Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Podpora malých a středních podniků v EU a ČR Bakalářská práce Autor: Vlastimil Šesták Ekonomika a management malého a středního podnikání Vedoucí práce: prof. Ing. Luděk Urban, CSc. Praha Duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Hradištku 10. 4. 2011 Vlastimil Šesták
Poděkování: Na tomto místě chci poděkovat všem, kteří mi pomohli a podpořili mě v psaní této bakalářské práce, zejména pak panu prof. Ing. Luďkovi Urbanovi, CSc.
Anotace práce: Cílem této bakalářské práce je popsat význam malých a středních podniků pro ekonomiku státu a také zaměstnanost. Toto vše rozepisuji v dnešní době, době ekonomické krize, kdy význam těchto podnikatelů ještě vzrostl. Dále popisuji podporu malých a středních podniků v České republice a v Evropské unii i opatření, která z důvodu krize byla přijata v oblasti podpory podnikání. Snažím se zaměřit spíše na podporu v České republice a jen okrajově na podporu v Evropské unii. Jsou zde rozepsány způsoby podpory malých a středních podnikatelů a to nejenom přímé, ale i nepřímé podpory. V další části popisuji jeden vybraný podnikatelský subjekt, který využil podporu k zlepšení konkurenceschopnosti. V závěru hodnotím celkový přínos podpor pro podnikatele a popisuji jejich možný vývoj do budoucna. Annotation: The aim of this Bachelor s paper is to describe the importance of small and medium-sized companies for the national economy and employment. I present these topics at the time of global economic crises when the importance of these companies rises. I also describe the support of small and medium-sized companies in the Czech Republic and in the EU, as well as security measures in the area of business support because of the economic crises. I tried to focus more on the support in the Czech Republic and less in the EU, on direct and indirect ways of support. In the next part of my paper I focus on one chosen business entity which has used the support to improve its competitiveness. Finally, I evaluate the whole contribution of support for businessmen and describe the possible progress in the future.
Obsah: Úvod... 6 1 Teoretická část... 8 1.1 Malé a střední podnikání... 8 1.1.1 Charakteristika malých a středních podnikatelů... 9 1.1.2 Význam malého a středního podniku pro ekonomiku a podíl na zaměstnanosti... 11 1.1.3 SWOT analýza malých a středních podniků... 15 1.2 Celosvětová ekonomická krize... 20 1.2.1 Malé a střední podniky v době krize... 21 1.3 Podpora malého a středního podnikání... 22 1.3.1 Operační program Průmyslu a podnikání Prosperita... 25 1.3.2 Koncepce podpory MSP na období 2007-2013... 26 1.3.3 Oblast podpory malého a středního podnikání... 27 1.3.4 Způsoby podpory malých a středních podnikatelů... 29 1.3.5 Podpora malých a středních podniků na evropské úrovni... 37 1.3.6 Organizace pomáhající MSP... 39 2 Praktická část ukázka možné podpory MSP... 41 2.1 Firma - posílení konkurenceschopnosti firmy pomocí dotace... 41 3 Výsledky... 45 3.1 Hodnocení podpory MSP... 45 Závěr... 46 Seznam použité literatury a materiálů... 48 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 51
Úvod Po změně režimu, který nastal v devadesátých letech, přešla Česká republika na tržní ekonomiku. To otevřelo nové možnosti pro podnikatele. Od tohoto období prudce vzrostl počet podnikatelských subjektů. V České republice je nejvíce podnikatelů z řad malých a středních. Tato velikost podniků je výhodná pro tržní prostředí a ekonomiku státu. Jejich velikost jim umožňuje rychle reagovat na změny. Proto si vláda České republiky brzy uvědomila, že je potřeba podpořit tento segment podnikatelů. Malí a střední podnikatelé pomáhají snižovat nezaměstnanost, stabilizují ekonomiku a zavádějí inovace. Celá práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části je popsána teorie ohledně malých a středních podnikatelů a jejich podpory v České