FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

Podobné dokumenty
Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m )

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

METABOLISMUS SACHARIDŮ

fce jater: (chem. továrna, jako 1. dostává všechny látky vstřebané GIT) METABOLICKÁ (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Přehled energetického metabolismu

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Pohybová soustava - svalová soustava

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Myologie. Soustava svalová

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Motorické schopnosti

únava Psychická Fyzická Místní Celková Akutní Chronická Fyziologická Patologická

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Vytrvalostní schopnosti

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Energetické systémy lidského těla

Energetický metabolizmus buňky

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

ADAPTACE = přizpůsobení

Energetický metabolismus

Fyziologie výživy

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Integrace metabolických drah v organismu. Zdeňka Klusáčková

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Rychlostní schopnosti

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Fyziologické principy pohybu

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

1. anabolismus (syntéza, asimilace) přeměna látek jednodušších na látky složitější

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

Didaktické testy z biochemie 2

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

Metabolismus látková přeměna V.Malohlava

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Svalová tkáň Svalová soustava

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

Energetika a metabolismus buňky

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

Obecný metabolismus.

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Regenerace ve sportu biologické veličiny. MUDr.Kateřina Kapounková

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty


Marek Cahel Školení T3 - Vracov,

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu

Fyziologie výživy

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Regulace metabolizmu lipidů

Metabolismus mikroorganismů

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

pátek, 24. července 15 GLYKOLÝZA

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Odbourávání a syntéza glukózy

Plasma a většina extracelulární

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Glykolýza a neoglukogenese

Vytrvalostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Svalová tkáň Svalová soustava

vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)

Metabolismus kyslíku v organismu

Fyziologie sportovních disciplín

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

PhDr. Jan Cacek, Ph.D.

Regenerace ve sportu III stres

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

Fakulta Sportovních Studií

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Transkript:

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

FYZIOLOGIE TĚLESNÉ ZÁTĚŽE disciplína zabývající se vlivem tělesné zátěže na stavbu a funkci lidského těla Lékařství Ošetřovatelství Fyzikáln lní terapie a rehabilitace Terapie chorob z povolání Fyziologie zátěže Výzkum Odpočinek Výživa

REGULACE Regulace - soubor fyziologických procesů udržujících stálost vnitřního prostředí organismu nervové humoráln lní Zpětn tná vazba - děj při němž odpověď na signál zpětně ovlivňuje činnost signálu Negativní zpětn tná vazba - původní vyvolávací signál je působením odpovědi zmenšen. Realizuje se udržování určitého parametru na konstantní úrovni Pozitivní zpětn tná vazba - odpověď původní signál zesiluje, což vede k zesílení dopovědi.

REAKCE A ADAPTACE Reakce - bezprostřední odpověď na zevní podnět, vždy stejná, geneticky zakotvená Adaptace - schopnost živé hmoty přizpůsobovat se různým vlivům prostředí při opakování stejných stimulů - biologicky výhodné funkční změny organismu směřující k udržení homeostatické rovnováhy v daných podmínkách - po oslabení podnětů postupně mizí

ADAPTAČNÍ SYNDROM - soubor adaptačních mechanismů 1. Etapa - poplachov poplachová reakce - bezprostřední reakce při prvním setkání se stresorem, organismus reaguje nepřiměřeně, většinou ve větším rozsahu, než je účelné 2. Etapa - stadium adaptace - při opakovaném působení stejného stresoru se reakce omezuje na systémy významné pro účelnou odpověď na danou situaci 3. Etapa - stadium destrukce - intenzívní působení stresoru za nepříznivých podmínek, nestačí-li organismus působení stresoru potlačit, nastupuje selhání a organismus hyne

SVALY Kosterní sval Srdeční sval Hladký sval EXCITABILITA - schopnost svalu odpovědět na stimulus vytvořením a vedením akčního potenciálu KONTRAKTILITA - schopnost svalu se stahovat a vyvíjet napětí za současného výdeje energie EXTENSIBILITA - schopnost svalu být natažen ELASTICITA - schopnost svalu se vrátit do klidové délky buď po natažení nebo zkrácení

myofibrila svalové vlákno = buňka svazek vláken

sarkomera pruh H pruh I pruh A linie Z sarkomera proužek H myozinová molekula proužek A 1,6 µm myozinová hlavice proužek I

MOTORICKÁ JEDNOTKA počet vláken inervovaných jedním motoneuronem MOTORICKÁ PLOTÉNKA (synapse) přenos vzruchu motoneuronu na svalové vlákno

spojení aktin-myozin klouzavý pohyb odpojení hlavic narovnání hlavic

svaly (aktin-myozin) membrána svalového vlákna a vazivo (fascie) šlachy auxotonická kontrakce izometrická + izotonická kontrakce statická práce dynamická práce

