OBSAH ČÁST I.: ÚVOD, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÝCH LÁTEK

Podobné dokumenty
OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

OBSAH ČÁST II.: INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU, EXPORTU, HOT SPOTS, KONTAMINOVANÝCH MÍST A EMISÍ POPs LÁTEK

OBSAH ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR

Zpráva o životním prostředí za rok 2005 (zahrnuje celkové emise POPs) Zodpovědná osoba: Ing. Pavel Machálek,

6) Zátěž české populace POPs

Jaromír MANHART odbor ekologických škod

Seminář k posílení spolupráce při implementaci mnohostranných environmentálních smluv zaměřených na chemické látky a odpady

Výsledky monitorování vybraných POPs v letech na základě Odborné zprávy Subsystému 5 MZSO za roky

7) Potravní koš. Obr. č. 7.1: Místa odběru vzorků potravin v tržní síti v monitorovacím roce 2010/2011.

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin.

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok:

(5) Je vhodné stanovit dostatečné období k tomu, aby se podniky a příslušné orgány mohly přizpůsobit novým požadavkům.

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Projekt INTERREG MONAIRNET Brno

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI JEDNOTLIVÝCH POPs

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

Monitoring cizorodých látek

NÁRODNÍ IMPLEMENTAČNÍ PLÁN STOCKHOLMSKÉ ÚMLUVY O PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH

PASIVNÍ MONITOROVACÍ SÍŤ MONET CZ A MONET EU

Praha, Liberec, Ostrava a Zlín (resp. Kroměříž a Uherské Hradiště)

Závěrečný seminář projektu. Úvod

1. Oddělení hydrochemie Macharova 5, Ostrava - Přívoz 2. Oddělení hydrobiologie Macharova 5, Ostrava - Přívoz

Půdní ekotoxikologie v centru RECETOX SOILETOX

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

V kapitole jsou prezentovány výsledky Výzkumného ústavu vodohospodářského a Českého hydrometeorologického ústavu.

Úvodní národní inventura POPs v ČR Část VIII - Závěry, doporučení

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)

Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Velká Hradební 3118/ , Ústí nad Labem Praha, 28.

HODNOCENÍ CHEMICKÝCH LÁTEK VZNIKAJÍCÍCH JAKO NEŽÁDOUCÍ VEDLEJŠÍ PRODUKTY DLE PŘÍLOHY C CHEMICKÉ LÁTKY (PCDDs/Fs, HCB A PCBs)

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

Rizika vyplývající ze starých ekologických zátěží. Zbyněk Vencelides

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

odpadového hospodářství

Nové právní předpisy v oblasti vodní legislativy. Mgr. Martin Udatný. Odbor ochrany vod Ministerstvo životního prostředí

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

Ochrana ovzduší ve státní správě IX

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR

9. EXPOZICE ČESKÉ POPULACE PERSISTENTNÍM ORGANICKÝM LÁTKÁM PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT O ZÁTĚŽI ČESKÉ POPULACE (BIOLOGICKÝ MONITORING)

Bioremediace půd a podzemních vod

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.

Nebezpečné chemické látky v prostředí

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

AKTUÁLNÍ STAV IMPLEMENTACE STOCKHOLMSKÉ ÚMLUVY O PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r. o.

PROCES REALIZACE ANALÝZY

BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Píšťovy Chrudim III. Ing. Markéta Dvořáčková

Název odpadu N Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látky x

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce Zpráva: Zpráva o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v potravinách

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

integrované povolení

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

2. V 2 písm. a) se za slovo, trichlorethylenu vkládá slovo, tetrachlormethanu. 3. V 2 se písmeno g) zrušuje.

Monitoring těkavých organických látek

CHLOROVANÉ BIFENYLY A MOŽNOSTI JEJICH DESTRUKCE CHEMICKÝMI METODAMI ZA BĚŽNÝCH REAKČNÍCH PODMÍNEK

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

TABULKA Kolik zařízení spadá do níže uvedených kategorií? Poznámka: Kategorie podle Přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci

Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, CENIA, SEKM, VODA

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

13. POPs LIMITY PRO ABIOTICKÉ A BIOTICKÉ SLOŽKY PROSTŘEDÍ

Zákon č. 133/1985 Sb , , , , , 7.102, 7.104

ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Zpracovali: Mgr. Tomáš Vítek Ing. Ilona Podhorská

V zařízení budou sbírány nebo vykupovány tyto druhy odpadů kategorie O ostatní : Katalogové Název odpadu

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR

ODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH 1 POSTAVENÍ SITA CZ NA TRHU SPALITELNÝCH ODPADU

PROTOKOL O ANALÝZE VZORKU Datum vystavení :

EIA a SEA IPPC NATURA 2000 Biologické hodnocení Biomonitoring a záchranné transfery Rozptylové studie

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Linka na úpravu odpadů stabilizace / neutralizace

Monitoring kalů a jejich použití v zemědělství. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno

V kapitole jsou prezentovány výsledky Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument. Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití

EMISNÍ FAKTORY TĚŽKÝCH KOVŮ A POPs ZE SPALOVACÍCH PROCESŮ

Jiné podmínky stanovené v povolení (viz dotaz 7.3.2) Kategorie dle Přílohy č. 1. Popište, jak byly tyto údaje voleny a shromážděny?

Identifikace zkušebního postupu/metody IP 100 (ISO 9096, ČSN EN )

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

Aktivity Státní veterinární správy ČR na úseku bezpečnosti potravin v roce 2016

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Emise skleníkových plynů ze sektoru nakládání s odpady

Transkript:

RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST I.: ÚVOD, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÝCH LÁTEK 1. INFORMACE O PROJEKTU I-1 Ivan Holoubek 2. SLEDOVANÉ LÁTKY Ivan Holoubek, Mark Rieder, Vladimír Kužílek, Pavel Čupr I-5 2.1 Úvod I-5 2.2 Základní charakteristiky a vlastnosti jednotlivých POPs I-7 2.2.1 DDT a jeho metabolity (DDTs) I-7 2.2.2 Polychlorované cyklodieny (aldrin, dieldrin, endrin a isodrin) I-8 2.2.3 Hexachlorcyklohexany (HCHs) I-8 2.2.4 Hexachlorbenzen (HCB) I-9 2.2.5 Polychlorované bifenyly (PCBs) I-10 2.2.6 Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs) I-11 2.2.7 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) I-12 2.2.8 Heptachlor I-12 2.2.9 Toxaphen I-13 2.2.10 Mirex I-13 2.2.11 Chlordan I-14 ČÁST II.: INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU, EXPORTU, HOT SPOTS, KONTAMINOVANÝCH MÍST A EMISÍ POPs LÁTEK 3. PŘEDBĚŽNÁ INVENTURA VÝROBY, DISTRIBUCE, POUŽITÍ, IMPORTU A EXPORTU POPs LÁTEK II-1 Ivan Holoubek, Milan Matoušek, Jiří Matoušek 3.1 Úvod II-1 3.2 Organochlorové pesticidy II-1 3.2.1 Výroba II-1 3.2.2 Bývalé provozy výroby pesticidů II-2 3.2.2.1 Výroba chlorovaných derivátů benzenu II-2

