delším dilatačním celu) byl zhruba: 0,35,70 0,8 0,35 0,35,70. Komínová tělesa: 00 44,90% 34
Obr.3: Komůrové zdivo v oolí dveřního otvoru. Obr.4: Obdobná úprava stěny (olmá stěna v části B objetu) Tato sutečnost znamená, že minimálně 45 % zdi byla omínová tělesa a tedy zdivo řádně svázané na celou svou tloušťu 450mm a 55 % zdi bylo tzv. omůrové zdivo sestávající ze dvou příče v tl. 50mm svázané vzájemně převázou. Podle fotografií zachovalých částí [6] se tento poměr jeví mírně nižší, než byl ve sutečnosti (Obráze.3) (Obráze Obr.4). ZJIŠTĚNÉ SKUTEČNOSTI Bourání této stěny bylo prováděno, ja vyplývá z něolia pramenů [5] (mimo jiné i ústně potvrzeno hl. stavbyvedoucím) na příaz stavbyvedoucího prováděcí firmy jao změna projetu. Proječně toto bourání vša není podchyceno a bylo prováděno bez vědomí projetanta [5]. Bourání bylo prováděno převážně v nočních směnách pravděpodobně v časové tísni a zbylá část zdiva nebyla zabezpečena ve směru olmém rovině stěny. Způsob bourání byl prováděn ta, že v místech omůrového zdiva byla odbourána samostatně stojící příča v tl. 50 mm včetně převázy v líci příčy, terá byla zachována. V místech, de zdivo (asi 45 % vešerého zdiva) bylo provedeno v tloušťce 450 mm byla odseávána jeho část v tloušťce 300 mm a tato vytvořená příča tl. 50 mm byla ponechána. Obdobně byl odbourán betonový lem zdiva nad úrovní střešní roviny. (Tento lem nelze označit jao věnec, neboť funčně věnci neodpovídal). 35
Asi týden po provedení bouracích prací [5] bylo přistoupeno položení výztuže a betonáži. Pro uložení výztuže bylo do zbylé zdi v tl. 50 mm provedeno vyseání "apes" [5]. Podle výresové doumentace [4] je tento otvor (nazývaný apsou) široý 300 mm. Tyto otvory jsou od sebe vzájemně vzdáleny 600 mm. Znamená to tedy, že stěna v tl. 50 mm na výšu 4350 mm byla v patě oslabena otvory 300 mm široými. Toto oslabení představuje 33 %. Dále bylo obhlídou na místě zjištěno a stavbyvedoucím ústně potvrzeno, (dtto[5]) že v době pádu zdi byla prováděna betonáž v místě otvoru ve stropě, to znamená, že byla prováděna betonáž na bednění. Z dané sutečnosti vyplývá, že v riticém čase nebyl stávající strop nad 6.NP přitížen zatížením vyvozeným čerstvou betonovou směsí vysypanou z přepravního oše na jedno místo. PROJEKTOVANÝ STAV V průběhu provádění projetu a zejména v průběhu provádění stavebních prací došlo něolia změnám v projetu. Poslední změna byla vyvolána zjištěním špatné - nevyhovující únosnosti stávajícího stropu nad 6. NP. Původně byla pravděpodobně navržena na tomto stávajícím stropě desa (snad železobetonová) s tím, že projetant v technicé zprávě [4] uvádí, že: "Pro provedení desy je nutno vybourat příču tl. 50mm na středním věnci, čímž dojde nepříznivému ovlivnění stability druhé příčy, protože tyto jsou navzájem provázány. Desu a bourání příčy je nutno proto provádět po částech - po cca třímetrových úsecích." Podle vyjádření projetanta vyonávajícího autorsý dozor, bylo toto řešení nahrazeno jiným - zesilující onstruce stropu byla provedena jao železobetonový monoliticý trámový strop se srytými trámy po 900 mm osově a železobetonovou desou nesenou