Obsah Zpráva Titulní list Účel studie Popis současného stavu Rozbor hydrologických a hydrotechnických údajů Shrnutí Závěr Hydrologické a hydrotechnické výpočty Výkresová část Situace zatrubnění 1 : 1 500 Situace stávajícího poldru 1 1 : 500 Situace stávající nádrže 2 1 : 500 1
Zpráva Titulní list Název akce Zadavatel : Místo stavby Katastrální území Tok Kraj Stavební úřad : Studie odtokových poměrů pro údolí od Radostova po Olešnický potok Obec Lično : Lično : Lično : Pravostranný přítok Olešnického potoka od Lična ČHP 1-02-03-0512 : Královéhradecký : Rychnov nad Kněžnou Pověřený úřad s rozšířenou pravomocí : Rychnov nad Kněžnou Zpracovatel studie : Agroprojekce Litomyšl, s. r. o. Rokycanova 114/IV, 566 01 Vysoké Mýto IČO 64255611 Statutární zástupce : Ing. Jakoubek Jaroslav, jednatel společnosti Zodpovědný projektant : Ing. Jakoubek Jaroslav 2
Účel studie Účelem studie je posouzení povodňových stavů na vodoteči přicházejících ze severozápadu od Radostovic a procházejících severní zastavěnou údolnicí obce do potoka, cílem posudku je vymezit možnosti převedení těchto vod. Popis současného stavu V severní části intravilánu obce Lično pod Ličenským rybníkem a silnicí na Uhřínovice v rozšiřující se a zplošťující se údolnici je historicky postaveno několik domů, jež v důsledku konfigurace terénu a svého dispozičního i výškového osazení do něho jsou ohrožovány povodňovými průtoky, které není možné převádět současnou zatrubněnou vodotečí, jež v rámci vodohospodářského názvosloví se svým charakterem blíží dešťové kanalizaci i s umístěnými vpustěmi, kdy vlastní potrubí je zcela nekapacitní či neuzpůsobené pro převádění povodňových průtoků. Zatrubnění vychází z odtokového objektu Ličenského rybníka, prochází pod komunikací mezi zástavbou a probíhá pod polem do potoka. Nad touto zástavbou ve smyslu odvádění povrchových vod je v současné době provozovaný Ličenský rybník, jehož retenční prostor především neovladatelný je zcela minimální pro případné řešení transformace povodňových vln. Výše proti proudu se v povodí nalézá provozovaný poldr, který je projekčně koncipovaný jako suchý, i když v blízkosti základové výpusti se nalézá umělá tůň. Nad tímto poměrně mladým poldrem se nachází neprovozovaná nádrž staršího data vzniku. S ohledem na to, že studie se zabývá hydrologií a hydrotechnikou daného území, není na tomto místě popisován technický stav jednotlivých prvků ochrany ani jejich objektů. Pro zjištění parametrů potřebných pro podrobnější hydrotechnický rozbor vyšetřované problematiky, byly zpracovatelem studie zaměřeny retenční prostory poldru a nádrže s cílem zjištění jejich kapacit (podrobně viz. Hydrologické a hydrotechnické výpočty Batygrafické křivky poldru 1 a nádrže 2). Podíváme-li se na zjištěný objem retenčních prostorů, pak můžeme konstatovat, že poldr 1 má retenční ovladatelný objem 7 300 m 3 a nádrž 2 tentýž ovladatelný retenční prostor o objemu 1 710 m 3. Zjišťování parametrů ve smyslu měření podrobného pasportu současného zatrubnění prováděno nebylo, ale z jednotlivých dílčích oměrek je možné vyčíslit jeho průměrnou kapacitu na hodnotu 410 ls -1 (podrobně viz. Hydrologické a hydrotechnické výpočty Stanovení konsumpční křivky stávajícího zatrubnění). 3
