0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka 0 Brnûnsko GEOLOGIE Babí lom tvofií v razn asi km dlouh skalní hfieben na hrásti vysoko pfievy- ující okolní krajinu. Vlastní hfieben zaãíná nad Lelekovicemi skalní skupinou Slabikáfie a konãí na severu skalním útvarem Spálená skála (56 m n. m.). Sedla rozdûlují hfieben na osm skalních skupin. Babí lom leïí na styku metabazitové zóny a granodioritû v chodního pruhu brnûnského masivu. Metabazitová zóna na západû je pfiesunutá pfies biotitické granodiority typu Královo Pole se upinami devonsk ch hornin na v chodû. V razn skalnat strukturní hfieben Babího lomu smûru sever jih je sloïen ze strmû uloïen ch lavic pravdûpodobnû spodnodevonsk ch siliciklastik tvofien ch rudohnûdû zbarven mi kfiemenn mi slepenci s vloïkami arkózovit ch pískovcû. Témûfi kolmo vztyãené lavice vytváfiejí bizarní hfiebeny, vûïovité útvary, skalní stupnû a místy i krátké jeskynní prûchody. Hlavní souãástí slepencû jsou valouny kfiemene. Západní sráz hfiebene je vy í Oslunûné sklaní terásky, kfioviny a lesní okraje jsou typick m stanovi tûm rozchodníkovce velkého (Hylotelephium maximum). Vrcholová ãást skalního hfiebene Babího lomu s v chozy spodnodevonsk ch slepencû nápadného ãerveného zbarvení. a hladké plotny slepencû strmû spadají k plo inû pfii úpatí. Pod v chodním krat ím srázem je suèová halda. Hfiebeny byly v chladn ch obdobích star ích ãtvrtohor vystaveny siln m úãinkûm mrazového zvûtrávání, které dotvofiilo skalnat hfieben zhruba do dne ní podoby. Tehdy také vznikly ãetné balvanité sutû, kamenné proudy a kamenná mofie na svazích hfiebene. Rozvolnûné bloky spodnodevonsk ch siliciklastik byly kongeliflukãními pochody transportovány od úpatí hfiebene pfies okolní metabazika a granodiorit aï na vzdálenosti pfies km. Jsou vyvinuté zejména pod západním srázem smûrem ke Kufiimské kotlinû. PfieváÏnou ãást pûdního pokryvu rezervace zaujímá ranker typick (kambick ), v men í mífie sem po celém rezervace Babí lom Severní ãást skalnatého hfiebene Babího lomu (56, m n. m.) severojiïního smûru v jihozápadní ãásti Adamovské vrchoviny, km severnû od Lelekovic (jiïní ãást je v okrese Brno-venkov). Svino ice 440 56 m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 980 Posláním pfiírodní rezervace je zachování geomorfologicky i geologicky pozoruhodné lokality skalních útvarû s mozaikou pfiírodû blízk ch aï pfiirozen ch lesních spoleãenstev extrémních stanovi È na slepencích pravdûpodobnû spodnodevonského stáfií. 0 BK 4
0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka Okres Blansko 4 obvodû zasahují kyselé aï silnû kyselé hnûdé pûdy kambizem typická, varieta kyselá a kambizem dystrická. KVùTENA Na lokalitû lze nalézt pestrou mozaiku lesních typû tfií vegetaãních stupàû (druhého aï ãtvrtého). Vlastní hfieben zaujímá spoleãenstvo duboborû pfiecházející do zakrsl ch borodoubrav. Zejména hloubka a vlhkostní reïim pûd, kter je v raznû rozdíln mezi teplej ími svahy západními a chladnûj ími svahy v chodními, zfietelnû diferencují pfiírodní biocenózy. Na teplej í západní expozici se dále vyskytují zakrslé doubravy, na hlub ích pûdách lipojavorové bukové doubravy. Na chladnûj ím v chodním svahu jsou to lipojavorové dubové buãiny, buãiny s javorem a lipové javofiiny s bukem. Extrémní ekologické podmínky skalnatého hfiebene sná í z dfievin nejlépe borovice lesní (Pinus sylvestris), i kdyï i ta zde vytváfií pouze nevysoké, rûznû tvarované exempláfie. Ojedinûle zde roste lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), dfiín jarní (Cornus mas), brslen evropsk (Euonymus europaea), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), ãi rûïe ípková (Rosa canina). V podrostu borovic lze nalézt drobné kefiíky borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), na v - slunn ch skalních teráskách rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximum) a ve spárách osladiã obecn (Polypodium vulgare). K ãast m li ejníkûm na povrchu skal patfií terãovka skalní (Parmelia saxatilis). Lesy obklopující skalnat hfieben mají vût inou pfiirozen nebo pfiírodû blízk charakter. V pfievládajících buãinách se kromû dominantního buku lesního (Fagus sylvatica) vyskytuje i jedle bûlokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm horsk (Ulmus glabra). Dominantami dubohabfiin, které se vyskytují na v slunnûj ích stanovi tích, jsou dub zimní (Quercus petraea) a habr obecn (Carpinus betulus), v doprovodu javoru babyky (Acer campestre) a jefiábu bfieku (Sorbus torminalis). K ãast m druhûm kefiového patra patfií svída krvavá (Swida sanguinea), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus) afie etlák poãistiv. Pokryvnost a druhová skladba bylinného patra kolísá podle podmínek stanovi tû. Z nejãastûj ích druhû lze uvést lipnici hajní (Poa nemoralis), strdivku jednokvûtou (Melica uniflora), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a k. rozloïenou (D. dilatata), ze vzácnûj ich je to napfi. dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). Chránûné druhy jsou zastoupeny napfi. lilií zlatohlávkem (Lilium martagon) a medovníkem velkokvût m (Melittis melissophyllum). Z konce 0. let minulého století je z této lokality naposledy uvádûn v skyt kriticky ohroïeného hnûdence zvrhlého (Limodorum abortivum). ZVÍ ENA Z pozoruhodn ch druhû hmyzu byly zji tûny drobníãek Stigmella hahniella, píìalka bûloãárník dubov (Campaea honoraria), okáã vo- Àavkov (Brintesia circe) amasafika Heteronychia rohdendorfi. Obratlovci jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla) nebo pl íkem lískov m (Muscardinus avellanarius), v minulosti i v rem velk m (Bubo bubo). V okolních lesích hnízdí vãelojed lesní (Pernis apivorus), datel ãern (Dryocopus martius), holub doup- Àák (Columba oenas), vzácnû s c rousn (Aegolius funereus). LESNICTVÍ Listnaté porosty na svazích pfiiléhajících ke skalnatému hfibetu byly místy v okrajov ch ãástech nahrazeny smrkov mi monokulturami. VYUÎITÍ Území je v znamn m turistick m cílem, na vrcholu hfibetu se nachází rozhledna. V nejbliï ím období by mûl Krajsk úfiad Jihomoravského kraje slouãit obû pfiírodní rezervace jak na okrese Blansko, tak Brno-venkov do jedné spoleãné rezervace. MAPA ÚZEMÍ strana 96 Balvany pod hfibetem Babího lomu vzniklé mrazov m zvûtráváním v pleistocenu. 4 Pl ík lískov (Muscardinus avellanarius). 5 K ãast m druhûm bylinného patra zdej ích lesû patfií ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata). 5 BK 5
0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií svrchnokfiídové sedimenty âeské tabule, a to ve vrcholové ãásti Borku turonské prachovce, pískovce, spongilitické slínovce jizerského souvrství, níïe cenomanské glaukonitické pískovce Ïlut ch barev perucko-korycanského souvrství. Z pûd se na svahovinách permsk ch hornin nachází pfiedev ím kambizem typická, varieta kyselá, mimo les pak kambizem typická (nasycená). V tûchto polohách se na místních pfiekryvech spra ov ch hlín vyvinula i hnûdozem typická. Kolem prameni È lze nalézt také trvale zbahnûlé plochy s glejem. Vlhãí místa v okolí prameni È a na fluviálních sedimentech potokû zaujímá prvosenka vy í (Primula elatior). Habrová jasenina s ãesnekem medvûdím v podrostu. Ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) se stává v podrostu dubohabrov ch lesû ãasto jedním z nejv znamnûj ích prvkû jarního aspektu. KVùTENA Na hfibítcích a su ích svazích dominuje habr obecn (Carpinus betulus) s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a ojedinûle vtrou en m bukem lesním (Fagus sylvatica). V podrostu se vyskytují hájové a lesní druhy: lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka nicí (Melica nutans), svízel vonn (Galium odoratum), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum). V mokfiadních ãástech je dominantní dfievinou ol e lepkavá (Alnus glutinosa) s pfiímûsí bfiízy bûlokoré, jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vrby kfiehké (Salix fragilis). Vbylinném patru se nachází napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), v ãasnû jarním aspektu je místy dominantní bledule jarní (Leucojum vernum), dále prvosenka vy í (Primula elatior) a chránûn kapradiník baïinn (Thelypteris palustris). Z vzácnûj ích druhû hub nalezneme na padl ch kmenech ol e napfi. bolinku drobnov trusou (Camarops microspora), vatiãku Ellisovu (Tomentella ellisii) av. krátkoostnou (T. brevispina). Na zemi pod borovicemi rostou slizobedla mazlavá (Limacella glioderma) a s. lesklá (L. illinita). ZVÍ ENA Z hmyzu se vyskytují bûïné lesní druhy, z nápadnûj ích napfi. perleèovec stfiíbropásek (Argynnis paphia), p. velk (A. aglaja) a batolec duhov (Apatura iris). Lokalita je Babolsk háj Západní svahy kóty Borek (558,9 m n. m.) v jiïní ãásti Hfiebeãovského hfibetu s pramennou ãástí levostranného pfiítoku potoka Zavadilky, 0,5 km od obce Babolky u Letovic. Babolky v znamn m hnízdi tûm ptactva, zejména bûïn ch hájov ch druhû. Ze zvlá tû chránûn ch druhû ptákû zde byla v hnízdním období pozorována Ïluva hajní (Oriolus oriolus). 49 50 m V mûra: 5,0487 ha Vyhlá eno: 998 Mezofilní a hygerofilní lesní porosty s pozoruhodn mi bylinami v podrostu. Jediná lokalita vzácného kapraìorostu kapradiníku baïinného na Blanensku. LESNICTVÍ Plán péãe navrhuje ponechat zdej í lesní porosty bez úmyslné tûïby. MAPA ÚZEMÍ strana 95 BK 6
0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka Okres Blansko Baãov Opu tûné kamenolomy na levém údolním svahu asymetrického údolí Baãovského potoka v Malé Hané, 500 m západnû od obce Baãov. Baãov 50 400 m V mûra:,07 ha Vyhlá eno: 986 V znamné nalezi tû zkamenûlin prvohorních krytolebcû a obojïivelníkû, souãasnû pozoruhodná lokalita fiady teplomiln ch druhû na severní hranici roz ífiení v povodí Svitavy. GEOLOGIE PP se nachází na pfiíkrém levém svahu sklonovû nesoumûrného dolního úseku údolí Baãovského potoka. Území je tvofieno permokarbonsk mi horninami Boskovické brázdy, a to ed mi aï zeleno ed mi jílovci, prachovci a jemnû aï stfiednû zrnit mi pískovci (autun-stefan). Zaujímá krátké strmé svahy západní expozice v asymetrickém údolí. V minulosti zde byly jílovce tûïeny ve tfiech men ích, dnes jiï dlouhodobû opu tûn ch lomech. NejdÛleÏitûj í fosiliferní vrstvou, obsahující fosilní pozûstatky prvohorních krytolebcû (Stegocephalus) a diskosauriscidních obojïivelníkû (Discosauriscus a Melanerpeton), ktefií Ïili v ba- Ïinách a moãálech v okolí spodnokarbonsk ch jezer, je 6 cm mocná vrstva pelokarbonátu. NadloÏní 0 cm mocná vrstva Odkryv v permokarbonsk ch sedimentech se zkamenûlinami a smí- en les svazu Carpinion s vtrou enou borovicí lesní. BK 7
0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka 4 Brnûnsko Pfievládajícím pûdním typem zde jsou kambizemû typické aï rankrové, v okolí skalek mûlké a vys chavé rankry. Úzk pás louky na západním okraji spadá do illimerick ch pûd (hnûdozem typická). jílovce s pozûstatky ryb patfií k tzv. baãovskému pelokarbonátovému obzoru. Z prûzkumu v 50. letech 0. století byl zji - tûn i soubor paprskoploutv ch ryb, zastoupen ch zejména rodem Paramblypterus, a mnoïství permsk ch rostlin. Mezi ãasté druhy bylinného patra doubrav a dubohabfiin patfií zvonek v bûïkat (Campanula rapunculoides). Fosilizovan zbytek obojïivelníka Discosauriscus austriacus. 4 Paprskoploutvá ryba Paramblypterus sp. KVùTENA Svah s opu tûn m kamenolomem je porostl pomûrnû pestrou lesní vegetací blízkou svazu Carpinion s pfiirozenou skladbou bylinného patra. Zastoupen je dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur), habr obecn (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. babyka (A. campestre), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), z jehliãnanû zde roste pfiimí enû smrk ztepil (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modfiín opadav (Larix decidua). Relativnû bohat bylinn podrost odpovídá dubohabfiinám. Z ãastûj ích druhû lze uvést lipnici hajní (Poa nemoralis), váleãku lesní (Brachypodium sylvaticum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), h. ãern (L. niger), prvosenku jarní (Primula veris), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), plicník tmav (Pulmonaria obscura), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), jestfiábník zední (Hieracium murorum), j. skvrnit (H. maculatum), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), pomnûnku lesní (Myosotis sylvatica) a krtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa). V pfiirozenû rozvolnûn ch porostech na skalkách a pfii lesních okrajích rostou v izolovan ch populacích i termofyty, které zde mají nejsevernûj í lokality na své migraãní cestû Boskovickou brázdou zvlá tû chránûn plamének pfiím (Clematis recta) apo- zoruhodnûj í druhy bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kakost krvav (Geranium sanguineum) apry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides). ZVÍ ENA Izolovan lesní porost uprostfied rozlehl ch agrocenóz je v znamn m refugiem ptactva a zvûfie se zastoupením pouze bûïn ch druhû, kter mi jsou z ptákû pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), budníãek men í (Phylloscopus collybita) apod. Z hmyzu byly zji tûny iroce roz ífiené druhy mezofilních lesû, z ménû ãast ch napfi. píìaliãka náprstníková (Eupithecia pyreneata), z teplomilnûj ích druhû napfi. okáã voàavkov (Brintesia circe). LESNICTVÍ V minulosti byly do pfieváïnû listnat ch porostû místy zavedeny jehliãnaté dfieviny borovice lesní, modfiín azcela nevhodnû v men í monokultufie i smrk ztepil. Kromû postupné likvidace smrku, napadeného kûrovcem, nebyly v posledním období ãinûny v lesních porostech Ïádné zásahy. Smrãinu na pfiíznivûji vlhké bázi svahu je nutné nahradit bukem. BIBLIOGRAFIE 469, 98, 90, 07 4 4 BK 8
0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka 5 Okres Blansko Bayerova Lev svah spadající do údolí Kfitinského potoka v Mokerské vrchovinû, pfiibliïnû,5 km severnû od obce Kfitiny. Kfitiny 440 50 m V mûra: 7,7 ha Vyhlá eno: 975 Pfiírodû blízké aï pfiirozené dubobukové a bukové porosty (Querceto-fageta, Querceto-fageta tiliosa a Fageta-quercina) s pfiímûsí jedle a s typick m bylinn m podrostem v údolí Kfitinského potoka. rostech dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), kter má ze v ech dfievin nejvût í vitalitu a nejlépe se zmlazuje. Dub zimní (Quercus petraea) se v pfiímûsi vyskytuje po celé plo e rezervace, v jihozápadní ãásti tvofií témûfi ãistou skupinu. Vtrou en mi dfievinami jsou habr obecn (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus) a j. mléã (A. platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata), jilm horsk (Ulmus glabra) a jedle bûlokorá (Abies alba), která v ak je v rezervaci v raznû na ústupu. Druhová bohatost bylinného podrostu není velká, coï je zpûsobeno pfiedev ím charakterem stromového patra (stejnovûk zapojen bukov porost) a chud m geologick m podkladem. V podrostu se vyskytuje napfi. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), svízel vonn (Galium odoratum) a net kavka nedûtklivá (Impatiens noli- -tangere). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny nûkter mi druhy ptákû: datlem ãern m (Dryocopus martius), holubem doupàákem (Columba oenas), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), vzácnû lejskem mal m (Ficedula parva). LESNICTVÍ Porosty jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení, na ãásti území pfievaïuje v porostech nepûvodní smrk ztepil (Picea abies). MAPA ÚZEMÍ strana 95 4 GEOLOGIE PR zabírá lev svah Luãního údolí a pfiilehlou plo inu holoroviny Mokerské vrchoviny. Území leïí na jiïním okraji geologické jednotky moravsk karbon. Horninov podklad tvofií kulmská droba myslejovického souvrství (visé), místy pfiekrytá slab m kvartérním spra ov m pokryvem a svahovinami. PÛdy jsou mûlké aï stfiednû hluboké se znaãn m obsahem skeletu. Na pfieváïné ãásti území vznikly na svahovinách drob hnûdé pûdy kyselá varieta kambizemû typické. Po jiïním okraji se na polygenetick ch hlínách nachází i luvizem typická. KVùTENA V pfiírodû blízk ch aï pfiirozen ch lesních po- ZVÍ ENA Hmyzí spoleãenstvo odpovídá charakteru a druhovému sloïení porostu. Z charakteristick ch druhû mot lû byly zji tûny píìalky skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata), píìalka net kavková (Xanthorhoe biriviata), p. ãernobílá (Thera britannica) a edokfiídlec jilmov (Hydrelia blomeri), dále hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata) akovolesklec hluchavkov (Autographa jota). Buãina v PR Bayerova, v popfiedí v vrat jedle s choro i. Svízel vonn (Galium odoratum) neroste zpravidla jednotlivû, ale vytváfií rûznû velké souvislé skupiny. K pestrosti jarního aspektu listnat ch lesû pfiispívá i kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). 4 K nejãastûj ím druhûm bylinného podrostu buãin patfií ostfiice chlupatá (Carex pilosa). BK 9 5
