Zpracování textu - Stavba 1) -odstavec jako základníjednotka 2) rozvíjení tématické linie (obsah textu) 3) jako v detektivce (d j textu) 4) Pišme hezky esky Obecn o celkovém textu: 1) P ímo arostbez zbyte ných odbo ek (typické pro eštinu nebo n m inu) v tvenítextu = nep ehlednost textu 2) Kanonizace textu len ní na strukturní jednotky IMRAD, mezititulky, íslování, odstavce a kapitoly (a každý odstavec obsahuje jednu myšlenku a odstavce v rámci kapitoly na sebe navazují tená vám bud vd ný a text se mu bude líbit) Odstavce Odstavce Od v ty k odstavci a finálnímu textu - nejd ležit jší jednotkou textu je odstavec - co odstavec to myšlenka tedy nový prvek (téma) v textu by m l za ínat novým odstavcem - každý odstavec má svoji vnit ní strukturu - první v ta zahajuje, uvozuje hlavní myšlenku odstavce - další v ta(y) logicky navazují na první v tu odstavce a blíže popisují p edstavený problém -poslednív taukon uje myšlenku, m že i shrnout pokud je myšlenek více a p ípadn uvozuje, chystá p du pro dalšímyšlenku v následujícím odstavci P íklad nep ehlednosti textu, který není len n na odstavce syntetizujíorganické látky. Pro synteticképrocesy je klí ový zejména zdroj uhlíku, nebo základem organických molekul je vždy uhlíkový et zec. Podle zdroje uhlíku d líme organismy na litotrofní, které získávajíuhlík z CO 2, a organotrofní, kterézískávajíuhlík z organických slou enin. Krom se organismy asto zna n liší ve svých schopnostech využívat r zné zdroje ostatních biogenních prvk. Podle zp sob získáváníenergie d líme organismy na fototrofní, kterédovedou p evád t energii slune ního zá enína energii chemických vazeb, a chemotrofní, které energii získávají oxidací organických i anorganických látek. akceptoru (kone ného p íjemce). Donorem a akceptorem elektronu mohou být r znéorganické i anorganické molekuly. P i oxidaci se molekuly donoru i akceptoru pochopiteln m ní: donor odevzdáním elektronu, akceptor jeho p ijetím. Vznikléprodukty bu ka bu využívá v dalších procesech, ukládáv cytoplazm, nebo vylu uje do vn jšího prost edí. Metabolický proces fototrofie je ozna ován jako fotosyntéza. P i fotosyntéze probíhátakép edáváníelektron mezi molekulami p enaše, elektron se však získává fotolýzou (rozšt pením molekuly prost ednictvím energie fotonu), nikoli oxidací. Rozlišujeme dva zna n rozdílné typy fotosyntézy, rostlinného (sinicového) typu a bakteriálního typu. - odstavce by nem ly být ani p íliš dlouhé, ale ani p íliškrátké ( jednov té odstavce )
Odstavce P íklad téhož textu len ného na odstavce syntetizují organické látky. Pro syntetické procesy je klí ový zejména zdroj uhlíku, nebo základem organických molekul je vždy uhlíkový et zec. Podle zdroje uhlíku d líme organismy na litotrofní, kterézískávajíuhlík z CO 2, a organotrofní, které získávají uhlík z organických slou enin. Krom se organismy asto zna n liší ve svých schopnostech využívat r zné zdroje ostatních biogenních prvk. Podle zp sob získávání energie d líme organismy na fototrofní, které dovedou p evád t energii slune ního zá ení na energii chemických vazeb, a chemotrofní, které energii získávají oxidací organických i anorganických látek. akceptoru (kone ného p íjemce). Donorem a