Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení

2011 Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení Projekt: Projektové řízení klíčová kompetence pracovníka školy Reg. č. CZ.1.07/1.3.07/22.0004

1. OBSAH 1. OBSAH... 2 2. INFORMACE O ZPRACOVATELI... 3 3. ÚVOD... 5 4. CÍL STUDIE... 6 5. SOUHRNNÉ INFORMACE O PRŮBĚHU REALIZACE PROJEKTU... 7 6. METODIKA ZPRACOVÁNÍ STUDIE... 9 6.1. Přípravná fáze... 9 6.2. Analytická fáze... 10 6.3. Implementační fáze... 10 7. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ... 11 7.2. Fundraising... 13 7.3. Komunikační a prezentační dovednosti... 30 7.4. Týmová spolupráce, vedení týmu v projektovém řízení... 48 7.5. Projektové řízení... 64 7.6. Účetnictví, ekonomika projektu příspěvkové organizace... 82 7.7. Softwarové řízení projektu... 95 7.8. Příprava projektové žádosti, monitoring projektu... 108 8. PŘIPOMÍNKY KE VZDĚLÁVACÍM MODULŮM... 127 8.1. Fundraising... 127 8.2. Komunikační a prezentační dovednosti... 129 8.3. Týmová spolupráce a vedení týmu v projektovém řízení... 132 8.4. Projektové řízení... 135 8.5. Účetnictví, ekonomika projektu příspěvkové organizace... 140 8.6. Softwarové řízení projektu... 146 8.7. Příprava projektové žádosti, monitoring projektu... 148 9. Závěr... 151 10. Seznam použitých informačních zdrojů... 152 11. Seznam příloh... 153 Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 2

2. INFORMACE O ZPRACOVATELI Název: Právní forma podnikání: LAPTUS s.r.o. rozvojová agentura společnost s ručením omezeným Sídlo: Křenova 438, 162 00 Praha 6 Pracoviště: Statutární orgán: Dlouhá 32, 412 01 Litoměřice Jan Piegl - jednatel společnosti IČ: 284 98 577 DIČ: Kontaktní osoba: Mail: CZ28498577 Mgr. Michaela Jindrová jindrova@laptus.eu Telefon: 773 568 990 Společnost LAPTUS s.r.o. se zabývá dotačním, projektovým, personálním a marketingovým poradenstvím. Zaměřuje se na rozvojovou činnost v oblastech zavádění nových produktů, technologií, inovací a aktivit. Spolupracujeme se širokým spektrem subjektů: se soukromými firmami, obcemi a městy, či školami, vzdělávacími institucemi a nestátními neziskovými organizacemi. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 3

Mezi hlavní aktivity společnosti patří: dotační poradenství v rámci Strukturálních fondů EU vzdělávání reklama, marketing a PR realizace a tvorba rozvojových dokumentů Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 4

3. ÚVOD V rozmezí let 2009 2011 došlo k úspěšné realizaci projektu Projektové řízení klíčová kompetence pracovníka školy CZ.1.07/1.3.07/22.0004. Hlavní příčinou jeho potřebnosti byla především skutečnost, že Česká republika vstoupila od 1. ledna 2007 do nového programovacího období 2007-13. Období pro ni velice významného z hlediska objemu finančních prostředků, které mohla v tomto období z prostředků evropských fondů vyčerpat. Aby mohly subjekty z těchto prostředků úspěšně finanční podporu získat, bylo třeba je na tuto oblast připravit a odborně je vyškolit. Především v oblasti školství a nestátních neziskových organizací byla tato potřeba nejcitelnější. Operační programy zaměřené přímo na aktivity nestátních neziskových organizací (včetně vzdělávacích institucí a škol) nabídly a stále nabízejí možnosti pro rozvoj činností těchto subjektů. Pouze odborné zaškolení však těmto institucím mohlo umožnit, aby na tuto podporu dosáhly a naučily se nejen správně sestavit žádost o její poskytnutí, ale také osvojit si poznatky o správném naplňování klíčových aktivit projektů a jejich administraci. Významnou skutečnost v oblasti využitelnosti získaných poznatků a jakousi nadstavbu přínosu projektu představuje fakt, že znalosti o projektovém řízení získané v průběhu realizace Projektu mohou jeho účastníci dále uplatnit nejen při čerpání prostředků z evropských fondů, ale při celé řadě dalších rozvojových aktivit, na které lze principy projektového managementu uplatnit. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 5

