4. èást Dopad a pøidaná hodnota strukturálních politik

4. èást Dopad a pøidaná hodnota strukturálních politik Obsah Úvod 138 Strukturální intervence v regionech spadajících pod Cíl 1: rùst, konvergence a integrace.... 140 Intervence v regionech spadajících pod Cíl 2: restrukturalizace a tvorba pracovních míst.... 150 Podpora zemìdìlství, rozvoje venkova a rybáøství....................... 152 Podpora zamìstnanosti, vzdìlávání a odborné pøípravy prostøednictvím ESF.......... 154 Iniciativy Spoleèenství: podpora spolupráce a vytváøení sítí................... 156 Zlepšování úèinnosti metod øízení............................... 162 Rozšíøení a politika soudr nosti: budoucí úkoly......................... 170 Debata o budoucnosti politiky soudr nosti........................... 176 Statistická pøíloha ke 4. èásti.................................. 179 137

Úvod Tato èást zprávy zkoumá výsledky a pøidanou hodnotu intervencí v rámci politiky soudr nosti EU za období 1994 1999. Bere v úvahu také hlavní zmìny zavádìné v období 2000 2006 i pøedbì né výsledky realizace programù v prùbìhu tohoto období. Analýza èerpá hlavnì z hodnocení ex post, provedených pro témìø všechny typy intervencí za období 1994 1999. Významného pokroku bylo dosa eno v mìøení dopadu intervencí, zvláš ve velkých regionech spadajících pod Cíl 1, kde lze celkové úèinky zmìøit pomocí makroekonomických modelù. Navzdory potí ím pøi urèování dopadu mimo regiony spadající pod Cíl 1 poskytují nedávné hodnotící studie kvantitativní dùkazy o pozitivních úèincích podpory EU, napøíklad pokud jde o ušetøená, vytvoøená nebo pøerozdìlená pracovní místa. Zkušenosti však ukazují, e zùstává stále mnoho potí í s mìøením dùsledkù intervencí, které jsou zpùsobeny absencí systematického sbìru dat ze strany monitorovacích systémù. Vìtšinu úèinkù politiky soudr nosti však nelze snadno vyjádøit kvantitativnì. Kromì èistého dopadu politiky na HDP nebo zamìstnanost její pøidaná hodnota vzniká z mnoha aspektù, jako je podíl na regionálním rozvoji, k nìmu pøispívají faktory jako strategické plánování, integrované politiky rozvoje, partnerství, hodnocení a výmìna zkušeností, know-how a dobré praxe mezi regiony. I tyto faktory jsou zde zkoumány, pøièem se vychází z dùkazù z hodnotících studií i z názorù Komise na zpùsob, jakým se v souèasnosti realizují strukturální fondy. uvá livém výbìru strategických priorit (nìkteré programy jako dopravní sítì nebo investice do lidského kapitálu mohou pøispívat více ne jiné); tempu spotøebování financí, co závisí na administrativní a institucionální kapacitì; kvalitì projektù, z èeho vyplývá potøeba efektivního výbìru a systémù realizace. Ní e je zkoumáno šest hlavních aspektù politiky soudr nosti Spoleèenství: zaprvé podíl strukturálních politik na podpoøe rùstu v zaostávajících regionech a posilování jejich výkonnosti pøi snaze o u ší hospodáøskou a sociální integraci; zadruhé úèinky tìchto politik mimo regiony spadající pod Cíl 1; zatøetí specifická úloha Evropského sociálního fondu (ESF) pøi podpoøe zamìstnanosti, vzdìlávání a odborné pøípravy; zaètvrté úloha strukturálních politik pøi podpoøe spolupráce a vytváøení sítí, hlavnì na místní úrovni; zapáté metody pou ívané k realizaci strukturálních fondù a jejich podíl na modernizaci øízení vládních politik; a nakonec výsledky pøedvstupní podpory v nových èlenských státech a prvními pouèení, která lze vyvodit pro programové období 2004 2006 (mapa 4.1). 4.1 Strukturální fondy (všechny cíle) podle země, 2000-2006 3,0 2,5 2,0 % HDP Ostatní Cíl 1 3,0 2,5 2,0 Na poèátku je nutno zdùraznit, e úèinnost inter- 1,5 1,5 vencí také závisí na dosa ení pøíznivých podmínek 1,0 1,0 na místì, pøedevším na: 0,5 0,5 pevném a stabilním hospodáøském rámci; 0,0 PT EL ES IE IT FI DE UK FR AT SE NL BE DK LU 0,0 Zdroj: GŘ REGIO 138

Canarias (E) Guadeloupe Martinique Réunion Guyane (F) Açores (P) Madeira Re R g e g io GI io GI S S 4.1 Strukturální fondy, 2004-2006: oblasti zpùsobilé v rámci Cíle 1a2 Cíl 1 Cíl 1 Cíl 2 Postupný útlum (do 31.12.2005) Postupný útlum (do 31.12.2006) Zvláštní program Cíl 2 Cíl 2 (èásteènì) Postupný útlum (do 31.12.2005) Postupný útlum ( èásteènì) (do 31.12.2005) Zdroj: GØ REGIO 0 100 500 km Sdru ení EuroGeographics pro administrativní hranice 139

Strukturální intervence v regionech spadajících pod Cíl 1: rùst, konvergence a integrace v letech 2000 2006 transfery dosáhnou pøibli nì 9 % celkových investic v Portugalsku, 8 % v Øecku, 7 % v italském Mezzogiornu, 4 % v nových nìmeckých spolkových zemích a3%vešpanìlsku. Rozsah transferù a jejich mobilizace I kdy celkový rozsah strukturálních fondù je v pomìru k HDP EU skromný (ménì ne 0,5 %), prostøedky se soustøeïují na podporu nejménì prosperujících regionù s nejni ším HDP na osobu. V období 2000 2006 proto témìø tøi ètvrtiny z fondù plynuly do regionù, které jsou domovem ètvrtiny obyvatel EU. Pro období 2000 2006 se transfery do regionù spadajících pod Cíl 1 v EU15 rovnají 127,5 miliardy EUR (neboli 18,2 miliardy EUR roènì), ve Španìlsku tvoøí 0,9 % HDP, v Portugalsku 2,1 % a v Øecku 2,4 %. Prùmìrná èástka podpory na osobu pro zaostávající regiony je v tomto období stejná jako v roce 1999, co je poslední rok pøedchozího programového období (graf 4.1 a tabulka A4.1). Výsledkem tìchto transferù je, e nejménì majetné èlenské státy mohou investovat do lidského a fyzického kapitálu v zaostávajících regionech více, ne bez tìchto transferù, které jim tak pomáhají zlepšovat dlouhodobou konkurenceschopnost. Odhaduje se, e 4.2 Doplňkovost - změny průměrných ročních národních výdajů na programy strukturálních fondů, 1989-93 až 1994-99 AT FI NL EL FR PT BE SE ES DE IT % změny -19,9-20,2-2,4 19,6 18,1 17,7 13,8 26,8 24,3 23,5-30 -20-10 0 10 20 30 40 50 60 70 SE: průměr 1991-92; DE: průměr 1991-93; AT, FI: průměr 1993-94 Zdroj: GŘ REGIO 35,8 Doplòkovost: mìøení celkových veøejných výdajù Navzdory snaze konsolidovat veøejné finance na konci 90. let v rámci pøípravy na HMU daøilo se èlenským státùm nadále vcelku dodr ovat zásadu doplòkovosti, podle ní jsou povinny udr ovat veøejné nebo ekvivalentní výdaje na strukturální politiky v dotyèných regionech dohromady na stejné úrovni jako prùmìr v pøedchozím programovém období samozøejmì s výjimkou pøíspìvkù strukturálních fondù (graf 4.2). V zemích celkovì nebo vìtšinou zpùsobilých k podpoøe podle Cíle 1 došlo k významnému zvýšení veøejných investic o 66 % v Irsku, 24 % v Øecku a 18 % v Portugalsku. V ostatních regionech spadajících pod Cíl 1 nebo 6 sahalo zvýšení od 36 % v Rakousku po 14 % ve Švédsku 1. Ve tøech pøípadech, v Nìmecku, Španìlsku a Itálii byly výdaje v letech 1994 a 1999 pod úrovní pøedchozího období. V Nìmecku a Španìlsku, kde veøejné výdaje mezi tìmito dvìma obdobími poklesly o 20 %, respektive 2 %, toto omezení však neporušilo zásadu doplòkovosti, nebo výše veøejných výdajù byla v pøedchozím období výjimeènì vysoká. Pákový efekt jako prostøedek zvyšování finanèních prostøedkù na rozvoj Po adavek, aby byly granty Spoleèenství spolufinancovány z národních zdrojù, který, jak šetøení ukazuje, se vìtšinou dodr uje, také zvyšuje prostøedky na investice. Toto spolufinancování sice 140