akceptorem elektronu mohou být r znéorganické i anorganické molekuly. P i oxidaci se molekuly donoru i akceptoru pochopiteln m ní: donor odevzdáním elektronu, akceptor jeho p ijetím. Vznikléprodukty bu ka bu využívá v dalších procesech, ukládáv cytoplazm, nebo vylu uje do vn jšího prost edí. Metabolický proces fototrofie je ozna ován jako fotosyntéza. P i fotosyntéze probíhá také p edávání elektron mezi molekulami p enaše, elektron se však získává fotolýzou (rozšt pením molekuly prost ednictvím energie fotonu), nikoli oxidací. Rozlišujeme dva zna n rozdílné typy fotosyntézy, rostlinného (sinicového) typu a bakteriálního typu. aneb jak se tvo í text a odstavce - rozvíjením tématické linie téma (T) o em se tu mluví réma (R) jádro výpov di, vlastní obsah tématu 1) Tvorba v t v rámci odstavce = díl í téma, díl íréma P. T1 R1 Tepelnévzduchové hmoty se p i pohybu nad pevninou odspodu ochlazují. Toto T2 R2 ochlazovánívede ke stálé se zmenšujícímu rozdílu teploty v r zných výškách. Nazýváme jej T3 teplotní R3 gradient. Tento T4 gradient se v takových p ípadech pohybuje zpravidla R4 v mezích 0,2 0,4 C na 100 m výšky. Srde ní infarkt p edstavuje nekrózu myokardu. Toto ischemické postižení bun k je výsledkem procesu, který za íná obvykle trombózou n které z v tších v n itých tepen. V oblasti danou tepnou zásobované vznikají nejprve reverzibilní zm ny, které. V ty se pak skládajísamy, nebo réma (R1) generuje nové téma (T2) na za átku dalšív ty, která pokra uje rématem (R2) tohoto tématu, a to generuje téma (T3) dalšív ty. T1 R1 T2 R2 T3 R3 v ta 1 v ta 2 v ta 3 2) Stejným mechanismem se skládají i odstavce 1. v ta = téma odstavce další v ty = réma odstavce poslední v ta = navozuje nové téma dalšího odstavce P íklad textu len ného na odstavce a reprezentujícího vztahu téma a réma na odstavcích. P íklad textu len ného na odstavce a reprezentujícího vztahu téma a réma na odstavcích. syntetizují organické látky. Pro syntetické procesyje klí ový zejména zdroj uhlíku, nebo základem organických molekul je vždy uhlíkový et zec. Podle zdroje uhlíku d líme organismy na litotrofní, kterézískávajíuhlík z CO 2, a organotrofní, které získávají uhlík z organických slou enin. Krom se organismy asto zna n liší ve svých schopnostech využívat r zné zdroje ostatních biogenních prvk. Podle zp sob získávání energie d líme organismy na fototrofní, které dovedou p evád t energii slune ního zá ení na energii chemických vazeb, a chemotrofní, které energii získávají oxidací organických i anorganických látek. akceptoru (kone ného p íjemce). Donorema akceptoremelektronu mohou být r znéorganické i anorganické molekuly. P i oxidaci se molekuly donoru i akceptoru pochopiteln m ní: donor odevzdáním elektronu, akceptor jeho p ijetím. Vznikléprodukty bu ka bu využívá v dalších procesech, ukládáv cytoplazm, nebo vylu uje do vn jšího prost edí. Metabolický proces fototrofie je ozna ován jako fotosyntéza. P i fotosyntéze probíhá také p edávání elektron mezi molekulami p enaše, elektron se však získává fotolýzou (rozšt pením molekuly prost ednictvím energie fotonu), nikoli oxidací. Rozlišujeme dva zna n rozdílné typy fotosyntézy, rostlinného (sinicového) typu a bakteriálního typu.
