Vybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D

Podobné dokumenty
Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

4. ročník a oktáva. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky

Základy Politologie. Prerekvizity: žádné

ÚSTAVNÍ PRÁVO. I.4. Státní formy, politické systémy a režimy. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

VOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ

POLITICKÉ IDEOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Co je sociální politika

politický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu

Institucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů

Obsah. 1. Člověk jako jedinec Člověk jako osobnost Psychické jevy Determinanty lidské psychiky 18

Nejvýznamnější teorie vzniku

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Základy státoprávní teorie 2

TOTALITNÍ IDEOLOGIE KOMUNISMUS A FAŠISMUS

SSOS_ON_2.13 Člověk jako občan

Pojem kontroly při kontrole se porovnává stav skutečný se stavem žádoucím druhy kontroly: vnitřní a vnější předběžná, průběžná a následná fáze kontrol

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

Přednáška č. 10: Demokracie

Management a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích. Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

Základy politologie 2

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 9. ročník

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

PRINCIPY DEMOKRACIE. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÁ GEOGRAFIE. Formy státu. 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Organizace státní moci

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

VYZVA DE OKRACIE - - SYSTEM VLADY V USA. Kenneth Janda Jeffrey M. Berry Jerry Goldman Earl Huff (připravil. Afl"" SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVí

Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ

Otázka: Stát a národ. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Tereza. Stát a jeho funkce

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

LIDSKÁ PRÁVA OBČANSKÁ VÝCHOVA 8. TŘÍDA

PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960.

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC

Základy právní nauky

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

VOLBY DO POSLANECKÉ a

- napomáhá v objasňování politických jevů a politické praxe. - poskytuje základní východiska pro formulaci politického programu a jeho cílů

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států

Základy práva I 1. přednáška

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

SSOS_ON_2.14 Demokracie

Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Část první OTEVŘENÁ SPOLEČNOST

Politické strany. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

ZÁKLADY PRÁVA 2. část

Příklady evropských politických. systémů

Veřejná správa. Úvod do předmětu

NA ÚZEMÍ ČR a

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.

Občanský a společenskovědní základ dvouletý volitelný předmět

Témata ze SVS ke zpracování

6.ročník ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_4_PRÁVO_1.04_Ústava ČR - I. Hlava. Výkladová prezentace k tématu Ústava ČR I. Hlava

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý

TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY

STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA

Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU

Obsah. Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel PRACOVNÍ ANALÝZA

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

A Z kvíz. Pojmy z veřejné správy

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Volby Evropského parlamentu krajských zastupitelstev obecní samosprávy Senátu Poslanecké sněmovny Mezi základní znaky voleb patří

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Polis= městský stát, logos= věda -> starost o věci veřejné Název politologie se používá především v Evropě V USA politické vědy (political science)

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj

ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

Základy práva I. Program:

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/07 Modelářství a návrhářství oděvů

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Rizikové skupiny LS 10 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Učební osnovy pracovní

Ekonomie a politologie

VYBRANÁ TÉMATA. Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut

Člověk a společnost - Občanská výchova 9.ročník

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

Transkript:

Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D

Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou?

Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech sociálního života. Přijetí uplatňování moci záleží na jejich legitimitě, záleží jaká autorita moc vykonává.

Autorita podle M.Webera Autorita = uplatňuje vliv na základě uznané kompetence Autorita tradiční opírá se o sílu zvyku, překážka sociální změny x základ stability Autorita charismatická založená na síle osobnosti Autorita racionálně legální spočívá s síle zákona

Nelegitimní moc Nevykonává oprávněná autorita Vnímána jako neoprávněné násilí Definice nelegitimní autority může být uvnitř společnosti různá (Např. co mám nebo nemá stát právo vyžadovat od svých občanů?)