těmito trámy. V tomto duchu je zpracována i změna původního projetu. Technicá zpráva tomuto výresu, terá by řešila technologicý postup bourání pravděpodobně neexistuje. Na výrese je vša zresleno uložení srytých trámů na své podpoře a je patrno, že projetant požadoval vybourání apes pro uložení těchto trámů do zdi v tl. 450 mm (je patrno že se jedná o omůrové zdivo), nioli odbourání celé zdi v tl. 300 mm. Zda tento výres měli dispozici pracovníci provádějící bourací práce a pa betonáž, není znalci známo. Podle výpovědi svědů nebyl tento výres stavební firmě předán a práce byly prováděny "po onzultaci se stavbyvedoucím" jina - v rozporu s projetem. STABILITA ZDI PO ODBOURÁNÍ Před prováděním vlastních bouracích prací bylo minimálně 45 % zdi omínová tělesa a tedy zdivo řádně svázané na celou svou tloušťu 450 mm a 55 % zdi bylo tzv. omůrové zdivo sestávající ze dvou příče v tl. 50mm svázané vzájemně převázou. O stabilitě omínových těles je bezpředmětné disutovat. Co se týá stability omůrového zdiva, je všeobecně známa jeho vysoá stabilita i únosnost vyplývající z fatu malé vzpěrné dély (vzdálenost převáze). Věnec z prostého betonu měl funci především ochrannou (ryl zhlaví zdiva) vůči vlastnímu omůrovému zdivu a jao s věncem s ním nemůže být počítáno, neboť podle zjištění na místě nebyl beton vyztužen ani minimálně a tudíž vlivem trhlin v betonu nesýtal záruu staticého spolupůsobení ta, ja je tomu u řádně vyztuženého věnce. Pracovníci stavební firmy započali s bouracími pracemi na záladě smlouvy o dílo na poyn stavbyvedoucího ta, že postupně odbourávali 300mm cihelného zdiva z celové tloušťy 450 mm v místech omínových těles a 50mm tlustou příču včetně převáze v místě omůrového zdiva. Stelně pa byl oddělen i betonový lem (věnec) v horní části zdi. Toto bourání bylo provedeno na celé výšce zdi, to je 4,35m a na celou délu zdi, to je více ja 0 metrů! Není pochyb o tom, že během provádění bouracích prací eletricým nebo pneumaticým ladivem muselo záonitě dojít vlivem otřesů a rázů alespoň v místech, de bylo odbouráváno zdivo v tl. 300mm narušení zdiva i v části, terá zůstala zachována. Dá se předpoládat, že došlo 36
taovému stupni narušení (rozvolnění), že byla porušena soudržnost mezi jednotlivými usovými stavivy (cihlami) a maltou a tím došlo podobnému efetu, jao by části stěny byly postaveny "na sucho". Mezní poměr výšy a tloušťy stěny je dán normou [3] v čl. 4. nezávisle na výpočtu únosnosti. Tento mezní poměr je dán vztahem :, lim 3 4 5 6 přičemž, lim h t 3 = součinitel vyjadřující vliv poměru dély a výšy stěny. Při poměru dély a výšy: 0 4,35 4,6 3,5 3 0,8 4 = součinitel vyjadřující vliv způsobu opření svislých orajů stěny. Vzhledem domněnce, že stěna byla při provádění bouracích prací pošozena ta, že došlo jejímu uvolnění ve spárách cihel, můžeme předpoládat, že v místě schodiště (Obráze.3) (dveřní otvor) byla tato stěna vlivem porušení "dilatována". Proto bude použit součinitel v hodnotě 0, 8. 4 5 = součinitel vyjadřující vliv zatížení. Pro náš účel,0. 5 použijeme součinitel v hodnotě 6 = součinitel vyjadřující vliv způsobu opření zhlaví stěny ve vodorovném směru olmo na střednicovou rovinu stěny. V našem případě je 0, 7. 