Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 5 Leden 1999

Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 5 Leden 1999 Ve nejlep do novøho roku płeje Łlenøm i pł znivcøm CZ BIOMu sekretariæt svazu. V rołn zpræva 1998 CZ Biom 1. ORGANIZA N INFORMACE lenskæ zækladna CZ Biom płedstavuje 177 łædn ch Łlenø. Pł røstek v r. 1998 płedstavuje 29 Łlenø. Z celkovøho połtu Łlenø je 20 prævnick ch osob. V CZ Biom je ustanoveno 6 odborn ch a 1 œzemn sekce. V roce 1998 dolo k neobvyklømu zv en vech aktivit v CZ Biomu, jako døsledek novelizovan ch stanov a nov ch zæsad hospodałen jednotliv ch sekc. V roce 1998 byly vydæny 3 Ł sla odbornøho Łasopisu a informałn ho zpravodaje Biom a byla zaloena webovæ strænka CZ Biom na ŁeskØm i americkøm Internetu. WebovÆ strænka CZ Biom byla v r. 1998 vyhodnocena mezi tłemi nejlep mi strænkami Łs. Internetu v kategorii nekomerłn ch organizac. V soułasnø dob obsahuje 70 textov ch souborø a ładu obræzkø. 2. PO `D`N SEMIN` A KONFERENC CZ Biom byl hlavn m organizætorem næsleduj c ch akc : 2.4.1998 seminæł s p. Jossartem Praha V RV; poładatel mezinærodn sekce 27.4.1998 konference Biomasa pro energii, Praha Mze; poładatel mezinærodn sekce 5.8. 1998 konference s exkurz EnergetickØ rostliny IV, Chomutov; poładatel sekce poradenskø stłedisko 13.11.1998 seminæł Produkce a pouit biomasy, D Ł n; poł. mezinærodn sekce 17.11.1998 seminæł Biomasa v teplærnæch s exkurs v R a Rakousku; poł. mezinær. sekce MezinÆrodn sekce zorganizovala 3. 7. 4. 1998 schøzi AE Biom v Praze. V ład konferenc byl CZ Biom spolupoładatelem: 23.4.1898 seminæł Vyuit kalø z OV (V RV a kompostæłskæ sekce CZ Biom) Praha 28.4.1998 seminæł Vyuit røzn ch zpøsobø zpracovæn pødy płi p stovæn rostlin (V RV a kompostæłskæ sekce) Praha 28. 5. 1998 tømatick den zem d lskø odpady a biomasa pro energii na konferenci Praha Eko Odpady 98 (sekce kompostæłskæ, spalovæn a sekce poradenskø stłedisko). 7.8.7.1998 Konference v Krom ł i (mezinærodn sekce). CZ Biom se jako organizace prezentoval samostatn m vystoupen m na MezinÆrodn konferenci Odpady LuhaŁovice (Ing. VÆ a), na konferenci Hnut Duha 6. 5. ve ternberku (Ing. VÆ a) a na płednækovøm vełeru na ZU ekologickæ spolełnost Spodek (VÆ a, Slejka). lenovø CZ Biom se dæle prezentovali na mezinærodn konferenci ve Witsburgu, ve Varav, v Humpolci a na seminæłi LEA v Praze. 3. PREZENTACE CZ BIOM NA V STAV`CH CZ Biom se prezentoval na v stav Zem ivitelka (VÆ a, Honz k), EnviBrno (Petł kovæ, Sladk ) a na zem d lskø v stav v D Ł n (Petł kovæ). Aktivity CZ Biomu jsou uvedeny na trvale um st nøm propagałn m panelu na MZe v Praze. 4. AST CZ BIOM NA AKC CH AE BIOM ZÆstupci CZ Biom se zœłastnili 3 schøz AE Biom (Praha, Gmunden, Witzburg). 5. PREZENTACE CZ BIOM V ASOPISECH ProfilovÆ prezentace CZ Biom v Łasopisech Profit, Zem d l- sk t den k, Technick t den k, Odpady. 6. VYDAVATELSK` INNOST CZ BIOM Sborn k Biomasa pro energii (edit. Petł kovæ). Sborn k Biomasa v teplærnæch (edit. Petł kovæ). Sborn k EnergetickØ rostliny IV v tisku (edit. Usak). Novelizovan letæk Energie z biomasy 6000 ks. 7. INNOST PORADENSK HO A INFORMA N HO ST EDISKA CZ BIOM V CHOMUTOV Bylo provedeno 205 konzultac a zajit no 9 odborn ch exkurz pro koly. 8. AKTIVITA CZ BIOM V GRANTOV CH PROJEKTECH Aktivita na tomto œseku se mnohonæsobn zv ila a umonila rozvoj Łinnosti naeho svazu. Byl dokonłen a vyœłtovæn grantov projekt REC ( ern trojœheln k) na PoradenskØ stłedisko CZ Biom z skan v roce 1997 (Ing. VÆ a). Byly realizovæny 3 grantovø projekty od EA z skanø zæsluhou Dr. Petł kovø a jeden grantov projekt od AE Biom. Neœsp nø byly nævrhy grantov ch projektø REC jarn kolo (Ing. VÆ a), podzimn kolo (Ing. Usak), agentura NROS jarn kolo (Ing. VÆ a) a podzimn kolo (Ing. Usak), mezinærodn projekt REC s ekol. organizacemi v Polsku (Ing. Usak), pro-

jekt Synergy (Dr. Petł kovæ), projekt Biomasa ve vełejnø sout i MP. V prvn m kole projednævæn je projekt Akcelerace rozvoje fytoenergetiky (Ing. VÆ a) ve vełejnø sout i REC. 9. SPOLUPR`CE CZ BIOM S DAL MI EKOLOGICK MI ORGANIZACEMI Liga energetick ch alternativ, Svaz odpadovøho hospodæłstv, Hnut Duha, Ekowat. 10. SPOLUPR`CE SE KOLAMI ZU Praha, Univerzita st nad Labem, fak. ivotn ho prostłed, SZT Libverda, Pod brady, stłedn a zækladn koly v okrese Chomutov. 11. SPOLUPR`CE SE ST`TN MI ORG`NY iniciativou mezinærodn sekce byla vytvołena mezirezortn skupina pro rozvoj alternativn ch energi spolupræce s Ministerstvem prømyslu płi vypracovæn statistick ch podkladø spolupræce s Agenturou pro ochranu pł rody płi pł prav nævrhu dotałn ch titulø pro MP uplat ovæn alternativn ch energi, informałn aktivity pro poslance parlamentu (Dr. Petł kovæ). V rołn zprævu vypracoval Ing. Jaroslav VÆ a, CSc., płedseda CZ Biom Usnesen ValnØ hromady CZ Biom konanø dne 17. 11. 1998 v DenØ u DaŁic 1. ValnÆ hromada schvaluje V rołn zprævu płedsedy CZ Biom Ing. VÆni. 2. ValnÆ hromada schvaluje finanłn zprævu za rok 1998 s poadavkem na jej dopln n œłetn uzæv rkou k 31.12.1998 (podle zækona o œłetnictv ) a o aktualizaci zøstatkø œłtø sekc k 31. 12. 1998. 3. ValnÆ hromada schvaluje œpravu vnitrosvazovøho œłetnictv od 1.1.1999. Na œłty sekc se bude płevæd t 70% Łlensk ch pł sp vkø a 90% pł jmø sekc. V daje sekc budou œłtovæny v plnø v i. 4. ValnÆ hromada uklædæ płedsednictvu udret aktivitu v Łinnosti vzd lævac, informałn a propagałn na œrovni roku 1998. 5. ValnÆ hromada uklædæ płedsednictvu zintenz vnit pøsoben CZ Biom na ministerskø a legislativn orgæny pro vytvæłen podm nek pro rozvoj fytoenergetiky. 6. ValnÆ hromada uklædæ płedsednictvu konstituovat novou sekci prømyslovøho vyuit biomasy a zajistit program Łinnosti tøto sekce. 7. ValnÆ hromada uklædæ płedsednictvu koordinovat Łinnost CZ Biom s Evropskou asociac pro biomasu i Łinnostmi dal ch obłansk ch sdruen zab vaj c ch se alternativn energi. 8. ValnÆ hromada doporułuje zv en aktivit v oblasti propagace ekologick ch zpøsobø vyuit komunæln ho bioodpadu, a to jak v robou bioplynu, tak i v robou biohnojiv. 9. ValnÆ hromada doporułuje funkcionæłøm CZ Biom se zam łit na z skævæn dal ch Łlenø a to zejmøna z ład studuj c mlædee, ale i z oblasti subjektø u vaj c ch dłevn odpady. 10. ValnÆ hromada schvaluje pro Łleny CZ Biom z ład łædn ch studentø Łlensk pł sp vek ve v i 50 KŁ. T mto Łlenøm bude poskytovæn Łasopis Biom jen elektronicky. 11. ValnÆ hromada vyslovuje uznæn Dr. Petł kovø za realizaci grantø a z skæn finanłn ch prostłedkø pro aktivity CZ Biom a Ing. A. Slejkovi za œsp nou propagaci CZ Biom na Internetu. 12. ValnÆ hromada uklædæ płedsedovi CZ Biom a płedsedovi revizn komise pł pravu voleb na pł t ValnØ hromad v term nu 15. 1. 15. 2. roku 2000. NovÆ Paka aneb ekologickø naklædæn s odpady płinæ ekonomickø problømy NaklÆdÆn s tuh mi domovn mi odpady realizovanø Łlenem naeho Svazu, Technick mi slubami NovÆ Paka, je ład naich ŁtenÆłø dobłe znæmo. Jde o separovan sb r tuh ch domovn ch odpadø s maximæln m vyuit m vech jeho sloek, vłetn bioodpadu. een nejzaj mav j ho uzlu celøho systømu, kompostærny bioodpadu s vyuit m leatøho kontinuæln ho aerobn ho biofermentoru napomohl dal Łlen naeho Svazu V CHZ Brno. Otcem celøho łeen je b val łeditel Technick ch slueb Josef kvałil, podporovan tehdej m starostou. Pan kvałil dovedl płesv dłit obyvatelstvo k dokonalø separaci vech sloek domovn ch odpadø, dovedl zorganizovat dotł d n a płedev m odbyt vytł d n ch sloek. Do NovØ Paky svozovø oblasti bez sklædky komunæln ch odpadø jsme s oblibou vodili zahraniłn nævt vy a exkurze studentø. Je docela monø, e tento systøm inspiroval i dal- ho Łlena naeho Svazu firmu Joga LuhaŁovice (łeditel Ing. J. Gabry), kter vytvołil dal ekologickø łeen obdobnøho problømu v LuhaŁovic ch, kterø se rovn postupn zdokonaluje. Je mono konstatovat, e Josef kvałil dokæzal to na Łem si vylæmal zuby prask magistræt podporovan t mem inen rø (separace domovn ch odpadø na s dlit ch Ko k, Horn M - cholupy a ŁÆst Jin ho M sta nepłeilo rok existence). I kdyby pan kvałil ji nikdy s dal m nov ch łeen m nepłiel, Novou Pakou se trvale zapsal do historie ekologizace naklædæn s odpady. Bohuel vstupy do systømu v NovØ Pace se neustæle zdrauj, odbyt separovan ch surovin se komplikuje a cena druhotn ch surovin se nezvyuje odpov daj c m zpøsobem. SystØm se dostal do ekonomick ch problømø. Na tuto okolnost jsem opakovan upozor oval referenty ministerstva ivotn ho prostłed, a a na jednu nævt vu referenta v TS NovÆ Paka, kteræ płedstavovala pouze moræln podporu, k dostatełnø finanłn podpołe tohoto systømu nedolo a Josef kvałil byl ze svø funkce vzhledem k finanłn m problømøm v odpadovøm hospodæłstv odvolæn. Na zæklad mn dostupn ch informac je systøm stæle jet provozovæn, kvalita tł - d n vak povæliv klesla. U naich ekologiłt j ch sousedø v Rakousku a v N mecku jsou systømy separace tuh ch domovn ch odpadø vłetn bioodpadu b n provozovæny a stætem nepł mo podporovæny. Recyklace je zækladn motiv naklædæn s odpady ve stætech EvropskØ Unie. Jestli næm v budoucnosti padne mal vzorov provoz v NovØ Pace, t m høłe se budou realizovat dal łeen v tøto oblasti. A co budeme ukazovat sv m zahraniłn m kolegøm sklædky komunæln ch odpadø nebo dv problematickæ łeen spaloven v Praze a Brn? Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. 2

