VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Hornicko-geologická fakulta. Institut environmentálního inženýrství

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut environmentálního inženýrství MAPOVÁNÍ VÝSKYTU DRUHŮ EPIFYTNÍCH MECHOROSTŮ NA TOKU ŘEKY ODRY bakalářská práce Autor: Nikol Purčová Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Hana Franková Ostrava 2013

VŠB TECHNICAL UNIVERSITY OF OSTRAVA Faculty of Mining and Geology Institute of Environmental Engineering Charting species abundance of the epiphyte bryophytes on the river Odra bachelor s thesis Author: Supervisor: Nikol Purčová Mgr. Hana Franková Ostrava 2013

Chtěla bych poděkovat vedoucí této bakalářské práce Mgr. Haně Frankové za vedení, pomoc při jejím zpracování a poskytnuté rady. Děkuji mému spolužákovi Pavlu Zemanovi za veškerou spolupráci během této práce i celého studia.

Anotace Epifytické mechorosty jsou díky své silné závislosti na podmínkách prostředí zajímavým materiálem ke studiu, zvláště pak v rozmanitém prostředí, které vytváří Chráněná krajinná oblast Poodří. V předložené práci jsou graficky hodnoceny ekologické faktory, jako závislost mechorostů na dřevině, pozice druhů na dřevině, výška na kmeni a orientace ke světovým stranám. Tato práce se dále snaží o porovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu. Celkem bylo na pravém břehu nalezeno 20 druhů mechů na 9 různých dřevinách i vyvrácených kmenech. Nejčastější osídlované dřeviny byly Salix sp. a Fraxinus excelsior. Nejvýznamnějším nálezem je Nyholmiella obtusifolia, která byla v terénu nalezena s tobolkou. Tato práce obsahuje fotodokumentaci a výřezy map jednotlivých studovaných lokalit. Klíčová slova: chráněná krajinná oblast Poodří, epifytické mechorosty, porovnání druhové skladby, bioindikace

Summary Epiphytic bryophytes are due to its strong dependence on environmental conditions interesting material to study, especially in a diverse environment that creates a Protected area Poodří. In the present work are graphically evaluated environmental factors, such as the dependence of bryophytes on trees, the position of the trees, the trunk height and orientation to the cardinal. This work also seeks to compare the species composition of bryophytes on the right and left bank. Total on the right bank found 20 species of mosses on 9 different wood species and uprooted trunks. The most common species were colonized by Salix sp. and Fraxinus excelsior. A significant finding is Nyholmiella obtusifolia found with capsule. This work includes photographic documentation and map of studied localities. Keywords: Protected area Poodří, epiphytic bryophytes, comparing the species composition, bioindications

Seznam použitých zkratek Druhy mechorostů: AMBLSERP Amblystegium serpens BRACRUBA Brachythecium rubatulum BRACSALE Brachythecium salebrosum BRYUMORA Bryum moravicum CERAPURP Ceratodon purpureus DICRCIRR Dicranoweisia cirrata HYPNCUPR Hypnum cupressiforme LESKPOLY Leskea polycarpa NYHOOBTU Nyholmiella obtusifolia ORTHAFFI Orthotrichum affine ORTHANOM Orthotrichum anomalum ORTHDIAP Orthotrichum diaphanum ORTHPATE Orthorichum patens ORTHPUMI Orthotrichum pumilum ORTHSPEC Orthotrichum speciosum ORTHSTRA Orthotrichum stramineum PLATREPE Platygyrium repens PTERFILI Pterigynandum filiforme PYLAPOLY Pylaisia polyantha SYNTVIRE Syntrichia virescens Kategorie ohrožení: LC neohrožené

LC att neohrožené zasluhující pozornost DD va nezvěstné DD nedostatečně známé LR nt blízké ohrožení VU zranitelné EN ohrožené CR kriticky ohrožené RE regionálně vyhynulé Ostatní: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav CHKO Chráněná krajinná oblast nnpr návrh Národní přírodní rezervace

Seznam grafů Graf 1 Celkový počet nalezených druhů na pravém břehu... 20 Graf 2 Závislost druhu Amblystegium serpenst na dřevinách... 21 Graf 3 Závislost druhu Brachythecium salebrosum na dřevinách... 21 Graf 4 Závislost druhu Bryum moravicum na dřevinách... 21 Graf 5 Závislost druhu Ceratodon purpureus na dřevinách... 21 Graf 6 Závislostdruhu Dicranoweisia cirrata na dřevinách... 22 Graf 7 Závislost druhu Hypnum cupressiforme na dřevinách... 22 Graf 8 Závislost druhu Leskea polycarpa na dřevinách... 22 Graf 9 Závislost druhu Nyholmiella obtusifolia na dřevinách... 22 Graf 10 Závislost druhu Orthotrichum affine na dřevinách... 23 Graf 11 Závislost druhu Orthotrichum diaphanum na dřevinách... 23 Graf 12 Závislost druhu Orthotrichum speciosum na dřevinách... 23 Graf 13 Závislost druhu Orthotrichum stramineum na dřevinách... 23 Graf 14 Závislost druhu Pterigynandum filiforme na dřevinách... 24 Graf 15 Závislost druhu Pylasia polyantha na dřevinách... 24 Graf 16 Závislost mechorostů na výšce na kmeni... 24 Graf 17 Pozice mechorostů na dřevině... 25 Graf 18 Orientace růstu mechorostů na dřevině směrem k vodě nebo směrem od vody... 26 Graf 19 Orientace ke světovým stranám Amblystegium serpens... 27 Graf 20 Orientace ke světovým stranám Brachythecium salebrosum... 27 Graf 21 Orientace ke světovým stranám Bryum moravicum... 27 Graf 22 Orientace ke světovým stranám Leskea polycarpa... 27 Graf 23 Orientace ke světovým stranám Hypnum cupressiforme... 27 Graf 24 Orientace ke světovým stranám Nyholmiella obtusifolia... 27

Graf 25 Orientace ke světovým stranám Orthotrichum affine... 28 Graf 26 Orientace ke světovým stranám Ortfotrichum speciosum... 28 Graf 27 Orientace ke světovým stranám Orthotrichum stramineum... 28 Graf 28 Orientace ke světovým stranám Pterigynandum filiforme... 28 Graf 29 Celkový počet nalezených druhů v jednotlivých lokalitách nalezených na pravém a levém břehu... 29 Graf 30 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 1.. 29 Graf 31 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 2.. 30 Graf 32 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 3.. 30 Graf 33 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 4.. 31 Graf 34 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 5.. 31

Seznam obrázků Obrázek 1 Lokalita č. 1 Příměstská část (dostupné z: www.google.maps.cz)... 1 Obrázek 2 Lokalita č. 1 Příměstská oblast (Purčová, 2012)... 1 Obrázek 3 Lokalita č. 2 Polanka nad Odrou (dostupné z: www.google.maps.cz)... 2 Obrázek 4 Lokalita č. 2 Polanka nad Odrou (Purčová, 2012)... 2 Obrázek 5 Lokalita č. 3 Meandry Odry (dostupné z: www.google.maps.cz)... 3 Obrázek 6 Lokalita č. 3 Meandry Odry (Purčová, 2012)... 3 Obrázek 7 Lokalita č. 4 Košatka (dostupné z: www.google.maps.cz)... 4 Obrázek 8 Lokalita č. 4 Košatka (Pučová, 2012)... 4 Obrázek 9 Lokalita č. 5 Petřvaldík (dostupné z: www.google.maps.cz)... 5 Obrázek 10 Lokalita č. 5 Petřvaldík (Purčová, 2012)... 5 Obrázek 11 Bobr evropský (Purčová, 2012)... 6 Obrázek 12 Práce s buzolou (Purčová, 2012)... 6 Obrázek 13 Hypnum cupressiforme (Purčová, 2012)... 7 Obrázek 14 Nyholmiella obtusifollia (Purčová, 2012)... 7