Pákový efekt partnerství veøejného a soukromého sektoru Partnerství veøejného a soukromého sektoru mohou být vhodným zpùsobem financování investic, jestli e existuje dostateèný prostor pro zapojení soukromého sektoru, který poskytuje efektivnìjší a hospodárnìjší slu by. I kdy jsou partnerství veøejného a soukromého sektoru v mnoha státech pomìrnì rozvinutá, zvláš ve Velké Británii a Francii, jsou dosavadní zkušenosti omezené, èásteènì v dùsledku restrikcí stanovených souèasným regulaèním rámcem. Jestli e projekty nabízejí vyhlídku pøijatelné míry návratnosti, není veøejné intervence vùbec zapotøebí. Poskytování vládních grantù na systémy partnerství veøejného a soukromého sektoru mù e ve skuteènosti v nìkterých pøípadech sní it kapitálové náklady soukromého sektoru a vést k nadmìrným investicím. Pøi úvahách, zda realizovat konkrétní projekt prostøednictvím partnerství veøejného a soukromého sektoru, musí být dùkladnì zvá eny potenciální náklady pøi zadávání zakázek na poskytování zbo í a slu eb. V pøípadì rozsáhlé fyzické infrastruktury, kde je budoucí poptávka nejistá, mohou vzniknout vysoké náklady pøi dlouhodobých kontraktech, pokud nejsou dostateènì flexibilní. Je-li napøíklad odhad budoucího vyu ití pøíliš nízký, mohl by soukromý provozovatel na základì nevhodného kontraktu v budoucnu nedostateènì investovat do další kapacity. V souèasných programech spolufinancovaných strukturálních fondù mù e mít partnerství veøejného a soukromého sektoru nìkolik podob. 1. V rámci silnièní a vodní dopravy se partnerství veøejného a soukromého sektoru èím dál tím èastìji akceptuje jako efektivní prostøedek financování výstavby. Pøi projektech jako most Vasco de Gamy v Portugalsku nebo droghedská dálnice v Irsku je soukromý sektor obvykle zodpovìdný za projekt, výstavbu, provoz a financování, a náklady na výstavbu se èasem vykompenzují u ivatelskými poplatky. Úlohou veøejného sektoru je dohlí et na projekt a uzavøít vhodnou smluvní dohodu. 2. Partnerství veøejného a soukromého sektoru lze také vyu ít pøi kontraktech na poskytování konkrétních slu eb, kdy za nì soukromému dodavateli zaplatí pøímo vláda a od koncových u ivatelù nejsou vybírány ádné poplatky. Tato koncepce se èím dál tím víc vyu ívá pro výzkum a vývoj a transfery technologií mezi vysokými školami a podniky. Napøíklad projekt Octopus v regionu Oulou, který je jedním z programù v rámci Cíle 2 na severu Finska, vytvoøil partnerství veøejného a soukromého sektoru, aby stimuloval inovace a zakládání podnikù. Dvouletý projekt (2002 2004) vytvoøil sí spolupráce pod øízením mìsta Oulou, které je centrem aplikací pro mobilní telefony, s mnoha špièkovými technologickými spoleènostmi, telekomunikaèními operátory a vzdìlávacími a výzkumnými støedisky. 3. Partnerství veøejného a soukromého sektoru lze dále vyu ít v situacích, kde lze zapojení veøejného sektoru odùvodnit dosa ením širších politických cílù. Partnerství veøejného a soukromého sektoru mù e být v tìchto pøípadech prostøedkem nejen pro zajištìní financí, ale i vìtší efektivity, napøíklad prostøednictvím urychlené realizace. Napøíklad ve Velké Británii pøístup k novým zdrojùm kapitálu umo nil propagátorùm uskuteèòovat projekty rychleji, ani by je omezovaly vládní rozpoètové cykly. Názorným pøíkladem je zvláštní investièní fond oblasti Merseyside, co je program v rámci Cíle 1 vytvoøený v roce 1995, který poskytuje vlastní kapitál, pøeklenovací pùjèky a nízké úvìry malým a støedním podnikùm v regionu. Partnerství veøejného a soukromého sektoru se zdá být obzvláštì atraktivní pro pøistupující zemì vzhledem k jejich po adavkùm na spolufinancování, rozpoètovým omezením, potøebì efektivnìjších veøejných slu eb, rostoucí stabilitì trhu a procesu privatizace. EIB a Evropská banka pro obnovu a rozvoj se v minulosti podílely na tìchto partnerstvích a poskytovaly úvìry soukromému sektoru. Partnerství veøejného a soukromého sektoru však funguje pouze tehdy, existuje-li výslovný politický závazek národní vlády zapojit do projektù veøejného sektoru sektor soukromý. Je zapotøebí jasný rámec k vyu ívání partnerství veøejného a soukromého sektoru v rùzných politických oblastech. Ka dý rámec veøejného a soukromého partnerství uplatòovaný v kontextu strukturálních fondù by mìl obsahovat závazek, zvláštì u projektù pøesahujících urèitý rozmìr, vyhodnotit mo nost vyu ití nìjakého typu takovéhoto partnerství. V tomto ohledu by mohla cenný pøínos poskytnout EIB a EIF. 141