SvØ pł sp vky do Łasopisu BIOM møete zas lat kdykoliv na e-mailovø adresy: slejska@hb.vurv.cz Łi vana@hb.vurv.cz, nebo na adresu sekretariætu BIOMu: Jaroslav VÆ a (Anton n Slejka), V RV CZ BIOM, DrnovskÆ 507, Praha 6 Ruzyn, 161 06. Biomasa v teplærnæch R a v Rakousku Ing. Vlasta Petł kovæ, DrSc. Pod t mto næzvem se uskutełnila jedna z posledn ch aktivit mezinærodn sekce, ve dnech 17. a 18. 11. 1998, kteræ se sklædala ze 3 d lł ch akc : exkurze, odborn seminæł a valnæ hromada CZ Biom. PoprvØ jsme uskutełnili valnou hromadu ŁlenskØ zækladny na tomto v jezdn m zasedæn, ve snaze zajistit odborn j næpl tomuto organizałn mu jednæn. UskuteŁn n valnø hromady v DenØ jsme døkladn zvaovali, nebo vybranø m sto nen snadno dostupnø vełejnø doprav a je dosti vzdælenø nachæz se pobl rakousk ch hranic. Rozhoduj c m argumentem byla bioteplærna spaluj c slæmu, kteræ je v tøto obci postavena. Tato kotelna je v znamnæ zejmøna proto, e je vybavena v hradn tuzemskou technologi, a to z firem STEP Trutnov a.s. a Verner s.r.o. erven Kostelec. Jsou zde instalovæny 2 kotle typu Verner Golem o v konu 0,9 a 1,8 MW. Spaluje se zde płedev m slæma obiln i łepkovæ a dopl kovø palivo jsou dłevn t pky. Spotłebuje se zde za celou sez nu, t.j. 8 m s cø cca 750 tun slæmy, płiłem z 98 106 kg se vyrob 1 GJ tepla. Pro 1 prøm rn rodinn domek se odhaduje spotłeba cca 60 GJ za rok. Kotelna byla uvedena do zkuebn ho provozu 1.10.1997 a do trvaløho provozu 16.3.1998. Ve zkuebn m provozu byl 1 GJ vyræb n za 116 KŁ, v provozn ch podm nkæch za 240 KŁ. Na teplærnu je v soułasnø dob napojeno cca 90% vech objektø a poł tæ se, e v budoucnosti budou na rozvod tepla napojeny dal 2 ŁÆsti obce (DanŁovice a PlaŁovice). Płipojen objektø je tlakov nezævislø, kad objekt mæ vlastn płedævac stanici vłetn m łen odb ru tepla. DØlka hlavn ch rozvodø v DenØ je 2194 m, s pł pojkami o dølce 1440 m a je zde instalovæno 84 płedævac ch stanic. CelkovØ investiłn næklady byly 38,5 mil. KŁ, z toho kotelna a technologickø ŁÆsti stæly 21 mil. KŁ a rozvody s płedævac mi stanicemi 17,5 mil. KŁ. Tyto investiłn næklady jsou v porovnæn se zahraniłn technologi zhruba poloviłn, jak jsme se mohli płesv d- Łit v NovØm M st pod Landtejnem. Zde je kotelna s płiblin stejnou kapacitou jako v DenØ, avak technologie je zde rakouskæ. Instalace ŁeskØho zał zen mæ tud nespornø v hody ve sn en ch investiłn ch nækladech. Kotelnu v NovØm M st pod Landtejnem jsme navt vili mimo program a to v døsledku nełekanø komplikace, kteræ se vyskytla vełer 17.11., po ukonłenøm jednæn valnø hromady a odbornøm seminæłi. Płi opakovanøm telefonickøm ov łovæn programu v Rakousku na næsleduj c den jsme zjistili płekvapuj c zprævu, e kotelna v Dobrsbergu mæ poruchu a e by tud nae nævt va zde byla problematickæ. Museli jsme okamit hledat næhradn łeen. D ky pomoci pana starosty DvołÆka se næm jet tent vełer podałilo zajistit næhradn program a to præv v NovØm M st, co bylo zaj mavø i proto, e je zde monø porovnat technologii na a rakouskou. Tento moment nezbytnø improvizace v dlouho płipravovanøm programu byl opravdu nełekan a pro organizætory exkurze okuj c. Byli jsme vak velice rædi, e se probløm podałil takto vyłeit a œłastn ci exkurze nebyli ochuzeni o podstatnou ŁÆst programu. NicmØn næm bylo toto zdren (cca 20 minut) n kter mi Łleny CZ Biom ostłe vyt - kæno, nebo byli nuceni Łekat na odjezd na ubytovæn. Cht la bych se proto t mto rozhołłen m œłastn køm exkurze omluvit za toto nełekanø zdren a płæla bych vem dal m organizætorøm pł t ch exkurz z ład CZ Biom, aby se jim nestalo nikdy nic podobnøho, nemuseli łeit podobnø stresovø situace a aby jejich organizałn zajit n bylo bez jedinø chybiłky a naprosto brilantn. NÆsleduj c nævt va bioteplærny v Rakousku v obci Stetteldorf se œłastn køm exkurze velice l bila, nebo jsme zde vid li pln automatizovanø zał zen. Kotelna mæ celkovou kapacitu 2,5 MW. Kotle jsou dænskø (Hollensen Biomaster) a zaji- uj dodævku tepla do 220 objektø. CelkovØ investiłn næklady byly 37,5 mil. ATS, co je płi vyjædłen v KŁ cca 94 mil. (płi vynæsoben cca 2,5x). Jak je złejmø z porovnæn s Denou, jsou tyto investiłn næklady neporovnateln vy. Samozłejm je zde nutnø zapoł tat vekerø automatizovanø zał zen, kter mi je kotelna ve Stetteldorfu osazena, co Łin znałnø poloky (cca 1/3). Rovn u næs by nebyl probløm tuto automatiku instalovat, ovem je to pouze otæzka pen z. Nae płijet rakousk mi płedstaviteli v tøto obci bylo zcela bezproblømovø, ochotn næm bylo vysv tleno ve, co jsme cht li v d t. V tøto souvislosti bych ale cht la upozornit pł - padnø zæjemce o exkurzi do jin ch rakousk ch zał zen, e se cca od poloviny r. 1998 zavedly v n kter ch provozech poplatky za tyto exkurze. V e poplatku nen ve vech provozech stejnæ, proto bych vem zæjemcøm o tyto event. budouc nævt vy doporułila, aby si płedem døkladn tuto konkrøtn situaci zjistili. Ve snaze zajistit kompletn program vłetn odbornøho seminæłe (konference), byl dodatełn vydæn sborn k, a to ji na załætku prosince. Do Sborn ku jsou załazeny płednæky podle programu, ale jsou dopln ny tø dal mi informacemi, vłetn podrobn j ch œdajø o koteln z DenØ a Stetteldorfu. Sborn k byl vydæn nækladem 200 ks a je k dispozici v sekretariætu CZ Biom vem pł padn m zæjemcøm. Z celkovøho ohlasu œłastn kø tøto akce lze usuzovat, e se vydałila i płesto, e se sklædala ze 3 ŁÆst, co nebylo organizałn snadnø. DøleitØ ale je, e næm płinesla novø upłesuj c informace a podn ty vyuitelnø pro prosazovæn biomasy pro energii v naich podm nkæch. Fytoenergetika v SRN Dvoudenn akce zahrnuj c seminæł a exkurzi na sklize miskantu, na faremn fytoenergetiku a na bioplynovou stanici kombinovanou s kompostærnou se bude konat v dubnu nebo załætkem kv tna. Æst nækladø bude pro Łleny CZ Biom dotovæna. Akce bude zahæjena seminæłem asi ve 13.00 hod v m st s dobr m dopravn m spojen m pobl stætn ch hranic s Bavorskem. Odjezd na exkurzi do SRN je druh den ræno. PoŁet œłastn kø bude omezen. NezÆvaznØ płihlæky møete zas lat na sekretariæt CZ Biomu (p semn nebo E-mailem), kter je bude evidovat v poład, ve kterøm doly. PłihlÆen œłastn ci obdr dal informace do 15. 3. 1999. Garantem akce je p. Novotn, vedouc p stitelskø sekce. 3

NovØ vyhlæky Ministerstva zem d lstv v nævaznosti na zækon o hnojivech V obdob 26. 30. 11. 1998 byly vydæny ołekævanø vyhlæky citovanø v zækon Ł. 156/1998 Sb. O hnojivech, pomocn ch pødn ch lætkæch, pomocn ch rostlinn ch pł pravc ch a substrætech a o agronomickøm zkouen zem d lsk ch pød. Pro Łleny kompostæłskø sekce bude asi nejzaj mav j vyhlæka Ł. 271/1998 Sb., kteræ stanov rizikovø lætky a jejich limitn hodnoty v hnojivech a substrætech a uvæd jednotlivø typy hnojiv. Limitn hodnoty rizikov ch lætek jsou obdobnø jako v SN 465735 pro tł du I, zæsadn rozd l je jenom u substrætø urłen ch k p stovæn zeleniny a ovoce, kde je u kadmia płedepsæna limitn hodnota 1 mg/kg. Typ organick ch hnojiv je ve vyhlæce rozd len do Łtył subtypø. Prvn z nich, prømyslov kompost, je definovæn pouze dv ma jakostn mi znaky minimæln m obsahem 25% spaliteln ch lætek v suin a minimæln m obsahem 0,6% N v suin. Dal subtyp organickøho hnojiva je płipraven ze statkov ch hnojiv termofiln aerobn fermentac s minimæln m obsahem 50% spaliteln ch lætek v su., 1% dus ku, 1% P 2O 5 a 1% K 2O v suin. Dal subtyp organickøho hnojiva je rovn ze statkov ch hnojiv zpracovan ch alami Eisenia Foetida. Posledn subtyp (min. 70% spal. lætek a min 8% K 2O) jsou zahut nø melasovø v palky. U prømyslovøho kompostu je uvedeno zvlætn ustanoven : hodnocen mikrobiologickøho znełit n u balen ch hnojiv a hnojiv, kteræ jsou urłena k hnojen rekreałn ch a sportovn ch ploch a d tsk ch hłi. DruhØ zvlætn ustanoven se t kæ hnojiv płipraven ch aerobn termofiln fermentac, kde je poadavek maximæln dævky 10 t/ha. Od typø hnojiv uveden ch v pł loze 3 vyhl. 271/98 Sb. jsem si sliboval, e budou zækladn pomøckou pro registraci hnojiv, e zlep nedostatełnou legislativu kompostovæn a e zapł - Łin odstran n kvalitativn ch nedostatkø v tøto oblasti. Bude zapotłeb, aby zæstupci KZUZu, kterø pozveme na næ nejbli seminæł podali kompostæłskø obci ładu vysv tlen. Zat m doporułuji v robcøm kompostu, aby zachovævali stævaj c praktiky v nævaznosti na SN 465735, nem nili provozn łædy kompostæren a snaili se o v robu stabilizovanøho produktu s płem n nou organickou hmotou, optimæln m pom rem C : N a ph. ZÆrove doporułuji registrovat vekerø produkty łenø do ob hu prodejem, pokud obdobnou registraci nez skaly v minuløm obdob. K prostudovæn doporułuji tø vyhlæku Ł. 273/98 Sb. o odb - rech a chemick ch rozborech vzorkø hnojiv, dæle vyhlæku Ł. 274/98 Sb. o skladovæn a zpøsobu pou væn hnojiv a vyhlæku Ł. 275/98 Sb. o agrochemickøm zkouen zem d l- sk ch pød a zjiovæn pødn ch vlastnost lesn ch pozemkø. V t chto vyhlækæch naleznete ładu zaj mav ch poadavkø proti stævaj c m praktikæm. K legislativ zem d lskøho vyuit odpadø bych cht l konstatovat stabilizovan stav absence vyhlæky citovanø v zækon O odpadech. Neexistence legislativy mæ za næsledek, e investołi, kteł cht li v R budovat zał zen na termickø vyuit Łist rensk ch kalø a na v robu palivov ch briket z kalø ustoupili od sv ch zæm rø vzhledem k neexistenci tøto legislativy. T m se næm sniuj budouc pracovn pł leitosti i zdroje stætn ho rozpołtu a probløm ekologickøho znekod o- væn kalø OV bude narøstat. Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. Jak (ne)funguje ekonomika (2) Miroslav afał k PodruhØ se setkævæme, abychom si płibl ili n kterø z principø v dy, kteræ za posledn dv stolet zcela zm nila sv t. Ve skutełnosti bychom v n vak mohli sp e spatłovat v du, kteræ se s men mi Łi v t mi œsp chy sna popsat zm ny, kterø provæz v robu, obchod a spotłebu v c, kterø v ce Łi møn (ne)potłebujeme. RÆd bych płipomn l slova jednoho z nejv t ch ekonomø naeho stolet Johna Maynarda Keynese: Ekonomickou teorii netvoł soubor ustælen ch zæv rø okamit vyuiteln ch v hospodæłskø politice. Je to sp e metoda, ne doktr na, næstroj a technika mylen, kteræ pomæhæ svømu majiteli dosp t ke sprævn m zæv røm. as ukæe, jestli ke sprævnømu zæv ru dosp li takø politici zastupuj c jedenæct zem EvropskØ unie v pł pad zaveden jednotnø m ny euro œderem pølnoci 1.1.1999. Jak se tento krok dotkne næs? Pokud neobchodujeme se zahranił m a nespekulujeme na devizov ch trz ch, prakticky tento krok nepostłehneme, nebo se v prvn fæzi t kæ præv jenom mezibankovn ch bezhotovostn ch operac a faktickøho zæniku nærodn ch referenłn ch indexø (FIBOR, PIBOR), kterø budou nahrazeny indexem EURIBOR. Nejpou van j index LIBOR (lond nsk index BritÆnie nepłistoupila ke spolełnø m n ) se zm n na EuroLIBOR. ZanikÆ i dosavadn m na ECU, jeho kurz k dolaru se stal zahajovac m kurzem eura a to ve v i 1,169 USD. Zda se spln sen o vytvołen silnø konkurenłn m ny vøłi americkømu dolaru bude nadæle ovem zæviset płedev m na s le n meckø ekonomiky. Płi cestovæn po zem ch EU budeme a do roku 2002 platit v nærodn ch m næch (pokud ovem nepouijeme bezhotovostn platbu. V połet kurzu vøłi t mto m næm vak bude bankami provæd n konverz dle Nał zen EvropskØ komise Ł.1103/97 a tud v zævislosti na kurzu eura. NOV NA STAR T MA... V tomto vydæn bych se ræd vrætil k n kolikræt odklædanømu tømatu porovnæn proklamovanø efektivnosti jadernøho monstra na jihu ech se zdænliv neefektivn mi alternativami. Płedem upozor uji, e jde o srovnæn, kterø se nese ve stylu co by mohlo b t, kdyby... a mohlo by tud b t vyput no jako zbytełnø, nicmøn si mysl m, e sv m zpøsobem jde o konkrøtn næm ty pro dosud nevyłeen probløm. Ve svø œvaze nezohled uji Łas (to koneckoncø ned læ ani finanłn łeditel EZu, jak næs o tom płesv dłil na jednø besed na VE), ani inflaci a dr m se pouze aktuæln ch nækladø na v stavbu (zæm rn pon kud podhodnocen ch) v jednotliv ch letech poł naje rokem 1992. V nejjednodu m pł pad lze porovnat utopenø næklady v JETE s v stavbou v trn ch elektræren. Pro v połet jsem zvolil v trnou elektrærnu (V E) o v konu 500 kw v cen 30.000.000 KŁ (næklady vłetn projektu, montæe atd.). Vyuit tøto V E je uvaovæno 1500 hodin rołn. Z tabulky vypl væ, e jsme za dan ch płedpokladø mohli v roce 1998 vyrobit 798 GWh elektrickø energie z 1066 V E o celkovøm instalovanøm v konu 533 MW. Zat m næm JETE nam sto produkce energii nemilosrdn spotłebovævæ (hrub m odhadem okolo 200 GWh rołn pro srovnæn : celkovæ rołn potłeba elektrickø energie v R se pohybuje v rozmez 45 50.000 GWh). M rnø næklady na 1 MW instalovanøho v konu V E dosahuj 60 mil.kł. Pro monost porovnæn by daleko zaj mav j m ukazatelem byl m rn næklad na 1 vyrobenou GWh, k tomu je ovem zapotłeb rozpoł tat investiłn næklady na dobu ivotnosti, znæt odpisy a provozn næklady. 4