0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Dno mûlkého údolí je vyplnûno málo propustn mi hlínami a velk mi balvany porfyroblastické muskoviticko aï sericiticko muskovitické ruly bíte ské skupiny, které v období tání v chladn ch obdobích pleistocénu klouzaly kongeliflukcí spolu s rozbfiedlou zeminou dolû po svahu druhého nejvy ího vrcholu S kofiské hornatiny, vrchu Horniãí (70,0 m n. m.). Antropogenní tvarem je zejména rybník leïící zhruba ve stfiedu pfiírodní památky (Nov rybník) a rybník Cukl na jejím západním okraji. PÛdy podmáãen ch luk zastupují typické (zbahnûlé) gleje a pseudogleje, ve svaïitûj ích polohách na jihozápadû území nastupují kyselé hnûdé pûdy aï kambizem dystrická. Jaro v mokfiadní ol inû. Cukl a Rozseãské ra elini tû Úvalovité údolí s pramenn m úsekem Rozseãského potoka se slatinn mi mokfiady a loukami se dvûma rybníky v S kofiské hornatinû, západojihozápadnû obce Rozseã nad Kun tátem. Louka, Rozseã nad Kun tátem 60 654 m V mûra: 7,5 ha Vyhlá eno: 986 Slatinné mokfiady s v skytem zvlá tû chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin a zvlá tû chránûn ch druhû obojïivelníkû, zejména ropuchy obecné. KVùTENA V dolní ãásti chránûného území pfievládají mokfiadní ol iny s dominancí ol e lepkavé (Alnus glutinosa) aspfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), ol e edé (Alnus incana) a vrby kfiehké (Salix fragilis). Pfii okrajích lokality rostou kefie vrby popelavé (Salix cinerea), kru iny ol ové (Frangula alnus) a kaliny obecné (Viburnum opulus). Horní ãást lokality se od dolní li í men ím zalesnûním. Souvisl lesní porost se vyskytuje jen v bezprostfiedním okolí Nového rybníka. Je tvofien smrkem ztepil m a borovicí lesní z umûlé v sadby a ol í edou a vrbou jívou (Salix caprea) zná- letu. Druhovou bohatostí podrostu vynikají prosvûtlené ãásti ol ov ch porostû, zvlá tû místa bez náletu dfievin. Na tûchto slatinn ch mokfiadech patfií k dominantním druhûm skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), blatouch bahenní (Caltha palustris), violka bahenní (Viola palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), karda bahenná (Crepis paludosa) aj. Dále zde roste celá fiada ostfiic, napfi. ostfiice pfiíbuzná (Carex appropinquata), o. prosová (C. panicea), o. prodlouïená (C. elongata), o. mûch fikatá (C. vesicaria) a dal í vlhkomilné druhy. Ojedinûle se zde vyskytuje prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a kozlík dvoudom (Valeriana dioica). V podrostu pfieváïnû jasanového lesíku pfii severním okraji roste poãetná populace bradáãku vejãitého (Listera ovata). V su í poloze na patû hráze Nového rybníka roste izolovaná populace silnû ohroïeného v ivce ladního (Pedicularis sylvatica). V horní ãásti lokality na su ích, dfiíve meliorovan ch loukách dále rostou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a hadí mord nízk (Scorzonera humilis). V zástinu zapojen ch ol in se vyskytuje starãek vejãit (Senecio ovatus), ãistec lesní 6 BK 0
0-6_BK_uzemi.4.008 9:7 Stránka 7 Okres Blansko 4 ních svahû a váïnû naru ily hydromorfní pûdotvorn proces. V dfiívûj í dobû u rybníkû docházelo ãasto k v plachûm fekální techniky, coï hrozilo eutrofizací vody. V souãasné dobû dochází v dûsledku absence obhospodafiování v dolní ãásti lokality k nadmûrnému v voji náletov ch dfievin, a tím k postupnému vytlaãování heliofilní mokfiadní vegetace. Jist m problémem je migrace Ïab z okolních lesních porostû do rybníkû. Migraãní tah vede pfies místní silnici, a proto zde v jarních mûsících dochází pomûrnû ãasto ke znaãnému úhynu obojïivelníkû. Z okrajov ch domû Rozseãe jsou smûrem k potûãku odvádûny odpadní vody. V rámci péãe se poãítá s redukcí náletov ch dfievin v druhovû bohat ch mokfiadech. (Stachys sylvatica), svízel vonn (Galium odoratum) nebo kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata). Izolovan porost bledule jarní (Leucojum vernum) na okraji ol iny poblíï nejbliï- ího stavení je zfiejmû antropogenního pûvodu. ZVÍ ENA Z mokfiadních druhû mot lû byly zji tûny ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe), plavokfiídlec luãní (Mythimna impura) a osenice stínovaná (Xestia sexstrigata), v porostech vrb se vyvíjí nesytka Ïlutobfiichá (Synanthedon flaviventris). Z vzácnûj ích ptákû byli na lokalitû pozorováni bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), ãíïek lesní (Carduelis spinus), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) a cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), z plïû jantarka obecná (Succinea putris). V tûních se vyskytuje potápník vrouben (Dytiscus marginalis) a v rybnících pomûrnû dobré populaãní hustoty dosahuje rak fiíãní (Astacus astacus). Tato lokalita je v znamná taky oboj- Ïivelníky s ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnûd m (Rana temporaria), ãolkem horsk m (Triturus alpestris) a ãolkem obecn m (Triturus vulgaris). Dal í druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou Ïivorodou (Zootoca vivipara), uïovkou obojkovou (Natrix natrix) a zmijí obecnou (Vipera berus). LESNICTVÍ Vût ina pfiirozen ch jedlobukov ch lesû s pfiímûsí smrku byla v prostoru této PP v minulosti zmûnûna na smrkové monokultury. VYUÎITÍ V okolí rybníka byly v minulosti provedeny rozsáhlé meliorace, které ponûkud zmûnily vlhkostní reïim údol- BIBLIOGRAFIE 57 MAPA ÚZEMÍ strana 96 Na melioracemi ovlivnûn ch loukách roste dosud pcháã potoãní (Cirsium rivulare). V skyt vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) na odvodnûn ch loukách svûdãí o malé úãinnosti provedeného melioraãního zásahu. 4 Ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe) velmi rychle mizí spoleãnû se sv m biotopem mokfiadními loukami. BK 7
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 8 Brnûnsko GEOLOGIE PR zabírá úzk rozvodní hfibet smûru SZ JV kolem k. âepiãka (654,4 m n. m.) s ãetn mi skalními tvary a pfiilehl pfiíkr lev svah hluboko zafiíznutého údolí fiíãky Hodonínky v S kofiské hornatinû. Rozvodní hfibet je v pfiíãném smûru nesoumûrn a vykazuje siln vliv struktury. Jihozápadní svah je mírnûj í, severov chodní svah je pfiíkr s ãetn mi mrazov mi sruby a nivaãními sníïeninami. Na srubech jsou stopy po odsedání s vyklonûn mi skalními sloupy. Vrchol k. âepiãka je zaoblen s nakupen mi lavicovit mi bloky bíte ské ruly a antropogenním muïíkem. Na v chodní stranû je omezen sruby vysok mi kolem 5 m s ptygmatick mi vrásami. Na v chod vrchol vybíhá skalnatou tzv. v chodní rozsochou, která zasahuje jako skalnat hfiebínek aï pod lesní cestu. Dal í tzv. severozápadní rozsocha je lemována fiadou stupàovit ch mrazov ch srubû, které dosahují v ky aï 9 m. Pfii úpatí jsou pfievisy a abri. Z nivaãních sníïenin vybíhají blokové proudy. V razn m Silenka dvoudomá (Silene dioica) je v podhorsk ch a horsk ch polohách bûïn m druhem. Niva fiíãky Hodonínky na území PR âepiãkûv vrch s porosty devûtsilu lékafiského (Petasites hybridus). prvkem PR je strukturní hfieben, kter vybíhá od hlavního hfibetu smûrem k severu k silniãnímu mostu pfies Hodonínku. Hfieben stupàovitû klesá ke dnu údolí. StupÀovité mrazové sruby se stfiídají s krátk mi plo ímu úseky. Na bocích je hfieben lemovan stupàovit mi mrazov mi sruby, které dosahují v ky aï 5 m. Ve srubech jsou odkryté vrásy s odluãováním cibulovit ch slupek. V rozsednut ch srubech se nacházejí nevelké rozsedlinové jeskynû a pfii úpatí srubû abri. Upatí srubû jsou pokryté balvanitou sutí. V dolní ãásti je hfieben protnut záfiezem lesní silnice. Západnû od hfiebene je na hranû hfibetu dal í asi 0 m vysok srub s rozsáhl m balvanov m mofiem pfii úpatí. Pfiíkr lev svah údolí Hodonínky dosahuje relativní v ky aï 00 m a sklonu od 5 do 40. Jsou na nûm balvanité sutû, místy vytváfiející balvanová mofie a balvanové proudy. Skalní podloïí tvofií dvojslídné porfyroblastické ruly bíte ské skupiny s lavicovitou a blokovitou odluãností. âasté jsou v nich vrásy rûzn ch rozmûrû. Pfiirozené fieãi tû Hodonínky je silnû balvanité. Z antropogenních tvarû se v území vyskytuje agrární halda, rezervace âepiãkûv vrch a údolí Hodonínky Skalnat hfibet s k. âepiãka (654,4 m n. m.) a lev svah údolí fiíãky Hodonínky v S kofiské hornatinû, km jihozápadnû od obce Hodonín. âernovice u Kun tátu 400 654 m V mûra: 05, ha Vyhlá eno: 990 V znamná geomorfologická lokalita s typick mi pfiíklady pleistocénní kryogenní modelace rulového terénu s ãetn mi skalními v chozy. Pfiírodû blízké aï pfiirozené buãiny (Dentario enneaphylli- -Fagetum) a suèové lesy (Lunario-Aceretum). opu tûn kamenolom a záfiezy lesních cest a silnic. V celém severním aï severozápadním okolí vrchu âepiãka se nachází velké celky silnû kyselé kambizemû dystrické s doprovodn m pseudoglejem typick m (kambick m). Na skalních v chozech a kolem nich vznikly mûlké iniciální pûdy (ranker typick a kambick s litozemí typickou). KVùTENA Pfiírodû blízká a pfiirozená spoleãenstva bukov ch a jasanov ch javofiin mají pestrou dfievinnou skladbu. Je zde zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer 8 BK
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 9 Okres Blansko dvouzub (Odontopera bidentata). Ve smí en ch suèov ch lesích v údolí Hodonínky byl zji tûn stfievlík nepravideln (Carabus irregularis), indikující zachovalé chladnûj í lesy pahorkatin a hor. Spolu s ním se zde vyskytuje bûïnûj í stfievlík zlatoleskl (Carabus auronitens), preferující podobné biotopy. V území hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: v r velk (Bubo bubo), ãáp ãern (Ciconia nigra), lejsek mal (Ficedula parva), l. bûlokrk (F. albicollis), na potoce se vyskytuje skorec vodní (Cinclus cinclus). LESNICTVÍ Porosty jsou zafiazeny do kategorie hospodáfisk ch lesû, v souãasné dobû ponechány bez tûïebních zásahû. Spodní ãást lokality má velké zastoupení nepûvodního smrku ztepilého. 4 pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), habr obecn (Carpinus betulus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm horsk (Ulmus glabra). Dno údolí se místy roz ifiuje v podhorsk luïní les, ve kterém se kromû jmenovan ch dfievin nalézají mohutné exempláfie smrku ztepilého (Picea abies) o v ãetním prûmûru aï m a v ce 40 m. V kefiovém patfie nalezneme srstku angre t (Ribes uva-crispa), rûïi pfievislou (Rosa pendulina), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum) a z. ãern (L. nigra). V bylinném podrostu bukov ch a jasanov ch javofiin se nachází napfi. mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), prvosenka vy í (Primula elatior), svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), samorostlík klasnat (Actaea spicata). KbûÏnûj ím druhûm patfií silenka dvoudomá (Silene dioica), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), lipnice hajní (Poa nemoralis) a jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus). Na zastínûnûj ích místech roste pak net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tan- gere), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), k. osténkatá (D. carthusiana) nebo papratka samiãí (Athyrium filix-femina). Vystupující skalky osidlují nejen kapradiny puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), osladiã obecn (Polypodium vulgare) a sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), ale i nûkteré kfioviny, napfi. rybíz alpínsk (Ribes alpinum), nebo rûïe pfievislá. eãi tû Hodonínky lemuje devûtsil lékafisk (Petasites hybridus), ojedinûle bledule jarní (Leucojum vernum), splavená z lokalit na horním toku. Z ménû ãast ch vfieckov trus ch hub zde roste na zemi mistiãka spáleni tní (Aleuria carbonicola) a na tlejících fiapících klenu terãka Ïlutozelená (Rutstroemia luteovirescens), z lupenat ch hub na tlejících pafiezech smrkû helmovka troudní (Hydropus marginellus) a na opadu houïevnatec kalichovit (Lentinellus flabelliformis). ZVÍ ENA Z ekologicky vyhranûn ch druhû mot lû zde Ïijí napfi. píìalka net kavková (Xanthorhoe biriviata), edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata), píìalka Ïlutohlavá (Ecliptopera capitata) azejkovec POZNÁMKA Do dna údolí pfiicházelo zejména v pleistocénu velké mnoïství balvanité suti, která je tû dnes tvofií pfii úpatí svahû v razné haldy, coï ovlivnilo jeho v voj a vzhled. Ve zmínûném úseku fieky je moïno pozorovat ve Svratecké hornatinû pomûrnû vzácn jev divoãení vodního toku. Jediné balvanité koryto Hodonínky se zde náhle zaãíná vûtvit na více ramen, která se vzájemnû spojují a opût vûtví. Hodonínka protéká jedním z tûchto koryt, dal í b vají zaplnûna jen pfii vysok ch vodních stavech. Jednotlivá koryta jsou od sebe oddûlena suèov mi valy, které jsou neustále rozplavovány. MAPA ÚZEMÍ strana 98 Nejvy í partie pfiírodní rezervace tvofií skalnat hfibet s ãetn mi periglaciálními útvary. Na obrázku mrazov srub v rulách. 4 Spáry stinn ch skalních stûn ãasto zdobí listy osladiãe obecného (Polypodium vulgare). BK 9
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 0 Brnûnsko GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií horniny spodního karbonu, zastoupené prachovci adrobami rozstáàského souvrství drahanského kulmu. Jádrem území je jezírko na dnû starého lomu. Vyvinula se tu iniciální stadia v voje pûd (ranker typick a litick ), v okolí pak kambizem typická, varieta kyselá. Vrstvy spodnokarbonsk ch prachovcû a drob v tûïební stûnû opu tûného kamenolomu. Rosniãka zelená (Hyla arborea). O aciditû skalního podloïí svûdãí v skyt vfiesu obecného (Calluna vulgaris). KVùTENA Opu tûn lom a jeho bezprostfiední okolí spontánnû zarûstá vrbou jívou (Salix caprea), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris), smrkem ztepil m (Picea abies), modfiínem opadav m (Larix decidua) arûïí ípkovou (Rosa canina). V podrostu na okraji lomu se vyskytuje vfies obecn (Calluna vulgaris). V okrajov ch partiích vodní plochy jezírka roste orobinec irolist (Typha latifolia). Na vodní hladninû vzpl vají kolonie leknínu bûlostného (Nymphaea candida), kter byl v chránûném území pravdûpodobnû umûle vysazen. ZVÍ ENA Star lom je rozmnoïovací lokalitou obojïivelníkû, pfiedev ím ãolkû: ãolka velkého (Triturus cristatus), ã. obecného (T. vulgaris) a ã. horského (T. alpestris) a pfiíleïitostnû i nûkter ch druhû Ïab: rosniãky zelené (Hyla arborea), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnûdého (Rana temporaria) a s. tíhlého (R. dalmatina). Z dal ích druhû obratlovcû zde byla zji tûna je tûrka obecná (Lacerta agilis), j. Ïivorodá (Zootoca vivipara), uïovka obojková (Natrix natrix) a slep kfiehk (Anguis fragilis). âerná skála Jezírko na dnû starého lomu v severozápadní ãásti intravilánu obce Lipovec na Kojálské planinû. Lipovec u Blanska VYUÎITÍ V minulosti zde probíhala tûïba nerostn ch stavebních surovin (expanditu), vroce 97 byl jiï lom rekultivován. PrÛbûÏnû zde vznikla ãerná skládka a deponie zeminy. V roce 99 díky aktivitû 50 540 m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 996 Bohatá lokalita zvlá tû chránûn ch druhû obojïivelníkû a plazû. místních obãanû a obecního úfiadu bylo území vyklizeno, jezírko prohloubeno a byla provedena úprava okolí. MAPA ÚZEMÍ strana 99 0 BK 4