4. CÍL STUDIE Cílem této studie je přinést souhrnný přehled informací o aktivitách projektu Projektové řízení klíčová kompetence pracovníka školy CZ.1.07/1.3.07/22.0004 a jejich zhodnocení. Především si však tato studie klade za cíl přinést podněty umožňující rozpracování vzdělávacích modulů, které v rámci aktivit Projektu jako pilotní studijní materiály vznikly a umožnit tak jejich kvalitativní posun po jejich prvotním ověření v praxi. Podněty jsou ve studii rozpracovány dle dílčích vzdělávacích oblastí formou doporučení. Součástí Studie jsou dále výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo mezi účastníky vzdělávacích modulů po skončení realizované výuky v rámci Projektu. Dotazníková šetření proběhla samostatně v rámci všech sedmi realizovaných vzdělávacích modulů. Jejich výsledky jsou v textu Studie rozpracovány nejprve graficky s následnou slovní analýzou. Cílem dotazníkového šetření byla především otázka, zda připravené vzdělávací moduly mají skutečný vzdělávací význam pro potřeby účastníků Projektu, poskytnou jim nosné informace nutné pro správné a efektivní řízení projektů a jsou tak připraveny pro další vzdělávání pracovníků vzdělávacích institucí a škol i v budoucnu. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 6

5. SOUHRNNÉ INFORMACE O PRŮBĚHU REALIZACE PROJEKTU Myšlenka realizace projektu vztahující se k projektovému řízení vzešla ze společenské objednávky základních a středních škol v Ústeckém kraji. Tyto instituce totiž správně vycítily velkou šanci, která se jim v programovacím období 2007 2013 otevřela a chtěly získat možnost podílet se na čerpání evropských prostředků pro rozvoj své činnosti. Projekt je z tohoto důvodu primárně zaměřen na pedagogické i nepedagogické pracovníky základních a středních škol Ústeckého kraje. Ze skupiny pedagogických pracovníků se konkrétně jedná o učitele a lektory. Skupinu nepedagogických pracovníků zastupovali zejména pracovníci ekonomických úseků škol. Cíl projektu tedy představuje úsilí o pilotní proškolení těchto pracovníků v oblasti projektového řízení, tak aby mohli následně samostatně zpracovávat projekty v rámci vlastních škol, případně přenášet poznatky o projektovém řízení prostřednictvím učebního procesu také svým žákům a studentům. V průběhu realizace vznikl jako hlavní výstup projektu soubor sedmi tematických komplexních studijních modulů, které byly z tištěné formy následně převedeny také do formy digitální. Především možnost využívat digitální formu materiálů se v průběhu realizace vzdělávacích aktivit ukázala jako velice přínosná. Hlavní osu projektu představoval soubor jeho klíčových aktivit, které lze přehledně shrnout následujícím způsobem: 1. Přípravná fáze 2. Tvorba studijních opor 3. Digitalizace studijních opor 4. Příprava a realizace vzdělávání pracovníků základních a středních škol 5. Závěrečná konference a zhodnocení projektu Jednotlivé fáze projektu se vzájemně časově prolínaly a svými aktivitami tvořily komplexní celek. Výstupem Přípravné fáze byla především realizovaná Analýza znalostní úrovně Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 7