republice a okrajově i v Evropské unii. Zaměřuji se spíše na podporu v České republice, protože si myslím, že v době ekonomické krize je pro české podnikatele tato podpora přednější. Praktická část má za cíl uvést praktický příklad, jak lze podporu využít k rychlejší adaptaci malých a středních podniků a jejich prosazení na trhu. V třetí části jsou výsledky provedeno hodnocení podpory. První a druhá kapitola v teoretické části podrobně popisuje malé a střední podnikatele. Zde jsou charakterizována kritéria, podle nichž se rozčleňují podniky na mikro, malé a střední podniky. Dále je uveden význam malých a středních podniků pro stabilitu ekonomiky státu. Toto vše se snažím popisovat v dnešní době, tedy době ekonomické krize, kdy se přednosti, ale i nedostatky malých a středních podnikatelů, projevily v plné míře. Jsou popsány silné stránky a příležitosti, ale také hrozby a slabé stránky malých a středních podnikatelů. Toto vše je shrnuto ve SWOT analýze. Je zde uveden původ celosvětové ekonomické krize, která postupem času dopadala i na všechny státy Evropské unie. Je zde popsán dopad i na malé a střední podnikatele. Z přiložených grafů, které jsou zpracovány z poskytovaných informací českého statistického úřadu o malých a středních podnikatelích, je patrný dopad této krize na malé a střední podnikatele v jednotlivých parametrech. Ve třetí kapitole teoretické části je popisována podpora podnikání malých a středních podnikatelů. Jsou zde rozepsány způsoby podpory přímé i nepřímé. Strategie podpory je popsána v operačním programu Prosperita a v Koncepci podpory malých a středních podniků na období 2007-2013. Bohužel tato koncepce byla zpracována ještě před tím, než 6
nastala ekonomická krize, a proto je zde potřeba provést úpravy tak, aby efektivněji pomáhala v této době. Je zde uváděn program záruky, který má pomoci malým a středním podnikatelům ke snazší dostupnosti úvěrů. Uvádím zde různé dotační programy, které nabízejí jednotlivá ministerstva pro podnikatele. Popisuji zde oblasti, do kterých je podpora určena. V České republice působí řada institucí pomáhajících malým a středním podnikatelům získávat podporu. Dále jsou uvedeny způsoby podpory malých a středních podniků na evropské úrovni společně s chartou pro malé podniky. Druhá část je označena jako praktická. Zde jsou popsány podpory, které využil konkrétní podnikatel pro lepší prosazení na trhu a zlepšení konkurenceschopnosti. Uváděna jsou úskalí, která čekají na podnikatele žádajícího o podporu a také šance jakou podnikatel má, aby podporu získal. Závěrečná třetí část vyhodnocuje podporu malých a středních podnikatelů v České republice a Evropské unii a její dopad na podnikatele, potažmo ekonomiku státu. Je zde uváděn možný vývoj do budoucnosti. Celkově má tato práce za cíl popsat možnosti podpory pro malé a střední podnikatele, které jim nabízejí programy podpory vypsané především Českou republikou a okrajově i Evropskou unií. 7
1 Teoretická část V této části jsou popsány teoretické poznatky, které se týkají malých a středních podniků a podpor, které jsou pro ně určeny. 1.1 Malé a střední podnikání Podnik je subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. Podnikatele můžeme rozdělit na fyzické osoby a právnické osoby. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. Kategorie podniků s menším počtem zaměstnanců a menším obratem se v České republice nazývají malé a střední podniky. Jednotlivé státy používají pro definici této kategorie různá kritéria například Evropská unie za hranici považuje 250 zaměstnanců, zatímco ve Spojených státech je hranice 500 zaměstnanců. V zahraničí se často používá zkratka SME (Small and Medium Enterprise) nebo SMB (Small and Medium Business) 1. V České republice tvoří malí a střední podnikatelé 99% celkového počtu podniků a to samé je i ve všech rozvinutých ekonomikách. V následujícím grafu číslo 1. je znázorněn vývoj počtu