Odstupňování svalové síly - rozdílným náborem motorických jednotek - změnou frekvence akčních potencíálů stimulace napětí svalu jednotlivá svalová trhnutí oblast sumace hladký tetanus čas [s] vlnitý tetanus vlnitý tetanus Reflexní tonus - asynchronní aktivace motorických jednotek

Kosterní sval Srdeční sval Hladký sval Příčné pruhování Příčné pruhování Bez pruhování Myofibrily se sarkomerami Zdroj Ca 2+ : v sarkoplazmatickém retikulu Myofibrily se sarkomerami Zdroj Ca 2+ : v sarkoplazmatickém retikulu a extracelulárně Rozptýlený aktin a myozin Zdroj Ca 2+ : extracelulárně (sarkoplazmatické retikulum) Nervový systém Vlastní zdroj rytmicity, hormony, autonomní nerv. systém Vlastní zdroj rytmicity, hormony, lokální chem. faktory, autonomní nerv. systém, protažení

METABOLISMUS Souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu a které slouží k tvorbě látek potřebných pro činnost organismu KATABOLISMUS rozklad látek za současného uvolnění energie ANABOLISMUS tvorba látek za současné spotřeby energie

ENERGETICKÝ METABOLISMUS VYSOKOENERGETICKÉ FOSFÁTOV TOVÉ SLOUČENINY 7 300 kalorií 30,6 kj ATP: adenosin - PO 3 PO 3 PO 3 - CrP: kreatin PO 3-10 300 kalorií 43 kj ZÁKLADNÍ ŽIVINY cukry tuky bílkoviny (glukoza) (glycerol, (aminokyseliny) volné mastné kyseliny) DEPOTA ŽIVIN glykogen neutrální lipidy (bílkoviny játra, svaly tuková tkáň játra, svalovina, slezina) GLUKONEOGENEZE laktát pyruvát aminokyseliny meziprodukty citrátového cyklu

Bílkoviny aminokyseliny NH 3 Cukry glukoza pyruvát Acetyl CoA Citrátový cyklus H 2 O Tuky glycerol, volné mastné kyseliny CO 2

Kalorimetrcká bomba KALORIMETRIE Přímá kalorimetrie cukry: 17,2 kj/g tuky: 38,9 kj/g bílkoviny: 23 17,2 kj/g Nepřímá kalorimetrie měřítkem energetické přeměnyy je spotřeba kyslíku ku respirační kvocient (RQ) CO = poměr respirační výměny (R) O2 2

METABOLISMUS SVALU - restituce ATP MYOKINÁZOV ZOVÁ REAKCE ADP + ADP ATP + AMP LOHMANNOVA REAKCE CrP + ADP + H + Cr + ATP + H 2 O GLYKOLYTICKÁ FOSFORYLACE (anaerobní) Při odbourávání glukózy bez spotřeby kyslíku je uvolněna energie glukóza laktát + 2 ATP OXIDAČNÍ FOSFORYLACE (aerobní) Při odbourávání látek (glukóza, laktát, volné mastné kys., aminokyseliny) za přítomnosti kyslíku je uvolněna energie glukóza + 6 O 2 6 CO 2 + 6 H 2 O + 36 ATP

ENERGETICKÉ ZÁSOBY Kosterní svaly ATP CrP Glykogen -anaerobně -aerobně TAG proteiny 10 kj 30 kj 6 600 kj 600 kj 6 000 kj 11 000 kj 160 000 kj SVALU Tvorba ATP 4,5 mol/min 3,0 mol/min 2,0 mol/min 0,75 mol/min 0,4 mol/min 0,01 mol/min Krev glukóza NEMK TAG 300 kj 15 kj 150 kj 0,75 mol/min 0,4 mol/min 0,1 mol/min Játra glykogen 1 500 kj 0,75 mol/min Tuková tkáň lipidy 560 000 kj 0,40 mol/min

TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN rezistentní k unavitelnosti červené vlákno typ I. pomalé oxidativní vlákno rezistentní k unavitelnosti červené vlákno typ II. A rychlé oxidativněglykolytické vlákno unavitelné bílé vlákno typ II. B rychlé glykolytické vlákno

TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN rezistentní k unavitelnosti červené vlákno typ I. pomalé oxidativní vlákno vysoký obsah myoglobinu bohatá na mitochondrie obsahují meně glykogenů obsahují více triacylglycerolů bohatá kapilární síť trvání kontrakce po impulsu až 100 ms VYTRVALOSTNÍ PRÁCE pomalejší kontrakce s většív silou

TYPOLOGIE SVALOVÝCH VLÁKEN unavitelné bílé vlákno typ II. B rychlé glykolytické vlákno nízký obsah myoglobinu nižší počet mitochondrií bohatá na glykogen nízký obsah triacylglycerolů řidší kapilární síť trvaní kontrakce po impulsu 10-40 ms RYCHLOSTNÍ PRÁCE rychlé silové kontrakce nedlouhého ho trvání

