INFEKCE A IMUNITA
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě
4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory 2. Hostitelské faktory
Vztah patogen hostitel Strategie Hit and run Chronická infekce, tj. částečná koexistence s IS Perzistence v hostitelském genomu:
Molekulární mimikry Sekvenční: mikrob: hostitel: -Glu-Ser-Arg-Arg-Ala-Leu- -Gln-Arg-Arg-Ala-Ala- Strukturní: mikrob: NH 2 hostitel: NH 2 COOH COOH
Strategie patogenů - příklady Ukrytí do genomu latence (viry) do buněk r. Mykobakterium, Listeria, Francisella Proměnlivost chřipka, HIV, Trypanosoma Potlačení exprese MHC adenoviry Potlačení prezentace antigenů s MHC II. Potlačení zánětu: EBV analog IL10 Vaccinia antagonista IL-1 Poxviry inhibitor TNF alfa Adenoviry inhibitor INF Inhibice komplementu HSV, Vaccinia Únik z fagolysozómu - Shigella Využití cytokinů TNFa stimulace replikace HIV, stimulace kladení vajíček Schistosom Toxiny interferují s eukaryotickými funkcemi
Nespecifická rezistence 1. Mechanické bariéry vs. Např. hemaglutinin na povrchu chřipk. Viru 2. Fagocyty cirkulující polymorfonukleáry (rezerva KD)
9) Nespecifická rezistence 2. Makrofágy Útok z krve nebo lymfy Cytokiny prozánětlivé CD14 váže LPS CD11b/CD18, CD11c/CD18
10) Nespecifická rezistence TLR rozpoznává patogeny
11) Specifická rezistence
12) Biologické účinky LPS G- bakt
13) Tvorba solubilních látek - toxinů Hlavní obrana: tvorba protilátek neutralizace toxinů, inhibice adherence
14) Extracelulární bakterie G-neg i G-poz Neisseria, Staphylococcus, Streptococcus Hlavní obrana: fagocytóza, komplement (G-) k eliminaci je nutná opsonizace
15) Extracelulární bakterie G-neg i G-poz Pozdější fáze: Ag-specifická odpověď, produkce IgM, aktivace TH2 a následná produkce IgG1, IgA
16) Intracelulární bakterie schopnost unikat nitrobuněčným mechanismům - Mycobacterium, Listeria, Brucella Hlavní obrana: buněčná imunita aktivace makrofágů, cytotoxicita
17) Intracelulární bakterie
18) Obrana proti virům 1. útok proti virionu neutralizace viru, humorální mechanismy produkce protilátek IgA (sliznice, zábrana adheze), IgG, IgM (neutralizace, aktivace C), TH2 a B bb Opsonizace 2. Útok proti napadené bb TC bb - virové peptidy s MHC gp I.
19) Obrana proti virům
Napadení virem HIV - STRUKTURA VIRIONU HIV-1 dřeňové proteiny p17 obalové glykoproteiny gp120 gp41 p24 p9 p32 lipidická dvojvrstva reverzní transkriptáza (p66) RNA
Napadení virem HIV - VSTUP VIRU Permisivní buňky: T lymfocyty, pomocné makrofágy Buněčné receptory pro virus: hlavní: glykoprotein CD4 koreceptory: receptory pro chemokiny - monocytotropní kmeny HIV koreceptor CCR-5 - lymfotropní kmeny HIV koreceptor CXCR-4
VÝZNAM INTAKTNÍCH BUNĚČNÝCH RECEPTORŮ PRO VSTUP HIV-1 HIV-1 CD4 CCR-5 CD4 infikovaný makrofág INFEKCE CCR-5 32 makrofág NEMOŽNOST INFEKCE
PRŮKAZ INFEKCE: PŘÍMÝ: - kultivační - RT PCR (kvantitativní) NEPŘÍMÝ: - specifické protilátky proti gp120 (IgG) ELISA - konfirmace western blottem - virové antigeny (p24)
DYNAMIKA REPLIKACE HIV, specifické protilátkové a buněčné odpovědi proti HIV a deplece CD4+ T-lymfocytů abs. CD4+ ly sérokonverze smrt 1 10 9 / l asymptomatické období CD4+ T-lymfo ARC/AIDS 0,5 10 9 / l 0,2 10 9 / l 0 4-8 týdnů až 15 let 2-3 roky virémie protilátky anti gp-120 HIV - specifická CTL protilátky anti- p24 4-8 týdnů až 15 let 2-3 roky
25) Obrana proti kvasinkám a plísním Neadaptivní fagocytóza Buněčně zprostředkovaná TH-1 zánět, zabíjení patogenů aktivovanými makrofágy
26) Obrana proti protozoálním parazitům 1. Intracelulární paraziti Např. Leishmania, Plasmodium, Trypanosoma Zásadní důležitost TH1 odpovědi (zánět, aktivované makrofágy) 2. Extracelulární paraziti Např. Entamoeba, Giardia
27) Obrana proti mnohobuněčným parazitům (červi) Hlavní význam pravděpodobně humorální IgE odpovědi ve spolupráci s mastocyty, eozinofily a bazofily Fcε receptory Přímé toxické působení látek vyloučených stimulovanými mastocyty, eozinofily a bazofily
28) Výsledek: vypuzení parazita