O B S A H: 1/ VÝPLATA NÁHRADY MZDY SE VRACÍ NA PRVNÍCH 14 KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI 2/VYHLÁŠKA MPSV 296/2013 Sb., KTEROU SE STANOVÍ VÝŠE VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠE PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU ZA ROK 2012 A ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2014 3/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ 4/ JEŠTĚ K ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY 5/ NÁVRAT JEDNOLETÝCH KURZŮ CIZÍCH JAZYKŮ 6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY Přílohy: Pozvánka na semináře Koeficienty nárůstu VVZ pro důchody přiznávané v roce 2014 Seznam jazykových institucí s jednoletými pomaturitními kurzy cizích jazyků jen v elektronické podobě Praha 27. září 2013
Vážení přátelé, v dnešním čísle informačního servisu Vám přinášíme aktuální informace z oblasti odměňování zaměstnanců. Zejména se věnujeme všeobecnému vyměřovacímu základu a koeficientu pro jeho přepočet za rok 2012, což jsou údaje, z kterých se vypočítávají veškeré hodnoty v oblasti důchodového, sociálního a zdravotního pojištění a od roku 2013 i solidární daň. V příloze tohoto čísla je pozvánka na listopadové semináře, které se budou věnovat hlavně dopadu nového občanského zákoníku na práci mzdových účetních a personalistů. 1/ VÝPLATA NÁHRADY MZDY SE VRACÍ NA PRVNÍCH 14 KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Dne 31. 12. 2013 končí platnost povinnosti zaměstnavatele hradit v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 náhradu mzdy v prvních 21 kal. dnech PN. Od 1. 1. 2014 bude hradit zaměstnavatel náhradu mzdy opět pouze v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti (změna 192 a 194 ZP). Náhrada mzdy nenáleží i nadále za první 3 pracovní dny nebo svátky, nejvýše za 24 neodpracovaných hodin v rámci těchto dnů. Dnem 1. 1. 2014 se rovněž mění 23 zákona 187/2006 Sb. o NP, kde zůstává, že nárok na nemocenské má pojištěnec, trvá-li pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů. V 28 téhož zákona zůstává, že nemocenské se poživatelům starobního a invalidního důchodu 3 stupně bude poskytovat maximálně 70 kal. dnů. Tyto změny by měly přinést zaměstnavatelům vyšší objem prostředků, protože budou platit u jedné delší pracovní neschopnosti o cca 40 hodin méně... 2/VYHLÁŠKA MPSV 296/2013 Sb., KTEROU SE STANOVÍ VÝŠE VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠE PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU ZA ROK 2012 A ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2014 Touto vyhláškou stanovuje MPSV pro účely důchodového pojištění všeobecný vyměřovací základ (dále VVZ) za rok 2012 ve výši 25903 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012 ve výši 1,0015. Na základě těchto údajů jsme pro Vás vypočetli koeficienty nárůstu VVZ pro důchody přiznávané v roce 2014, které jsou přílohou tohoto čísla. Koeficienty nárůstu VVZ pro výpočet při odchodu do důchodu v roce 2013 najdete v některé z našich brožur (AB-cedník, DÉMONÍK nebo v DIS 11/2012). Touto vyhláškou se zvyšují rovněž ČÁSTKY PRO STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO ZÁKLADU (od 30. 9. 2011 se vypočítávají z průměrné mzdy, což je součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet zaokrouhleno na koruny nahoru). Tato průměrná mzda je v roce 2014 25942 Kč (25903x1,0015=25941,854). Částky pro stanovení výpočtového základu budou od 1. 1. 2014 tyto: - to, co se při výpočtu procentní výměry důchodu započte plně se zvýší z 11389 Kč na 11415 Kč (od 30. 9. 2011 činí první redukční hranice 44% průměrné mzdy) 1
