Sociální bydlení Rezidenční segregace Prognóza počtu obyvatel

Podobné dokumenty
Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy CZ /0.0/0.0/15_026/

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

ZÁPIS z jednání pracovní skupiny DĚTI A RODINA

Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Plzni

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA A SO ORP HRADEC KRÁLOVÉ NA OBDOBÍ

ÚNOR 2018 METODIKA VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

Výzva OPZ 03_16_128 Sociální bydlení

Příprava koncepce sociálního bydlení SMO projekt Koncepce bydlení a její pilotní ověření

Město OTROKOVICE Březen 2018

Akční plán koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno

Sociálně vyloučené lokality v ČR

PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEHO VYBRANÝCH ÚZEMNÍCH SOUČÁSTÍ NA OBDOBÍ

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE

Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend.

Sociální bydlení a jeho implementace v ČR - pilotní testování v obcích

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ

Metodika identifikace lokalit (ne)vhodných pro pořizování sociálního bydlení

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE

Vyšla publikace Demografická situace České republiky

Sociální bydlení a jeho implementace v ČR - pilotní testování v obcích

Rezidenční segregace Workshop k podpoře sociálního bydlení

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Identifikace vazby projektového záměru na OPZ Operační program Prioritní osa Investiční priorita Specifický cíl

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Obyvatelstvo a bydlení

Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM. Kdo jsme?

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Zmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko

Bytová politika města Plzně. Domov jako taneční sál pro

Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů

Sociální inkluze Ostrava

Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření

Současná situace sociálního bydlení v Česku

Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace vobcích ČR

Možnosti života seniorů v Ostravě z pohledu sociodemografické a ekonomické perspektivy. ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF

Společné jednání pracovních skupin Sociální oblast + Zdraví a bezpečnost

Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Tisková konference

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

III. národní workshop

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Spolupráce Agentury a Vsetína na tématu bydlení

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

Segregace Co je segregace a proč je důležité ji reflektovat při pořizování sociálního bydlení?

STÁRNOUCÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY A NÁKLADY NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V DLOUHODOBÉ PERSPEKTIVĚ

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno

Jednání Platformy dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji. 18. dubna 2019

Sociální bydlení v Pardubicích

Plánování rozvoje sociálních služeb z hlediska kraje

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Akční plán pro rok 2017 Koncepce sociálního a dostupného bydlení statutárního města Plzně na roky

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Představení projektu Metodika

Projekce romské populace v České republice a na Slovensku

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Prezentace projektu Systémová podpora sociální práce v obcích

1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST

Randomizovaný experiment ukončování bytové nouze rodin v Brně. Eliška Černá, Inka Píbilová, Štěpán Ripka

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU?

Newsletter sociálního začleňování 11/2018

Celkové agregované vyhodnocení 60,93 72,12 90,92 77,26 73,89 0,00 73,91. Celkové agregované vyhodnocení 100,00 71,18 69,23 32,97 63,21 0,00 64,63

Zákon o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

Spolupráce při poskytování podpory lidem ohroženým ztrátou bydlení

Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, , Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Akční plán pro rok 2018 Koncepce sociálního a dostupného bydlení statutárního města Plzně na roky

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OSTRAVA. Pracovní skupina: Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE ČESKÁ REPUBLIKA

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Sociální bydlení v České republice: představení zákona Mgr. Jitka Modlitbová

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace

Porovnání výsledků aktuálních populačních prognóz České republiky

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

Úspěšnost dávek mimořádné okamžité pomoci při řešení bytové nouze

3. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST. v rámci Regionální stálé konference KHK pro potřeby tvorby Regionálního akčního plánu KHK

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

Podklad pro prezentaci IPs na MV OP VVV

Obce - základní subjekty veřejné správy

Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

Místní akční plány pro rozvoj vzdělávání Místní akční plány pro rozvoj vzdělávání

Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Závěrečná konference

Evropské fondy na MPSV ČR

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Karlovarský kraj problémová analýza

Workshop: Pravidla pro přidělování sociálních bytů

Územní dimenze OP Zaměstnanost

Transkript:

Statutární město Ostrava Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Sociální bydlení Rezidenční segregace Prognóza počtu obyvatel Mgr. Marek Mikulec, Ph.D. PS KP Ostrava Ostrava, 18. října 2018

