Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována rostoucí délkou života, nejčastěji popisovaná střední délkou života. Vyvstává však otázka, zda tato přidaná léta životu jsou zároveň prožita kvalitně, neboli zda je přidán i život létům. Otázka po kvalitním prožití života v sobě zahrnuje celou řadu aspektů ekonomických, sociálních i zdravotních. Každého člověka se prvotně dotýká oblast jeho zdraví. Proto se ukazatele délky života pomalu stávají základními ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti populace v čase nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Při konstrukci souhrnného ukazatele zdraví je třeba vzít v úvahu dva aspekty: definici ukazatele zdraví a výpočetní metodu. Na počátku úvah o konstrukci ukazatele délky života vždy stojí definice pojmu zdraví. WHO definuje zdraví jako stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nebo vady. Z této obecné definice je možné odvodit celou soustavu ukazatelů, které zdraví charakterizují. K tomu je využívána Mezinárodní klasifikace funkčnosti, invalidity a zdraví (ICIDH), s jejíž pomocí lze popsat zdravotní a se zdravím související stavy jako dlouhodobé důsledky rozličných faktorů působících na zdraví člověka. V její revidované verzi jsou komponenty zdraví a se zdravím související rozděleny na: - fungování a nezpůsobilost: funkce a stavba těla (např. pohybový systém, nervová soustava, metabolismus) a aktivity a zapojení (např. učení, komunikace, mobilita, osobní péče); - související faktory: faktory prostředí (např. technologie, sociální systém, životní prostředí) a osobní faktory (např. pohlaví, věk, vzdělání, životní zkušenosti) Druhým problémem je výběr metody výpočtu. Nejjednodušší možností je kombinace úmrtnostních tabulek se zdravotními ukazateli (mírami prevalence). Další způsob spočívá v konstrukci dvojvýchodných tabulek života (úbytek zdravé populace způsobené úmrtími a incidencí onemocnění). Komplexní pohled přinášejí vícestavové tabulky života, které uvažují přechody mezi jednotlivými zdravotními stavy. Při výpočtech je třeba uvážit původ a vypovídací hodnotu vstupních dat. Jedná se zejména o odlišnosti v povaze ukazatelů (např. míry incidence a prevalence, krátkodobé nebo dlouhodobé ukazatele) a obyvatelstvo zahrnuté do výběru (např. jestli se výběr týkal i osob v ústavní péči). Ukazatele délky života prožité nebo také zdravé délky života (v angličtině se označují pojmem Healthy Life Expectancy - HLE) lze rozdělit do dvou skupin. První typ ukazatelů očistí celkovou délku života o dobu prožitou v a výsledkem je počet let prožitých v úplném zdraví. Tyto ukazatele se nazývají Disability-Adjusted
Page 2 of 6 Life Expectancy (DALE). Očištění spočívá ve vážení dob prožitých v jednotlivých zdravotních stavech, které odpovídá stupni omezení zdraví (váha 1 pro úplné zdraví a váha 0 pro úplné omezení zdraví). Pokud se uvažují pouze stavy zdraví a, pak se konstruuje ukazatel délky života nazývaný Disability-Free Life Expectancy (DFLE). Druhou možností je měření deficitu mezi určitým, předem definovaným cílem a skutečným zdravím populace, neboli měření počtu ztracených let života populace způsobených úmrtností a nemocností. Tato skupina ukazatelů nese název Disability-Adjusted Life Years (DALYs). Střední délka života v České republice v roce 1999 U nás lze při výpočtu ukazatele délky života vycházet ze statistiky zemřelých a z výběrových šetření o zdravotním stavu. Statistika zemřelých umožňuje výpočet úmrtnostních tabulek, který provádí ČSÚ. Výběrová šetření o zdravotním stavu české populace (známé pod označením HIS CR), která u nás byla dosud provedena ÚZIS v letech 1993, 1996 a 1999, obsahují data o životním stylu, subjektivně vnímaném zdraví, dočasné i chronické nemocnosti, krátkodobé i dlouhodobé neschopnosti, psychickém a sociálním zdraví a další. V roce 1999 bylo v tomto šetření dotazováno 2 356 respondentů starších 15 let s trvalým pobytem v ČR. Výpočet ukazatelů střední délky života byl proveden základní metodou - kombinací zkrácených úmrtnostních tabulek a ukazatelů prevalence chronické nemocnosti, dlouhodobé neschopnosti a subjektivního zdraví, získaných ze šetření HIS CR 99. Střední délka