6 = záladní mezní poměr výšy a tloušťy stěny. Předpoládáme, že pevnost cihel se pohubuje v rozmezí mezi 50 a 500 MPa, malta pa maximálně 40MPa. V tomto případě je 5., lim 3 --- NEVYHOVUJE --- 4 5 6 0,8 0,8,0 0,7 Mezní poměr výšy a tloušťy stěny není dodržen. 5 6,7 3 4,35 0,5 Druhou a rozhodující podmínou, terá musí být splněna je ritérium štíhlosti. Pro obdélníový průřez nesmí vypočítaná hodnota štíhlostního poměru lesnout pod hodnotu 36. Pro štíhlostní poměr obdélníového průřezu platí : l ef h 000 --- NEVYHOVUJE --- 4,35 0,5 000 00 9,69 Ja je ze záladních normou [3] stanovených podmíne zřejmé, samostatně stojící stěna nevyhovuje záladním ritériím požadovaných normou pro zděné onstruce. Pro výpočet únosnosti stěny jsou nutné fyziálně mechanicé hodnoty (materiálové charateristiy) použitého materiálu. Tyto nejsou dispozici, proto další výpočet není proveden. 36 h t 37
Na záladě výše uvedených sutečností je tedy možno onstatovat, provedení tím způsobem, ja bylo usutečněno, je velmi odvážné a nebezpečné. Je třeba podotnout, že nebezpečné by bylo ponechat samostatně stojící stěnu na tuto výšu v dané tloušťce za předpoladu, že by byla nově vyzděna. V tomto posuzovaném případě je situace horší, neboť je nutno usuzovat na pošození stěny v průběhu bouracích prací ta, ja je uvedeno výše. PŮSOBENÍ VNĚJŠÍCH VLIVŮ V době provádění betonáže v časovém úseu bezprostředně před vlastní havárií působilo na onstruci stěny, terá se zřítila, něoli vnějších vlivů. Tyto vnější vlivy jsou : vliv působení větru náraz do stěny ošem na beton zavěšeným na jeřábu otřesy a dynamicé rázy jao důslede stavební činnosti Nejsou vzaty v úvahy další vlivy jao vliv důlní činnosti, jehož působení jao dlouhodobá složa zatížení v této loalitě praticy nepůsobí v důsledu praticého zastavení důlní činnosti. Další teoreticy možné vlivy jao ráz tlaovou vlnou neberu naprosto v úvahu. Působení větru Podle sdělení vyšetřovatele (dotazováno na ČHMÚ Ostrava-Poruba) dosahovala rychlost větru ve výšce oolo 7.NP v daném oamžiu pádu stěny hodnoty: 8 m / s Ja plyne z upravené Bernoulliho rovnice je rychlost záladní proměnnou veličinou při určení zatížení větrem. Narazí-li vzdušný proud olmo na přeážu a změní směr, sníží se jeho rychlost v na hodnotu o veliosti v. To se projeví tlaem na povrch přeážy (v původním směru vzdušného proudu) ( v v ) U nepohyblivých přeáže, jaými jsou stavební objety, se sníží rychlost v na v 0, taže je : v Položí-li se 3,50gm, obdrží se známý vztah pro tla větru (Nm ) max v 600 přičemž v se zavede v (ms - ). 600 v 0,0400N / m. Toto je hodnota odpovídající součinu 0 C Stěna byla větrem zatížena ta, že její část nad rovem střechy byla vystavena tlau na straně návětrné a sání na straně závětrné. Zbylá část stěny (pod úrovní hřebene rovu) byla vystavena sání. S tímto sáním je nutno počítat, naopa není zohledněna turbulence vlivem změny směru větru po šimé střeše rovu a případný tla na straně rovu (otevřená část střechy, nebo netěsnosti). Horní část vyčnívající nad hřeben střechy budeme považovat za výšu 650mm. Výšu 3700 mm budeme zatěžovat pouze sáním větru na straně závětrné onstruce. 38
