Poznámky k praktické aplikaci požadavků Aarhuské úmluvy v ČR (zejména v soudní praxi) Seminář o českém předsednictví EU Praha, 21.11.2008 Pavel Černý, EPS

Hlavní body zkušenosti (problémy) s využíváním jednotlivých práv podle Aarhuské úmluvy vývoj judikatury týkající se žalob v oblasti ochrany životního prostředí a aplikace Aarhuské úmluvy důvody malé faktické efektivity využívání práv zajištěných Úmluvou pro faktickou ochranu životního prostředí možný význam přijetí směrnice ES o přístupu k soudní ochraně

Smluvní strany této úmluvy mají mají zájem na tom, aby účinné soudní mechanismy byly dosažitelné veřejnosti i jejím organizacím, aby tak byly chráněny jejich oprávněné zájmy a právo bylo prosazováno.. (Preambule Aarhuské úmluvy) My máme pravdu, oni mají stavbu (český ekologický aktivista)

Právo na informace o životním prostředí transpozice požadavků AU dostatečná (problém 2 informačních zákonů) v případě neochoty úřadu poskytnout informace (zejména nečinnosti) malá efektivita ochrany délka soudního řízení, rušení rozhodnutí z formálních důvodů bez přezkumu podstaty věci ( fiktivní rozhodnutí, nečinnost) chybějící úprava postihu úředníků za zjevně protiprávní odepírání informací

Účast na rozhodování možnost účasti NNO zakotvena v několika dílčích zákonech ne zcela jednoznačný výklad pro účast NNO dosti liberální podmínky ne lokální nebo jiná omezení (stačí 3 osoby) jednotlivci správní řád, stavební zákon časté bezvýsledné využívání práv bez faktického efektu zejména procesy SEA/EIA (konkrétní připomínky předčasné a v zápětí opožděné) zhoršení standardu účasti při územním plánování snaha o zamezení účasti NNO ve stavebních řízeních (výklad 109 SZ, novela 70 ZOPK) mediální útoky proti NNO

Nedostatky procesů EIA speciální postup zakončený nezávazným stanoviskem podkald navazujících povolení neposuzování vlivů záměrů jako celku ( salámová metoda ) x čl. 2/1 směrnice neposuzování kumulativních vlivů (překročení únosného zatížení území z. 17/1992 Sb.) x čl. 3 směrnice neposuzování reálných variant záměru x čl. 5 směrnice (speciální případ NATURA 2000) nerespektování povinnosti mezistátního posouzení x čl. 7 směrnice nedostatečné odůvodnění závěrů zjišťovacích řízení neefektivní soudní ochrana

Přístup k soudní ochraně omezena na oblast správního soudnictví (? x čl. 9/3 AU) podmínkou účast ve správním řízení judiakatura - NNO se mohou domáhat ochrany pouze proti zásahům do svých procesních práv ne právo na příznivé žiotní prostředí (? x čl. 9/2 AU právo na přezkum po stránc hmotné i procesní)

Problém omezeného okruhu žalobců řízení pro porušení Smlouvy ES nedostatečná transpozice čl. 10a směrnice EIA kombinace oddělení procesu EIA od následných řízení, omezeného účastenství ve správních řízeních (územní, stavební) a navazující úpravy žalobní legitimace zahájeno řízení podle čl. 226 SES (odůvodněné stanovisko Evropské komise) projednávaná novela zákona EIA problém neřeší neroziřuje okruh oprávněných osob komplikuzje úpravu žalobní legitimace NNO úvahy o integraci EIA do řízení o povolení záměru

Vývoj judikatury k žalobám NNO žaloby zjevně neoprávněných ochrana čistě procesních práv NNO nemohou mít právo na příznivé životní prostředí procesní práva jako klíč k ochraně veřejných zájmů hmotněprávní přezkum de facto

Judikatura k Aarhuské úmluvě ne aplikační přednost / přímá použitelnost (čl.10 Ústavy) povinnost souladného výkladu (čl. 1 odst. 2 Ústavy) + působení skrze právo ES hmotněprávní přezkum de iure? nezbytnost přiznávání odkladného účinku žalobámm NNO soudní přezkum územních plánů (nepřímý vliv AU)

Nový fenomén advokáti státu proti NNO ministerstvo dopravy (ŘSD, ŘVC) najímá advokáty l zastupování proti NNO v soudních sporech na dorpavní stavby (VD Přelouč, D8) argumentace pro co nejomezenější výklad žalobní legitimace NNO odmítání poskytnutí smluv o právním zastoupení nan základě žídostí o informace zcela proti smyslu Aarhuské úmluvy

Důvody neúčinnosti žalob NNO délka soudního řízení podmínky pro přiznávání odkladného účinku žalobám podle předchozí judikatury NNO nemohou splnit, nový přístupo se prosazuje pomalu a obtížně v některých přpadech stále zpochybňováno právo namítat jakékoli nezákonnosti napadeného rozhodnutí

Význam návrhu směrnice ES o přístupu k soudní ochraně obecný právní zálad v rámci environmentálního práva ES pro přístup k soudní ochraně (naplnění čl. 9.3 Aarhuské úmluvy) jasné vyjádření práva NNO namítat i hmotněprávní vady rozhodnutí základ pro zakotvení širšího přístupu veřejnosti (včetně NNO) k žalobám proti jednání soukromých osob možnost zakotvit požadavky na efektivitu soudního přezkumu (čl. 9.4 Aarhuské úmluvy) možnost sjednocování judikatury států skrze předběžné otázky k Evropskému soudnímu dvoru zároveň rizka příliš úzký koncept kvalifikovaných subjektů, možné restrikce při uznávání (registraci)

Přístup k Evropskému soudnímu dvoru ne přímý přezkum rozhodnutí (aktů) členských zemí na základě žalob soukromých subjektů možnost podnětu ke Komisi možnost žádat vnitrostátní soud o položení předběžné otázky výkladu práva ES možnost žaloby proti aktům orgánů ES pokud určeny žalobci nebo se jej bezprostředně a osobně týkají restriktivní výklad ESD odmítání žalob environmentálních NNO nařízení 1367/2006 transpozice AU do práva ES možnost internal review procedure aktu ES (NNO splňující podmínky) následně možnost soudního přezkumu není jasné, zda v praxi znamená snadnější přístup NNO k ESD

Závěry Aarhuská úmluva představuje potenciál zefektivnění právní ochrany životního prostředí (zaručuje práva aktivním lidem schopným vytvořit nezbytný tlak na úřady a původce zásahů do životního prostředí) v ČR zatím pomalu měněna právní (soudní) praxe, jen ojediněle faktické dopady prospělo by sjednocení minimálních pravidel pro přístup k soudní ochraně na úrovni ES

Příspěvek byl zpracován za finanční podpory Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí České republiky