nemusí být stejnì doplòkové jako financování ze strany Spoleèenství, ale dotyèné peníze by se pravdìpodobnì stejnì v regionu utratily, pøièem strukturální fondy pøispívají k pøesunu investic do tìch oblastí, kde mohou mít výdaje nejvìtší dopad a pøidanou hodnotu. Za ka dé euro vydané v období 1994 1999 strukturálními fondy v regionech spadajících pod Cíl 1 byl pákový efekt na národní veøejné výdaje v prùmìru 0,6 eura, v rozmezí od 2,5 v Nizozemsku po 0,4 v Nìmecku. Kromì toho intervence strukturálních fondù v nìkterých pøípadech zajistily významné investice soukromého sektoru, i kdy pùvodní oèekávání související s jejich rozsahem se v regionech spadajících pod Cíl 1 ne v dy naplnila. V období 1994 1999 byl pákový efekt nejsilnìjší v Rakousku, Nìmecku, Nizozemsku a Belgii, kde na ka dé euro vydané strukturálními fondy èinily soukromé výdaje 3,8 a 1,2 eura. V kohezních zemích i ve Francii a Velké Británii byl pákový efekt ménì významný. (Tabulka A4.2). Tyto rozdíly také odrá ejí povahu intervencí, které byly v kohezních zemích více zamìøeny na infrastrukturu a lidské zdroje, je pøitahují menší soukromé pøíspìvky ne podpora rozvoje podnikání. V prùmìru tvoøily soukromé investice v regionech spadajících pod Cíl 1 18 % celkových výdajù oproti pøibli nì 40 % v oblastech spadajících pod Cíl 2, co z velké èásti odrá í vìtší zamìøení na rozvoj podnikání v tìchto oblastech (podpora podnikatelských slu eb, finance na investice malých a støedních podnikù atd.). Doplòování strukturálních fondù a úvìrù EIB Evropská investièní banka (EIB) v posledních 15 letech více ne zdvojnásobila pùjèky na regionální rozvoj 2. Za období 2000 2002 pùjèky za tímto úèelem tvoøily v prùmìru pøibli nì 20 miliard EUR roènì, zatímco pùjèky v pøistupujících zemích se vyšplhaly pøibli nì na 3 miliardy EUR roènì. Tyto dvì oblasti dohromady tvoøily pøibli nì dvì tøetiny celkových pùjèek banky. Více ne 50 % pùjèek pro podporované oblasti v EU v tomto období plynulo do regionù spadajících pod Cíl 1, vèetnì regionù pobírajících pøechodnou podporu (tabulka A4.3). Pøibli nì 35 % individuálních úvìrù šlo na dopravu, co je hlavní oblast financovaná v regionech spadajících pod Cíl 1, a pøibli nì 16 % plynulo soukromým podnikùm v prùmyslu, slu bách a zemìdìlství, zbytek se rozdìlil mezi energetiku, telekomunikace, ivotní prostøedí, zdravotnictví a vzdìlání. I kdy na podporu investic do lidského kapitálu šla pomìrnì nízká èástka, prostøednictvím úvìrù na zdravotnictví a vzdìlání se v letech 2000 2002 významnì zvýšila a tak pomohla vypoøádat se s rozdíly v poskytování vzdìlání a odborné pøípravy v podporovaných oblastech. Hlavními pøíjmovými odvìtvími jsou v pøistupujících zemích doprava, ivotní prostøedí a energetika, která 4.3 Rozdělení přídělů ze strukturálních fondů v regionech spadajících pod Cíl 1: všechny členské státy, 2000-2006 Infrastruktura 41% Ostatní 2% Produktivní životní prostředí 34% Výdaje plánované na období 2000 a 2006 naznaèují, e pákový efekt na veøejné investice je stejný, pokud jde o relativní rozsah v rùzných zemích, jako v pøedchozím období, i kdy se zdá menší, co se týèe soukromých investic. Zdroj: GŘ REGIO Lidské zdroje 23% 142

v období 2000 2002 dohromady tvoøila 90 % individuálních pùjèek, i kdy k nejvìtšímu nárùstu došlo u podpory vzdìlávání a odborné pøípravy (trojnásobné zvýšení v roce 2002 v porovnání s rokem 2001). Kromì toho pøibli nì 14 % pùjèek jde pøes finanèní zprostøedkovatele na podporu malých a støedních podnikù a projektù místní infrastruktury. V posledních letech se nìkolik inovaèních operací zamìøilo na zlepšování úèinnosti pùjèek EIB pøi podpoøe soudr nosti, napøíklad prostøednictvím pøímého spolufinancování individuálních projektù. EIB se také podílí na podpoøe lisabonské strategie, napø. prostøednictvím úvìrù na investice do vzdìlávání a zdravotnictví a do špièkových technologických odvìtví, zvláštì v pøistupujících zemích, a tak pomáhá pøi odstraòování regionálních rozdílù v dovednostech a inovaèní kapacitì i zvyšování atraktivity regionù pro investice podnikù. Financované priority: podíl na sledování cílù EU Jak bylo naznaèeno v 1. èásti této zprávy, došlo v posledních 10 15 letech k omezení rozdílù v mnoha hlavních strukturálních faktorech ovlivòujících dlouhodobou konkurenceschopnost regionù. Významnì se zmenšily rozdíly v dotaèní politice infrastruktury, na které se zamìøily strukturální fondy, a zároveò se v EU zvýšila dosa ená úroveò vzdìlání, nejvýraznìji však Zlepšování dostupnosti ve Španìlsku Politika soudr nosti ve Španìlsku v prùbìhu období 1994 1999 kladla hlavní dùraz na infrastrukturu, která byla pova ována za hlavní pøeká ku regionálního rozvoje. To platilo zvláš pro dopravu, která absorbovala pøibli nì 40 % strukturální podpory, co vedlo ke znaènému zlepšení komunikací. Strukturální fondy (vèetnì kohezního fondu) spolufinancovaly pøibli nì 2 400 km dálnic a 3 400 km silnic I. tøídy postavených v tomto období v regionech spadajících pod Cíl 1. V souèasném období 2000 2006 se dálnice prodlu ují pøibli nì o 2 500 km a ostatní silnice asi o 700 km. V dùsledku toho se významnì zlepší dostupnost a do roku 2006 se prùmìrná cestovní doba zkrátí pøibli nì o 20 % a v nìkterých pøípadech asio40%. Investice do eleznièní sítì byly zamìøeny hlavnì na zlepšování stávajících tratí ne na jejich prodlu ování. Vìtší elektrifikace a výstavba dvoukolejných tratí v letech 1989 a 1999 se týkaly více ne tøetiny sítì. V dùsledku tìchto zlepšení od roku 1989 neustále narùstá poèet cestujících. V souèasném programovém období bude do roku 2006 vysokorychlostní eleznièní sí prodlou ena z 623 km tratì na 1140 km a z kohezního fondu bude pou ito 6 miliard EUR na modernizaci tratì Madrid-Barcelona-francouzské hranice. Lipsko: Podniky a vìda pod jednou støechou V kvìtnu 2003 otevøelo mìsto Lipsko jedineèné technologické støedisko Biocity, které výzkumníkùm z Lipské univerzity a obchodním podnikùm poskytuje 20 000 metrù ètvereèních moderních zaøízení. Z celkové investice ve výši 50 miliónù EUR pøispìl 17 milióny EUR Evropský fond pro regionální rozvoj. Do nového komplexu se pøestìhovalo šest profesorù z Lipské univerzity se vztahem k biotechnologii. Støedisko Biocity mìlo okam itý úspìch, krátce po otevøení, v prosinci 2003, kdy bylo zabráno 60 % nabízeného prostoru. Komplex poskytuje rozsáhlé poradenské a výukové slu by novým podnikùm, vèetnì takových oblastí, jako je finanènictví a patentová práva. Ve støedisku se usadily ètyøi zavedené lipské biotechnologické podniky, aby byly nablízku provádìnému výzkumu a pøípadným partnerùm pro spolupráci. Lipský projekt je souèástí saské politiky zamìøené na podporu biotechnologických seskupení, dalším krokem je Bioinovaèní støedisko, které bude na jaøe 2004 otevøeno v Drá ïanech. Dlouhodobìjším plánem je vytvoøit biotechnologickou rozvojovou osu zahrnující mìsta Drá ïany, Lipsko, Halle a Jena. 143