V roce 1998 dosæhly næklady na œdrbu JETE nejsp e 79 mld.kł, s t mito vak ji ve svøm propołtu nekalkuluji. Je złejmø, e nelze na v trnø energii postavit stabiln a funkłn energetickou soustavu to je prvn næmitka energetika ale nepochybn je monø zvlædnout a bezpełn vyu t uvedenou energii, płiłem je polemickæ i monost v stavby tis covky v trn ch energocentræl na maløm a velmi ŁlenitØm œzem R. Pł klad vak slou jako ukæzka toho, Łeho lze s dan mi prostłedky dosæhnout. Aby vak bylo monø n co podobnøho uskutełnit, je nejsp e zapotłeb na n kter ch m stech utrp t stłedn t k posun mylen. Na pł kladu ukæi, co mæm na mysli. Na onø besed na VysokØ kole ekonomickø, kterou jsem ji dł ve zm nil, jsem vznesl dotaz na pana ekonomickøho łeditele EZu, zda neuvaovali o kapitælovøm vstupu do n kter ch aktivit na podporu levn j energie. Na prvn pohled se møe tato otæzka zdæt nesmyslnæ, ale ani takto nebyla pochopena a pan łeditel se rozhovołil o nækupu akci SokolovskØ uhelnø a pokusech s podnikæn m v telekomunikac ch a post oval si, e si od t chto akc slibovali v ce. Ani na okamik mu nepłilo na mysl (stejn jako nikomu jinømu v EZu), e by elektrærenskæ spolełnost mohla profitovat z œspor energie. Mal pł klad: Pokud by se elektrærenskæ spolełnost rozhodla investovat do næpravy pł motopovø smrt, mæ k tomu vhodnø podm nky napł klad ve form tepeln ch Łerpadel. Ta sice nejsou z naeho pohledu ideæln m alternativn m zdrojem energie, maj vak tu v hodu, e zachovævaj spolełnosti zækazn ky jen spotłebuj zhruba o dv tłetiny energie møn (technickæ strænka v ci je mysl m znæma d ky pom rn dobrø osv t ). V pł pad nahrazen stævaj c ch pł motopø tepeln mi Łerpadly napł klad u 10.000 subjektø by tak spolełnost de facto z skala zdroj negaenergie (energie, kteræ nemus b t vyrobena) o v konu zhruba 100 MW s rołn produkc energie okolo 80 GWh. StÆlo by ji to ne v ce ne 2 mld. KŁ (næklady na uheln blok 300 MW se pohybuj okolo 10 mld.kł), z Łeho vypl vaj m rnø næklady 25mil.KŁ/MW. SkuteŁnost vak zøstævæ, e ałkoli v porovnæn s pł padnou produkc energie JETE jsou m rnø næklady na instalovan MW tøm ł o dv tłetiny ni, m rn næklad na vyrobenou GWh by byl płinejmen m ŁtyłnÆsobn, k Łemu je nav c nutno płipoł tat nutnost v roby zhruba 40 GWh elektrickø energie rołn pro pohon tepeln ch Łerpadel. Nespornou v hodou tohoto łeen ovem je, stejn jako v płedchoz m pł pad v trn ch elektræren, prakticky okamitæ v roba (œspora) energie doba realizace 23 roky. Podrobnou anal zou bychom k podobn m zæv røm doli i v pł pad, e bychom næklady na œdrbu JETE vyuili na roz łen vyu væn biomasy v praxi. Odhadem by bylo mono realizovat okolo stovky projektø rołn sto obc by tud mohlo z skat kvalitn a dlouhodob udriteln zdroj energie. Na stranu pł nosø bychom tak krom œspory zemn ho plynu a elektrickø energie mohli płipoł tat dal nevyrobenø miliony tun CO 2, a v pł pad vyuit kogenerace i v robu łædov des tek GWh elektrickø energie nav c. VyŁ slen nækladø a m rn ch nækladø je vak v tomto pł pad pom rn sloitø. Je złejmø, e bude-li n kdo cht t obhæjit dostavbu a sput n JETE (Łasto je ovem obhajovæna pouze dostavba), pak ji nepochybn obhæj. JÆ sæm bych pro tuto obhajovac łeł nael takø dostatek argumentø. Jedn m z t ch nejpædn j ch je zhruba 26 mili nø tun CO 2, kterø by rołn vyrobily klasickø tepelnø elektrærny spaluj c hn dø uhl płi stejnøm mnostv vyrobenø energie (14 TWh rołn ). Hroz næm tak ale, e se t mto krokem mylenkov odsoud me kamsi na okraj tzv. tłet ho sv ta a cestu k rovnovæze si na dlouh Łas uzavłeme. NA OKRAJ Je smutnø, e ekologickæ haværie, kteræ se stala koncem minuløho roku na VysoŁin byla zpøsobena firmou, je je zærove i provozovatelem jednø z nejv t ch v topen na biomasu. Nanet st vak stæle mus pro polovinu svøho v konu vyu vat topn olej... Rok NÆklady (mld.kł) PoŁet V E Instalovan v kon (MW) RoŁn doba vyuit (h) RoŁn v roba energie (GWh) 1992 10 333 166,5 1500 248 1993 7 233 116,5 1500 175 1994 6 200 100 1500 150 1995 3 100 50 1500 75 1996 3 100 50 1500 75 1997 3 100 50 1500 75 celkem 32 1066 533 1500 798 KlimatickÆ zm na v r. 1998 Jaroslav VÆ a Uplynul rok byl nejteplej m za posledn ch tłicet let. Podle płedb nø zprævy bylo lo skæ prøm rnæ teplota na zem kouli o 0,58 C vy ne dlouhodob prøm r v letech 1961 1990. GlobÆln oteplen jako døsledek antropogenn ho sklen kovøho efektu płineslo œmornæ vedra, zæplavy a niłivø uragæny suma sumærum 50 tis c ob t na lidsk ch ivotech a 6 mili nø lid płipraven ch o stłechu nad hlavou. Nejhor m døsledkem globæln ho oteplen byl uragæn Mitch, kter v n kolika zem ch Stłedn Ameriky zpøsobil zkæzu je posune v voj t chto oblast o Łtvrt stolet dozadu. OtÆzkÆm ivotn ho prostłed a zejmøna omezovæn produkce sklen kov ch plynø by m li v zæjmu ochrany ivota a døstojnosti lid ij c ch v inkriminovan ch oblastech v novat pozornost i stæty stłedoevropskø, kterø jsou klimatickou zm nou pokozovæny zat m minimæln. Mld. dolarø 100 80 60 40 20 0 EkonomickØ ztræty v døsledku pł rodn ch katastrof 1980 1982 1984 1986 1988 Hodnoty v grafu a tabulce ukazuj celosv tovø finanłn ztræty pojioven næsledkem pł rodn ch katastrof, jako jsou sucha, povodn, zem tłesen, sesuvy pødy, erupce vulkænø, hurikæ- 1990 Rok 1992 1994 1996 1998 5

ny, vlny tsunami apod. I kdy zohledn me pł røst majetku a połtu lid, ukazuje se, e rok 1998 płinesl nejv ce iveln ch pohrom minimæln od roku 1980. Rok Miliardy dolarø 1980 1,5 1981 7,8 1982 2,1 1983 6,2 1984 2,3 1985 5 1986 6,7 1987 9,6 1988 3,2 1989 9,7 1990 15 1991 27 1992 36 Pozn.: Hodnota z roku 1998 je odhadnuta na zæklad prvn ch 11 m s cø 1993 22,5 1994 22,5 1995 38,5 1996 60 1997 30 1998 89 Zdroj: Worldwatch Vital Signs Brief 98-5 (http://www. worldwatch.org/alerts/981127.html) EnergetickØ rostliny 1 Chrastice rækosovitæ Ing. Zden k Strail, CSc. Phalaroides arundinacea (L.) Rauschert, syn. Phalaris arundinacea L.; Baldingera arundinacea (L.) Dumort. naz vanæ takø lesknice rækosovitæ CHARAKTERISTIKA PLODINY: Chrastice rækosovitæ je vytrvalæ træva znałn nærołnæ na vodu a iviny, nenærołnæ na agrotechniku, dævaj c ve vhodn ch podm nkæch vysokø v nosy. P VOD: Autochtonn druh, kter je płirozen roz łen na celøm œzem naeho stætu, vude tam, kde je dostatek pødn vlæhy. Chrastice rækosovitæ je roz łena tøm ł po celø Evrop, Asii (krom jin ŁÆsti) a Severn Americe. BOTANICK ZA AZEN : ELEˇ LIPNICOVIT (POACEAE) Chrastice rækosovitæ je vytrvalæ v b katæ træva. Patł mezi nae nejvy trævy. V ka støbel Łasto płesahuje płes 2 m. MohutnÆ pł mæ støbla jsou zakonłena dlouhou jednostrannou latou. Steriln v hony jsou støbelnø, hust olist nø. Listy jsou dlouhø a irokø. Chrastice rækosovitæ vytvæł dlouhø podzemn oddenky, kterø jsou rozprostłeny t sn pod povrchem pødy. Kołenov systøm je mohutn, jdouc do znałnø hloubky. Plodem je vejłitæ nahæ obilka asi 1,5 a 4 mm dlouhæ a 1 mm irokæ s HTS kolem 0,8 g. N`ROKY NA STANOVIT : V płirozen ch travn ch porostech se chrastice rækosovitæ nejv ce vyskytuje v okol vodn ch tokø. Jej roz łen vysoko do hor upozor uje na jej velkou odolnost vøłi drsn m klimatick m podm nkæm. NejlØpe se j dał na t ch pødæch s bohatou zæsobou ivin. Na pødn reakci nen zvlæt citlivæ. Je dobłe płizpøsobivæ pødn reakci v rozmez ph od 4,0 do 7,5 s optimem kolem ph 5,0. Po zakołen n j nekod ani del pł suek. Holomrazy ani pozdn jarn mraz ky j nekod. TakØ zast n n nebo krætkodobø zavodn n snæ dobłe. Chrastice je cizospran alotetraploidn druh (2n = 28). POVOLEN ODR DY: V R ÆdnÆ. V zem ch EU se povauje za standart odrøda Palaton (USA). N kterø dal zahraniłn odrødy: Luba syn. Motycka (POL), Motterwizer (D), Pervenec (SUN), Peti, Szarvasi 50, Szarvasi 60, Keszthelyi 52 (H), Lara (NOR), Vantage, Venture (USA), Belevue, Rival (Kanada). lecht se novø odrødy pro prømyslovø vyuit, kterø by se m ly liit od krmn ch t m, e maj vysok pom r stonkø oproti listøm, n zk obsah popele a prvkø jako jsou kłem k, drasl k a chl r. Chl r płi spalovæn zpøsobuje korozi spalovac ch zał - zen a popel se płi vysokøm obsahu uveden ch prvkø a płi n zk ch teplotæch tav a spøkæ. OSEVN POSTUP: Je dobrø załadit chrastici na nezaplevelen pozemek. Chrastice je nenærołnæ na płedplodinu. Møe se s t prakticky po vech płedplodinæch. Vhodnou płedplodinou jsou luskoobiln sm sky a obilniny, kterø næsleduj bu po p cnin nebo po ozimø łepce. HNOJEN : V literatułe se uvæd, e je chrastice znałn nærołnæ na iviny. Ve vødsku uvæd j prøm rnø dævky ivin płi p stovæn chrastice skl zenø na jałe 80 kg.ha -1 N, 30 kg.ha -1 K a 10 kg.ha -1 P. Ve vødsku bylo pouito s œsp chem takø płihnojovæn Łist rensk m kalem. Ve Finsku pou vali v poln ch pokusech prvn m rokem 4070 kg.ha -1 N a pozd ji 70100 kg.ha -1 N. Z naich pokusø møeme doporułit k chrastici od druhøho roku p stovæn v zævislosti na pødn ch podm nkæch dævku 5080 kg.ha -1 N. AGROTECHNIKA: Agrotechnika zæle na tom, za jak m œłelem se chrastice p stuje. Chrastici je mono p stovat na semeno, p ci nebo prømyslovø vyuit. Płi p stovæn na semeno se seje na płim łen vlhk pozemek s t pødou s dostatkem ivin do ir ch łædkø (2530 cm). V sevek na semeno Łin 810 kg.ha -1. V sev je mono provæd t na podzim nebo Łasn z jara zærove s kryc plodinou, nebo bez kryc plodiny Łasn na jałe. Na podzim by m la b t chrastice zaseta do 2025 srpna, aby do zimy dobłe zakołenila. Chrastice dozrævæ ke konci Łervence. Chrastici na semeno je tłeba skl zet opatrn, nebo obilky dozrævaj znałn nestejnom rn a snadno vypadævaj. V nosy semene se udævaj 24 q.ha -1. Płi p stovæn chrastice na p ci (hmotu) se seje do u ch łædkø na vzdælenost 12,5 a 30 cm podle vyuit. V sevek v ŁistØ kultułe Łin 2025 kg.ha -1 semene. Aby se zajistila dobræ kvalita p ce, je tłeba jej porosty skl zet jet płed metæn m, kdy mæ seno vysok obsah b lkovin. Po vymetæn se rychle sniuje jej stravitelnost. Obecn se uvæd, e chrastice rækosovitæ mæ prøm rn obsah ivin a hor stravitelnost ne 6