školských pracovníků v oblasti projektového řízení, která přinesla informace o stávající situaci v oblasti projektového řízení před začátkem realizace projektových aktivit. Tvořila tak jejich odrazový můstek. Tato studie byla součástí úvodní konference k Projektu, která se konala dne 4. 3. 2010 v Městském divadle Děčín. Konference si vytkla za cíl informovat o podstatě projektu, jeho aktivitách a přínosu pro pracovníky škol včetně prostoru pro diskuzi. Na základě zmapování vědomostní úrovně pracovníků školských institucí v oblasti projektového řízení, provedeného formou rozsáhlého dotazníkového šetření mezi cílovou skupinou Projektu, bylo poté již možné navrhnout zamýšlené studijní opory a zaměřit se na jejich rozpracování a specifikaci. Zásadním krokem při přípravě studijních opor s ohledem na jejich následné využití v praxi představovalo převedení studijních opor do digitální podoby. Takto připravené studijní opory zahrnující vždy tištěnou i digitální formu, poté již byly připraveny pro pilotní realizaci vzdělávacích modulů v praxi. Výuka byla realizována v rozmezí 2009 2010. V každém z kalendářních roků proběhla celkem čtyři dvoudenní soustředění realizovaná přibližně se čtyřtýdenním odstupem. Po skončení těchto vzdělávacích aktivit proběhla také závěrečná zahraniční studijní cesta do Štrasburku s cílem získat konkrétní poznatky z Evropského parlamentu jako centra dění EU. Celkem se tedy jednalo o devět vzdělávacích aktivit. Závěrečnou klíčovou aktivitu představuje uspořádání závěrečné konference k Projektu, shrnující výsledky a prezentující jeho přínos pro cílovou skupinu. Souhrnný časový harmonogram klíčových aktivit projektu Projektové řízení klíčová kompetence pracovníka školy CZ. 1.07/1.3.07/22.0004 Klíčová aktivita Časový rámec realizace 01 přípravná fáze 07/2009 02 tvorba studijních opor 03 2009 10/2010 03 digitalizace studijních opor 08/2009 01/2011 04 příprava a realizace vzdělávání pracovníků základních a středních škol 05 závěrečná konference, vyhodnocení a diseminace projektu 04/2009-09/2010 09/2010 06/2011 Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 8

6. METODIKA ZPRACOVÁNÍ STUDIE Pro zpracování studie jsme použili následujících postupů: texty studijních opor vzdělávacích modulů původní Analýza znalostní úrovně školských pracovníků v oblasti projektového řízení dotazníkové šetření provedené mezi CS pro získání zpětné vazby ohledně realizovaných vzdělávacích modulů veřejně dostupné zdroje, odborná literatura a zkušenosti našich pracovníků pro přípravu připomínek ke vzdělávacím modulům Etapy realizace Následující harmonogram ukazuje jednotlivé etapy zpracování studie: Přípravná fáze 12.1.2011 19.1.2011 19.1.2011 18.2.2011 Analytická fáze Implementační fáze Předání finálního návrhu k oponentuře zadavateli 18.2.2011 25.2.2011 25.2.2011 1.3.2011 Zapracování připomínek Předání finálního produktu zadavateli 6.1. Přípravná fáze V přípravné fázi práce na studii Analýza vzdělávacích modulů v rámci projektového řízení a jejich pilotního ověření v praxi jsme se zaměřili na shromáždění veškerých potřebných podkladů pro provedení efektivní analýzy přípravu dotazníků k sedmi realizovaným Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 9

vzdělávacím modulům, metodiku hodnocení získaných dat, kompletaci textů vzdělávacích modulů v tištěné i digitální podobě, technické náležitosti. V dané fázi byla vypracována úvodní část studie informující o základních charakteristikách projektu a jeho aktivitách pro získání jasné představy o průběhu projektu v předchozích dvou letech. 6.2. Analytická fáze V první části této fáze jsme se zaměřili na provedení dotazníkového šetření mezi cílovou skupinou. Respondenty tohoto dotazníkového šetření byli přímí účastníci vzdělávacích modulů, kteří dotazníky vyplňovali vždy po absolvování daného vzdělávacích modulu. Dotazník byl koncipován tak, aby vystihl význam vzdělávání pro účastníky jak z hlediska obsahového, tak z hlediska metodického přístupu. V druhé části jsme se detailně zabývali texty jednotlivých vzdělávacích modulů, tak jak byly použity k výuce v rámci problematiky projektového řízení. Jednotlivá témata jsme posoudili jednak z hlediska kvantity obsažených informací tak i z hlediska jejich kvality. Zařadili jsme doplňující poznatky teoretického rázu a také metodická doporučení. 6.3. Implementační fáze V této fázi jsme výstupy naší analytické činnosti vycházející z realizovaného dotazníkového šetření a textů studijních modulů zpracovali do souborné podoby, předali zadavateli k oponentuře a zapracovali vzniklé připomínky do textu. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 10

7. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Na základě získaných dat v rámci realizovaného dotazníkového šetření (ukázka dotazníku je Příloha č. 1 této studie) jsme připravili souhrnné výsledky. Vzdělávání v rámci projektu Projektové řízení klíčová kompetence pracovníka školy absolvovalo za dobu jeho realizace celkem 59 účastníků z celkově 43 škol. První běh vzdělávání se uskutečnil v podobě 4 soustředění v průběhu roku 2009, celkově se jej zúčastnilo 30 účastníků zástupců celkem 25 škol, z čehož se jednalo o 14 základních škol a 11 středních škol. Druhý běh školení, realizovaný stejnou formou v roce 2010, absolvovalo 29 účastníků z 25 škol. Konkrétně se jednalo o 8 základních škol, 14 středních škol, 1 zástupce mateřské školy a 2 zástupce dětských domovů a školní jídelny. V druhém běhu se tedy podařilo kvalitativně rozšířit cílovou skupinu o zástupce dalších školských zařízení. Ke každému vzdělávacímu modulu byl připraven hodnotící dotazník. Dotazníkové šetření bylo provedeno u 24 pracovníků školských zařízení z Ústeckého kraje, kteří se zúčastnili vzdělávání v rámci Projektu. 7.1. Metodika zpracování dotazníků: V dotaznících měli respondenti hodnotit každou z otázek stupnicí od 1 do 5, kdy jednička znamenala nejhorší hodnocení a pětka hodnocení nejlepší. Pro účely zpracování dotazníků a jejich následného grafického vyjádření formou grafů byla použitá číselná stupnice od 1 do 5 převedena do slovního hodnocení pro lepší orientaci a srozumitelnost: 5 odpovídá hodnocení Rozhodně ano 4 odpovídá hodnocení Ano 3 odpovídá hodnocení Spíše ano 2 odpovídá hodnocení Spíše ne 1 odpovídá hodnocení Rozhodně ne Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 11

V poslední otázce každého dílčího dotazníku měli respondenti očíslovat jednotlivé části modulu stupnicí např. 1 5 podle důležitosti pro jejich osobní využití, kdy 1 byla nejdůležitější a 5 nejméně důležitá část. Při zpracování pak jednotlivé části modulu získaly bodové ohodnocení podle důležitosti, kterou respondenti uvedli (příklad: 1 nejdůležitější získala 5 bodů, 2 méně důležitý získala 4 body atd. až 5 nejméně důležitá část získala 1 bod). Na základě bodového ohodnocení pak byla každá dílčí část vzdělávacího modulu převedena do grafického vyjádření. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 12

7.2. Fundraising Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

7.3. Komunikační a prezentační dovednosti Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

7.4. Týmová spolupráce, vedení týmu v projektovém řízení Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

7.5. Projektové řízení Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

7.6. Účetnictví, ekonomika projektu příspěvkové organizace Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

7.7. Softwarové řízení projektu Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 95

96

97

98

99

100

101

102

103

104

105

106

107

7.8. Příprava projektové žádosti, monitoring projektu Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 108

109

110

111

112

113

114

115

116

117

118

119

120

121

122

123

124

Výstupy z provedeného dotazníkového šetření souhrnně vypovídají o skutečnosti, že respondenti byli s průběhem a náplní kurzů velice spokojeni a to jak po obsahové tak po metodické stránce. Převážné většině respondentů vyhovoval přístup lektorů, který považovali za dostatečně individuální, nápaditý s množstvím informačních ilustrativních materiálů s praktickým významem. Pro většinu účastníků mělo absolvování vzdělávání osobní přínos, dobře zde byl podle jejich názoru vyvážen poměr mezi teorií a praxí. Vzdělávání bylo zaměřeno především na nové informace, nebylo tedy jen opakováním známého a pomohlo tak účastníkům skutečně rozšířit jejich vědomostní rozhledy. Jako nejdůležitější dílčí témata z realizovaných tematických školení byla účastníky prostřednictvím dotazníkového šetření vyhodnocena následující: Zdroje fundraisingu, postata fundraisingu Nejčastější chyby řečníků, příprava prezentace Metody práce v týmu, role v týmu Úvod do projektového řízení Ekonomika projektu, podstata a význam účetnictví Založení projektu, úkoly Projektový záměr OP VK Na základě námětů a připomínek přímých účastníků vzdělávání je ke zvážení promyslet především následující doporučení: K bloku Komunikace zařadit informace o facilitaci a asertivních technikách V oblasti týmové spolupráce věnovat více času praktickému nácviku Bloku Projektového řízení poskytnout větší hodinovou dotaci pro možnost hlubšího proniknutí do tématu V bloku Ekonomiky projektu se zaměřit na konkrétní vypracování rozpočtu Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 125