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka Okres Blansko âtvrtky za Bofiím StupÀovit dálniãní v kop v Lysické sníïeninû u k. 64,0 m n. m. pfii úpatí mírn ch v chodních svahû kopce Muãedník (8 m n. m.) v chodnû B kovic. B kovice GEOLOGIE Ekotop tvofií v kop vybudovan za druhé svûtové války pro dálnici, která mûla spojovat Wroclaw a VídeÀ. Skalní podloïí tvofií prachovce a jemnozrnné pískovce autunu Boskovické brázdy. Jsou pfiekryté spra í a spra ov mi hlínami. Na dnû v kopu je vyhlouben odvod- Àovací pfiíkop, kter m jsou odvádûny vody z pramenného v ronu. Pedologicky nelze lokalitu zafiadit kvûli obnaïenému podloïí. Lze se domnívat, Ïe kolem prameni tû a v odvodàovacím pfiíkopu probíhají hydromorfní pûdní procesy. 50 65 m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 996 Vitální populace vstavaãovit ch rostlin v opu tûném záfiezu budované dálnice. Ojedinûlá lokalitace vstavaãe vojenského v Boskovické brázdû. KVùTENA V území probíhá jiï pfies pûl století pfiirozená sekundární sukcese. Vznikla zde celá fiada v vojov ch stadií rûzn ch typû spoleãenstev. Na svazích v kopu roste mezofilní aï subxerofilní vegetace s krvavcem men ím (Sanguisorba minor), svízelem bíl m (Galium album), pupavou obecnou (Carlina vulgaris), ostfiicí ãasnou (Carex praecox), kozincem sladkolist m (Astragalus glycyphyllos), fiepíkem lékafisk m (Agrimona eupatoria), vítodem obecn m (Polygala vulgaris) aj. Dno i svahy dálniãního v kopu jsou ostrûvkovitû zarostlé dfievinami vrbou jívou (Salix caprea), v. nachovou (S. purpurea), topolem osikou (Populus tremula), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) aj. V jimeãnû cenné spoleãenstvo se vyvinulo kolem odvodàovacího pfiíkopu s pramenn m v ronem. Rostou zde mokfiadní ostfiice (Carex spp.), metlice trstnatá (Deschampsia cespitosa), pcháã bahenní (Cirsium palustre), p. ed (C. canum), k nimï se pfiidruïují vzácné druhy vstavaã vojensk (Orchis militaris), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), bradáãek vejãit (Listera ovata) a kozlík dvoudom (Valeriana diocia). V ãervnu roku 00 zde bylo zji tûno celkem edesát jedincû vstavaãe vojenského, minimálnû sto exempláfiû vemeníku dvoulistého a ãtyfiicet jedincû prstnatce pleèového. ZVÍ ENA Z hmyzu stojí za zmínku nesytka Ïlutobfiichá (Synanthedon flaviventris) an.ãernohlavá (Sesia melanocephala). Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), z ptákû Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), vzácnû pûnicí vla skou (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ Lokalita je v souãasnosti pravidelnû seãena a dle potfieby jsou redukovány dfieviny. MAPA ÚZEMÍ strana 06 Okolí pramenného v ronu na dnû záfiezu nedokonãené silnice R 4. Housenky nesytky ãernohlavé (Sesia melanocephala) se vyvíjejí v kmenech star ch osik. I kdyï bradáãek vejãit (Listera ovata) nepatfií mezi zákonem chránûné druhy, zasluhuje si plnû pozornost odborné i laické vefiejnosti. BK 5
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka Brnûnsko Dobrá studnû B valé pastviny na mírn ch svazích S kofiské hornatiny leïí pfii severním okraji obce Ochoz u Ti nova podél západního okraje komplexu s kofisk ch lesû. Ochoz u Ti nova 440 498 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 990 V jimeãná ukázka modelace georeliéfu, vyvíjejícího se v pleistocénním periglaciálním klimatu. Zbytek pastvinn ch lad s fragmenty spoleãenstva smilkov ch pastvin, které se zde vyskytuje na jiïním okraji svého roz ífiení na âeskomoravské vrchovinû. GEOLOGIE PP leïí na mírn ch svazích západní a jihozápadní expozice peripedimentu na dnû Ochozské sníïeniny, kter se sklání od strm ch svahû centrální ãásti S kofiské hornatiny k toku Kfieptovského (Ochozského) potoka. Skalní podloïí je budováno porfyroblastickou muskoviticko aï sericiticko muskovitickou rulou bíte ské skupiny. Skalní mírnû uklonûn úpatní povrch je pokryt plá tûm pleistocénních kongeliflukãních sedimentû. Na chránûném území se nalézají je- âast m a velmi dekorativním druhem pastvin, mezí a lad v celém prostoru âeskomoravské vrchoviny b val hvozdík kropenat (Dianthus deltoides). Z mnoha lokalit vlivem intenzifikace zemûdûlství vymizel. dineãné doklady intenzivních pochodû mrazového zvûtrávání a svahov ch procesû. Materiál uvolàovan mrazov m zvûtráváním se ukládal v podobû mohutn ch suèov ch kongeliflukãních proudû na pedimentech pfii úpatích svahû na okraji Ochozské sníïeniny. Proudy mají tvar jazykû irok ch 0 0 m. Stfiedem PP probíhá kongeliflukãní proud irok 50 m a dlouh 0 m. Jednotlivé jazyky se nasouvaly na sebe. Tímto zpûsobem vzniklo ojedinûlé uspofiádání svahû. Pfied ãely mlad ích svahû se nacházejí drobné deprese, v dobû tání snûhu a za vydatn ch de ÈÛ zaplàované vodou. Nad nimi lze nalézt drobné vyv eniny s vystupujícími rulov mi balvany. Místy jsou roztrou ené velké deskovité rulové balvany. V razn m rysem chránûného území je nevelká uzavfiená bezodtoková sníïenina (oãko). Toto uspofiádání krajiny pfiipomíná tundru. Severní ãást PP byla postiïena antropogenními zásahy v souvislosti s budováním vodojemu a hfii tû. V PP je fiada antropogenních agrárních tvarû (agrární valy, agrární haldy). Na vyv eninách se vyskytují oligotrofní hnûdé pûdy, zpravidla mûlké a silnû kamenité, ve vegetaãním období mírnû vys chavé. Na periodicky pfievlhãen ch místech najdeme z pûdních typû pseudoglej typick, kter je lemován kyselou kambizemí typickou. KVùTENA Suchá vyv ená místa na ãelech a hfibetech kongeliflukãních proudû s ãetn mi rulov mi balvany osidluje vegetace tfiídy Nardo-Callunetea svfiesem obecn m (Calluna vulgaris), smilkou tuhou (Nardus stricta), hvozdíkem kropenat m (Dianthus deltoides), chlupáãkem obecn m (Pilosella officinarum), kociánkem dvoudom m (Antennaria dioica), svízelem nízk m (Galium pumilum), s. syfii Èov m (G. verum), zvonkem okrouhlolist m (Campanula rotundifolia) atfieslicí prostfiední (Briza media). âasté jsou zde i rûzné druhy mechû a li ejníkû. Terénní deprese mezi hfibety soliflukãních proudû jsou naopak osídleny vegetací hygrofilní, v níï roste metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), medynûk vlnat (Holcus lanatus), ostfiice zajeãí (Carex ovalis), sítina rozkladitá (Juncus effusus), s. ãlánkovaná (J. articulatus), pryskyfiník plaziv (Ranunculus repens), kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi), mochna plazivá (Potentilla reptans) a m. nátrïník (P. erecta). Mezi tûmito spoleãenstvy se vyskytují mezofilní trávníky s bûïn mi luãními druhy, k nimï náleïí ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), srha laloãnatá (Dacty- BK 6
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka Okres Blansko lis glomerata), bojínek luãní (Phleum pratense), lipnice luãní (Poa pratensis), kyseláã luãní (Acetosa pratensis), kopretina ãasná (Leucanthemum ircutianum), tírovník rûïkat (Lotus corniculatus), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), chrpa luãní (Jacea pratensis) aj. Na mírném svahu ve spodní ãásti lokality roste ve zbytkové populaci vstavaã obecn (Orchis morio) a v ivec ladní (Pedicularis sylvatica). V nevelk ch porostech dfievin má nejvût í podíl smrk ztepil (Picea abies), dále je pfiítomen buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecn (Carpinus betulus), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a dub zimní (Quercus petraea). ZVÍ ENA Z hmyzu byly zji tûny bûïné luãní druhy stfiedních poloh, je zde uvádûn také ohroïen pabourovec jestfiábníkov (Lemonia dumi). Obratlovci jsou zastoupeni uïovkou hladkou (Coronella austriaca), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), vzácnû lindu kou luãní (Anthus pratensis). TÛÀ je v z- namnou rozmnoïovací lokalitou obojïivelníkû s ãolkem velk m (Triturus cristatus), ã. horsk m (T. alpestris), ã. obecn m (T. vulgaris), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnûd m (Rana temporaria) as. tíhl m (R. dalmatina). VYUÎITÍ Byla obnovena pastva, vyhloubena tûà a provádí se v bûrová redukce dfievin. BIBLIOGRAFIE 57 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Unikátní pfiíklad pleistocenního peripedimentu, kter byl modelován mohutn mi kongeliflukãními proudy v období glaciálu. BK 7
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 4 Brnûnsko GEOLOGIE Durana je suk ostrého tvaru, kter se zvedá nad povrch hfibetu, oddûleného hlubokou fiíãní erozí se svahy severní a severozápadní expozice. Úsobrnsk potok vytváfií ve své pramenné oblasti na jih od Úsobrna hustou síè pfiítokû, které ostfie rozfiezávají sv mi mlad mi údolními záfiezy okraje Drahanské vrchoviny a ãlení povrch do nûkolika hfibetû. Vrchol Durany i svahy jsou budovány namodral mi, místy i naãervenal mi spodnokarbonsk mi drobami, pískovci a slepenci, které vytváfiejí spolu s hlinit m materiálem svahové sutû. Svahy ãlení uzávûry a dny krátk ch svahov ch údolí, místy jsou na nich nízké skalky. Dno hluboko zafiíznutého údolí je úzké (0 aï 50 m), zasutûné a protéká jím drobn potok. Terénnû ãlenité území pokr vají zástupci hnûd ch pûd kyselá varieta kambizemû typické v asociacích s pseudoglejem typick m (kambick m). Podél pravostranného pfiítoku Úsobrnského potoka vznikly glejové pûdy (glej typick ). KVùTENA Na území pfiírodní rezervace se nacházejí rozlehlé zbytky pfiírodû blízk ch aï pfiirozen ch lesních porostû s pfievahou buku na rozhraní 4. bukového a 5. jedlobukového vegetaãního stupnû. Vrcholová suèová ãást Durany a pfiiléhající ãásti svahû pfiíslu í lipov m javofiinám s bukem (Tili-acereta fagi) Pitulník horsk (Gaelobdolon montanum) je bûïnou souãástí lesních spoleãenstev fiádu Fagetalia. Bukov porost v pfiedjafií s ba- Ïankou vytrvalou (Mercurialis perennis) v podrostu. a buãinám s javorem (Fageta aceris). Tato porostní ãást je v ak v souãasnosti pfiemûnûna na smrkové monokultury, pouze na vrcholu se zachovalo náhradní spoleãenstvo listnatého lesa s dominancí habru. Stfiední ãásti svahû zaujímají holé buãiny (Fageta pauper) v pfiírodû blízkém aï pfiirozeném stavu. Pouze místy je jednotlivû aï skupinovitû vtrou en nepûvodní smrk ztepil (Picea abies) a modfiín opadav (Larix decidua). Na ochuzovan ch svahov ch hfibítcích se vyskytují kyselé buãiny s podrostem. Svahové deprese zaujímají Ïivné buãiny. Zastínûné chladnûj í a vlhãí spodní ãásti svahû zaujímají spoleãenstva typick ch jedlov ch buãin (Abieti-fageta rezervace Durana Strmé svahy tûpánovské planiny od vrcholového hfibetu Durany (65,8 m n. m.), z men í ãásti i jihov chodní svahy od protilehlého hfibetu pilberku (58 m n. m.) a úzká potoãní niva na dnû hlubokého údolního záfiezu pravostranného pfiítoku Úsobrnského potoka. Úsobrno 440 66 m V mûra: 46,8 ha Vyhlá eno: 997 Rozlehl komplex pfieváïnû bukov ch porostû na kontaktu s potoãním luhem s typick m bylinn m podrostem s v skytem regionálnû ohroïen ch druhû vy ích poloh. 4 BK 8
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 5 Okres Blansko 4 typica) na pfiechodu do javorov ch buãin (Aceri-fageta). Kdominantnímu buku se zde pfiidru- Ïují jedle a javor klen. Inverzní úzké údolní dno pfiíslu í do jasanov ch ol in s javorem (Fraxini-alneta aceris). V souãasnosti jsou zde hlavními porostotvorn mi dfievinami jasan ztepil, javor klen a j. mléã. Ve vrcholové ãásti Durany tvofií podrost eutrofní a nitrofilní druhy strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) aj. Podrost kysel ch buãin na hfibítcích tvofií bika bûlavá (Luzula luzuloides), ke které se ostrûvkovitû pfiidruïují borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), jestfiábník zední (Hieracium murorum) aj. Podrost Ïivn ch buãin ve svahov ch depresích má sice rovnûï nízkou pokryvnost, ale podstatnû vy í druhovou diverzitu nároãnûj ích druhû, roste zde lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka nicí (Melica nutans), svízel vonn, kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), samorostlík klasnat (Actaea spicata), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) aj. Ojedinûle sem zasahuje i kostfiava lesní (Festuca altissima). V typick ch jedlov ch buãinách zvy uje kostfiava lesní svou pokryvnost. Z dal ích druhû, které mají své optimum v lesích vy - ích poloh, zde ojedinûle roste i vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum). Vy í pokryvnost zde mají kapraìorosty, zejména kapraì samec (Dryopteris filix-mas) abukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris). Vdruhovû pestrém bylinném podrostu jasanov ch ol in v údolním dnû se vyskytují jak druhy lesní, tak druhy vlhkomilné aï mokfiadní ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), kostfiava obrovská (Festuca gigantea), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), rozrazil horsk (Veronica montana), ãistec lesní (Stachys sylvatica), baïanka vytrvalá, vûsenka nachová, net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), ãarovník alpsk (Circaea alpina) aj. Zajímav je ostrûvkovit v skyt ostfiice chlupaté (Carex pilosa) na bázi jihov chodního svahu a rûïe pfievislé (Rosa pendulina) na bázi svahu severozápadního. Z vzácnûj ích kornatcovit ch hub zde mûïeme najít na spodních stranách opadl ch habrov ch listû vût í kristinici zrnitou (Cristinia helvetica). ZVÍ ENA Z hmyzu zde Ïijí druhy listnat ch lesû a nivních luk, pozoruhodnûj í jsou nûktefií prûvodci buãin s jedlí jako píìalka lesní (Operophtera fagata), edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christyi),. javorov (Nothocasis sertata) a tûtcono smrkov (Calliteara abietis), v údolních kfiovinách se vyskytuje pfiástevník hluchavkov (Callimorpha dominula). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny mlokem skvrnit m (Salamandra salamandra), ãolkem horsk m (Triturus alpestris), vzácnû zmijí obecnou (Vipera berus), ptáci datlem ãern m (Dryocopus martius), lejskem mal m (Ficedula parva), l. bûlokrk m (F. albicollis) a holubem doupàákem (Columba oenas), v posledních letech byl zji tûn s c rousn (Aegolius funereus) a kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). LESNICTVÍ Vrámci péãe o pfiírodní rezervaci je Ïádoucí smrkovou ãást porostû postupnû pfievádût na listnaté ãi alespoà smí ené porosty. Staré bukové porosty je vhodné zvolna obnovit v bûrn m zpûsobem s pln m vyuïitím pfiirozeného zmlazení, které je zde v souãasnosti velmi vitální a hojné. Jádrovou ãást rezervace je tfieba ponechat pfiirozenému v voji. HISTORIE Na vrcholu hfibetu bylo ve. století vybudováno hradi tû, z nûhoï se do dne - ní doby zachovaly pouze kruhové valy a obvodov pfiíkop. Buãina na svahu s fiídk m bylinn m podrostem. 4 V jedlobukov ch lesích nachází kapraì samec (Dryopteris filix- -mas) optimální podmínky. 5 Kvûtenství strdivky nicí (Melica nutans) poutají pozornost nejen v doubravách a dubohabfiinách, ale ivpodrostu Ïivnûj ích typû buãin. 5 BK 9 5