ostatn p cn trævy. Płi pozd j sklizni se doporułuje zesilæ- ovat. ObvyklØ jsou dv a tłi sełe za rok. Porosty chrastice urłenø pro energetickø vyuit se zaklædaj obdobn jako na p ci. Dobłe zaloenø porosty vydr n kolik let. DoporuŁuj se vak skl zet po zim brzy na jałe, kdy maj rostliny n zk obsah vody (1220%). Jako druh døvod v hody sklizn po zim se uvæd, e mnostv ivin obsaen ch v rostlinæch je na jałe poloviłn v porovnæn s rostlinami sklizen mi napł. v srpnu. Jako døvod se uvæd translokace ivin do kołenovø ŁÆsti a jejich vyluhovæn b hem zimy. TakØ na podzim n kteræ støbla u n kter ch populac maj tendenci tvołit zelenø v tve z pad na listov ch pochvæch. Porosty je monø kadorołn płihnojovat nejløpe na jałe płed vegetałn sez nou. OCHRANA ROSTLIN: Choroby ani kødci obvykle u chrastice nełin problømy. Za urłit ch podm nek se mohou vyskytnout listovø choroby (Stagonospora, Helminthosporium). Proti pleveløm je mono aplikovat herbicidy, kterø se pou vaj do jarn ch obilnin a to nejløpe ve fæzi 25 listø chrastice. SKLIZE A POSKLIZ OV OET EN : Chrastice urłenæ pro prømyslovø vyuit se v roce v sevu płi vyuit na buniłinu v tinou neskl z. Skl z se v drtivø v tin na jałe, kdy se posekæ na łædek a potom se lisuje do bal kø. Skl zec mechanizmy se n kdy upravuj tak, e se sn otæłky bubnu a zv t se prøchodnost skl zec ho œstroj. Płi t chto opatłen ch je sniovæn odrol listø. Płi energetickøm vyuit se daj tø lisovat brikety nebo pelety. Pokud jde o v nosy, potom napł. ve vødsku se uvæd prøm rnø v nosy suiny za 5 let p stovæn (od druhøho roku) płi dævce 100 kg.ha -1 N 9 tun.ha -1 na konci vegetałn sez ny a 7,5 t.ha -1 na jałe. ZtrÆty suiny płes zimn obdob se uvæd j kolem 25%. Prøm rnø v nosy suiny v okoln ch stætech se pohybuj v rozmez 4,5 a 9,0 t.ha -1. V naich poln ch pokusech jsme dosæhli v zævislosti na agrotechnick ch opatłen ch a pødn klimatick ch podm nkæch u tł let ch porostø v nosø suiny nadzemn fytomasy v rozmez od 5,3 do 12,6 t.ha -1. UvÆd se, e na um le zaloen ch loukæch płi hnojivø zævlaze lze dosæhnout v nosø v ce ne 15 tun sena z 1 ha. VYUIT PRODUKTU: semena osivo celø rostliny - krmivo (ŁerstvÆ p ce, seno, silæ) - v roba buniłiny (hlavn stonky) - pł mø spalovæn (listy nebo celø rostliny) - v roba elektłiny EKONOMIKA: Pł mø næklady na zaloen 1 ha porostu, kde jsou zahrnuty næklady na provoz traktoru, næklady na sec stroj, næklady na osivo a næklady na 2 pracovn s ly płedstavuj 350 KŁ/ha. Dal poloky płedstavuj pł mø næklady na posełen porostu na sb r a lisovæn, dopravu a uskladn n, manipulaci ze skladu a v koteln. Jejich hodnota płedstavuje cca 300 KŁ/t. Pł - mø næklady budou nav eny reijn mi polokami, dan mi, œroky a pł padn mi næklady na ochranu rostlin. OdhadnutÆ cena celkov ch nækladø 450500 KŁ/t je płi soułasn ch cenæch płesto ni ne cena energetickøho uhl. Faktory rozhodovæn Anton n Slejka ObŁas, kdy poslouchæm n kterø argumenty ekologick ch aktivistø prosazuj c ch tu Łi onu v podstat dobrou v c, je mi smutno z jejich zjednoduuj c ho pohledu na v c. Zat mco v da (a ekologie obzvlæ) uvauje s Ł m dæl t m v t m po- Łtem prom nn ch a konstant vstupuj c ch do kadøho procesu, mnoz ekologiłt nadenci si vystał s jedn m Łi dv ma. Jako pł klad bych uvedl argumentaci upłednost uj c elezniłn dopravu nad autobusovou pouze ma zæklad ni ho koeficientu valivøho odporu ocelocel oproti pryasfalt, co znamenæ v t spotłebu energie pro płepravu jednotky hmotnosti po silnici ne po eleznici. To je sice nezpochybnitelnæ pravda, ale velmi oklet næ. Pro rozhodovæn o v hodnosti toho kterøho druhu dopravy je nutnø vz t do œvahy spotłebu energie pro provoz zał zen dopravn ch (pohon, vytæp n, osv tlen atd.) a obslun ch (nædran objekty, eskalætory v metru, røznø voz Łky, dopravn ky apod.). To ve by se m lo płepoł st na energetickou nærołnost płepravy osob Łi zbo. ZÆrove se mus zohlednit i vyt enost a pł most spoje. Ekolog by se vak m l zab vat rovn pranost, hlułnost, bezpełnost, nærołnost dopravn ho prostłedku na zabranou plochu, m rou jeho vlivu na krajinu z hlediska estetickøho, migrace zv łat, infiltrace sræek apod. Odborn k by jist pokrałoval v tomto v Łtu dæl. N kterø parametry se nav c li dle lokality (napł. geologickø a ochranæłskø podm nky). Jak vidno, vysloven jednoznałnøho soudu je bez rozsæhlø studie prakticky nemonø. Mysl m si, e v hodnost jednotliv ch druhø dopravy zævis na røzn ch okolnostech, take jednou je lep ta, jindy jinæ. JÆ osobn jsem si vytvołil takov to ebł - Łek vlivu dopravy na ivotn prostłed : nejv t vliv mæ osobn automobilovæ doprava, næsleduje hromadnæ doprava, pak osobn nemotorovæ (bicykl, kolełkovø brusle apod.) a nejekologiłt j je b h a chøze. Zat m jsem si nezaładil leteckou dopravu (patrn bude n kde na załætku). Jak druh dopravy kdy uiji, se vak mus m vdy rozhodnout dle okolnost. V soułasnosti se Łasto mluv o oboustrann v hodn ch łe- en ch (angl. winwin). Na m to vak pøsob dojmem pł li dualistickøho vid n sv ta, jen je z pohledu environmentalistiky sp e mnohostrann a vrstevnat. Napł. prodlouen prodejn doby v supermarketu se møe jevit jako oboustrann v hodnø jak pro zækazn ka, tak i pro obchod, kter si zv obrat a zkræt prostoje, ve kter ch mu zbo pouze stærne na pultech. Takto se dosæhne i sn en mnostv potravin, je jsou vyhozeny, ani by se dostaly k zækazn kovi. Jsou tu vak dal strany: prodavałky, men obchødky, dodavatelø atd., pro n møe m t tato zm na negativn døsledky. T mto ne pł li podałen m pł kladem jsem cht l naznałit, e stejn jako by politici, podnikatelø atd. m li płi svøm rozhodovæn bræt v œvahu i ekologickø souvislosti, tak by ekologovø nem li zapom nat na politickø, ekonomickø, prævn apod. nævaznosti, i płes to e jsou jim (Łasto oprævn n ) proti srsti. KadØ rozhodnut by proto m lo bræt do œvahy co monæ nejœpln j spektrum vlivø. TakovØto zkomplikovæn rozhodovac ch procesø sice møe vøst ke zpomalen ekonomickøho v voje, ale zato s sebou nese zv en stability systømu a zlepen ivotn ho prostłed. 7

And l, aneb statistick prøzkum obłansk ch aktivit a nutnost zulechovæn næzorø referentø Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. płedseda CZ Biom PopisovanÆ udælost se stala v listopadu, kolem pætø hodiny odpoledn, kdy zazvonil møj pł m sluebn telefon a dotyłn se ptal, je-li sprævn na CZ Biom. Posledn dobou, co moje pł mø Ł slo je uvedeno na letæc ch a webovø strænce Biomu, volæ hodn lid, zaj maj c ch se o nae aktivity a z kadøho hovoru mæm pł jemn pocit. TentokrÆt se dotyłn płedstavil jako referent And l z es. statistickøho œładu pracuj c na statistickøm prøzkumu obłansk ch aktivit. Pr potłebuje zodpov d t pær otæzek pro svøj prøzkum. Ji płi prvn otæzce na nai prævn subjektivitu moje odpov, e mæme stanovy registrovæny ministerstvem vnitra a I O næm bylo vydæno registrac præv u s. statistickøho œładu znałn płekvapila zm n nøho And la a ve mn vzniklo podezłen, e tady n co nehraje. I dal otæzky byly podivnø; kolik mæme Łlenø, jac jsou to lidø, zda jsou v ŁlenskØ zækladn prævnickø osoby a zda mæme ekologickø aktivisty, jak ch metod pou væme płi dosahovæn sv ch c lø, jak jsou financovæny, zda mæme styky se zahranił m, zda plat me dan, zda ŁerpÆme finance ze stætn ho rozpołtu. Kdy jsem ve uctiv zodpov d l, And l pod kovat a vøbec se nezeptal s k m mluvil a jak kompetentn byl dotæzan ve vztahu k CZ Biom. Jeliko sprævn płedseda CZ Biom mus m t v døleit ch organizac ch svø znæmø, v d l jsem u druh den e s. statistick œład Ædn prøzkum neorganizuje a e referenta And la nikdo neznæ. Zb væ jen uvaovat, kdo dal podn t k tak amatørskø lustraci a z jak ch døvodø byla referentem (agentem) And lem provedena. Referentøm v zainteresovan ch organizac ch bych doporułil, aby informace o aktivitæch CZ Biom Łerpali płedev m z Internetu a tiskovin naeho Svazu a doufæm, e shledaj nae næzory prosp n mi pro pozitivn ovlivn n koncepce energetickø i ekologickø politiky. Vzestup spolełenskøho v dom o energii z biomasy a nutnosti minimalizace sklen kovøho efektu je mono płipoł st i mnohaletø informałn kampani naeho Svazu, kterou jsme jist ovlivnili i ładu referentø. Na jednoho ministerskøho referenta si pamatuji ze zasedæn V deckø rady naeho œstavu, płed n kolika lety, kdy kolegyn Petł kovæ obhajovala zæv rełnou zprævu œkolu o rekultivac ch a vyuit rekultivovanø pødy p stovæn m energetick ch rostlin. Zm n n referent v diskusi projevil nesouhlas s viz łeitelky o fytoenergetice a prohlæsil: SpalovÆn m rostlin budete sklen kov efekt navyovat a kodit ekologii. Je to jako se spalovæn m dłeva; kdy se pæl dłevo, zejmøna mokrø, je spousta koułe a dehtu. Nejlep palivo je uhl, to kouł nejmøn. Tomuto referentovi jsme tehdy vysv tlili rozd l mezi fosiln m palivem a biopalivem a princip vzniku antropogenn - ho sklen kovøho efektu. V ł m, e jsme jeho v dom obohatili o novø poznatky. Vyu væm jet pł leitosti citace v rokø røzn ch referentø. Jak jsem se dozv d l, jeden zasv cen referent prohlæsil, e ve fytoenergetice by se m lo dævat płednost akc m se zahraniłn finanłn podporou. JÆ bych s n m souhlasil za płedpokladu, e zahraniłn podpora nebude væzæna na dovoz zahraniłn technologie, Ł m nae firmy, kterø dokæ dodævku fytoteplærny provøst podstatn levn ji, nepłijdou o præci a monost rozvoje. K realizaci fytoteplæren by sp e ne zahraniłn podpora prosp la stætn dotace ve v i œrokø. Snad by tento poadavek byl i v dnen dob reæln s ohledem na to, e do ŁernØ d ry ŁeskØ energetiky Temel na padæ ładu let neuv łitelnø mnostv finanłn ch prostłedkø, zat m vak bez jakøhokoliv uitku. A na zæv r jet o jednom vy m œłedn kovi, kter mi dnes pokazil næladu. Ve vełern ch televizn ch zprævæch (28.12.1998) vybubnovæval nepł znivø informace, e v roce 2006 ji nebude stałit stævaj c v roba elektrickø energie v R vłetn Temel na, e energetickø œspory jsou nereælnø, e alternativn energie je neœm rn drahæ, e se s n nedæ po- Ł tat a e je nutno uvaovat s v stavbou dal novø uhelnø elektrærny a nebude-li to stałit, tak jet dal jadernø elektrærny. MÆm vænø obavy, e tyto v roky jsou pł pravou obyvatelstva na energetickou koncepci, kteræ nebude pł li ekologickæ. Tyto v roky sv dł o nutnosti zulechovæn næzorø referentø, na co nesm me zapomenout płi informałn ch kampan ch v roce 1999. Terorismus v zelenøm Anton n Slejka Ekologick terorismus ji nen pouhou fikc z americk ch akłn ch filmø, ale intenzivn se rozv jej c m jablkem sværu soułasnøho civilizovanøho sv ta (viz napł. ADLER 1998*). I płes to, e se aktivity ekoteroristø zat m nedaj srovnævat s destruktivnost ozbrojen ch næboensk ch Łi jin ch fundamentalistø, møe se stæt, e se b hem nedlouhø doby jejich metody płitvrd. NedÆ se toti vyloułit, e si na mezinærodn m environmentæln m hnut budou cht t płihłæt svou pol vłiłku takø "skutełn " teroristø. Mysl m si, e by se ekologickø organizace m ly distancovat od næsiln ch Łinø ji płedem, aby tak sn ily legitimitu pł padn ch destruktivn ch aktivit Łi "aktivistø". T m by samozłejm nem lo b t omezeno prævo zviditel ovat problømy ivotn ho prostłed pomoc m tinkø, demonstrac, petic apod. M la by vak b t stanovena hranice, za kterou by se nikdy nem lo j t. Tou hranic je œmyslnø niłen v c hmotn ch i nehmotn ch, a zejmøna zdrav Łi dokonce ivota lid, zv łat a rostlin. Tato zæsada by m la b t zahrnuta bu ve stanovæch nebo v nepsanøm moræln m kodexu ekologick ch organizac. Toto stanovisko vychæz z møho płesv dłen, e jakøkoliv næsil vede nejenom ke zbytełnømu utrpen, ale v konełnøm døsledku i k pokozovæn ivotn ho prostłed. Hodnoty (trvale) udritelnøho ivota bychom m li prosazovat zejmøna pøsoben m na jednotlivce. Doly na zlato asi t ko odstran me, dokud bude kdekdo touit po zlat ch zbytełnostech posæzen ch drah mi kameny; dokud se bude pl tvat energi jak v domæcnostech, tak v podnic ch a œładech, t ko se obejdeme bez jadernø energetiky; sotva møeme ołekævat zlep- en kvality ovzdu, dokud se bude kad cht t vozit vlastn m automobilem; nen mono døsledn recyklovat odpady, dokud jich nen płevænæ v tina tł d na u zdroje atd. Ale jak bychom se mohli domn vat, e se lidø dobrovoln uskromn a budou v zæjmu ivotn ho prostłed Łinit to Łi ono, pokud budou ekology povaovat za blæzny nebo extremisty. Zb væ næm tedy "pouze" vzd lævæn vech generac a zæjmov ch skupin, præce na jednotliv ch projektech, akc ch, zækonech apod. (a ovem takø na sob ) a v ra v moudrost Łlov ka a odolnost pł rody. *ADLER, P.: Ekoterorismus Kdy to nejde po dobrøm... T den, rołn k V., Ł. 53/1/1998, s.2223. 8

