Evaluace přínosů a efektů. oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu. ROP Moravskoslezsko

Podobné dokumenty
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období

Integrované plány rozvoje území

Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu ROP Moravskoslezsko

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Hospitality&Tourism Summit 2007

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Aktivity ARR pro rozvoj cestovního ruchu

PRAHA. Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu

Co je koncept SMART CITY?

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností

Podpora cykloturistiky v Kraji Vysočina

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA č. 19a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. TEZE VÝZVY 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Intervenční logika projektu Fond malých projektů INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika

Karlovarský kraj problémová analýza

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období

Hodnotící tabulky. Příloha č. 3c

Analýza Integrovaných plánů rozvoje měst

6. FÓRUM CESTOVNÍHO RUCHU IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE BESKYDY 2017 TO BESKYDY-VALAŠSKO. Zpracoval(a): Mgr. David Karčmář. Datum:

Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Marketingová strategie

SOUČASNOST NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

ROČNÍ ZHODNOCENÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2008 Manažerské shrnutí

ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB BYLO ZALOŽENO ZA ÚČELEM ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ZNOVUOŽIVENÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení ( )

Plán výzev ROP Moravskoslezsko na druhé pololetí roku 2011 a první pololetí roku 2012 Specifikace výzev

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

Podpora cestovního ruchu v letech : Klíčovým zdrojem jsou regionální operační programy, peníze jsou ale i jinde

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Prezentace pro OKD a.s.

10 x 10 příběhů. Sto let příběhu České republiky. Severní Morava a Slezsko. Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. David Karčmář.

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků?

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ OLOMOUC (IPRÚ OLOMOUC) Past na turisty

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011

ROP Severozápad ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

1) Byl váš realizovaný projekt přínosem pro váš region? 3) Vnímáte zpracování žádosti o dotace za administrativně náročné?

Politika cestovního ruchu v období v České republice

Akční plán na období Turistická oblast Opavské Slezsko Příloha č. 13

PŘÍLOHA Č. 3 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem

Konference k tvorbě integrované strategie MAS Ekoregion Úhlava pro období zápis

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. vyhlašuje KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava,

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky

Integrovaný plán rozvoje území

Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Pardubickým krajem

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

KONCEPCE SPORTU VE MĚSTĚ ORLOVÁ NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary,

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3.

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch. 17. března 2016

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

Návrh aktualizace. Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko. pracovní verze

SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Společné setkání firem s vedením MSK a obce. Karlova Studánka

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH

Vyhodnocení plnění Akčního plánu Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje za rok 2011 (stav k )

Transkript:

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu ROP Moravskoslezsko 2007-2013 Manažerský souhrn 31. 8. 2016, aktualizováno k 31. 10. 2016 1