P íklad textu len ného na odstavce a reprezentujícího vztahu téma a réma na odstavcích. hypertéma réma syntetizují organické látky. Pro syntetické procesyje klí ový zejména zdroj uhlíku, nebo základem organických molekul je vždy uhlíkový et zec. Podle zdroje uhlíku d líme organismy na litotrofní, kterézískávajíuhlík z CO 2, a organotrofní, kteréhypotéma získávají 2uhlík z organických slou enin. Krom se organismy asto zna n liší ve svých schopnostech využívat r zné zdroje ostatních biogenních prvk. Podle zp sob získávání energie d líme organismy na fototrofní, které dovedou p evád t energii slune ního zá ení na energii chemických vazeb, a chemotrofní, které energii získávají oxidací organických hypotéma 1 i anorganických látek. akceptoru (kone ného p íjemce). Donorema akceptoremelektronu mohou být r znéorganické i anorganické 1. hypotéma molekuly. nižšího P i stupn oxidaci (chemotrofie) se molekuly donoru i akceptoru pochopiteln m ní: donor odevzdáním elektronu, akceptor jeho p ijetím. Vznikléprodukty bu ka bu využívá v dalších procesech, ukládáv cytoplazm, nebo vylu uje do vn jšího rozvíjí prost edí. hypotéma nižšího stupn lze i do nového odstavce Metabolický proces fototrofie je ozna ován jako fotosyntéza. P i fotosyntéze probíhá také p edávání elektron mezi molekulami p enaše, elektron se však získává fotolýzou (rozšt pením molekuly prost ednictvím energie fotonu), nikoli oxidací. Rozlišujeme dva zna n rozdílné typy fotosyntézy, rostlinného (sinicového) typu a bakteriálního typu. 2. hypotéma nižšího stupn (fototrofie) Rozvíjením tématické linie vzniká text, který má obsah a logiku a tím pádem se dob e te.!!! Proto pozorjen na skládánív t z jednotlivých lánk jsou vytrženy z takového obsahového kontextu a pokud je nezpracujete do kontextu vašeho odstavce, pak je text ne itelný a nep ehledný tená se v n m ztrácí (oponent pozná, že je jen opsaný). Pravidlo t inácté: Neopisuj v ty z lánk, ale tvo v ty nové, které padnou do toku myšlenek tvého textu. - v rámci textu nemusí být jen vztahy tematické vztahy obsahov logické, p í inné, asové apod. (viz. mejrková a kol., kapitola 7) - jednotlivé odstavce reprezentují jednotlivé myšlenky (subtémata) n jakého tématu, které je jim spole né kapitola, podkapitola 2. APOPTÓZA... 4 2.1 Apoptózave vývoji organism......4 2.2 Pr b h apoptózy.....5 2.3 Regulace apoptózy......6 2.4 Úloha cytotoxických T lymfocyt v apoptóze...7 3. VIRY A APOPTÓZA..... 8 3.1 Apoptózajako obranný mechanismus p i virovéinfekci...8 3.2 Viry ovliv ující bun nou apoptózu..8 3.2.1 Adenoviry. 8 3.2.2 Virus africké hore ky prasat (ASFV)...9 celého textu Osnova Dogma Nesoulad Krize Hledání Nový model Jeden z p íklad kompozice (d je) textu ástí textu 1) Vyslovení hypotézy, teorie nebo dogmatu 2) Nesoulad nebo neplatnost pro jiné p ípady 3) P íklady nesouladu 4) Hledání zp sobu jak to vysv tlit 5) Nový model - hypotéza Každá ást textu pojednává o n jakém problému, který se vztahuje k tématu BP.