3.2.2.1.1 Stručný popis technologie II-2 3.2.2.1.2 Vedlejší produkty reakcí II-3 3.2.2.1.3 Stručná historie výroby II-3 3.2.2.2 Hexachlorbenzen (HCB) jako nežádoucí vedlejší produkt při výrobě perchlorethylenu ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem II-4 3.2.2.2.1 Úvod II-4 3.2.2.2.2 HCB jako hlavní složka odpadního produktu při výrobě perchlorethylenu 3.2.2.2.3 Navržený způsob naložení s odpadním produktem 3.2.3 Registrace II-6 3.2.4 Export a import II-12 3.2.5 Použití II-13 3.2.6 Skladové zásoby, nespotřebované zásoby, kontaminované lokality II-16 3.2.7 Chlorované persistentní pesticidy v odpadech II-17 3.2.7.1 Úvod II-17 3.2.7.2 Chlorované pesticidy v odpadech II-17 3.2.7.3 Závěr II-19 3.2.7.4 Literatura II-19 3.2.8 Závěry II-19 3.3 Polychlorované bifenyly (PCBs) II-20 3.3.1 Úvod II-20 3.3.2 Výroba PCBs II-22 3.3.3 Použití PCBs II-24 3.3.4 Výroba a použití PCBs v bývalém Československu II-24 3.3.5 Polychlorované bifenyly (PCBs) v odpadech II-32 3.3.5.1 Úvod II-32 3.3.5.2 Polychlorované bifenylů v České republice II-33 3.3.5.3 Polychlorované bifenyly v odpadech v České republice a způsoby nakládání s nimi II-4 II-4 II-34 3.3.5.4 Vybrané odpady s obsahem PCBs II-34 3.3.5.4.1 Hydraulický olej s obsahem PCBs II-35 3.3.5.4.2 Izolační a teplonosný olej s obsahem PCBs II-35 3.3.5.4.3 Transformátor nebo kondenzátor s obsahem PCBs II-36 3.3.5.5 Prevence vzniku sekundárních odpadů při užívání PCBs II-36 ii

3.3.5.6 Způsoby zneškodnění PCBs a odpadů obsahujících PCBs II-37 3.3.5.6.1 Destrukční technologie s vysokými teplotami II-37 3.3.5.6.2 Selektivní destrukční technologie II-37 3.3.5.7 Předpokládaná produkce odpadů obsahujících PCBs/PCTs 3.3.5.8 Národní iplmentační plán nakládání s odpady, obsahujícími PCBs II-38 II-38 3.3.5.9 Závěry a návrhy II-40 3.3.5.10 Literatura II-40 3.3.6 Inventarizace PCBs realizovaná v roce 2002 II-40 3.3.6.1 Rámcová specifikace problematiky inventarizace PCBs II-40 3.3.6.1.1 Úvod II-40 3.3.6.1.2 Legislativní rámec problematiky PCBs II-41 3.3.6.2 Evidence PCBs podle vyhlášky č. 391/2000 Sb. II-41 3.3.6.2.1 Výsledky evidence PCBs podle vyhlášky č. 391/2000 Sb. II-41 3.3.6.3 Inventarizace PCBs podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. II-41 3.3.6.3.1 Spolupráce na přípravě vyhlášky MŽP o nakládání s PCBs navazující na zákon o odpadech 3.3.6.3.2 Zavádění vyhlášky MŽP č. 384/2001 Sb. o nakládání s PCBs do praxe 3.3.6.3.3 Úkoly řešené v roce 2001 na pracovišti CeHO v oblasti problematiky PCBs/PCTs 3.3.6.3.4 Úkoly řešené v roce 2002 na pracovišti CeHO v oblasti problematiky PCBs/PCTs II-41 II-42 II-42 II-43 3.3.6.4 Výsledky a postupy II-44 3.3.6.4.1 Referenční laboratoř pro stanovení PCBs II-44 Příprava analytických metod pro zjišťování obsahu PCBs v minerálních olejích v rámci evidence zařízení obsahujících PCBs 3.3.6.4.2 Akreditace laboratoří oprávněných k provádění analýz v rámci inventarizace PCBs II-44 II-44 3.3.6.4.3 Odběry vzorků provozních kapalin II-45 3.3.6.4.4 Certifikace osob pověřených prováděním odběrů v rámci inventarizace PCBs Znalostní předpoklady účastníků kursu II-45 II-46 3.3.6.4.5 Evidence podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. II-46 Podpůrné činnosti v rámci evidence podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. II-46 iii

Internet Listinná evidence Elektronická evidence Formuláře pro vedení evidence PCBs a materiály pro osvětu II-46 II-48 II-48 II-49 3.3.6.5 Výsledky evidence podle vyhlášky č. 384/2001 Sb II-50 3.3.6.5.1 Listinná evidence II-50 Převod listinné evidence do elektronické podoby Prokazování neexistence PCBs Protokoly o odstranění II-50 II-51 II-51 3.3.6.5.2 Elektronická evidence II-51 Elektronická evidence ve formátu xlx Elektronická evidence ve formátu txt II-51 II-51 3.3.6.6 Celkový přehled zpracovaných výsledků II-52 3.3.6.7 Planované činnosti pro rok 2003 II-55 3.3.6.8 PCBs ve skládkách a starých zátěžích II-56 3.3.6.8.1 Vzorkování a monitoring látek s PCBs ve skládkách, starých zátěžích a odpadech 3.3.6.8.2 Návrh metodiky odběru vzorků z maloolejových vypínačů vysokého napětí za účelem inventarizace zařízení s PCBs II-56 II-56 3.3.6.9 Odstraňování PCBs II-57 3.3.6.9.1 Informace o možnostech spalování PCBs ve spalovně NO v Ostravě II-58 3.3.6.9.2 Přehled spalování PCBs v ČR - cementárny II-58 3.3.6.10 Nejasnosti legislativy II-59 Seznam používaných zkratek II-59 4. HOT SPOTS, SKLÁDKY, KONTAMINOVANÉ LOKALITY Oldřich Petira, Ivan Holoubek, Pavel Čupr, Vladimír Kužílek, Mark Rieder II-60 4.1 Úvod II-60 4.2 Inventarizace výskytu perzistentních organických látek sledovaných Stockholmskou úmluvou v České republice ve skladech, skládkách a ve znečištěných územích II-60 4.2.1 Předmět inventarizace II-60 4.2.2 Vztah předmětu inventarizace k závazkům Stockholmské úmluvy II-60 4.2.3 Zvolená strategie inventarizace II-61 4.2.4 Informace získatelné z celorepublikových objektivizovaných databází vedených státní správou nebo pověřenými organizacemi II-62 iv

4.2.4.1 Informační systém o odpadech II-62 4.2.4.1.1 ISO 1, ISO 2 informační systém o odpadech II-62 4.2.4.1.2 Zařízení a skládky přehled zařízení k úpravě, využití a zneškodnění odpadů II-62 4.2.4.2 Informační systém o chemických látkách II-62 4.2.4.3 SESEZ Systém evidence starých ekologických zátěž II-63 4.2.4.4 REZZO Registr zdrojů znečišťování ovzduší II-63 4.2.5 Informace získané z ústředních orgánů státní správy II-63 4.2.5.1 Ministerstvo zemědělství II-63 4.2.5.2 Státní rostlinolékařská správa II-64 4.2.5.3 Ministerstvo životního prostředí II-64 4.2.5.3.1 Odbor ekologických škod II-64 4.2.5.3.2 Odbor odpadů II-64 4.2.6 Informace získané od územních orgánů státní správy II-65 4.2.6.1 Informace získané od odborů výkonu státní správy MŽP II-66 4.2.6.2 Informace získané od ředitelství České inspekce životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství II-66 4.2.6.2.1 Oblastní inspektorát ČIŽP Praha II-66 4.2.6.2.2 Oblastní inspektorát ČIŽP Plzeň II-66 4.2.6.2.3 Oblastní inspektorát ČIŽP Hradec Králové II-67 4.2.6.2.4 Oblastní inspektorát ČIŽP Olomouc II-67 4.2.6.2.5 Oblastní inspektorát ČIŽP Ostrava II-67 4.2.6.2.6 Oblastní inspektorát ČIŽP Brno II-67 4.2.6.2.7 Oblastní inspektorát ČIŽP Liberec II-68 4.2.6.2.8 Oblastní inspektorát ČIŽP Havlíčkův Brod II-68 4.2.7 Informace získané od referátů životního prostředí okresních úřadů a od okresních hygieniků II-68 4.2.8 Aktualizace informaci v centrálních databázích II-73 4.2.8.1 Databáze centrální evidence havárií (ČIŽP - aktualizace - duben 2003) II-73 4.2.8.2 SESEZ II-75 4.2.8.3 Databáze neupotřebitelných zbytků pesticidních přípravků k roku 1994 (MZeČ) II-75 4.2.8.4 PCBs ve skládkách a starých zátěžích II-75 4.2.8.5 Identifikace hotspots - potenciální zdroje plošných emisí PCDDs/Fs II-77 4.2.9 Závěry II-79 v