DRUHY SVALOVÉ ČINNOSTI ČINNOST STATICKÁ převažuje svalová síla ve výdrži s minimální změnou svalové délky ČINNOST DYNAMICKÁ rytmické střídání kontrakce a relaxace se změnou svalové délky, s různou účasti svalového působení

DRUHY DYNAMICKÉ SVALOVÉ ČINNOSTI ČINNOST SILOVÁ pohybová činnost se zdůrazněnými silovými nároky, kdy trvání kontrakce je delší než trvání relaxace ČINNOST RYCHLOSTNÍ pohybová činnost s velmi rychlým střídáním kontrakcí a relaxací ČINNOST OBRATNOSTNÍ pohybová činnost, kde je důležitá jemná koordinace svalové činnosti ČINNOST VYTRVALOSTNÍ pohybová činnost, kde se dlouhodobou svalovou činnost klade důraz na

Rychlostni (maximáln lní) Trvání výkonu do 15s Využití substrátu ATP, CrP Tvorba kys. mléčné střední Typy sval. vláken Převážně II B Rychlostně - vytrvalostní (submaximáln lní) 15s - 50s ATP, CrP, glykogen (glykolýza) max. II B a II A Vatrvalostní - krátkodob tkodobá do 120s glykogen (glykolýza a oxidace) velmi vysoká II B a II A - středn ední do 11 min glykogen (oxidace) střední - malá II A - dlouhodobá nad 1 hod Glykogen, lipidy (oxidace), extracelulární zdroje velmi malá I A

ODPOVĚĎ DYNAMICKÁ ORGANISMU NA ZÁTĚŽZ SVALOVÁ ČINNOST iniciáln lní fáze nízká zátěž do 2 min střední zátěž do 3 min rovnovážný ný stav funkce jsou stabilizovány na určité úrovni (zátěž nízké nebo střední úrovně s převládajícím aerobním způsobem získávání energie) dlouhodobé zatížen ení více než 20 30 min metabolismus probíhá v rovnovážném stavu za plné dodávky kyslíkem maximáln lní zátěž zotavení po zátěžz ěži období následující po skončení tělesné zátěže STATICKÁ SVALOVÁ ČINNOST

INICIÁLN LNÍ FÁZE

ROVNOVÁŽNÝ NÝ STAV převážně aerobní způsob přeměny energie 70 kg vážící muž: tuky 260 000 520 000 kj cukry 8 500 kj 350 g svalového glykogenu 80 90 g jaterního glykogenu 20 g rozpuštěné glukozy v tělních tekutinách bílkoviny 125 000 160 000 kj (využitelno pouze 20%) glukóza v krvi inzulín mastné kyseliny laktát růstový hormon kortizol adaptovaný neadaptovaný 3 5 krát

DLOUHODOBÉ ZATÍŽEN ENÍ střednědobá zátěž (20-30min) dlouhodobá zátěž převaha metabolismu cukrů převaha metabollismu tuků svalový glykogen (40 60 min) čerpání glukózy z krve laktát (10 15 min) lipolýza krevní hladina glycerolu +VMK

MAXIMÁLN LNÍ ZÁTĚŽ intermitentní zátěž 20 30 s zdroj pouze z makroergních fosfátů zátěž 2 3 min glykolytická fosforylace laktát vzestup laktátu nad horní hranicí ph zastavení fosforylace energie

ZOTAVENÍ PO ZÁTĚŽZ ĚŽI 10% úhrada zásob kyslíku v krvi 5% úhrada zásob kyslíku v myoglobinu 15-20% resyntéza ATP a CP 40% glukoneogeneze v játrech z laktátu

STATICKÁ SVALOVÁ ČINNOST kontrakce malé síly do 15% max. kontakční síly převážně oxidační fosforylace kontrakce středn ední síly 15% - 60% max. kontakční síly oxidační fosforylace glykolytická fosforylace kontrakce velké síly nad 60% max. kontakční síly pouze glykolytická fosforylace

ADAPTACE NA ZÁTĚŽZ ČINNOST SILOVÁ hypertrofie vláken II B, aktivita myokinázy ADP + ADP ATP + AMP ČINNOST RYCHLOSTNÍ obsahu a utilizace ATP a CP, hypertrofie vláken II B ČINNOST RYCHLOSTNĚ VYTRVALOSTN VYTRVALOSTNÍ ( 2min) aktivita glykolytického systému, utilizace glykogenu v II, pufrovací kapacity ČINNOST VYTRVALOSTNÍ mitochondrií, aktivita enzymů dýchacího řetězce, kapilarizace, hypertrofie I, možná konverze z II I(?), hladiny svalového glykogenu o 100%, aktivita lipázy