ARCHITEKTURA URBANISMU VZTAH. Architektura dům? Urbanismus sídlo? interakce mezi domem a městem. Jan Jehlík

Podobné dokumenty
Navrhování staveb 1 přednáška č. 04 ARCHITEKTURA URBANISMU. Jan Jehlík

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ - PŘÍPRAVA PROJEKTŮ

CELOSTNÍ ARCHITEKTURA polarita prostoru přírodní cykly orientace stavby tvar obydlí úsporný dům harmonie místa

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

Průvodní zpráva. No space ztracená místa uvnitř Brna. architektonicko urbanistická studie. diplomní projekt

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

B Typologie 25 B.1 Tradiční typy veřejných prostranství 33

CYKLISTICKÁ DOPRAVA V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ BRNO

NOVÉ NA STARÉ BRNO, NÁROŽÍ BRATISLAVSKÁ - STARÁ

Zimní semestr 2008 / kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.

Členění území lokality

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

PRAVIDLA VÝSTAVBY. ENKLÁVA SYCHROV svobodný prostor pro Vaše řešení v souladu s přírodou

Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U B R A N I C E

VNÍMÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ARCHITEKTONICKÉHO PROSTORU OSOBAMI S HANDICAPEM

Nejdek ÚP projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová

Soubor změn č.viii - Regulačního plánu Městské památkové rezervace OLOMOUC TEXTOVÁ ČÁST - VÝROK - LISTOPAD NÁVRH -

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU VÍTĚZNÁ

č. / 2014 ze dne 2014

N A UDRŽITELNÝ ROZVO J ÚZ EM Í

ÚZEMNÍ STUDIE VE SMYSLU 26 PSP

Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice

ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko

Obecně závazná vyhláška města Ústí nad Orlicí č. 3/98 o závazných částech územního plánu zóny Sportovní a rekreační park Tichá Orlice

Letenský trojúhelník ověřovací hmotová studie

Letní semestr 2007 / kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4.

Vstup a úkoly pro 1. kapitolu VYMEZENÍ POJMÚ. CÍLE VÝROBNÍ LOGISTIKY.

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B o r o v a ny N Á V R H

KONCEPT KOMUNITNÍHO BYDLENÍ

Zadání. územní studie. Štěkeň - Z2.1/US

6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň

Zadání regulačního plánu. historického centra Orlové

5.3 a) Podpora při zavádění ÚAPo (úřady ORP úřady územního plánování) a ÚAPk (krajské úřady)

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA MĚSTO LITOMYŠL. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 2/2008

Zadání Územní studie US 11 Rozšíření obytného souboru Špičák Město Česká Lípa

STUDIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA

ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE MIKULČICE PODBŘEŽNÍK II

kterou se vyhlašují závazné části Územního plánu města Brna

1., 2., 3. uzel čím se liší?

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

I. Změna územního plánu

Výsadba městské zeleně a její úskalí

Regulační plán NEVEKLOV SÝKOREC

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU P ř e b o r o v

Záznam participačního setkání. nová železniční zastávka Karlín. 13. června Galerie VI PER

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BATŇOVICE Z M Ě N A Č. 1

Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo

.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

B.1 Tradiční typy veřejných prostranství

CENTRUM NOVÉHO ŽIŽKOVA

Magistrát města Zlína Oddělení prostorového plánování

Obnova malých a středních měst na Jižní Moravě a v Dolním Rakousku

ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

Územní studie 4 plocha Z14. Stará Lysá jih 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

Návrh zadání změny č. 3 územního plánu Benešov

1. Látkové soustavy, složení soustav

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

Město, urbanistická struktura a veřejná prostranství

Václav Šuba. klauzura zimní semestr bytů startovní bydlení na Letné

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ NOVÉ NA STARÉ BRNO, NÁROŽÍ BRATISLAVSKÁ - STARÁ

pozemky parc.č. 338/1, 352, 354 k.ú. Přišimasy

Práce architekta dřevostaveb v souvislostech

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU POPICE

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY o vydání Územního plánu Hrobce

PRINCIP NÁVRHU NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU V ARCHITEKTUŘE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE 1

Jak jednat s developery. Vendula Zahumenská

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D.