malých a středních podniků v České republice. Údaje v grafu jsou znázorněny za posledních deset let, tedy období 1999-2009. Z výsledků je patrné, že k velkému nárůstu malých a středních podniků došlo v letech 2001-2002, zejména pak živnostníků. U právnických osob nebyl tento nárůst tak velký, ale také se zvýšil. Největší počet aktivních fyzických osob byl v roce 2004, dále pak postupně klesá. Podnikatelé podnikající jako fyzická osoba přecházejí spíše na právnické osoby. Je to zapříčiněno nižší právní odpovědností a díky vyhlášeným podporám je to pro ně mnohdy výhodnější. Počet právnických osob postupně rostl především díky podpoře, která byla vyhlášena pro malé a střední podnikatele. V roce 2008 se začala projevovat hospodářská krize ve světě i v České republice. Malé a střední podniky byly postiženy nejvíce, a proto v období 2008-2009 došlo k velkému snížení počtu fyzických i právnických osob. 1 Malé a střední podniky. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/mal%c3%a9_a_st%c5%99edn%c3%ad_podniky>. 8
Graf č.1 1 100 000 Počet aktivních malých a středních podniků v ČR období 1999 2009 1 000 000 900 000 Počet podnikatelů 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Počet MSP právnické osoby 103 679 108 398 111 298 147 236 144 311 143 994 156 583 178 860 195 359 216 589 201 269 Počet MSP fyzické osoby 650 128 635 735 634 829 823 974 844 386 858 051 839 118 820 612 839 120 826 931 788 299 Počet MSP celkem 753 807 744 133 746 127 971 210 988 697 1 002 045 995 701 999 472 1 034 479 1 043 520 989 568 Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010 1.1.1 Charakteristika malých a středních podnikatelů Vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel je určeno nařízením komise Evropského společenství č. 800/2008 v podmínkách České republiky. Je zpracováno Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 2. Abychom mohli malé a střední podniky definovat, musela být nejdříve stanovena kritéria, podle nichž je možné drobné, malé a střední podnikatele určit. Kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu, velikost aktiv a stupeň nezávislosti. Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Vymezení drobného, malého a středního podnikatele je v několika základních znacích: výše obratu 2 Definice malého a středního podnikatele [online]. 2008 [cit. 2011-02-14]. CzechInvest. Dostupné z WWW: <http://www.czechinvest.org/definice-msp>. 9
bilanční sumy (velikost aktiv) počet zaměstnanců nezávislost Mikropodniky: Podniky zaměstnávající méně než deset zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo aktiva nepřesahují 2 miliony EUR. Malé podniky: Podniky zaměstnávající méně než padesát zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo aktiva nepřesahují 10 milionů EUR. Střední podniky: Podniky zaměstnávající méně než 250 zaměstnanců, jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž aktiva nepřesahují 43 milionů EUR. Podnikatel spadající do kategorie drobný, malý a střední podnik může ztratit nebo naopak získat status drobného, malého nebo středního podnikatele. Ke ztrátě statusu může dojít, když průměr zaměstnanců překročí stanovený limit kategorie nebo při zvýšení obratu, nebo velikosti aktiv a toto se opakuje ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích. Zaměstnanci pracující na částečný nebo poloviční úvazek se počítají jako zaměstnanci na plný úvazek. Drobné, malé a střední podniky nesmějí být vlastněny z 25% a více jedním nebo více podniky, které nespadají do kategorie malých a středních podniků. Toto vyplývá z doporučení evropské komise. I tady se najdou výjimky, kdy lze toto překročit: Není-li možné přesně určit, kdo je vlastníkem z důvodu rozptýlení kapitálu, podnik prohlásí, že při svém nejlepším vědomí, není vlastněn z 25% a více jedním podnikatelem nebo společně podnikateli spojenými mezi sebou. Podnik je ve vlastnictví veřejných podílových společností, společnosti rizikového kapitálu, nebo institucionálních vkladatelů 3. 3 KOVAŘÍKOVÁ, Jana. Podpora malého a středního podnikání v ČR [online]. Jenišov : Katedra ekonomických a sociálních věd, 2009. 73 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola a.s. Dostupné z WWW: <https://is.bivs.cz/auth/th/9358/bivs_b/>. 10