Osnova 1. Úvod... 1 2. Cíle práce... 3 3. Obecná charakteristika mechorostů... 4 4. Charakteristika studovaného území... 6 4.1. Vymezení CHKO Poodří... 6 4.2. Geologie a geomorfologie... 6 4.3. Klimatologie... 6 4.4. Hydrologie... 7 4.5. Flóra... 7 4.6. Fauna... 8 5. Metodika... 10 5.1. Popis jednotlivých lokalit... 10 5.2. Metodika sběru... 11 5.3. Zpracování dat... 12 6. Seznam a popis nalezených druhů... 15 7. Výsledky práce... 20 7.1. Počet nalezených mechorostů... 20 7.2. Závislost mechorostů na dřevině... 20 7.3. Závislost mechorostů na výšce na kmeni... 24 7.4. Pozice mechorostů na dřevině... 25 7.5. Orientace růstu mechorostů směrem od vody nebo k vodě... 25 7.6. Orientace mechorostů ke světovým stranám... 26 7.7. Srovnání druhové skladby mechorostů podél pravého a levého toku řeky Odry. 28 8. Diskuze... 32

9. Závěr... 35 10. Použitá literatura... 36 11. Internetové zdroje... 40 Příloha... 41

1. Úvod Moravskoslezský kraj vždy patřil k oblastem s rozvinutým průmyslem a to hlavně těžebním, hutnickým, strojírenským a chemickým. Z tohoto důvodu zde docházelo k intenzivnímu znečišťování ovzduší vlivem člověka. Nejvyšší podíl těchto imisí tvoří oxid uhelnatý, oxid siřičitý, tuhé znečišťující látky a těkavé organické sloučeniny (ČHMÚ, Znečištění ovzduší v ČR [online] 2013-03-20). Právě oxid siřičitý, který vzniká spalováním fosilních paliv (uhlí, těžkých olejů) a tavením rud s obsahem síry, má negativní vliv na vegetaci. V atmosféře prochází řadou transformačních procesů, jejichž výsledkem může být kyselina siřičitá a sírová. U rostlin způsobuje postupnou degradaci tkání vlivem rozkladu chlorofylu (Pandey, 1983). Dlouho je známo, že zvláště epifytické mechorosty, podobně jako epifytické lišejníky, mizí z oblastí zasažených průmyslovými imisemi. Některé druhy se kvůli znečištěnému ovzduší začaly vyskytovat jen ojediněle a některé dokonce zmizely úplně. Ve své práci se o tom zmiňuje například Leblanc a Rao (1975). Barkman (1969) uvádí konkrétní případ, který se stal v Holandsku, kdy vlivem znečištěného ovzduší zmizelo 15 % terestrických a 13 % epifytických mechorostů. Citlivost mechorostů k znečištění ovzduší je odlišná, závisí především na stanovišti a na růstové formě určitého druhu. Bylo prokázáno, že oxid siřičitý je pro mechorosty a lišejníky mnohem toxičtější než ostatní polutanty (Häffner a kol., 2001). Většina z epifytických mechorostů nemůže existovat v průměrné koncentraci vyšší než 50 µg/m 3 (Váňa, 2006). Od roku 1988 v celé České republice zachycujeme prvotní klesající trendy ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prašným aerosolem. Mezi příčiny poklesu emisí patří příznivější meteorologické a rozptylové podmínky, účinnost přímých opatření k ochraně životního prostředí. Radikální změny nastávají v 90. letech, kdy zásluhou ekologizace a útlumu nejvíce znečišťujících výrob poklesly koncentrace oxidu siřičitého na 15 až 30 % hodnot a koncentrace polétavého prachu poklesly na 20 až 50 % hodnot z přelomu 80. a 90. let (ČHMÚ, Znečištění ovzduší v ČR [online] 2013-03-20). Podobně jako cévnaté rostliny patří mechorosty mezi více či méně spolehlivé indikátory ekologických faktorů stanoviště, na kterém se vyskytují. Každý druh vykazuje 2013 1

užší či širší rozpětí požadavků na světelné, vodní, teplotní či substrátové poměry stanoviště. Práce byla zaměřena na ekologii epifytických mechorostů, u kterých předpokládáme navracení se zpět na své původní lokality vlivem zlepšujícího se stavu ovzduší. Za vznikem této práce stojí zájem přispět získanými informacemi k lepšímu pochopení nároků epifytických mechorostů na okolní prostředí. 2013 2

2. Cíle práce Sběr a determinace epifytních mechorostů podél toku řeky Odry Hodnocení preferencí nalezených druhů z hlediska závislosti ekologických faktorů jakými jsou: výskyt na dřevině, výška na kmeni a orientace ke světovým stranám Porovnání druhové skladby epifytických mechorostů na pravém a levém břehu řeky Odry a popsání nalezených druhů 2013 3

3. Obecná charakteristika mechorostů Mechorosty patří stejně jako zelené řasy i všechny cévnaté rostliny mezi zelené rostliny. Na rozdíl od cévnatých rostlin se odlišují nepřítomností kořenů, cévních svazků a funkčních průduchů. V současné době skupina mechorostů zahrnuje tři samostatná oddělení: játrovky (Marchantiophyta), hlevíky (Anthocerotophyta) a mechy (Bryophyta) (Váňa, 2006). Ekologie epifytických mechorostů není zcela prozkoumána, ale díky mnoha různým pracím, které se zabývají touto tématikou, máme možnost pochopit jejich nároky na okolní prostředí. Barkman (1958) definuje epifyt jako organismus žijící na jiných rostlinách (forofytu), aniž by z jejich částí odčerpával vodu a živiny. Veškerou vodu a v ní rozpuštěné látky (ionty, živiny a dokonce i polutanty) přijímají mechorosty z atmosféry celým povrchem stélek přes buněčné stěny. Podzemní orgány nejsou prakticky schopny efektivního transportu a primárně plní funkci ukotvení rostlin k substrátu. Proto jsou tyto orgány příznačně nazývány příchytnými vlákny tzv. rhizoidy (Soldán, 2010). Z tohoto důvodu reagují mechorosty citlivěji na toxicitu a znečištění, kdy se využívá této vlastnosti při biomonitoringu a indikaci stavu znečištěného ovzduší, jak se zmiňuji dále. Epifytní mechorosty jsou zcela vázány na dřeviny. Osídlují stanoviště s vysokou vlhkostí v blízkosti stojatých nebo tekoucích vod (Kremer a Muhle, 1998). Podle Barkmana (1958) je vhodné rozlišovat epifyty na druhy obligátní a fakultativní. Obligátní epifyty jsou vázány na specifické podmínky, které jim vytváří forofyt, kdežto druhy fakultativní mají obecně širokou ekologickou valenci, a proto je můžeme nalézt na různých typech substrátu. Teoreticky je rozdíl mezi těmito druhy zřetelný na první pohled, ale aby se rozhodlo o některém druhu, zda je obligátní, musíme ho pozorovat na velkém počtu stanovišť. Kromě toho některé druhy můžeme považovat za fakultativní v jedné oblasti a obligátní v oblasti druhé. Tyto případy jsou způsobeny nedostatkem vhodných stanovišť, konkurencí nebo jinými klimatickými podmínkami. Szövényi, Hock a Tóth (2004) epifytní mechorosty rozdělili podle výšky. Mechorosty vyskytující se ve výšce do 60 cm označují za fakultativní, naopak ty, které 60 cm převyšují, nazývají obligátní. 2013 4

Determinace mechorostů není vždy jednoduchá, ani s použitím určovacích klíčů. U mechorostů zjišťujeme tzv. habituelní znaky (větvení, tvar a postavení lístků, tvar tobolky, ) někdy je však nutné studovat anatomické a morfologické znaky (počet zubů a charakter obústí, tvar čepičky, žebra, přítomnost/absence chlupů na pošvičce). (Plášek, 2005) Vzhledem k anatomické stavbě a fyziologii jsou mechorosty spolu s lišejníky považovány za citlivé bioindikátory kvality životního prostředí, zejména látek znečišťujících ovzduší (Lippo a kol., 1995). Nejcitlivěji na změny reagují epifytické mechorosty, např. játrovky z čeledi kovancovitých (Frullaniaceae) nebo mechy z čeledi šurpkovitých (Orthotrichaceae) (Kučera, 2012). Mechorosty se díky jejich pomalému mnohaletému růstu a omezené schopnosti aktivně se zbavit cizorodých látek využívají k biomonitoringu (Vuković a kol., 2013), kdy plní funkci dlouholetých záznamníků výskytu těžkých kovů a radioaktivních biotopů (Kučera, 2012). Váňa (2006) uvádí, že mechorosty jsou schopny snášet až 60x vyšší koncentrace těžkých kovů než cévnaté rostliny. Přítomnost nebo absence některých druhů a celkové složení bryoflóry, může vypovídat o stupni znečištění (Leblanc a Rao, 1975). Z tohoto důvodu mají epifytické mechorosty jako indikátory stavu životního prostředí pro potřeby ochrany přírody velký význam. 2013 5