n ; 0,65 0 C 0,8 0,04,0 0,03N / m f, r ; 0,65,03, 0,0384N / 0 m M r 0,0384 0,065 4,05 0, 005Nm, n ; 4,35 0 C 0,6 0,04,0 0,04N / m f, r ; 0,65,04, 0,088N / 0 m M r 0,088 4,35,75 0, 75Nm, Celový moment v patě stěny od větru je: M r 0, 373Nm Vzhledem e sutečnosti, že se jedná o onstruci, na terou má zatížení větrem rozhodující význam, mohl být uplatněn součinitel f,3 Svislé zatížení onstruce zdi v její patě (pro výpočet únosnosti v patě zdi) je dáno vlastní hmotností použitých materiálů. Zhruba budeme uvažovat, že onstruce odpovídá cihelné neomítnuté zdi tl. 50 mm na výšu 4,35 m. G r zdivo 8 0,5 4,35,,90N / m Únosnost Výstřednost M 0,3 e 0,064m 0,0338m 0, 45xi G,745 l ef h 000 4,35 0,5 000 00 9,69 36 N ud u lt b h e h R d 0,75,0 0,5 0,064 0,5 0 3 6,64 N / m Vzhledem e sutečnosti, hodnota daleo přesahuje povolenou mez, není možno v souladu s normou stanovit odpovídající hodnotu součinitele. Za předpoladu, že použijeme, maximální přípustné síly v patě stěny: N 6,64 6,64 0, 0 (odpovídá 36 3,66N / m ) dostaneme hodnotu,9n / m r ud G zdivo --- NEVYHOVUJE --- 39
Tento výše uvedený výpočet je proveden za předpoladu, že zeď byla postavena z cihel plných P,5 na MV 0. Ani použití valitnějších cihel (co do pevnosti) a malty nedává příznivý výslede únosnosti onstruce stěny. Stabilita Mezní stav stability polohy, to je stabilita onstruce je posuzována podle ČSN 73 003 [], de musí být splněna podmína spolehlivosti dána vztahem: sit n i fai S act, in stp fpj S pas, jn j těleso. S, = Silový účine normových hodnot odstranitelných zatížení působících na vyšetřované act in S, = Silový účine normových hodnot neodstranitelných zatížení jimiž těleso vzdoruje pas jn přeročení mezního stavu. fai = Součinitel spolehlivosti zatížení vztahující se zatížením vyvozujícím sílu in S, ; hodnoty těchto součinitelů se uvažují podle norem pro zatížení v souladu s ustanovením čl. 3.4. [] fai. fpj = Součinitel spolehlivosti zatížení vztahující se zatížením vyvozujícím sílu jn act pas S, ; hodnoty těchto součinitelů se uvažují podle norem pro zatížení v souladu s ustanovením čl. 3.4. [] fpj. sit = Součinitel návrhové situace; není-li v normách navrhování nebo jiných předpisech stanovena jiná hodnota, dosazuje se, 0 sit. n = Součinitel účelu stp = Součinitel stability polohy Obdobně pa pro momenty : sit n i fai M act, in stp fpj M pas, jn j sit,0 ; n ; 0, 9 stp G r zdivo 8 0,5 4,35 0,9 0,57N / m M G 0,57 0,075 0, 793Nm Celový moment v patě stěny od větru je M r 0, 373Nm r M ; M 0,373Nm 0,74Nm 0,9 0,793 M G, pas act M pas --- VYHOVUJE --- 40
Stabilita stěny jao celu při působení větru vyhovuje požadavu normy. Při vychýlení těžiště o 36 mm se dostává stěna do nestabilní polohy bez ohledu na únosnost materiálu. Z výše uvedeného výpočtu je zřejmé, že při působení větru mohlo s velou pravděpodobností dojít destruci zdi a to z titulu nízé únosnosti cihelného zdiva v patě zdi. NÁRAZ KOŠE NA BETON (BÁDIE) NA STĚNU V průběhu vyšetřování vyvstala domněna (a snaha přenést přímou odpovědnost za zřícení zdi), že onstruce nezajištěné