Rozbor hydrologických a hydrotechnických údajů Rozbor můžeme provést ze dvou pohledů dle jednotlivých prvků protipovodňových opatření, jak jsou v obci koncipovány. Jednotlivé hodnoty zmiňovaných parametrů jsou podrobně uvedeny a doloženy v oddíle Hydrologické a hydrotechnické výpočty. V údajích ČHMÚ byly objednány dva druhy hodnot, a sice průtoky a povodně. Velikosti průtoků mají význam pro vymezení kapacity převáděcího potrubí tedy současného zatrubnění, objem povodňových vln pak má zase význam pro posouzení velikosti retenčních prostorů poldru a nádrže. Průtoky, odborně stanované ČHMÚ nám ukazují, že hodnota Q 1 = 0,86 m 3 s -1 je přímo v profilu hráze Ličenského rybníku odkud vychází potrubí zakryté vodoteče. Při porovnání kapacity stávajícího zatrubnění pak toto vychází jako nekapacitní, respektive kapacita dominantního úseku Q kap 410 ls -1 je prakticky poloviční, než v současnosti uváděná jednoletá voda. Jinými slovy, současné potrubí není schopné převést bez výtoku na povrch ani jednoletou vodu. Objemy povodní, pro profil hráze stanovené ČHMÚ, pro profil poldru vyšetřené korelací s kalibrací na údaje ČHMÚ, jsou např. v profilu hráze poldru velikosti W 1 = 45 030 m 3, přičemž námi zaměřený retenční ovladatelný prostor poldru je 7 300 m 3. Tento objem je např. více jak 6x menší než objem uváděné jednoleté povodně. V praxi to znamená, že pro nastavení určité transformace povodňové vlny se nutně volí větší profil seškrcení základové výpusti, aby se nádrž nezaplnila zcela již při nárůstu povodně tzn. již na jeho vzestupné větvi. V tom případě pak nutně menší průtoky musí procházet poldrem téměř nezměněné. Shrnutí Jednoduchou sumarizací základních parametrů již na úrovni jednoletých povodní je možné vysledovat, že stávající prvky ochrany jak poldr tak zatrubnění jsou nastavené příliš nízko, což má v případě potrubí historický vývoj, neboť nemohlo být v minulosti zamýšleno považovat tento profil za kapacitní pro převedení povodňového průtoku určitého N-letého řádu. Retenční prostor poldru zase vlivem konfigurace terénu v poměrně úzkém údolí s větším podélným sklonem si nemůže klást za cíl jako samotný zajistit kompletní protipovodňovou ochranu. Bohužel, jak ukazují údaje ČHMÚ, hodnoty jednotlivých veličin jsou dosti veliké vlivem sklonitosti terénu, byť velikost povodí patří k menším. 4
Zatrubnění V přiložených výpočtech bylo vyšetřováno provedení nového převáděcího potrubí vedeného zástavbou. S ohledem na určitou efektivnost stavby bylo požadováno prověřit profil DN 800. Za tímto účelem bylo provedeno výškopisné zaměření případné trasy a stanovena kapacita pro dva hydraulicky rozdílné případy proudění s volnou hladinou a proudění tlakové. V případě proudění s volnou hladinou by bylo možno dosáhnout kapacity 1365 ls -1, tedy Q kap ~ Q 2, při režimu proudění tlakovém by pak kapacita byla o cca 500 ls -1 vyšší až 1885 ls -1, tedy Q kap Q 2, obě kapacity se přimykají dvouletému průtoku buď zdola či shora. Zvětšení retenčního prostoru stávajícího poldru Tato možnost je běžnou cestou zvýšení transformačního efektu v minulosti provedených poldrů. Zvětšení retenčního prostoru se většinou provádí zvýšením hladiny při transformaci a seškrcením výpusti, což v dané morfologii je poměrně problematické. Původně požadované zvětšení odtěžením materiálu ze stávající zátopy rovněž ve vztahu k průběhu povodňové vlny nezajistí potřebný efekt v očekávaném navýšení retence. Bohužel nedojde ani k výraznému navýšení retence při úpravě stávající nádrže nad poldrem opět pro její malý retenční prostor. Závěr Zajištění protipovodňové ochrany obytné zástavby je všeobecně možné provádět různými prvky nebo jejich kombinací, kdy použití toho kterého se odvíjí od charakteru území, druhu a uskupení zástavby. V případě této lokality je bohužel v důsledku dané konfigurace terénu možno vyloučit jako optimální navýšení retenčního prostoru poldru i ve spolupráci s nad ní ležící nádrží. Optimální se rovněž nejeví samostatné provedení nového převáděcího potrubí v zástavbě pro jeho omezenou kapacitu, avšak velmi účelné by bylo toto doplnit o individuální protipovodňovou ochranu objektů. Kombinace těchto dvou opatření by byla vhodným řešením. 5