Další doporučení a možnosti kvalitativního rozvoje vzdělávacích kurzů jsou obsaženy v následující kapitole, která analyzuje vzdělávací moduly z pohledu nezávislých odborníků a poskytuje jejich reflexi. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 126

8. PŘIPOMÍNKY KE VZDĚLÁVACÍM MODULŮM Vzdělávání v rámci Projektu proběhlo celkem v 7 vzdělávacích okruzích, jejichž tematické vymezení je následující: Fundraising Komunikační a prezentační dovednosti Týmová práce a vedení týmu v projektovém řízení Projektové řízení Účetnictví, ekonomika projektu příspěvkové organizace Softwarové řízení projektu Příprava projektové žádosti, monitoring projektu Následující řádky jsou věnovány detailnímu pohledu na jednotlivé vzdělávací moduly očima nezávislých odborníků. Tato kapitola společně s výsledky dotazníkového šetření podává komplexní zprávu a zpětnou vazbu o realizovaném vzdělávání v rámci Projektu. 8.1. Fundraising Modul Fundraising je informačně dobře vystavěn. První kapitola Fundraising rozvádí základní pojmy, které jsou pro pochopení tématu nezbytné (fundraising, marketing, dárcovství, sponzoring). Pro frekventanty kurzu je klíčové znát možné zdroje pro získání finanční dotace. Modul tyto možnosti přehledně uvádí, zůstává však na obecné rovině. Je žádoucí, aby bylo tomuto tématu věnováno více prostoru ve smyslu specifikace aktuálních grantových výzev jednotlivých institucí, evropských fondů, nadací, firem. Uvedení konkrétních příkladů umožní frekventantovi praktické uchopení tématu. Jako vhodný se jeví rozbor 2-3 současných grantových výzev a jejich náležitostí. Samozřejmostí je podpora sdílení osobních zkušeností účastníků kurzu a odkazy na zdroje informací umožňující zjistit, jaké možnosti v oblasti fundraisingu (aktuální výzvy) existují. Velkou roli v oblasti fundraisingu hraje činnost nadací a nadačních fondů, účastníkům je možné jako doplňující pramen ke studiu doporučit zákon o nadacích a nadačních fondech. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 127

Zajímavou možností pro školy je navázání kontaktu s konkrétní firmou a na principu firemního dobrovolnictví udržovat blízký kontakt a spolupráci mezi školou a zvolenou firmou. Firemní dobrovolnictví je ve světě rozšířeným fenoménem, který zahrnuje mnoho forem podpory. Může se jednat o jednorázové dobrovolnické akce, kdy zaměstnanci firmy a vybrané NNO/školy spolupracují na zvoleném krátkodobém projektu. Formou talentové banky předávají zaměstnanci firmy své specifické či odborné znalosti. Často využívanou formou je možnost rozvoje interpersonálních dovedností prostřednictvím stínování pracovníků firem tzv. mentoringu. Na základě příkladů dobré praxe je vhodné toto téma účastníkům blíže představit jako aktuální a světový trend v oblasti fundraisingu, možný k jejich využití. Modul příkladně vyzdvihuje význam osobní žádosti a osobního kontaktu, který funguje v oblasti fundraisingu jako klíčový. Téma je v textu přehledně zpracováno se sumou základních informací. Jako vhodné se jeví rozšíření o základní pravidla neverbální komunikace, které může žadatel při osobní schůzce využít. Velice žádoucí je praktický nácvik situací formou modelových situací se zpětnou vazbou ostatních účastníků, případně využitím kamery a společnou diskuzí nad natočenými sekvencemi. Pokud organizace usiluje o získání prostředků prostřednictvím fundraisingu, je třeba, aby si uvědomila, proč dárci peníze poskytují. Dárci mohou mít významný důvod. Mohou být osobně zainteresováni na výsledcích podpořené činnosti. Řídí se příkladem ostatních ve svém okolí, kteří peníze tímto způsobem dávají. Vědí, že jejich jméno bude viditelně propojeno s podpořeným projektem. Očekávají, že budou pravidelně informováni o činnostech organizace. Mají přesnou představu o tom, jak budou jejich peníze využity se zárukou efektivnosti a šetrnosti. Vědí, že se jim za darované peníze dostane slov díků. Chuť dávat peníze vychází hned z několika důvodů, které je výhodné s účastníky kurzu probrat a poskytnout jim tak pohled z opačné strany očima dárce kterého potřebují zaujmout. V oblasti fundraisingu existují zvláštnosti v právních a daňových aspektech pro skupiny ziskových a neziskových organizací. K výuce je proto vhodné připojit alespoň stručný exkurz darovací a sponzorskou smlouvou a smlouvou o zápůjčce ve formě vzorů smluv a rozboru jejich náležitostí. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 128