zdi byla vystavena nárazu přepravního oše na beton (bádie) zavěšeného na věžovém jeřábu a že tento náraz byl příčinou havárie zdi. Na záladě upozornění hlavního stavbyvedoucího byla tato domněna zaprotoolována a stopy cihel na přepravním oši vyfotografovány techniy PČR. K dispozici je vša pouze černobílá fotografie, ze terá není patrno de tato stopa je. Vzhledem e hmotnosti plného (ale i prázdného) přepravního oše a tedy síly při nárazu vyplývající z energie houpajícího se (pohybujícího se při otáčení ramene) břemene je možno prohlásit, že v případě že by došlo nárazu na zeď, byl by to impulz, terý by inicioval pád zdi. Podle dostupných podladů teré se danému problému vyjadřují, je možno zaujmout toto stanoviso : Přepravní oš s betonem byl spuštěn do prostoru v těsné blízosti nezajištěné stěny, do vzdálenosti 40-50cm od jejího líce. Do tohoto prostoru jeřábní neviděl, ale byl naváděn pracovníem stavební firmy. Pracovníci provádějící betonáž vysypávali obsah přepravního oše, přičemž tento oš zavěšený na leně jeřábu vychylovali z jeho svislé polohy a tím sypali beton pravděpodobně směrem od zdi. Tento způsob vysypávaní je běžnou praxí provádění uládání betonové směsi. Po vysypání celého obsahu přepravního oše dostal jeřábní poyn vyzdvižení břemene (prázdného přepravního oše). Podle něterých vysvětlení tomuto vyzdvižení předcházel posun břemene od stěny. V oamžiu dy jeřábní dostal poyn vyzdvižení břemene, zaregistroval pohyb stěny a následně její prolomení a pád ve vlně (stěna se vlnila) směrem do prostoru, ve teré stáli pracovníci provádějící betonáž. Přepravní oš byl neprodleně vyzdvihnut z prostoru, do terého zeď padala. Z vysvětlení [5] vyplývá, že jeřábní při zdvihu břemene nenarazil do zdi a sám náraz do zdi nepotvrzuje. Vzhledem e rátému časovému oamžiu ve terém došlo souběhu všech oolností není možno vyloučit, a zdá se to být velmi pravděpodobné, že stopy na přepravním oši od cihelného zdiva omínu byly způsobeny nioli nárazem přepravního oše na zeď, ale pádem zdi na přepravní oš. Ten se nárazem cihelného zdiva mohl mírně rozhoupat a rozhoupané břemeno mohlo při zdvihu zachytit o bednění rovu a oplechování, teré je rovněž pošozeno. VLIV STAVEBNÍ ČINNOSTI V OKOLÍ Tyto vlivy představují souhrn vešerých vlivů na onstruci vyvolaných stavebními pracemi v těsném sousedství stejného dilatačního celu. Jedná se především o otřesy a rázy způsobené dopravou po stavbě (malá mechanizace - stavební oleča) a především bouracími pracemi napřílad pneumaticými ladivy na 6.NP a podobně. Dále pa pádem materiálu na onstruce podlah (cihly, truby, bouraný materiál). Tyto vlivy se sčítají s vnějšími vlivy jao doprava zejména těžých náladních vozů v bezprostředním oolí a vliv olejové MHD. 4