Předmět a cíl evaluace Předmětem je shrnutí hlavních zjištění a závěrů Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu ROP Moravskoslezsko 2007-2013 (ROP MS). Cílem této evaluace bylo zmapování, analýza a vyhodnocení efektů (přínosů) oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Regionálního operačního programu Moravskoslezsko 2007 2013 (dále jen ROP MS ). Primárně se evaluace zaměřila na vyhodnocení naplnění indikátorů a cílů programu, zmapování efektů a změn, vliv intervence ROP MS na cestovní ruch v regionu a vnímání efektů ze strany uživatelů výsledků (v rámci šetření vnímání ROP MS veřejností). Kontext problematiky cestovního ruchu v regionu Moravskoslezsko Region Moravskoslezsko disponuje významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu především v segmentech pěší turistiky, lyžařské turistiky, cykloturistiky a v zimních sportech (rekreační sjezdové lyžování) v oblastech Beskyd a Jeseníků. V Moravskoslezském kraji existuje poměrně velké množství kulturních, technických a průmyslových památek, z nichž mnohé nebyly vhodným způsobem využívány jako atraktivity cestovního ruchu. Mimo to zde existují také příležitosti v rozvoji některých speciálních segmentů industriálního cestovního ruchu, kongresové turistiky nebo i venkovské turistiky. Brzdou rozvoje cestovního ruchu v kraji byla poměrně nízká míra organizovanosti cestovního ruchu, daná především nízkou mírou kooperace veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Síť ubytovacích zařízení byla poměrně hustá, jejich druhová struktura a hustota však byla nerovnoměrná a kvalita poskytovaných služeb nedostatečná. Vývoj základních charakteristik cestovního ruchu v turistických oblastech regionu Moravskoslezsko Region Moravskoslezsko obecně nepatří k dominantním turistickým regionům v ČR, nicméně mezi roky 2012 a 2015 zaznamenal nadprůměrný nárůst v počtu přenocování, zejména pak přenocování zahraničních návštěvníků (téměř nejvyšší mezi všemi kraji ČR). Mezi lety 2012 a 2015 došlo k nárůstu počtu návštěvníků o cca 11 %, v průběhu sledovaného období ale hodnoty kolísaly. Výraznější nárůst (18%) zaznamenali zahraniční návštěvníci (nerezidenti), domácí návštěvníci (rezidenti) pouze 9% nárůst. Cestovní ruch byl v době prováděné evaluace významně ovlivněn zahraničně-politickou situací ve světě (zejména zhoršenou bezpečnostní situací, teroristickými útoky a eskalací konfliktů v zahraničí). Největší nárůst (mezi lety 2012 a 2015) zaznamenali návštěvníci ze Slovenska (+60%) a z Polska (+48%). Naopak k dramatickému propadu došlo u návštěvníků z Ruska (-63%), přičemž ještě v roce 2012 se jednalo o třetí nejvýznamnější zahraniční skupinu. V jednotlivých turistických oblastech (dále jen TO ) došlo k největšímu nárůstu počtu návštěvníků v TO Opavské Slezsko (o 26 %). K výraznému nárůstu zahraničních návštěvníků došlo v TO Jeseníky-východ (o 42 %), přesto má tato oblast oproti ostatním výrazně nižší podíl zahraničních návštěvníků. Mezi lety 2012 a 2015 došlo k celkovému nárůstu počtu přenocování o 11 %, přičemž u domácích návštěvníků o 8 % a u zahraničních o 23 %. K největšímu zvýšení počtu přenocování došlo v TO Jeseníky-východ (18 %), zejména díky nárůstu zahraničních návštěvníků (44 %). Významnější nárůsty byly zaznamenány právě především u zahraničních návštěvníků vedle zmíněných Jeseníků také v TO Opavské Slezsko (o 36 %) a TO Ostravsko (o 32 %). 2

Naplnění indikátorů v oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu K referenčnímu datu zprávy byla naplněna většina hlavních indikátorů. U pěti indikátorů k datu zprávy nebyla naplněna cílová hodnota, nicméně se předpokládá jejich naplnění (příp. rozdíl dosažených a cílových hodnot by měl být minimální). Zmapování a analýza efektů (přínosů) ROP MS v oblasti cestovního ruchu Předmětem hodnocení byly také vybrané projekty tzv. vlajkových lodí (velmi úspěšných příjemců s významnou podporou ROP MS), projekty realizované v rámci Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) a činnost jednotek destinačního managementu turistických oblastí (DM). V průzkumu povědomí veřejnosti o strukturálních fondech patřil cestovní ruch mezi oblasti, ve kterých podle mínění respondentů nedošlo k největším změnám. Nicméně projekt Dolní oblasti Vítkovice znali oslovení nejvíce ze všech projektů, financovaných z ROP MS. 1. Vlajkové lodi projekty s významnou podporou z ROP MS Dolní oblast Vítkovice (DOV) Z nepřístupného, rozpadajícího místa se během krátké doby podařilo vytvořit ústřední atraktivitu číslo jedna Ostravy i regionu Moravskoslezsko, která je zcela unikátní i v rámci ČR. Od jeho znovuotevření se počet návštěvníků vyšplhal ze dvou tisíc v roce otevření na více než 1 milion návštěvníků v roce 2015. Dolní oblast Vítkovice (včetně Landek Parku) tak podle žebříčku CzechTourism byla čtvrtým nejnavštěvovanějším turistickým cílem v ČR. Dolní oblast Vítkovice (DOV) je dnes vědecko-populárním (Svět techniky), kulturním a společenským centrem (fungují zde ateliéry, workshopy, dílny a divadélko), ale také dějištěm velkých, významných akcí, jako je např. festival Colours of Ostrava. DOV je dobrým příkladem, kdy masivní soustředěné intervence evropských fondů dokázaly vytvořit atraktivní magnet a dominantu se silnými synergickými efekty a zachránit a znovuoživit kulturní památku. ROP MS v tomto ohledu sehrál klíčovou roli při vybudování nezbytné doprovodné infrastruktury a výstavbou nepřehlédnutelné architektonické dominanty Bolt Tower! (dotace z ROP MS cca 285 mil. Kč, což představovalo cca čtvrtinu ze všech zde realizovaných dotací z programů EU). SKI areál Kopřivná SKI AREÁL KOPŘIVNÁ, a.s. se nachází v obci Malá Morávka, která je oblastí tradičně vyhledávanou lyžaři i turisty, a to především z důvodu neponičené atraktivní přírody s kvalitním ovzduším v podhůří nejvyšší hory Jeseníků Pradědu. Na rozdíl od jiných známých lyžařských středisek si tato oblast ponechává původní ráz, a především nižší ceny. Za poslední roky zde dochází k 5% nárůstu ubytovaných návštěvníků ročně. Příjemce SKI AREÁL KOPŘIVNÁ, a.s. získal z ROP MS v průběhu let 2009 2012 dotace v celkovém objemu bezmála 26 mil. Kč. Kč. Celkové investice do areálu činily zhruba 150 200 mil. Kč. V Kopřivné se tak podařilo vytvořit komplexní areál se širokou nabídkou vyžití, a to nejen v zimě nový lyžařský vlek s umělým zasněžováním, snowpark a lyžařská škola, dětské hřiště, zázemí pro různé sporty, půjčovna, servis, vyhřívaný venkovní bazén, vířivá vana, posilovna, dětská herna uvnitř hotelu, konferenční místnosti a nově bikepark horská a freeriderová kola, provoz horských koloběžek, paintball aréna atd. 3