5. ZHODNOCENÍ ZDROJŮ ATMOSFÉRICKÝCH EMISÍ POPs V PODMÍNKÁCH ČR Pavel Machálek, Ivan Holoubek, Vladimír Adamec, Libor Jech, Tomáš Ocelka, Jiří Kohoutek II-81 5.1 Úvod II-81 5.2 Skladba zdrojů atmosférických emisí POPs II-87 5.3 Inventura atmosférických emisí v ČR II-89 5.4 Popis zdrojů atmosférických emisí v ČR II-92 5.4.1 Úvod II-92 5.4.2 Popis hlavních kapitol a dalších významných kategorií II-97 5.5 Inventura atmosférických emisí POPs v ČR II-103 5.6 Způsob zpracování celostátní inventury emisí POPs II-105 5.6.1 Úvod II-105 5.6.2 Struktura a obsah databáze REZZO II-105 5.6.3 Přehled zdrojů II-106 5.6.4 Aktivitní údaje II-107 5.6.4.1 Aktivitní údaje zdrojů spalujících paliva (kapitoly SNAP 01-03) 5.6.4.2 Aktivitní údaje technologických zdrojů (kapitoly SNAP 04, 05, 06, 09, 10) 5.6.4.3 Aktivitní údaje mobilních zdrojů (kapitoly SNAP 07, 08) II-107 II-107 II-109 5.6.5 Emisní faktory II-110 5.6.5.1 Úvod II-110 5.6.5.2 Zpracování přehledu dostupných emisních faktorů II-111 5.6.5.3 Specifická kategorizace zdrojů pro účely inventury II-111 5.6.5.4 Tabulkový přehled emisních faktorů II-112 5.6.6 Emisní bilance POPs (PCBs a PCDDs/Fs) II-115 5.7 Podrobná inventura atmosférických emisí POPs II-116 5.7.1 Sestavení seznamu zdrojů II-116 5.7.1.1 Skupiny zdrojů uvedených v části II přílohy C II-116 5.7.1.1.1 Spalovny odpadů II-117 Spalovny komunálního odpadu Spalovny nebezpečného odpadu II-117 II-118 5.7.1.1.2 Cementářské pece se spoluspalováním odpadu II-119 vi

5.7.1.1.3 Výroba celulózy a papíru používající chlór nebo chemické látky uvolňující chlór pro bělení Výroba vlákniny Výroba vlákniny, papíru a lepenky Výroba papíru a lepenky II-119 II-121 II-122 II-122 5.7.1.1.4 Tepelné procesy v metalurgii II-123 Aglomerace Barevná metalurgie Druhotná výroba mědi Druhotná výroba hliníku Druhotná výroba zinku Přehled technologií používaných v barevné metalurgii - měď, hliník, zinek II-123 II-123 II-126 II-127 II-128 II-128 5.7.1.2 Skupiny zdrojů uvedené v části III přílohy C II-129 5.7.1.2.1 Úvod II-129 5.7.1.2.2 Otevřené spalování odpadů včetně hoření skládek 5.7.1.2.3 Tepelné procesy v metalurgickém průmyslu nezmíněné v části II Výroba surového železa Výroba oceli Výroba oceli v SM pecích Výroba oceli v tandemových pecích Výroba oceli v kyslíkových konvertorech Výroba oceli v elektrických obloukových pecích Slévárny Tavení v kuplovnách Tavení v elektrických obloukových pecích Tavení v elektrických indukčních pecích Emise z upravárenských a čistírenských zařízení Výroba ferroslitin Technologie používané v ČR k povrchovým úpravám kovů Technologie povrchových úprav kovů kovovými (anorganickými) povlaky Výroba koksu Přehled technologií provozovaných v barevné metalurgii II-131 II-132 II-132 II-134 II-134 II-134 II-135 II-135 II-136 II-136 II-137 II-137 II-137 II-138 II-138 II-138 II-139 II-140 5.7.1.2.4 Spalování v domácnostech II-141 5.7.1.2.5 Zařízení a průmyslové kotle na spalování f l í h l vii II-141

fosilních paliv 5.7.1.2.6 Zařízení na spalování dřeva a další biomasy II-143 5.7.1.2.7 Speciální procesy chemické výroby, při kterých se neúmslně vyvíjejí POPs (výroba chlorfenolu a chloranilu) II-145 5.7.1.2.8 Krematoria II-145 5.7.1.2.9 Provoz motorových vozidel, zejména spalujících olovnatý benzín II-146 5.7.1.2.10 Veterinární sanační zařízení II-149 5.7.1.2.11 Barvení (chloranilem) a konečná úprava (s alkalickou extrakcí) textilu a kůže II-149 5.7.1.2.12 Zařízení pro zpracování vyřazených vozidel II-149 5.7.1.2.13 Doutnání měděných kabelů II-150 5.7.1.2.14 Rafinérie odpadových olejů II-150 5.7.1.2.15 Požáry II-151 5.8 Vykazování emisních údajů II-152 5.8.1 Úvod II-152 5.8.2 Individuální měření emisí II-153 5.8.2.1 Měření předepsaná legislativou II-153 5.8.2.2 Měření v rámci projektů, jiná měření II-156 5.8.2.3 Emisní limity pro POPs II-156 5.8.3 Výpočty emisí II-159 5.8.4 Vykazování emisí v databázi REZZO II-160 5.8.5 Jiné informační zdroje II-162 5.9 Provedení emisní inventury II-162 5.9.1 Úvod II-162 5.9.2 Úplnost inventarizace II-163 5.9.2.1 Úplnost kategorií zdrojů II-164 5.9.2.2 Úplnost inventarizace jednotlivých kategorií zdrojů II-164 5.9.3 Kvalita dat, přesnost inventarizace, odhady emisí II-165 5.9.3.1 Verifikace a validace v rámci datových souborů II-165 5.9.3.2 Verifikace a validace, nejistoty a správná praxe emisních inventarizací II-166 5.9.3.3 Posouzení kvality emisních dat II-168 5.9.3.4 Nejistota dat II-170 5.9.4 Prezentace údajů a závěrečná doporučení II-170 5.9.5 Zpracování přehledu zdrojů pro UNEP II-173 viii