Vzhledem odlehlosti místa havárie vůči omuniacím na terých tato doprava probíhá a při zohlednění hmoty stavby mající souvislost s tzv. vlastní frevencí onstruce je možno odhadnout mizivé procento vlivu vnější dopravy na destruci onstruce stěny. Vliv stavební činnosti na stabilitu stěny je možno jen odhadovat. To především proto, že ja je výše uvedeno, usuzuje znalec na minimálně loální porušení zdiva vlivem bourání a ja je uvedeno v protoolu [73], byla již odbouraná stěna znovu ve své patě oslabena. Taováto nezajištěná onstruce dává tušit nebezpečí a jaýoli sebemenší vnější impulz může pa být riticý pro její stabilitu. Zda právě v oamžiu pádu a těsně před tímto oamžiem probíhaly na stavbě práce taového charateru, teré měly za následe dynamicé namáhání onstrucí teré by dále vyvozovalo chvění a vibrace se praticy nedá zjistit. Je vša jisté, že jaési chvění se stavební činností vyvozuje vždy. Ráz a chvění je vyvozeno napřílad náhlým vysypáním betonu z přepravního oše. Obhlídou na místě bylo zjištěno a stavbyvedoucím potvrzeno, že v době pádu zdi byla prováděna betonáž v místě otvoru ve stropě, to znamená, že byla prováděna betonáž na bednění. Z dané sutečnosti vyplývá, že v riticém čase nebyl stávající strop nad 6.NP přitížen zatížením vyvozeným čerstvou betonovou směsí vysypanou z přepravního oše na jedno místo a tedy ani přímému otřesu vlivem rázu při vysypání. Tento ráz se vša přenáší onstrucí a tedy se i vrací. Je vša nutno říci, že vlivem útlumu oolních onstrucí v zanedbatelné hodnotě do místa stěny. Navíc tento ráz nebyl pravděpodobně velý, neboť vysypávání se neprovádí obvyle z velé výšy a v tomto případě byla badie těsně nad bedněním [5] (asi 5-0cm). Vliv chvění onstruce měl na stěnu jistě negativní vliv - její stabilitě nepřispíval. Není vša možno proázat a tedy ani prohlásit, že tento druh zatížení sám o sobě inicioval destruci onstruce. Působil vša ve spojení s jinými vlivy. Obr.5: Položená stěna a průraz ve stropě 4
Obr.6: Proražený strop ZÁVĚR V závěru znalecého posudu byly zodpovězeny otázy položené vyšetřovatelem. Vešeré závěry vycházejí z citovaných posytnutých podladů. Z jaých důvodů došlo e zřícení stěny? Na zřícení stěny mělo podle znalce vliv něoli fatorů. Nevhodný způsob, jaým byly vlastní bourací práce prováděny. Poud bylo rozhodnuto provést bourání jedné ze stěn omůrového zdiva, pa tato sutečnost měla být řádně proječně zpracována a probíhat za dozoru a schválení projetanta - statia a projetanta vyonávající na stavbě autorsý a stavební dozor. Vzhledem bourání bylo nevhodné provést bourací práce v rozsahu, v jaém byly provedeny, to je na celou délu stěny. Provedení bourání zdiva omínových těles v tloušťce 450mm a jeho "seseání" na tl. 50mm. V této fázi předpoládám poměrně rozsáhlé porušení strutury zděné onstruce zdi a uvolnění cihel a malty mající za následe snížení soudržnosti a následně pa únosnosti zdi v pošozených místech. Poud bylo provedeno bourání v rozsahu ta ja bylo provedeno, měla být stěna oamžitě zajištěna ve směru olmém na svou střednicovou rovinu minimálně v hlavě stěny během bouracích prací a následně pa po výšce proti bočním tlaům. V průběhu uládání betonové směsi stěna dostala impulz iniciující její havárii. Tento impulz byl pravděpodobně vítr společně s otřesy. Po mírném vychýlení vlivem sání větru došlo vychýlení působiště síly (těžiště stěny) a ztrátě stability a únosnosti. Následoval pád zdi do prostoru terasy (na pracovní plochu (Obráze Obr.5) připravenou betonáži stropu) a zasypání přítomných