4. Charakteristika studovaného území 4.1. Vymezení CHKO Poodří Chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO) Poodří byla vyhlášena Ministerstvem životního prostředí v roce 1991. Je jediným velkoplošným zvláště chráněným územím Ostravska. CHKO bylo zařazeno do seznamu mokřadních území mezinárodního významu podle Ramsarské konvence a také mezi světově a evropsky významná ptačí území (Koutecká, 2001). Území CHKO Poodří bylo vymezeno v severní části Moravské brány mezi obcemi Mankovice a Vražným nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Zasahuje do okresů Ostrava, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Plošná výměra činí 81,5 km 2 (Weissmannová, 2004). 4.2. Geologie a geomorfologie CHKO Poodří leží na rozhraní dvou významných geologických celků - Českého masivu a Západních Karpat. Toto území bylo v období pleistocénu v přímém dosahu kontinentálního pevninského ledovce. Dále proběhla řada erozních a akumulačních fází a ke konci pleistocénu se zde ukládaly i eolické spraše. V nivě řeky Odry docházelo k erozím a sedimentacím fluviálních štěrků. V období holocénu byly tyto sedimenty převrstvovány povodňovými hlínami, které tvoří dnešní povrch nivy. Současný reliéf krajiny byl dotvářen během čtvrtohor (AOPK ČR, [online] 2013-03-11). Podle geomorfologického členění České republiky spadá území CHKO Poodří do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západních Vněkarpatských sníženin, celku Moravská brána, podcelku Oderská brána, okrsků Oderská niva, Bartošovická pahorkatina a Klimkovická pahorkatina a podcelku Ostravská pánev (Neuschlová, 1999). 4.3. Klimatologie Chráněná krajinná oblast Poodří podle Quitta (1971) klimaticky odpovídá mírně teplé oblasti, charakterizované dlouhým, teplým a mírně suchým létem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. 2013 6

Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 8,0 C, přičemž průměrná teplota vzduchu v červenci dosahuje 17 až 18 C a v lednu -2 až -3 C. Průměrné roční úhrny atmosférických srážek činí 600 až 700 mm. Průměrná celková výška sněhu spadlého za rok činí 75 až 100 cm (Weissmannová, 2004). 4.4. Hydrologie Celé území CHKO Poodří spadá do povodí Odry. Délka toku je 57,5 km a podélný sklon se průměrně pohybuje okolo 1 až 2 promile (AOPK ČR, 2008). Řeka Odra je díky svému zachovalému, přirozenému silně meandrujícímu toku jediným nížinným tokem u nás (Neuschlová, 1999). Vodní režim nivy je v celém průběhu roku značně ovlivňován rozložením srážek a teplot, které mění průtoky. Každoroční povrchové záplavy mají zásadní význam pro existenci mokřadních společenstev (Weismannová, 2004). Tok má zachovalý průtokový režim, který není ovlivněn žádným větším technickým dílem v horní části povodí, a tak podporuje mokřadní ekosystémy (Neuschlová, 1999). 4.5. Flóra Pestrost květeny je v CHKO dána výskytem různých druhů stanovišť, jako jsou louky, vodní toky, stará říční ramena, mokřady, tůně, rybníky a lesy. Poodří patří mezi nejméně lesnatá chráněná krajinná území, protože rozloha lesů činí pouze 10 % (AOPK ČR, 2008). V jejich stromovém patře najdeme dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus leavis) a jilm habrolistý (Ulmus minor), v podrostu nalezneme česnáček lékařský (Alliaria petiolata), česnek medvědí (Allium ursinum), sasanku pryskyřníkovitou (Anemonoides ranunculoides), dymnivku dutou (Corydalis cava), křivatec žlutý (Gagea lutea) a sněženku podsněžník (Galanthus nivalis). Nejvýznamnější lesní společenstva jsou tvořena lužními lesy. V jižní části Poodří ve vyšších polohách nivy najdeme střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum) a ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), okrajově i ostřicové jaseniny (Carici remotae- Fraxinetum). V široké nivě je střídá tvrdý luh (Querco-Ulmetum) (Weissmannová, 2004). V mělkých okrajích rybníků a litorálech tůní tvoří výrazné útvary rákosiny (Phragmition communis). Poříční mokřady a rákosiny jsou tvořeny společenstvy svazu Phalaridion arundinacae, pobřeží drobných toků vegetací svazu Sparganio-Glycerion 2013 7

fluitantis (Weissmannová, 2004). Společenstva podél toků jsou místy silně narušována šířením invazních druhů rostlin, zejména se jedná o druhy křídlatek (Reynoutria japonica, Reynoutria sachalinensis) a netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) (AOPK ČR, 2008). Na místech se stagnující vodou nalezneme bažinné olšiny (Alnion glutinosae). Ve svahových polohách nebo na vyvýšených místech nivy se vyskytují lipové dubohabřiny (Tilio-Carpinetum). V bylinném patře převládá samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), mařinka vonná (Galium odoratum), rozrazil horský (Veronica montana). Křovinná společenstva jsou tvořena vegetací svazu Sambuco- Salicion capreae (Weissmannová, 2004). 4.6. Fauna Po stránce zoologické je CHKO Poodří stejně cenné, zvláště z hlediska ornitologického, tvoří jednu z hlavních tahových cest ptactva střední Evropou (Neuschlová, 1999). Mimořádně početné populace zvláště chráněných druhů vodního ptactva hnízdí v litorálních porostech na celých plochách rybníků. Žije zde kriticky ohrožený bukáč velký (Botaurus stellaris), všechny tři druhy potápek a kormorán velký (Phalacrocorax carbo), který v CHKO hnízdí od roku 1998. Nejhojnějším ptákem je racek chechtavý (Larus ridibundus), z pěvců to jsou například rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a cvrlička říční (Locustella fluviatilis) (Weissmannová, 2004). Periodické tůně obývají velice hodnotné populace žábronožek sněžních (Siphonophanes grubii), bylo zde potvrzeno rozmnožování populace kriticky ohroženého raka říčního (Astacus astacus) i populace kriticky ohroženého velvruba malířského (Unio pictorum). Dobře zdokumentovaná je fauna brouků, bylo zde zjištěno 124 druhů z čeledi střevlíkovitých (Carabidae) (Weissmannová, 2004). Důležitou bioindikační skupinou hmyzu, využívanou ke stanovování kvality vodních a mokřadních biotopů a ekosystémů, jsou vážky. Nalezneme zde vzácnou šídlatku velkoskvrnnou (Lestes macrostigma) a další vzácné druhy (Weissmannová, 2004). Výskyt vážek limituje změna výšky vodního sloupce, hospodaření na rybnících, kdy vypouštěním, vápněním a oráním dna rybníků je znemožněn larvální vývoj a růst vodní vegetace (Neuschlová, 1999). 2013 8

Obojživelníci v CHKO vytvářejí početné populace. Žije zde například čolek velký (Triturus cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha zelená (Bufo viridis), skokan štíhlý (Rana dalmatina) nebo rosnička zelená (Hyla arborea) (Weissmannová, 2004). Nejhodnotnější lokality výskytu a rozmnožování obojživelníků se nacházejí v I. a ve II. zóně CHKO (Neuschlová, 1999). Ze savců se v CHKO Poodří vyskytuje bobr evropský (Castor fiber) a jediná zvláště chráněná šelma- vydra říční (Lutra lutra). Drobné savce reprezentuje rejsek vodní (Neomys fodiens), hraboš mokřadní (Microtus agrestis) a částečně myšice temnopásá (Apodemus agrarius) (Weissmannová, 2004). 2013 9