Malý a střední podnikatel začínající podnikatelskou činnost si sám určí vlastním odhadem a v dobré víře, do které kategorie malého a středního podniku bude spadat. Toto zařazení podnikatel provede pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 - ti po sobě jdoucích kalendářních měsíců respektive pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období. 1.1.2 Význam malého a středního podniku pro ekonomiku a podíl na zaměstnanosti 4 Malé a střední podniky mají veliký význam na zaměstnanosti a stabilitě státní ekonomiky. Díky velikosti a počtu malých a středních podniků (které tvoří 99,83% všech aktivních ekonomických subjektů u nás) se malé a střední podniky starají o zdravé konkurenční prostředí. Svým počtem zvyšují konkurenci na trhu a působí proti monopolům, čímž umožňují svým zákazníkům větší možnost volby. Zákazníci mají nejenom větší možnost volby, ale i s rostoucí konkurencí jsou podnikatelé nuceni snižovat cenu, zvyšovat kvalitu, popřípadě nabízet služby spojené s výrobkem. Tím se eliminují podniky, které jsou neperspektivní a neefektivní. Malé a střední podniky slouží velkým podnikům jako subdodavatelé. Je nutno si jako podnikatel malého a středního podniku udržovat určitý odstup a nebýt subdodavatelem jen pro jednu firmu. V případě úpadku velké firmy je velice těžké najít novou firmu, která hledá menší subdodavatele, a často to vede k zániku malého a středního podnikatele. Rozložením mezi několik velkých podniků se snižuje riziko ztráty práce a likvidace malého a středního podniku. Velký význam malého a středního podniku je ve vývoji nových technologií. Malé a střední podniky jsou více založeny na inovacích než velké podniky. Je to v důsledku rychlejší zpětné vazby od zákazníka a schopnosti reagovat na tyto změny. Změny v poptávce, požadavky zákazníka a výkyvy trhu se v tržním prostředí rychle mění a podnikatel musí rychle reagovat, aby si udržel svoji pozici na trhu. Konkurence nikdy nespí, a proto je potřeba stále vymýšlet nové technologie, originální řešení, služby a výrobní postupy, které uspokojí na jedné straně zákazníka, na druhé straně podnikatele. Malí a střední podnikatelé napomáhají 4 Informace zde uvedené čerpány z: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. 12. 7. 2010 [cit. 2011-02-13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: <http://www.mpo.cz/dokument76524.html>. 11
k vyplňování mezer na trhu a okrajových odvětví trhu, které jsou nevhodné pro velké podniky. Malé a střední podniky se podílejí na zaměstnanosti v České republice 62,33%. Svojí činností snižují nezaměstnanost, která vzniká při strukturálních změnách ve velkých podnicích. Malé a střední podniky přijímají propuštěné zaměstnance a pomáhají tak snižovat nezaměstnanost. Tito zaměstnanci jsou většinou velice dobře proškoleni ve svém oboru, protože velké podniky mají dostatek financí na vzdělávání svých zaměstnanců. Velice oblíbení jsou vysoce postavení zaměstnanci propuštění z velkých firem, ale i vysoce postavení státní zaměstnanci. O tyto zaměstnance nastává doslova boj mezi malými a středními podnikateli. Svou předchozí činností si tito lidé vytvořili spoustu kontaktů, které mohou pomoci malému a střednímu podnikateli k prosazení na trhu a nadstandardním či nestandardním službám, ke kterým by se jen obtížně bez pomoci dostali. Je otázkou, jak moc je toto jednání etické, ale tak to prostě chodí. Malé a střední podniky stále vyhledávají nové příležitosti k podnikání, což vede k rychlejší tvorbě nových pracovních míst. Díky své pružnosti a flexibilitě jsou více odolné vůči hospodářské