5.10 Závěr II-173 5.11 Emise POPs z dopravy II-174 5.11.1 Úvod II-174 5.11.2 Zdroje POPs v dopravě II-174 5.11.3 Emise POPs z mobilních zdrojů II-174 5.11.3.1 Úvod II-174 5.11.3.2 Výpočet celkových emisí POPs II-175 5.11.4 Legislativa II-178 5.11.5 Redukce emisí POPs u mobilních zdrojů II-178 5.11.6 Přeprava POPs II-179 5.11.7 Závěry II-182 5.10.8 Literatura II-182 5.12 Emise POPs Projekty VaV, GA ČR II-183 5.12.1 Vliv vzniku POPs při spalování odpadních olejů v komerčně dostupných kotlích malých výkonů II-183 ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR 6. VÝSKYT POPs VE SLOŽKÁCH PROSTŘEDÍ Ivan Holoubek, Libor Jech, Tomáš Ocelka, Jiří Novák, Jiří Kohoutek, Vladimír Kužílek, Mark Rieder, Pavel Čupr, Jiří Zbíral, Radim Vácha, Milan Sáňka, Karel Provazník, Jakub Hofman 6.1 Atmosféra III-1 III-1 Ivan Holoubek, Libor Jech, Tomáš Ocelka, Jiří Novák, Jiří Kohoutek 6.1.1 Úvod III-1 6.1.2 Ministerstvo životního prostředí III-1 6.1.2.1 Úvod III-1 6.1.2.2 Podprojekt Zephyr III-1 6.1.2.3 Projekt GA 1582/94: Sledování cizorodých organických látek na území hlavního města Prahy 6.1.2.4 Projekt VaV/520/1/97: Výzkum a vývoj vědeckých podkladů kvantifikace znečišťování ovzduší v ČR 6.1.2.5 Projekt VaV/520/6/99: Studie výskytu persistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území ČR 6.1.2.6 Projekt VaV 340/2/00: Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin 6.1.3 Český hydrometeorologický ústav / RECETOX TOCOEN & A i III-2 III-3 III-4 III-6 III-7 ix

Associates 6.1.4 Ministerstvo zdravotnictví III-14 6.1.5 Další aktivity Konsorcia RECETOX TOCOEN & Associates III-15 6.1.5.1 Zlínsko III-15 6.1.5.2 Beroun III-16 6.1.5.3 Další projekty III-17 6.1.5.4 Literatura III-17 6.2 Mokrá atmosférická depozice Ivan Holoubek III-19 6.2.1 Měření mokré atmosférické depozice POPs na území ČR III-19 6.2.2 Literatura III-20 6.3 Hydrosféra Vladimír Kužílek, Mark Rieder, Pavel Čupr, Ivan Holoubek 6.3.1 Úvod - přehled monitorovacích aktivit a programů zahrnujících sledování POPs v hydrosféře ČR III-22 III-22 6.3.1.1 Monitorování jakosti povrchových a podzemních vod III-22 6.3.1.2 VaV/650/3/00 Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR III-23 6.3.2 Zdroje a výskyt POPs v hydrosféře ČR III-24 6.3.2.1 DDT a jeho metabolity III-24 6.3.2.1.1 Zdroje vstupů DDT do hydrosféry III-24 6.3.2.1.2 Výskyt DDT v povrchových vodách III-25 6.3.2.1.3 Výskyt DDT v říčních a jezerních sedimentech a plaveninách 6.3.2.1.4 Výskyt DDT ve vodních organismech a biologických matricích vodního prostředí III-26 III-27 6.3.2.1.5 Výskyt DDT v podzemních vodách III-28 6.3.2.2 Polychlorované cyclodieny (PCCs) (aldrin, dieldrin, endrin a isodrin) III-28 6.3.2.2.1 Zdroje vstupů PCCs do hydrosféry III-28 6.3.2.2.2 Výskyt PCCs v povrchových vodách III-28 6.3.2.2.3 Výskyt PCCs v říčních a jezerních sedimentech a plaveninách 6.3.2.2.4 Výskyt PCCs ve vodních organismech a biologických matricích vodního prostředí III-28 III-29 6.3.2.3 Hexachlorcyclohexany (HCHs) III-29 6.3.2.3.1 Zdroje vstupů HCHs do hydrosféry III-29 6.3.3.3.2 Výskyt HCHs v povrchových vodách III-29 x

6.3.2.3.3 Výskyt HCHs v říčních a jezerních sedimentech a plaveninách 6.3.2.3.4 Výskyt HCHs ve vodních organismech a biologických matricích vodního prostředí III-30 III-30 6.3.2.3.5 Výskyt HCHs v podzemních vodách III-30 6.3.2.4 Hexachlorbenzen (HCB) III-31 6.3.2.4.1 Zdroje vstupů HCB do hydrosféry III-31 6.3.2.4.2 Výskyt HCB v povrchových vodách III-32 6.3.2.4.3 Výskyt HCB v říčních a jezerních sedimentech a plaveninách 6.3.2.4.4 Výskyt HCB ve vodních organismech a biologických matricích vodního prostředí III-32 III-33 6.3.2.5 Polychlorované bifenyly (PCBs) III-33 6.3.2.5.1 Zdroje vstupů PCBs do hydrosféry III-33 6.3.2.5.2 Výskyt PCBs v povrchových vodách III-35 6.3.2.5.3 Výskyt PCBs v říčních a jezerních sedimentech a plaveninách 6.3.2.5.4 Výskyt PCBs ve vodních organismech a biologických matricích vodního prostředí III-36 III-37 6.3.2.5.5 Výskyt PCBs v podzemních vodách III-38 6.3.2.5.6 Výskyt PCBs v drenážních vodách a jejich sedimentech 6.3.2.6 Polychlorované dibenzo-p-dioxiny and dibenzofurany (PCDDs/Fs) III-38 III-39 6.3.2.6.1 Zdroje vstupů PCDDs/Fs do hydrosféry III-39 6.3.2.6.2 Výskyt PCDDs/Fs v povrchových vodách III-40 6.3.2.7 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) III-41 6.3.2.7.1 Zdroje vstupů PAHs do hydrosféry III-41 6.3.2.7.2 Výskyt PAHs v povrchových vodách III-43 6.3.2.7.3 Výskyt PAHs v říčních a jezerních sedimentech a plaveninách 6.3.2.7.4 Výskyt PAHs ve vodních organismech a biologických matricích vodního prostředí III-44 III-44 6.3.2.7.5 Výskyt PAHs v podzemních vodách III-45 6.3.2.8 Ostatní POPs (heptachlor, chlornan, mirex a toxaphen) III-45 6.3.2.8.1 Zdroje vstupů do hydrosféry III-45 6.3.2.8.2 Výskyt v povrchových vodách III-46 6.3.2.8.3 Výskyt v říčních a jezerních sedimentech a plaveninách III-46 xi

6.3.2.8.4 Výskyt ve vodních organismech a biologických matricích vodního prostředí 6.3.3 Celkové hodnocení zátěže hydrosféry ČR POPs a návrhy způsobů jejich dalšího sledování III-46 III-47 6.3.3.1 Úvod III-47 6.3.3.2 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) III-47 6.3.3.3 Organochlorové pesticidy III-47 6.3.3.4 Hexachlorbenzen (HCB III-47 6.3.3.5 Polychlorované bifenyly (PCBs) III-48 6.3.3.6 Polychlorované dibenzo-p-dioxiny and dibenzofurany (PCDDs/Fs) III-48 6.3.3.7 Časové trendy III-48 6.3.4 Stanovení POPs v říčních sedimentech po povodních 2002 III-49 6.3.5 Literatura III-52 Přílohy Zdroje a výskyt 6.3.6 Projekty R-T&A zaměřené na kontaminaci sedimentů III-52 6.3.6.1 Úvod III-52 6.3.6.2 Stanovení PBTs v sedimentech povodí řeky Moravy III-54 6.3.6.2.1 Popis odběrových lokalit III-54 6.3.6.2.2 Kontaminace sedimentů povodí Moravy PAHs, 1991-1995 závěry III-55 6.3.6.2.3 Výsledky stanovení PAHs v povodí Moravy III-57 6.3.6.2.4 Výsledky stanovení chlorovaných polutantů v povodí Moravy III-57 6.3.6.2.5 Některé výsledky získané v rámci Projektu IDRIS III-57 6.3.6.3 Obsahy PBT látek ve vodách a sedimentech regionální pozaďové lokality Košetice - 1988-2002 III-62 6.3.6.4 Literatura III-62 Přílohy: Zdroje a výskyt 6.4 POPs v půdách ČR - zhodnocení výsledků monitorovacích systémů ÚKZÚZ Brno a VÚMOP Praha Jiří Zbíral, Radim Vácha, Milan Sáňka, Karel Provazník, Ivan Holoubek, Jakub Hofman III-64 III-159 6.4.1 Úvod III-159 6.4.2 Systémy sledování POPs v půdě III-160 6.4.3 Monitoring ÚKZÚZ (Bazální monitoring půd) III-161 6.4.3.1 Materiál a metody III-161 6.4.3.2 Výsledky III-163 xii