v zaostávajících regionech, èím došlo ke zvýšení lidského kapitálu a zlepšilo se také ivotní prostøedí (graf 4.3 a tabulka A4.4). Zlepšování dostupnosti Strukturální fondy podporují rozvoj transevropských dopravních sítí (TEN-T) v regionech spadajících pod Cíl 1 a v kohezních zemích. V souèasném období 2000 2006 bude za tímto úèelem pou ito pøibli nì 1,3 miliardy EUR roènì z kohezního fondu a 850 miliónù a 1,4 miliardy EUR roènì z Evropského fondu pro regionální rozvoj, pøièem celkové finance na dopravu z fondù tvoøí pøibli nì 4,1 miliardy EUR roènì, z nich tøetina je zamýšlena pro výstavbu dálnic nebo silnic (tabulka A4.5). Pøístup do regionù se zlepšil díky výstavbì nebo modernizaci alespoò 4 100 km dálnic a 32 000 km ostatních silnic. Strukturální fondy pøispìly napøíklad na výstavbu více ne 500 km dálnic v Øecku v 90. letech a ve Španìlsku je ji v provozu témìø 400 km tratì pro vysokorychlostní vlaky, která spojuje Sevillu s Vzdìlávací spoleèenství on-line v Øecku Projekt øecké školní sítì financovaný EU má vyu ít nejnovìjší informaèní a komunikaèní technologie a aplikace elektronického uèení k vytvoøení nové vzdìlávací sítì. Sí je dotována 35 milióny EUR (75 % poskytly strukturální fondy) a zahrnuje sí základních a støedních škol i správních úøadù ministerstva školství a celkovì více ne 8 000 pøipojení. Projekt má 4 rùzné fáze. Zaprvé školy získají poèítaèe a místní sí ový hardware ( školní laboratoøe ). Zadruhé budou tyto laboratoøe pøipojeny ke komunikaèní síti. Zatøetí øecká školní sí bude svým u ivatelùm poskytovat telematické slu by pro vzdìlávání, spolupráci a komunikaci. Zaètvrté budou mít u ivatelé øecké školní sítì pøístup ke vzdìlávacímu obsahu poskytovanému portálem konkrétnì vytvoøeným pro tento projekt. Madridem, pøièem dalších pøibli nì 1 100 km je ve výstavbì, èím došlo k podstatném omezení cestovní doby a k vìtší dostupnosti dotyèných periferních regionù. Rozmístìní strukturálních fondù v souvislosti s TEN-T je zalo eno na dlouhodobém pøístupu integrovaném do koherentní strategie dopravního i regionálního rozvoje jako celku. Proto mù e být koordinován s ostatními opatøeními a s rozvojem sekundárních sítí. Umo òuje také klást dùraz na propojitelnost jednotlivých zpùsobù dopravy i na alternativy k silnièní dopravì, co je v zájmu udr itelného rozvoje. Pøidaná hodnota pro Spoleèenství vyplývající z podpory dopravy by mohla být pøípadnì vìtší, kdyby byly lépe koordinovány priority a vìnovalo se více finanèních prostøedkù na programy typu INTERREG, které uplatòují zásadu plánování napøíè pohranièními oblastmi, aby nedocházelo k pøerušení transevropských sítí, kdy dosáhnou národní hranice. Pøíkladem takovéto absence pøeshranièního plánování je somportský silnièní tunel v Pyrenejích, který byl otevøen na zaèátku roku 2003 a kde na novou dálnici na španìlské stranì hranice, financované kohezním fondem, navazuje na francouzské stranì stará státní silnice. Posilování evropského výzkumného prostoru V uplynulém desetiletí strukturální politiky hodnì pøispìly ke zvýšení výzkumné kapacity, pøedevším v regionech spadajících pod Cíl 1. Na období 2000 2006 bylo na financování výzkumu a vývoje a inovaèních programù pøidìleno pøibli nì 1,2 miliardy EUR roènì. Pøidanou hodnotou strukturálních fondù je pomoci rozvinout nové výzkumné kapacity v zaostávajících regionech a tak zvýšit jejich vyhlídky trvalého rùstu. V nìkterých pøípadech to však vypadá, e došlo k nadmìrným investicím do výzkumných støedisek jak z hlediska potøeb, tak potenciálu, co vede k jejich nedostateènému vyu ívání. Nicménì lze 144

zároveò pozorovat evidentní pøíklady úspìchu, zejména v Irsku a severských zemích. Jeliko se uznává, e investice do infrastruktury a vybavení samy o sobì k rozvinutí ekonomiky zalo ené na znalostech nestaèí, pomohly strukturální politiky také odstartovat regionální strategie výzkumu a vývoje a inovací, zamìøené na uspokojení místních potøeb a místních pøíle itostí rozvoje. Strukturální fondy jako prostøedek rozvoje informaèní spoleènosti Celkovì se v regionech spadajících pod Cíl 1 vìnuje na rozvoj informaèní spoleènosti z financí strukturálních fondù pøibli nì 700 miliónù EUR roènì, co jsou Vìtrné farmy na portugalském pobøe í Myšlenka postavit v Portugalsku vìtrnou farmu napadla v roce 1990 skupinu dánských podnikatelù, z nich jeden navštívil Melides. Pobøe ní oblast vystavená vìtru ze západu se zdála být dobrou lokalitou pro takovýto projekt. Byla vybrána sedmihektarová plocha na Monte Chaos, pøibli nì 100metrovém kopci nacházejícím se 3 km od moøe u Sinesu. Práce zapoèala v dubnu 1991 a o šest mìsícù pozdìji byly dobudovány první vìtrné turbíny. Dnes se farma skládá z 12 turbín Wind World W-2800 dánské výroby, které mají ivotnost alespoò 20 let. Ka dá turbína je 31 metrù vysoká a má rotaèní prùmìr 28 metrù. Turbíny jsou rozestavìny ve tøech skupinách po ètyøech a propojeny systémem z optických vláken, který umo òuje ovládání turbín na dálku. Farma vyrábí proud o síle 380 voltù, který sbírají tøi transformaèní stanice, kde se napìtí pøemìní na 15 000 voltù a pøivádí se do národní rozvodné sítì. Maximální výkon ka dého generátoru je 150 kwh, kterého se dosáhne pøi rychlosti vìtru 40 km v hodinì. Roèní produkce je pøibli nì 2,5 miliónu kwh, co odpovídá energii spotøebované domácími u ivateli ve mìstì Sines. necelá 4 % z celkové èástky; to ukazuje prioritu, kterou této problematice pøisuzují národní a regionální úøady, a zároveò se tak sledují lisabonské cíle a iniciativa eeurope. Rozsah výdajù z fondù v této oblasti urèují faktory jako stupeò vyspìlosti ICT trhu, hustota obydlení, dostupnost dovedností k vyu ívání této technologie a schopnost naplánovat takovýto rozvoj. Mezi 20 prvními regiony, seøazenými podle výdajù na ICT na osobu, je 6 øeckých regionù a dva španìlské; 7 z nich jsou ostrovy nebo hlavnì ostrovy a velká èást regionù spadajících pod Cíl 1, které pova ují ICT za strategicky dùle itou pro svùj rozvoj. Pokud jde o formulaci politiky, jsou regionální priority v této oblasti znaènì konzistentní s prioritami stanovenými v Akèním plánu eeurope 2002. Avšak v regionech spadajících pod Cíl 1 se klade vìtší dùraz na rozvoj ICT dovedností a vládních slu eb on-line. Podpora zamìstnanosti a dovedností prostøednictvím investic do lidského kapitálu V programovém období 2000 2006 je na rozvoj lidského kapitálu a na podporu zamìstnanosti pøidìleno Evropským sociálním fondem (ESF) pøibli nì 9 miliard EUR roènì. Z toho více ne polovina (4,5 miliardy EUR roènì) jde do regionù spadajících pod Cíl 1, Španìlsko tvoøí pøibli nì 28 %, nové nìmecké spolkové zemì 19 % a Øecko, Portugalsko a Itálie po 12 13 %. Financovaná opatøení se pøevá nì skládají z aktivních programù trhu práce, zamìøených na zvyšování schopnosti profesního zaøazení znevýhodnìných skupin, mladých lidí vstupujících poprvé na trh práce a dlouhodobì nezamìstnaných a na poskytování vzdìlání a odborné pøípravy jak nezamìstnaným, tak zamìstnaným, zvláš osobám pracujícím v malých a støedních podnicích, jim hrozí ztráta zamìstnání. Opatøení také zahrnují podporu zlepšování národních systémù vzdìlávání a odborné pøípravy a veøejných slu eb zamìstnanosti. 145