Struktura prezentace Úvod struktura prezentace, kontext prostředí Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava (reg. č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_026/0003526) Projekt Akční plán Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR Prostorové aspekty sociálního vyloučení Metodika Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy na období 2017-2040 Závěrem aktivity v oblasti bydlení

Ostravské prostředí kontext Statutární město Ostrava 23 městských obvodů 287 687 obyvatel (k 1. 10. 2018) Koncepce SB Míra sociálního vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením Sociální služby Komunitní plánování od r. 2002; končil 4., realizace 5. KP Bydlení sociální služby pobytové, ambulantní, terénní Sociální bydlení cca 675 bytů, resp. 1 997 osob

Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava (reg. č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_026/0003526)

Vítězství projektu v mezinárodní soutěži!!! Nejlepší evropský projekt podporovaný politikou soudržnosti EU RegioStars 2018. Kategorie Vytváření lepšího přístupu k veřejným službám Celkem hodnoceno 102 žádostí z 25 zemí v 5 kategoriích

Koncepce bydlení statutárního města Ostravy Koncepce: http://socialniz aclenovani.os trava.cz/wpcontent/uploa ds/2017/11/fi N_Koncepcesocialnihobydleni- SMO_logo.pd f KSB schválena zastupitelstvem města 15. listopadu 2017

Proces tvorby koncepčního dokumentu Tým bydlení (magistrát města Ostravy; od 12/2015) Příprava projektu Pravidelné schůzky k realizaci projektu Pracovní skupiny (6/2016 9/2017) Zapojení široké škály aktérů PS k rozvoji a údržbě bytového fondu PS ke krizovému, sociálnímu a dostupnému bydlení Fokusní skupiny (3-6/2017) Zapojení osob v bytové nouzi/se zkušeností; emická perspektiva 8x schůzka ve stálém složení práce na koncepci, charakter PS, výstupy a jejich zapracování do koncepce 2x různé složení zabydlené domácnosti v projektu, sociální práce v sociálním bydlení NNO

Koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy Prevence ztráty bydlení/bytové nouze Depistáž Spolupráce v rámci jednotlivých úřadů městských obvodů Spolupráce MMO a úřadů městských obvodů Spolupráce se sociálními službami Sociální práce Vymezení/ zajištění kapacity bytového fondu Strategický obecní bytový fond Specifikace velikosti a struktury bytového fondu určeného pro sociální bydlení Plánování vymezení bytového fondu v souladu s koncepcí MPSV Systém sociálního bydlení Pilotní ověření koncepce MPSV a nastavení systému sociálního bydlení Pilotní ověření spolupráce MMO, úřadů městských obvodů a ÚP ČR Hodnocení bytové nouze a vstup do systému sociálního bydlení Sociální byty Sociální práce v systému sociálního bydlení Financování sociálního bydlení Informování o možnostech čerpání prostředků na sociální bydlení Mapování investic do obecního bytového fondu Cíl koncepce sociálního bydlení: Vytvoření uceleného systému sociálního bydlení naplňujícího potřeby obyvatel města, u kterých byla identifikována bytová nouze. Pracovní skupina sociálního bydlení Spolupráce se sociálními službami, realizace kulatých stolů Informační kampaň

Krizové byty a sociální práce Krizové byty 5 bytů ve 3 MOb (2x MOaP, 2x Ostrava-Jih, 1x Poruba) aktuálně již jen 3 byty ve 2 MOb (2x Ostrava-Jih, 1x Poruba); k 1. 9. 2018 obsazeny 2 byty Délka nájemní smlouvy max. 6 měsíců (nelze dále prodloužit) Byty plně vybavené základním nábytkem a elektrospotřebiči (důvod řešení krizové situace intenzita okamžitost) Byty připojeny k energiím (garantem dodávek je městský obvod) MMO garanční fond k nájemnému a službám K nastěhování do týdne (zkrácená doba hodnocení situace a podpis nájemní smlouvy) Pro žadatele v krizové situaci, kterou nelze v dané chvíli řešit jiným způsobem (např. oběti domácího násilí ) Intenzita sociální práce nejvyšší možná očekávaná 3x týdně Důležité téma spolupráce zajištění následného bydlení