6.4.3.2.1 Hodnocení PAHs III-165 6.4.3.2.2 Hodnocení PCBs III-167 6.4.3.2.3 Hodnocení OCPs III-170 Hodnocení PCDDs/Fs III-173 6.4.4 Monitoring VÚMOP III-175 6.4.4.1 Materiál a metody III-175 6.4.4.2 Výsledky a diskuse III-176 6.4.4.2.1 Hodnocení zátěže půd vybranými POPs v regionech III-176 6.4.4.2.2 Shrnutí výsledků III-188 Hodnocení PAHs Hodnocení PCBs Hodnocení OCPs III-188 III-190 III-191 6.4.4.3 Zátěž půd inundační oblasti Labe POPs III-191 6.4.4.3.1 Úvod III-191 6.4.4.3.2 Hodnocení PCDDs/Fs III-193 6.4.4.3.3 Závěry III-197 6.4.4.4 Literatura III-198 6.4.4.5 Hygienický stav půd postižených povodněmi v roce 2002 III-198 6.4.4.5.1 Úvod III-198 6.4.4.5.2 Obsahy persistentních organických polutantů na sledovaných lokalitách Polyaromatické uhlovodíky Chlorované sloučeniny Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany III-200 III-200 III-201 III-202 6.4.4.5.3 Závěr III-203 6.4.4.5.4 Literatura III-204 6.4.5 Projekty R-T&A zaměřené na kontaminaci půd III-205 Literatura 6.5 Obsahy POPs v krmivech, surovinách a pomocných látkách pro jejich výrobu Jiří Zbíral, Radim Vácha 6.4.3.2.4 6.5.1 Monitoring krmiv na obsah POP ÚKZÚZ / Fodders monitoring of POPs ÚKZÚZ III-210 III-213 III-213 6.5.1.1 Souhrn III-213 6.5.1.2 Úvod III-213 6.5.1.3 Výsledky a diskuse III-214 xiii

6.5.1.4 Literatura III-215 6.5.2 Monitoring krmiv na obsah POP VÚMOP III-215 6.5.2.1 Úvod III-215 6.5.2.2 Materiál a metody III-215 6.5.2.3 Výsledky a diskuse III-216 6.5.2.4 Závěr III-217 6.6 Obsahy POPs v kalech z ČOV v ČR - zhodnocení výsledků sledování monitorovacích systémů ÚKZÚZ Jiří Zbíral, Milan Sáňka III-218 6.6.1 Úvod III-218 6.6.2 Výsledky III-218 6.6.2.1 Hodnocení PAHs III-218 6.6.2.2 Hodnocení PCBs III-221 6.6.3 Literatura III-223 6.7 Biomonitoring Jiří Zbíral, Milan Sáňka, Ivan Holoubek III-224 6.7.1 Aktivní biomonitoring ÚKZÚZ III-224 6.7.1.1 Souhrn III-224 6.7.1.2 Úvod III-224 6.7.1.3 Materiály a metody III-224 6.7.1.3.1 Odběrová stanoviště a jejich charakteristika III-224 6.7.1.4 Výsledky a diskuse III-226 6.7.1.4.1 PAHs III-226 6.7.1.4.2 PCDDs/Fs III-227 6.7.1.5 Literatura III-229 6.7.2 Biomonitoring v projektech R-T&A III-230 Literatura III-231 6.7.3 Projekty VŠCHT III-232 ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR 7. KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT A POTRAVIN Jiří Drápal 7.1 Zhodnocení výskytu POPs ve vybraných veterinárních komoditách (krmiva a živočišné produkty) IV-1 IV-1 xiv

Jiří Drápal 7.1.1 Úvod IV-1 7.1.2 Charakteristika let 1984 1989 z hlediska POPs IV-3 7.1.3 Charakteristika let 1990 1995 z hlediska POPs IV-5 7.1.4 Charakteristika let 1996 2001 z hlediska POPs IV-8 7.1.5 Závěry IV-10 7.2 Plánované kontroly cizorodých látek v potravinách SZPI ČR IV-12 7.2.1 Výsledky kontrol v roce 2001 a 2002 IV-12 7.2.1.1 Polycyklické aromatické uhlovodíky IV-12 7.2.1.2 Organochlorové pesticidy IV-16 7.2.1.3 Polychlorované bifenyly IV-20 7.2.1.4 Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany IV-22 8. HODNOCENÍ DIETÁRNÍ EXPOZICE V ČR Jiří Ruprich IV-25 8.1 Agregovaná data s odkazy na primární zdroj dat v resortu zdravotnictví IV-25 8.2 Základní informace o projektu monitoringu dietární expozice jako zdroji dat 8.3 Zásady používané při realizaci projektu monitoringu dietární expozice IV-27 IV-28 8.4 Základní nejistoty spojené s interpretací výsledků IV-30 8.4.1 Mez stanovitelnosti analytické metody IV-30 8.4.2 Hodnota spotřeby potravin na osobu a den IV-30 8.4.3 Reprezentativnost výběru potravin určených k analýzám IV-30 8.4.4 Efekt kulinární úpravy potravin IV-31 8.4.5 Reprezentativnost výběru vzorků potravin na trhu IV-31 8.4.6 Správnost a přesnost analytických výsledků IV-32 8.5 Přehled složení a původu kompozitních vzorků potravin IV-32 8.5.1 Definice kompozitního vzorku IV-32 8.5.2 Definice reprezentativního kompozitního vzorku IV-32 8.5.3 Klasifikace analyzovaných vzorků potravin podle země původu (dovoz/tuzemský IV-33 8.5.4 Informace k zajištění nákupu vzorků IV-33 8.6 Klasifikační system pro potraviny EURO-FOOD-GROUPS (EFG) IV-35 8.7 Vysvětlivky k pojmům použitým v textu hodnocení IV-36 8.8 Polychlorované bifenyly (PCBs) IV-38 xv

8.8.5 Hodnocení expozice IV-38 8.8.6 Významné expoziční zdroje IV-39 8.8.7 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-39 8.8.7.1 Populace v riziku IV-39 8.8.7.2 Hygienické limity pro potravin IV-40 8.8.7.3 Doporučení pro řízení rizik IV-40 8.9 Dioxiny, dibenzofurany a PCBs s dioxinovým efektem IV-40 8.9.1 Hodnocení expozice IV-40 8.9.2 Významné expoziční zdroje IV-41 8.9.3 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-42 8.9.6.1 Populace v riziku IV-42 8.9.6.2 Hygienické limity pro potravin IV-42 8.9.6.3 Doporučení pro řízení rizik IV-42 8.10 Aldrin IV-42 8.10.1 Hodnocení expozice IV-42 8.10.2 Významné expoziční zdroje IV-43 8.10.3 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-43 8.11 Endrin IV-43 8.11.1 Charakterizace nebezpečí IV-43 8.11.2 Hodnocení expozice IV-44 8.11.3 Významné expoziční zdroje IV-44 8.11.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-45 8.12 Dieldrin IV-45 8.12.1 Charakterizace nebezpečí IV-45 8.12.2 Hodnocení expozice IV-45 8.12.3 Významné expoziční zdroje IV-45 8.12.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-45 8.13 Methoxychlor IV-46 8.13.1 Charakterizace nebezpečí IV-46 8.13.2 Hodnocení expozice IV-46 8.13.3 Významné expoziční zdroje IV-47 8.13.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-47 8.14 Endosulfan IV-48 8.14.1 Charakterizace nebezpečí IV-18 8.14.2 Hodnocení expozice IV-48 xvi