Při realizaci fundraisingu v praxi, které se věnuje druhá kapitola vzdělávacího modulu, je nutné vyzdvihnout především etický aspekt fundraisingu. Vždy se jedná o práci s veřejností či její částí, která se zakládá na pozitivní PR a důvěryhodném image organizace ve společnosti. V současné době značně narostl význam on-line fundraisingu, jehož etickému kodexu se kapitola věnuje. Důležitou roli však stále hraje klasická forma fundraisingu s vlastními etickými kodexy, které je proto vhodné pro úplnost tématu do kapitoly doplnit, případně s oběma kodexy pracovat komparativní metodou a diskutovat o důvodech jejich rozdílností. Velice přínosné jsou pro účastníky kurzu praktické typy uvedené pro oblasti používání e-mailu při komunikaci s jejich přispěvateli (umožnění vždy se odhlásit z mailing listu, neposílat nevyžádané emaily či spamy, atd.) Žádoucím prvkem modulu je praktický rozbor konkrétních zkušeností jednotlivých účastníků, diskuze nad eticky náročnými situacemi pro podporu a aktivizaci jejich fundraisingových činností. 8.2. Komunikační a prezentační dovednosti Modul Komunikační a prezentační dovednosti je přehledně rozdělen do tří kapitol. První kapitola Komunikace a komunikační dovednosti se detailně zabývá teoretickým ukotvením tématu. Text by však bylo vhodné uchopit přehlednější formou s využitím grafických znázornění (schéma komunikačního procesu viz níže). Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 129

Pro přehlednost je také důležité zachovat logický sled tématu: obecné definice, dělení komunikace a jednotlivé druhy komunikace (text se nejprve věnuje verbální komunikaci, neverbální komunikaci, metakomunikaci a poté se opět vrací k tématu dialogu jako významné formě verbální komunikace, což může být pro některé účastníky matoucí. Obsahově je oddíl o verbální komunikaci velice dobře zpracován včetně pravidel efektivního naslouchání. Je žádoucí doprovodit text technikami pro nácvik efektivního naslouchání. Významný aspekt v komunikaci představuje empatie, schopnost vcítění se do komunikačního partnera a jeho sdělení proto by téma empatie nemělo v textu chybět. Pro úplnost je vhodné doplnit rizikové faktory verbální komunikace (role stereotypů, předsudků, efekt prvního dojmu, halo efekt,...), se kterými se lidé setkávají v každodenní sociální interakci a na které je třeba dát pozor. Druhy komunikace je možné také prakticky rozpracovat ve skupinách (silné a slabé stránky, využití ve společnosti, apod.) a téma verbální komunikace tak shrnout a to v závislosti na časových možnostech kurzu. Oblast neverbální komunikace představuje rozsáhlé téma. Kromě prostorové, zrakové komunikace a gestikulace je vhodné doplnit téma o oblasti: haptiky (řeč dotyku, např. stisk ruky) posturologie (poloha těla např. zkřížené ruce) kinetiky (pohyb jako výraz, např. chůze) mimiky (řeč tváře např. pohled, grimasy) Velkou roli v neverbální komunikace hrají kulturní odlišnosti komunikujících partnerů. Výrazné jsou tyto rozdíly např. mezi euroamerickými a asijskými národy (teritorialita, gestikulace, apod.) a je třeba na ně proto upozornit. Druhá kapitola vzdělávacího modulu je zaměřena na konflikty a jejich řešení. Přehledně definuje konflikt včetně jeho pozitivních i negativních aspektů a základní přístupy k řešení konfliktu. Vzhledem k pětihodinové časové dotaci je žádoucí téma hlouběji rozvinout. Konflikt je přirozenou součástí lidské interakce, a pokud je dobře zvládnut, má pozitivní vztah na mezilidské vztahy. Subjekty, které nejsou schopné řešit své konflikty, dřív nebo později zanikají. Na rozdíl od nepříliš vhodných a efektivních metod řešení konfliktů jako jsou např. pasivita, násilí existuje řada efektivních metod, které lze označit jako řešení konfliktů jednáním. Mezi ně patří vyjednávání, kdy je spor řešen přímým jednáním protistran Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 130