5. Metodika Výzkum byl prováděn v CHKO Poodří podél toku řeky Odry na vymezeném území Ostrava Výškovice až po nnpr Oderský luh. Celkově činil tento úsek zhruba 16,5 km. 5.1. Popis jednotlivých lokalit Z hlediska lepšího vyhodnocení bylo zkoumané území rozděleno podle charakteru toku na 5 částí. Lokality byly vybrány podle různého působení města, vesnice a přírody na okolní krajinu. V lokalitě č. 1 předpokládáme menší výskyt epifytických druhů mechorostů z důvodu znečištění ovzduší blízkosti průmyslového města Ostravy. Lokalita č. 2 tvoří přechod od příměstské části k části přírodní. Naopak lokalita č. 3 vytváří výhodné přírodní podmínky pro epifyty svými četnými meandry a kvalitními dřevinami. Lokality č. 4 a 5 byly vybrány podle podobných přírodních podmínek. Lokalita č. 1: Příměstská část Na levé straně břehu se nachází rezervace Polanský les, který leží při hranicích katastrů Zábřeh, Výškovice a Svinov. Oblast je charakteristická regulovaným tokem řeky Odry, které je jen mírně zvlněné. Tento úsek měřil zhruba 2,5 km. Vymezení GPS souřadnicemi: začátek 49 47 42.52 N, 18 12 58.13 E, konec 49 46 54.25 N, 18 12 6.81 E. Fotografie k nahlédnutí v příloze - Obrázek 2. Lokalita č. 2: Oblast okolo Polanky nad Odrou Přímé koryto řeky s nepatrnými záhyby. Břehy hojně obklopují společenstva křídlatek. Tento úsek tvořil zhruba 1 km. Vymezení GPS souřadnicemi začátek: 49 46 54.25 N, 18 12 6.81 E, konec 49 46 40.19 N, 18 11 45.54 E. Fotografie k nahlédnutí v příloze - Obrázek 4. Lokalita č. 3: Meandry Odry Koryto řeky tvoří četné meandry, břehy jsou velice strmé s kvalitním dřevinným porostem. Tento úsek tvořil zhruba 7,5 km. Vymezení GPS souřadnicemi začátek: 2013 10

49 46 40.19 N, 18 11 45.54 E, konec 49 44 33.7 N, 18 9 47.68 E. Fotografie k nahlédnutí v příloze - Obrázek 6. Lokalita č. 4: Oblast Košatka Koryto řeky se pozvolna vlní, má zde mnoho přítoků a slepých ramen. Tento úsek měřil zhruba 3,5 km. Vymezení GPS souřadnicemi začátek: 49 44 33.7 N, 18 9 47.68 E, konec 49 43 35.04 N, 18 18 4.14 E. Fotografie k nahlédnutí v příloze - Obrázek 8. Lokalita č. 5: Oblast Petřvaldík Koryto řeky se záhyby, břehy strmější. Tento úsek tvořil zhruba 2 km. Vymezení GPS souřadnicemi začátek: 49 43 35.04 N, 18 18 4.14 E, konec 49 43 10.70 N, 18 7 23.73 E. Fotografie k nahlédnutí v příloze - Obrázek 10. 5.2. Metodika sběru Sběr epifytních mechorostů byl prováděn podél pravého břehového pásma toku řeky Odry, v rozmezí přibližně 10 m od toku. Tato vzdálenost je pro epifytické mechorosty nejvýhodnějším stanovištěm pro zásobení vody vzdušnou vlhkostí (Barkman, 1958). Sběr materiálu probíhal jak na dřevinách, tak na vyvrácených kmenech. GPS souřadnice byly zaměřovány na každém začátku a konci dané lokality. Rozsáhlý terénní výzkum byl rozdělen na úsek pravého a levého břehového pásma, přičemž mým úkolem bylo kompletní mapování pravého břehu. Levý břeh v rámci své bakalářské práce mapoval Pavel Zeman, se kterým jsem spolupracovala. Výsledky byly hodnoceny pro jednotlivý břeh zvlášť a pro srovnání obou břehů také dohromady. Mezi výhody sběru mechorostů patří především to, že se dají sbírat v jakémkoli ročním období. Z trsu mechorostu vybereme pokud možno dobře vyvinuté rostlinky s tobolkami. Sbíráme úměrně velkou část trsu, většinou nám postačí vzorky o velikosti 2x2 cm až 5x5 cm. Sebraný vzorek na místě zbavíme hlíny a nečistot. Odebraný vzorek vložíme do bryologické obálky a zapíšeme si veškeré geografické a ekologické údaje. Po návratu z terénu sebrané položky vybalíme a necháme usušit (Plášek, 2005). 2013 11

U každého vzorku sebraného z kůry stromů jsem zapisovala tyto ekologické údaje: typ dřeviny orientace ke světovým stranám, určovaná buzolou datum sběru výška vyskytující se populace na kmeni (v cm) pozice mechu na dřevině (kmen, větev, kořeny) růst společenstva na dřevině směrem k řece nebo směrem od řeky sklon stékající vody po kmeni Ekologické charakteristiky a jejich kombinace vypovídají o nárocích jednotlivých druhů. Například u typu dřeviny je důležitý obsah živin na borce stromu a její fyzikální a chemické vlastnosti. Pozice mechu na dřevině předpokládá menší schopnost retence vody u kolmě rostlého kmene než u šikmě rostlé větve. Výška vyskytující se populace na kmeni určuje, zda se jedná o druhy fakultativní či obligátní. Druhy, které osídlují dřeviny směrem k řece, budou více závislé na vzdušné vlhkosti, protože ta směrem od vodního toku klesá. Evropské druhy, které jsou více orientovány na jih, mohou mít větší sklon k vysychání, protože na jižní straně kmenů stromů je podle Barkmana (1958) nejvyšší teplota a evaporace. Ale i tento faktor může narušovat sklon kmene, dopadající sluneční paprsky, stín koruny stromu, vítr atd. Determinace sebraných vzorků probíhala v laboratoři pomocí binokulární lupy a dalších mikroskopovacích pomůcek (podložní sklíčko, pipetovací pinzeta, voda). K determinaci druhů sloužily publikace Kubešová a kol. (2006): Mechorosty: součást naší přírody; Vondráček (1993): Revize a rozšíření druhů rodu Orthotrichum Hedw. v České a Slovenské republice (Musci); Plášek (2012): Klíč pro determinaci zástupců rodů Orthotrichum a Nyholmiella v České republice. Nomenklatura je sjednocena podle podle publikace Kučera, Váňa a Hradílek (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and brief analysis. 5.3. Zpracování dat Veškerá data získaná z terénu byla zapisována do tabulky (viz CD příloha) a graficky zpracována v programu Microsoft Excel. Pro vhodné zpracování dat a lepší 2013 12

orientaci v grafech byly názvy mechorostů nahrazeny zkratkami, které se skládaly z osmi znaků, např. Amblystegium serpens bylo nahrazeno zkratkou AMBLSERP. Vysvětlivky zapisovaných hodnot v tabulce Microsoft Excel: Veškeré názvy mechorostů byly i zde nahrazeny 8 znaky, např. Amblystegium serpens bylo nahrazeno zkratkou AMBLSERP. Názvy lokalit se označovaly pouze číslicí. Příměstská část byla nahrazena 1. Lokalita Polanka nad Odrou 2. Lokalita meandry Odry se zapisovala jako 3. Lokalita Košatka byla značena 4 a Petřvaldík 5. Do políčka habitat jsme zaznamenávali nález druhu na dřevině, tedy buď kořen, kmen, větev nebo vyvrácený kmen. V políčku expozice ke světovým stranám, orientace druhu k vodě nebo od vody a u sklonu se zapisovala pouze 1 a 0, kde 1 znamenala přítomnost a 0 nepřítomnost. Statisticky byla data vyhodnocována mnohorozměrnou analýzou (pracuje s více závislými proměnnými současně) v programu CANOCO. I zde bylo potřeba vytvořit tabulku s daty v programu Microsof Excel (viz CD příloha), specificky ji zakódovat a teprve potom se data mohou importovat do programu. Vysvětlivky zapisovaných hodnot pro práci s programem CANOCO: Názvy druhů byly opět zapisovány zkratkou z 8 znaků, např. Amblystegium serpens bylo nahrazeno zkratkou AMBLSERP. Názvy dřevin se zapisovaly pouze rodovým názvem, např. Acer, Salix, Tilia Výška mechorostů na kmeni byla označena anglicky height a byly zde zapisovány rozměry v centimetrech. U výskytu mechorostu na dřevině, orientace ke světovým stranám, orientace růstu druhu od vody nebo k vodě a sklonu se opět zapisovala 1 pro přítomnost a 0 pro nepřítomnost. Pro naši potřebu byla vybrána přímá unimodální analýza nezávislé proměnné prostředí CCA (canonical correspondence analysis). Používali jsme kódování informací o druzích a environmentálních proměnných (orientace, ke světovým stranám, orientace růstu druhů směrem od vody nebo k vodě, sklon, výška). 2013 13