- to, co se započte v roce 2014 z 26% se zvyšuje z pásma 11389 30026 Kč na 11415 30093 Kč (od 30. 9. 2011 činí druhá redukční hranice 116% průměrné mzdy) - to, co se započte v roce 2014 z 22% bude nad 30093 Kč do 103768 Kč (od 30. 9. 2011 činí třetí redukční hranice 400% průměrné mzdy) - to, co se započte v roce 2014 z 3% bude vše nad 103768 Kč. Tzn., že pokud měl někdo osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu 37800 Kč, započetlo by se mu v roce 2013 11389+(30026-11389)x0,27)+(37800-30026)x0,19) = 11389+5032+1478 = 17899 Kč. Při odchodu do důchodu až v roce 2014 by se ze stejného osobního vyměřovacího základu započetlo 11415+(30093-11415)x0,26+ (37800-30093)x0,22 = 11415+4856+1695 = 17966 Kč. Při rozhodování, zda je výhodnější odejít do starobního důchodu v roce 2013 nebo v roce 2014, je třeba vzít v úvahu to, že důchody přiznané v roce 2013 budou valorizovány pouze o 10 Kč na základní výměře a o 0,4% na procentní výměře (viz následující text) a naopak důchody přiznané v roce 2014 se budou počítat z mírně zvýšených koeficientů pro přepočet a z vyšších redukčních hranic (viz výše). Konkrétní výpočet výše důchodu je možné si spočítat na stránkách MPSV v části důchodové pojištění, kde jsou uvedeny kalkulačky pro výpočet důchodu při odchodu do něj v roce 2013 nebo v roce 2014. Stejnou vyhláškou MPSV se ZVYŠUJÍ I DŮCHODY přiznané před 1. lednem 2014 a to tak, že - základní výměra důchodu se zvýší o 10 Kč na 2340 Kč (dosud 2330 Kč) - procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4% procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014, tzn., že důchody budou zvýšeny od splátky důchodu za měsíc leden 2014. 3/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ Z všeobecného vyměřovacího základu a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ v roce 2014. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro solidární zvýšení daně. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti apod. MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U OSVČ Pokud by OSVČ, která má podnikání jako hlavní výdělečnou činnost podnikala po celý rok 2014, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 12971 Kč 2
(25903x1,0015x0,5). I v roce 2014 se z této částky bere 50%, tj. 6486 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1894 Kč (6486x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1985 Kč (6486x0,306). U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), bude v roce 2014 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 2595 Kč (25903x1,0015x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 758 Kč (2595x0,292). POZOR: u osob, které vykonávají tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2014 nižší než 62260 Kč (25903x1,0015x2,4). Za rok 2013 je tato částka 62121 Kč. MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit i v roce 2014 48násobek průměrné mzdy. VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY: VVZ za rok 2012 = 25903 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0015. 25903x1,0015=25941,854 Kč Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2014 po zaokrouhlení směrem nahoru 25942 Kč. JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT? 48násobek průměrné mzdy je 1245216 Kč (25942x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 103768 Kč (což odpovídá výši třetí redukční hranice pro výpočet důchodu viz výše). JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU? - pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1245216 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude. - pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1245216 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1245216 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici na OSSZ. MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP 3