Zásluhou tohoto projektu a jeho podpoře z ROP MS se významně nastartoval dynamický rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že dosavadní kapacity již nedostačují, se plánuje další expanze. ZOO Ostrava ZOO Ostrava prošla v posledních letech poměrně velkou přeměnou, na niž měla velmi významnou zásluhu právě podpora z ROP MS v objemu 210,6 mil. Kč (což představovalo cca 40 % všech investičních prostředků za posledních cca 10 let). Významně se posílila atraktivita ZOO jako jednoho z hlavních magnetů Ostravy a regionu Moravskoslezsko. Ostravská ZOO tak patří do trojice nejnavštěvovanějších ZOO v ČR a mezi TOP 10 atraktivit v ČR s návštěvností kolem půl miliónu návštěvníků za rok. Došlo k významnému zlepšení podmínek pro chov zvířat, včetně ohrožených druhů. Názorným příkladem je Pavilon evoluce, který je unikátním konceptem v ČR i v kontextu střední Evropy. Současně byla v ZOO výrazně posílena environmentální výuka a osvěta dětí i široké veřejnosti. Dnes se tak ostravská ZOO - i díky podpoře z ROP MS - může profilovat jako: ZOO srozumitelná návštěvníkům ZOO šetrná k životnímu prostředí ZOO vlídná k handicapovaným spoluobčanům. Slezské zemské muzeum Slezské zemské muzeum je nejstarším muzeem v ČR. Z ROP MS získalo cca 85 mil. Kč na celkovou rekonstrukci chátrající hlavní výstavní budovy a rozšíření a modernizaci výstavních prostor a expozice, včetně odpovídajícího zázemí pro návštěvníky a bezbariérového přístupu. Muzeum významně posílilo svoji pozici jako atraktivity Opavy i celého Opavského Slezska. Významné jsou také efekty v edukačně-osvětové oblasti, kdy došlo ke vzniku velmi oblíbených populárněedukačních programů pro školy i veřejnost a také k větší propagaci muzea a jeho akcí v rámci regionu i ČR. ROP MS tak měl zásadní zásluhu na vytvoření modernizovaného a atraktivního muzea, které tak mohlo významně rozšířit své výstavní aktivity a posílit další činnosti, a přitáhnout tak zájem návštěvníků. 2. Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) Myšlenka ucelené koncentrace intervence do určitého území na základě širšího koncensu aktérů daného území prokázala oprávněnost přístupu. Aktéři pozitivně hodnotili predikovatelnost (díky seznamu dopředu vybraných projektů, a tím snížení rizika nevybrání projektu a utopených nákladů na přípravu). Vytvoření IPRÚ, resp. seznamu projektů k podpoře vedlo k nutnosti vyšší spolupráce a koncensu zapojených aktérů. Během implementace IPRÚ se pozornost primárně soustředila na zajištění dostatku žádostí a na bezproblémovou realizaci projektů. Avšak naplňování strategie, cílů a indikátorů samotných IPRÚ nebylo příliš sledováno a vyhodnocováno celkově tedy chybělo hlubší vlastnictví IPRÚ. 4