CANOCO je specializovaný program na analýzu fytocenologických dat. Mezi jeho výhody patří jednoduchá práce s daty, možnost použití unimodálních technik, které ve většině programů chybí. Při zadání analýzy je třeba specifikovat, jaký typ projekce chceme zdůraznit a jaký naopak potlačit. Manipulací těchto voleb lze dosáhnout mnoha rozmanitých výsledků (Herben a Münzbergová, 2001). 2013 14

6. Seznam a popis nalezených druhů V této kapitole je uveden seznam nalezených druhů s jejich krátkou charakteristikou. Nomenklatura je sjednocena podle publikace Kučera, Váňa a Hradílek (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and brief analysis. Kategorie ohrožení: LC neohrožené LC att neohrožené zasluhující pozornost DD va nezvěstné DD nedostatečně známé LR nt blízké ohrožení VU zranitelné EN ohrožené CR kriticky ohrožené RE regionálně vyhynulé Část nalezených druhů v době sběru byla sterilní, tudíž nebylo možné nalezené populace zařadit blíže do druhu. Jedná se hlavně o druh Orthotrichum, jehož hlavní determinační znaky se z velké míry nacházejí na tobolce. Amblystegium serpens (Hedw.) Schimp. LC V České republice rozšířen od nížin až do hor. Tento druh je velice variabilní ve tvaru a velikosti. Vyskytuje se na zemi, kamení, dřevě, betonu (Kučera a kol., 2006). Brachythecium rubatulum (Hedw.) Schimp. LC Častěji preferuje stinná až polostinná stanoviště. Vyskytuje se epifyticky na bázích stromů, epifylicky na dřevu převážně listnatých stromů v různém stupni rozkladu (Kučera a kol., 2006). 2013 15

Brachythecium salebrosum (Hoffm. ex F. Weber et D. Mohr.) Schimp. LC Jeden z nejhojnějších druhů v České republice, vyhýbá se pouze nejextremnějším stanovištím. Preferuje otevřená stanoviště. Vyskytuje se epifyticky na bázích stromů s bazičtější borkou (Kučera a kol., 2006). Bryum moravicum Podp. (Bryum laevifilum Syed.) LC Nejčastěji se vyskytuje epifyticky na borce a bázích listnatých dřevin, vzácněji na obvykle stinných kamenech a skalách, hnijícím dřevě (Kučera a kol., 2006). Ceratodon purpureus (Hedw.) Brid. LC Druh tolerantní ke znečištění prostředí. Vyskytuje se na rozličných stanovištích zemi, skalách, dřevě zejména jako kolonizátor narušovaných biotopů (Kučera a kol., 2006). Dicranoweisia cirrata (Hedw.) Lindb. LC V poslední době se tento druh velice rychle a snadno rozšiřuje. Odolný ke znečištění ovzduší. Nejčastěji se vyskytuje epifyticky a epifylicky na listnatých stromech v nižších a středních polohách (Kučera a kol., 2006). Hypnum cupressiforme (Hedw.) LC Vyskytuje se v mnoha formách, např. na hladké kůře, skalách a mnoha druzích substrátů. V České republice velice rozšířený druh (Kubešová a kol., 2009). Fotografie k nahlédnutí v příloze - Obrázek 13. Leskea polycarpa (Hedw.) LC Především se vyskytuje epifyticky na kůře listnatých stromů, méně často na stinných bazických skalách a kamenech. Převážně sbírán v nížinách a pahorkatinách, výše v horách vzácný (Kučera a kol., 2006). 2013 16

Nyholmiella obtusifolia (Orthotrichum obtusifolium) (Brid.) Holmen et E. Warncke LC U nás často pouze sterilní druh, avšak podle vejčitě podlouhlých lístků a hnědých rozmnožovacích tělísek snadno poznatelný. Často roste na druhotném stanovišti, především na skalách, zdech, stromech. Nejčastěji roste na dřevinách rodu Populus, Salix sp., Malus a Acer pseudoplatanus. Z jehličnanů se uvádí Pinus sp. a Abies alba (Vondráček, 1993). Fotografie k nahlédnutí v příloze - Obrázek 14. Orthotrichum affine Schrad. ex Brid. LC Považován za druh hybridního původu mezi O. speciosum a O. fastigiatum. Vyskytuje se na téměř všech domácích listnatých dřevinách. Nejčastěji Salix sp., Populus sp., Fraxinus excelsior. Z jehličnatých dřevin je udáván na Pinus sp (Vondráček, 1993). Orthotrichum anomalum Hedw. LC Velmi častý druh na celém území ČR. Nachází na druhotném stanovišti, především na cementovém zdivu a kamenech. Z dřevin jsou jako hostitelé udáváni Alnus, Juglans regia a Acer (Vondráček, 1993). Orthotrichum diaphanum Schard. ex Brid. LC Velmi dobře poznatelný podle listů, které jsou ukončené bezbarvým chlupem. Roste nejčastěji na zdivu a z dřevin převládá Populus sp., Salix sp., Juglans regia, Abies alba, Pinus sp. Z jehličnanů roste na Abies alba a Pinus sp. Na ostatních dřevinách roste jen zřídka (Vondráček, 1993). Orthorichum patens Bruch. ex Brid. LR-nt Tento druh je možné zaměnit s O. stramineum, ale na rozdíl od něho má vždy jen 8 brvek vnitřního obústí. Dříve vzácný druh, dnes nalézaný častěji. Na našem území sbírán na různých dřevinách (Vondráček, 1993; Plášek, 2012). 2013 17

Orthotrichum pumilum Sw. ex Anon. LC Nejběžnější druh rodu Orthotrichum u nás. Tento druh je často zaměňován s jinými druhy, protože je značně proměnlivý ve tvaru lístků. Roste při silnicích s větší prašností, kamenných zdech i dřevinách. Z dřevin preferuje Populus sp., Salix sp., Juglans regi, Malus na ostatních druzích dřevin byl nalezen jen ojediněle (Vondráček, 1993). Orthotrichum speciosum Nees. LC U nás výhradně epifytický druh proměnlivý svou velikostí. Nejčastějšími hostiteli jsou druhy rodu Salix, Fraxinus excelsior, Populus sp., Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, Sorbus sp. Je udáván také na Abies alba, Pinus sp. (Vondráčk,1993). Orthotrichum stramineum Hornsch. ex Brid. LC Velmi roztroušený druh, v současné době častěji roste ve vyšších polohách. Nejčastějšími hostiteli jsou Fagus sylvatica, Acer psaudoplatanus, Salix sp., Sorbus aucuparia (Vondráček, 1993). Platygyrium repens (Brid.) Schimp. LC Epifytický druh v CHKO nejčastěji nalezen na Salix sp. a Quercus robur. Pterigynandum filiforme Hedw. LC Poměrně hojně se vyskytuje na kmenech listnatých stromů a na skalách (Kubešová a kol., 2009). V nížinách se vyskytuje velmi vzácně (Kremer a Muhle, 1998). Pylaisia polyantha (Hedw.) Schimp. LC Epifytický druh na borce listnatých stromů (Kučera a kol., 2006). 2013 18

Syntrichia virescens (De Not.) Ochyra LC Tento druh je poměrně variabilní ve velikosti. Nejčastěji se vyskytuje epifyticky na borce listnatých stromů, ale můžeme ho nalézt i na sekundárních stanovištích jako je beton (Kučera a kol., 2006). 2013 19

AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPATE ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Počet nálezů Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 7. Výsledky práce 7.1. Počet nalezených mechorostů Celkem bylo na pravém břehu nalezeno 478 vzorků. Graf 1 ukazuje, že nejvíce se vyskytovaly tyto druhy: Brachythecium salebrosum, Hypnum cupressiforme, Leskea polycarpa a Orthotrichum affine. K nejvýznamnějším nálezům na studovaném území ovšem patří Nyholmiella obtusifolia, která byla nalezena s tobolkou a Orthotrichum patens, což je druh, který podle kategorie ohrožení má označení LR nt, tedy blízké ohrožení. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Graf 1 Celkový počet nalezených druhů na pravém břehu 7.2. Závislost mechorostů na dřevině Graf 2 až Graf 15 znázorňují závislost mechorostů na dřevině. Šest druhů mechorostů, které se vyskytovaly na méně než dvou druzích dřeviny, nebyly graficky zpracovány. Sběr probíhal na 9 různých dřevinách a na vyvrácených kmenech. Nejvíce rozšířenými dřevinami byla Salix. sp, Populus nigra a vyvrácené kmeny. 2013 20

Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Amblystegium serpens 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Brachythecium salebrosum Graf 2 Závislost druhu Amblystegium serpenst na dřevinách Graf 3 Závislost druhu Brachythecium salebrosum na dřevinách 35 30 25 20 15 10 5 0 Bryum moravicum 6 5 4 3 2 1 0 Ceratodon purpureus Graf 4 Závislost druhu Bryum moravicum na dřevinách Graf 5 Závislost druhu Ceratodon purpureus na dřevinách 2013 21

Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Dicranoweisia cirrata 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Hypnum cupressiforme Graf 6 Závislostdruhu Dicranoweisia cirrata na dřevinách Graf 7 Závislost druhu Hypnum cupressiforme na dřevinách 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Leskea polycarpa 14 12 10 8 6 4 2 0 Nyholmiella obtusifolia Graf 8 Závislost druhu Leskea polycarpa na dřevinách Graf 9 Závislost druhu Nyholmiella obtusifolia na dřevinách 2013 22

Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 35 30 25 20 15 10 5 0 Orthotrichum affine 6 5 4 3 2 1 0 Orthotrichum diaphanum Graf 10 Závislost druhu Orthotrichum affine na dřevinách Graf 11 Závislost druhu Orthotrichum diaphanum na dřevinách 14 12 10 8 6 4 2 0 Orthotrichum speciosum 6 5 4 3 2 1 0 Orthotrichum stramineum Graf 12 Závislost druhu Orthotrichum speciosum na dřevinách Graf 13 Závislost druhu Orthotrichum stramineum na dřevinách 2013 23

AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPATE ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Početnálezů Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Acer platanoides Alnus glutinosa Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Quercus robur Salix sp. Sambucus nigra Tilia cordata Vyvrácený kmen Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry Pterigynandum filiforme Pylasia polyantha 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Graf 14 Závislost druhu Pterigynandum filiforme na dřevinách Graf 15 Závislost druhu Pylasia polyantha na dřevinách 7.3. Závislost mechorostů na výšce na kmeni Níže uvedený Graf 16 znázorňuje výskyt epifytních mechorostů v závislosti na výšce na kmeni. Mezi obligátní epifyty můžeme zařadit všechny druhy Orthotrichum, které jednoznačně osídlují vyšší pozice na kmeni. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 60 cm a více 0-60 cm Graf 16 Závislost mechorostů na výšce na kmeni 2013 24

AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPATE ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Počet nálezů Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 7.4. Pozice mechorostů na dřevině Graf 17 znázorňuje pozici mechorostů na dřevině. Druhy čeledi Orthotrichaceae se vyskytují nejčastěji výše na kmeni stromu nebo koncích větví. Báze stromů osídlují nejčastěji bokoplodé druhy Brachythecium salebrosum, Hypnum cupressiforme. 60 50 40 30 20 10 Větev Kmen Kořeny 0 Graf 17 Pozice mechorostů na dřevině 7.5. Orientace růstu mechorostů směrem od vody nebo k vodě Graf 18 znázorňuje celkovou orientaci růstu mechorostů na obou březích směrem od vody nebo k vodě, která byla testována pomocí CCA analýzy. Před vytvořením byly odfiltrovány druhy, které se vyskytovaly v počtu menším než 10 nálezů. První kanonická osa vysvětluje 23,7 % variability druhů na environmentální proměnné směrem k vodě. Druhá kanonická osa vysvětluje ze 7,1 % druhy, které se vyskytují směrem od vody. Druhy Bryum moravicum, Brachythecium salebrosum, Leskea polycarpa, Nyholmiella obtusifolia, Orthotrichum affine, Orthotrichum diphanum a Sntrichia virescens více preferovaly směr růstu směrem od vody. 2013 25

-1.0 0.6 Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry od_vody LESKPOLY ORTHAFFI BRYUMORA SYNTRURA NYHOOBTU BRACSALE ORTHDIAP BRACRUBA PYLAPOLY ORTHSPEC AMBLSERP CERAPURP PTERFILI HYPNCUPR ORTHSTRA SYNTVIRE PLATREPE DICRCIRA ORTHPUMI k_vode -0.6 1.0 Graf 18 Orientace růstu mechorostů na dřevině (CCA analýza) směrem k vodě nebo od vody 7.6. Orientace mechorostů ke světovým stranám Orientaci ke světovým stranám jednotlivých druhů mechorostů znázorňují Graf 19 až Graf 28. Méně početné druhy nebyly graficky znázorněny. Pouze druhy Amblystegium serpens a Orthotrichum speciosum jsou orientovány výhradně na SZ a Orthotrichum stramineum na J stranu. Ostatní druhy se vyskytovaly se stejnou pravděpodobností na všech světových stranách. 2013 26

60,0% SZ 40,0% S SV 30,0% SZ 20,0% S SV 20,0% 10,0% Z 0,0% V Z 0,0% V JZ JV JZ JV J J Graf 19 Orientace ke světovým stranám Amblystegium serpens Graf 20 Orientace ke světovým stranám Brachythecium salebrosum Z 30,0% SZ 20,0% 10,0% 0,0% S SV V Z 20,0% SZ 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% S SV V JZ JV JZ JV J J Graf 21 Orientace ke světovým stranám Bryum moravicum Graf 23 Orientace ke světovým stranám Hypnum cupressiforme 30,0% SZ 20,0% S SV 30,0% SZ 20,0% S SV 10,0% 10,0% Z 0,0% V Z 0,0% V JZ JV JZ JV J J Graf 22 Orientace ke světovým stranám Leskea polycarpa Graf 24 Orientace ke světovým stranám Nyholmiella obtusifolia 2013 27

Z 20,0% SZ 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% S SV V Z SZ 40% 30% 20% 10% 0% S SV V JZ JV JZ JV J J Graf 25 Orientace ke světovým stranám Orthotrichum affine Graf 27 Orientace ke světovým stranám Orthotrichum stramineum Z 40,0% SZ 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% S SV V 30,0% SZ 20,0% 10,0% Z 0,0% S SV V JZ JV JZ JV J J Graf 26 Orientace ke světovým stranám Ortfotrichum speciosum Graf 28 Orientace ke světovým stranám Pterigynandum filiforme 7.7. Srovnání druhové skladby mechorostů podél pravého a levého toku řeky Odry Graf 29 shrnuje počet nalezených druhů mechorostů na jednotlivých lokalitách na pravém a levém břehu řeky Odry. Celkový počet nalezených druhů na obou březích je roven 32. Z grafu je patrné, že levý břeh co se týče počtu druhů, je bohatší. Graf 30 až Graf 34 ukazuje srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v jednotlivých lokalitách. Druhy, které se vyskytovaly v počtu menším než 2 ve více lokalitách, nebyly dále graficky znázorněny. 2013 28

AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Počet nálezů Počet druhů Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 25 20 15 10 Pravý břeh Levý břeh 5 0 Lokalita 1. Lokalita 2. Lokalita 3. Lokalita 4. Lokalita 5. Graf 29 Celkový počet nalezených druhů v jednotlivých lokalitách na pravém a levém břehu 35 30 25 20 15 10 5 Pravý břeh Levý břeh 0 Graf 30 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 1 2013 29

AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Počet nálezů AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Počet nálezů Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Pravý břeh Levý břeh Graf 31 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 2 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý břeh Levý břeh Graf 32 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 3 2013 30

AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Počet nálezů AMSLSERP BRACRUBA BRACSALE BRYUMORA CERAPURP DICRCIRR HYPNCUPR LESKPOLY NYHOOBTU ORTHAFFI ORTHANOM ORTHDIAP ORTHPUMI ORTHSPEC ORTHSTRA PLATREPE PTERFILI PYPAPOLY SYNTVIRE Počet nálezů Nikol Purčová: Mapování epifytních mechorostů na toku řeky Odry 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý břeh Levý břeh Graf 33 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 4 35 30 25 20 15 10 5 Pravý břeh Levý břeh 0 Graf 34 Srovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu v lokalitě č. 5 2013 31