života byla vypočtena jednak pro každou kategorii zdraví zvlášť a dále jednoduchým vážením zdravotních kategorií (nejlepší zdravotní stav s váhou 1, nejhorší s váhou 0 a ostatní s váhou odpovídající jejich umístění na škále za předpokladu rovnoměrného rozdělení). Ukazatele označené (A) budou vypočteny na základě vah (podle principu DALE) a ukazatele označené (B) budou vypočteny sečtením středních délek života v těch zdravotních stavech, které lze považovat za zdraví (podle principu DFLE). V následující části budou popsány jednotlivé ukazatele a porovnány výsledky, kterých bylo pomocí těchto ukazatelů dosaženo. se zjišťovala otázkou: Trpíte v současné době nějakou nebo několika chronickými nemocemi? (Možné odpovědi s vahami užitými k výpočtu podle metody (A): netrpím žádným chronickým onemocněním (váha 1,0), trpím nem chronickým onemocněním (0,75), jsem omezen částečně (0,5), středně (0,25) nebo zcela (0,0)). V šetření HIS CR 99 bylo 52,1 % mužů a 48,3 % žen bez chronického onemocnění, 37,8 % mužů a 38,7 % žen uvedlo ne chorobu, s částečně chorobou žilo 7,1 % mužů a 7,4 % žen, se středně chorobou 2,4 % mužů a 4,6 % žen a zcela chorobou trpělo 0,6 % mužů a 0,9 % žen. Střední délka života prožitá podle metody (A) je podle tohoto ukazatele pro 15leté 47,8 roku u mužů a 51,4 roku u žen. Pokud uvažujeme stavy bez a s ne nemocí za stavy zdraví (vlastně s váhou 1) a ostatní za stavy (vlastně s váhou 0), pak je střední délka života 50,8 roku u mužů a 54,3 roku u žen. Výsledky jsou podobné, takže předpoklad o rovnoměrném rozdělení kategorií na škále je oprávněné, pokud lze současně považovat zdravotní stav s ne chorobou za stav zdraví. Muž ve věku 15 let prožije 84 % a žena 81 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 65 % a žena 55 % svého zbývajícího života. Podíl let prožitých bez chronické je až na nejvyšší věkovou skupinu vyšší u mužů. Nejdelší část života prožijí 15leté osoby bez. Muži starší než 25 let a ženy starší než 35 let prožijí největší část zbývajícího života ve stavu s ne chorobou.
Page 3 of 6 se zjišťovala na základě 15 otázek, které charakterizují činnosti nebo schopnosti v běžném životě (lehání a vstávání z postele, sedání a vstávání ze židle, oblékání a svlékání, mytí rukou a obličeje, stravování, použití toalety, nakupování, domácí práce, udržení moči, chůze, sluch, zrak, vycházení a scházení schodů, shýbání se a zvedání bot a mluvení) a jsou možné tři stupně jejich omezení - bez potíží, s jistými obtížemi, se značnými obtížemi nebo jen s pomocí jiné osoby. Na základě odpovědí respondentů byl vypočten ukazatel kategorie dlouhodobé neschopnosti, který měl tři stupně - bez potíží (u respondenta nebyla zaznamenána žádná dlouhodobá obtíž; váha pro výpočet 1,0), lehká potíž (respondent zvládá alespoň jednu činnost s jistými obtížemi, ale žádná z nich pro něj nepředstavovala větší problémy; váha pro výpočet 0,5), těžká potíž (alespoň jednu z činností vykonával respondent jen s pomocí cizí osoby; váha pro výpočet 0,0). Bez potíží bylo v šetření HIS CR 99 80,8 % mužů a 76,9 % žen, s lehkými potížemi žilo 16,1 % mužů a 17,4 % žen a s těžkými potížemi 3,1 % mužů a 5,7 % žen. Střední délka života pro 15leté je podle tohoto ukazatele 50,1 roku u mužů a 53,2 roku u žen. Pokud uvažujeme pouze stav bez potíží za stav zdraví a jakékoliv potíže za stav, pak je střední délka života 45,2 roku u mužů a 47,1 roku u žen. Rozdíl je způsoben tím, že lehká potíž je v prvním případě považována pouze za poloviční ztrátu zdraví, což se zdá být, i ve srovnání s výsledky střední délky života podle chronické nemocnosti jako oprávněné. Korekce výpočtu (B) by se dala provést diferenciací lehkých potíží. Muž ve věku 15 let prožije 88 % a žena 84 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 56 % a žena 46 % svého života. Podíl let s lehkou potíží je u mužů stejný jako u žen, muži prožijí relativně delší dobu bez potíží a ženy s těžkými potížemi. Ukazatel subjektivního zdraví se zjišťoval otázkou: Jak se celkově zdravotně cítíte? (Možné odpovědi s vahami použitými k výpočtu : dobře (1,0), dobře (0,75), docela dobře (0,5), špatně (0,25) nebo špatně(0,0)). Jako hodnotilo své zdraví 15,6 % mužů