EkologickØ aktivity firmy Envicho s.r.o. Chomutov placen inzertn ŁlÆnek Firma Envicho s.r.o. Chomutov vznikla płed 6 lety s c lem nab zet, zajiovat a realizovat łeen ekologick ch problømø. Jej Łinnost zahrnuje ładu aktivit, od specializovan ch chemick ch rozborø v odpadovøm hospodæłstv a po rekultivaci a revitalizaci krajiny. Vzhledem k tomu, e firma s dl ve stejnøm objektu jako InformaŁn a poradenskø stłedisko CZ BIOM, je mezi ob ma pracoviti vzæjemnæ spolupræce. Firma Envicho, s.r.o. zadala v roce 1998 CZ BIOMu reklamu a inzerci sv ch aktivit v tiskovinæch vydævan ch CZ BIOMem a na Internetu, jako finanłn podporu informałn mu stłedisku CZ BIOM. V ræmci œsil o rozvoj fytoenergetiky v R usiluje firma Envicho o realizace fytoenergetick ch plantæ z netradiłn ch energetick ch rostlin. Pro zæjemce zajiuje osivo energetick ch ov kø, malv, Łirokø a dal ch rostlin. Poskytuje odbornou pomoc płi zaklædæn plantæ, vłetn plantæ rychlerostouc ch dłevin nebo kł dlatek. Pro novø fytoenergetickø technologie vypracovævæ studie proveditelnosti. Dal ekologickø sluby poskytuje firma Envicho v oblasti rekultivac a provæd ozele ovæn krajiny s pouit m malø i velkø mechanizace. Firma Envicho provæd likvidaci nevhodn ch porostø introdukovan ch rostlin a ochranu rostlin ekologicky nekodn mi prostłedky. DÆle firma provæd monitoring vlivø prømyslov ch, t ebn ch a energetick ch Łinnost na ivotn prostłed a je schopna zajistit monitoring Łistoty ovzdu pro obce i podnikatele. Pro zem d lskø subjekty firma Envicho zjiuje pødn vlastnosti a obsah cizorod ch lætek v pødæch a provæd fytoremediaci pł padn elektrosanaci kontaminovan ch pød. Firma Envicho se rovn zab væ poradenskou Łinnost v oblasti naklædæn s odpady, płipravuje provozn łædy prømyslov ch kompostæren a nab z poradenskou Łinnost płi akreditaci organick ch hnojiv a substrætø. Firma Envicho realizuje specializovanø sluby pro łeitele v decko-v zkumn ch œkolø a grantø, pro v zkumnø œstavy a pro vysokø koly. D ky vysokømu połtu extern ch spolupracovn kø je schopna napomæhat łeen irokøho okruhu v - decko technick ch problømø a zajistit dovoz specializovanø zahraniłn techniky. Firma Envicho je schopna s pouit m systømø GIS zcela płesn fixovat v souładnicovøm systømu parcely vegetałn ch pokusø, m sta odb ru vzorkø, zjiovat geodetickø souładnice bodø, m łit vzdælenosti a pod. Pomoc specializovan ch programø zajiuje firma Envicho prezentace v zkumn ch aktivit veho druhu, editaci a vydævæn sborn kø, płekladatelskou a reern Łinnost. Hlavn m c lem firmy Envicho nen tvorba zisku, ale sluba a pomoc dobr m aktivitæm. Spojen na firmu Envicho s.r.o., 430 01 Chomutov: NovØ Społice 4987, tel. 0396/62 42 81. VełejnÆ sout MP v r. 1998 CZ Biom jako spolułeitel podal ve vełejnø sout i nævrh projektu na problematiku fytoenergetiky v kv tnu 1998. Prøb h vełejnø obchodn sout e dokresluje nae korespondence s MP. VÆen pane ministłe. V Praze, 21. 10. 1998 Dovoluji si VÆs informovat o neobvykløm prøb hu vełejnø obchodn sout e na łeen projektø Program pøłe o ivotn prostłed MP na rok 1998 a to v pł pad projektu PPP/310/1/98 (DlouhodobÆ progn za udritelnøho rozvoje energetiky z hlediska ochrany ivotn ho prostłed ). Na tento projekt jsem jako pracovn k V zkumnøho œstavu rostlinnø v roby zaslal nab dku łeen a pro toto łeen jsem zajistil spoluœłast naich płedn ch Łesk ch odborn kø v oblasti produkce a vyuit biomasy a energetick ch œspor sdruen ch v nevlædn ekologickø organizaci CZ Biom. K dnen mu dni, v ce ne dva m s ce po skonłen zadævac lhøty, sout o łeen tohoto projektu nen ani rozhodnuta, ani zruena a zadavatel sout e stæle blokuje jistotu ve v i 30 tis. KŁ, kteræ byla dle podm nek sout e sloena. Jeliko pln n płedm tu projektu a płedæn v sledkø by m lo b t provedeno do 30. 11. 1998, stævæ se Łasov prostor pro dokonłen płedm tu pln n kritick. Nae organizace CZ Biom pln prøb n a dlouhodob obsahovø zadæn projektu v ræmci programu Altener v projektu EvropskØ asociace AE Biom a płedm t projektu je hlavn næpln naich ekologick ch aktivit. V oblasti vyuit biomasy jako obnovitelnøho energetickøho zdroje jsme jedin m zæstupcem eskø republiky v EvropskØ asociaci AE Biom a mæme zæjem spolupracovat s Ministerstvem ivotn ho prostłed i s dal mi rezorty v obdobn ch projektech nebo jak mkoliv jin m zpøsobem. Se srdełn m pozdravem Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. płedseda CZ Biom VÆen pane płedsedo, V Praze dne 10. 11. 1998 potø, co jsem ve smyslu pokynu pana ministra nechal prov łit postup vełejnø obchodn sout e na łeen projektu PPP/310/1/98 bych cht l k Vaemu dopisu z 21.10.1998 podat næsleduj c vysv tlen. VełejnÆ obchodn sout byla rozhodnut m z 30. 10.1998 łeditele sekce politiky ivotn ho prostłed zruena a zærove byla uvoln na jistota uchazełøm, væzanæ na płedloen nab - dek. Rozhodnut se op ralo o doporułen komise pro hodnocen a posouzen nab dek. Byly odm tnuty vechny nab dky, nebo nespl ovaly v plnøm rozsahu zadæn a parametry v - stupø łeen. Do znałnø m ry je to odrazem restrikce, płi n z œsporn ch døvodø byla sloułena dv pøvodn samostatnæ zadæn. Vlastn zdren v b rovøho a rozhodovac ho prøb hu, na n prævem poukazujete, je spojeno jednak s płeruen m v b rovøho ł zen kvøli płezkoumæn st nosti uchazełe, kter byl vyłazen pro formæln nedostatky nab dky płi otev ræn obælek, a dæle s personæln v m nou łeditele sekce, v jeho kompetenci je rozhodovac akt o v sledku v b rovøho ł zen. Cht l bych VÆs, pane płedsedo, poædat v tomto ohledu o porozum n pro zm n nø okolnosti. Jsem si v dom odborn ch płedpokladø sdruen CZ-Biom pro łeen problematiky biomasy a v ł m, e płi zavæd n alternativn ch zdrojø energie najdou odpov daj c uplatn n. S pozdravem Ing. Karel BlÆha, CSc. pov łen zastupovæn m næm stka ministra łeditele sekce politiky P Kl Łem łeen problømu jak byly vyuity finanłn prostłedky na projekt PPP/310/1/98 by bylo vysv tlen, kteræ dv pøvodn samostatnæ zadæn byla sloułena. (VÆ a) 9

Novinky na webov ch strænkæch CZ BIO- Mu V dob od minuløho vydæn Łasopisu BIOM jsme pokrałovali v płidævæn sborn kø, odborn ch publikac a ŁlÆnkø na web CZ BIOMu. Vytvołili jsme anglickou verzi naich strænek, kteræ je vak zat m velmi strułnæ. Asi nejzaj mav j je vytvołen fotogalerie, ve kterø budeme postupn zvełej ovat fotografie, je se budou t kat nejen næpln CZ BIOMu (fytoenergetika, bioplyn, kompostovæn apod.), ale i ekologie veobecn. Cht li bychom sv m d lem płisp t k vytvołen on-line databæze fotografi ŁeskØ krajiny, kteræ by mohla slouit pro zp tnø posuzovæn vlivu røzn ch (pozitivn ch i negativn ch) zæsahø do ivotn ho prostłed. Fotografie Łi grafickø soubory (nejløpe typu jpg Łi gif) møete zas lat na sekretariæt CZ BI- OMu Łi na e-mail slejska@hb.vurv.cz. ObrÆzky pros m dopl te o jmøno a adresu autora, næzev a popis obræzku a datum a m sto fotografovæn. OdbornØ ŁlÆnky a publikace urłenø pro publikovæn na www strænkæch CZ BIOMu a pł sp vky do Łasopisu BIOM møete zas lat na stejnø adresy. Tyto texty dopl te pros m o jmøno a kontakt na autora (vłetn e-mailu, URL apod.) a pł padn i o informaci o tom, kde a kdy byl text publikovæn. (Slejka) Płehled aktivit mezinærodn sekce v r. 1998 Ing. Vlasta Petł kovæ, DrSc., płedsedkyn sekce Hlavn næpln præce mezinærodn sekce je aktivn spolupræce s Evropskou asociac AE Biom. V lo skøm roce jsme byli poprvø zapojeni do projektø AE Biom, kter byl ŁÆsteŁn dotovæn z EU. Podstatou projektu je vydæn 2 letækø propaguj c ch vyu væn biomasy pro energii. V r. 1998 byl vydæn prv letæk v połtu 6000 kusø a postupn distribuovæn, podle programu projektu. V r. 1999 bude vydæn druh letæk a to na tøma malø teplærny na biomasu, technologie a technika. CelkovÆ dotace na tento projekt je 56.000 KŁ, z nich 2/3 byly na œłet CZ Biom poukæzæny v r. 1998. Uveden projekt byl oficiæln zahæjen schøz AE Biom v Praze, v dubnu 1998. Na schøzi byli pł tomni zæstupci z 10 stætø Evropy, od Finska a po ecko, kteł jsou zapojeni do projektu. Zajit n tohoto jednæn vyadovalo znałnø œsil, nebo jsme płi tøto pł leitosti zorganizovali odbornou besedu ve V RV se sekretæłem AE Biom Dr. Jossartem a se zæstupci 4 naich ministerstev a vybran mi Łesk mi experty. Vedle programu v Praze jsme pro n kterø Łleny AE Biom zajistili tø exkurzi do severołeskøho regionu a dal ch oblast. V nævaznosti na nævt vu AE Biom u næs jsme uskutełnili koncem dubna konferenci s næzvem: Biomasa pro energii v obc ch a m stech R s vyuit m zahraniłn ch zkuenost s vydæn m sborn ku se 16 płednækami. Konference se zœłastnili zæstupci 4 rezortø, jich se vyu væn biomasy pro energii t kæ: Ministerstvo zem d lstv, ivotn ho prostłed, m stn ho rozvoje a prømyslu a obchodu. Vyuit informac ze zahranił jsme se snaili projednævat se vemi obory, kterø se na prosazovæn energie z biomasy mohou pod let. Proto jsme podn tili mezirezortn jednæn a pod zætitou Ministerstva prømyslu a obchodu jsme se zœ- Łastnili n kolika jednæn sm łuj c k lep koordinovanosti vyu væn energetickø biomasy u næs. Tato jednæn byla płeruena płed volbami, ale nyn pokrałuj v pon kud pozm n - nø podob a to na pød parlamentu. V podzimn m obdob jsme byli vyzvæni k płipom nkæm k nævrhu energetickø koncepce na œseku obnoviteln ch zdrojø. T chto jednæn se zœłast ujeme spolełn se zæstupci ostatn ch obnoviteln ch zdrojø, jako je v tr, voda, solærn energie a pod. Dal konkrøtn jednæn prob hne v pætek 8.1.1999 tak, aby vechny płipom nky a podn ty byly k dispozici v błeznu, ke konełnømu posouzen. Vedle prøb nø agendy zajiuj c kontakty s AE Biom jsme byli na dal ch jednæn v konnøho v boru a to v Łervnu ve Wurtzburgu, kterø se konalo płi pł leitosti konference o biomase. JednÆn zastupovali za CZ Biom nai ŁlenovØ v Łele s Ing. Sladk m, CSc. V prøb hu jarn ho obdob jsme na poædæn Ministerstva prømyslu a obchodu załali shroma ovat a tł dit statistickø podklady t kaj c se podnikø, kterø se zab vaj vyu væn m biomasy pro energii. Tato præce prob hala a do konce roku 1998 s t m, e se shromæd næ databæze bude nadæle doplovat. Hlavn pod l na tøto præci m l Ing. Kutil a Ing. Sladk, CSc. Ve dnech 7. a 8. Łervence jsme se spolupod leli na organizovæn konference s mezinærodn œłast s næzvem: ObnovitelnØ zdroje energie, kteræ se konala v Krom ł i. Zastupovali jsme zde œsek biomasy t m, e jsme zajistili płednæky vłetn zahraniłn ch. Z nich nejv znamn j byla płednæka Dr. Kopetze, prezidenta AE Biom, kter se osobn tøto konference zœłastnil. Hodnocen tøto konference bylo velice pł znivø a bylo rovn podn tem pro zahæjen œłinnø spolupræce mezi zæstupci jednotliv ch forem alternativn ch zdrojø energie. K tøto spolupræci jsme byli vyzvæn płedev m s. spolełnost pro slunełn energii, panem Ing. MichaliŁkou. SpoleŁn postup na n kter ch œsec ch se jev jako velmi uitełn, zejmøna płi formulovæn podkladø pro legislativu, v kupn ceny energi a pod., proto na toto tøma ji prob hlo n kolik jednæn. Łelnost t chto spolełn ch postupø se projevuje zejmøna płi ji zm n nøm projednævæn nævrhø energetickø koncepce. Na konferenci v Krom ł i navazoval seminæł v Praze, dne 14.10., kter tuto konferenci celkov zhodnotil. Z hojnø diskuse a dopl uj c ch płednæek byl vydæn dal d l sborn ku, ve kterøm jsme rovn participovali jako zæstupci biomasy. V srpnu jsme se zœłastnili tradiłn konference v Chomutov, spojenø s płehl dkou porostø energetick ch rostlin. Zde jsem uvedla pł sp vek na tøma fytoenergetika v Evrop a komentæł k B lø knize, vypracovan płedstaviteli AE Biom, kter jsme obdreli pro zv en informovanosti v R. V zæł jsme se, na pozvæn polsk ch płedstavitelø, zœłastnila mezinærodn konference ve Varav s næzvem: Vyu væn obnovitelnø energie v zem d lstv. Płi tøto pł leitosti jsem zprostłedkovala vstup polsk ch płedstavitelø do AE Biom, nebo Polsko nebylo dosud v tøto evropskø asociaci zastoupeno. Ve dnech 7. a 10. ł jna jsem zastupovala CZ Biom na jednæn v boru AE Biom v rakouskøm Gmundenu. Schøze se konala płi pł leitosti konference s næzvem: Plodiny pro zelen prømysl. Z bohatøho programu lze za nejzævan j body povaovat volbu novøho v konnøho v boru a hodnocen stavu spolełnøho projektu na tøma propagace biomasy pro energii. Po 4 letøm funkłn m obdob bylo podle stanov nutnø zvolit novø funkcionæłe. Nov m prezidentem byl zvolen Dr. Nystrom, płedseda vødskø asociace SVEBIO, m stopłedsedovø jsou z Rakouska a Francie, sekretæł a pokladn zøstævæ nadæle v Bruselu. Płi projednævæn stavu spolełnøho projektu jsem za CZ Biom płedala nov vytit n letæk na tøma propagace biomasy pro energii, kter byl płedstaviteli AE Biom hodnocen pł zniv. Na zæklad vydæn tohoto letæku næm byla poukæzæna druhæ tłetina finanłn ho pł sp vku z AE Biom. 10