pracovníů. Tento závěr je v souladu s uspořádáním destruovaného materiálu na ploše terasy, teré je zřejmé z videozáznamu. Stěna se "položila" rovnoměrně na bo a vešerý materiál je na ploše terasy. Nedošlo tedy zavlnění a vymrštění cihel směrem do prostoru rovu. Tvrzení, že destruci zdi došlo vlivem nárazu přepravního oše (bádie) zavěšeného na laně jeřábu na stěnu, znalec není schopen potvrdit. Dá se předpoládat, že dyby došlo nárazu na stěnu v dolní polovině, stěna by dostala impulz, při terém by část materiálu spadla do prostoru rovu a část na terasu. Mimo jiné, o nárazu nesvědčí příliš ani časová posloupnost. 43
Dá se předpoládat, že při nárazu do dolní poloviny zdi a vyboulení stěny do prostoru rovu, by stěna nepadala rovnoměrně na bo (Obráze Obr.5), ta ja tomu bylo, ale sesula by se (jao podtržená) na menší plochu a tedy pracovníci by měli jistou naději, že v blízosti ochranného zábradlí na líci terasy by je padající stavební materiál již nezasáhl. Náraz plného přepravního oše do zhlaví stěny před uložením betonu (to je při přepravě betonu na místo uládání) jao velmi nepravděpodobné znalec naprosto vylučuje, neboť při tomto nárazu by došlo vzhledem hmotnosti bádie oamžitému zřícení předmětné onstruce. Toto tvrzení se opírá o posytnuté podlady (výpovědi svědů). Ja byla zajištěna pracovní plocha? Otáza se týá zajištění vlastní stěny. Vzhledem odbourání stěny na příaz stavbyvedoucího v celém rozsahu ta, ja bylo provedeno, to je na celou délu zdi, mělo být provedeno oamžité zajištění minimálně v hlavě stěny během bouracích prací, to znamená, že stěna měla být oamžitě zajištěna ve směru olmém na svou střednicovou rovinu a následně pa po výšce proti bočním tlaům. Toto zajištění nebylo provedeno a stěna stála bez jaéoli opěry v hlavě po něoli dní. Kdyoli mohlo dojít jejímu zřícení. Potřebný impulz iniciující havárii přišel ja je zřejmé v průběhu provádění betonáže. Byly prováděné práce v souladu s projetem? Na tuto otázu je nutno odpovědět záporně. Práce nebyly prováděny v souladu s projetem. Projet předpoládal provedení do apes. Posoudit, naoli je toto řešení reálné nebylo předmětem znalecého posudu. Dále je nutno podotnout, že práce byly prováděny nejen v rozporu s projetem, ale i bez vědomí projetanta a autorsého dozoru. LITERATURA A PODKLADY [] Záon číslo 50/976 Sb o územním plánování a stavebním řádu (stavební záon) ve znění záona č. 03/990 Sb. Česé národní rady, 45/990 Sb., záona č. 6/99 Sb., záona č. 43/994 Sb., záona č. 9/997 Sb., a záona č. 83/998 Sb. ČKAIT Praha 998. [] ČSN 73 003a Stavební onstruce a zálady. Záladní ustanovení pro výpočet. [3] ČSN 73 0 Navrhování zděných onstrucí [4] Projetová doumentace - Báňsé projety Ostrava - Palác Eletra - část "C", výres tvaru 7.NP, Řez 6-6, stavební část 7.NP, bourací práce 7.NP, výres výztuže stropu nad 6.NP, technicá zpráva projetu provádění stavby [5] Protooly o výslechu svědů a podání vysvětlení (různí účastníci). [6] Fotodoumentace různých účastníů - fotodoumentace z 9.4.994, Fotodoumentace z.5.994, Fotodoumentace stavební policie (Ing.Rybář) ze 4.5.994 Recenzi vypracoval: Ing. Ivan Holína 44