recesi, než velké podniky. V důsledku stálého hledání skulinek na trhu a nových trhů jsou v období recese dokonce aktivnější v počtu vytvořených pracovních míst. Decentralizace podnikatelských aktivit napomáhá k rozvoji a zaměstnanosti regionů, především menších měst a vesnic. V době hospodářské krize bohužel došlo k poklesu osob zaměstnávaných v malých a středních podnicích - viz graf níže. Graf č.2 2 050 Počet zaměstnávaných lidí v malých a středních podnicích v období 1999 2009 2 000 1 950 1 900 1 850 1 800 1 750 1 700 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Počet zaměstnanců (v tis.) 12
Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010 Sektor malých a středních podniků byl hospodářskou recesí postižen nejvíce. Na druhou stranu má největší pravděpodobnost, že se také nejrychleji vzpamatuje a využije svých předností a prosadí se v oborech, které jsou díky úpadku mnoha firem nyní méně obsazeny. Z uvedeného grafu, který se vztahuje na období 1999-2009 můžeme vyčíst počet osob zaměstnávaných v malých a středních podnicích. V období 2004-2007 je vidět, že se zvyšoval počet zaměstnanců v malých a středních podnicích, velký podíl na tom měl vstup České republiky do Evropské unie. Otevřením trhu mezi Českou republikou a Evropskou unií došlo k přílivu zahraničního kapitálu. Zahraniční investoři u nás postavili mnoho firem a využili tak příležitostí podpory, kterou jim Česká republika společně s Evropskou unií nabídly. Díky tomu se zvyšoval počet nově otevřených pracovních míst. Dále můžeme vyčíst, že v období 2007-2009 došlo k značnému poklesu zaměstnanců díky zmiňované krizi. Pokles zaměstnávaných lidí byl velký, celkově oproti roku 2007 (kdy bylo zaměstnáváno nejvíce lidí v malých a středních podnicích) byl pokles o 4,7% to znamená 97 tisíc lidí, kteří byli propuštěni z malých a středních podniků. V roce 2010 se situace již pomalu stabilizuje a pomalu by se počet zaměstnávaných lidí v malých a středních podnicích mohl začít opět zvyšovat. Českou republiku lze srovnávat s Evropskou unií v počtu malých a středních podniků a jejich podílu na zaměstnanosti a přidané hodnotě. Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů významu pro ekonomiku státu je účetní přidaná hodnota, která se porovnává s celkovou přidanou hodnotou v prostředí ekonomiky České republiky. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků na celku ČR tvořil 55,87 % 5 celkové přidané hodnoty podniků v nefinančních odvětvích a domácnostech. Následující graf ukazuje vývoj účetní přidané hodnoty v období 1999-2009. Z grafu je patrné, že malé a střední podniky vytvářejí čím dál větší přidanou hodnotu díky podporám, které jsou pro ně připravované a pomáhají tomuto sektoru podnikatelů k prosazení a rozmachu. Je zde také vidět vyšší vzrůst v období 2006-2008, kterému napomohlo především realizování podpory ze strany České republiky i Evropské unie. V roce 2009 je vidět opět pokles zapříčiněný ekonomickou recesí. 5 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. 12.7.2010 [cit. 2011-02- 13]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: <http://www.mpo.cz/dokument76524.html>. 13
Graf č.3 1 600 000 Účetní přidaná hodnota v období 1999 2009 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Účetní přidaná hodnota (mil. Kč) 656 378 682 387 720 493 778 556 898 360 964 759 1 027 717 1 185 225 1 278 723 1 392 041 1 313 886 Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010 Přínos malých a středních podniků pro ekonomiku nejenom České republiky ale i Evropské unie je tedy stále významnější, především z důvodu udržení stability ekonomicky udržitelného rozvoje. Dobré podnikatelské prostředí poskytuje vhodné podmínky pro využití potencionálních tržních příležitostí. Graf č.4 Vývoj zahraničního obchodu malých a středních podniků v České republice v období 1999 2009 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Vývoz (mil. Kč) Dovoz (mil. Kč) 14