ÚZEMNÍ PLÁN MARTINICE V KRKONOŠÍCH - ZMĚNA Č.1 TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU

OBEC BECHLÍN. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování

STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC ZADÁNÍ 87. ZMĚNY ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LIBEREC. Strategická změna TT - Rochlice

ZMĚNA Č. 1A ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚJEZD U BRNA

SIVICE. územní plán. Projekt je spolufinancován z rozpočtu jihomoravského kraje

ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LIBEREC

DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ. Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ LABORARTORY BRNO BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA ARCHITEKTURY ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ II. BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

HORNÍ JELENÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚZEMNÍ PLÁN UPRAVENÝ NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ. příloha č.: I.A. etapa:

Evropská úmluva o krajině

Architektura informačních systémů. - dílčí architektury - strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu. Globální architektura

Územní studie veřejného prostranství

Územní studie ÚS 12-04/2015 pro lokalitu Bohumínská Ostrava Slezská Ostrava

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ MĚSTSKÁ KNIHOVNA, LAUSANNE DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA ARCHITEKTURY ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I. BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ

Zaměřování a vytyčování staveb. Zaměřování a vytyčování staveb Petr Polák

ZMĚNA č. 1 REGULAČNÍHO PLÁNU LOKALITY POD ČILINOU V ROKYCANECH

A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

Územní studie Jamné nad Orlicí IIB Pod Jamenskou a.s

ZADÁNÍ. Územní studie US 7 US přestavbového území jižního centra (veřejné prostranství) Města Česká Lípa

Dolní kasárna. Obsah prezentace:

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ

PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha

urbanistická studie areálu Dolní kasárna veřejné projednání Ing. arch. Václav Zůna Ing. arch. Tomáš Beneš

Transkript:

ARCHITEKTURA URBANISMU Jan Jehlík 2017 Moderní hudba si nemůže, jak se tvrdí, dovolit všechno, a zmnožení prostředků a možností neznamená rozmnožení volnosti, nýbrž čím více svobody, tím více kázně (Bohuslav Martinů) I když cokoli odstraníme, nic se neztratí. Vše je v podstatě stále přítomno. V hudbě lze kombinovat jakékoliv zvuky a v jakékoliv souslednosti. (John Cage) Stavět vždy znamená ničit ničte s rozmyslem! (Luigi Snozzi) VZTAH Architektura dům? Urbanismus sídlo? interakce mezi domem a městem

OBJEKT NE - DŮM NE MĚSTO objektem je to, co vymezuje a formuje. PROSTŘEDÍ Dům je ve městě Město je v domě nežijeme v entitách, ale v prostředí Johannes Itten_Untitled

PROSTOR co je společné? PROSTOR Ve fyzické rovině prostřednictvím omezení hmotou V psychické rovině prostřednictvím omezení ději Giorgio de Chirico_L enigma di una giornata (II) PRÁZDNO Místa plna Místa prázdna jen na pozadí prázdna poznáváme míru plna Kazimir Malevic_White on white

VÝZNAM Architektura je naukou o vymezení prostoru Navrhování je rozhodování o vztazích o pozici a míře, tedy o významu UVNITŘ - VNĚ Kde začíná a kde končí stěna, dům a město kde je uvnitř a kde je vně (zlom, hranice, rozhraní) kde je dovnitř a kde je ven (brána, vstup, prostup) Piet Mondrian_Tableau I- Lozenge with Four Lines and Gray