prosazující své zájmy, mediace (řešení za účasti neutrální osoby mediátora, který odpovídá za procesní stránku jednání), projednávání a facilitace (osoba facilitátora). Je možné blíže specifikovat téma mediace, které patří mezi užívané techniky řešení konfliktů v osobní i pracovní rovině. Nabízí se v případě, že dojde k selhání vyjednávání vzájemná komunikace selže, účastníci sporu nejsou schopni oddělit vztahové aspekty konfliktu od těch věcných (tz. depersonifikace problému). Protistrany mají zcela odlišný pohled na základní věci např. odlišné kulturní návyky. Velice vhodným nástrojem pro pochopení jsou modelové situace a přímý nácvik role mediátora v praxi v jednodušších případech totiž dostačuje, pokud jako mediátor zasáhne manažer (ředitel). Profesionální mediátor bývá najímán až ve složitějších případech. Způsob, jakým člověk přistupuje k řešení konfliktů, vychází především z jeho psychologických a osobnostních charakteristik a zkušeností. S účastníky kurzů je proto možné dále rozebrat pět základních stylů řešení konfliktů: želva (únikový styl), žralok (soupeřivý styl), medvídek (přizpůsobivý styl), liška (kompromisní styl) a sova (integrační styl) a zvážit vhodnost jejich využití. Třetí a zároveň závěrečnou část modulu tvoří kapitola Prezentační dovednosti. Obsahově je kapitola velice dobře uchopena od definice prezentace, přípravy prezentace přes pravidla pro mluvené projevy a nejčastější chyby řečníků po tipy pro úspěšnou prezentaci. Pro zefektivnění praktického přínosu je ke zvážení rozšířit kapitolu o návrhy relaxačních technik jako forem zvládání trémy. Sem spadají především dvě velké skupiny relaxačních technik. Technikami autosugesce si jedinec vrývá do vědomí (i nevědomí), co potřebuje. Nejznámější technikou je pravděpodobně autogenní trénink. Metody řízené imaginace pomáhají odvést pozornost a umožňují mírnit narůstající pocit napětí. Opět je možné věnovat se přímo praktickému nácviku zvolené relaxačních techniky, pokud to časové možnosti kurzu umožní. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 131

Nejvhodnější formou nácviku prezentačních dovedností je samotná praxe. Proto tato část vzdělávacího modulu vyžaduje co nejvíce prostoru věnovanému samotnému prezentování a poskytování zpětné vazby účastníkům k jejich prezentačním schopnostem. 8.3. Týmová spolupráce a vedení týmu v projektovém řízení Modul Týmová spolupráce a vedení týmu v projektovém řízení je rozdělen do tří kapitol. V první kapitole nazvané Týmová spolupráce je vyzdvižen význam personálního obsazení projektového týmu s důrazem na pozici vedoucího projektu. Ukotvení tématu v teorii metod vedení uvádí autokratický a demokratický styl vedení. Aby bylo ukotvení úplné, je třeba téma doplnit dále o styl liberálního vedoucího a dále styl participativního jednání. Dále je důležité vyzdvihnout skutečnost, že dobrý vedoucí pracovník umí volně přecházet mezi jednotlivými styly podle a pružně tak reagovat na měnící se podmínky situace. Do obsahu je vhodné zařadit více grafických znázornění ilustrujících probírané téma například schéma typů projektového lídra (viz níže) pro různé druhy projektů na základě dvou os (osobní charakteristiky vhodné pro projektový management). pozn. termín adhokracie značí volné pružné prostředí Metody týmové práce - 4 Euro Partners s.r.o., 2006 Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 132