8. Diskuze Počet druhů na pravém břehu Na pravém břehu bylo nalezeno 20 druhů mechorostů. Nejvíce se vyskytovaly tyto druhy: Brachythecium salebrosum, Bryum moravicum, Hypnum cupressiforme, Leskea polycarpa, Orthotrichum affine. Naopak vzácně se vyskytovaly druhy Orthotrichum anomalum, Orthotrichum patens, Orthotrichum pumillum, Platygyrium repens a Syntrichia virescens s počtem menším než 5. Srovnání pravého a levého břehu Celkově na obou březích řeky Odry bylo nalezeno 32 druhů mechorostů na 13 různých typech dřevin. Druhová pestrost i počet nasbíraných vzorků byl vyšší na levém břehu. Tato skutečnost může být dána tím, že je levý břeh převážně tvořen lesním lemem, kdežto pravý břeh lemem lučním. Lesní lem vytváří pro mechorosty výhodnější podmínky, protože je zde dostatek světla a vyšší vzdušná vlhkost než na otevřeném prostranství, kde je zástin minimální. Na pravém břehu byly nalezeny cenné příspěvky druhu Orthotrichum patens a Nyholmiella obtusifolia. Orthotrichum patens je jediný nalezený druh, který má v kategorii ohroženosti statut blízký ohrožení. Nyholmiella obtusifolia byl nalezen v terénu s tobolkou. Tento nález je velmi ojedinělý a poměrně vzácný, protože se u nás nachází pouze jako sterilní. Během bryologického průzkumu v severovýchodním Polsku v roce 2009 2011, kde je Nyholmiella obtusifolia poměrně běžný druh, byl sporofyt nalezen pouze u čtyř populací, což představuje přibližně 7 % ze všech zkoumaných populací (Sawicki, Plášek a Szczecińska, 2011). Levý břeh se může pochlubit nálezy druhu Orthotrichum lyellii, což je poměrně vzácný druh, který má stupeň ohrožení LC att, tedy druh zasluhující pozornost. Nález druhu Dicrnoweisia cirrata zasluhuje také pozornost, protože je dnes považován za druh invazní. Jeho rozšíření v České republice publikoval Plášek (2001). Tento druh je u nás zaznamenám na 159 lokalitách. Je odolný proti znečištění a v mnoha případech byl nalezen s množstvím gem, které umožňují jeho rozšíření. Nejčastěji 2013 32

se vyskytuje jako epifyt na vrbě a lípě (Plášek, 2011). V CHKO Poodří byl tento druh zaznamenán na těchto dřevinách ve všech studovaných lokalitách. Závislost mechorostů na dřevině Sběr mechorostů probíhal na 9 různých dřevinách a na vyvrácených kmenech. Z dostupných dat vyplývá (Graf 2 až Graf 15), že nejčastějšími osídlovanými dřevinami byly Salix sp. a Fraxinus excelsior. Tento fakt je s největší pravděpodobností ovlivněn tím, že sběr probíhal v břehovém pásmu CHKO Poodří, kde převažují právě tyto druhy dřevin. Toto zjištění koresponduje s výsledky v publikacích od Kubešové a kol. (2009) a Vondráčkem 1993), kdy tyto druhy dřevin u stejných druhů mechorostů, také určují za nejčastěji osídlované. Závislost mechorostů na výšce na kmeni Z Graf 16 vyplývá, že druhy rodu Orthotrichum se téměř nevyskytovaly pod hranicí 60 cm nad zemí. Mezi fakultativní druhy řadíme Amblystegium serpens a Hypnum cupressiforme. Pozice mechorostů na dřevině Strom jako stanoviště je poměrně extrémní povahy. Různé strany kmene mají všeobecně zcela jiné mikroklima. To je způsobeno třemi příčinami: 1. Směr osvětlení není stejný s výjimkou bezstromových oblastí. 2. Ve většině oblastí převládá jeden nebo dva směry větru. 3. Sklon kmene ve všech směrech není nikdy stejný (Barkman, 1958). Nejvíce nalezených druhů rodu Orthotrichum se vyskytovalo na kmeni stromu a větvích. Je to pravděpodobně ovlivněno sběrem mechorostů nejčastěji na dřevině Salix sp. Bokoplodé mechorosty jako Hypnum cupressiforme a Leskea polycarpa naopak osídlovaly báze stromů. Závislost orientace mechorostů směrem od vody nebo k vodě Při zapisování této ekologické charakteristiky, jsme předpovídali vyšší zastoupení mechorostů směrem k řece, kvůli zásobování vzdušné vlhkosti. Statistické zpracování v programu CANOCO, však tuto teorii vyvrátila. Mechorosty osídlovaly ve většině případů kmeny směrem od řeky. Celková variabilita je ovšem nízká, činí pouze 16,5 %, takže tato studovaná environmentální proměnná nemá na mechorosty zásadní vliv. Orientace růstu směrem k vodě preferovaly pouze druhy: Dicranoweisia cirrata, 2013 33

Orthotrichum pumilum, Orthotrichum speciosum, Pterigynandum filiforme a Pylaisia polyantha. Orientace ke světovým stranám Většina nalezených druhů neprojevila závislost k určité světové straně a se stejnou pravděpodobností byly nalézány na všech stranách stejně. Jen druhy Amblystegium serpens a Orthotrichum speciosum preferovaly směr severní až severozápadní, které jsou během dne méně osluněny. 2013 34

9. Závěr V této práci jsem se zabývala mapováním epifytických mechorostů, což zahrnovalo jejich sběr v terénu, determinaci v laboratoři a následné hodnocení ekologických faktorů nalezených druhů z hlediska závislosti výskytu na dřevině, výšce na kmeni, orientaci ke světovým stranám. Hlavním cílem bylo srovnat druhovou skladbu mechorostů na pravém a levém břehu řeky Odry na studovaném území CHKO Poodří. Na pravém břehu řeky Odry bylo nalezeno celkem 20 druhů mechů, které se vyskytovaly na 9 různých dřevinách i vyvrácených kmenech. Epifytické mechorosty nejčastěji osídlovaly dřeviny Salix sp. a Fraxinus excelsior, což koresponduje i s nastudovanou literaturou. Závislost mechorostů na výšce na kmeni nám rozděluje epifytní mechorosty na obligátní a fakultativní. Z grafu č. 16 je evidentní, že téměř všechny druhy rodu Orthotrichum můžeme zařadit mezi obligátní mechorosty. Pomocí statistické analýzy jsme zhodnotili závislost růstu mechorostů orientovaných směrem k vodě nebo od vody. Výsledky se ukázaly jako neprůkazné a druhy neprojevovaly vůči této proměnné závislost. Při zapisování této ekologické charakteristiky jsme předpovídali vyšší zastoupení mechorostů směrem k řece. Tuto orientaci preferovalo pouze 5 druhů. Celkem na obou březích řeky Odry bylo nalezeno 1512 vzorků mechorostů. Mezi cenné příspěvky patří Nyholmiella obtusifolia nalezena v terénu s tobolkou. Orthotrichum patens, který je v kategorii ohroženosti blízký ohrožení a Orthotrichum lyellii zasluhuje pozornost. Při porovnání druhové skladby mechorostů na pravém a levém břehu jsme došli k závěru, že vlivem převažujícího lesního lemu se na levém břehu vyskytovalo více druhů mechorostů. 2013 35

10. Použitá literatura AOPK ČR. Rozbory chráněné krajinné oblasti Poodří. 2008, 121 s. BARKMAN, J. J. Phytosociology and ecology of cryptogamic epiphytes. Assen: Van Gorcum, 1958. 628 pp. BARKMAN, J. J. The influence of air pollution on bryophytes and lichens. Air Pollution: Proceeding of the Firnt Europaean Congrees of the Influence of Air Pollution on Plants and Animals. 1969. s. 197-209. HÄFFNER, Eva, Bohumir LOMSKÝ, Vladimir HYNEK, Jan Erik HÄLLGREN, Franc BATIČ a Hardy PFANZ. Air pollution and lichen physiology. Physiological responses of differen lichens in a transplant experiment following an SO2-gradient. Water, Air, and Soil Pollution. 2001, roč. 132, 1/4, s. 185-201. ISSN 00496979. DOI: 10.1023/A:1011907530430. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1023/a:1011907530430 HERBEN, Tomáš a Zuzana MÜNZBERGOVÁ. Zpracování geobotanických dat v příkladech: Část I.: Data o druhovém složení. Praha, 2001, 91 s. KOUTECKÁ, Věra. Příroda Ostravy = Ostrava's natural environment = Die Natur von Ostrava. Ostrava: Statutární Město, 2001. ISBN 80-238-7283-4. KUBEŠOVÁ, Svatava, Zdeněk MUSIL, Ivan NOVOTNÝ, Vítězslav PLÁŠEK a Magda ZMRHALOVÁ. Mechorosty: součást naší přírody. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Základní organizace Hořepník, 2009, 82 s. ISBN 978-802-5460-573. 2013 36