Rozsah moci Každá moc má svůj rozsah Zpravidla nejmenší rozsah má moc tradičního typu (rodiče v rodině) vs. Podobnost státní moci Širší je moc společenských organizací (firmy, pol. strany) podřízení moci je většinou dobrovolné a dočasné Největší rozsah má moc státní týká se všech obyvatel, možnost volby je omezená

Donucování Fyzické násilí Symbolické násilí ekonomické veřejným míněním

Postoje k výkonu moci Anarchismus chce dosáhnout úplného popření státní moci, mnoho vnitřních proudů počátky v 19.st. často násilné metody prosazování, inspirace pro extrémní levicové proudy 20.st. X pacifisticky orientovaní anarchisté hlásají nenásilí Anarchismus nikdy nepřišel do praxe, ale připomíná nebezpečí centralizace moci

Totalitarismus jedna skupina si přivlastní monopol nad životem zbytku společnosti Zrušena svoboda projevu Existuje jediná správná ideologie Ideologie zasahuje do všech aspektů života (rodinný život, ekonomika apod.) Jaké znáte totalitní režimy?

Fašismus Ideologie rozšířená především mezi světovými válkami (Mussolini, Franco, Perón) Jedinec je podřízen státu Sociální darwinismus přežívají ti nejsilnější a nejpřizpůsobivější jedinci i národy = agresivní militarismus Postava autoritativního vůdce ideál nadčlověka Každá třída má vymezené místo ve společnosti

Nacismus nacionální socialismus Inspirován fašismem Organizovaná politická strana A.Hitler k moci po volbách 1933 Zprvu orientace na řešení sociálních otázek snížení nezaměstnanosti, veřejné zakázky Nepřátelství k pluralitní demokracii Rasismus a antisemitismus rasová očista společnosti Nacionalismus Autorita jednoho vůdce

Socialismus K.Marx, B.Engels teorie komunismu Zrušení sociálních rozdílů Vznik společenské samosprávy Kolektivní státní vlastnictví Kolektivní výchova Idea nového socialistického člověka Metody uplatněny v praxi (např.zabavování majetku) ale realita společenského života nikdy nerealizována

Autoritarismus Podstatná rozhodnutí vykonává jedna osoba nebo omezená vládnoucí skupina Zákonodárná a výkonná moc není kontrolována nezávislými institucemi Autoritářský režim není totožný s totalitním režimem, nevytváří jednotný světový názor, neproniká do všech oblastí života splečnosti

Demokracie Démos lid, kratos vláda Způsob vlády umožňují lidem podílet se na řízení státu Princip nezadatelných lidských a občanských práv Omezení státní moci, dělba moci (výkonná, zákonodárná, soudní), nezávislé kontrolní mechanismy Princip většiny Zajištění práv menšin

Přímá demokracie referenda k závažným otázkách Nepřímá demokracie delegování moci na volené zástupce

Politické systémy Procesy, jimiž se rozhoduje, kdo, co, kdy, jak a odkud ve společnosti dostane. Procesy jsou vázané na struktury a řídí se pravidly Systém jedné strany nedemokratické, nesoutěživé Systém pluralitní více stran, demokratická soutěž Koaliční potenciál schopnost podílet se za určitých podmínek na vládě x antisystémové strany vyděračský potenciál

Politické strany Skupina lidí, která chce na základě společného zájmu získat politickou moc a prosadit svoje cíle Moderní politické strany vznikají od 19.st., velké změny po 2.svět.válce

Politické strany (podle Z.Baumana) Konzervativní zdůrazňují význam tradice, toho, co je vyzkoušené, nejsou nakloněni velkým změnám ve společnosti Liberální vyzdvihují minimální roli státu v životě společnosti, důležitá jsou práva jednotlivce, do kterých stát nemá zasahovat; důležité je volné tržní prostředí Křesťansko-demokratické důraz na sociální harmonii ve společnosti na základě křesťanských hodnot, zájem o sociální otázky

Sociálně-demokratické vznik v reakci na špatné životní podmínky pracujících, důraz na solidaritu ve společnosti Komunistické snaha o změnu společenského systému, využívají demokratických institucí k získání absolutní moci a změně systému. Národ, který zvolil komunisty, volil naposled (Jandourek) Národně-osvobozenecké v zemích bojujících o nezávislost, bez politické tradice Specializované program pro specifické skupiny občanů (Zelení, Strana přátel piva)

Volební systémy Poměrný tradiční v pro PS ČR, do sněmovny se dostane více stran, nutnost sestavování koalic Většinový vítěz bere vše, obvykle nižší počet stran, u nás volby do Senátu Možnost kombinací obou systémů