Sociální byty a sociální práce Sociální/dostupné byty Celkem 409 žádostí (průběžně pozastavovány jejich příjmy) = potřebnost!; k 1. 9. 2018 obsazeno 83 bytů Cíl projektu: 100 (+2) bytů v 6 MOb (MHaH, MOaP, Ostrava-Jih, Poruba, Slezská Ostrava, Vítkovice) MMO 100 tis. Kč/byt; rozhodčí doložky CS: osoby v bytové nouzi a ve špatné finanční situaci (posouzení domácnosti) Délka nájemní smlouvy zpravidla na 6 měsíců s následným prodlužováním Jednotné pásmo sociálního nájemného 45-55 Kč/m 2 Byty ve standardní kvalitě (koupelna, toaleta, kuchyňská linka v bytě) Intenzita sociální práce individuální (dle potřeb domácnosti, resp., možno i několikrát týdně, avšak min. 1x měsíčně), proměnlivá v čase Řeší se prioritně udržení bydlení a dále ostatní témata, která jsou identifikovány a akcentovány danou domácností Sousedské vztahy v domě v souvislosti s nájemníky SB

Projekt SMO souhrnné informace Metodik (současně i manažer PS sociálního bydlení) 6 SP + 1 SP příjem žádostí + 1 SP koordinace spolupráce (aktuálně cca 11-12 domácnostní na úvazek SP) K 1. 9. 2018 obsazeno 85 bytů (2 KB a 83 SB) cíl 105 bytů Úspěšnost = prodloužení nájemní smlouvy (=> hrazeno nájemné a služby + bezproblémové soužití v domě + spolupráce se SP) Aktuální úspěšnost: 90% nájemních smluv je prodlužováno

Dopady projektu I. Dopady zabydlení na domácnosti v projektu (průběžné výstupy, různá délka bydlení domácností, atd.) pocity jistoty a bezpečí zlepšení zdravotního stavu a psychické pohody zlepšení rodinných, partnerských a mezilidských vztahů stabilizace finanční situace domácnosti ( snaha najít si zaměstnání) Důležité faktory: Individuálně nastavená podpora sociálních pracovníků Rozptýlené nesegregované bydlení, technický stav bytu Smluvní podmínky (krátké smlouvy nepřináší jistotu)

Dopady projektu II. emická perspektiva Tak pro mě je lepší, že už se nestydím za to, kde bydlím, když se někdo v práci nebo jinde zeptá, můžu říct, kde bydlím a nestydím se za to. No a určitě se zlepšil i život syna. Dřív si domů nikdy kamarády nevodil. Teď, co tu bydlíme (2 měsíce), už tu kamaráda měl. (domácnost se dvěma dospělými a čtyřmi dětmi, dříve ubytovna) Syn je astmatik a já s ním byla pořád v nemocnici, protože v tom domě byly všude plísně. Teď je to mnohem lepší, tady se mu dýchá lépe. (domácnost s dvěma dospělými a dvěma dětmi, dříve bydleli v SVL) Když mám bydlení, je to jistota, chodí se přeci jen lépe do práce. Sociální pracovnice mi teď pomáhá najít všechny mé dluhy, chci to mít jako nový začátek. (domácnost s jedním jedince, dříve ubytovna) Děti mají konečně vlastní pokoj, svůj prostor. A i my dospělí zde máme svůj prostor, už se tolik nehádáme, nelezeme si na nervy. (domácnost se dvěma dospělými a dvěma dětmi, dříve ubytovna) Už se zase bavím s rodinou, se známými. Vidí, že se snažím, že už bydlím. Takže ty vztahy zase fungujou. (domácnost s jednotlivcem, dříve ubytovna)

Dopady projektu III. ekonomické aspekty (průměr, průběžná data; pouze! náklady na bydlení) za méně peněz více prostoru (možné dopady na veřejné rozpočty a finanční situaci domácností) největší změna u domácností z ubytoven (průměrný pokles nákladů o 21,4 % = 674 Kč/osoba/měsíc a k dispozici o 83 % více prostoru = 10,6 19,3 m 2 ) Domácnosti zabydlené v projektu ze služeb nárůst nákladů o 5,8 % = 149 Kč/osoba/měsíc, ale o 109 % více prostoru = 10,5 21,9 m 2 ) celkový průměr za 85 domácností = 215 osob (122 dospělých + 93 dětí) + 57 % m 2, - 14 % náklady