V podzimn m obdob jsme zajiovali jet ładu dal ch akc, napł. płednæku na seminæłi Liga energetick ch alternativ v Praze na Barrandov, kde jsem uvedla situace płi vyu væn biomasy pro energii u næs a v zahranił, co se setkalo s iv m zæjmem hojn diskutuj c ch œłastn kø. V znamnou podzimn akc byla tø œłast na ENVI BRNO, k n jsme byli vyzvæn spolełnost CEMC ( eskø ekologickø manaerskø centrum). Ve dnech 20. 24.10. 1998 jsme zde zastupovali program CZ Biom a to speciæln m panelem, videokazetou a zejmøna osobn mi prezentacemi, płi nich jsme distribuovali letæky vydanø na propagaci biomasy pro energii. Tato akce byla œsp næ, nebo po vyhodnocen expozice næm bylo zaslæno pod kovæn za pł kladnou œłast. Jedna z posledn ch, ale nærołn ch, akc mezinærodn sekce v r. 1998 se konala v obci DenÆ v okr. Jindłichøv Hradec. Ve dnech 17. 18. 11. se zde konaly 3 d lł akce spolełn : valnæ hromada CZ Biom, konference a exkurze do provozø bioteplæren. Nejdøleit j byly exkurze do teplæren spaluj - c ch biomasu. ZœŁastnili jsme se jednak exkurze v obci DenÆ, kde je v hradn ŁeskØ zał zen, dæle v obci NovØ M sto pod Landtejnem s technologi rakouskou a v Rakousku jsme navt vili teplærnu v obci Stetteldorf s technologi dænskou. Na tøto akci byla hojnæ œłast, cca 120 œłastn kø. V znamnæ byla tø œłast studentø z Univerzity J.E. Purkyn z st nad Labem, nebo vzd lævæn na œseku fytoenergetiky je pro jej rozvoj velmi døleitø. Na zæklad płednæek uveden ch na konferenci byl vydæn sborn k, kter byl dopln n aktuæln mi diskusn mi a dopl uj c mi pł sp vky, vłetn podrobnøho popisu 1. ŁeskØ kotelny na biomasu v DenØ, kterou zajistil pan starosta DvołÆk. Sborn k byl vydæn v prosinci nækladem 200 kusø. Je k dispozici zæjemcøm v sekretariætu CZ Biom. V ræmci zajiovæn projektu AE Biom jsme vydanø propagałn letæky distribuovali płi røzn ch, i improvizovan ch, setkæn ch odborn kø i laickø vełejnosti. To se næm osv dłilo i płi zajiovæn næzornø propagace energetickø biomasy na n - kter ch kolæch, kde jsme se snaili zajistit demonstrałn p stovæn vybran ch energetick ch rostlin. Dosud se podałilo zajistit spolupræci na t chto kolæch: D Ł n Libverda, Pod - brady, Univerzita st n.l. Je ale zæjem i o ov łovæn energetick ch rostlin v provozn ch podm nkæch, co jsme zajiovali zat m na 2 lokalitæch na VysoŁin a v obci Lib dice (Chomutovsko), kde participuje i EZ prostłednictv m El. Tuimice. Takov to zpøsob propagace biomasy pro energii spolu s płedævæn m zkuenost ze zahranił povaujeme za næzorn a efektivn, proto chceme v pł t m obdob połet lokalit s testovæn m energetick ch rostlin podle monost roz łit. Vedle uveden ch jednotliv ch aktivit mezinærodn sekce jsme prøb n publikovali v odborn ch Łasopisech a informovali na poædæn zæjemce o fytomasu, jak z ład Łlenø CZ Biom, tak nov ch zæjemcø. Pom rn znałnæ aktivita mezinærodn sekce, jak je uvedena v płehledu, byla umon na zejmøna d ky finanłn m pł sp v- køm, kterø jsme v tomto roce z skali. Vedle ji uvedenøho pł sp vku z AE Biom jsme poprvø obdreli dotaci z Ministerstva zem d lstv a dæle podporu na 3 akce od eskø energetickø agentury a to v celkovø ŁÆstce 320.000 KŁ. Tato podpora næm umonila płedev m vydæn sborn kø z konferenc, vydæn propagałn ho letæku, udren kontaktø s evropskou asociac AE Biom i stanoven n zkøho vlonøho na exkurzi do Rakouska, a t m zajit n hojnø œłasti a pod. Za tuto podporu jsme velice vd Łni a chceme vyjædłit pod kovæn ob ma instituc m, kterø næm dotaci poskytly a zærove doufæme, e v zæjmu rozvoje fytoenergetiky u næs, bude na organizaci poskytnuta obdobnæ podpora i v næsleduj c m roce. EnergetickØ plodiny v krajin - seminæł LEA Jako soułæst dlouhodobøho projektu Abeceda zdravø krajiny połædæ Liga energetick ch alternativ spolu s Wetland Training Centrem koncem œnora dal seminæł. Hlavn m tømatem nebudou tentokræt pouze monosti obnovy zdrav ch energetick ch tokø v krajin, tentokræt bude tøma roz - łeno o pohled p stitele energetick ch plodin na nevyuitø zem d lskø pød. Stranou nezøstane ani problematika pot - ebn ch zbytkø v lesn m hospodæłstv. PłednÆet budou tedy nejen ekologovø a krajinæłi, ale hodlæme pozvat i odborn ky z oblasti lesnictv a zem d lstv. DoufÆme, e si zaj mavou a płætelskou v m nu næzorø nenechæte uj t a navt v te næs v solærn m ekopavilonu na Barrandov na konci œnora. PłesnØ datum konæn a program seminæłe se møete dozv d t koncem ledna v agentułe BioCIT (tel: 02/22782315, e-mail: biocit@ecn.cz) nebo na internetovø strænce http://www.ecn.cz/ekolist/kalko.htm. Zastaven tłet : NetradiŁn energetickø zdroje Roman Honz k Jak jsem se minule zm nil, spalovæn fosiln ch paliv, mezi n patł hn dø uhl, ropa, ale i zemn plyn, uvol uje do ovzdu pom rn velkø mnostv oxidu uhliłitøho, a t m znałn m n fyzikæln vlastnosti atmosføry. Ta pak nepropout odraenø sv telnø zæłen a vlivem stoupaj c ho obsahu tøto sloky ve vzduchu dochæz k płem n sv tla na teplo, kterø zpøsobuje zm ny klimatu. Do jistø m ry je atmosføra schopna sama vlivem proud n vzduchu tento jev kompenzovat, ale po płekrołen urłitø hranice dochæz k extrømn m klimatick m v kyvøm, maj c m za næsledek pł rodn katastrofy. Pro zaj mavost, rołn produkce oxidu uhliłitøho vznikaj c ho spalovæn m fosiln ch paliv Łin ve stætech evropskø unie 3 300 mili nø tun. V roce 1992 byla na konferenci spojen ch nærodø v Rio de Janeiro podepsæna ræmcovæ konvence k ochran klimatu, ke kterø se płipojila takø b valæ SFR. Zde byl deklarovæn œmysl sn it emisi sklen kov ch plynø na takovou œrove, aby jejich pøsoben m nedochæzelo k trvalømu pokozen ivotn - ho prostłed een tøto situace, społ væ ve sniovæn spotłeby fosiln ch paliv a ve zv enøm vyu væn obnoviteln ch zdrojø. V tinou se jednæ o akumulovanou slunełn nebo geotermæln energii, kteræ je zuitkovæna jako zdroj k v rob tepla nebo elektłiny. Zcela b nø a rovn u næs dostupnø jsou napł klad slunełn kolektory pro ohłev teplø vody płedev m v letn ch m s c ch. MØn jsou znæmy fotoelektrickø ŁlÆnky pł mo płem uj c slunełn energii na elektrickou (zat m jsou relativn drahø a s n zkou œłinnost ). Vyuit geotermæln energie je u næs ve fæzi ov łovac studie, ale zcela b nø je napł klad na Islandu. Niels Meyer a kol. (1993) zpracovaly scønæł, podle kterøho by bylo ve skandinævsk ch zem ch nutnø sn it emisi oxidu uhliłitøho o 95%, aby se dosæhlo ze strany t chto zem stabilizace klimatu. Pł t : Fytoenergetika alternativa pro zem d lce 11