Soustředěná podpora do určitého území na projekty s výrazným rozvojovým charakterem dokáže významně podpořit, resp. nastartovat rozvoj v daném území. V tomto ohledu byly příkladem zejména IPRÚ Jeseníky a IPRÚ Beskydy. Jako klíčové předpoklady (faktory) úspěšného rozvoje území se ukázaly: podpora a spolupráce hlavních aktérů v území přijetí dlouhodobé vize rozvoje a dlouhodobější horizont očekávané návratnosti vložených investic, intenzivní zapojení silných aktérů a finančních zdrojů (kapitálu) toto je schopen zajistit primárně silný soukromý investor, existence/vytvoření silného magnetu atraktivity se silnou schopností přitáhnout návštěvníky a vyvolat multiplikační efekty (vyvolat další aktivity a investice). Celkové hodnocení na základě provedené analýzy je následující: IPRÚ BESKYDY JABLUNKOVSKO JESENÍKY Celkové hodnocení IPRÚ úspěšný částečně úspěšný úspěšný 3. Destinační management turistických oblastí v regionu Moravskoslezsko Přínosy v oblasti destinačního managementu: Institucionalizace destinačního managementu v regionu Moravskoslezsko: zásluhou podpory ROP MS vznikl (byl obnoven) a zafinancován komplexní systém jednotek destinačního managementu (dále jen DM ) ve všech turistických oblastech a došlo k jeho zastřešení krajským destinačním managementem (Moravian-Silesian Tourism) s jasně definovanými kompetencemi. Posílení spolupráce a síťování subjektů a celkové koordinace: došlo k vytvoření kapacit (lidských i technických), k posílení vzájemné spolupráce a sdílení know-how a zkušeností, a to jak mezi subjekty v rámci TO (interní spolupráce), tak i mezi jednotlivými destinačními managementy turistických oblastí (DM TO) navzájem (horizontální spolupráce), a v neposlední řadě i posílení koordinace mezi DM TO a krajem, resp. zaštiťující organizací Moravian-Silesian Tourism (vertikální spolupráce). Posílení a větší propojení produktů a nabídky cestovního ruchu: zásluhou fungování jednotek DM TO a podpory z ROP MS došlo k rozšíření a zkvalitnění nabídky, která se promítá do větší prodejnosti produktů a vyšší poptávky (návštěvnosti). Postupně také dochází k posilování komplexnější a vzájemně propojené nabídky. Působení DM TO v regionu Moravskoslezsko je obecně vnímáno značně pozitivně. Partneři DM TO vnímali největší přínosy působení DM TO v regionu Moravskoslezsko k viditelnější propagaci TO, rozšíření turistické nabídky, vyšší organizovanosti a řízení nabídky (služeb a atraktivit) a širší nabídce produktů a produktových balíčků. 5