Akční plán koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy (1/2018 3/2019) Pracovní skupina sociálního bydlení 27 členů schválených Radou města, předseda náměstek primátora p. Mariánek Magistrát, 7 městských obvodů, ÚP ČR, 5 neziskových organizací, soukromý vlastník bytového fondu, MPSV, ASZ, PSB, veřejná VŠ Spolupráce s MPSV v projektu Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend Členství v PS, setkávání zapojených obcí (14+2), evaluace, tematické workshopy, metodiky Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR využití Demografická prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy v období 2017-2040 (PřF UK) Pilotáž nastavených procesů a jejich vyhodnocení Redefinice rolí (projekt místní systém sociálního bydlení) Nastavení rolí klíčových aktérů Precizace a konkretizace procesů SMART podoba opatření uvedených v koncepci

Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR

Prostorové aspekty sociálního vyloučení Separace a segregace Separace oddělování, odlučování, izolace; dobrovolnost tzv. gated communities Segregace oddělování, rozdělování, vylučování; nedobrovolnost tzv. sociálně vyloučené lokality, ghetta Burjanek (1997) segregace je oddělení diferencovaných sociálních skupin do rozdílných obytných oblastí města. Je tedy prostorovým vyjádřením sociální nerovnosti.

Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (I.) Sociální bydlení a (ne)segregace Princip nesegregace (Koncepce SB, MPSV) Bydlení a prostor Přesun (posun) od termínu sociálně vyloučená lokalita (SVL) k termínu oblast se zvýšenou koncentrací sociálního vyloučení OZKSV

Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (II.) MPSV projekt Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend Tvorba metodiky a její pilotní ověření Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, hlavní řešitel prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Ostrava účast při pilotování metodiky Výstupy v Ostravě Lokality vhodné/doporučené a nevhodné/nedoporučené pro sociální bydlení

Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (III.) Pilotní ověření metodiky v Ostravě výstup Základní sídelní jednotky (ZSJ) Ostrava má 133 ZSJ Indikátor zachycující osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučení příspěvek na živobytí, resp., společně posuzované osoby (SPO) pro poskytnutí příspěvku na živobytí Počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním Vývoj dat v čase

Metodika identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR (IV.) Mapa:

Segregace důsledky Socioprostorová segregace s sebou nese vyčlenění osoby či skupiny mimo běžný život většinové společnosti. Segregace posiluje sociální nerovnosti a sociální vyloučení. Rostoucí prostorová koncentrace ekonomicky slabého obyvatelstva vede k vytvoření sociálního prostředí, které postrádá instituce, role a hodnoty potřebné k úspěchu ve společnosti (Wilson, 1990), dochází k vytváření uzavřených světů (Sýkora, 2018), mohou se objevovat vzorce chování, jež představují v daném prostředí mechanismy přežití, ale v prostředí většinové společnosti jsou maladaptivní (Lupton, Power, 2002; Mareš, 2008). S životem v segregovaných lokalitách souvisí i socializace, resp., stav, kdy se přenáší dané vzorce na následující generaci. Uzavřenost prostředí rezidenční oblasti, sociální skladba a společenský život ovlivňují chování, postoje i životní příležitosti zde žijících obyvatel a vedou k reprodukci specifického životního způsobu. Segregace neřeší, ale naopak vytváří předpoklady pro sociální konflikt (srovnej Sýkora, 2018).

Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva statutárního města Ostravy na období 2017-2040

Demografická prognóza (I.) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra demografie a geodemografie Tým vedl RNDr. Tomáš Kučera, CSc., dále RNDr. Tomáš Burcin, Ph.D. a RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D. Prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti.

2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 Počet obyvatel ( v tis.) Počet obyvatel města Ostravy bude s vysokou pravděpodobností dále klesat. Rychlejšímu poklesu populační velikosti města za očekávaného vývoje přirozené měny může zabránit pouze kladné saldo migrace. Demografická prognóza (II.) 295 290 285 Propad očekávané bilance přirozené měny může v případě města Ostravy odvrátit pouze kombinace relativně vysoké plodnosti ostravských žen (kolem 1,7 dítěte na jednu ženu za celé její reprodukční období) a z dnešního pohledu velmi vysokých migračních zisků (zhruba 500 osob ročně) doplněná o následnou reprodukci přistěhovalých žen. 280 275 270 265 260 255 Naplnění scénáře střední/vysoké varianty by vyžadovalo ročně přibližně 300 400 nových startovacích bytů, ať již zrekonstruovaných nebo nově postavených, a předaných novým nájemníkům, přednostně mladým rodinám. 250 245 240 Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta Str. 12-13