Popis kotelny na biomasu Stetteldorf am Wagram (Rakousko) Ing. Anton n Kutil, CZ BIOM a EKOSTYL, spol.s r.o. V prøb hu odbornøho seminæłe v DenØ a exkurs, byla navt vena i kotelna na spalovæn slæmy v Rakousku, situovanæ nedaleko od V dn, v obci Stetteldorf. Tato 2,5 MW kotelna na spalovæn slæmy je pł kladn m, velmi dobłe propracovan m łeen m ekologickøho a ekonomicky efektivn ho vytæp - n a pł pravy teplø uitkovø vody pro 220 objektø. JednÆ se o łeen, kterø møe b t vzorem a inspirac i pro ładu naich obc. Proto bylo na m st z skæno co nejv ce œdajø, kterø mohou b t zaj mavø i pro ty Łleny CZ Biom, kteł se exkurse nemohli zœłastnit. Pro realizaci bylo v obci Stetteldorf vytvołeno sdruen (drustvo) 220 Łlenø. SlÆmu ve form bal kø o væze cca 300 kg (do skladu mus b t dodævæna suchæ o vlhkosti max.1415%) dodævæ 27 m stn ch zem d lcø za nækupn cenu 0,40 ATS/kg (z celkovø v m ry, cca 600 ha, je rołn k dispozici 1500 tun). RoŁn spotłeba slæmy v koteln je cca 1200 tun. Z pol je sprævn suchæ slæma odvæena na næv su o nosnosti 10 tun pomoc vlastn ch traktorø jednotliv ch zem d lcø. SlÆma je naskladn na ve dvou halæch; kadæ je asi 50 m dlouhæ, 22 m irokæ a 8 m vysokæ. RoŁn kapacita kotelny je min. 4 mil. kwh. V lo skøm roce bylo prodæno cca 3 mil. kwh za 2 mil. ATS, rołn næklady Łinily 1 mil. ATS. Cena dodævanøho tepla je cca 0,62 ATS / 1 kwh. CelkovÆ dølka potrub pro rozvod tepla v obci je asi 7 km. Pln automatizovanæ kotelna je v bezproblømovøm provozu ji 4 roky. PO IZOVAC N`KLADY projekty a plæny stavebn næklady rozvody tepla technologickæ zał zen a regulace næklady CELKEM: FINANCOV`N vlastn prostłedky dotace spolkovø a zemskø vlædy œv r od AIK prostłedky CELKEM : POUIT` TECHNOLOGICK` ZA ZEN 1,- mil. ATS 5,- mil. ATS 17,- mil. ATS 14,5 mil. ATS 37,5 mil. ATS 12,- mil. ATS 12,7 mil. ATS 12,8 mil. ATS 37,5 mil. ATS kotel na spalovæn slæmy : Hollensen Biomaster 2500 kw (DÆnsko ) 2 vysokotlakø lisy na lisovæn obł ch bal kø (s hmotnost cca 300 kg) łædkovał pł v s na płepravu bal kø slæmy o nosnosti 10 tun cisterna na rozstłik popela elektronickæ væha vlhkom r na m łen vlhkosti nakupovanø slæmy vysokozdvin voz k na manipulaci s bal ky slæmy DAL PROVOZN DAJE Kotelna pracuje v automatickøm reimu provozu, v jednø m stnosti je poł tał pro ł zen technologie, v druhø je poł tał na evidenci dodævek tepla k jednotliv m odb rateløm. Na provoz stł dav dohl ej 3 m stn zem d lci (asi 12 hod / den), kteł v pł pad potłeby takø dopln slæmu na pæs. Jsou vybaveni pagerem vys lałkou, kteræ by je v pł pad poruchy provozu kotelny upozornila na nutnost zæsahu. KadØ odb rnø m sto je vybaveno v m n kem se stæl m m łen m odb ru tepla fakturałn m m łiłem (na zæklad m łen teploty pł choz vody, odchoz vody a prøtoku) a programætorem, kter umon nastaven 14 zm n reimu topen a ohłevu TUV v prøb hu t dne. Pokud uivateli nestał monosti programu, nebo si nechce programætor sæm nastavit, nastav mu obsluha jak koli provozn reim pomoc centræln - ho fakturałn ho poł tałe. Kad odb ratel dostane jednou za rok płesnø vyœłtovæn za odebranø teplo a 3-krÆt rołn, (v lednu, dubnu a Łervenci) plat zælohy. NÆklady na kadø odb rn m sto byly cca 40 000,- ATS. Na ukæzku næm p. Resch vyvolal na fakturałn m poł tałi okamitø œdaje o odb ru tepla a teplotæch v jeho dom. Na obrazovce na płehlednøm schømatu v m n ku, boileru a topen byly zobrazeny aktuæln œdaje: teplota płivæd nø vody v m n ku 75 C teplota odvæd nø vody v m n ku 39,7 C prøtok vody v m n kem 150 l / hod okamitæ hodnota odb ru tepla 6,1 kw teplota vody v boileru ( zæsobn ku TUV ) 72,5 C okamitæ teplota v dom 20,1 C okamitæ venkovn teplota 2,6 C teplo spotłebovanø v prøb hu 4 let od zahæjen odb ru celkem 86 964,1 kw Kotelna je vybavena zælon m kotlem na topn olej, kter je prøb n vyhł væn kotlem na slæmu aby nekorodoval a byl v pohotovostn m stavu. TopnÆ sez na trvæ po dobu 9 m s cø. B næ provozn teplota odvæd nø vody z kotle do je 80 C, (płi extrømn chladnøm połas møe b t zv ena a na 95 C) teplota zp tnø vody je 40 C. Provozn tlak v rozvodnøm potrub je 3,5 baru. SlÆma je do kotle dodævæna nekov m podavałem. Pro pł pad prøniku ohn do rozdruovac ho zał zen, je nad n m poærn hlæsił a nædr s cca 1000 l vody pro pł p. haen. V hale u rozdruovac ho zał zen je naskladn - na zæsoba slæmy na 1 t den provozu. Popel je z kotle odstra ovæn nekov m podavałem do j mky. lety pop lku z kotle jsou zachycovæny pomoc elektrofiltru. Popel je po sm chæn s vodou (a na 95%-n vlhkost), odvæ- en cisternou a rozstłikovæn jako dobrø draselnø hnojivo na pole. V løt, mimo topnou sez nu jsou dodævky tepla zastaveny. Pouze zælon kotel na topn olej minimæln m v konem vytæp kotel na slæmu aby nekorodoval. TUV je v jednotliv ch domech ohł væna vlastn mi solærn mi kolektory. Płi porovnæn kotelen na slæmu v obci DenÆ a Stetteldorf je płednost kotelny v Rakousku płedev m jednodu a energeticky møn nærołn zpøsob podævæn slæmy do kotle. Płesto i tam byla provedena drobnæ œprava sklonu podævac ho neku. Dal płednost je velmi dobrø łeen płedævac ch v m n kø tepla pro jednotlivø objekty a zejmøna m łen odb ru tepla fakturałn m m łiłem, płenos dat a monost vlastn ho programovæn reimu topen nebo dælkovøho ł zen podle zadæn uivatele. Toto łeen by bylo zat m v naich podm nkæch relativn drahø. Na zæklad jednæn na veletrhu AQUA THERM s naimi firmami z oblasti m łic, ł d c a automatizałn techniky se ukazuje reælnæ monost łeen s obdobn - mi monostmi za ceny o 40 50 % ni. 12

EkologickÆ sdruen 3 Agentura Koniklec Agentura Koniklec je obłanskø sdruen pro lidskæ præva a ivotn prostłed, kterø si klade za c l iniciovat a realizovat originæln projekty a programy v oblasti ivotn ho prostłed s dørazem na aktivity s v chovn m, informałn m a osv tov m prvkem. Agentura Koniklec se profiluje płedev m jako nezævislæ profesionæln organizace, kteræ rozv j kvalitn spolupræci se stætn sprævou, v chovn mi institucemi, partnersk mi nevlædn mi organizacemi i s podnikatelskou sførou. Pro dokreslen Łinnosti Agentury Koniklec, ale takø stavu ekologick ch organizac v R, møe slouit næsleduj c otevłen dopis adresovan p. VÆclavu Klausovi. V Praze dne: 20. kv tna 1998 VÆen pane profesore, dovolte mi, abych reagoval na ŁlÆnky, kterø byly uvełejn ny v den ku "Slovo" a "PrÆvo" dne 19. kv tna t.r. pod titulkem "EkologickÆ hnut nebojuj za ŁistØ studænky", ve kter ch jste doslova citovæn takto: "DrtivÆ v tina ekologick ch hnut nejsou bojovn ci za ŁistØ studænky". VÆ zæporn postoj k organizac m, kterø se zab vaj pøł o ivotn prostłed a ochranou pł rody, je veobecn znæm. V e citovanou v tou jste vak, podle møho næzoru, płekrołil vekerø meze slunosti, a nav c jste se dopustil œłelovø demagogickø dezinterpretace sobotn ch udælost v hlavn m m st. RÆd bych na tomto m st prokæzal, e jste vyslovil nehoræznou le a pokusil se VÆm płedloit argumenty, kterø VÆs z tøto li usv dłuj. Nae organizace se dlouhodob zab væ facilitac vzæjemn ch vztahø mezi nevlædn mi organizacemi s pøsobnost v ivotn m prostłed a mezi t mito organizacemi a vełejnou sprævou. Disponujeme rozsæhl m informałn m systømem, kter je obecn povaovæn za nejkomplexn j płehled Łesk ch environmentæln ch nevlædn ch organizac a jejich aktivit. Agentura Koniklec velmi œzce spolupracuje nejen s jednotliv mi organizacemi, ale i s ministerstvem ivotn ho prostłed, kterø je pravideln na m prostłednictv m informovæno o aktivitæch a projektech nevlædn ch organizac. Z tohoto hlediska mohu poskytnout velmi podrobn a kvalifikovan płehled o Łinnosti "ekologick ch sdruen " v eskø republice. V ł m, e nebudete tvrdit, e VÆmi pouit term n "boj za ŁistØ studænky" byl mylen doslova. PłedpoklÆdÆm (a doufæm e ve shod s VÆmi), e tento term n vyjadłuje obecn prosp nø Łinnosti v oblasti pøłe o ivotn prostłed a naopak vylułuje nætlakovø akce a pouit næsil. Dovolte mi tedy, abych na tomto m st płedloil n kolik konkrøtn ch Ł sel: V eskø republice pracuje k dnen mu dni cca 635 nevlædn ch neziskov ch organizac, kterø deklaruj svoj pøsobnost v ivotn m prostłed. Jde vesm s o obłanskæ sdruen a n kolik mælo nadac. Nejv znamn j pod l na celkovøm połtu maj zækladn ŁlÆnky velk ch "zastłeuj c ch organizac ". Nejv t z nich je esk svaz ochræncø pł rody, kter v błeznu 1998 registroval 345 zækladn ch organizac. Tyto zækladn organizace se v nuj płevæn Łinnostem v terønu, pøłi o chræn næ œzem, pøłi o ohroenø a handicapovanø ivołichy, ochran biodiverzity a reintrodukci ohroen ch druhø a v podstatnø m łe takø ekologickø v chov. Nen mi znæm pł - pad, e by se esk svaz ochræncø pł rody v posledn dob œłastnil, Łi dokonce organizoval jakoukoliv nætlakovou akci. Posledn ch akc tohoto druhu, kterø byly nam łeny proti devastałn politice minuløho reimu, se SOP œłastnilo płed listopadovou revoluc. Dal podstatnou ŁÆst z celkovøho połtu tvoł Hnut Brontosaurus a Asociace Brontosaura. Tato pøvodn jednotnæ organizace, stejn jako SOP, pracovala ji za minuløho reimu a jej hlavn næpln je ekologickæ v - chova, akce pro stłedokolskou a vysokokolskou mlæde, pobytovø programy a zæjezdy, publikałn a informałn Łinnost a præce v terønu. TaktØ mi nen znæmo, e by se "Brontosaułi" œłastnili, nebo e by sami organizovali nætlakovø akce. Celkov połet zækladn ch ŁlÆnkø obou organizac je podle naich informac cca 70. V tomto okamiku zb væ 220 v ce Łi møn nezævisl ch organizac. Z tohoto połtu je 54 odborn ch a zæjmov ch spolełnost, svazø a spolkø, jako napł klad eskæ spolełnost pro krajinæłskou a zahradn tvorbu, Svaz producentø biopotravin, SpoleŁnost na ochranu mot lø, SpoleŁnost pro ochranu rakø, esk svaz vłelałø, eskæ botanickæ spolełnost, eskæ zoologickæ spolełnost, eskæ spolełnost ornitologickæ, eskæ spolełnost pro teraristiku a herpetologii a spolełnosti s płevæn v deck m zam łen m: SpoleŁnost pro trvale udriteln ivot a eskæ spolełnost pro ivotn prostłed. Domn - væm se, e ani tyto organizace rozhodn nelze podez rat z radikalismu. Dal podstatnæ skupina je tvołena 42 organizacemi, kterø se zab vaj environmentæln v chovou płevæn d t a mlædee, a ji jde o pobytovæ Łi metodickæ stłediska. Mezi nimi møeme jmenovat napł klad Alcedo Vset n, Ekocentrum Paleta, Sdruen stłedisek ekologickø v chovy "PavuŁina", stłediska JunÆka - Svazu skautø a skautek, brn nskæ Lipka a Rezekv tek, krkonosk SEVER, stłedisko Chaloupky, sdruen Tereza a jinø. JmenovanØ organizace jsou podporovæny nejen ministerstvem ivotn ho prostłed, ale i ministerstvem kolstv, mlædee a t lov chovy a s ob ma ministerstvy aktivn spolupracuj ładu let. Jejich sluby jsou vyu væny ładou zækladn ch kol a pedagogø a jejich v chovnø projekty a programy z principu neobsahuj ani næznak negativistick ch, nætlakov ch Łi extrømistick ch prvkø. DÆle registrujeme 23 poradensk ch a informałn ch stłedisek pro vełejnost jak mi je napł klad nae organizace, Zelen kruh, Veronica Brno, Adonis Mikulov, zem d lskø poradny, CALLA eskø Bud jovice a dal. Tyto organizace se profiluj jako profesionæln poradenskæ stłediska pro osv tu v ivotn m prostłed a jejich projekty jsou zhusta podporovæny ministerstvem ivotn ho prostłed. Ani v tomto pł pad næm nen znæm Ædn pł klad "ekologickøho" radikalismu Łi fundamentalismu. Pro tyto organizace, kterø jsou zævislø na døv łe vełejnosti jsou naopak tyto postupy kontraproduktivn. V oblasti ivotn ho prostłed pøsob 13 nadac, kterø byly płevæn zaloeny za œłelem financovæn projektø pøłe o ivotn prostłed a ochrany pł rody. Mezi nejv znamn j patł Nadace Partnerstv, REC R, Nadace Slun Łko a jinø. ÆdnÆ z t chto nadac programov nepodporuje "ekologick " fundamentalismus a ani nen iniciætorem akc s jeho projevy. Nyn næm z celkovøho połtu zb væ pouh ch 88 organizac. 10 organizac se zab væ v deckou, odbornou a dokumentałn Łinnost v oblasti ivotn ho prostłed, zavæd n m systømø environmentæln ho managementu v prømyslov ch podnic ch (EMS), posuzovæn m vlivø na ivotn prostłed (EIA) a environmentæln legislativou. Do tøto skupiny patł napł klad eskø ekologickø manaerskø centrum, stav pro ekopolitiku, n kteræ univerzitn stłediska, aj. 8 organizac se v nuje problematice œspor energie a alternativn ch zdrojø. T m se rozum płedev m odbornæ, poradenskæ a konzultałn Łinnost v tøto oblasti. NamÆtkou jmenujme Ekowatt, Elektromobily, Ligu energetick ch alternativ, atd. Na zæv r se dostævæme k z Vaeho hlediska problematickø skupin organizac, kterø byly ji dł ve nałłeny z extremismu. Jde płedev m o Hnut Duha (15 zækl. ŁlÆnkø), D ti Zem (19 zækl. ŁlÆnkø), Greenpeace (1 organizace) a cca 10 dal ch organizac zam łen ch napł klad na ochranu "præv zv łat". Je pravda, e tato sdruen pou vaj ve sv ch vełejn ch kampan ch i urłitø formy nætlaku. Je vak na m st płipomenout, e v ræmci t chto akc se organizætołi vdy sna dodrovat platnø zækony tøto republiky a døsledn dodrovat principy 13