Zdroj: informace a data použity z ČSÚ a Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpora v roce 2009, vlastní zpracování grafu, 15. 10. 2010 Výše uvedený graf spadá do období 1999-2009. Porovnává vývoz a dovoz měřený v českých korunách na území České republiky. Je patrné, že v České republice má převahu dovoz nad vývozem, alespoň vyjádřeno ve finanční hodnotě. Od roku 2005 vývoz nepřetržitě roste. V roce 2008 byl nejvyšší vývoz a dovoz za zvolené období. 1.1.3 SWOT analýza malých a středních podniků SWOT analýza je metoda, založená na identifikaci silných a slabých stránek sledovaného subjektu s nejvýznamnějšími konkurenty a jejich příležitostí a ohrožení 6. Nejčastěji se lze setkat se SWOT analýzou v grafickém zobrazení pomocí tabulky, která zjednodušuje práci a prezentaci se získanými výsledky. S její pomocí je možné celkově vyhodnotit prosperitu a fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti trhů a potencionálního růstu. Je součástí strategického plánování společnosti. Aby vypovídací schopnost SWOT analýzy byla smysluplná, musí se dodržovat několik pravidel: 1. Jako informace pro zpracování SWOT analýzy by měly být použity jen věrohodné, pravdivé a podstatné informace, aby nedocházelo ke zkreslování výsledku, což by mohlo vést ke špatným rozhodnutím podnikatele. 2. Zpracovaná analýza by neměla vyjadřovat jen názory zpracovatele analýzy, ale objektivně posuzovat vlastnosti zkoumaného objektu, popřípadě prostředí podniku. 3. Při zpracování SWOT analýzy by měl být kladen důraz na účel, pro který je analýza dělána, aby se nepoužívalo zbytečně mnoho informací, které třeba ani s daným problémem nesouvisí. 6 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Brno : Computer Press, a.s., 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 15
Tabulka č.1 - SWOT analýza malých a středních podniků: Pomáhají Škodí vnitřní prostředí SILNÉ STRÁNKY (Strenghts): SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses): Jednoduchá organizační struktura Flexibilita a přizpůsobivost Nižší administrativní zátěž Přímý kontakt majitele se zaměstnanci Nižší finanční kapitál Dostupnost cizího kapitálu Stupeň technologické vybavenosti Vzdělání a specializace zaměstnanců vnější prostředí PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities): HROZBY (Threats): Rychlé přizpůsobení změn trhu Rychlá reakce na poptávku Individuální přístup na trh a zákazníka Vysoká zpětná vazba od okolí Vyplnění mezer na trhu Zpřístupnění nových oblastí, které dříve zabíraly velké podniky, ale z důvodu krize se stáhly Časté legislativní změny v ČR a EU Informovanost a dostupnost služeb a dotací Vyšší pravděpodobnost platební neschopnosti Ovlivnitelnost a ohrozitelnost velkými společnostmi Nízká šance uspět ve veřejných zakázkách V dnešní době nestabilní trh a ekonomické prostředí Zdroj: informace a data použity z Koncepce podpory malých a středních podniků na období 2007-2013, vlastní přepracování, 15.12.2010 Malé a střední podniky mají řadu výhod oproti velkým podnikům, ale i spoustu nevýhod. Níže jsou rozepsány podrobněji vlivy působící na malé a střední podniky z vnějšího a vnitřního prostředí. Vnější prostředí: příležitosti Tržní prostředí je do značné míry nevyzpytatelné a je velice těžké odhadnout, jakým směrem se bude trh nadále vyvíjet. Toto vše nahrává malým a středním podnikům, které dokáží 16
