5. lekce V páté lekci minikurzu se naučíme romské předložky a jejich tvary, pojí-li se s podstatným jménem. Slovíčka Předložky andal ze andre v anglal před angle před aver jiný bije bez dur daleko e bar zahrada e lavka lavice e luluďi květina e škola škola e špitaľa nemocnice hin mange phares pal e daj stýská se mi po matce ke/kije k maškar mezi ňiko nikdo o čiriklo pták o foros město o gav vesnice o ihriskos hřiště o luluďa květiny o paňi voda o pindre nohy o rikono pes o stolkos židle o vudar dveře pal za, po, o paľis potom paš u, vedle perdal kvůli pre na te barol růst te bavinel pes hrát si te cinkerel nakupovat te dživel žít tel pod upral nad Úvodní text Ke kaste džas? Džav ke miri daj, na bešel dur, kodoj paš o paňi. Anglal lakero kher hin šukar bar, baron andre but luluďa. Te kames ta av manca, dikheha sar dživel. Andre lakero kher na bešel ňiko aver. Hin paš late miri cikňi čhajori, ta avela amenca pale khere. Paľis laha džava mek pal o kher, hin odoj baro ihriskos, bavinel pes odoj le čhavorenca. Ke komu jdeš? Jdu k mé matce, nebydlí daleko, tam u vody. Před domem má hezkou zahradu, je v ní spousta kytek. Nechceš jít se mnou? Uvidíš, jak žije. V jejím domě nebydlí nikdo jiný. Je u ní moje malá dcerka, tak se s námi bude vracet. Pak s ní půjdu za dům, je tam velké hřiště, pohraje si tam s dětmi. Při užití předložek v romštině narážíme na tři specifika: 1. Podstatné jméno stojí po předložce v 1. pádě. 2. Význam každé předložky je dvojí, správný význam poznáme až dle kontextu
odpovídá-li na otázku kde? nebo kam?: Kaj džas? - Džav andre škola. Kam jdeš? Jdu do školy. Kaj e Haňa? - Joj andre škola. Kde je Haňa? - Je ve škole. 3. Dochází ke spojení předložky a podstatného jména s jeho členem do jednoho celku, přičemž předložky končící samohláskou jakoby získaly koncovku dle rodu a čísla podstatného jména: Předložky končící samohláskou andre + o + kher > andro kher (do domu, v domě) andre + e + špitaľa > andre špitaľa (do nemocnice, v nemocnici) a dále: angle (před), bije (bez), ke/kije (k), pre (na) Předložky končící souhláskou paš o kher, paš e bar (vedle domu, vedle zahrady) pal o kher, pal e daj (za domem, za matkou/ o matce/ po matce) andal e škola (ze školy) a dále: anglal (před), tel (pod), opral (nad), perdal (kvůli), maškar (mezi) Cvičení 5. 1 V textu rozhovoru vyhledejte všechny předložky, vypište je (včetně těch větných členů, se kterými se pojí) a pokuste se je přeložit (odhadnout jejich význam) zde se pojí jak s podstatnými jmény, tak i se zájmeny k této gramatice se vrátíme ještě později. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 5. 2 Přeložte: za domem před školou pod stolem na stůl v autě u dveří nad lesem kvůli bratrovi na dvoře z domu
5. 3 Doplňte správné koncovky předložek ( e, -o) a přeložte. Džal tiri romňi andr foros? Na, joj hiňi k daj, bo lakeri daj nasvaľi. Pr tumaro kher bešel baro čiriklo. Ma beš pr stolkos, beš pr lavka. Ma phen oda angl čhave. Našťi džav te cinkerel andr gav, nasvalo som u kada dur pr pindre. Amari cikňori hiňi andr špitaľa, sovel odoj bij daj the bij dad. 5. 4 U následujících vět chybí romské předložky. V sloupci vpravo je vyhledejte a přiřaďte pomocí čar. Džav Slovensko. PAL Na bešav imar daj. ANDRE čaro hin phaba. TEL Miri baba na dživel Čechi. KE O phral imar na phirel škola. ANGLO o skamind sovel o rikono. PAŠ o vudar hin cikno stolkos. PRE Hin mange phares e daj. ANDRO Našťi džav avri, bo vudar bešel baro rikono. PRO Klíč ke cvičení 5.1 ke kaste(ke komu), ke miri daj (k mé matce), paš o paňi (u vody), anglal lakero kher (před jejím domem), andre (v zde v ní), andre lakero kher (v jejím domě), paš late (u ní), pal o kher (za domem). 5. 2 pal o kher, angle škola, tel o skamind, pro skamind, andro motoris, paš o vudar, opral o veš, perdal o phral, pre dvora, andal o kher. 5. 3 andro foros, ke daj, pre tumaro, pro stolkos, pre lavka, anglo čhave, andro gav, pro pindre, andre špitaľa, bije daj, bijo dad. 5. 4 pre Slovensko, ke daj, andro čaro, pro Čechi, andre škola, tel o skamind, paš o vudar, pal e daj, anglo vudar. Modální částice šaj a našťi Tato lekce romštiny seznámí s pravidly používání modálních částic šaj a našťi, pomocí nichž vyjádříme, když něco můžeme nebo nemůžeme udělat. Slovíčka