Ekonometrické dùkazy o regionální konvergenci Ekonometrická analýza potvrzuje, e v Unii dochází k urèité konvergenci HDP na osobu. Vezmeme-li reálný rùst HDP na osobu u 197 regionu (NUTS 2) v letech 1980 a 2001 a rozdìlíme-li je do tøí období (1980 88, 1988 94 a 1994 2001), pozorujeme zøetelnou tendenci nepøímé úmìry rùstu k poèáteènímu HDP na osobu. Tuto tendenci, známou pod odborným oznaèením beta konvergence, lze pozorovat u ka dého období a znamená, e v regionech s nejni ším HDP na osobu došlo v základním roce v prùmìru k nejvyššímu rùstu HDP na osobu. Takto definované tempo konvergence (podle uvedené hodnoty koeficientu beta) se navíc v ka dém následujícím období zvýšilo, kdy byla poprvé zavedena podpora ze strukturálních fondu pro regiony spadající pod cíl 1 (v roce 1988), a poté zvýšena (v roce 1994). Mezi regiony spadajícími pod Cíl 1 navíc jak v období 1988 1994, tak 1994 2001 nejrychleji rostly zvláš regiony s nejni ším poèáteèním HDP na osobu (opìt jak udává koeficient beta). K beta konvergenci tedy došlo jak ve skupinì spadající pod Cíl 1, tak mezi tìmito regiony a zbytkem Unie. (Beta konvergence ve skupinì spadající pod Cíl 1 byla obzvláštì silná v období 1988 94, proto e èásteènì odrá ela vysoké tempo rùstu v nových nìmeckých spolkových zemích.) Analýza tohoto období také ukazuje, e regionální rozdíly v HDP na osobu se v letech 1980 a 2001 zmenšily (mìrìno podle odchylky logaritmu HDP na osobu v jednotlivých regionech), tak e v tomto období došlo také k tomu, co se odbornì nazývá sigma konvergence. Rozsah konvergence v tomto smyslu byl však v letech 1994 a 2001 pomìrnì malý. (Je nutno poznamenat, e beta konvergence nutnì neimplikuje sigma konvergenci, jeliko je mo né, aby regiony s nejni ším HDP na osobu rostly rychleji ne prùmìr, ani by se celkovì zmenšovaly regionální rozdíly.) Regionální konvergence Poèet regionù HDP na osobu (% míry rùstu) Beta konvergence míra za rok (%) R 2 1980-88 Všechny regiony EU15 197 2,0 0,5 0,94 Regiony spadající pod Cíl 1 55 1,9 0,4 0,87 Ostatní regiony 142 2,0 2,1 0,92 1988-94 Všechny regiony EU15 197 1,3 0,7 0,97 Regiony spadající pod Cíl 1 55 1,4 3,1 0,94 Ostatní regiony 142 1,2 0,8 0,95 1994-2001 Všechny regiony EU15 197 2,3 0,9 0,97 Regiony spadající pod Cíl 1 55 2,6 1,6 0,92 Ostatní regiony 142 2,1 0,0 0,96 Zdroj: GØ REGIO 146

V období 1994 1999, kdy celková èástka plynoucí do regionù spadajících pod Cíl 1 èinila celkem pøibli nì 3,1 miliardy EUR roènì, poskytoval ESF výraznou podporu opatøením aktivní politiky trhu práce, v roce 1998 financoval napøíklad pøibli nì 40 % 50 % všech tìchto opatøení ve Španìlsku a Portugalsku. Pomohl také financovat restrukturalizaci a rozšíøení veøejných slu eb zamìstnanosti v Øecku, Irsku a Portugalsku. Kromì toho v Portugalsku v tomto programovém období pøispìl na zvýšení podílu studentù v terciárním vzdìlání z 26 % z celkového poètu na 34 % a ve Španìlsku na podporu velkého mno ství firem, které poprvé poskytly další odborné vzdìlávání. Provedené hodnotící studie souèasného programového období odhadují, e strukturální intervence v regionech spadajících pod Cíl 1 pravdìpodobnì povedou k vytvoøení pøibli nì 700000 pracovních míst, co zvýší zamìstnanost v Portugalsku témìø o 4 % (187 000 pracovních míst) a v Øecku o 2,5 % (100 000 pracovních míst). Významný vliv na zamìstnanost se odhaduje také v nových nìmeckých spolkových zemích, na jihu Itálie a ve Španìlsku (v ka dém pøípadì zvýšení o 1 2 %). Podíl na udr itelném rozvoji Pro dlouhodobé zachování regionálního rozvoje je ivotnì dùle itá udr itelnost ivotního prostøedí. Aktuální generace programù strukturálních fondù byla pøijata pøed zahájením souèasné strategie udr itelného rozvoje EU. Nicménì strukturální intervence zahrnují ivotní prostøedí jako horizontální prioritu a výslovnì berou v úvahu ohled na ivotní prostøedí a zároveò sledují cíle hospodáøské a sociální soudr nosti. Podle posledního hodnocení by se dala úèinnost intervencí v mnoha pøípadech zvýšit pøímìjším vyjádøením pøípadných kompromisù i snahou o lepší integraci se sektorovými a národními politikami. Zlepšování ivotního prostøedí a jeho ochrana pøed dalším poškozováním jsou nedílnými cíli strukturálních intervencí. Proto byla velká èást strukturálních fondù pøidìlena na financování investic do ekologické infrastruktury, zejména na nakládání s odpady a na likvidaci odpadních vod, hlavnì na jihu EU. Rùst a reálná konvergence mezi regiony Jak bylo uvedeno v 1. èásti, od roku 1989 došlo v regionech spadajících pod Cíl 1 dohromady k významnému nárùstu HDP na osobu v pomìru k prùmìru EU15 a ke zvýšení zamìstnanosti a produktivity v porovnání s nárùstem jinde. Tento pøíznivý vývoj potvrzují nedávné empirické studie, které analyzovaly rozsah regionální konvergence, k ní došlo 3 (viz box o ekonometrických dùkazech). Hlavním závìrem, který lze z ekonometrické analýzy vyvodit, je, e regiony spadající pod Cíl 1 výraznì dohánìjí výši HDP na osobu a rozdíly mezi nimi se zmenšují. Zároveò se za posledních 20 let neustále zmenšoval rozdíl v produktivitì mezi regiony spadajícími pod Cíl 1 a zbytkem EU15, zvláš v nejvíce znevýhodnìných regionech v kohezních zemích, co svìdèí o tom, e dohánìní HDP na osobu má solidní základ, a existuje zde vyhlídka další konvergence v budoucích letech. Toto zmenšení rozdílu v produktivitì bylo nejvýraznìjší v letech rùstu v druhé polovinì 80. let, èásteènì díky novým úèastníkùm, kteøí tì ili z odstranìní obchodních bariér. Analýza také naznaèuje, e existuje urèitý vztah mezi výší poskytnuté strukturální podpory a reálným rùstem HDP. Ty regiony, které pobíraly nejvìtší podporu na osobu, tak rostly více a naopak. Mnohé z tìchto regionù byly v Øecku a Portugalsku. Zároveò HDP v mnoha øeckých a portugalských regionech rostl ménì, ne implikovala èástka strukturální podpory, ve vztahu k pùmìru. To platilo také ve vìtšinì regionù spadajících pod Cíl 1 v Nìmecku a Itálii, kde, jak bylo uvedeno v 1. èásti, se zdá, e rùst byl potlaèen nízkým rùstem ve zbytku zemì. Na druhou stranu byl rùst ve vìtšinì španìlských regionù vyšší, ne implikovala èástka vyplacené podpory, a odrá el tak asi vliv rostoucí národní ekonomiky (graf 4.4). 147