KUČERA, Jan: Mechorosty České republiky. Živa. 2012. č. 4. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/2012-4/mechorosty-ceske-republiky.html KUČERA, Jan, Jiří VÁŇA a Zdeněk HRADÍLEK. Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Vyd. 1. Preslia, 2012, 813-850 s. KUČERA, Jan, Jiří VÁŇA, Zdeněk HRADÍLEK a Zdeněk SOLDÁN. Mechorosty České republiky: online klíče, popisy a ilustrace. 2006. Dostupné z: http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/index.php KREMER, Bruno P. a Hermann MUHLE. Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty: evropské druhy. Vyd. 1. Praha. IKAR, 1998, 286 s. LEBLANC, Fabius a Dhruva N. RAO. Effects of air pollutants on lichen and bryophytes. New York: Academic Press, 1975, s. 237-272. ISBN 978-0-12-509450-4. LIPPO, H., J. POIKOLAINEN a E. KUBIN. The use of moss, lichen and pine bark in the nationwide monitoring of atmospheric heavy metal deposition in Finland. Water, Air. 1995 roč. 85, č. 4, s. 2241-2246. ISSN 0049-6979. DOI: 10.1007/BF01186167. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/bf01186167. NEUSCHLOVÁ, Šárka. Poodří: Současné výsledky výzkumu v chráněné krajinné oblasti Poodří. Ostrava: Poodří, 1999. PANDEY, Sachchinda Nand. Impact of thermal power plant emissions on vegetation and soil. Water, Air, and Soil Pollution. roč. 19, č. 1, s. 87-100. ISSN 0049-6979. DOI: 10.1007/BF00176798. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/bf00176798. 2013 37

PLÁŠEK, Vítězslav. Dicranoweisia cirrata (Hedw.) Lindb. ex Midle (Bryophyta) in the Czech Republic- distribution and ecology. Časopis Slezského muzea. Série A, 2001, roč. 50, s 31-42. ISSN 0323-0627. PLÁŠEK, Vítězslav. Klíč pro determinaci zástupců rodů Orthotrichum a Nyholmilla v České republice. Vyd. 1. Bryonora, 2012, 31 s. PLÁŠEK, Vítězslav. Základy bryologie: (Systém, fylogeneze a ekologie mechorostů). Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005, 79 s. ISBN 80-736-8095-5. QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Brno: Československá akademie věd geografický ústav Brno, 1971. 73 s. SAWICKI, Jakub, Vítězslav PLÁŠEK a Monika SZCZECIŃSKA. Recent data on occurrence the sporophytes in populations of dioecious moss, Nyholmiella obtusifolia in North-Eastern Poland. Časopis Slezského muzea. Série A, Vědy přírodní. 2011. ISSN 0323-0627. DOI: 10.2478/v10210-011-0002-y. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/cszma.2011.60.issue-1/v10210-011-0002-y/v10210-011- 0002-y.xml SOLDÁN, Zdeněk. Tajemství mechorostů: underground. Živa. 2010, č. 1. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/2010-1/tajemstvi-mechorostu-underground.html SZÖVÉNYI P., Z. HOCK a Z. TÓTH. Phorophyte preferences of epiphytic bryophytes in a stream valley in the Carpathian Basin. Journal of Bryology, 2004. roč. 26, č. 2, s. 137 146. VÁŇA, Jiří. Obecná bryologie. 1. Vyd. Praha: Karolinum, 2006, 187 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1093-0. 2013 38

VONDRÁČEK, Miloslav. Revize a rozšíření druhů rodu Orthotrichum HEDW. v České a Slovenské republice (Musci). Plzeň: Západočeské muzeum, 1993, 76 s. Sborník Západočeského muzea v Plzni, 85 (1993). ISBN 80-851-2558-7. VUKOVIĆ, Gordana, Mira ANIČIĆ UROŠEVIĆ, Ivana RAZUMENIĆ, Zoya GORYAINOVA, Marina FRONTASYEVA, Milica TOMAŠEVIĆ a Aleksandar POPOVIĆ. Active moss biomonitoring of small-scale spatial distribution of airborne major and trace elements in the Belgrade urban area. Environmental Science and Pollution Research. 2013, s. 51-58. ISSN 0944-1344. DOI: 10.1007/s11356-013-1561-9. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11356-013-1561-9 WEISSMANNOVÁ, Hana. Ostravsko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004, 454 s. ISBN 80-860-6467-0. 2013 39

11. Internetové zdroje Přírodní poměry: Geologie a geomorfologie. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. AOPK ČR [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.poodri.ochranaprirody.cz/ Úsek ochrany čistoty ovzduší: Znečištění ovzduší na území České republiky. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_cz.html 2013 40

Příloha 2013 41

Na Obrázek 1 je vidět výřez mapy, který znázorňuje první studovanou lokalitu v blízkosti příměstké oblasti Ostravy - Výškovic. Na Obrázek 2 je fotografie, ne které je zachycen regulovaný tok řeky Odry. Obrázek 1 Lokalita č. 1 Příměstská část (dostupné z: www.google.maps.cz) Obrázek 2 Lokalita č. 1 Příměstská oblast (Purčová, 2012) 2013 1

Na Obrázek 3 je výřez mapy, který znázorňuje studovanou lokalitu č. 2 v blízkosti Polanky nad Odrou. Jedná se o nejkratší studovaný úsek. Na Obrázek 4 je znázorněna Salix sp., ve studované lokalitě. Obrázek 3 Lokalita č. 2 Polanka nad Odrou (dostupné z: www.google.maps.cz) Obrázek 4 Lokalita č. 2 Polanka nad Odrou (Purčová, 2012) 2013 2

Obrázek 5 zobrazuje výřez mapy lokality č. 3 Meandry Odry. Tento úsek měřil 7,5 km a je charakteristický četnými meandry. Na Obrázek 6 je zachycen jeden z meandrů. Pravý břeh je zde tvořen lučním lemem. Obrázek 5 Lokalita č. 3 Meandry Odry (dostupné z: www.google.maps.cz) Obrázek 6 Lokalita č. 3 Meandry Odry (Purčová, 2012) 2013 3

Obrázek č. 7 zobrazuje výřez mapy, na kterém je znázorněna lokalita č. 4 oblast okolo Košatky. Obrázek č. 8 znázorňuje koryto řeky Odry v této části. Obrázek 7 Lokalita č. 4 Košatka (dostupné z: www.google.maps.cz) Obrázek 8 Lokalita č. 4 Košatka (Pučová, 2012) 2013 4

Na obrázku č. 9 je výřez mapy poslední lokality č. 6 oblasti okolo Petřvaldíku. Koryto řeky tvoří záhyby a břehy jsou na některých místech strmější. Obrázek č. 10 pak znázorňuje tuto lokalitu na fotografii. Obrázek 9 Lokalita č. 5 Petřvaldík (dostupné z: www.google.maps.cz) Obrázek 10 Lokalita č. 5 Petřvaldík (Purčová, 2012) 2013 5

Na obrázku č. 11 je zachycen jeden ze savců - bobr evropský, který se v CHKO Poodří vyskytuje. Obrázek č. 12 znázorňuje práci v terénu konkrétně určování světových stran růstu mechorostů pomocí buzoly. Obrázek 11 Bobr evropský (Purčová, 2012) Obrázek 12 Práce s buzolou (Purčová, 2012) 2013 6

Na Obrázek 13 je fotografie Hypnum cupressiforme a na Obrázek 14 můžeme vidět druh Nyholmiella obtusifolia ve sterilním stavu. Ani jeden z těchto mechorostů nepatří mezi ohrožené druhy. Obrázek 13 Hypnum cupressiforme (Purčová, 2012) Obrázek 14 Nyholmiella obtusifollia (Purčová, 2012) 2013 7