Dogma Sv j nebo m j? Pravidlo eské gramatiky zní: P ivlast ujeme-li podm tu v ty, používáme tzv. zvratné neboli reflexivní zájmeno sv j. Nesoulad Když jsem nedávno pro ítala seminární práce, ve kterých studenti psali o svém vysokoškolském studiu, zaujala mne v nich vysokáfrekvence zájmena m j namísto o ekávaného zájmena sv j. Uvedu n kolik p íklad : Cht l bych se zamyslet nad mojíodbornou kvalifikovaností. B hem méhostudia jsem m l problémy se shán ním odbornéliteratury. V mojídiplomovépráci se budu zabývat n kolika sou asnými eskými autory. Krize Ve všech uvedených pracích a cht la bych p ipomenout, že šlo o studenty oboru eský jazyk, tedy budoucíu itele eštiny bychom podle pravidla eskégramatiky na míst zájmena m j o ekávali zájmeno sv j. Dopustili se snad studenti svými výroky závažné gramatické chyby? Jejich výroky sv d í o tom, že volba mezi zájmenem m j a sv j nenípod ízena jen jednoduchému gramatickému pravidlu o podm tu v ty. Pravidlo o reflexivnosti se pravd podobn v eštin d sledn nedodržovalo nikdy, ale v sou asné eštin, nejen mluvené, ale i psané, se p sobnost tohoto pravidla hodn oslabuje. Proti tomuto pravidlu totiž p sobí jiné tendence. Hledání varianta 1 Nap. ta, že mluv íchce použitím p ivlast ovacího zájmena m j podtrhnout svévlastnictvív ci, o níž mluví, sv j mimo ádný zájem na ní, sv j citový vztah k níapod. Tak tomu bylo v uvedených studentských pracích. Hledání varianta 2 Uve me si více p íklad, tentokrát z e i politik a literát : Podrobil jsem se ténejt žšízkoušce mého života. Jak jsem ekl v mém projevu ve sn movn. Navážu na mép edchozívyjád ení. M l jsem m j byt vyst hovaný. To je v c, kterou bych rád p ipomn l pro mékolegy. Ve všech t chto p ípadech vyhrává zájmeno m j nad zájmenem sv j proto, že je subjektivn jší, siln jší a d razn jší. Hledání varianta 3 Ale do užívánízájmena sv j zasahují i dalšíokolnosti. Velký podíl na vytla ovánízájmena sv j má také jiná tendence, s nížse setkáváme v sou asné eštin, totižsnaha zdvo ile oslovovat adresáta, nap. v novinových a asopiseckých rozhovorech: Co považujete za Vaši prvnívýznamnou zakázku? M žete uvést n které konkrétní výsledky z Vaší práce? Nový model Gramaticképravidlo o užívánízájmena sv j bylo odvozeno z analýzy výpov di neutrálního oznamovacího typu, v nichž mánepochybn svou platnost. Analyzujeme-li texty lad nésubjektivn i texty s výraznou orientacík adresátovi, zjiš ujeme, že pravidlo gramatické je tu potla eno tendencemi diskursními, které mohou být interpretovány v termínech expresivity, zdvo ilosti a apelativnosti. Další charakteristiky kompozice odborného textu - uvození tématu o em bude následující text využito pro celou práci, tak i v jejich ástech nap. Apoptóza je aktivní, geneticky ízený proces, spojený s expresí nových gen a se syntézou a aktivací ur itých enzym.... Apoptózaza ínáspušt ním kaskády intracelulárních proteolytických enzym, které. Z mitochondrií jsou uvol ovány reaktivní kyslíkové radikály, napadající - použití definic podávajívysv tlení tená i nap. Chaloupka (1996) charakterizuje apoptózu jako zp sob, kterým se realizuje programovaná smrt, tedy geneticky ízená eliminace n kterých tkání a bun k, b hem vývoje organism. - prostá prezentace pozorování nap. Protein reguluje transkripci bun ných a virových gen a ukázalo se také, že potla uje expresi p53, což podporuje jeho schopnost blokovat apoptózu (O Brien, 1998). - diskusní rozbory nap. Na základ hybridiza ní analýzy pozdních ekotyp s asn kvetoucími ekotypybyly identifikovány lokusy FRIGIDA(FRI) a Flowering Altered (FLA) podmi ující pozdnost v p írodních populacích (Napp-Zinn, 1957; Lee et al., 1993). Pozd ji bylo zjišt no, že lokusy FRI a FLA p edstavují tentýž lokus, který byl lokalizován na konec krátkého ramene chromozomu 4 (obr. 1) (Clarke a Dean, 1994). - kritický p ístup k výsledk m jiných autor nap. Ne vždy jsou cílové bu ky eliminovány p ímým kontaktem v d sledku interakce ligandu s receptorem. - uvád ní p íklad p íkladem m že být. // Nap. u erytrocyt.. // na obrázku je. - vyjad ování pochybností a nejistot nap. Zatím není známo, jestli protein E3 11.6K, zvaný adenovirus deathprotein (ADP), podporuje apoptózu.