Demografická prognóza (III.) Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce, statutární město Ostrava, vybrané roky, 2017 2040 (str. 11) Rok Plodnost (úhrnná plodnost) Úmrtnost (naděje dožití při narození v letech) muži ženy Migrace (migrační saldo) nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 2017 1,60 1,61 1,62 74,19 74,25 74,30 80,79 80,86 80,92-504 -504-504 2020 1,59 1,63 1,68 74,26 74,95 75,40 80,84 81,45 81,84-678 -487-316 2025 1,56 1,65 1,71 75,05 76,06 76,74 81,48 82,37 82,96-650 -309 154 2030 1,56 1,66 1,74 75,79 77,10 77,97 82,03 83,16 83,94-509 6 434 2035 1,55 1,67 1,76 76,46 78,04 79,06 82,49 83,89 84,82-500 94 574 2040 1,55 1,68 1,77 77,11 78,90 80,03 82,94 84,59 85,65-500 100 600

2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 Počet (v tis.) Změna (v %) Demografická prognóza (IV.) děti a mládež 16 25 15 20 14 15 13 10 12 5 11 10 0 9-5 8-10 7-15 6 5 0 2 3 5 6 10 11 14 15 18 19 23-20 -25 0 2 3 5 6 10 11 14 15 18 19 23 Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, 2016 2040 (k 31. 12.), střední varianta prognózy, absolutně Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, 2016 2040 (k 31. 12.), střední varianta prognózy, relativně Str. 17

2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 Počet (v tis.) Změna (v %) Demografická prognóza (V.) senioři 80 75 70 65 65+ 75+ 85+ 120 110 100 65+ 75+ 85+ 60 90 55 50 45 80 70 40 60 35 30 25 50 40 20 30 15 10 5 20 10 0 0 Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, 2016 2040 (k 31. 12.), střední varianta prognózy, absolutně Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, statutární město Ostrava, 2016 2040 (k 31. 12.), střední varianta prognózy, relativně Str. 18

Demografická prognóza (VI.) Město Ostrava představuje z hlediska populačního vývoje výjimku mezi velkými českými městy. Pokles počtu obyvatel se jich totiž na rozdíl od Ostravy obvykle netýká a v budoucnu patrně ani týkat nebude. Pokles je daní z minulé a stále do značné míry přetrvávající ekonomické a zejména produkční specializace a nevhodné lokalizace některých průmyslových kapacit, které však podle současných kritérií významně snižují nejen rezidenční atraktivitu města. Očekávaný vývoj věkové struktury obyvatelstva bude s největší pravděpodobnější klidnější než u většiny měst Česka, a dokonce než v Česku jako celku. Přesto některé očekávané, a v daném kontextu tedy značně pravděpodobné až téměř jisté změny vyvolají významnější tlaky na rozšíření a modernizaci technické i sociální infrastruktury města. (str.19) Stabilizace/odvrácení populačního poklesu města: Plodnost ostravských žen (kolem 1,7 dítěte na jednu ženu za celé její reprodukční období), velmi vysokých migračních zisků (zhruba 500 osob ročně) a ročně 300 400 nových startovacích bytů (ať již zrekonstruovaných nebo nově postavených, a předaných novým nájemníkům, přednostně mladým rodinám). (str. 12-13)

Aktivity v oblasti bydlení Realizované Sběr dat (indikátorů) k sociálním bytům Pracovní skupina sociálního bydlení příprava Akčního plánu Průběžné vyhodnocování projektu Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava + evaluace 2 fokusní skupiny s bytovými techniky Plánované Akční plán Koncepce sociálního bydlení SMO Metodika sociální práce v sociálním bydlení Kulatý stůl k tématu sociálního bydlení v Ostravě místní systém sociálního bydlení SM Ostravy

Děkuji Vám za pozornost Mgr. Marek Mikulec, Ph.D. Sociální pracovník v oblasti bydlení metodik E mmikulec@ostrava.cz T + 420 599 442 272