Naplnění cílů v oblasti 2.2 Rozvoj cestovního ruchu ROP MS Zhodnocení naplnění analyzovaných specifických cílů za jednotlivé dílčí oblasti podpory: Specifický cíl SC1: Zvýšit atraktivitu regionu výstavbou, revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu SC2: Zvýšit kvalitu ubytovacích zařízení SC4: Zlepšit organizaci a kooperaci v cestovním ruchu Naplnění Komentář cíle **+ Došlo k nárůstu návštěvnosti (počtu návštěvníků a přenocování) a rozvoji CR, který však má různou dynamiku (tradiční turistickou oblastí je TO Beskydy, oblastí s významným potenciálem růstu je TO Jeseníky; naopak TO Poodří má obecně slabší rozvojový potenciál). Region Moravskoslezsko, ve srovnání s jinými regiony, nepatří k dominantním turistickým regionům v ČR, nicméně mezi lety 2012 a 2015 zaznamenal region nadprůměrný nárůst v počtu přenocování, zejména pak přenocování zahraničních návštěvníků (a to téměř nejvyšší nárůst mezi všemi kraji ČR). *** Cca třetina podpory ROP MS (v oblasti podpory 2.2) směřovala do zlepšení ubytovacích zařízení (přes 440 mil. Kč). Program podpořil zlepšení standardu cca 26 ubytovacích zařízení nejvíce na kategorii 3* a 3* superior a na kategorii 4* a 4* superior (celkově téměř 80 % projektů, s výší podpory přes 416 mil. Kč). **+ Byl znovu institucionalizován systém destinačního managementu v regionu Moravskoslezsko, došlo tak k posílení spolupráce a koordinace v rámci Moravskoslezského kraje v oblasti cestovního ruchu v rámci destinačních managementů jednotlivých turistických oblastí, mezi destinačními managementy navzájem, v rámci regionu s Moravskoslezským krajem, resp. s Moravian-Silesian Tourismem. Do destinačního managementu je zapojena významná část subjektů působících v cestovním ruchu ze všech sektorů, byť některé velké subjekty dosud chybí. Zhodnocení naplnění globálního cíle oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu ROP MS: Cíl Naplnění cíle Komentář Zvýšit prosperitu regionu vytvářením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu ** (střední) ROP MS investoval přímo do podpory rozvoje cestovního ruchu cca 1,5 mld. Kč (a další prostředky v rámci jiných oblastí podpory). Většina podpory směřovala do zvýšení standardu ubytovacích kapacit a doprovodného vybavení a služeb. ROP významně také podpořil hlavní atraktivity regionu (DOV, ZOO Ostrava apod.) a nosné produkty cestovního ruchu v regionu Moravskoslezsko. Podařilo se vybudovat (oživit) funkční systém destinačního managementu ve všech turistických oblastech, zastřešený krajským destinačním managementem, financovaným krajem. Region Moravskoslezsko nepatří k tradičním turistickým regionům, přestože má co nabídnout. ROP MS pomohl posílit podmínky pro rozvoj a především udržení konkurenceschopnosti cestovního ruchu v prostředí neustálého se zvyšující náročnosti návštěvníků na standard a nabídku atraktivit a služeb a za současně sílící konkurence z okolních regionů. 6

Na základě celkového zhodnocení lze konstatovat, že globální cíl programu byl naplněn a ROP Moravskoslezsko lze tedy považovat za úspěšný. Doporučení pro podporu cestovního ruchu v regionu Moravskoslezsko Vzhledem k silné konkurenci (ze strany okolních regionů), neustále se zvyšujícím nárokům návštěvníků a novým trendům v oblasti cestovního ruchu byla formulována následující hlavní doporučení: 1. Podporovat konkurenceschopnost stávající turistické nabídky Podporovat udržení standardu nabídky a další rozvoj stávajících turistických zařízení a služeb s cílem udržet návštěvníky (resp. návštěvnost) a zintenzivnit výtěžnost (např. z návazných aktivit). Motivovat a podporovat provozovatele a poskytovatele turistických zařízení k udržení úrovně standardů na úrovni konkurence (finančně i nefinančně). 2. Cíleně budovat a dále podporovat magnety nadregionálního významu Podporovat koncentraci zdrojů na atraktivity s výrazným rozvojovým potenciálem nadregionálního a národního významu s cílem přilákat návštěvníky, a vyvolat tak další multiplikační a synergické efekty (vyvolat další aktivity a investice). Podporovat projekty, které: mají existující poptávku (resp. předpoklad a schopnost pro vytvoření poptávky), jsou tažené silnými lídry s širokou podporou aktérů v území, mají intenzivní zapojení (leadership) silných aktérů a finančních zdrojů (kapitálu) zejména soukromých investorů se silnou vazbou na území ( ownership ), kladou důraz na jedinečnost a silný marketing. Přímá i nepřímá podpora ze strany kraje a obcí. 3. Systematické řízení cestovního ruchu destinační management Podporovat další síťování/budování partnerství v regionu Moravskoslezsko a v turistických oblastech, dále posilovat partnerství (zapojování partnerů) a dále podporovat platformy pro spolupráci a sdílení know-how. Podporovat atraktivní, komplexní a provázanou nabídku destinačních managementů turistických oblastí s vazbou na krajské/národní priority a produkty s jasnou poptávkou, včetně pravidelného vyhodnocování efektivity ( prodejnosti ). Posílit systém jednotné a propojené prezentace a komunikace turistické nabídky vůči návštěvníkům (vč. potenciálních). Provádět cílenou a efektivní propagaci kraje a jeho turistických oblastí s největším potenciálem do blízkého zahraničí. 7