Příklad zatížení ocelové haly

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příklad zatížení ocelové haly"

Karla Matoušková
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Přílad atížení ocelové haly Zadání Určete atížení a maximální možné vnitřní síly na prostřední rám halového jednolodního objetu (vi obráe). Celová déla budovy je 48,0 m a příčná vdálenost rámů s F 4,8 m. S odvoláním na národní mapy sněhu a větru vyplývají polohy budovy tyto údaje: atížení sněhem: s 1,5 N m 2 (III. sněhová oblast) atížení větrem: v b,0 24 m s 1 terén ategorie III Z předběžného návrhu vycháejí tyto hodnoty charateristicých stálých atížení: vlastní tíha rámu: g,1 0,7 N m 1 střešní rytina: g,2 0,55 N m Schéma onstruce halového objetu Výpočet 1 Navržený postup Nejdříve budou spočteny charateristicé hodnoty účinů atížení a ty budeme následně ombinovat na nejnepřínivější účiny atížení. 2 Stálá atížení Zatížení od vlastní tíhy: g g,1 s F g,2 vlastní tíha onstruce a střešních prvů g 13,5 vlastní tíha svislých onstručních prvů G 1

2 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Zatěžovací stav od stálého atížení: Zatěžovací stav St1 3 Proměnná atížení 3.1 Užitná atížení Střecha spadá do ategorie H (nepřístupná s výjimou běžné údržby a oprav) q Zatížení na rám: q Pon.: Součinitel ψ 0 0,0; užitná atížení střech nepůsobí současně jiným proměnným atížením!!! Zatěžovací stavy od užitného atížení: Zatěžovací stav U1 Zatěžovací stav U2 Zatěžovací stav U3 2

3 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí 3.2 Zatížení sněhem Tvarový součinitel: slon střechy 13,5 µ 1 Součinitel expoice: typ rajiny normální C e Tepelný součinitel: střecha s tepelnou prostupností menší než 1,0 Wm 2 K 1 C t Zatížení nenavátým sněhem na rám: s,1 Zatížení navátým sněhem na rám: s,2 Zatěžovací stavy od atížení sněhem: Zatěžovací stav Sn1 Zatěžovací stav Sn2 Zatěžovací stav Sn3 3.3 Zatížení větrem Rychlost a tla větru Záladní rychlost větru v b c dir c pro běžné případy a tedy season v b,0 c dir 1,0, c season 1,0 v b Referenční výša uvažujeme vítr působící ve směru i olmo vyšetřovanému rámu onstantní průběh atížení větrem e i 3

4 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Součinitel drsnosti c ( ) r r ln terén ategorie III 0 0 dále e i součinitel terénu je potom roven min a tedy r 0, 19 c ( ) r 0 0,II 0,07 Součinitel orografie c ( ) 0 a onečně charateristicá střední rychlost větru je rovna v ( ) cr ( ) c0( vb m ) Dále stanovíme maximální charateristicý tla dle vtahu 1 qp ( ) ρ ) q 2 2 [ 1 7 Iv( ) ] vm ce ( b při uvažování intenity turbulence I v( ) c obdržíme q ( ) p 0 I ( ) ln 0 Tla větru na onstruci Výsledný tla větru na rám: (vetorový součet) e e ) i qp( cp cpi sf Při definování součinitelů vnitřního i vnějšího tlau je nutno respetovat působení větru na onstruci v obou směrech. 4

5 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Součinitele vnějšího tlau vítr působí V ROVINĚ středního rámu stěnová plocha vystavená působení větru > 10,0 m 2 c pe,10 uplatní se stěnová oblast D a E (vi schéma); součinitele stanovíme tabuly v ávislosti na poměru h/d h d a tedy D c pe,10 E c pe,10 střešní plocha vystavená působení větru > 10,0 m 2 c pe,10 meilehlá hodnota, součinitele stanovíme interpolací uplatní se střešní oblasti G, H, J a I (vi schéma); součinitele stanovíme tabuly pro příčný vítr v ávislosti slonu střešní roviny. G G H I J H I J Součinitele vnějšího tlau vítr působí KOLMO K ROVINĚ středního rámu stěnová plocha vystavená působení větru > 10,0 m 2 c pe,10 uplatní se stěnová oblast C (vi schéma); součinitele stanovíme opět tabuly v ávislosti na poměru h/d h d a tedy C c pe,10 střešní plocha vystavená působení větru > 10,0 m 2 c pe,10 uplatní se střešní oblast I (vi schéma); součinitele stanovíme tabuly pro podélný vítr v ávislosti slonu střešní roviny I c pe,10 Součinitele vnitřního tlau Budeme předpoládat, že nele jednonačně určit součinitel µ pro stanovení součinitele vnitřního tlau a tedy c c 2 0,3 0, Pon.: V případě, že by vyšetřovaný rám (resp. část onstruce, terou přenáší) asahoval současně do více oblastí, je nutno tuto sutečnost ohlednit. To le provést napřílad váženým průměrem. 5

6 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Výsledné tlay větru na vyšetřovaný rám: vítr působí v rovině středního rámu, c 2 : 0, D E G G H H J J I I vítr působí v rovině středního rámu, c 3 : 0, D E G G H H J J I I vítr působí olmo rovině středního rámu, c 2 : 0, C I vítr působí olmo rovině středního rámu, c 3 : 0, C I 6

7 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Zatěžovací stavy od atížení větrem: U těchto typů střech ombinujeme vždy () hodnotu na jedné straně střechy s () hodnotou na druhé straně. V jedné střešní rovině nele vša ombinovat a součinitele. Konrétně nastanou tyto atěžovací stavy: vítr působí v rovině středního rámu, c 2 : 0, Zatěžovací stav V1 Zatěžovací stav V2 Zatěžovací stav V3 Zatěžovací stav V4 vítr působí v rovině středního rámu, c 3 : 0, Zatěžovací stav V5 Zatěžovací stav V6 Zatěžovací stav V7 Zatěžovací stav V8 vítr působí olmo rovině středního rámu, c 2 a c 3 Zatěžovací stav V9 0, 0, Zatěžovací stav V10 7

8 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí 4 Vnitřní síly 4.1 Stálé atížení Zatěovací stav St1 N V M Užitné atížení N V M Zatěovací stav U Zatěovací stav U Zatěovací stav U Zatížení sněhem N V M Zatěovací stav Sn Zatěovací stav Sn Zatěovací stav Sn

9 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí 4.4 Zatížení větrem vítr působí v rovině středního rámu, c 2 : 0, Zatěovací stav V1 N 15.4 V M Zatěovací stav V Zatěovací stav V Zatěovací stav V vítr působí v rovině středního rámu, c 3 : 0, Zatěovací stav V Zatěovací stav V Zatěovací stav V Zatěovací stav V

10 4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí vítr působí olmo rovině středního rámu, c 2 a c 3 0, 0, Zatěovací stav V Zatěovací stav V

Podobné dokumenty

Studentská kopie ZATÍŽE Í TROJKLOUBOVÁ HALA

Studentská kopie ZATÍŽE Í TROJKLOUBOVÁ HALA ZATÍŽE Í TROJKLOUBOVÁ HALA Určete atížení a axiální ožné vnitřní síly na nejatíženější rá halového jednolodního objetu (vi obráe). Celová déla budovy je 48, a příčná vdálenost ráů s F 4,8. S odvolání na