PERIFERIE - CENTRUM Periferie je vždy vztažena k centru To souvisí s psychikou jedince i společenství PRO STŘED - Í Václav Boštík_Li Po: jdu tichou půlnocí KONTINUUM Prostor je kontinuum je pojímán v mezích a v ucelených jednotkách tyto jednotky jsou rozvíjeny, řazeny a množeny vznikají mezi nimi vztahy, vytváří se hierarchie Henry Moore- LargeTwo Forms

3 fenomény: hranice osídlení, veřejný prostor, podstatné stavby (podstatná místa) Catal Hüyüyk, Turkey (neolitic) Madaba Holy Land Map, 6. stol. Leonardo da Vinci Plan of Imola, 1502 LeCorbusier Plan of Chandigarh, 1952 KONTINUUM HMOTA - PROSTOR HAW_Bienale Venice 2010 Rob Krier, Leinfelden, Stuttgart

MĚŘÍTKO PROPORCE - VAZBY UVNITŘ - VNĚ Leon Krier, Cross Streets Aldo Rossi, scetches PROSTŘEDÍ - PLÁN ROZHRANÍ

1. Jak lze charakterizovat vztah mezi domem a sídlem a co je pro ně společné? 2. Jak a čím může být formován prostor ve městě a krajině? zastavěné a nezastavěné území osídlení je součástí krajiny ( a naopak) hranice a střed, vymezení a kotvení uvnitř a vně, dovnitř a ven každý celek je současně i částí hrana jako hranice nebo rozhraní části mají svou identitu a vazby na sousedství jedinečný vzorec - kód místo má vazbu na centrum a hranice Urbanismus pracuje s architekturou sídla jako celku, tedy s jeho zastavěnou i přírodní částí. Jakkoliv se většina urbanistických úloh věnuje jen částem tohoto celku, vždy je základní vztažnou jednotkou celé sídlo. A to jak z hlediska jeho materiální struktury a infrastruktury, tak z hlediska potřeb jeho obyvatel. Oproti běžné představě však v urbanismu nejde jen o efektivní kompletizaci jednotlivých součástí (bydlení, zeleň, doprava atd.), ale mnohem více jde o dosahování kvality prostředí jako autentické směsi různorodých impulzů, vjemů a prožitků. Architektura se věnuje více vnitřní a vnější struktuře objektů, urbanismus se věnuje více vnitřní a vnější struktuře sídel. Nástrojem architekta ve všech měřítcích je fyzický prostor a jeho tvorba. Tématem urbanismu je prvotně veřejný prostor. Tím není jen část sídla ve veřejném vlastnictví, ale hlavně to, co strukturu sídla vytváří relativně kontinuální ucelená stavba společně sdílených a užívaných prostorů a území. Urbanismus pracuje principiálně s uchopením prostoru již proto, že hledá vztah mezi zastavěným a nezastavěným, resp. mezi hmotou a prostorem v měřítku osídlení. Centrem jeho zkoumání je na jedné straně míra a způsob zastavění volného prostoru a na straně druhé formování a uspořádání prostoru nezastavěného. Ve fyzické rovině je prostor vymezený hmotou. V psychické rovině je prostor vymezený dějem (respektive ději). V duchovní rovině je možné zažít prostor neomezený. Prostor je možné vymezit jak stěnami (budovy i domů) či přírodními prvky (např. stromořadím), tak pozicí, formou a měřítkem jednotlivých objektů. Jen na pozadí prázdna je možné poznat míru plna. Architekt by měl znát a chránit prázdné prostory (i skrze vlastní hmotné stavby), nikoliv estetizovanou řídkost. Nezastavěné místo je vědomě formované, má svojí ústrojnou funkci v celku (např. park, náměstí, vnitroblok), zbytková plocha je místo bez jasného určení, území vyšlé jako vědomě neplánované (odkrojek). v rámci části i celku a současně v rámci sítě veřejný prostor je primárně prázdnem rozhodují proporce, měřítko a vztahy 3. Proč je důležité věnovat se hranici a centruřešeného území? 