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl pro roky 2013 až 2015 zrušen a pojistné na VZP se bude odvádět z celého vyměřovacího základu zaměstnance. VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ Podle 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy. Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2014 jsou rozhodné údaje z roku 2012. Minimální vyměřovací základ činí 155301 Kč (25903x1,0015x12x0,5=155651,12). Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 21014 Kč (155652x0,135=21013,02). Minimální výše zálohy bude v roce 2014 1752 Kč (21014:12). V roce 2013 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 1748 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy. Z toho vyplývá, že si OSVČ budou muset v roce 2014 platit zálohy na pojistné na VZP minimálně ve výši 1752 Kč. JAKÁ BUDE HRANICE PŘÍJMU PRO ODVOD SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ A SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ U ZÁLOH Solidární zvýšení daně by se odvádělo ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle 6 a dílčího základu daně podle 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2014 nad 1245216 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle 6 jsou příjmy před navýšením na superhrubou mzdu ( 6 odst. 13 ZDP). Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 103768 Kč (25942x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení zálohy na daň by se tedy týkalo zaměstnanců s hrubým příjmem nad 103768 Kč. JAKÝ BUDE MAXIMÁLNÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ (tj. do druhého pilíře) Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění, tj. 48násobek průměrné mzdy. V roce 2014 se bude pojistné na důchodové spoření odvádět do doby, kdy zaměstnanec nedosáhne vyměřovacího základu 1245216 Kč. 4
JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO V ROCE 2014 Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění. Všeobecný vyměřovací 25903 základ za rok 2012 (VVZ) Koeficient pro přepočet 1,0015 VVZ za rok 2012 Přepočtený VVZ 25903 x 1,0015 25941,854 První redukční hranice Jedna třicetina 864,73 (dále jen RH) z přepočteného VVZ První redukční hranice 865 Kč po zaokrouhlení Druhá redukční hranice 1,5násobek první RH 1298 Kč (864,73x1,5=1297,09) Třetí redukční hranice 3násobek první RH (864,73x3=2594,19) 2595 Kč Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2014 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského a ošetřovného se do první redukční hranice započte vyměřovací základ zaměstnance 90%, u peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%. Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny. REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14. KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Od roku 2014 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy opět pouze po dobu prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (je to z toho důvodu, že zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek) Tzn., že - první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 151,38 Kč (865x0,175) - druhá redukční hranice by byla 227,15 Kč (1298x0,175) - třetí redukční hranice by byla 454,13 Kč (2595x0,175). Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo 5
náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 151,38 Kč započte 90%, tj. maximálně 136,24 Kč. Průměrný hodinový výdělek v pásmu 151,38 Kč až 227,15 Kč se započte 60%, tj. maximálně 45,46 Kč. Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 227,15 až 454,13 Kč se započte 30%, tj. maximálně 68,09 Kč. Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 136,24+45,46+68,09 tj. 249,79 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem cca 79000 Kč (2595x30,41). 4/ JEŠTĚ K ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády 210/2013 Sb. se zvýšila výše minimální mzdy na 8500 Kč měsíčně a 50,60 Kč na hodinu (při 40-ti hodinové pracovní době). O této změně a jejím dopadu do dalších zákonů jsme Vás informovali v DIS 9/2013. Vzhledem k tomu, že někteří naši klienti nepochopili správně některé pasáže výkladu, vracíme se k nim s podrobnějšími informacemi. Na první straně DIS 9/2013 jsou uvedeny sazby hodinové minimální mzdy při různých délkách týdenní pracovní doby v organizaci: týdenní pracovní doba minimální mzda na hodinu/měsíc 40 50,60 38,75 52,30 37,50 54,00 35 57,90 Tyto sazby se použijí u všech zaměstnanců, kteří pracují v příslušném pracovním režimu, který platí u zaměstnavatele. Tzn., že pokud