8.14.3 Významné expoziční zdroje IV-49 8.14.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-49 8.15 Heptachlor epoxid IV-49 8.15.1 Charakterizace nebezpečí IV-49 8.15.2 Hodnocení expozice IV-49 8.15.3 Významné expoziční zdroje IV-49 8.15.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-50 8.16 Hexachlorbenzen (HCB) IV-50 8.16.1 Charakterizace nebezpečí IV-50 8.16.2 Hodnocení expozice IV-51 8.16.3 Významné expoziční zdroje IV-51 8.16.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-51 8.17 Hexachlorocyklohexany (HCHs) - alfa, beta, delta isomery IV-52 8.17.1 Charakterizace nebezpečí IV-52 8.17.2 Hodnocení expozice IV-52 8.17.3 Významné expoziční zdroje IV-54 8.17.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-55 8.18 Lindan IV-55 8.18.1 Charakterizace nebezpečí IV-55 8.18.2 Hodnocení expozice IV-55 8.18.3 Významné expoziční zdroje IV-55 8.18.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-56 8.19 DDTs (DDT, DDE, DDD) IV-56 8.19.1 Charakterizace nebezpečí IV-56 8.19.2 Hodnocení expozice IV-57 8.19.3 Významné expoziční zdroje IV-61 8.19.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-61 8.20 Polyaromatické uhlovodíky (PAHs) IV-61 8.20.1 Úvod IV-61 8.20.2 Charakterizace nebezpečí IV-61 8.20.3 Hodnocení expozice IV-62 8.20.4 Významné expoziční zdroje IV-64 8.20.4 Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik IV-64 8.21 Zdravotní stav lidské populace IV-66 8.21 Použitá literatura IV-67 xvii

9. EXPOZICE ČESKÉ POPULACE PERSISTENTNÍM ORGANICKÝM LÁTKÁM PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT O ZÁTĚŽI ČESKÉ POPULACE (BIOLOGICKÝ MONITORING) Milena Černá IV-69 9.1 Úvod IV-69 9.2 Polychlorované bifenyly (PCBs) IV-70 9.2.1 Úvod IV-70 9.2.2 Výsledky analýzy PCBs v mateřském mléce IV-70 9.2.2.1 Publikované výsledky sumy PCBs IV-70 9.2.2.2 Výsledky sumy PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti IV-71 9.2.2.3 WHO studie 1992 a 2000 - výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs 9.2.2.4 Výsledky získané v rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva (MZSO) 9.2.2.5 Výsledky analýzy indikátorových kongenerů PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti IV-71 IV-73 IV-75 9.2.2.6 Výsledky projektu VAV 520/6/99 MŽP IV-75 9.2.3 Výsledky analýzy PCBs v podkožním tuku IV-76 9.2.3.1 Publikované výsledky sumy PCBs IV-76 9.2.3.2 Výsledky získané v rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva (MZSO) 9.2.3.2.1 PCBs v podkožním tuku zemřelých v létech 1994-1995 9.2.3.2.2 PCBs v podkožním tuku zemřelých v létech 1996-1999 9.2.3.2.3 PCBs v podkožním tuku zemřelých v létech 2000-2001 IV-77 IV-77 IV-77 IV-78 9.2.3.3 Výsledky sumy PCBs v Ostravsko-karvinské oblasti IV-79 9.2.4 Analýza PCBs ve vzorcích krevního séra IV-79 9.2.4.1 Publikované výsledky indikátorových PCBs IV-79 9.2.4.2 Výsledky analýzy pupečníkového séra v rámci MZSO IV-80 9.2.5 Výsledky analýzy PCBs v placentách IV-81 9.2.6 Výsledky analýzy PCBs jaterní tkáni IV-82 9.2.7 Výsledky analýzy PCB v mozkové tkáni IV-82 9.2.8 Monitoring PCBs dílčí závěry IV-83 9.3 Organochlorované pesticidy (OCPs) IV-84 9.3.1 Úvod IV-84 9.3.2 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v mateřském mléce IV-84 xviii

9.3.2.1 Publikované výsledky OCPs IV-84 9.3.2.2 Výsledky získané v rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva (MZSO) IV-85 9.3.2.3 Výsledky OCPs v Ostravsko-karvinské oblasti IV-86 9.3.2.4 Výsledky projektu VAV 520/6/99 MŽP IV-86 9.3.3 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v podkožním tuku IV-87 9.3.3.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů IV-87 9.3.3.2 Výsledky získané v rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva (MZSO) 9.3.2.2.1 Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v létech 1994 a 95 9.3.2.2.2 Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v létech 1996-99 9.3.2.2.3 Chlorované pesticidy v podkožním tuku zemřelých v létech 2000-01 9.3.2.2.4 Výsledky chlorovaných pesticidů v Ostravskokarvinské oblasti IV-88 IV-88 IV-88 IV-88 IV-89 9.3.4 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v placentách IV-89 9.3.5 Výsledky analýzy chlorovaných pesticidů v jaterní tkání IV-90 9.3.5.1 Publikované výsledky chlorovaných pesticidů v jaterní tkáni 9.3.5.2 Výsledky získané v rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva (MZSO) IV-90 IV-90 9.3.6 Monitoring chlorovaných pesticidů dílčí závěry IV-91 9.4 PCDDs/Fs a PCBs dioxinovým účinkem (DLPCBs) IV-92 9.4.1 Úvod IV-92 9.4.2 Výsledky analýzy v mateřském mléce IV-92 9.4.2.1 Výsledky 2. a 3. kola WHO studie 1992 a 2000 IV-92 9.4.2.2 Výsledky získané v rámci Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva (MZSO) IV-95 9.4.2.3 Výsledky projektu VAV 520/6/99 MŽP IV-97 9.4.2.4 Expozice kojenců IV-99 9.4.3 Výsledky analýzy PCDD/PCDF/PCB v podkožním tuku IV-99 9.4.3.1 Úvod IV-99 9.4.3.2 WHO-TEQ v podkožním tuku zemřelých v létech 1996 99 9.4.3.3 WHO-TEQ v podkožním tuku zemřelých v létech 2000 2001 9.4.3.4 WHO-TEQ v podkožním tuku v Ostravsko-karvinské bl i xix IV-100 IV-100 IV-101