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií porfyroblastická muskoviticko aï sericiticko muskovitická rula bíte ské skupiny. V horní ãásti pravého svahu údolí Chlébského potoka severov chodnû od kóty 58 m n. m. vystupuje stup- Àovit 0 m vysok a 50 m dlouh mrazov srub. Pfii jeho úpatí leïí balvany a balvanové proudy. Dal í vysoké sruby lemují hfibítek na jihu a v chodû. Na v chodním svahu se nachází 65 mdlouh a 6, m vysok rulov srub. Pfii jeho úpatí je V skyt zvonku broskvoàolistého (Campanula persicifolia) a dal- ích teplomiln ch druhû v nadmofiské v ce kolem 600 m zasluhuje pozornost. I kdyï starãek vejãit (Senecio ovatus) roste bûïnû v podrostu listnat ch lesû od pahorkatin do hornatin, nejvy í koncentrace jedincû dosahuje vïdy pfii lesních okrajích. Tam také nejvíce kvete. Skalnaté vrcholové partie PP Habrová. zvlnûn kongeliflukãní svah s balvany. Nad tímto vysok m srubem stojí na konci hfibetu dva sruby vysoké kolem m. Nad ohybem lesní cesty se nachází obnaïená antiklinála s tahov mi trhlinami a kfiemennou Ïílou. Sruby a nivaãní sníïeniny se vyskytují i v trati U Zmole v dolní ãásti svahu. Na prudk ch svazích se vyvinuly silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem dystrická a rankerová), ve vlhãích partiích ojedinûle i pseudoglej typick (kambick ) s kambizemí pseudoglejovou. Habrová Úzk skalnat hfibet vybíhající k jv. od k. 646 m n. m. a pfiilehl prav svah zafiíznutého údolí Chlébského potoka s ãetn mi skalními útvary (Rampirovy skály) pfieváïnû jiïní expozice v S kofiské hornatinû. âernovice u Kun tátu KVùTENA K dominantnímu habru obecnému (Carpinus betulus) je na lokalitû ve stromovém patru pfiimísen jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepil (Picea abies). Kefiové patro tvofií roztrou ené exempláfie habru obecného, srstky angre tu (Ribes uva-crispa), l kovce jedovatého (Daphne mezereum), bezu ãerného (Sambucus nigra) a ostru- ÏiníkÛ (Rubus spp.). Vdruho- vû bohatém bylinném podrostu pfievládají druhy úïivn ch pûd: net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kopytník evropsk (Asarum europaeum), kakost smrdut (Geranium robertianum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), pomnûnka lesní (Myosotis sylvatica), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), starãek vejãit (Senecio ovatus), krtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa), strdivka nicí (Melica nutans), svízel vonn (Galium odoratum), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) aj. Z teplomilnûj ích druhû pronikají aï sem kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia). Z hub zde roste napfi. ménû ãast druh smrïe smrï úzkohlav (Morchella angusticeps) alupenatá závojenka Mougetova (Entoloma mougetii). 580 640 m V mûra: 8, ha Vyhlá eno: 997 Zbytek jednoho z nejv e poloïen ch pfiírodû blízk ch porostû s pfievahou habru s druhovû bohat m bylinn m patrem. Ve vrcholové partii jsou pozoruhodné skalní útvary. ZVÍ ENA Hmyzí fauna je tvofiena iroce roz ífien mi lesními druhy. Jako pfiíklady je moïné jmenovat bekyni ãerné L (Arctornis l-nigrum), píìalku net kavkovou (Xanthorhoe biriviata), p. Ïlutohlavou (Ecliptopera capitata), kovolesklece brusnicového (Autographa pulchrina), bûloskvrnku smrkovou (Panthea coenobita), bl skavku lemovanou (Amphipyra perflua) a mûru jitrocelovou (Polia nebulosa). V okolí chránûného území hnízdí v r velk (Bubo bubo) a ãáp ãern (Ciconia nigra). LESNICTVÍ V minulosti byly vrcholové partie s pfiirozen m habrov m porostem okle tûny smrkov mi monokulturami. Smrk zde trpí aï z 80 % hnilobami. Porosty na skalách je vhodné ponechat pfiirozenému v voji, smrkové porosty by mûly b t postupnû pfievedeny na listnaté lesy s pfiirozenou druhovou skladbou. BIBLIOGRAFIE 566, 57 MAPA ÚZEMÍ strana 07 6 BK 40
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 7 Okres Blansko Hersica Mûlké úvalovité údolí s meandrujícím tokem levého bezejmenného pfiítoku Bedfiichovského potoka s ãetn mi prameni ti ve vrcholové ãásti S kofiské hornatiny, km jihov chodnû od obce âernovice. Bedfiichov, Hluboké u Kun tátu 60 666 m V mûra:,6 ha Vyhlá eno: 997 Lesní spoleãenstva submontánního potoãního luhu v 5. jedlobukovém vegetaãním stupni s hojn m v skytem silnû ohroïeného druhu bledule jarní a dal ích vzácn ch druhû rostlin. Spolu s bledulí rostou dal í vlhkomilné, mokfiadní a lesní druhy, napfi. devûtsil bíl (Petasites albus), prvosenka vy í (Primula elation), starãek potoãní (Tephroseris crispa), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), kostfiava lesní (Festuca altissima), plavuà puãivá (Lycopodium clavatum) aj. Z dal ích vzácn ch druhû vy ích rostlin zde byly nalezeny: prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), lipnice oddálená (Poa remota) a ãarovník alpsk (Circaea alpina). Druhovû velmi bohaté je zastoupení mechû a játrovek, roste zde napfi. trnûnka pruhovaná (Eurhynchium striatum) nebo pûknice plstnatá (Trichocolea tomentella). Na lokalitû byla nalezena také houba Apostemidium fiscellum, která je indikátorem ãist ch vod. Z ménû ãast ch hub zde nalezneme choro ovitou houbu kostrovku edavou (Skeletocutis carneo-grisea) azlupenat ch hub ryzec lilákov (Lactarius lilacinus), zafiazen u nás do âervené knihy, r. nálevkovit (L. omphaliformis) a nûkteré druhy pavuãincû, napfi. p. malachitov (Cortinarius malachius), p. jablkovû Ïlut (C. malicorius) a p. bahenní (C. huronensis). ZVÍ ENA Ve zbytcích ol- in byly zji tûny píìalky p. dvoubarvá (Plemyria rubiginata), p. zakoufiená (Lampropteryx suffumata), edokfiídlec ol ov (Euchoeca nebulata) arûznoroïec ol ov (Aethalura punctulata). Z obratlovcû zde Ïijí skokan hnûd (Rana temporaria) a ãolek horsk (Triturus alpestris). Z ptákû byl pozorován ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), potvrzeno bylo i hnízdûní sluky lesní (Scolopax rusticola). 4 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií porfyroblastické muskovitické a sericiticko muskovitické ruly bíte ské skupiny, které jsou zvûtralé a pokryté svahovinami. V horní ãásti PP je balka. Na území mají nejvût í plo né zastoupení silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem dystrická) s doprovodn m pseudoglejem typick m (kambick m). Okolo bezejmenného pfiítoku Bedfiichovského potoka se vyskytuje glej typick. KVùTENA Území bylo asi pfied 50 lety zalesnûno pfieváïnû smrkovou monokulturou. Uprostfied smrkov ch monokultur jsou v ak zachovány ostrûvky porostû ol e lepkavé (Alnus glutinosa) ao. edé (A. incana) s pouhou pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies). Právû v nich se masovû vyskytuje bledule jarní (Leucojum vernum), zatímco v okolních zapojen ch smrkov ch tyãovinách dochází k jejímu ústupu. LESNICTVÍ Údolí bezejmenného vodního toku v prostoru chránûného území bylo vminulosti vyuïíváno jako louky. NepÛvodní dfievinná skladba má negativní vliv na rozvoj pfiirozen ch vlhkomiln ch lesních a mokfiadních bylinn ch spoleãenstev. V rámci péãe o území se poãítá s postupnou pfiemûnou na jasanovo-ol ov potoãní luh. BIBLIOGRAFIE 566, 574 MAPA ÚZEMÍ strana 97 Mlad smí en les se smrkem v PP Hersica na dnû úvalovitého údolí. Píìalka dvoubarvá (Plemyria rubiginata). Pozdnû jarní aspekt vegetace v raznû ovlivàují zlatoïluté úbory starãku potoãního (Tephroseris crispa). 4 V znamn m druhem je rovnûï Ïindava evropská (Sanicula europaea). BK 4 7
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 8 Brnûnsko GEOLOGIE Z geologického hlediska má území pomûrnû sloïitou stavbu poru enou zlomy. V jiïní ãásti tvofií skalní podloïí droby a petromiktní slepence rozstáàského souvrství (visé) a v severní ãásti hlavnû horniny protivanovského souvrství, a to droby a úzké pruhy, v kter ch se stfiídají jemnozrnné droby, prachovce a bfiidlice. Podél toku Bûlé se vytvofiila fluvizem glejová s glejem typick m. Na tyto podmáãené polohy navazují na svazích kyselé kambizemû typické s pseudoglejem typick m (kambick m). âast m druhem zamokfien ch luk i pobfieïní zóny rybníkû b vá kostival lékafisk (Symphytum officinale). Rozrazil títkovit (Veronica scutellata) lze v bujné vegetaci mokfiadních stanovi È snadno pfiehlédnout. Patfií k ménû ãast m druhûm s jistou mírou ohroïení. Údolní niva Bûlé se vzrostl mi bfiehov mi porosty ol e lepkavé (Alnus glutinosa). 4 Statná ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) je nápadná jiï z dálky zajímav mi kvûty s redukovan mi okvûtními lístky a ãetn mi tyãinkami. KVùTENA Dolní ãást území je tvofiena aï 00 m irokou údolní nivou meandrující fiíãky Bûlé se zbytky b val ch náhonû. Vodní tok je v tomto úseku lemován vzrostl mi bfiehov mi porosty spfievahou ol e lepkavé (Alnus glutinosa). V podmáãené nivû se nacházejí bohatá travinobylinná spoleãenstva s v razn m podílem vlhkomiln ch a mokfiadních druhû. Z chránûn ch, ohroïen ch nebo fytogeograficky zajímav ch druhû rostlin se zde vyskytují ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), upolín nejvy í (Trollius altissimus), hadí kofien vût í (Bistorta major) a prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Z nalezen ch mechorostû je povaïována za ohroïen druh prstenatka plazivá (Platygyrium repens). Horní ãást toku má o nûco uï í nivu (do 00 m). Zde se vyskytuje souvisl pruh trval ch travních porostû s nûkter mi chránûn mi a ohroïen mi druhy rostlin. V bylinném patfie nalézáme mimo jiï jmenovan ch druhû také v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) a starãek potoãní (Tephroseris crispa). V horní ãásti lokality pfii lesních okrajích je fytogeograficky pozoruhodn pfiirozen v skyt habru obecného (Carpinus betulus). ZVÍ ENA V porostech ol- í byly zji tûny píìalky p. dvoubarvá (Plemyria rubiginata), p. zakoufiená (Lampropteryx suffumata), edokfiídlec ol ov (Euchoeca nebulata) arûznoroïec ol ov (Aethalura punctulata), Horní Bûlá Hluboce zafiíznuté údolí horního toku fiíãky Bûlá pod vrcholov mi hfibety rozhraní tûpánovské planiny na západû a Protivanovské planiny na v chodû. Kofienec, ebetov na loukách Ïije ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe). Obratlovci jsou zastoupeni ãolkem obecn m (Triturus vulgaris), ã. horsk m (T. alpestris) a skokanem hnûd m (Rana temporaria), na potoce b vá pozorován skorec vodní (Cinclus cinclus). 440 550 m V mûra:,44 ha Vyhlá eno: 997 Druhovû pestrá luãní enkláva v údolní nivû fiíãky Bûlá uprostfied smrkov ch monokultur. Území s rozpt len m v skytem ohroïen ch a chránûn ch mokfiadních druhû rostlin. VYUÎITÍ Pro zachování pfiirozen ch travinobylinn ch spoleãenstev je nutné udrïet extenzivní zpûsob vyuïití bez hnojení a meliorací. Luãní porosty jsou pravidelnû seãeny. MAPA ÚZEMÍ strana 98 4 8 BK 4
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 9 Okres Blansko Horní Îidovka Skalnat svahov hfibet, vybíhající od vrcholového hfibetu S kofie (70,7 m n. m.) jihov chodním smûrem nad údolí Besénku a pfiilehlé svahy v S kofiské hornatinû, km severnû obce Synalov. Synalov 560 65 m V mûra: 4,0 ha Vyhlá eno: 997 Zbytek buãin a suèov ch lesû s pfiírodû blízkou aï pfiirozenou dfievinnou skladbou. Druhovû bohat bylinn podrost s v skytem ohroïeného druhu kyãelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos) a zvlá tû chránûné snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis). V znamná lokalita pleistocénních kryogenních jevû. ce cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), svízel vonn (Galium odoratum), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), pfiidruïují se Èavel kysel (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), starãek vejãit (Senecio ovatus), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), v jarním aspektu ostrûvkovitû kyãelnice devítilistá a snûïenka podsnûïník. Z ménû ãast ch druhû hub zde nacházíme na dfievû smrkû pevník smrkov (Columnocystis abietina), pod bukem na zemi bûloãechratku hofikou (Leucopaxillus gentianeus) a rudou ek rozpraskan (Rhodocybe mundula) a nezvyklou hfiibovitou houbu i kovec ãern (Strobilomyces floccopus). le bûlokorá (Abies alba). V rámci péãe o pfiírodní památku je vhodné porosty na skalách ponechat pfiirozenému v voji, ostatní porosty obnovovat pokud moïno clonnou seãí tak, aby bylo co nejvíce podpofieno pfiirozené zmlazování pûvodních dfievin. Zvlá - tû zmlazení buku je zde velmi vitální. BIBLIOGRAFIE 566, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 0 GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií porfyroblastické muskovitické a sericiticko muskovitické ruly bíte ské skupiny. V horní ãástí hfibítku jsou obloukovitû uspofiádané mrazové sruby vysoké kolem m a mezi nimi v pûdorysu srpovité nivaãní li ty. V dolní, pfiíkfiej í ãásti je skalní hfieben smûru SZ JV omezen na obou stranách aï 0 m vysok mi mrazov mi sruby a srázy, od kter ch sestupují balvanové proudy. Na srubech jsou leïaté vrásy. KVùTENA Horní Îidovka je ukázkou pfiírodû blízké aï pfiirozené dfievinné skladby buãin s javorem (Fageta acerosa) ajavorov ch dubov ch buãin (Querci-fageta acerosa) na kontaktu. dubobukového a 4. bukového vegetaãního stupnû. Na skalách rostou mírnû krnící, málo tvárné smí ené listnaté porosty s dubem zimním (Quercus petraea), habrem obecn m (Carpinus betulus), bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior). Na suèov ch svazích pfievládá buk lesní. V bylinném patfie buãin patfií k nejãastûj ím druhûm kyãelni- ZVÍ ENA Hmyzí fauna je tvofiena vesmûs iroce roz ífien mi lesími druhy. Îije zde napfi. martináãek bukov (Aglia tau), srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria), edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christyi), rûznoroïec vrbov (Alcis repandata) abekynû ãerné L (Arctornis l-nigrum). V lesních porostech hnízdí holub doupàák (Columba oenas)a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). LESNICTVÍ V minulosti byly smí ené lesní porosty na ãásti svahû nahrazeny pfieváïnû smrkov mi monokulturami. Prakticky zcela zde vymizela jed- Balvanitá, ãásteãnû stabilizovaná suè na svahu PP Horní Îidovka. K ãast m druhûm bylinného patra patfií Èavel kysel (Oxalis acetosella). Bekynû ãerné L (Arctornis l-nigrum) Ïije nejãastûji v mezofilních lesích stfiedních poloh. BK 4 9
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 40 Brnûnsko Vrcholov hfibet se zbytkem pfiirozeného listnatého lesa s bukem a pfiímûsí javoru klenu, j. mléãe a jasanu. Jedním z nejcennûj ích druhû z hlediska ochrany genofondu v tomto území je fiefii nice trojlistá (Cardamine trifolia). Sasanky hajní (Anemonoides nemorosa) se podílejí v znamnou mûrou na jarním aspektu bylinného patra javorov ch buãin. GEOLOGIE Rezervace le- Ïí na hfibetu smûru SSZ JJV a pfiilehl ch svazích tvofien ch porfyroblastickou muskovitickou a sericiticko muskovitickou rulou bíte ské skupiny moravika svratecké klenby. Pleistocénním mrazov m zvûtráváním, intenzivními svahov mi procesy a rozestupováním protilehl ch svahû hfibetu zde vznikla skupina izolovan ch skal typického hfiibovitého tvaru, obklopen ch stupni kryoplanaãních teras a mrazov ch srubû. Okolí skal je pokryto deskovit mi balvany a kameny produkty mrazového zvûtrávání. Na skalách jsou vyvinuty mikrotvary selektivního zvûtrávání fiímsy, tvofiené kfiemenn mi Ïílami, a v klenky na ménû odoln ch vrstvách, zejména na tence bfiidliãnat ch. Na jiïním konci hfibetu jsou mrazové sruby ve dvou stupních vysoké kolem m aobklopené rulov mi hranáãi. Na kótû 67,6 m je skalní hradba. Její západní stûna dosahuje v ky 9, m, v chodní 4, m. Na skalní hradbû jsou exfoliaãní tvary a v okolí hranáãe. Západnû od kóty se na svahu nalézá mrazov srub vysok 8, m s rozsedlinovou jeskyní dlouhou, m a nivaãní sníïenina. Na severoseverozápadním konci hfibetu se nachází rulov hranol (tump) se svisl mi rezervace Hrádky Hfibet s izolovan mi skálami typického hfiibovitého tvaru a levostranné svahy Chlébského potoka v S kofiské hornatinû, km v chodnû od obce Chlébské a km severozápadnû od Osik. Osiky 540 67,6 m V mûra: 4,9 ha Vyhlá eno: 990 Pozoruhodná geologická a geomorfologická lokalita, pfiíklad úloïn ch procesû rul a georeliéfu ovlivnûného procesy mrazového zvûtrávání. Druhovû pestrá vegetace podhorsk ch buãin. 40 BK 44