4.4 Příděly ze strukturálních fondů a růst HDP podle regionů spadajících pod Cíl 1, 1995-2001 80 70 60 50 40 30 20 10 Reálné zvýšení HDP v období 1995-2001 NL PT ES R 2 = 0.15 EL EL PTEL ES EL EL ES PT Cíl 1 PT FR EL EL ES PT AT nespad. pod Cíl 1 ES EL DE UK ES IT EL PT IT UK EL BE DE DE UK a èlenskými státy IE 0 0 0 1 2 3 4 5 6 Roční příděl (% z regionálního HDP v roce 1995) Zdroj: Eurostat, Regionální účty a výpočty GŘ REGIO IE 80 70 60 50 40 30 20 10 také souvisely s významným zvýšením investic, které byly podle odhadu roce 1999 v Portugalsku vyššío24%avøeckuo18%,co seprojevilo zvláš ve zlepšení infrastruktury a zvýšení lidského kapitálu. Rùst HDP souvisí také s rùstem produktivity práce, kde se rozdíly v tomto období zmenšovaly. V Portugalsku, kde se výroba stále soustøeïuje v pracovnì nároèných odvìtvích, se odhaduje, e nárùst produktivity zpùsobený strukturálními intervencemi byl dvakrát tak vysoký jako zvýšení zamìstnanosti. Ve Španìlsku zvýšení produktivity práce (2 %) a zamìstnanosti (1,5 %) pøispìlo k nárùstu výrobního výkonu stejnì. Ve všech ètyøech kohezních zemích, jak bylo uvedeno v 1. èásti, byl rùst HDP v období 1991-2002 vyšší ne ve zbytku EU. V pøípadì Portugalska byl sice tento rozdíl pomìrnì malý (2,2 % roènì oproti 2 % prùmìru EU15), v Øecku i Španìlsku byl o více ne 0,5 % roènì vyšší, podstatnì vyšší byl však v Irsku (prùmìrnì vyšší pøibli nì o 4,5 % roènì). Simulace 4 naznaèují, e strukturální intervence 5 podpoøily rùst zvýšením poptávky i posílením strany nabídky (prostøednictvím zlepšení infrastruktury a lidského kapitálu), èím pøispìly ke konvergenci. V dùsledku tìchto intervencí se odhaduje, e HDP v reálných èíslech byl v Øecku v roce 1999 pøibli nì o 2,2 % vyšší, ne by byl bez intervencí, ve Španìlsku bylo toto èíslo 1,4 %, v Irsku 2,8 % a v Portugalsku 4,7 %. Tyto rozdíly do velké míry odrá ejí vysoký stupeò otevøenosti irského a portugalského hospodáøství v pomìru k øeckému a španìlskému a také jejich navíc vìtší vnitøní trhy (tabulka A4.6 a A4.7). Rùst HDP významnou mìrou souvisel s výrobou, kde byl dopad intervencí výraznìjší v Portugalsku ne v jiných zemích, co vedlo k øetìzovému úèinku na slu by, a kde pøíliv pøímých zahranièních investic vedl k radikální transformaci tohoto odvìtví podobnì jako v Irsku na konci 80. let. Intervence Odhaduje se, e v nových nìmeckých spolkových zemích byl vliv intervencí strukturálních fondù znaèný (v roce 1999 zvýšily hodnotu HDP pøibli nì o 4 %), èásteènì v dùsledku horších poèáteèních podmínek. Rùst výroby v prvních tøech letech po sjednocení souvisel, stejnì jako v Portugalsku, s velkým nárùstem zamìstnanosti, následovaným pozdìji zvýšením produktivity v dùsledku zavedení nových technologií, je byly souèástí vyšších investic financovaných èásteènì strukturálními fondy. V Severním Irsku odhady ukazují, e vliv strukturálních intervencí byl skromný, v roce 1999 zvýšil HDP pouze o více ne 1 %. Úèinky jsou viditelnìjší v tr ních slu bách (zvláš v podnikatelských slu bách a v odborném vzdìlávání), zatímco se zdá, e dopad na zpracovatelský prùmysl je sotva znatelný. Existuje mezi národní a regionální konvergencí substituèní vztah? Èasto se ozývají argumenty, e vnitøní nerovnosti, pokud jde o rozdíly v HDP na osobu mezi regiony, se zpoèátku v prvních fázích konvergence zvìtšují, zatímco rùst na národní úrovni dosahuje pomìrnì vysoké hladiny. Podle tohoto názoru rùst národního 148

hospodáøství podporuje skuteènost, e hospodáøská èinnost se soustøeïuje v nìkolika oblastech, zvláš ve velkomìstech a mìstských aglomeracích. Pro první fáze dohánìní ekonomiky tedy bývá charakteristický rozpor mezi národní a regionální konvergencí. Tento pøípadný rozpor je relevantní nejen pro kohezní zemì, ale také pro strategii rozvoje, kterou by mìly sledovat pøistupující státy ve støední Evropì. S výjimkou Bulharska je regionální rozptyl HDP na osobu ve všech vìtších pøistupujících státech širší ne v kohezních zemích. Od poloviny 90. let se navíc výraznì zvìtšil, hlavnì v dùsledku vysokého tempa rùstu v nejvìtších mìstech, která jsou hlavními póly rùstu. Naopak, jak bylo uvedeno v 1. èásti, v kohezních zemích, které jsou hlavními pøíjemci strukturální podpory, se regionální rozdíly pøíliš nezmìnily, pøesto e národní rùst zde byl vyšší ne prùmìr EU. Jedinou výjimkou je Irsko, kde se hospodáøská èinnost ještì více soustøedila v Dublinu. Mo nost, e mezi národní a regionální konvergencí existuje substituèní vztah, naznaèuje, e v krátké dobì budou stát pøistupující zemì pøed volbou vyššího národního rùstu HDP na osobu, nebo zmenšováním regionálních rozdílù. V nìkterých pøípadech se zdá, e strukturální podpora napomohla národní konvergenci (Irsko), zatímco v jiných pøípadech pùsobila proti dùsledkùm polarizace hospodáøské èinnosti (Španìlsko). Zkušenosti však ukazují, e to, míra existence takového substituèního vztahu, závisí èásteènì na územním rozdìlení hospodáøské èinnosti a osídlení v dotyèné zemi. Strukturální fondy jako prostøedek hospodáøské integrace Evropské ekonomiky jsou èím dál tím ú eji integrované, jak ukazuje vzrùstající obchod a investièní toky mezi nimi. Tuto integraci aktivnì podporují politiky EU, zvláš v souvislosti s vytvoøením vnitøního trhu, se zavedením spoleèné mìny a s budoucím rozšíøením. U ší integrace vedla, za podpory politik soudr nosti které stimulovaly obchodní toky a ovlivnily rozmístìní hospodáøské èinnosti ke zmenšení rozdílù mezi jednotlivými ekonomikami. Obchod kohezních zemí se zbytkem EU se za uplynulé desetiletí více ne zdvojnásobil. Urèitá èást tohoto zvýšení odrá í výhody, které získaly jiné zemì ze strukturální podpory poskytované ménì upøednostòovaným regionùm. Odhady podle tabulek vstupù a výstupù proto naznaèují, e pøibli nì ètvrtina takovýchto výdajù se vrátí do EU v podobì vyššího vývozu, zvláš strojù a zaøízení, jeliko roste HDP a investice. Tento únik je zvláš velký u Øecka (42 % strukturální podpory) a Portugalska (35 %) (tabulka A4.8). Podstatná èást ze strukturálních fondù plyne na dopravní infrastrukturu, která jednak ovlivòuje rozmístìní prùmyslu, jeliko zvyšuje pøita livost dotyèných regionù, a jednak zde podporuje hospodáøskou èinnost, proto e zvyšuje zisky a reálný pøíjem. Simulace dùsledkù øady dopravních projektù financovaných kohezním fondem naznaèují, e zvýšení pøíjmù mù e být znaèné (napøíklad kombinovaný dopad dálnièních projektù Egnathia a Pathe zvýšil pøíjmy ve východní Makedonii odhadem pøibli nìo9%).širšídopady strukturálních intervencí pøi sni ování výrobních nákladù v dotyèném regionu nejen díky kratší cestovní dobì, ale také díky vyšší produktivitì pramenící z posílení strany nabídky, posiluje pøedpoklad, e dojde k dalšímu zvýšení dopadu na HDP (odhaduje se, e v roce 2006 bude v dùsledku spolufinancovaných programù EU vyšší v Andalusii o 3 % a v Mezzogiornu pøibli nìo2%). Podle nedávné studie mohou intervence strukturálních fondù také ovlivnit rozmístìní èinností nároèných na výzkum a vývoj, pokud pøíslušné subjekty pøesvìdèí, aby se usadily v podporovaných regionech, èím napomohou dosa ení spravedlivìjšího rozdìlení rùstových pøíle itostí v EU. 149