jde o zaměstnance pracujícího v třísměnném pracovním režimu s max. délkou týdenní pracovní doby 37,5 hodiny, nemůže mít hodinovou minimální mzdu nižší než 54,00 Kč. Pokud sám zaměstnavatel zkrátí týdenní pracovní dobu v organizaci na 35 hod., nemůže mít zaměstnanec hodinovou minimální mzdu nižší než 57,90 Kč. Pokud si ale sám zaměstnanec požádá o zkrácení týdenní pracovní doby ze 40 hod., která platí u zaměstnavatele na 30 hodin, je u něho minimální mzda dodržena, jestliže dostane za každou odpracovanou hodinu 50,60 Kč. Na druhé straně DIS 9/2013 se píše o dopadu zvýšení minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Správné znění tohoto odstavce by mělo být toto (změněný text vyznačen kurzívou): Podle 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru nebo na základě dohod mimo pracovní poměr, pokud měsíční výdělek (nebo měsíční odměna z dohody) nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od srpna 2013 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 4250 Kč, aniž by byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti mu v tomto měsíci náležet 6
nebude, ale bude za něho pro účely zdravotního pojištění plátcem pojistného stát. Zvýšení minimální mzdy má dopad i na výši průměrného výdělku. V 357 odst. 1 ZP se říká, jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku. Tzn., že pokud zaměstnanec čerpal např. dovolenou na zotavenou v měsíci srpnu, neměl by dostat za každou hodinu čerpání dovolené méně než 50,60 Kč při 40-ti hodinové týdenní pracovní době, méně než 52,30 Kč při 38,75 hod. týdenní pracovní době nebo méně než 54,00 Kč při 37,5 hod. týdenní pracovní době. Ze stejné minimální mzdy (tj. z navýšené) by se měl v měsíci srpnu a následujících měsících vypočítávat příplatek za práci přesčas, za práci v noci apod. Dopad zvýšení minimální mzdy je i do zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, kde se podle 19 odst. 13 použije minimální mzda platná v kalendářním měsíci u zaměstnanců, u nichž nelze zjistit vyměřovací základ za jednotlivé kal. měsíce rozhodného období. PROČ SE LIŠÍ NAŠE VÝPOČTY MINIMÁLNÍ A ZARUČENÉ MZDY OD VÝPOČTŮ ZVĚŘEJŇOVANÝCH NĚKTERÝMI JINÝMI AUTORY? Podle 142 odst. 2 ZP se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Pokud nám tudíž vychází minimální mzda při 38,75 hod. týdenním pracovním úvazku 52,23225 Kč, zaokrouhlujeme vždy na 52,30 Kč a nikoliv matematicky, jako někteří autoři na 52,20 Kč (viz stránky MPSV). Při jejich postupu nemusí být podle našeho názoru vždy dodrženo pravidlo zaokrouhlování mzdy směrem nahoru. 5/ NÁVRAT JEDNOLETÝCH KURZŮ CIZÍCH JAZYKŮ Zákonem 267/2013 Sb. se mění zákon 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. V 12 odst. 1 se mezi soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole doplnila nová písm. d) až g), která vč. poznámek 64 a 65 zní: d) studium v České republice, které je podle 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, e) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že 1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, 7
mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona 64), nebo 2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států, f) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let, g) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů 65). 64) 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb. 65) 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z této změny vyplývá, že studium v jednoletých kurzech cizích jazyků, které se uskuteční ihned po vykonání první maturitní zkoušky, se bude opět považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole. Stejně tak se bude uznávat studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR. Stejným zákonem se novelizoval 15 zákona o státní sociální podpoře takto: (1) Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle 12 odst. 1 písm. d) (dále jen "vzdělávací instituce"), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen "seznam"), který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací instituce, označení studia podle 12 odst. 1 písm. d), datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v souladu s odstavcem 6. (3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise. (4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise, b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě je neopravila nebo nedoplnila, c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce personální nebo materiální, d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy. (5) Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle 12 odst. 1 písm. d) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3. (6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu vyřadí, jestliže 8
a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru, b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno, c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o studiu, d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5, e) o to písemně požádá. (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle 12 odst. 1 písm. d), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Seznam institucí, které mají povolení uskutečňovat jednoleté kurzy cizích jazyků ve školním roce 2013/2014, je uveden v příloze tohoto čísla v elektronické podobě a byl převzat ze stránek Ministerstva školství dne 30. srpna 2013. Pro školní rok 2014/2015 a následující roky se bude povolení k zařazení do seznamu institucí vydávat na základě novelizovaného 15. Obdobné změny jako v zákonu o státní sociální podpoře byly provedeny i v zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. V 21 odst. 1 tohoto zákona se mezi soustavnou přípravu na budoucí povolání doplnily stejné instituce jako do 12 zákona o SSP (jednoleté kurzy apod.). Účinnost zákona 267/2013 Sb. je od 1. září 2013 a k tomuto datu se zrušuje vyhláška 28/2012 Sb. o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely SSP a DP považují za studium na středních školách. Podle našeho názoru by ale mělo platit i nadále přechodné ustanovení uvedené v 2 odst. 2 vyhl. 28/2012 Sb. Z přechodného ustanovení uvedeného v odst. 2 2 vyhlášky totiž vyplývá, že studium na středních a vysokých školách uvedených v příloze č. 2 a 3 vyhlášky 322/2005 Sb. zahájené nejpozději do 1. září 2012 se bude po celou dobu studia považovat za studium na střední nebo vysoké škole. V případě zahájení studia po tomto datu, se již nebude studium na pobočkách těchto zahraničních středních nebo vysokých škol působících v ČR považovat za studium na VŠ. Toto přechodné ustanovení by se ale mělo týkat pouze zahraničních vysokých škol, protože zahraniční střední školy se vložily do 12 odst. 1 písm. e) zákona 117/1995 Sb. (viz výše). 6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY 43/2013 Naše firma má cca 400 zaměstnanců. Jsme povinni měsíčně v insolvenčním rejstříku sledovat u jednotlivých zaměstnanců, zda si nepožádali o oddlužení abychom mohli včas zastavit odesílání srážek oprávněným? V případě, že dlužník podá insolvenční návrh vyrozumí insolvenční soud neprodleně spoustu orgánů (FÚ, OSSZ, úřad práce apod.) s výjimkou zaměstnavatele, který si musí tuto skutečnost zjistit sám v insolvenčním rejstříku. Pokud by tak zaměstnavatel neučinil a po podání návrhu i nadále uspokojoval oprávněné, mohlo by dojít k situaci, 9
že po něm bude insolvenční soud odeslané prostředky vyžadovat. Z těchto důvodů je třeba si každý měsíc zkontrolovat insolvenční rejstřík podle rodných čísel zaměstnanců. Někteří tvůrci programů na zpracování mezd již tuto službu umožňují. 