- vyjad ování p edpoklad - vysv tlování - hodnocení a shrnutí výsledky nejsou nijak p esv d ivé // výsledek vypadávelmi nad jn pro lé bu Nap. Pokra ujícívýzkumy v novanévlivu vir na regulaci apoptózymohou vést kvývoji nových lé ebných postup u onemocn ní, kteréjsou spojené s nep im enou apoptózou (AIDS, neurodegenerativní poruchy). Apoptóza je tedy vyvolána faktory, které vyplývají z p irozeného vývoje organismu, ale jako její induktoryp sobíi faktory p vodu exogenního (Obr. 1). Bun násmrt pak funguje jako obranný mechanismus a likviduje bu ky potencionáln škodlivé pro t lo infikované viry i bakteriemi nebo s nenávratn poškozenou DNA. To, jestli dojde k apoptóze v bu ce, záleží na pom ru mezi hladinami všech regula ních protein. Pom r mezi Bcl-2 a p53 pak také rozhoduje o vzniku nádor (Obr. 7). Pokud p evažuje hladina p53, tak je v bu ce se siln poškozenou DNA aktivována apoptická dráha a bu ka je eliminována. P evaha Bcl-2 naopak vede kmutaci DNA a transformaci v nádorovou bu ku. Karcinogeneze je asto spojována s defektním tumor supresorovým proteinem p53, který mutací ztrácí schopnost interakce s poškozenou DNA a apoptóza je tak zablokována hned na za átku. Lé ba nádor formou chemoterapie je asto postavena na indukci apoptózy, která v nádorové bu ce selhala (Chaloupka, 1996; Chaloupka, 1999; Grimberg, 2000). - vyvozování záv r Uvedené skute nosti ukazují // nazna ují // dokládají // dokumentují // sv d í o tom, že // Pišme hezky esky Pišme hezky esky - ve v d se píše anglicky, eština p ežívá jen na místní úrovni republikovékonference, bakalá ské, diplomové a diserta ní práce ale i t ch v angli tin p ibývá Anglicko- eské odborné a terminologické slovníky to vede ke zhoršováníkvality eštiny neumíme se správn vyjad ovat odbornou eštinou nap. anglická eština Z fyzikálních mutagen stojí za zmínku zejména X paprsky..paprsky X Jedná se o skupinu vir gen. Jednáse o skupinu gen vir. Vzniká DNA databáze. Vzniká databáze DNA. (srovnej: databáze dlužník ) Byla použita DNA identifikace. Byla použita identifikace pomocí DNA. anglické termíny a hantýrka Byl provád n Southern blotting Byl provád n Southern v p enos DNA je možnépozorovat jako výrazné bandyna agarózovémgelu. DNA je možnépozorovat jako výrazné proužkyna agarózovém gelu. P ítomnost DNA ve vzorku byla prokázána pomocí PCR reakce. P ítomnost DNA ve vzorku byla prokázána pomocí PCR. P ítomnost DNA ve vzorku byla prokázána pomocí polymerázové et zové reakce.
Pišme hezky esky Anglicko- eské odborné a terminologické slovníky - v ty p evzaté z angli tiny nemají v eštin asto smysl: Geny p enášené z bakterií do rostlinného genomu jsou lokalizovány na plazmidu ozna ovaném jako Ti (angl. tumor inducing) u Agrobacterium tumefaciens. správn Geny p enášené z bakterií Agrobacterium tumefaciens do rostlinného genomu jsou lokalizovány na plazmidu ozna ovaném jako Ti (angl. tumor inducing). - pozor na kupení slov-?? Krásy eského jazyka?? Umož uje relativn velice snadnou identifikaci gen.