a 12,4 % žen, jako 42,1 % mužů a 38,0 % žen, jako vcelku 30,8 % mužů a 36,4 % žen, jako 10,4 % mužů a 11,6 % žen a jako 1,1 % mužů a 1,7 % žen. Střední délka života pro 15leté je 36,7 roku u mužů a 38,7 roku u žen. Pokud uvažujeme stavy s dobrým, dobrým a vcelku dobrým zdravím za stav zdraví, pak je střední délka života 50,0 roku u mužů a 54,3 roku u žen. Velmi výrazný rozdíl ve výsledcích je způsoben vážením významně zastoupených kategorií ho a vcelku ho zdraví, neboť jsou považovány jen za 75 %, resp. 50 % zdraví. Oprávněné se tedy zdá být použití jiných vah při výpočtu, což také naznačuje, že rozložení kategorií na škále nemůže být považováno za rovnoměrné. Například při použití vah 1; 1; 0,67; 0,33; 0 by korigovaná střední délka života byla 46,1 roku u mužů a 49,2 roku u žen, což jsou již hodnoty srovnatelné s ostatními. Muž ve věku 15 let prožije podle korigovaného (A) 64 % a žena 61 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 49 % a žena 45 % svého života. Ve zdraví prožije muž ve věku 15 let 88 % a žena 85 % svého života, muž ve věku 75 let 69 % a žena 58 % svého života, což jsou výsledky korespondující s oběma dalšími ukazateli zdraví. Nejdelší část života prožijí muži i ženy v m a vcelku m zdraví. Pokles podílu let života strávených ve m zdraví klesá u žen pomaleji než u mužů, ovšem podíl let strávených ve m a m stavu je vyšší ve všech věkových skupinách u žen. U mužů je zajímavý výkyv v podobě snížení podílu let s dobrým zdravím a naopak zvýšení podílu let se špatným a špatným zdravím ve věku 55-64. Srovnání ukazatelů délky života Střední délka života byla u 15letých mužů v roce 1999 57,0 let a u žen 63,6 let (rozdíl činí 6,7 roku). Zdravá délka života, vypočtená jako průměr z délek života chronické
Page 4 of 6 nemocnosti a dlouhodobé neschopnosti a subjektivního zdraví, je 49,3 roku u mužů a 53,0 roku u žen (rozdíl činí 3,7 roku). Ačkoliv je střední délka života žen výrazně vyšší než mužů, rozdíly ve střední délce života strávené jsou u všech tří ukazatelů nižší (v nejlepších zdravotních kategoriích jsou délky života téměř shodné). Podle metody (A) jsou rozdíly mezi pohlavími (ve prospěch žen) 3,6 roku u chronické nemocnosti, 3,1 roku u dlouhodobé neschopnosti, 2,0 roku u subjektivního zdraví a podle metody (B) 3,5 roku u chronické nemocnosti, 1,9 roku u dlouhodobé neschopnosti a 4,3 roku u subjektivního zdraví. S přibývajícím věkem se u všech ukazatelů snižuje podíl let prožitých v lepších zdravotních kategoriích a zvyšuje podíl let prožitých s horším zdravím. V 15 letech prožije osoba 80-90 % zbývající části života, ve věku 75 let již jen 45-70 %. Největší relativní zhoršení nemocnosti je u ukazatele dlouhodobé neschopnosti, u kterého dochází k poklesu podílu zbývajících let života o 32 procentních bodů (p.b.) u mužů a o 37 p.b. u žen. Podle výpočtů WHO, uvedených v publikaci World Health Report 2000, byla ČR na 35. místě mezi 191 členskými zeměmi se střední délkou života u narozených českých mužů 65,2 roku a u žen 70,8 roku (při celkové střední délce života 71,3 let pro muže a 78,1 roku pro ženy). Pokud se přepočtou námi uvedené výsledky k věku 0 let při uvažování plného zdraví do věku 15 let, bude střední délka života podle chronické nemocnosti (A) 62,3 roku u mužů a 65,9 roku u žen, podle dlouhodobé neschopnosti (A) 64,5 roku u mužů a 67,7 roku u žen a podle subjektivního zdraví (B) 64,4 roku u mužů a 68,8 roku u žen. Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal Střední délka života a její struktura pro 15leté osoby (ČR, 1999) bez ne částečně Muži středně zcela roky 28,8 22,0 4,3 1,4 0,4 57,0 47,8 50,8 % 50,6 38,6 7,6 2,5 0,7 100,0 84,0 89,2 bez potíží lehká potíž těžká potíž roky 45,2 9,8 2,0 57,0 50,1 45,2 % 79,3 17,2 3,5 100,0 87,9 79,3 vcelku Dobré roky 8,4 23,8 17,8 6,3 0,7 57,0 36,7 50,0 % 14,7 41,8 31,3 11,0 1,2 100,0 64,4 87,8 bez ne částečně Ženy středně zcela roky 28,9 25,4 5,3 3,4 0,7 63,6 51,4 54,3 % 45,4 39,9 8,3 5,3 1,1 100,0 80,8 85,3
Page 5 of 6 bez potíží lehká potíž těžká potíž roky 47,1 12,3 4,3 63,6 53,2 47,1 % 73,9 19,3 6,8 100,0 83,6 73,9 vcelku roky 7,3 23,4 23,6 8,2 1,1 63,6 38,7 54,3 % 11,5 36,7 37,1 12,9 1,8 100,0 60,8 85,3