oblasti 9.4.4 2,3,7,8-TCDD v plasmě profesionálně exponovaných osob IV-101 9.4.5 Monitoring PCDDs/Fs/DLPCBs dílčí závěry IV-102 9.5 Závěry IV-102 9.6 Dodatek za rok 2002 IV-102 9.7 Literatura IV-103 ČÁST V.: MONITORING A VÝZKUM V OBLASTI POPs V-1 10. MONITORING PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ V ČR Ivan Holoubek, Jana Hajšlová, Milan Sáňka, Vladimír Kužílek, Mark Rieder, Jiří Novák, Pavel Čupr, Monika Tomaniová, Vladimír Kocourek, Karel Volka 10.1 Úvod V-1 10.2 Ministerstvo životního prostředí V-1 10.2.1 Úvod V-1 10.2.2 Podprojekt plošného a komplexního monitoringu V-2 10.2.2.1 Úvod V-2 10.2.2.2 Podprojekt Zephyr V-4 10.2.2.3 Podprojekt Studium chemického složení jehlic smrku ztepilého jako bioindikátoru zatížení životního prostředí 10.2.2.4 Pilotní studie V-6 V-1 10.2.2.5 Třetí etapa V-11 10.3 Český hydrometeorologický ústav + RECETOX - TOCOEN & Associates Brno V-5 V-14 10.4 Ministerstvo zdravotnictví V-14 10.5 Ministerstvo zemědělství V-15 10.5.1 Úvod V-15 10.5.2 Sledování persistentních organických polutantů v rámci programu bazálního monitoringu půd ČR V-15 10.5.2.1 Rozsah sledování a síť pozorovacích ploch V-15 10.6 Další aktivity V-16 10.6.1 Úvod V-16 10.6.2 Lokalizace odběrových míst Projektů R-T&A V-17 10.6.2.1 Projekt TOCOEN/Košetice regionální pozaďový monitoring POPs 10.6.2.2 Projekt TOCOEN/Morava (Chemical Time Bombs) kontaminace sedimentů v povodí řeky Moravy V-17 V-17 xx

10.6.2.3 Projekt TOCOEN/IDRIS hodnocení ekologických rizik část kontaminace sedimentů v povodí řeky Moravy a kontaminace nivních půd v povodí 10.6.2.4 Projekt TOCOEN/Mountains kontaminace horských smrkových ekodxdtémů (půdy, jehličí, vzduch) 10.6.2.5 Projekt TOCOEN/Surrounding of industrial sources kontaminace okolí velkých průmyslových podniků či lokalit s velkou koncentrací sídel a průmyslu 10.6.3 Projekt ČHMÚ Pohyb a výskyt nebezpečných látek v hydrosféře ČR V-18 V-18 V-18 V-19 10.6.3.1 Cíle projektu V-19 10.6.3.2 Literatura V-21 10.7 Ostatní možné zdroje dat V-21 10.8 Incidence persistentních organických kontaminantů ve vybraných složkách životního prostředí ČR (1995-2001) V-21 10.8.1 Úvod V-21 10.8.2 Charakterizace podmínek odběrů vzorků a jejich vyšetření na obsah POPs V-22 10.8.2.1 Lokality terestrického ekosystému V-22 10.8.2.2 Lokality vodního ekosystému V-23 10.8.2.3 Výběr sledovaných matric V-24 10.8.3 Souhrn nejvýznamejších výstupů sledování POPs v biotických matricích ekosystému ČR 10.8.3.1 Hodnocení zátěže terestrického ekosystému polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAHs) ve vybraných lokalitách České republiky V-25 V-25 10.8.3.2 Olejniny V-40 10.8.3.3 Jablka V-42 10.8.3.4 Agregovaná data, souhrn výsledků V-43 10.8.3.5 PCBs a OCPs v rostlinných bioindikátorech V-45 10.8.3.5.1 Mechorosty a jehličí V-45 10.8.3.5.2 Plástový pyl V-49 10.8.3.6 PCBs, OCPs a příbuzné látky v rybách V-52 10.8.3.7 PCBs a OCPs v zajících V-60 10.9 Koncepce dalšího monitoringu POPs V-65 10.9.1 Obecné problémy monitoringu v ČR V-65 10.9.2 Emisní monitoring V-67 10.9.3 Návaznost na mezinárodní monitorovací programy V-67 10.9.3.1 Úvod V-67 xxi

10.9.3.2 EMEP POPs program V-69 10.9.3.3 EMEP/MSC-E Workshop v Moskvě, Rusko, září 1996 V-71 10.9.3.4 Realizace superstanice Košetice V-71 10.9.3.5 Hlavní výzkumné aktivity realizované v rámci činnosti superstanice 10.9.3.6 Globální POPs monitoring v rámci Stockholmské Konvence V-73 V-74 10.9.4 Monitoring volného ovzduší a depozice V-74 10.9.5 Jak dál v monitorování POPs v hydrosféře? V-77 10.9.6 Možnosti rozvoje monitoringu půd v oblasti POPs V-79 10.9.7 Možnosti rozvoje monitoringu krmiv ÚKZÚZ V-80 10.9.8 Možnosti rozvoje monitoringu kalů v ÚKZÚZ V-80 10.9.9 Možnosti rozvoje aktivního biomonitoringu v ÚKZÚZ V-81 10.9.10 Zátěž lidské populace V-81 10.9.12 Závěr V-82 10.9.13 Literatura V-82 11. VÝZKUM V OBLASTI PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ V ČR Ivan Holoubek V-84 ČÁST VI.: LEGISLATIVA A LIMITY V OBLASTI POPs 12. ZHODNOCENÍ EVROPSKÉ A ČESKÉ LEGISLATIVY PRO POPs Ivan Holoubek, Jiří Novák, Pavel Machálek, Mark Rieder, Vladimír Kužílek, Milan Sáňka, Jiří Drápal, Jiří Ruprich VI-1 12.1 Úvod VI-1 12.2 Ovzduší VI-2 12.2.1 Současný stav legislativy v oblasti POPs VI-2 12.2.2 K jednotlivým Zákonům, Nařízením vlády a Vyhláškám VI-4 12.2.3 Závěr VI-9 12.3 Voda VI-9 12.3.1 Současná legislativa VI-9 12.3.2 Závěr VI-15 12.4 Odpady (a zeminy) VI-15 12.5 Půdy VI-22 12.6 Krmiva VI-23 12.7 Kaly VI-24 xxii

12.8 Aktuální legislativa k problematice POPs v oblasti výživy VI-25 12.8.1 Hygienické limity pro POPs v potravinách VI-25 12.8.2 Aktuální legislativa k problematice POPs typů pesticidů v ČR VI-26 12.8.3 Aktuální legislativa k problematice POPs typu kontaminujících látek 13. LIMITY PRO PERSISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Ivan Holoubek, Pavel Čupr VI-28 VI-42 13.1 Emisní limity pro POPs VI-42 13.2 Volné ovzduší VI-44 13.3 Půda (zemina) VI-45 13.4 Sedimenty VI-47 13.5 Voda VI-47 13.6 Biotické vzorky VI-49 13.7 Pracovní prostředí VI-50 ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs 14. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ POUŽITELNÝCH KE ZNEŠKODŇOVÁNÍ POPs Vladimír Pekárek, Miroslav Punčochář VII-1 14.1 Termické procesy VII-1 14.1.1 Spalování VII-1 14.1.1.1 Roštová ohniště VII-1 14.1.1.2 Rotační pece VII-1 14.1.1.3 Výtavná ohniště VII-2 14.1.1.4 Cyklónová ohniště VII-2 14.1.1.5 Fluidní ohniště VII-2 14.1.2 Zplyňování a pyrolýza VII-3 14.1.3 Spoluspalování VII-4 14.1.3.1 Spoluspalování komunálního odpadu VII-4 14.1.3.2 Spoluspalování biomasy VII-5 14.1.3.3 Spoluspalování čistírenských kalů z odpadních vod VII-5 14.1.4 BAT technologie VII-5 14.1.4.1 Spalovací proces VII-5 14.1.4.2 Separace tuhých korpuskulárních částic z plynné fáze sedimentací a filtrací VII-5 xxiii