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 4 Okres Blansko 5 va) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Pfii severozápadním okraji rezervace zaãíná ãetnûj í v skyt vzácného alpskokarpatského migrantu fiefii nice trojlisté (Cardamine trifolia). ZVÍ ENA Îije zde mnoïství lesních druhû hmyzu. Z mot lû jsou to napfi. edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata), píìalka lesní (Operophtera fagata), skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata), bekynû ãerné L (Arctornis l-nigrum) ahfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata). Staré doupné stromy jsou hnízdi tûm datla ãerného (Dryocopus martius), ve voln ch dutinách zde hnízdí holub doupàák (Columba oenas) a dále lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). 4 stûnami vysok mi aï 5,4 m. Na horní plo e tumpu leïí malé skalní mûsto s hfiibovitou skálou vysokou asi 6 m a skalními hradbami, oddûlen mi irok mi puklinami. Svahy hfibetu jsou lemovány kryoplanaãními terasami. Na svahu do údolí Chlébského potoka jsou rozsety izolované skály vysoké kolem m. PÛdy zastupuje kambizem dystrická v celcích s ménû plo nû roz ífien m pseudoglejem kambick m. Na v chozy krystalick ch hornin jsou vázány rankery (ranker typick a kambick ) s litozemûmi. KVùTENA V bezprostfiedním okolí skal zûstal zachován zbytek pfiirozeného listnatého lesa s pfievahou buku lesního (Fagus sylvatica) aspfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jilmu horského (Ulmus glabra), javoru mléãe (Acer platanoides) a j. klenu (A. pseudoplatanus). Jde o spoleãenstvo javorov ch buãin na rozhraní 4. bukového a 5. jedlobukového vegetaãního stupnû. Vdruhovû bohatém bylinném podrostu dominují baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) akyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), hojnû se pfiidru- Ïují hrachor jarní (Lathyrus vernus), svízel vonn (Galium odoratum), dymnivka plná (Corydalis solida), kopytník ev- ropsk (Asarum europaeum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), k. samec (D. filix-mas), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), ostfiice lesní (Carex sylvatica), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum) a p eníãko rozkladité (Milium effusum). Ze vzácnûj ích druhû zde roste rozrazil horsk (Veronica montana), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria redivi- LESNICTVÍ V minulosti byly ãásti bukov ch a smí en ch suèov ch porostû na svazích nevhodnû nahrazeny smrkov mi porosty. V rámci péãe o pfiírodní rezervaci je tfieba porosty na skalách ponechat pfiirozenému v voji, ostatní porosty obnovovat pokud moïno clonnou seãí tak, aby bylo co nejvíce podporováno zmlazení pûvodní pfiirozené dfievinné skladby. Jako expanzivní dfievina se zde projevuje jasan. MAPA ÚZEMÍ strana 07 4 Rulová skalní vûï v rezervaci. 5 Bílá a fialová kvûtenství dymnivky plné (Corydalis solida) tvofií pestrou mozaiku, svûdãící o pfiízniv ch humózních i vlhkostních podmínkách stanovi tû. BK 45 4
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 4 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií porfyroblastické muskovitické aï sericiticko muskovitické ruly bíte ské skupiny (svratecké klenby) moravika, jejichï foliace se zfietelnû sklání k západu smûrem k údolí Svratky. Skalní útvary jsou soustfiedûné v severní ãásti hfibetu. Kótu 584 m na severním konci hfibetu lemují mrazové sruby, doprovázené velk mi rulov mi bloky. Pfii úpatí severov chodního mrazového sru- Skalní blok na hfiebeni v PP Hru ín rozpadající se podle ploch bfiidliãnatosti. bu je v razná hfiibovitá skála. V chodní strana Hru ínského hfibetu je uspofiádána stupàovitû tak, Ïe ãela k západu uklonûn ch rulov ch lavic tvofií nápadné sruby vysoké 4 aï 7 m, oddûlené témûfi horizontálními povrchy (li tami) rûzné délky. V horní, tedy v chodní ãásti hfibetu, obrácené do Ochozské sníïeniny, jsou tfii v razné kryoplanaãní terasy. Nejv e poloïená terasa leïí pod vrcholovou ãástí hfibetu, od nûhoï je oddûlena skalním stupnûm mrazového srubu. Na skalní stûnû je dobfie patrn postup rozpadu horniny podle ploch bfiidliãnatosti. Zv ené zvûtrávání nûkter ch ploch vede ke vzniku vrstevních dutin, které tak oddûlují dvû sousední plochy bfiidliãnatosti, navzájem spojené jen na nûkolika místech. Po zvûtrání i tûchto posledních spojû dochází k sesutí nadloïního uklonûného bloku. Stfiední ãást srubu podlehla destrukci a pfiemûnila Hru ín Nesoumûrn Hru ínsk hfibet 0,5 km dlouh s kótou Hru- ín (574,0 m n. m.) probíhající soubûïnû s údolím fieky Svratky v S kofiské hornatinû, 750 m jihozápadnû od Ochozu u Ti nova. Ochoz u Ti nova se v balvanov proud. Od k. 584 m vybíhá smûrem k severoseverov chodu skalnat svahov hfibítek, lemovan na severu sruby vysok mi aï 8 m. Pfii 565 58 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 997 Segment pfiírodû blízkého aï pfiirozeného spoleãenstva lipov ch javofiin s bukem s druhovû bohat m podrostem. Vyskytuje se zde zvlá tû chránûn druh snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), jehoï izolovaná populace patfií k nejpoãetnûj ím na Blanensku. úpatí je kryoplanaãní terasa. Hfibítek konãí mrazov m srubem s abri. NejniÏ í kryoplanaãní terasa je ukonãená aï 7 m vysok m mrazov m srubem 4 BK 46
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 4 Okres Blansko s akumulací deskov ch balvanû pfii úpatí. Západní strana hfibetu, obrácená do prûlomového údolí Svratky u Prudké, je alespoà z poãátku souhlasnû uklonûna se smûrem sklonu bfiidliãnatosti. Skalní stupnû se vyskytují tam, kde svahové erozní procesy obnaïily ãela uklonûn ch lavic bíte sk ch rul. Z tûchto ãel se vlivem gravitace odluãují deskovité balvany, balvanové akumulace jsou v ak málo rozsáhlé. Nalezneme drobné puklinové jeskynû. V PP jsou ãetné agrární tvary (agrární terasy, agrární valy, vysoké a rozlehlé agrární haldy). Opu tûné agrární terasy nalezneme i v zalesnûné severov chodní ãásti chránûného území. Na území se vytvofiily celky kysel ch hnûd ch pûd (kambizem typická, varieta kyselá) a rankery. KVùTENA Smí en lesní porost javoru klenu (Acer pseudoplatanus), lípy malolisté (Tilia cordata), buku lesního (Fagus sylvatica) a habru obecného (Carpinus betulus) je tlou Èkovû i v kovû silnû rozrûznûn, místy s vertikálním zápojem. Ve vrcholové ãásti stojí osamûl star dub zimní (Quercus petraea). V kefiovém patru roste jednotlivû líska obecná (Corylus avellana), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), srstka angre t (Ribes uva-crispa) a hloh (Crataegus sp.). Do severní ãásti území zasahuje smrková mo- nokultura s men í pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies alba). V podrostu s vysokou pokryvností pfievládají druhy úïivn ch pûd. V ãasném jarním aspektu jsou hojné jarní geofyty snûïenka podsnûïník a dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). Kdominantním druhûm patfií ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonn (Galium odoratum), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata) akyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Spolu s nimi se vyskytuje lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), p eníãko rozkladité (Milium effusum), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), kopytník evropsk (Asarum europaeum), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), samorostlík klasnat (Actaea spicata), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), hrachor jarní (Lathyrus vernus), plicník tmav (Pulmonaria obscura), Èavel kysel (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kakost smrdut (Geranium robertianum), mléãka zední (Mycelis muralis) aj. Ve tûrbinách rulov ch skalek je místy hojn osladiã obecn (Polypodium vulgare). Zajímav je v skyt brslenu bradaviãnatého (Euonymus verrucosus) na jedné z nejzaz ích lokalit v povodí Svratky. U pafiezû smrkû zde nalezneme parazitick choro hnûdák SchweinitzÛv (Phaeolus schweinitzii). ZVÍ ENA Z hmyzu jsou zde zastoupeny pfieváïnû bûïné lesní druhy, z mot lû napfi. martináãek bukov (Aglia tau), srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria), píìalka ãernobílá (Thera britannica), zejkovec dvouzub (Odontopera bidentata), kovolesklec brusnicov (Autographa pulchrina) a osenice znamenaná (Eugraphe sigma). Hnízdí zde lesní druhy ptákû, zdruhû listnat ch lesû zejména budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Na jmelí v korunách napaden ch jedlí byli v ãasném jarním období opakovanû pozorováni brkoslavi severní (Bombycilla garrulus) a drozdi brávníci (Turdus viscivorus). LESNICTVÍ V dûsledku v mladkového hospodafiení v minulosti se oproti pfiírodnímu stavu zv il podíl habru na úkor ostatních listnat ch dfievin, zejména buku. KÛrovcové holiny jsou i na sutích zcela nevhodnû zalesàovány smrkem. V chovné zásahy v lesních porostech je nutno smûfiovat k podpofie pfiirozené dfievinné skladby. BIBLIOGRAFIE 576, 990 Koncem jara rozkvétá v humózních listnat ch lesích nápadn kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum). Vdruhovû bohatém ãasnû jarním aspektu lipov ch javofiin se uplatàuje i kfiivatec Ïlut (Gagea lutea). 4 Obãasn host brkoslav severní (Bombycilla garrulus). 4 BK 47 4
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 44 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií porfyroblastické muskovitické a sericiticko muskovitické ruly bíte ské skupiny moravika svratecké klenby. Foliace rul je pfieváïnû uklonûná k západu. Na ãele foliace na jihov chodním svahu hfibetu jsou tfii fiady mrazov ch srubû. vysok ch 5, m a oddûlen ch úzk mi li tami, uklonûn mi smûrem ke svahu (k severozápadu). Nelze proto vylouãit svahové deformace (pohyby rulov ch blokû). StupÀovitost hfibetu v podélném profilu zpûsobují pfiíãné mrazové sruby. V rozmezí v ek 60 a 600 m leïí skalnat a stupàovit strukturní hfibítek omezen po obou stranách mrazov mi sruby vysok mi 9 aï 5 m. Pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum) je v PR Kaãiny pomûrnû hojn m druhem. Nenápadné kvûty kopytníku evropského (Asarum europaeum) rozkvétají pod listy v úrovni povrchu pûdy. Charakter pfiirozené lesní vegetace v PP Kaãiny. V PP jsou v razné ukázky mrazového zvûtrávání (mrazové sruby, balvanová mofie a proudy) a ukázky selektivního vyvûtrávání rul (puklinové jeskynû, fiímsy, v klenky). Na pfiíkrém k jihu exponovaném pravém svahu údolí Chlébského potoka leïí dal í mrazové sruby, lemované balvanov mi haldami s hranáãi aï m v del í ose. Svahoviny kysel ch rul pokr vá pfieváïnû kambizem dystrická. V místech skalních v chozû se vyskytují rankery (ranker typick a kambick ) s kambizemí rankerovou, vzácnû i litozemí typickou. Na pfiechodnû zamokfien ch místech a na mírn ch hlinit ch svazích se mûïe vyskytovat i pseudoglej kambick s kambizemí pseudoglejovou. KVùTENA Kaãiny jsou územím s pfiirozenou lesní geobiocenózou lipov ch javofiin s bukem (Tili-acereta fagi) ve 4. vegetaãním stupni. Na zahlinûn ch humózních sutích roste buk lesní (Fagus sylvatica) a habr obecn (Carpinus betulus) s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), j. mléãe (A. platanoides), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a lípy malolisté (Tilia cordata). Na balvanité suti vytváfií pûkné skupiny kefi rybíz alpínsk (Ribes alpinum). V lesních porostech se nachází bohat bylinn podrost, kter tvofií net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), zvonek v bûïkat (Campanula rapunculoides), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), jestfiábník zední (Hieracium murorum), lipnice hajní (Poa nemoralis), p eníãko rozkladité (Milium effusum), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), kapraì samec (Dryopteris filix- -mas). ZdruhÛ vy ích poloh zde rostou napfi. kostfiava lesní (Festuca altissima), devûtsil bíl (Petasites albus) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Na padlém kmeni jasanu tady byla nalezena vzácná vfieckov trusá houba dfievomor moravsk (Hypoxylon moravicum). Tento druh je pfiísné vázán pouze na dfievo jasanû. Kaãiny Úzk rulov skalnat hfibet vybíhající od kóty 640 m n. m. smûrem k JJZ a pfiilehlé pfiíkré svahy Chlébského potoka ve vrcholové ãásti S kofiské hornatiny,,5 km v chodnû od obce âernovice. âernovice u Kun tátu 540 640 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 997 Jeden z nejv e poloïen ch pfiírodû blízk ch lesních porostû s hojnou pfiímûsí habru a s druhovû bohat m bylinn m podrostem. V území se vyskytují pozoruhodné skalní útvary gravitaãního a kryogenního pûvodu. ZVÍ ENA Z hmyzu byly zji tûny jenom iroce roz ífiené lesní druhy, z ménû ãast ch napfi. martináãek bukov (Aglia tau), zejkovec dvouzub (Odontopera bidentata), edokfiídlec vrbov (Pterapherapteryx sexalata), srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria), edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata) a bourovec mûsíãit (Cosmotriche lobulina). Hnízdí zde ptáci listnat ch lesû, napfi. budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), a bûïné lesní druhy, vãetnû dravcû, z nichï se zde vyskytují kánû lesní (Buteo buteo) a jestfiáb lesní (Accipiter gentilis). LESNICTVÍ V minulosti byly ãásti smí en ch lesních porostû nevhodnû nahrazeny smrkov mi monokulturami, v souãasnosti jsou nûkteré holiny po tûïbû zalesàovány pfiedev ím smrkem. Porosty na skalách jsou ponechány pfiirozenému v voji, ostatní porosty lze obnovovat clonnou seãí s podporou pfiirozeného zmlazení pûvodních listnat ch dfievin. BIBLIOGRAFIE 66, 577 MAPA ÚZEMÍ strana 07 44 BK 48
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 45 Okres Blansko Kavinsk potok Kavinsk potok (prav pfiítok fiíãky Kfietínky) protéká údolím, které má poblíï obce KnûÏeves úvalovit tvar, ale rychle se zafiezává, aï v nûkter ch místech má ráz skalnaté soutûsky; leïí v ãlenité ãásti Vírské vrchoviny. KnûÏeves GEOLOGIE Potok teãe napfiíã pruhem hornin ole nické skupiny po obvodu geologické 490 550 m V mûra: 6,07 ha Vyhlá eno: 997 Údolí charakteru soutûsky s pefiejnat m potokem ve skalnat ch úsecích. Na v chozech vápencû se udrïuje bazifilní flóra. struktury svratecké klenby moravika. Podél potoka se stfiídají zú- Ïené úseky sevfiené skalami s úse- ky ir ího údolního dna do 5 m ífiky. ir í pruhy tvofií drobnozrnné biotitické a biotitickomuskovitické pararuly a svory aï fylity s vloïkami vápencû akvarcitû. UÏ í pruhy pak tvofií odolné kvarcity a kvarcitické ruly, krystalické vápence a loïní i pravé Ïíly porfyroblastick ch metabazitû. Úvalovit úsek údolí vyplàují deluviofluviální sedimenty. Ve skalnat ch úsecích nûkolik desítek metrû dlouh ch potok eroduje a jeho spádová kfiivka je strmûj í. Témûfi horizontální bfiidliãnatost fylitû umoïàuje vodnímu toku boãní erozí podemílat skalní stûny záfiezu a neustále je zpfiíkfiovat. Jinde naopak vodní proud spl vá po plochách foliace a vymílá v nich erozní Ïlábky. V ir ích úsecích dochází k zamokfiování povrchu a k ukládání jemnozrnn ch nánosû. Údolní svahy potoka jsou v dolní ãásti tvofieny pfieváïnû krystalick mi vápenci, na nichï se místy zachovaly horizontální strukturní svahové lavice. NíÏe pfievládají fylity a ruly. Podél potoka se na deluviofluviálních sedimentech vyvinul glej typick, na pfiilehl ch prudk ch svazích silnû kyselá kambizem dystrická, pfiecházející v jiïním v bûïku CHÚ do kambizemû typické. Do severní ãásti zasahuje ãásteãnû i rendzina typická (kambizemní, litická). KVùTENA Údolí je zalesnûno pfieváïnû smrkem ztepil m (Picea abies), na skalnat ch bázích se v raznû uplatàují i dal í dfieviny, napfi. jedle bûlokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm horsk (Ulmus glabra). Podél potoka roste ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a o. edá (A. incana). Souvislé lesní porosty se smûrem k prameni ti zuïují v bfiehové porosty, které jsou tvofieny pfieváïnû jasanem ztepil m a ol í lepkavou s pfiímûsí vrby kfiehké (Salix fragilis) a javoru klenu. Pomístné kefiové patro je tvofieno kalinou obecnou (Viburnum opulus), kru inou ol- ovou (Frangula alnus) a bezem ãern m (Sambucus nigra). Chladné a vlhké mezoklima stinn ch soutûsek podmiàuje existenci potoãních suèov ch a skalních spoleãenstev s v znamn m podílem demontanních druhû, z nichï nûkteré zde mají zcela izolované lokality. Unikátní je pfiedev ím v skyt kalcifilního sleziníku zeleného (Asplenium viride), kter se mimo soutûsku Kavinského potoka s jeho pfiítoky vyskytuje nejblíïe aï v Moravském krasu. V rámci âeskomoravské vrchoviny jsou právû na této lokalitû v jimeãnû poãetné a vitální populace rûïe pfievislé (Rosa pendulina) a zimolezu ãerného (Lonicera nigra), kter zde vytváfií kfiíïence se z. obyãejn m (L. xylosteum). Roste zde také celá fiada dal ích Vodní proud Kavinského potoka padající (spl vající) po plochách foliace, ve kter ch vymílá erozní Ïlábky. Údolní dno vlhké a chladné soutûsky s kapradí osténkatou (Dryopteris spinulosa) v popfiedí. Píìalka edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata) preferuje stinné suèové lesy. BK 49 45