4. Co to znamená, že prostor sídla je kontinuum i skladba? 5. Jak lze charakterizovat pojmy: vazby, proporce a měřítko? Sídlo je i přes různé modely organismem, který má ve všech podobách společné znaky. Jako každý organismus má i sídlo svou tkáň a svá energetická centra. Jeho tvar je dán hranicemi, uvědomováním si pozice vně a uvnitř. Hranice je formována vztahy k centru na principu gravitace. Centrem (jádrem) může být místo (bod), cesta (linie) i oblast (plocha). Směrem do centra se energie zvětšuje či zhušťuje. Určení hlavního a dílčích center je podstatné pro lokalizaci veřejné vybavenosti a strukturování veřejných prostranství. Vždy lze rozlišit jádro (koncentraci), tělo (stabilitu) a periferii (proměnu). V průběhu historie lze vždy u měst rozpoznat: hranice (mezi zastavěným a nezastavěným prostředím, veřejný prostor (společné území v rámci zastavěné části osídlení) a podstatné stavby a místa důležitá pro celou obec (duchovní, správní a tržní budovy a prostory). Důležité je jejich umístění (lokace) a orientace v kontextu symbolických i provozních vazeb a v kontextu konkrétní morfologie (tvarosloví), topografie (místopisu) a typologie. Kvalita prostředí je pojímána v měřítku celku (kontinua) sídla a krajiny. Obecně lze říci, že se každý akt odráží a odvíjí od okolního jsoucna. Je jím reflektován, ale i významně toto jsoucno ovlivňuje. Volba velikosti, tvaru, využití, míry a uspořádání jakéhokoliv architektonického činu má dopad na své okolí i na celé sídlo, dokonce i na celou krajinu. A nejedná se pouze o zátěž či jiné fyzikální jevy, ale i o kvalitu a logiku prostorového uspořádání, o to, jak úspěšně bude člověk a společenství celé území zažívat a užívat, o to, jak nový vklad obohatí či naopak oslabí celek. Prostor je kontinuem proto, že ho lidé pojímají jen v mezích a v ucelených jednotkách (prostory). Skladbou je proto, že je nutné ho vnímat ve všech meřítcích a ve všech časech, ve všech stavech a vztazích (např.: byt dům sekce blok lokalita čtvrť). Prostor sídla je kontinuem v rovině vnímání celku (sídlo jako stavba) a je skladbou (= kompozicí) v rovině vnímání částí (objekty jsou skladebnými díly). Například veřejný prostor můžeme pojmout jako síť i jako konkrétní ulici. Každá stavba je ve vztahu k ostatním stavbám, jde o vzájemné ovlivňování a o posilování celku. Nalezení proporcí je nalezením správné míry ve vztahu jednotlivostí navzájem a současně k celku. Jde o nalézání harmonie v disharmonickém a rozkolísaném celku (např. proporce uličního profilu vůči jejímu významu a délce, proporce náměstí, proporce veřejného a neveřejného území apod.). Měřítko staveb či sídel a jejich částí je téma lidskosti a obytnosti. Jde primárně o poměr vůči lidské postavě a lidským zkušenostem a archetypům, o vztah dílu k celku (velikost okna k fasádě, velikost domu k ostatním domům, velikost ulice ke zbylé síti ulic apod.). Velké měřítko vyjadřuje většinou mimořádnost objektu či místa. Vazbami jsou všechny jevy ovlivňující daný objekt zájmu (sousedství, doprava, činnosti apod.) ve všech svých projevech a důsledcích. Zdroj: 1. JEHLÍK, Jan. Obec a sídlo: O krajině, urbanismu a architektuře. Praha: Ausdruck Books, 2013. ISBN 978-80-260-5399-6. 2. JEHLÍK, Jan. Rukověť urbanismu. Praha: Ausdruck Books, 2015. ISBN 978-80-260-9558-3.