14.1.4.2.1 Cyklony VII-6 14.1.4.2.2 Elektrostatické odlučovače (ESP) VII-6 14.1.4.2.3 Keramické filtry VII-6 14.1.4.2.4 Rukávové filtry (FF) VII-6 14.1.4.3 Aplikace adsorpčních činidel VII-8 14.1.4.3.1 Základní principy VII-8 14.1.4.3.2 Adsorpční zařízení s pevným ložem VII-8 14.1.4.3.3 Použití adsopčních látek při fluidním spalování 14.1.4.3.4 Aplikace adsorpčních principů v procesu čištění plynů VII-8 VII-8 14.1.4.4 Princip šokového zchlazení spalin VII-8 14.1.4.5 Použití oxidačních činidel VII-9 14.1.4.6 Metody snižování oxidů dusíku VII-9 14.1.4.6.1 Selektivní katalytická redukce (SCR-Denox) VII-9 14.1.4.6.2 Selektivní nekatalytická redukce (SNCR- Denox) VII-10 14.1.4.7 Metody odstraňování rtuti VII-10 14.1.4.8 Soubory BAT technologií umožňující špičkové čištění spalin VII-10 14.1.5 Vitrifikace VII-10 14.1.5.1 Využití jouleovského tepla VII-11 14.1.5.2 Mikrovlnný ohřev VII-11 14.1.5.3 Spalování fosilních paliv VII-11 14.1.5.4 Termální plasma VII-11 14.1.5.5 Použití VII-11 14.1.6 Plasmové systémy VII-12 14.1.7 Termická desorpce VII-13 14.2 Chemické procesy VII-14 14.2.1 Úvod VII-14 14.2.2 Sodíkový proces dechlorace VII-14 14.2.3 Dehalogenace naftanelidem sodným VII-15 14.2.4 Dehalogenace interkaláty kovů VII-15 14.2.5 Substituční metoda na bázi glykolu VII-15 14.2.6 Dechlorace alkalickým prostředím VII-16 14.2.7 Katalytická dechlorace v alkalickém prostředí (BCD) VII-17 14.2.8 Metoda chemické redukce v plynné fázi (GPCR) VII-18 xxiv

14.2.9 Redukční a hydrogenativní dehalogenace, katalyzované redukční reakce VII-18 14.2.10 Oxidační metody VII-19 14.2.11 Technologie solvatovaných elektronů VII-20 14.2.12 Mechanochemická dehalogenace (DMCR) VII-21 14.3 Fyzikálně chemické a fyzikální procesy VII-21 14.3.1 Fotochemické degradace VII-21 14.3.2 Elektrochemická destrukce VII-21 14.3.3 Extrakce parou VII-22 14.3.4 Kapalinová extrakce VII-23 14.3.5 Superkritická extrakce VII-23 14.4 Biologické technologie VII-25 14.4.1 Provzdušňovací technologie VII-26 14.4.2 Metoda bioakumulace VII-26 14.4.3 Zhodnocení biodegradačních metod VII-26 14.4.4 Kompostování VII-26 14.5 Skládkování VII-27 14.6 Literatura VII-28 15. BIOREMEDIACE PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ PŘEHLED Vít Matějů VII-30 15.1 Úvod VII-30 15.2 Obecná část VII-30 15.3 Biodegradace persistentních organických sloučenin VII-32 15.3.1 Obtížně degradabilní organické sloučeniny VII-32 15.3.2 Polycyklické aromatické uhlovodíky VII-35 15.3.2.1 Biodegradace polycyklických aromatických uhlovodíků VII-35 15.3.2.2 Použití bioremediace PAHs v polních podmínkách VII-38 15.3.2.3 Bioremediace PAHs pomocí hub bílé hniloby VII-40 15.3.2.4 Meze bioremediace PAHs VII-41 15.3.3 Pesticidy a herbicidy VII-42 15.3.3.1 2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina VII-43 15.3.3.2 1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorophenyl)ethane DDT VII-46 15.3.3.2.1 Bioremediace DDT v plném rozsahu VII-48 xxv

15.3.3.2.2 Postup VII-49 15.3.4 Polychlordibenzo-p-dioxiny (PCDDs) a polychlordibenzofurany (PCDFs) VII-51 15.3.5 Azobarviva VII-55 15.3.5.1 Biologická transformace azobarviv VII-56 15.3.5.1.1 Aerobní odbarvení azobarviv VII-56 15.3.5.1.2 Kometabolické redukční štěpení azobarviv aerobními bakteriemi 15.3.5.1.3 Aerobní růst bakterií s azobarvivy jako zdrojem uhlíku a energie VII-56 VII-57 15.3.5.1.4 Anaerobní redukce azobarviv bakteriemi VII-57 15.3.5.2 Možné použití mikroorganismů pro čištění odpadních vod s obsahem azobarviv VII-58 15.3.5.3 Biologické anaerobní/aerobní rozklad azobarviv VII-59 15.4 Inovativní biologické metody likvidace POPs VII-60 15.4.1 Mechanismy vazeb v půdě VII-61 15.4.1.1 Sorpce VII-61 15.4.1.2 Chemická vazba VII-63 15.4.1.3 Celková množství VII-64 15.5 Bioremediace POPs v České republice VII-65 15.5.1 Výzkum biologického čištění půd a podzemních vod kontaminovaných POPs VII-65 15.5.2 Provozní použití bioremediace v ČR VII-67 15.6 Literatura VII-68 15.7 Použité zkratky VII-74 16. BIOREMEDIAČNÍ TECHNOLOGIE K ODSTRANĚNÍ POLYCHLOROVANÝCH BIFENYLŮ ZE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Kateřina Demnerová VII-75 16.1 Bioremediační technologie obecný přehled VII-75 16.1.1 Úvod VII-75 16.1.2 Obecná charakteristika bioremediace VII-75 16.1.3 Rozdělení bioremediačních technologií VII-76 16.1.3.1 Metody In situ VII-76 16.1.3.1.1 Bioventing VII-76 16.1.3.1.2 Zlepšená bioremediace VII-77 16.1.3.1.3 Přirozená atenuace VII-77 16.1.3.1.4 Fytoremediace VII-78 xxvi

16.1.3.2 Metody Ex situ VII-81 16.1.3.2.1 Bioremediace v suspenzním systému VII-81 16.1.3.2.2 Bioremediace v pevné fázi VII-81 16.1.4 Závěr VII-82 16.2 Polychlorované bifenyly VII-83 16.2.1 Úvod VII-83 16.2.2 Bakteriální degradace PCBs VII-83 16.2.2.1 Metabolická dráha PCBs VII-84 16.2.2.2 Metabolická dráha chlorbenzoových kyselin VII-86 16.2.2.3 Možnosti přípravy rekombinantních kmenů bakterií degradujících PCBs VII-87 16.2.2.4 Výzkum biodegradační aktivity bakterií VII-89 16.2.3 Degradace PCBs houbami bílé hniloby VII-91 16.2.4 Metabolismus PCBs u rostlin VII-92 16.2.5 Vzájemná interakce bakterií a rostlin při degradaci PCBs VII-92 16.2.6 Aplikace fytoremediace VII-95 16.2.7 Závěr VII-97 16.3 Navržené biotechnologie k odstranění PCB v České republice VII-97 16.3.1 Úvod VII-97 16.3.2 Schválené a navržené technologie VII-97 16.3.2.1 Lokalita Vamberk VII-97 16.3.2.1.1 Princip technologického postupu VII-97 16.3.2.1.2 Popis technologického postupu VII-97 16.3.2.2 Lokalita Všebořice VII-98 16.3.2.2.1 Princip metody VII-99 16.3.2.3 Lokalita Milovice VII-99 16.3.2.3.1 Princip a popis technologického procesu VI-100 16.3.3 Závěr VII-101 ČÁST VIII.: ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 17. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Ivan Holoubek VIII-1 xxvii