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 46 Brnûnsko 4 druhû, které je nutno povaïovat za regionálnû ohroïené orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), prvosenka vy í (Primula elatior), ãarovník alpsk (Circaea alpina) druhy jako l kovec jedovat (Daphne mezereum). Bohatû jsou zastoupeny kapraìorosty kapraì samec (Dryopteris filix-mas), papratka samiãí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis) a kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), ojedinûle se zde vyskytuje i velmi vzácná kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). Ve skalních tûrbinách, zvlá tû mimo vápence, jsou hojné sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), osladiã obecn (Polypodium vulgare) a puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis). V podrostu lesních a bfiehov ch porostû v horní ãásti lokality se roztrou enû vyskytuje zvlá tû chránûn druh bledule jarní (Leucojum vernum) a velmi vitální populace regionálnû ohro- Ïeného kuklíku potoãního (Geum rivale). Na polokulturních loukách, zvlá tû v jejich mokfiadních ãástech rostou hadí kofien vût í (Bistorta major), pcháã zelinn (Cirsium oleraceum), p. potoãní (C. rivulare), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris), tu- Ïebník jilmov (Filipendula ulmaria), dûhel lesní (Angelica sylvestris), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) aj. ZVÍ ENA Kromû bûïn ch lesních druhû hmyzu byly napfi. z mot lû zji tûny také píìalka ãernobílá (Thera britannica), edokfiídlec vrbov (Pterapherapteryx sexalata), edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata), skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata), rûznoroïec jedlov (Deileptenia ribeata), bourovec mûsíãit (Cosmotriche lobulina) akovolesklec hluchavkov (Autographa jota). Z ptákû zde byli mimo dal í lesní druhy pozorováni stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), pûvu ka modrá (Prunella modularis) a ãervenka obecná (Erithacus rubecula). LESNICTVÍ V minulosti byly smí ené pfieváïnû bukové lesní porosty údolních svahû pfiemûnûny na smrkové monokultury. K v sadbám smrku na svahy dochází i v souãasnosti. Pfiírodû blízké bfiehové porosty a porosty na extrémních skalnat ch stanovi tích je vhodné ponechat pfiirozenému v voji. Ostatní lesní porosty lze obnovovat clonnou seãí tak, aby bylo podporováno zmlazování pfiirozené dfievinné skladby. 5 6 4 Dekorativní l kovec jedovat (Daphne mezereum) je pfiirozenou souãástí dubohabrov ch lesû i buãin. 5 Údolí Kavinského potoka. 6 Vzhledem k nevelkému poãtu lokalit v skytu je sleziník zelen (Asplenium viride) zafiazen mezi ohroïené druhy kvûteny âr. POZNÁMKA V horní ãásti toku poblíï rozvodí mezi Hodonínkou a Kfietínkou do lo v minulosti k vzácnému pfiírodnímu jevu naz vanému fiíãní pirátství. Horní ãást Kavinského potoka, pfiitékajícího ze severozápadu od Trpína byla pûvodnû pfiítokem Hodonínky. Po zahloubení Kfietínky a vzniku jejího hlubokého údolí se vytvofiil v místû dne ního soutoku KnûÏevského a Kavinského potoka tzv. náãepní loket, ve kterém tehdy krátk a pfiím svahov pfiítok Kfietínky pirátsky naãepoval a odvedl horní tok pfiítoku Hodonínky. Do místa náãepního lokte pod KnûÏevsí ústí nûkolik krátk ch údolí s pfiítoky a suchá údolí. Vzniklo zde roz ífiené místo, vyplnûné potoãními nánosy a svahov mi splachy, s vysoko poloïenou hladinou podzemní vody a sklonem k zamokfiení. 46 BK 50
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 47 Okres Blansko Klá terce Úzk asymetrick skalnat hfibet s kótou 556 m n. m. vs kofiské hornatinû, pfiibliïnû km jihov chodnû od obce Ochoz u Ti nova. Lomnice u Ti nova, Synalov 490 556 m V mûra:,8 ha Vyhlá eno: 990 Lesní porosty s pfievahou dubu zimního s pfiimí- en m javorem babykou, habrem obecn m a dal- ími dfievinami. Dubové porosty zde dosahují horní v kové hranice roz ífiení na okraji âeskomoravské vrchoviny. Ukázky mrazového zvûtrávání rul bíte ské skupiny. GEOLOGIE Vrchol a mírnûj í západní svah hfibetu je tvofien porfyroblastick mi muskovitick mi a sericiticko-muskovitick mi rulami, v chodní pfiíkfiej í svah leukokrátními rulami bíte ské skupiny. Na hfibetu se nachází fiada drobn ch klenbovit ch sukû oddûlen ch mûlk mi sedly. Na sucích vystupují horniny skalního podloïí, místy v podobû mal ch mrazov ch srubû. Suky jsou lemovány úzk mi kryoplanaãními li tami. JiÏní ãást hfibetu kolem opu tûného lomu tvofií skalní hfieben, kter je na v chodní stranû lemovan aï 0 m vysok m mrazov m srubem s rozlehlou balvanitou sutí pfii úpatí. Ve srubu je star opu - tûn kamenolom. U kamenolomu se nachází leïatá vrása, na které do lo k exfoliaci podél vrstevních ploch s dutinou. Na hfibetu lze nalézt ãetné antropogenní agrární tvary agrární haldy, agrární valy (zejména na sucho skládané kamenné zdi aï m iroké a,5 m vysoké). Dlouhé agrární valy probíhají jak rovnobûïnû s osou hfibetu, tak i pfiíãnû. Na území pfievaïují silnû skeletovité hnûdé pûdy (kambizem dystrická a kambizem typická, varieta kyselá). Místnû se na velmi mûlk ch profilech vyskytuje i kambizem rankerová s rankrem kambick m (typick m) aï iniciální stadia pûd litozemû. KVùTENA Lokalitu pokr vají lesy. dubobukového vegetaãního stupnû s pfievahou dubu zimního (Quercus petraea), s pfiímûsí habru obecného (Car- pinus betulus), javoru babyky (Acer campestre), buku lesního (Fagus sylvatica), lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a tfie nû ptaãí (Cerasus avium), s kefiov m podrostem hlohû (Crataegus spp.), lísky obecné (Corylus avellana), zimolezu ãerného (Lonicera nigra), z. obyãejného (L. xylosteum) a svídy krvavé (Swida sanguinea). Druhovû bohaté bylinné patro tvofií mimo jiné strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), s. nicí (M. nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), bika bûlavá (Luzula luzuloides), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), k. mnohokvût (P. multiflorum), svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximum), kozinec sladkolist (Astragalus glycyphyllos), kopytník evropsk (Asarum europaeum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), violka lesní (Viola reichenbachiana) aj. Na skalách rostou kapraìorosty osladiã obecn (Polypodium vulgare), sleziník ãerven (Asplenium trichomanes) akapraì samec (Dryopteris filix- -mas). ZVÍ ENA Îijí zde vesmûs iroce roz ífiené lesní druhy hmyzu, na star ch lískách se vyskytuje vzácnûj í tesafiík Saphanus piceus, vázan na zachovalej í biotopy. Hnízdí tu bûïné druhy ptákû, napfi. pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), brhlík lesní (Sitta europaea), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes) a lindu ka lesní (Anthus trivialis). LESNICTVÍ Porosty na skalách je tfieba ponechat pfiirozenému v voji a alespoà v jejich nejbliï ím okolí je nutné zvy ovat podíl pûvodních listnat ch dfievin na úkor smrku. BIBLIOGRAFIE 566 MAPA ÚZEMÍ strana 99 Západní svah s balvany porostl doubravou s kapraìorosty. V kefiovém patru roste vedle zimolezu ãerného i teplomilnûj í zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum). Typick m druhem bylinného patra dubohabrov ch lesû je bika bûlavá (Luzula luzuloides). BK 5 47
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 48 Brnûnsko GEOLOGIE íãka Lubû vyhloubila v tomto tektonicky vyzdviïeném území hluboké neckovité údolí, v nûmï meandruje. Místy je v ak její tok umûle napfiímen a zahlouben. Pod Hlubok mi Dvory vytváfií velik ohyb, kter m pfiechází ze smûru S J do smûru Z V. Z okraje plo- iny jihozápadnû od Malé Lhoty vybíhá do nitra tohoto zákrutu ostr hfibítek, kter je zakonãen nûkolika skalními vûïemi a bloky, rozãlenûn mi puklinami a soutûskami. Nejznámûj í z útvarû se naz vá Krkatá bába. Skalní útvary jsou tvofieny ãerven mi permsk mi slepenci Boskovické brázdy, které se pfii zvûtrávání drolí. Uvolnûné úlomky se hromadí pfii úpatí srázû, kde vytváfiejí osypy a úpatní haldy. Skalní skupina Krkaté báby vystupuje cca 5 m nad nivu Lubû. Na jejím for- ZdruhÛ bylinného patra zdej- ích zakrsl ch borov ch doubrav patfií k chránûn m a ohroïen m vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion) patfií k lokálním druhûm, je vázán na suèové a skalnaté biotopy. Vrcholová ãást Krkaté Báby. mování se uplatàuje v molná ãinnost sráïkov ch vod a procesy selektivního zvûtrávání. Prudké svahy nad potokem Lubû pokr vají hnûdé pûdy kambizem typická i její kyselá varieta. Podél potoka se vyvinuly na deluviofluviálních a fluviálních sedimentech fluvizem glejová s glejem typick m. KVùTENA Na lokalitû se vyskytují krnící a málo tvárné, na skalách silnû samozfiedûné porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s vtrou en m dubem zimním (Quercus petraea) abfiízou bûlokorou (Betula pendula). Na skalách ojedinûle roste skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus) ajalovec obecn (Juniperus communis). Nesouvislé bylinné patro tvofií acidofilní asubxerotermofilní druhy, bika bûlavá (Luzula luzuloides), kostfiava ovãí (Festuca ovina), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), smolniãka obecná (Steris viscaria), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), mochna pfiímá (Potentilla recta), starãek pfiímûtník (Senecio jacobaea), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximum), huseník chlupat (Arabis hirsuta), radyk prutnat (Chondrilla juncea) a pamûtník rolní (Acinos arvensis). Na skalách se vyskytují bûlorozchodník skalní (Oreosedum album), rozchodník ostr (Sedum acre), r. tenkolist (S. boloniense), panetfiesk skalní (Petrosedum Krkatá bába Izolovan skalní útvar a pfiiléhající strmé údolní svahy jihozápadní expozice nad lev m bfiehem fiíãky Lubû vîernovnické hrásti. Lubû reflexum), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), drobné kapraìorosty osladiã obecn (Polypodium vulgare), sleziník severní (Asplenium septentrionale) a s. ãerven (A. trichomanes). Druhovû bohatá jsou spoleãenstva mechû a li ejníkû. Rostou zde napfi. ploník chluponosn (Polytrichum piliferum), dvouhrotec chvostnat (Dicranum scoparium), kroucenec zední (Tortula muralis), terãovka skalní (Parmelia saxatilis) a dutohlávka lesní (Cladonia sylvatica). 40 95 m V mûra: 9,096 ha Vyhlá eno: 997 Velmi zajímavé a cenné skalní útvary s pfiírodû blízk mi aï pfiirozen mi spoleãenstvy zakrsl ch borov ch doubrav. V znamná lokalita teplomiln ch druhû rostlin s v skytem vzácn ch, regionálnû ohroïen ch druhû na migraãní cestû údolím Lubû. ZVÍ ENA Na rozchodníky je potravnû vázán modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion), dále byl zji tûn v regionu vzácn hfibetozubec bûloskvrnn (Pheosia gnoma). Îijí zde bûïné lesní druhy ptákû, napfi. budníãek men í (Phyloscopus collybita), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), strakapoud velk (Dendrocopos major). Skalní skupina Krkaté báby byla je tû nedávno hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo). LESNICTVÍ V minulosti byla na neskalnat ch ãástech svahû zmûnûna druhová skladba lesních porostû ve prospûch borovice lesní na úkor dubu, kter zde témûfi chybí. V rámci péãe o pfiírodní památku je vhodné ponechat porosty na skalách pfiirozenému v voji, na neskalnat ch ãástech svahû postupnû zvy ovat podíl dubu zimního na úkor borovice uvolàováním jednotliv ch vtrou en ch dubû. BIBLIOGRAFIE 579 MAPA ÚZEMÍ strana 98 48 BK 5
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 49 Okres Blansko Kun tátská obora V razn zámeck pahorek Kun tátské vrchoviny leïící izolovanû mezi údolím PetrÛvky a sníïeninou, v níï se nalézá obec Kun tát. Kun tát na Moravû 400 465 m V mûra: 0,99 ha Vyhlá eno: 998 Segment pfiírodnû krajináfiského prostfiedí, v nûmï je zasazen kun tátsk zámek. Kontakt rûzn ch spoleãenstev listnatého lesa v pfiírodû blízkém aï pfiirozeném stavu s bohat m podrostem bylin a trav. Staré doupné stromy jsou v znamn m hnízdi tûm ptactva. GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií drobnozrnné biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly a muskovitické a muskoviticko-biotitické kvarcity a kvarcitické ruly s vloïkami svorû akrystalick ch vápencû ole nické skupiny moravika svratecké klenby. Vrcholová ãást zámeckého pahorku byla v stavbou stfiedovûkého hradu srovnána do nûkolika stupàû. Západní svahy spadající do údolí PetrÛvky jsou strmé (v prûmûru 40 aï 60 ), místy aï svislé a skalnaté. Svahy obrácené do sníïeniny kolem Kun tátu jsou pozvolnûj í abyly zfiejmû denudací obnaïeny zpokryvu svrchnû kfiídov ch sedimentû jako tzv. exhumované zlomové svahy, vázané na semanínsk zlom, vybíhající z údolí Kfietínky. Vápnité opuky, z nichï byly vybudovány základy hradu, se postupnû drolí a dostávají se jako cizorod materiál do sutí pfii úpatí zdí a na svazích kpetrûvce. Pfiíkr údolní svah rozfiezává devût roklí, které dosahují hloubky aï 0 m. Smûrem na v chod od zámecké zahrady pfiecházejí svahy pahorku do sníïeniny, v níï spoãívají spra ové hlíny. V pûdním pokryvu pfievaïují typické kambizemû (nasycené). Na skalnat ch hfibítcích a v chozech kysel ch metamorfik se vyvinuly mûlké rankery (ranker typick a kambick ) aï litozemû. VloÏky vápencû pokr vají typické (kambizemní) rendziny. Spra ová úpatí svahû dala vzniknout typick m hnûdozemím. KVùTENA Kun tátská obora se nachází na kontaktu rûzn ch spoleãenstev listnatého lesa. dubobukového a 4. bukového vegetaãního stupnû. Na západních, z ãásti i na severních a jiïních svazích zámeckého vr- Kun tátsk zámek s oborou celkov pohled. Psí hfibitov v Kun tátské obofie. Velké plochy v podrostu zdej ího lesního porostu pokr vá barvínek men í (Vinca minor). BK 5 49
0-6_BK_uzemi.4.008 9:8 Stránka 50 Brnûnsko 4 chu se nalézá souvisl listnat lesní porost s náznaky parkové úpravy. Hlavními dfievinami jsou domácí druhy, dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica) a habr obecn (Carpinus betulus), na suti pod zámkem javor mléã (Acer platanoides), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos). Na pomûrnû malé plo e se zde v závislosti na orientaci svahû a pûdních vlastnostech stfiídají rûzná lesní spoleãenstva v pfiírodû blízkém aï pfiirozeném stavu. Na bázích svahû stinn ch expozic se vyskytují holé buãiny (Fageta paupera) témûfi bez bylinného podrostu. Pfievládajícím spoleãenstvem jsou typické dubové buãiny (Querci-fageta typica) s podrostem lipnice hajní (Poa nemoralis), biky bûlavé (Luzula luzuloides), svízele vonného (Galium odoratum), plicníku tmavého (Pulmonaria obscura), mléãky zední (Mycelis muralis), jestfiábníku zedního (Hieracium murorum), j. savojského (H. sabaudum) aj. Na rozlehl ch plochách nacházíme zplanûl barvínek men í (Vinca 4 Liánovit zimolez kozí list (Lonicera caprifolium) je v Kun tátské obofie velmi ãast m druhem. 5 Buãina na svahu kun tátské obory. minor) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Ze vzácnûj ích druhû byl zaznamenán v skyt prvosenky jarní (Primula veris), p. vy í (P. elatior) a hlístníku hnízdáku (Neottia nidus- -avis). Na skalnat ch svazích pod zámkem, pomístnû pfiekryt ch opukovou sutí, se vyvíjí antropogennû podmínûné spoleãenstvo lipov ch javofiin (Tili-acereta) s nitrofilními druhy, zejména kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica) v podrostu. Na temeni kopce a na krátkém v chodním svahu je zachována parková úprava, kde mezi v znamnûj í druhy, resp. formy, dfievin patfií zerav západní (Thuja occidentalis f. robusta), tis ãerven (Taxus baccata), efiík ãínsk (Syringa chinensis), lípa stfiíbrná (Tilia tomentosa) aj. ZVÍ ENA Na skalnat ch svazích pod zámkem je fiada star ch doupn ch stromû, zejména bukû, které jsou v znamn m hnízdi tûm ptactva, zvlá tû datlovit ch, z nichï se vyskytují napfi. Ïluna zelená (Picus viridis), vzácnû i krutihlav obecn (Jynx torquilla) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). LESNICTVÍ Vlastní park je dlouhodobû neudrïován. V okolí rozpadajících se parkov ch staveb a stejnû tak i pod zámeck mi zdmi dochází k ruderalizaci vegetace. V rámci péãe o pfiírodní památku je vhodné ponechat pfiírodû blízk lesní porost pfiirozenému v voji. Ve - kerá opatfiení musí b t zamûfiena na pfiirozenou obnovu dfievin pûvodní dfievinné skladby. DÛleÏité je zachování star ch doupn ch stromû. BIBLIOGRAFIE 580 MAPA ÚZEMÍ strana 97 5 50 BK 54
