4 RURÁLNÍ STRUKTURY Přestože v současnosti ve vyspělém světě žije na venkově méně než polovina celosvětové populace a ve světě rozvojovém dochází k jeho neustálému poklesu, je tématika venkova jedním ze základních ekonomicko-geografických tématických okruhů, kterému je věnována soustředěná pozornost. Důvodem je především snaha o poznání procesů, které obecně stojí za depopulací venkova, která vytváří z venkovských prostorů jako celku opuštěné a ekonomicky nevyužitelné prostředí. Na druhou stranu můžeme konstatovat, že vlastně existuje několik typů venkova (venkovů) v závislosti na jejich geografické poloze, jejichž socio-ekonomické charakteristiky vykazují diametrálně odlišné trendy (např. suburbánní venkov, periferní venkov, venkov v produkčních oblastech atd.) V této kapitole se podíváme na přístupy ke konceptualizaci venkova a typologii venkovského osídlení s podrobnějším pohledem na zemědělské produkční systémy, které do současnosti zásadním způsobem ovlivňují venkovské hospodářství nejen v rozvojovém světě. Dalšímu hlavnímu činiteli venkovské krajiny, totiž rekreačním aktivitám v rámci cestovního ruchu, bude věnována pozornost jinde. V závěrečné části si představíme model využití venkovské (zemědělské) krajiny. Cílem této kapitoly je, abyste byli schopni (1) objasnit diverzitu náhledů studia venkovského prostoru, (2) vysvětlit problémy současného venkova, (3) specifikovat podmínky rozmístění zemědělské produkce, (4) popsat typy zemědělské produkce a (5) vysvětlit tržní princip lokalizace zemědělské produkce. 4 hodiny Kapitola podstatným způsobem teoreticko-metodologicky rozšiřuje znalosti ze středoškolské geografie sídel a geografie zemědělství a předpokládá jejich znalost, stejně jako znalost předcházejících kapitol tohoto průvodce. desurbanizace counterurbanization venkov/-ský rural venkovská společnost rural community depopulace venkova rural depopulation geografie venkova rural geography land use land use zemědělství agriculture von Thünenův model von Thünen model zemědělské lokalizační teorie agricultural location theory zemědělské systémy agricultural systems geografie zemědělství agricultural geography samozásobitelské zemědělství subsistence agriculture smíšená kultura intertillage transhumance - transhumance
4.1 Venkov - Bowler, 2001, kapitola 5. - Ivanička, 1987, kapitola 7.1, s. 297-299. 4.2 Zemědělské aktivity formující venkovský prostor - Knox & Marston, 2001, Traditional Agricultural Geography, s. 322-331. - Rubenstein, 1999, Where Are Agricultural Regions in Less Developed Countries?, s. 344-351. - Getis et al., 1998, Subsistence Agriculture, s. 357-364. - Rubenstein, 1999, Where Are Agricultural Regions in More Developed Countries?, s. 351-359. - Getis et al., 1998, Commercial Agriculture, s. 365-371. 4.3 Prostorová závislost zemědělství na odbytištích - McCann, 2007, kapitola 3.2, s. 94-99. - Ivanička, 1987, kapitola 3.4 - Haggett, 2001, kapitola 15.2. - Getis et al., 1998, A Model of Agricultural Location, s. 366-367. 2
4.1 VENKOV Textový obsah upraven podle Bowler (2001, s. 129-133) a Šimková (2007, s. 264). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát Textový obsah upraven podle Bowler (2001, s. 129-133), Šimková (2007, s. 264) a Honner et al. (2008). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 3
Textový obsah upraven podle Bowler (2001, s. 129-133) a Šimková (2007, s. 264). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 4
Textový obsah upraven podle Nutley (1998, s. 185-206) a Bowler (2001, s. 133-149). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 5
Textový obsah upraven podle Nutley (1998, s. 185-206) a Bowler (2001, s. 133-149). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 6
Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 297-298) a Bičík et al. (2003, s. 15). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 7
Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 297-298) a Bičík et al. (2003, s. 15). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 8
Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 297-298) a Bičík et al. (2003, s. 15). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 9
4.2 ZEMĚDĚLSKÉ AKTIVITY FORMUJÍCÍ VENKOVSKÝ PROSTOR Textový obsah upraven podle Knox a Marston (2001, s. 323). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 10
Textový obsah upraven podle Rubenstein (1999, s. 344-351). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát Textový obsah upraven podle Rubenstein (1999, s. 351-359). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 11
Textový obsah upraven podle Knox a Marston (2001, s. 323-328). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 12
Textový obsah upraven podle Rubenstein (1999, s. 348-351). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 13
Textový obsah upraven podle Knox a Marston (2001, s. 328-331) a Rubenstein (1999, s. 346-348). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 14
Textový obsah upraven podle Rubenstein (1999, s. 351-352). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 15
Textový obsah upraven podle Rubenstein (1999, s. 352-354, 367). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát Textový obsah upraven podle Getis et al. (1998, s. 355, 367). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 16
Textový obsah upraven podle Getis et al. (1998, s. 369-371). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 17
4.3 PROSTOROVÁ ZÁVISLOST ZEMĚDĚLSTVÍ NA ODBYTIŠTÍCH Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 136), Haggett (2001, s. 459-461) a McCann (2007, s. 94). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 18
Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 136) a Haggett (2001, s. 459-461). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 19
Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 136) a Haggett (2001, s. 459-461). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 20
Textový obsah upraven podle McCann (2007, s. 95-96). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 21
Textový obsah upraven podle McCann (2007, s. 96-97). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 22
Textový obsah upraven podle Haggett (2001, s. 460-463). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát Textový obsah upraven podle McCann (2007, s. 98-99). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 23
Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 136-137) a Getis et al. (1998, s. 366-367). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 24
Textový obsah upraven podle Ivanička (1987, s. 136-137) a Getis et al. (1998, s. 366-367). Myšlenková mapa Josef Navrátil, Stanislav Martinát 25
1. Jak označujeme oblasti, v nichž žije méně než 15 % obyvatelstva v obcích s hustotou nižší než 150 obyvatel na km 2? a) periferní b) rozlohou malé c) rozlohou velké d) formální e) venkovské f) převážně městské 2. Jak označujeme (jednoslovně) základní typ venkovského sídla v sídelním systému a základní organizační jednotku života na venkově? - 3. Který přístup definuje venkov takto: venkov je povrchem, který je utvářen vzájemnými vztahy tří hlavních složek - využívaným prostorem, těmi, kteří prostor využívají, a využitím prostoru. a) systémový b) funkční c) síťový d) sociologický e) architektonický f) formální 4. K základním typům samozásobitelské zemědělské produkce patří který z následujícího seznamu? a) komerční zemědělství b) rančerství c) sběr a lov d) houbaření e) plantážnictví f) stěhovavé zemědělství 5. Co označuje lokalizační pozemková renta? a) cenu, kterou je komodita schopna v dané vzdálenosti uhradit za jednotku plochy půdy b) cenu dopravy z určité vzdálenosti c) cenu jednotky rozlohy půdy v dané vzdálenosti od spotřebitelské aglomerace 26