44/2013 Jsme zaměstnavatel podnikatelské sféry, který poskytuje zaměstnancům mzdu. Zaměstnance máme rozděleny do 12ti skupin prací podle její náročnosti a složitosti. Jak poznáme, že je u nich dodržena minimální a zaručená mzda? Podle 111 a 112 ZP je zaměstnavatel povinen dodržet u zaměstnanců minimální a zaručenou mzdu. Výše minimální a zaručené mzdy je uvedena v NV 567/2006 Sb., kde jsou zároveň uvedeny příklady prací pro zařazení do jednotlivých stupňů zaručené mzdy. Problém u vás bude v tom, že máte 12 skupin prací, kdežto v NV je uvedeno pouze 8 skupin prací. Zde bude třeba vzít jednotlivé vaše skupiny prací a přiřadit jim skupinu prací podle NV 567/2006. Výše vaší mzdy u jednotlivých skupin prací by neměla být nižší než je nejnižší úroveň zaručené mzdy uvedená v NV. Pro úplnost je třeba poznamenat, že při posuzování dodržení minimální a zaručené mzdy se zahrnují všechny složky mzdy (základní mzda, odměny, prémie apod.) s výjimkou mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. 45/2013 Zaměstnanec, kterému provádíme srážky ze mzdy, žije s družkou ve společné domácnosti a v měsíci srpnu 2013 se jim narodilo dítě. Můžeme tomuto zaměstnanci uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely srážek dítě i družku? Podle 1 odst. 1 NV 595/2006 Sb. se základní částka, která nesmí být sražena povinnému zjistí tak, že se sečte částka na osobu povinného a jedna čtvrtina této částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Poskytování výživného je řešeno v zákonu 94/1963 Sb. o rodině ( 85 až 95). Podle 85 odst. 1 trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Takže dítě je jednoznačně osobou, které musí váš zaměstnanec poskytovat výživné. Uplatnění družky je řešeno v 95 zákona o rodině tak, že otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Z tohoto textu by vyplývalo, že je možné družku do 2 let věku dítěte uplatnit, ale vzhledem k výkladům, že druh (družka) se nepovažují za vyživované osoby, doporučujeme tento krok konzultovat s příslušným exekutorem. 46/2013 Zletilé dceři naší zaměstnankyně byl od července tohoto roku přiznán invalidní důchod. Dcera od září 2013 začala studovat vysokou školu. Můžeme u naší zaměstnankyně uplatnit daňové zvýhodnění na dceru? Podle 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě poplatníka považuje dítě, pokud je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání je splněna, takže bude záležet na tom, jaký invalidní důchod byl dceři vaší zaměstnankyně přiznán. Pokud by se jednalo o invalidní důchod třetího stupně, nelze daňové zvýhodnění uplatnit, protože dcera je plně zabezpečena důchodem. 10
47/2013 Musí uhradit zaměstnavatel svému zaměstnanci náklady spojené s výpisem ze zdravotní dokumentace od jeho obvodního lékaře? Výpis si vyžaduje náš poskytovatel pracovnělékařských služeb při každé periodické nebo mimořádné lékařské prohlídce? Podle 58 zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách hradí služby poskytované podle tohoto zákona zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že výpis ze zdravotní dokumentace se považuje za jeden z podkladů pro vydání lékařského posudku, je třeba aby zaměstnavatel uhradil i tyto náklady. Přesto by bylo vhodné vašeho poskytovatele upozornit, že vyžadování výpisu od obvodního lékaře v případech, kdy nedošlo k žádné pracovní neschopnosti od poslední lékařské prohlídky by bylo zbytečné a nehospodárné. 48/2013 Můžeme dát zaměstnanci, který je v pracovní neschopnosti výpověď z pracovního poměru, když se ruší část zaměstnavatele (uzavíráme jeden provoz) a jinou práci pro něho nemáme? Podle 53 odst. 1 písm. a) ZP se zakazuje, mimo jiné, dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán práce neschopným. Podle 54 ZP se však zákaz výpovědi nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro organizační změny uvedené v 52 písm. a). Takže tomuto zaměstnanci můžete výpověď dát. 49/2013 Zaměstnanec u nás skončil k 31. 7. 2013 z důvodu nadbytečnosti a dostal 3 měsíční odstupné. V měsíci srpnu pracoval u jiného zaměstnavatele, kde k 31. 8. skončil a šel se zaregistrovat na úřad práce, kde mu začali vyplácet podporu v nezaměstnanosti od měsíce září. Zajímalo by nás, jak je možné, že zaměstnanci vyplácí podporu ihned od září, když od nás dostal trojnásobek odstupného a 3 měsíce ještě neuplynuly? Podle 44a zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného. Tento postup se ale uplatní v případě, že bylo odstupné vyplaceno z posledního zaměstnání, což u vašeho bývalého zaměstnance nebylo, protože pracoval ještě měsíc u jiného zaměstnavatele, kde žádné odstupné nedostal. Závěrečný pozdrav od pana MURPHYHO se týká zasedání výboru (ale i vlády, parlamentu apod.) ************************************************************************************************* JEDINÉ ZMĚNY, KTERÉ BÝVAJÍ PŘIJATY BEZ NÁMITEK JSOU ZMĚNY K HORŠÍMU. ************************************************************************************************* 11