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 5 Lebeìák Pfiíkr prav údolní svah fiíãky Bûlé nad Ïelezniãní tratí Skalice nad Svitavou Chornice v Krhovském hfibetu, km severov chodnû od Lhoty Rapotiny. Lhota u Rapotína 0 80 m V mûra: 9,8 ha Vyhlá eno: 998 Pfiírodû blízká aï pfiirozená spoleãenstva teplomiln ch zakrsl ch doubrav a skalních lad s xerotermními druhy, z nichï nûkteré se zde vyskytují na severní hranici roz ífiení na Moravû. GEOLOGIE Pfiíkr prav svah hlubokého údolí fiíãky Bûlé je budován ãervenohnûd mi jílovci, prachovci, jemnû aï stfiednû zrnit mi pískovci a ãervenohnûd mi aï rezavû hnûd mi slepenci rokytenské facie autunu Boskovické brázdy. Svah je rozãlenûn celou fiadou roklí a str- Ïí, jimiï je transportován suèov materiál k úpatí. Místy na svahu vystupují na povrch nízké skalky. Typick m pûdním pfiedstavitelem území je kyselá kambizem typická. Ve svaïitûj ích polohách ji na mûlk ch v chozech permsk ch hornin doprovází kambizem rankerová s rankerem kambick m. Na louce v jiïní ãásti vznikla na spra ov ch hlínách hnûdozem typická. KVùTENA Pfievládají teplomilná spoleãenstva zakrsl ch doubrav vy ího stupnû (Querceta humilia superiora) s dominancí v mladkového dubu zimního (Quercus petraea) a s pfiímûsí habru obecného (Carpinus betulus), javoru babyky (Acer campestre), v jimeãnû hru nû obecné (Pyrus communis). Na skalnat ch hfibítcích je vtrou ená borovice lesní (Pinus sylvestris). V zastínûn ch Ïlebech se projevuje inverze ve- getaãní stupàovitosti a spoleãenstva pfiecházejí do tfietího dubobukového vegetaãního stupnû. Dfieviny v nich jsou normálního vzrûstu, kromû dubu zimního zde hojnûji roste javor babyka a jilm. Nevhodnû byl do prostoru PP zanesen nepûvodní smrk ztepil (Picea abies), pfii horním okraji lokality roste trnovník akát (Robinia pseudacacia). JiÏnû exponované v hfievné svahy, poloïené napfiíã Boskovickou brázdou, jsou zajímavou lokalitou teplomilné vegetace. Mezi v znamnûj í druhy bylinného podrostu zakrsl ch doubrav patfií napfi. tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans), plamének pfiím (Clematis recta), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), silenka nicí (Silene nutans), hrachor ãern (Lathyrus niger), prvosenka jarní (Primula veris), jestfiábník savojsk (Hieracium sabaudum), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), lipnice hajní (Poa nemoralis) a tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Floristicky zajímavá jsou rûznû pokroãilá v vojová stadia fytocenóz na skalkách permsk ch jílovcû a pískovcû, kde roste napfi. strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), kakost krvav (Geranium sanguineum), sesel siv (Seseli osseum), chrpa por nská (Acosta rhenana) apry ec chvojka (Tithymalus cyparissias). Okres Blansko ZVÍ ENA Byl zde nalezen teplomiln plï páskovka kefiová (Cepaea hortensis). Zvût ích druhû mot lû zde byli pozorováni napfi. okáã voàavkov (Brintesia circe), mûfiice dubová (Polyploca ridens), vlnoãárník janovcov (Scotopteryx moeniata), píìaliãka javorová (Eupithecia inturbata), zejkovec hluchavkov (Pseudopanthera macularia) a hfibetozubec bfiekov (Ptilodon cucullina). Ve zdej ích porostech hnízdí budníãek men í (Phylloscopus collybita), pûnice slavíková (Sylvia borin), paãek obecn (Sturnus vulgaris) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). MAPA ÚZEMÍ strana 0 Pfiíklad v mladkového lesa v zastínûn ch Ïlebech s porosty dubu, habru, vtrou eného javoru a smrku. ZlatoÏlutá kvûtenství ãilimníkovce ãernajícího (Lembotropis nigricans) se v raznû podílejí na pozdnû jarním aspektu podrostu zakrsl ch doubrav. Teplomilná tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) roste nejãastûji na svûtlinách a lesních okrajích. 4 Vlnoãárník janovcov (Scotopteryx moeniata) se v území objevuje ve druhé polovinû léta. 4 BK 55 5
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 5 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií krystalické horniny ole - nické skupiny moravika svratecké klenby. Severní ãást PP, zvaná Skalní stûny, je tvofiená rozlehl mi rulov mi skalními útvary na levém údolním svahu, které se zvedají bezprostfiednû nad dnem údolí Tresenského Pestrá mozaika lesních a travinnobylinn ch spoleãenstev. Jalovce se ztrácejí v porostech jasanû a borovic. Krátkostébelné travnaté porosty sk tají vhodné podmínky pro hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). potoka. Na stûnách aï m vysok ch srubû je patrné zapadání ploch bfiidliãnatosti tmavo ed ch drobnozrnn ch biotitick ch a biotiticko-muskovitick ch pararul ole nické skupiny smûrem k severov chodu, zfietelné jsou i leïaté vrásy. Z témûfi kolmé skalní stûny vystupuje nûkolik skalních pilífiû, na jejichï stûnách je vidût poru ení masivu tahov mi trhlinami. Stfiední ãást svahu mezi obûma stûnami je tvofiena krystalick mi vápenci. Na dnû hlubokého údolí levého pfiítoku Tresenského potoka vtrati Niva ve stfiední ãásti PP se nachází dvû dlouhé rokle (severov chodní a v chodní) se skalními stupni na dnû s obãasn mi vodopády. Pfii vyústûní údolí do údolí Tresenského potoka je náplavov kuïel. Na levém svahu leïí soustava stupàovit ch mrazov ch srubû vysok ch aï 4 m. Del í severov chodní rokle má v dolní ãásti skalní stupeà vysok,5 m s vodopádem. Krat í v chodní rokle dosahuje v horní ãásti hloubky aï,5 m a na jejím dnû je soutûska se skalními stûnami vysok mi asi,5 m. V podélném profilu rokle se nachází skalní stupnû vysoké m, pod nimi leïí balvanitá suè. StupeÀ zhlaví v chodní strïe má v ku 6,7 m a je tvofien zahlinûnou sutí. Údolní svahy jsou Lhotské jalovce a stûny Tfii samostatné lokality na pfiíkrém levém svahu hlubokého údolí Tresenského potoka a pfiilehlé holorovinû Virské vrchoviny severozápadnû od obce Lhota u Ole nice. Lhota u Ole nice stupàovité. Najdeme na nich aï m vysoké mrazové sruby s balvanov mi haldami pfii úpatí. Na mírn ch svazích v jiïní ãásti PP lze nalézt agrární terasy vysoké aï 4 m a porostlé kefii s jalovci a trávou a mal lûmek. PÛdnû zde pfievaïují místy znaãnû skeletovité kambizemû (kambizem typická, var. nasycená i kyselá). Na skalním podkladu a skalních fiímsách se vyvinuly mûlké rankery (ranker typick a kambick ), lokálnû aï 455 580 m V mûra: 8, ha Vyhlá eno: 998 Pfiirozené a pfiírodû blízká spoleãenstva v harmonické kulturní krajinû. Geomorfologicky ãlenité území se skalními útvary, roklemi a soutûskami, zakrslé bukové doubravy s v skytem teplomiln ch bylin na rulách a na vápencích. litozemû. VloÏky vápencû pokr vají typické (kambizemní) rendziny. KVùTENA V lesních porostech chránûného území dominují umûle zavedené dfieviny, nejãastûji smrk ztepil (Picea abies), ale i borovice lesní (Pinus sylvestris) a modfiín opadav (Larix decidua). Nûkteré plo nû malé porostní skupiny jsou v ak tvofieny smûsí pûvodních listnat ch dfievin buk lesní (Fagus 5 BK 56
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 5 Okres Blansko 4 (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), krvavec men í (Sanguisorba minor), violka srstnatá (Viola hirta), pryskyfiník hliznat (Ranunculus bulbosus), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), rozchodník tenkolist (Sedum boloniense) aj. V habrovém hájku na v chodní ãásti hfibetu roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). V ãásti Lhotské jalovce ve v chodní ãásti PP se v travinobylinn ch ladech a na vysok ch agrárních terasách nachází nejpoãetnûj í populace jalovce obecného (Juniperus communis) v okrese Blansko a spolu s ním i hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata) a h. brvit (Gentianopsis ciliata). sylvatica), lípa malolistá (Tilia cordata), habr obecn (Carpinus betulus), javor mléã (Acer platanoides), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a jilm horsk (Ulmus glabra). V uspofiádání vegetace se projevuje údolní fenomén teplomilnûj í spoleãenstva zaujímají horní ãásti zejména v slunn ch svahû, zatímco s druhy vy ích poloh se setkáváme na úpatí skal a v údolním dnû. Proto v horní ãásti jiïnû aï jihozápadnû orientované skály v ãásti Skalní stûny lze nalézt relativnû teplomiln ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) nebo tolitu lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria) a na plo e nad touto skálou habrové v mladkové lesy s podrostem termofilních hájov ch druhû. Naproti tomu v skyt zimolezu ãerného (Lonicera nigra) v nivû Tresenského potoka umocàuje podhorsk charakter vegetace na dnû údolí. V prosvûtlen ch ãástech na hfibetû a jiïních svazích ãásti oznaãované jako Sasankov hfibet se nachází vitální populace lesostepního druhu sasanky lesní (Anemone sylvestris), k níï se pfiidruïují dal í teplomilné druhy, devaterník velkokvût tmav ZVÍ ENA Tresensk potok, tvofiící západní hranici pfiírodní památky, je biotopem pstruha obecného potoãního (Salmo trutta fario) alovi tûm ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis). V lese Ïijí poãetnû bûïné lesní druhy ptákû, jako je pûnkava obecná (Fringilla coelebs) a ãervenka obecná (Erithacus rubecula). LESNICTVÍ Porosty jsou zafiazeny do kategorie lesû hospodáfisk ch, plo nû zcela pfieva- Ïují smrkové monokultury. BIBLIOGRAFIE 58 Tmavo edé pararuly vytváfiejí kolmé skalní stûny nad dnem údolí Tresenského potoka. 4 Typick m stanovi tûm jalovce obecného (Juniperus communis) jsou pastviny. V zástinu lesa rychle ztrácí vitalitu a odumírá. BK 57 5
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 54 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí sestává z porfyroblastické muskovitické a sericiticko-muskovitické ruly bíte ské skupiny. Strm západní svah tvofií mrazov sráz vysok cca aï m. Pfii úpatí leïí balvanová halda. V chodní svah je stupàovit. Nacházejí se na nûm dvû aï tfii fiady mrazov ch srubû vysok ch kolem,5 m a obklopen ch balvanov m mofiem. PÛdní pokryv zastupuje kyselá kambizem dystrická. Na v chozech skalních hornin se vyskytují rankery (ranker typick a kambick ) s kambizemí rankerovou. KVùTENA Na velké ãásti území pfievaïuje nepûvodní smrk ztepil (Picea abies) vporostech s malou úãastí buku lesního (Fagus sylvatica). Nejcennûj í ãástí lokality je pfiibliïnû 70 let star porost buku s pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), lípy malolisté (Tilia cordata) a modfiínu opadavého (Larix decidua). Druhovû bohat bylinn podrost v nûm tvofií kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis peren- K nejhojnûj ím druhûm bylinného patra v javorové buãinû patfií lipnice hajní (Poa nemoralis). Jarní aspekt pfiirozené javorové buãiny v Loucké obofie. Modfiín opadav (Larix decidua) tvofií v nejcennûj ích porostech jen pfiímûs. 4 Samãí a samiãí rostliny baïanky vytrvalé (Mercurialis perennis) tvofií zpravidla samostatné, navzájem oddûlené skupiny aï rozsáhlej í porosty. nis), kopytník evropsk (Asarum europaeum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), hrachor jarní (Lathyrus vernus), violka lesní (Viola reichenbachiana) avraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia). Ztrav byla zaznamenána kostfiava lesní (Festuca altissima), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora) a p eníãko rozkladité (Milium effusum). Slabû vyvinuté kefiové patro reprezentuje mimo jiné l kovec jedovat (Daphne mezereum). ZVÍ ENA V lesních porostech obory byl zji tûn lokálnû vzácn stfievlík nepravideln (Carabus irregularis), indikující zachovalé chladnûj í lesy pakorkatin a vrchovin. Spolu s ním se zde vyskytuje stfievlík zlatoleskl (Carabus auronitens), preferující obdobné biotopy. V bukovém porostu hnízdí budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). LESNICTVÍ Pfiestárl pfiirozen porost buku lesního je zafiazen do kategorie lesû ochrann ch. Hlavním problémem je zaji tûní pfiirozené obnovy buku aregulace expanzivního jasanu, zmlazení ostatních listnáãû odrûstá jen v jimeãnû. Do chránûného území je zafiazena i ãást okolních hospodáfisk ch smrkov ch lesû, které bude vhodné postupnû pfievádût na smí ené porosty. BIBLIOGRAFIE 566, 58 MAPA ÚZEMÍ strana 00 Loucká obora âást lesního komplexu na zaoblené vyv eninû kolem kóty 6,0 m n. m. a pfiilehlé svahy údolí Rozseãského potoka vs kofiské hornatinû, kilometry jiïnû od obce Louka. Louka 585 6 m V mûra:,45 ha Vyhlá eno: 997 Pfiirozené porosty javorov ch buãin (Aceri-fageta) uprostfied rozlehl ch smrkov ch monokultur. 4 54 BK 58
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 55 rezervace Louky pod Kulí kem Svahy a dno sklonovû nesoumûrného údolí horního toku potoka Úmofií v S kofiské hornatinû západnû od k. Kulí ek (69,6 m n. m.), 00 m severozápadnû od obce Hluboké u Kun tátu. Hluboké u Kun tátu, Rozseã nad Kun tátem GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií drobnozrnné biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly ole nické skupiny. Dno údolí vyplàují fluviální nánosy potoka Úmofií, úpatí svahû pak kryjí svahoviny. V území se vyskytují drobné antropogenní tvary. PÛdním typem na rulách na svazích 445 60 m V mûra: 5,09 ha Vyhlá eno: 996 Segment harmonické kulturní krajiny se souborem pfiirozen ch trval ch travních porostû s vlhkomiln mi druhy rostlin, mokfiadních lad a na nû vázan ch Ïivoãi n ch druhû. jsou mûlké a vys chavé mezotrofní aï eutrofní hnûdé pûdy (kambizem dystrická). Podél potoka Úmofii se vytvofiily typické gleje a pseudogleje. KVùTENA Lokalita je pfieváïnû zalesnûná, do ãlenit ch lesních okrajû vybíhají ãetné en- klávy luk a vápencov ch lad sxerotermofyty. Ze zvlá tû chránûn ch druhû zde byly uvádûny sasanka lesní (Anemone sylvestris), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), jednokvítek velekvût (Moneses uniflora), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), z mokr ch luk také prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Inventarizaãní v zkum z roku 997 jejich v skyt jiï nepotvrdil. V znam lokality se tak pfiesouvá na ochranu pobfieïních porostû potoka Úmofií arybníãkû, kde se nachází spí e bûïné druhy vlhk ch stanovi È, napfi. ol e lepkavá (Alnus glutinosa), o. edá (A. incana), kru- ina ol ová (Frangula alnus), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), sítina ãlánkovaná (Juncus articulatus), dûhel lesní (Angelica sylvestris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháã bahenní (Cirsium palustre), p. potoãní (C. rivulare), karda bahenní (Crepis paludosa), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), svízel bahenní (Galium palustre), pryskyfiník plamének (Ranunculus flammula), ptaãinec mokfiadní (Stellaria uliginosa) a dal í. ZVÍ ENA Vût inou se zde vyskytují iroce roz ífiené druhy lesû, bfiehov ch porostû, ãásteãnû ménû nároãné druhy xerotermního bezlesí a kfiovin. Z tûch stojí za zmínku napfi. otakárek ovocn (Iphiclides podalirius) a modrásek vikvicov (Polyommatus coridon). Vúzemí Ïije ãolek horsk (Triturus alpestris) a ã. obecn (T. vulgaris). LESNICTVÍ V porostech pfievaïuje smrk a borovice, pfiidruïuje se jedle bûlokorá, generaãnû star í buky a kleny. OstrÛvkovitû je vytvofieno kefiové patro lísky, zimolezu obyãejného (Lonicera xylosteum) a bezu ãerného (Sambucus nigra). VYUÎITÍ âást luãních porostû je kaïdoroãnû seãena. MAPA ÚZEMÍ strana 97 Okres Blansko Mezofilní louky s vysokostébelnat mi travními porosty v PR Louky pod Kulí kem. Dle ãerveného seznamu kriticky ohroïen jednokvítek velekvût (Moneses uniflora) nebyl v území nejnovûji potvrzen. K pozoruhodn m druhûm zdej í entomofauny patfií otakárek ovocn (Iphiclides podalirius). 4 Luãní porost se zvonkem rozkladit m (Campanula patula). 4 BK 59 55