pružně a rychle reagovat na změny na trhu a vývoj poptávky, potažmo trhu. Proto dokáží přežít a velice dobře obstát v konkurenčním boji s velkými podniky. Velice dobře je to vidět v dnešní době, době ekonomické recese, kdy se nejvíce ukazují přednosti malých a středních podniků. Na rychlou přizpůsobivost na trhu má největší vliv vysoká zpětná vazba, díky níž může podnikatel, který je v kontaktu přímo se svými zaměstnanci, i odběrateli a zákazníky velice rychle reagovat na změny a přeorientovat výrobu na jiný výrobek nebo službu. U velkých podniků toto trvá déle v důsledku složitější organizační struktury, která neumožňuje tak rychlý přenos informací. Mnohem déle také trvá rozhodování a hodnocení informací, zda reagovat na změny, nebo ne. Velké společnosti také často investují velké částky do výrobních zařízení, která jsou často určena jen k omezenému spektru výrobku, jednoúčelové, ale produktivní, aby snížily co nejvíce náklady. Při změně na trhu nedokáží rychle reagovat a také v podstatě ani nemohou. To byl jeden z důvodů, proč spousta velkých firem zkrachovala v důsledku ekonomické krize. Malé a střední podniky mohou lépe individuálně přistupovat k jednotlivým zákazníkům. Pro zákazníka je i toto jedna z hlavních věcí, pro kterou si raději vyberou malý nebo střední podnik jako dodavatele na rozdíl od velkých podniků. Pro vyplnění okrajových míst a skulin na trhu nejsou velké podniky vhodné, a proto jsou doménou především malých a středních podniků. V České republice také slouží mnoho institucí, které ulehčují malým a středním podnikatelům jejich práci. Především se to týká přibližování legislativních změn, změn v normách a rady při získávání dotací od České republiky i od Evropské unie. Mezi ty nejznámější patří CZECHTRADE, CZECHINVEST, Asociace pro podporu malého a středního podnikání a také přímo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vnější prostředí: hrozby Podnik sám může míru rizika z vnějšího prostředí jen omezeně ovlivnit, má však možnost sledováním některých rizikových faktorů předvídat a do určité míry se na ně připravit 7. V České republice dochází často k legislativním změnám. Pro malé a střední podniky je veliký problém všechny změny sledovat. Jako příklad si můžeme uvést zákon č. 563/1991 Sb., O účetnictví, který je jedním z nejdůležitějších pro podnikatele a je několikrát do roka novelizován. U velkých podniků bývají celá oddělení zabývající se problematikou 7 ZUZÁK, Roman; KÖNIGOVÁ, Martina. Krizové řízení podniku. 2. rozšířené vydání. Praha : Grada, 2009. 256 s. ISBN 978-80-247-3156-8. 17
legislativních změn. U malých a středních podniků si podnikatel nemůže dovolit zaplatit někoho, kdo sleduje tyto změny. Proto jsou malé a střední podniky pozadu se zaváděním změn týkajících se změn legislativy a přináší jim to velké finanční náklady a mnohdy i zpoždění ve výrobě a dodacích dobách. Velkým problémem dnešní doby je také politická nestabilita, která má negativní dopad na podnikání v České republice. Spolu s tím vymahatelnost práva, která je u nás o krok pozadu oproti Evropské unii. Toto nahrává neetickému jednání a korupci velkých firem. Nejčastěji se vyskytují etické problémy v souvislosti s dodržováním termínů plateb, slibů a zakázek. Malý a střední podnikatel nemá v České republice v podstatě žádnou šanci účastnit se výběrových řízení na veřejné zakázky. Tyto zakázky získávají malé a střední podniky maximálně jen zprostředkovaně od velkých podniků, ovšem již s patřičně očištěnou marží. V posledních letech došlo k velkému hospodářskému propadu, při kterém se projevily záporné stránky malého a středního podnikání. Malé a střední podniky byly nejvíce postiženou skupinou podnikatelů. Malé a střední podniky nemají tak vysoký kapitál oproti velkým podnikům. Proto je mnohem větší pravděpodobnost, že může dojít k platební neschopnosti a krachu. Velké podniky využívají svého velkého kapitálu a ztěžují život malým a středním podnikatelům. Praktiky velkých podniků nelze vždy považovat za zcela etické. Podniky uměle zvyšují daňové náklady, aby se vyhnuly daňové povinnosti, pozdní platby za zboží jsou běžným fenoménem (doba splatnosti bývá i 90 dnů, což může být pro MSP likvidační). Vnitřní prostředí: silné stránky Podnikatel vlastnící malý a střední podnik musí být schopen ve své práci zastat mnoho funkcí, na rozdíl od velkých podniků, kde je na každou činnost specializovaný odborník. V malém a středním