Obnova v britském Wolverhamptonu Ji nìkolik let probíhá ve Wolverhamptonu snaha vytváøet nová pracovní místa, která nahrazují místa, je byla zrušena v oceláøském a jiném prùmyslu. EU hraje hlavní úlohu pøi usnadòování zmìn. Na poèátku 90. let EU podpoøila strategický pøístup k obnovì místo pouhého financování jednotlivých infrastrukturních projektù, jak tomu bylo v 80. letech. Po rozsáhlé kontrole a po konzultacích s místní komunitou a podniky byl sestaven podrobný program obnovy mìsta. Finanèní prostøedky EU byly urèeny pro dvì hlavní oblasti mìsta: Kulturní ètvr : v budovì spoleènosti Chubb, kde se kdysi vyrábìly zámky a sejfy, se nyní nachází mno ství malých a støedních multimediálních podnikù. Lokalita se stala ústøedním bodem ètvrti. Plány na vylepšení Galerie umìní, Velkého divadla a univerzitního divadla Arena spolu s iniciativami pro odborné vzdìlávání a podporu podnikání vytváøejí hospodáøské pøíle itosti v kulturních a mediálních èinnostech; Èást nazvaná Všech svatých: projekt Urban Village je komunitnì zalo ený pøístup ke zlepšování ivotních podmínek v jedné z nejzanedbanìjších oblastí v regionu, spoèívající na zøizování spoleèenských podnikù a podpoøe nejvíce znevýhodnìných skupin a kulturních a mediálních podnikù. V letech 1993 a 1998 vytvoøil program obnovy 1 500 pracovních míst a vedl k zalo ení 75 malých a støedních podnikù, vèetnì 32, které se specializují na kulturní aktivity. Intervence v regionech spadajících pod Cíl 2: restrukturalizace a tvorba pracovních míst Kromì toho, e strukturální fondy pomáhají regionùm spadajícím pod Cíl 1, pomáhají také podporovat hospodáøský rozvoj v ostatních èástech EU, které trpí strukturálními problémy, nikoliv zaostávajícím vývojem. Hlavní úèinky za období 1994 1999, jak je odhalily nedávné hodnotící studie, jsou zkoumány ní e. Bìhem období 1994 1999 byla podpora v rámci Cíle 2, zamìøená na pomoc oblastem posti eným útlumem prùmyslu, poskytnuta celkem 82 regionùm s 62 milióny obyvatel (17 % obyvatel EU15) oproti 73 miliónùm ijícím v podporovaných oblastech v pøedcházejícím období. Výdaje vzrostly z 1,2 miliardy EUR roènì na 2,8 miliardy EUR roènì, co je 11,5 % z celkového objemu strukturálních fondù, a zvýšily tak podporu na osobu v tìchto oblastech z 16 EUR roènì na 44 EUR. Na období 2000 2006 byla tato èástka stanovena na 3,2 miliardy EUR roènì (podle cen z roku 1999), aby bylo mo né zabývat se venkovskými i prùmyslovými oblastmi v útlumu (které v letech 1994 1999 spadaly pod Cíl 5b), z èeho vyplývá o nìco menší prùmìrná èástka podpory na osobu (41 EUR). V období 1994 1999 se podpora soustøedila v mnoha malých oblastech ve 12 èlenských státech, Velká Británie pobírala témìø jednu tøetinu celkové èástky a Francie témìø ètvrtinu, pøièem tyto dvì zemì dohromady tvoøí necelých 60 % celkového poètu obyvatel ijících v regionech spadajících pod Cíl 2. Další ètvrtinu z celkové èástky dostalo Španìlsko a Nìmecko dohromady a zbylých 20 % osm ostatních zemí. Pøíspìvky strukturálních fondù EU tvoøily témìø tøetinu celkových výdajù zpùsobilých pro programy Cíle 2, národní vládní zdroje poskytly pøibli nì stejnou èástku a zbytek soukromý sektor. Pokud jde o typy podporovaných projektù, tvoøily výdaje na infrastrukturu v období 1994 1999 27 % z celkové èástky (oproti 36 % v pøedchozím období). Plynuly hlavnì na pøemìnu starých prùmyslových ploch a na stavbu nových budov. Dalších 25 % plynulo na podporu podnikání, co je více ne dvojnásobek této èástky v pøedcházejícím období, a zvláštì na strategická opatøení, jako je umo nìní pøístupu malých a støedních podnikù k vyspìlým podnikatelským slu bám a k poradenství, podpora finanèního in enýrství a poskytování podpory na zapojení do 150