Přínosné je vyzdvihnout typy vedoucích týmu podle zastoupení jejich introverze/extroverze a smyslovosti/intuice. Metody týmové práce - 4 Euro Partners s.r.o., 2006 Kapitola přehledně vysvětluje požadavek SMART týkající se cílů, které si musí projektový tým umět nastavit a následně je plnit. Problematiku image projektového manažera je možné více rozpracovat formou diskuze s odkazem na Etický kodex manažera uveřejnění na stránkách, který je uveřejněn na webových stránkách Společenské odpovědnosti firem. Druhá kapitola nazvaná Tým jako druh pracovní skupiny jasně vymezuje specifika pracovních skupin a zdůrazňuje důležitost existence společného cíle pro efektivní fungování týmu jako pracovní skupiny. Je účelné doplnit text o pojem synergického efektu, který způsobí, že jednotliví členové skupiny mezi sebou přestávají soutěžit a veškerou svou energii koncentrují na boj s konkurencí vně organizace. Při fungujícím synergickému efektu dále platí, že úspěch jednoho člena týmu je považován za úspěch celého týmu nikoli úspěch jednotlivce ohrožující ostatní. Odborná literatura (Plamínek, 2000) udává, že vznik synergického efektu přeměňuje pracovní skupinu na kvalitativně vyšší stupeň, o které hovoří právě jako o týmu. Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 133

Kapitola dále uvádí poznatky o rolích členů projektového týmu, které přímo vychází z poznatků Dr. Meredith Belbin. Její teorie stanovuje 8 (9) základních rolí, které je třeba obsadit pro efektivní fungování týmů. Text role definuje. Vzhledem k osmihodinové časové dotaci kurzu je však možné proniknout do tématu hlouběji a poskytnout účastníkům samotný test týmových rolí, aby sami zjistili své role v týmu a tak lépe pochopili jejich fungování. Poznatky z testu je možné následně ověřit praktickou technikou nácviku týmové práce s volbou dle vlastního uvážení. Závěrečná kapitola modulu, nazvaná Efektivní práce, je zaměřena na vývojová stádia týmu s typickými činnostmi, které je charakterizují. Přehledně informuje o standardech projektových týmů jako nezbytných opěrných bodech jejich činnosti a dále o faktorech, které podporují nebo naopak zeslabují soudržnosti týmu. Dobře teoreticky uchopené téma je třeba posunout do praktické roviny. Sami účastníci mohou společnou diskuzí zhodnotit týmovou práci, se kterou mají osobní zkušenost a své zkušenosti srovnat. Okrajově je možné zmínit téma firemní kultury a jejích specifických znaků, které posilují koherenci týmové práce, případně problematiku etických kodexů organizací s konkrétními příklady etických kodexů dostupných na webových stránkách. Téma je vhodné doplnit o konkrétní pravidla dobrého člena týmu týmového hráče. Efektivní variantou je téma rozebrat společně se skupinou a společně je vytvořit. Jedná se především o následující pravidla (Metody týmové práce - 4 Euro Partners s.r.o., 2006): sdílet odpovědnost za efektivitu skupiny připravovat se na schůzky omluvit se, pokud nemůžeme na schůzku přijít sebedisciplína uvědomovat si vlastní neverbální projevy brát na vědomí názory ostatních rozvíjet dobré komunikační dovednosti nechat si vysvětlit nejasné body plnit své úkoly při řešení sporů používat rozum oprostit se od osobních otázek v debatě Studie: Nastavení dalšího směřování vzdělávání v oblasti projektového řízení 134