ZMĚNY V ZÁKONECH PŘIJATÉ V SOUVISLOSTI S NOVÝM OBČANSKÝM ZÁKONÍKEM, KTERÉ BUDOU PLATIT OD 1. 1. 2014 TERMÍNY A MÍSTA KONÁNÍ: 25. 10. KARLOVY VARY LS THERMAL v.s. 2713 18. 11. ZLÍN hotel MOSKVA 2113 19. 11. OLOMOUC Regionální centrum Olomouc, Jeremenkova 40B 2213 20. 11. BRNO hotel INTERNATIONAL 2313 21. 11. HRADEC KRÁLOVÉ STŘELNICE 2413 22. 11. LIBEREC Restaurace u Košků, Vrchlického 50/15, Liberec 13 2513 25. 11. ÚSTÍ nad Labem Národní dům, Velká Hradební 33 2613 27. 11. PLZEŇ PEKLO, Pobřežní 10 2813 28. 11. ČESKÉ BUDĚJOVICE METROPOL 2913 29. 11. PRAHA- Automotoklub, Opletalova 29 (naproti hl. nádraží) 3013 PROGRAM: 8,30-9,00 Prezence 9,00-13,00 Přednáška k těmto tématům Změny daňových zákonů provedené v souvislosti s novým občanským zákoníkem (nové vymezení závislé činnosti, zvýšení příjmu podléhající srážkové dani ( 6 odst. 4), osvobození příjmů za práci žáků a studentů, změny v nezdanitelných částkách, zvýšení motivačních příspěvků atd.) Dopad nového občanského zákoníku na práci mzdových účetních a personalistů (zákoník práce, zákon o NP, zákon o důchodovém pojištění, občanský soudní řád, zdravotní pojištění, státní sociální podpora apod.) Změny některých hodnot pro rok 2014 (nové redukční hranice pro náhradu mzdy, nemocenské a důchody, vyšší maximální vyměřovací základy pro SZ a VZP, minimální odvody pro podnikatele apod.) Zvýšení minimální mzdy a jeho dopad do dalších zákonů (daně z příjmů, zdravotní pojištění, zákon o zaměstnanosti) Další aktuality a odpovědi na dotazy Lektor: ing. Jaroslav Růžička VLOŽNÉ: Vložné na seminář včetně občerstvení činí po promítnutí slevy 1200 Kč za jednu osobu. Při neúčasti vložné nevracíme, ale je možno vyslat náhradníka. Na jednu přihlášku můžete přihlásit maximálně 5 osob. Úhradu vložného proveďte převodem z účtu před datem konání semináře na náš účet číslo 42638504/0600 u GE Money Bank, jako variabilní symbol uveďte číslo příslušející k jednotlivým místům konání a konstantní symbol 308. Při platbě složenkou uveďte variabilní symbol do zprávy pro příjemce. Závazné přihlášky posílejte řádně vyplněné na výše uvedenou adresu naší firmy ve vlastním zájmu uvádějte přesný obchodní název Vaší firmy vč. DIČ a čísla Vaší smlouvy (bez těchto údajů nebude daňový doklad úplný). DAŇOVÝ DOKLAD OBDRŽÍTE PŘI PREZENCI. Bližší informace obdržíte na níže uvedeném telefonním čísle. Závaznou přihlášku je možno poslat i FAXEM nebo elektronickou poštou. Telefon: 224 326 022 FAX: 224 326 023 E-mail: administrativa@demonia.cz
KOEFICIENT NÁRŮSTU VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO DŮCHODY PŘIZNANÉ V ROCE 2014 ROK všeobecný vyměřovací základ koeficient nárůstu ROK všeobecný vyměřovací základ koeficient nárůstu 1986 2964 8,75231 2001 14640 1,77198 1987 3026 8,57299 2002 15711 1,65119 1988 3095 8,38186 2003 16769 1,54701 1989 3170 8,18355 2004 17882 1,45072 1990 3286 7,89466 2005 18809 1,37923 1991 3792 6,84121 2006 20050 1,29386 1992 4644 5,58610 2007 21527 1,20508 1993 5817 4,45966 2008 23280 1,11434 1994 6896 3,76187 2009 24091 1,07683 1995 8172 3,17448 2010 24526 1,05773 1996 9676 2,68105 2011 25093 1,0338 1997 10696 2,42538 2012 25903 1,0015 1998 11693 2,21858 2013 1 1999 12655 2,04993 2000 13490 1,92304 Všeobecný vyměřovací základ za rok 2012 činí Kč 25903 Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012 činí Kč 1,0015 Přepočtený všeobecný vyměřovací základ r. 2012 činí Kč 25941,8545