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 56 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí vût í jiïní ãásti území tvofií porfyroblastické muskovitické a sericiticko-muskovitické ruly bíte ské skupiny moravika svratecké klenby s vloïkami krystalick ch vápencû, men í ãást na severu grafitické fylity. Údolní svah potoka Skalní hfibet s porosty suèového lesa. Luzichová Asymetrick a stupàovit hfibet kolem kóty 48,6 m a prav svah hlubokého údolí potoka Besének v erkovické kotlinû km sz. od obce erkovice. Lomnice u Ti nova Besének dosahuje v ky aï 50 m a sklonu aï 40. Na západ spadá hfibet mírnû do Ochozské sní- Ïeniny, na v chod se sklání strmû do hlubokého údolí potoka Besének. Vrchol hfibetu kolem k. 48,6 m n. m. tvofií zaoblen suk, kter je na severu omezen sruby vysok mi aï 5,9 m a oddûlen mi kryoplanaãními terasami. Kryoplanaãní terasa lemuje vrchol i na jihov chodû. V severní ãásti PP jsou sruby pfii úpatí svahu. V jiïní ãásti PP vznikly na v chozech rul na pfiíkrém údolním svahu vysoké mrazové sruby v nûkolika stupních a kamenná mofie jako dûsledek mrazového zvûtrávání v chladn ch obdobích pleistocénu. Ve svahu je rovnûï nûkolik amfiteatrálních nivaãních sní- Ïenin, z kter ch vybíhají balvanové proudy. Sruby na pfiíkrém údolním svahu zaãínají pfii vyústûní polní cesty vedoucí od kóty 9 m a mají v ku 0, a 0, m, pfii jejich úpatí jsou 90 48 m V mûra:,095 ha Vyhlá eno: 990 Pfiirozené lesní biocenózy s pestrou dfievinnou skladbou na strm ch skalnat ch svazích údolí potoka Besének s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. V znamn v skyt souboru pleistocénních kryogenních tvarû. sutû. JiÏnûji vybíhají na svahu svahové hfibítky se stupàovitû uspofiádan mi sruby vysok mi 56 BK 60
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 57 Okres Blansko agrární halda, m vysoká a6,60 m dlouhá. V severní ãásti je pod sruby v razn agrární val. Vyvinuly se zde hnûdé pûdy (kambizem typická, varieta kyselá i nasycená), na sutích pak ranker typick (kambick ) s kambizemí rankerovou. Svahoviny vápencû pokr vají typické (kambické) rendziny. kolem 5 m. Pod vrcholem hfibetu je na svahu nivaãní sníïenina, lemovaná sruby vysok mi aï 8,0 m. Z amfiteatrální sníïeniny vybíhá balvanov proud. Na jihov chodû sníïeninu lemuje stupàovit svahov hfibítek se sruby. Dolní srub dosahuje v ky,5 m. Dále k jihov chodu jsou sruby lemované balvanov mi mofii. Na jihov chodním konci PP najdeme opûtnû stupàovit svahov hfibítek se sruby a sutûmi. Ve fylitech jsou nûkteré ãásti prokfiemenûlé a vytváfiejí vystupující skalní fiímsy a pfii úpatí skalní pfievisy (abri). V PP se nachází fiada antropogenních tvarû. V severní ãásti jsou na hfibetu drobné jámové lûmky. Ve stfiední ãásti PP probíhá kolem západní hranice památky agrární val. Pod vrcholem hfibetu leïí na severní kryoplanaãní terase KVùTENA Pfiirozené skalní a suèové lesní biocenózy se v tomto území vyznaãují pestrou dfievinnou skladbou. K ãast m druhûm patfií lípa malolistá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), habr obecn (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea) a buk lesní (Fagus sylvatica). V druhovû bohatém podrostu nalezneme na jafie snûïenku podsnûïník (Galanthus nivalis), dymnivku plnou (Corydalis solida), d. dutou (C. cava), d. bobovitou (C. intermedia), kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), sasanku pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides), s. hajní (A. nemorosa), svízel vonn (Galium odoratum), pupkovec pomnûnkov (Omphalodes scorpioides), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), pozdûji pak pitulník horsk (Galeobdolon montanum), p. Ïlut (G. luteum), kakost smrdut (Geranium robertianum), silenku nicí (Silene nutans), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), ostfiici prstnatou (Carex digitata), biku bûlavou (Luzula luzuloides), strdivku jednokvûtou (Melica uniflora), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a kapradinu laloãnatou (Polystichum aculeatum). Ve skalních tûrbinách se objevuje puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), osladiã obecn (Polypodium vulgare) nebo sleziník ãerven (Asplenium trichomanes). Celkem zde bylo zaznamenáno 80 druhû cévnat ch rostlin, z toho 4 druhû dfievin. Z niï ích rostlin se hojnûji vyskytuje piãka cibulová (Marasmius alliaceus), vyrûstající vût inou na such ch vûtvích listnáãû. ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû hmyzu zde byly zji tûny napfi. martináãek bukov (Aglia tau), bûlopásek topolov (Limenitis populi), píìalka skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata) a mûra kovolesklec hluchavkov (Autographa jota). Vúzemí trvale hnízdí lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a v r velk (Bubo bubo). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou zafiazeny do kategorie lesa ochranného a jiï desítky let jsou ponechány pfiirozenému v voji bez tûïebních zásahû. BIBLIOGRAFIE 566, 58 MAPA ÚZEMÍ strana 00 Jedlé plodnice piãky cibulové (Marasmius alliaceus) vyrûstají na such ch vûtévkách listnat ch dfievin. Skalní tûrbiny osídlují spolu s puch finíkem kfiehk m (Cystopteris fragilis) i nûkteré dal í druhy kapradin. 4 K nenápadn m, ale ãast m druhûm v podrostu listnat ch lesû níïin a pahorkatin patfií pupkovec pomnûnkov (Omphalodes scorpioides). 4 BK 6 57
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 58 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií krystalické vápence a drobnozrnné pararuly ole nické skupiny moravika svratecké klenby. V dolní ãásti pfiíkrého svahu údolí Lysického potoka je drobná puklinová jeskynû. Do zaobleného hfibetu se vkládá údolíãko s drobn m potokem, kter napájí mal rybníãek. Na jiïních vápencov ch svazích je mûlká rendzina typická (litická). Men ími okrsky sem zasahuje na jihov chodû hnûdozem typická a pseudoglejová na polygenetick ch hlínách, podél Lysického potoka v jihozápadní ãásti i glej typick. Mohutné buky rostoucí v obofie. KVùTENA V obofie lze vymezit nûkolik typû vegetace, v raznû se navzájem li ících druhov m sloïením. V parkové ãásti patfií k nejhodnotnûj ím dvû skupiny star ch bukû lesních (Fagus sylvatica), které jsou zfiejmû pozûstatkem pûvodních lesních porostû. Jejich stáfií se odhaduje na 50 let. V rámci umûl ch v sadeb jsou cenné staré aleje lípy malolisté (Tilia cordata) ají- rovce maìalu (Aesculus hippocastanum). K v znamn m stromûm patfií i star exempláfi ka tanovníku setého (Castanea sativa), jefiábu bfieku (Sorbus torminalis), vitální skupina jedle obrovské (Abies grandis) a modfiínu japonského (Larix kaempferi). Z pfiírodû blízké vegetace jsou nejcennûj í pfiestárlé borové porosty v západní a jiïní ãásti obory. Vedle dominantní krnící borovice lesní (Pinus sylvestris) se ve stromovém patru vyskytuje i dub zimní (Quercus petraea) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula), mezi kefii zfiídka i jalovec obecn (Juniperus communis). Vbylinném patru, zejména na vápencovém podkladu se nachází fiada teplomiln ch a suchomiln ch druhû bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), oman hnidák (Inula co- Lysická obora Zaoblen hfibet kolem kóty 464 m n. m. a pfiíkr lev svah hlubokého údolí Lysického potoka na okraji S kofiské hornatiny na styku s Lysickou sníïeninou, severozápadnû od zámku v Lysicích. Drnovice, Lysice 75 48 m V mûra: 6,659 ha Vyhlá eno: 996 Areál b valé obory pro chov daàãí zvûfie navazuje ve v chodní ãásti na pfiírodní park se dvûma skupinami pûvodních star ch bukû a hodnotnou sbírkou domácích i cizokrajn ch dfievin. 58 BK 6
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 59 Okres Blansko údrïbu pfiehoustl ch a místy prosychajících korun a jejich uvolnûní z okolních porostû. V lesích pfiírodû blízké druhové skladby je nutno ve keré zásahy podfiídit jejich maximální ochranû. VYUÎITÍ V souãasné dobû je zejména v chodní ãást obory hojnû nav tûvována jak místními obyvateli, tak náv tûvníky zámku. Chystá se vybudování nauãné stezky. POZNÁMKA Lysická obora má i kulturnû historick v znam jako typická ukázka Ïivotního prostfiedí venkovské lechty. âasto zde pob vala v znamná rakouská novelistka Marie Ebner-Eschenbachová, rozená hrabûnka Dubská. BIBLIOGRAFIE 566, 584 nyza), alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), violka chlumní (Viola collina) a dal í. Na vyãnívajících vápencov ch skalkách je místy hojn sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria). V centrální ãásti obory se v souvislém pruhu vyskytují smí ené lesy s pfievládajícími autochtonními listnat mi dfievinami, napfi. bukem lesním, dubem zimním, habrem obecn m (Carpinus betulus), lípou malolistou, jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) asbohat m bylinn m podrostem hájov ch druhû, mimo jiné i s vemeníkem dvoulist m (Platanthera bifolia) akru tíkem irolist m (Epipactis helleborine). Zajímav je rovnûï v skyt devûtsilu bílého (Petasites albus). Druhovû pestré a zajímavé jsou i palouky v b valé obofie. Roste na nich celá fiada teplomilnûj- ích druhû, napfi. váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), mafiinka psí (Asperula cynanchica), bûlozáfika vûtvitá, fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), zbûhovec lesní, pry- ec chvojka, mochna píseãná (Potentilla arenaria), krvavec men í (Sanguisorba minor), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) a jetel alpín- sk (Trifolium alpestre). Vyskytuje se zde i hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). ZVÍ ENA Z hmyzu se zde vyskytují vesmûs iroce roz ífiené lesní druhy stfiedních poloh. Byli zji tûni také okáã voàavkov (Brintesia circe) a stuïkonoska úzkopásná (Catocala promissa). ObojÏivelníci jsou zastoupeni ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnûd m (Rana temporaria), ptáci Ïlunou zelenou (Picus viridis) a krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). LESNICTVÍ V alejích pfii v chodním a jihov chodním okraji obory je nutno provést Lipová alej v Lysické obofie. Krutihlav obecn (Jynx torquilla), jedin ná plhavec, kter si nevytesává vlastní dutinu pro hnízdûní. BK 6 59
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 60 Brnûnsko Deskovitá odluãnost zvrásnûn ch rul na Míchovci. âast m druhem jarního aspektu v horních partiích svahu je jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis). GEOLOGIE Hfibet je tvofien z porfyroblastickou muskovitickou a sericiticko muskovitickou rulou bíte ské skupiny, která vystupuje v podobû vrcholov ch i svahov ch izolovan ch skal (torû), skalních hradeb, mrazov ch srubû a strukturních hfibítkû. Foliace má mírn úklon od severu k jihu, proto západoseverozápadní svah má více srubû na ãele foliace. âást zahrnutá do PP má délku asi km. Mrazová destrukãní ãinnost se projevila sjíïdûním mohutn ch skalních blokû a opadáváním balvanû. Jejím v sledkem jsou kromû kamenného mofie puklinové jeskynû, fiímsy tvofiené kfiemenn mi Ïílami a v klenky v ménû odoln ch polohách. Na lokalitû se v okolí skalních útvarû vyvinuly úzké kryoplanaãní terasy pokryté zahlinûnou hu- Míchovec Skalnat hfibet v S kofiské hornatinû vybíhající od vrcholu S kofie k západu, protaïen ve smûru ZJZ VSV s pfiilehl m svahem amfiteatrálního uzávûru levého pfiítoku Kfieptovského potoka. Bûleã u Lomnice, Synalov 600 660 m V mûra: 9,599 ha Vyhlá eno: 997 Pralesovit zbytek kvûtnat ch buãin a suèov ch lesû na styku 4. bukového a 5. jedlobukového vegetaãního stupnû v okolí geomorfologicky pozoruhodné skalní hradby s hojn m v skytem mûsíãnice vytrvalé. V amfiteatrálním uzávûru se nachází kamenné mofie, na svazích lze dobfie pozorovat dûsledky mrazového zvûtrávání. 60 BK 64
0-6_BK_uzemi.4.008 9:9 Stránka 6 Okres Blansko mózní balvanitou sutí. V PP se nacházejí tfii skalnaté úseky oddûlené sedly. Izolovaná skála (tor) na v chodoseverov chodním okraji má v ku 4,7 m, délku 7,4 m a ífiku, m. První skalnat nesoumûrn hfieben dále smûrem k západojihozápadu je omezen z obou stran sruby. JiÏní svah je strm s mrazov mi sruby s hranáãi pfii úpatí. Na stûnû srubu je patrné oddûlování blokû podél puklin. V podélním profilu hfieben konãí krátk m mrazov m srázem, pokryt m balvany, kter m sestupuje do sedla. Druh, dlouh mrazov srub na severozápadním svahu za sedlem s pfiíãnou lesní cestou má délku 4,5 m a v ku 4,4 m. Pfii jeho úpatí leïí kryoplanaãní terasa. Na západojihozápadním konci hfibítku jsou na sz. svahu stupàovité sruby se stupni vysok mi aï 4, m. Tfietí skalní hfibítek na jihojihozápadním konci ukonãuje m vysoká izolovaná skála. Na severozápadním svahu najdeme aï 8 m vysoké mrazové sruby a nivaãní sníïeniny s balvany na dnû. O silné nivaci svûdãí abri hluboké 4,5 m. Na stûnách srubû jsou patrné leïaté vrásy. Dále k západojihozápadu je povrch rozsochy jiï zaoblen jen s nízk mi mrazov mi sruby po obou stranách. Z pûd se zde vytvofiily pfiedev ím kyselé kambizemû kambizem typická, varieta kyselá s kambizemí dystrickou a rankerovou, v znamnûji jsou zastoupeny i rankery. KVùTENA Na zahlinûn ch humózních balvanit ch sutích jsou zachovány zbytky star ch pfiirozen ch listnat ch porostû spfievahou buku lesního (Fagus sylvatica) aspfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), j. mléãe (A. platanoides), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a jilmu horského (Ulmus glabra). V bylinném podrostu v raznû dominuje bylina vy ích poloh mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). V jarním aspektu se objevuje dymnivka dutá (Corydalis cava), d. bobovitá (C. intermedia), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), kopytník evropsk (Asarum europaeum), sví- zel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a vzácnû i snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis). V ménû barevném letním aspektu lze zaznamenat ãistec lesní (Stachys sylvatica), kakost smrdut (Geranium robertianum), krabilici mámivou (Chaerophyllum temulum), net kavku nedûtklivou (Impatiens noli-tangere), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), lipnici hajní (Poa nemoralis), strdivku jednokvûtou (Melica uniflora), p eníãko rozkladité (Milium effusum) a jeãmenku lesní (Hordelymus europaeus). ZVÍ ENA Kromû bûïn ch lesních druhû hmyzu byli pfii orientaãním prûzkumu zji tûni také napfi. skvrnopásník jilmov (Calospilos sylvata), edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata) a píìalka dvouskvrnná (Perizoma didymata), zbroukû stfievlík nepravideln (Carabus irregularis). Doupné stromy jsou hnízdi tûm datla ãerného (Dryocopus martius). LESNICTVÍ Asanaãní aregulaãní zásahy dle lesního hospodáfiského plánu jsou diferencovány podle jednotliv ch porostû a porostních skupin. V nedávné minulosti zde bylo realizováno nûkolik pruhov ch seãí, sahajících aï na skalní hradbu, s následn m osázením smrkem. Na tûstí pfiirozené zmlazení javoru klenu, a dokonce i jilmu horského, je zde tak vitální, Ïe pfievládlo nad nevhodnû zaveden m smrkem. BIBLIOGRAFIE 566, 585 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Celkov pohled na kvûtnatou buãinu v PP Míchovec. 4 âistec lesní (Stachys sylvatica) preferuje vlhãí a úïivnûj í lesní stanovi tû. 5 Jeden z na ich nejkrásnûj ích molû mol ozdobn (Euplocamus anthracinalis). 4 5 BK 65 6