NOVI, Dánsko Kdy zaèal být sever Dánska zpùsobilý ke strukturální podpoøe v rámci Cíle 2, trpìl vysokou nezamìstnaností v dùsledku útlumu rybáøství a jiných tradièních odvìtví. Místo toho, aby EU vìnovala finanèní prostøedky tìmto odvìtvím, bylo rozhodnuto, e se zájem soustøedí na rozvoj èinností zalo ených na znalostech. Projekt Novi je jedineènou kombinací vìdeckého parku, inovaèního prostøedí a poskytovatelù spekulativního kapitálu. Vznikl v roce 1989 a slou í jako katalyzátor rozvoje spoleèností zalo ených na znalostech v severním Dánsku v úzké spolupráci s univerzitou Aalborg. Jako centrum technologie a inovací hraje dùle itou roli v rozvoji podnikání a významnì pøispívá k tvorbì pracovních míst v oblasti. Ve vìdeckém parku Novi se nachází jedno z nejvìtších seskupení spoleèností zalo ených na výzkumu a vývoji v Dánsku. Inovaèní èinnost projektu Novi navíc podnítila aktivní spolupráci mezi výzkumnými støedisky, podniky a kapitálovými trhy, které zajiš ují komerèní vyu ití nových nápadù. Od roku 1989 se projekt Novi podílí na investicích do spekulativního kapitálu a postupnì se stal významným národním zdrojem s kapitálovou základnou pøevyšující 67 miliónù EUR. Pomohl také vytvoøit NorCOM, seskupení prùmyslových firem v regionu, které se specializují na vývoj a výrobu mobilního komunikaèního a navigaèního vybavení, je pøitahuje èím dále tím vyšší zahranièní investice. Dosavadní celkové výdaje na projekt Novi èiní pøibli nì 35 miliónù EUR, 21,5 miliónu EUR poskytl soukromý sektor a pøibli nì 12,5 miliónu EUR strukturální fondy. Strukturální fondy byly základem úspìchu projektu Novi, proto e umo nily ve støednì a dlouhodobé perspektivì vytvoøit a rozvinout tuto koncepci do míry, kdy je spolupráce mezi podnikateli, prùmyslem a výzkumnými støedisky nejúèinnìjší. mezinárodního obchodu a na zalo ení podniku, financována byla i podpora individuálních firem. Témìø 20 % pomoci mìlo podobu podpory pøípravy a rozvíjení dovedností pracovních sil, která byla financována hlavnì z ESF. Dále témìø 10 % výdajù plynulo na podporu výzkumu a vývoje a ICT (tabulka A4.9). Tyto výdaje mìly významný vliv pøi restrukturalizaci tradièních odvìtví a diverzifikaci hospodáøské èinnosti v oblastech spadajících pod Cíl 2. Podle podrobných hodnotících studií se odhaduje, e intervence strukturálních fondù vedly v období 1994 1999 k vytvoøení pøibli nì 700 000 pracovních míst v podporovaných oblastech nebo necelých 500 000 v èistých èíslech, a to i s pøihlédnutím k vytlaèovacímu efektu (tzn. nìkterá novì vytvoøená pracovní místa vytlaèila nìkterá místa stávající) 6. Zároveò byla podpora poskytnuta pøibli nì 300 tisícùm malých a støedních podnikù, která jim pomohla zlepšit výrobní metody i najít nové trhy, a navíc posílit slu by na podporu podnikání, které mají k dispozici. To se projevilo ve sní ení nezamìstnanosti v tìchto oblastech, které bylo v pøíslušném programovém období vìtší ne ve zbytku EU (v prùmìru o 3,1 % z poètu pracovních sil v letech 1996-2000 oproti poklesu o 2,3 % v EU jako celku 7 ). Toto sní ení bylo zvláš znaèné v oblastech s velkou pøevahou tradièních odvìtví v procesu restrukturalizace, která èasto tvoøila témìø 40 % celkové zamìstnanosti, co ukazuje, e ztrátu pracovních míst v tìchto odvìtvích více ne vykompenzoval nárùst poètu nových míst, zvláš ve slu bách. Aèkoliv nárùst HDP na osobu byl v tìchto regionech v tomto období menší ne v EU jako celku (v letech 1995 2000 2,1 % oproti 2,4 %), byl tento rozdíl malý, co naznaèuje, e dlouhodobý útlum se do jisté míry pozastavil. Na druhou stranu mírnì pomalejší nárùst HDP v kombinaci s vìtším zvyšováním zamìstnanosti svìdèí o tom, e v oblastech spadajících pod Cíl 2 se produktivita práce zvýšila ménì ne v ostatních èástech EU. Z podrobné analýzy vyplývá, e podpora výdajù na transfer výzkumu a vývoje, inovací a technologie byla 151

obzvláštì úèinná pøi tvorbì nových pracovních míst i pøi zachování tìch stávajících. Nicménì s výjimkou mnoha pozoruhodných výjimek (napø. Severního Porýní Vestfálska nebo severozápadu Anglie) zùstává inovaèní kapacita vìtšiny oblastí spadajících pod Cíl 2 hùøe vyvinutá ne v nejúspìšnìjších regionech v EU a jejich výzkumná základna nebývá dobøe sladìna s regionálním slo ením výroby. Proto vìtšinou nejsou ve støedu evropského technologického prostoru. To je v protikladu k jejich dotaèní politice infrastruktury a lidského kapitálu. Ve vìtšinì regionù spadajících pod Cíl 2 jsou pøedevším dopravní a telekomunikaèní systémy na pomìrnì vysoké úrovni, zajiš ují dobré spojení v rámci regionù i se zbytkem EU a obyvatelstvo v produktivním vìku je pomìrnì dobøe vzdìlané. Dovednosti pracovních sil byly navíc s pomocí strukturálních fondù zlepšeny a rozšíøeny, co pomohlo urychlit proces restrukturalizace i zpomalit úbytek pracovních míst. Proto byly zavedeny vzdìlávací programy, které bojují s nedostatkem dovedností a rychlým zastaráváním kvalifikací. Byla také pøijata specifická opatøení, zejména ve Velké Británii, která pomáhají znevýhodnìným skupinám s pøístupem ke vzdìlávacím programùm a se vstupem na trh práce. V dùsledku podpory Spoleèenství se v letech 1994 1999 dostalo odborného vzdìlání v regionech spadajících pod Cíl 2 celkem 3,6 miliónu lidí. S podporou strukturálních fondù se navíc vyvíjí znaèné úsilí o vyèištìní prùmyslové pùdy le ící ladem, o pøemìnu starých prùmyslových ploch a budov (odhaduje se, e v dùsledku programù Cíle 2 bylo pøemìnìno pøibli nì 115 miliónù metrù ètvereèních pùdy v prùmyslových oblastech) a celkovì o zlepšení ivotního prostøedí, zvláštì v mìstských oblastech. To radikálnì zmìnilo vzhled mnoha prùmyslových oblastí a umo nilo jejich nové produktivní vyu ití, napø. k zábavním a kulturním aktivitám. Nicménì tradièní odvìtví, aè v útlumu, stále zpùsobují v mnoha oblastech ekologické škody a oblasti, které byly opuštìny, je tøeba vyèistit. Proto restrukturalizace ještì v mnoha èástech EU není v ádném pøípadì hotová. Hodnotící studie naznaèují, e rozsah restrukturalizace v oblastech spadajících pod Cíl 2 se region od regionu znaènì liší, co odrá í jejich rozvojový potenciál a to, jak úèinnì jsou pou ívány veøejné fondy, jak od Spoleèenství, tak z národních zdrojù. Zatímco zvláš v uhelných a oceláøských oblastech byly hospodáøské èinnosti restrukturalizovány a modernizovány, existuje mnoho oblastí, kde jsou tradièní odvìtví nadále dùle itá a stále mají pøed sebou podstatnou strukturální zmìnu s potenciálnì významným dopadem jak na zamìstnanost, tak na reálný pøíjem. Zároveò je nutné pouèit se ze zkušeností s intervencemi v rámci Cíle 2. Pozitivní úèinky, které jsou zøejmé, je nutné vidìt v souvislosti s dvìma hlavními problémy, které omezují úèinnost podporovaných programù a vyplývají ze zpùsobu, jakým byla tato politika uplatòována. Zaprvé v dùsledku malé rozlohy mnoha oblastí zpùsobilých k podpoøe je obtí né dodr ovat úèinnou integrovanou strategii, pokud jde o rozmístìní finanèních prostøedkù v dotyèných regionech. V dùsledku malého rozmìru financovaných operací bylo v mnoha pøípadech obtí né dosáhnout dostateèné èástky k financování projektù, které by mohly mít rozhodný vliv na regionální rozvoj. Zadruhé, omezené èasové období, kdy byly finanèní prostøedky poskytovány (v dùsledku dalšího rozdìlení na dvì tøíletá období), bylo ve prospìch krátkodobých projektù (napøíklad na podporu pracovních míst v dobì recese) na úkor projektù se strategickým významem pro regionální rozvoj. Podpora zemìdìlství, rozvoje venkova a rybáøství Pøedmìtem nedávných hodnocení byla opatøení pøijatá v rámci Cíle 5a (naøízení (ES) è. 950/97 a 951/97) a programy Cíle 5b v období 1994 a 1999. Jejich výsledky jsou shrnuty ní e. 152