podniku bývá velice jednoduchá organizační struktura, na jejímž vrcholu bývá majitel, který obstarává nejenom kontrolní a vedoucí činnost, ale také obchodní, výrobní, personální a tak dále. V důsledku toho bývá často přetížený. Na druhou stranu má podnikatel dokonalý přehled o dění ve své firmě, a zpětnou vazbu, díky níž se může každý den aktuálně přizpůsobovat trhu a potřebám zákazníka. Podnikatel je v denním kontaktu se zákazníky i svými zaměstnanci. Individuální přístup a přizpůsobivost změnám trhu jsou jednou z největších předností malých a středních podniků oproti velkým podnikům, u kterých je delší zpětná vazba a při toku informací směrem od zákazníka k vedení může dojít ke zkreslení. 18
Malý a střední podnik by měl udržovat neustálou informovanost o dění na trhu a přizpůsobit svoji činnost na co možná největší univerzálnost své výrobní technologie. Díky užšímu kolektivu v malých a středních podnicích jsou zaměstnanci spokojenější než ve velkých podnicích. Ztrácí se anonymita a zaměstnanci jsou ochotnější. Při mnohdy nižších mzdách vykonávají lépe a raději svoji činnost. Další výhodou jednoduché organizační struktury je nižší administrativní zátěž, což snižuje náklady. V době ekonomické recese se musí podnikatelé snažit využít plně svého potenciálu skrytého ve výhodách malých a středních podniků. Vnitřní prostředí: slabé stránky Jak již bylo výše zmíněno, pro malé a střední podnikatele bývá velký problém nízký základní kapitál a s tím spojená dostupnost úvěrů a půjček. Při plnění závazků vůči dodavatelům může dojít ke krátkodobé platební neschopnosti. Při opakované platební neschopnosti může dojít až k insolvenčnímu řízení. Podnikatel by si měl dělat každý den CASH-FLOW (přehled finančních toků), aby věděl, zda obstojí svým závazkům a popřípadě sjednat krátkodobý úvěr nebo půjčku. V malých částkách slouží podnikatelské účty, které umožňují krátkodobé půjčky. Pro dobrou dostupnost cizího kapitálu si podnikatel musí obstarat záruku, což je v dnešní době ekonomické recese velký problém, ale tomu se budeme věnovat později. Stupeň technologické vybavenosti bývá u malých a středních podniků nízký. Jelikož nemají velký základní kapitál, musí si obstarat jednodušší a v mnoha případech starší výrobní zařízení. Vysoký stupeň improvizace je v tomto sektoru podnikání velkou výhodou, ale zastaralým výrobním zařízením dochází ke zvyšování nákladů na jednotku výroby. Dalším velikým problémem může být u malých a středních podniků nemožnost platit odborníky a specialisty. Vzdělávání zaměstnanců, odborná školení a rekvalifikační kurzy jsou pro podnikatele v malém a středním podniku mnohdy velice nákladné a podnikatelé jich oproti velkým podnikům tolik nevyužívají. 19
1.2 Celosvětová ekonomická krize První příčinnou celosvětové ekonomické krize byla hypoteční krize v roce 2007 8. Tato krize, která nejprve postihla USA, přerostla v celosvětovou. Celosvětové krizi napomohla uvolněná monetární politika centrálních bank, která umožnila nekontrolovanou úvěrovou expanzi. Když celosvětová krize udeřila naplno, potopila řadu velkých bank a finančních institucí. Cena ropy spadla ze závratných 147 dolarů za barel během několika měsíců na 40 dolarů. Z níže uvedeného obrázku je patrné, jaký dopad má celosvětová krize na jednotlivé státy. Nejvíce byly postiženy vysoce vyspělé státy, jako například USA, Rusko a Evropská Unie. Naopak státům, které se dodnes držely stranou a spíše podnikaly uzavřeně s pomalým růstem, těm se podařil velký posun. Mezi státy, kterých se hospodářská krize nedotkla, spíše je posílila a především upevnila jejich postavení na celosvětovém trhu, jsou Čína a Indie. Obrázek č. 1 Reálný růst HDP ve světě v roce 2009 Zdroj: Ekonomická krize 2008. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/ekonomicka_krize_2008>. 8 Ekonomická krize 2008. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/ekonomicka_krize_2008>. 20