e dzeka nálada e Karačoňa Vánoce e kedva nálada e rat noc jekhetane společně, dohromady jepaš půl korkoro sám mištes dobře o bašaviben zábava o darunki dárky o darunkos dárek o motoris auto o terne mladí, mládež te ačhel zůstat te dikhel vidět te garuvel schovat te mol stát (o ceně) te mukhel nechat te siďarel pospíchat te vičinel volat, zavolat Po částicích šaj (moci) a našťi (nemoci) následuje sloveso v příslušném určitém tvaru: šaj džav (můžu jít), našťi avav (nemůžu přijít), našťi phenel (to nemůže říct), akana našťi vakeras (teď nemůžeme mluvit), našťi soven (nemohou spát), atd. Sloveso te jel má po těchto částicích tvary odvozené od kmene av-: šaj avel (může být, možná), šaj aves nasvalo (můžeš být nemocný), atd. Namísto klasických cvičení přinášíme tentokrát krátké rozhovory, kde se použití modálních částic snadno vyskytuje. Všímejte si jejich užití. E KARAČOŇA VÁNOCE Dežo, av andro foros, cinaha vareso le Dežo, pojď do města, nakoupíme něco čhavorenge, bo maj ela e Karačoňa. dětem, vždyť brzy budou Vánoce. Me džanav, Kveto, ič dikhľom vaš amaro cikno motoris, aľe na has paš mande ajci love, keci molas. Já vím, Květo, včera jsem viděl pro našeho malého auto, jenže jsem u sebe neměl tolik peněz, kolik stálo. Elas bi mištes lenge vareso te cinel, the te garuvel. Mi len avel šukar Karačoňa. Bylo by dobré jim něco koupit a schovat to. Ať mají hezké Vánoce. Ta cinaha lenge but darunki, te jel amen šukar Karačoňa. Tak jim nakoupíme hodně dárků, ať máme vydařené Vánoce. He, av, siďaras andro foros. Ča te avas pre aja Karačoňa saste the bachtale. Ano, pojď, pospěšme do města. Hlavně ať jsme na ty Vánoce zdraví a šťastní. O SILVESTROS SILVESTR Vakeren duj čhaja Hovoří dvě kamarádky Maj pale avela o Silvestros, so šaj kerďamas? Už se blíží Silvestr, co bychom mohly podniknout? Na kames te avel kij amende? Avena tiš e Nechceš přijít k nám? Přijde i Květa, Mara a Kveta, e Mara the mek aver duj čhaja. Avaha ještě dvě další holky. Bude nás pět. pandž džeňa. Kamľomas te avel, aľe našťi ačhav but, bo e daj ačhela korkori khere. Na kamav la te mukhel korkora. Ko lake mangela pre jepaš Chtěla bych přijít, ale nemůžu zůstat dlouho, mamka zůstane doma sama. Nechci ji nechat samotnou. Kdo by jí o půlnoci popřál štěstí a
rat but bacht the sasťipen. Vakeren e daj peskera kamaratkaha Na kames te avel pro Silvestros ke mande khere? Avaha vaj šov džeňa. Oda bi mange elas pre dzeka, aľe našťi avav, bo miri čhaj ačhela khere korkori. Ta phuč latar, či na kamel te džal ke amare terne, odoj lake avela mištes, hin len khere tiš čhajora. Šaj amenge keras jekhetanes šukar Silvestros. Raťi khere E daj: So phenes, kamavas bi te džal raťi pro Silvestros pal miri kamaradka e Haňa. E čhaj: Mamo, ta oda som rado, bo me kamavas tiš te džal pal e kamaradka. Ke lende khere avela baro bašaviben. E daj: Ta dža, mri čhaj. Keren tumenge lačhi kedva. E čhaj: Mamo, sar avela jepaš rat, ta tuke vičinava pro telefonos, he? E daj: Ma dara, sar aveha khere, ta amenge mangaha but bacht the sasťipen. zdraví. Rozhovor matky a její kamarádky Nechceš přijít oslavit Silvestra k nám? Bude nás asi šest. To by se mi líbilo, ale nemůžu přijít, moje holka by zůstala sama. Tak se jí zeptej, jestli nechce jít k našim mladým, tam by se jí líbilo, mají doma taky holky. Můžeme si udělat pěkný společný Silvestr. Večer doma Matka: Co bys tomu řekla, kdybych strávila silvestrovský večer u kamarádky, u Hani? Dcera: Mami, to jsem teda ráda, protože bych taky chtěla jít ke kamarádce. U nich doma bude velká zábava. Matka: Tak jdi, dcerko moje. Ať si to užijete. Dcera: Mami, až bude půlnoc, zavolám Ti telefonem, jo? Matka: Neboj se, až přijdeš domů, ještě si spolu popřejeme hodně štěstí a zdraví.