nenæsil. Nen mi znæmo, e by za dobu existence t chto organizac bylo podæno trestn oznæmen pro poruen zækona v souvislosti s jejich Łinnost. RÆd bych VÆm płipomn l, e nic podobnøho nelze konstatovat o n kter ch naich politick ch stranæch, o podnikatelskøm sektoru rad ji vøbec nemluv. Posledn ch 25 organizac nelze płesn tømaticky załadit. Jde v tinou o malæ obłanskæ sdruen, pøsob c na lokæln œrovni a nepołædaj c vełejnø kampan. Do tøto skupiny nav c patł n kolik organizac zam łen ch na propagaci cyklistiky a alternativn zem d lstv a turistiku. Møete mi v tomto okamiku, væen pane profesore, odpov d t na otæzku: Za co tedy bojuje drtivæ v tina "ekologick ch hnut ". Nebo snad løpe: Kde je ta drtivæ v tina, kterou jsem z neznalosti nejmenoval, jak se jmenuj stovky organizac, na kterø jsem zapomn l a kterø tuto drtivou v tinu tvoł? A jet jednu otæzku na zæv r: Jste si v dom, væen pane profesore, e podle nedævno zvełejn n ch prøzkumø stoupæ połet obyvatel, kteł povauj łeen problømø pokozovæn ivotn ho prostłed za naløhavou politickou prioritu? Nen Vae œłelovæ demagogie vlastn jen projevem obavy z tohoto trendu? Hezk den, Miroslav LupaŁ Spojen na Agenturu Koniklec: ChelŁickØho 12, Praha 3 (zast. TRAM 5, 9 a 26 OlanskØ næm st ). Adresa: P. O. Box 24, 130 11 Praha 3, Tel./Fax: 02/ 22719318, 22710253, e-mail: koniklec@ecn.cz, http://www. ecn.cz/env/organ/koniklec Sympozium BIOODPAD 99 tł d n zpracovæn vyuit se uskutełn ve dnech 19. 21. dubna 1999 v Praze pod patronac Agentury Koniklec. 19. 4. v decko-odborn seminæł "KomunÆln bioodpad" 20. 4. prezentace firem podnikaj c ch v oblasti tł d n a vyuit bioodpadu 21. 4. płedvæd c den amatørsk ch i profesionæln ch łeen pro recyklaci bioodpadu Sympozium, jen je inspirovæno jedn m z bodø programu ZdravÆ m sta organizovan m Sv tovou zdravotnickou organizac (WHO), se bude zab vat monostmi vyuit bioodpadu ve m stech a v t ch obc ch. OdbornÆ, podnikatelskæ i laickæ vełejnost zde bude płedstavovat stævaj c technologie tł d n, zpracovæn a vyuit bioodpadø a diskutovat o monostech jejich roz łen a zdokonalen. Jednotliv ch akc se zœłastn taktø odborn ci ze zahranił. Akce prob hne u pł leitosti Dne Zem (22. 4.). Sna me se z skat grantovou podporu, a proto ołekævæme, e œłast nebude pro œłastn ky sympozia finanłn zat uj c. Ve spolupræci s Ekocentrem Rosa połædæme doprovodnou i næslednou v stavu. 8.309.15 Prezentace œłastn kø P EDB N PROGRAM PRVN HO DNE SYMPOZIA (19. 4. 1999): 9.15 OficiÆln zahæjen seminæłe 9.30 Anton n Slejka vod do problematiky bioodpadu 10.00 Josef Gabry SeparovÆn a kompostovæn komunæln ho bioodpadu 10.30 Jaroslav VÆ a KompostovÆn bioodpadø 11.00 Rolland Schnell (N mecko) a Roman Honz k Anaerobn digesce bioodpadø v SRN 11.30 Frantiek Majer a Olga BlÆhovÆ Hnojiva z bioodpadø 12.00 Ladislav Slav k Vyuit kuchy sk ch zbytkø jako krmiva 12.30 ObŁerstven 13.00 Płedveden zpracovæn bioodpadu (zaklædka kompostu) 13.30 Sergej Usak CizorodØ lætky v bioodpadech 14.00 Magdalena Z movæ HygienickÆ rizika zpracovæn bioodpadø EkonomickØ srovnæn anaerobn digesce bioodpadø s kompostovæn m klasick m a v bioreaktorech 14.30 Jaime Mu oz ( ile/ R) 15.00 Dal płednæky (zat m je prostor pro 24 novø płednæej c ) 16.00 ZÆv r seminæłe SeminÆł prob hne v aule V RV (DrnovskÆ 507, Praha 6 Ruzyn ). Velice bychom uv tali, kdyby jste næm doporułili, nebo na næ seminæł upozornili dal odborn ky, podnikatele Łi kutili kteł by k danø problematice m li co ł ci. V soułasnø dob je prostor zejmøna ve 2. a 3. dni sympozia. MaximÆln poplatek za prvn den sympozia je stanoven na 200,- KŁ. Pro Łleny CZ BIOMu a studenty bude sleva. V poplatku je zahrnuto obłerstven a sborn k ze seminæłe. Pokud mæte zæjem o œłast na kterømkoliv dni sympozia, polete svou adresu na sekretariæt CZ BIOMu. M s c płed załætkem sympozia rozeleme vem zæjemcøm detailn informaci o celøm sympoziu vłetn płihlæky. V pł pad, e by jste se cht li zœłastnit n kterøho dne aktivn (płednækou nebo presentac ), tak dopl te svøj dopis nebo e-mail o tøma a zam łen Vaeho pł sp vku. PodrobnØ informace o tøto akci budeme prøb n uvełej o- vat na webovø strænce CZ BIOMu: http://www.vurv.cz/czbiom/akce.html 14

Bioodpad monosti vyuit Anton n Slejka NAM STO VODU Dosti Łasto se setkævæm s podivn m næzorem, kter propaguje spalovæn sm snøho komunæln ho odpadu jako ekologickou technologii. ObŁas je dokonce mono zaslechnout obvi ovæn odborn kø a ekologick ch aktivistø, kteł tento næzor nesd lej, e nejsou dostatełn informovan (viz napł. VL KOV` 1999). V næsleduj c m odstavci bych pouze ukæzal, e v tomto pł pad le probløm neinformovanosti sp e na stran sklædkov ch a spalovac ch lobby. EnergetickØ vyu væn odpadø je velmi døleitæ oblast, kterou by v dob ub vaj c ch zæsob fosiln ch paliv nem l Ædn stæt zanedbævat. Avak spalovæn sm snøho odpadu je, promi te mi ten v raz, zrødnost. I kdyby spalovna byla odfiltrovæna tak dokonale, e by z n nevychæzely ÆdnØ toxickø emise, tak nen mono zabrænit: vzniku toxickøho odpadu, kter je monø uklædat pouze na sklædky nebezpełn ch odpadø, znehodnocen ivin pł tomn ch v odpadu a likvidaci v tiny materiælø pł tomn ch v odpadu. Nav c vyaduje spalovna obrovskø investiłn næroky. Jedinou monost, jak udret kvalitn ivotn prostłed pro budouc generace, je vyu væn tł d n ch odpadø. Zde płichæz v œvahu i spalovæn (napł. t ch frakc sb rovøho pap ru, je nejsou vhodnø pro recyklaci). iviny pł tomnø v bioodpadu mus j t zp t do pødy neznehodnocenø toxick mi pł m semi z ostatn ch odpadø (napł. vylit ch bateri ), co zarułuje pouze zpracovæn bioodpadu tł d nøho u zdroje napł. kompostovæn m Łi anaerobn digesc. Dnes si ji nemøeme dovolit pl tvat s energi uloenou v druhotn ch surovinæch t m, e je sm chæme a spæl me. JednotlivØ materiæly je nutno tł dit a recyklovat. S t mto je tłeba poł tat ji ve v robn m procesu a vyræb t zbo, kterø je po svøm pouit snadno vytł ditelnø a recyklovatelnø. Ale to jsem ji n kde œpln mimo tøma tohoto ŁlÆnku. Nejhmotn j (viz tabulky) a płitom nejsnæze zpracovatelnou ŁÆst komunæln ho odpadu tvoł bioodpad. Jedinou płekækou jeho vyuit v R je a na v jimky neexistuj c separace bioodpadu. Existuj sice monosti zpracovæn netł d nøho Łi mechanicky tł d nøho sm snøho odpadu, ale ty neumo uj v robu netoxickøho produktu, jeliko sm sn odpad b væ v tinou kontaminovæn cizorod mi lætkami (napł. t k mi kovy z vylit ch nikl-kadmiov ch ŁlÆnkø). Tyto procesy b vaj nav c i investiłn nærołnø a technologicky komplikovanø. ZÆkladn podm nkou œsp nø recyklace bioodpadu je tud tł d n u domu (producentem odpadu). Vedle dnes ji b - n ch sb rn ch nædob na sklo, plasty, pap r apod. by se m ly objevit i nædoby na bioodpad. Tł d n je vak nutnø podpołit nejenom rozmisovæn m sb rn ch nædob, ale i takov m oznałovæn m v robkø, jen by jednoznałn urłovalo, jak s nimi mæ b t po upotłeben naloeno (napł. do kterø sb rnø nædoby maj b t vhozeny). Netł ditelnø v robky by m li b t da ov znev hodn ny. To by nutilo producenty vyræb t snadno separovatelnø a recyklovatelnø v robky (to se samozłejm t kæ i obalø). Abych se vrætil k bioodpadu, uvedu pł - klad. DokÆi si velice dobłe płedstavit d tskø pap rovø pleny vyræb nø pouze z biodegradabiln ch materiælø urłenø po upotłeben do bioodpadu (a e jich takovø miminko denn spotłebuje)*. Vytł d n bioodpad je mono vyu t hned n kolika zpøsoby: kompostovæn m, anaerobn digesc (zkvaovæn m bez pł stupu vzduchu, płi n m je produkovæn bioplyn, kter b væ energeticky vyu væn zejmøna kogenerac, płi n se z skævæ teplo i elektłina, co zarułuje vysokou energetickou œłinnost), zpracovæn m na krmiva a termick mi procesy. Nejjednodu je kompostovæn, a proto si mysl m, e by m lo b t aplikovæno zejmøna v obdob zał naj c separace. Jakmile se vychytaj połætełn mouchy a tł d n bioodpadu se stane rutinn zæleitost, pak bude mono uvaovat o anaerobn digesci (AD), kteræ se jev do budoucna jako velice perspektivn, płedev m s ohledem na sniuj c se zæsoby fosiln ch paliv. EnergetickØ vyuit bioodpadu termick mi procesy se mi nezdæ b t pł li vhodnø, jeliko, na rozd l od AD, znemo uje vyuit organickøho zbytku po zpracovæn ke zœrod ovæn pød. CennØ iviny se płi n m ztræcej a mohou vznikat toxickø zplodiny. Asi posledn monost je vyuit bioodpadu ke krmivæłsk m œłeløm. Płi nævrhu technologickøho systømu pro zpracovæn je tłeba vychæzet z co monæ nejpłesn j charakteristiky bioodpadu (co bioodpad to unikæt). Bioodpad mus b t v prøb hu svøho zpracovæn dostatełn hygienizovæn, co je zabezpełovæno tepeln mi œpravami varem, horkovzdun m suen m, n kdy takø fermentałn mi procesy. Produktem b væ obyłejn krmnæ pasta. Tato technologie se vyu væ zejmøna pro zpracovæn kuchy sk ch odpadø, ale do budoucna nelze zcela vyloułit jej aplikaci i na domovn bioodpad. DÆle se vak budu v novat pouze kompostovæn a biozplynovæn. (BiozplynovÆn je ne zcela płesnø oznałen pro AD). KompostovÆn je monø provæd t prakticky ve vech m ł t- c ch. V praxi se vak v tinou hovoł pouze o kompostovæn : velkoobjemovøm (prømyslovøm a zem d lskøm), stłedn objemovøm (pro skupinu rodinn ch domø Łi pro dva-tłi panelovø domy) a maloobjemovøm (na zahrædce Łi balkonu). Podobn je tomu u AD, avak rodinnø anaerobn bioreaktory (napł. Ł nskø) jsou v naich podm nkæch jen t ko uplatnitelnø, jeliko pro dostatełnou produkci bioplynu je u t chto typø bioreaktorø zapotłeb pom rn znałnø mnostv exkrementø. Napł. v podm nkæch NepÆlu vyaduje uspokojen poadavkø rodiny na sv cen a vałen, aby vlastnila jeden kus hov z ho dobytka na kadøho Łlena rodiny (GAUTAM 1998). Tyto bioreaktory by se u næs nav c musely t ce vyrovnævat s naimi bezpełnostn mi płedpisy. Zaj mav j je łeen v roby bioplynu v bioreaktoru, do n ho płitøkæ spolełn s odpadn vodou z toalet jednoho s dlit i nadrcen kuchy sk odpad (kadæ kuchy je vybavena drti- Łem, ze kterøho jde dr rovnou do potrub ; toalety maj velice n zkou spotłebu vody; voda z koupelny a prałky je odvæd na a zpracovævæna zvlæ). Takto se nejenom produkuje bioplyn, ale nav c organick zbytek po biozplynovæn je vyuiteln pro hnojivø œłely, co je umon no d ky tomu, e takov to decentralizovan zpøsob Łit n odpadn ch vod minimalizuje riziko kontaminace cizorod mi lætkami, kteræ je v centræln ch ŁistiŁkÆch odpadn ch vod b n m jevem, a to zejmøna v oblastech s rozvinut m prømyslem. Tento systøm se vak teprve zał næ rozv jet. B n j je v roba bioplynu z bioodpadu tł d nøho u zdroje ve velkokapacitn ch reaktorech, ve kter ch se zpracovævæ bioodpad z celøho m sta Łi okresu. Tento systøm se zał næ postupn prosazovat a veobecn se ołekævæ jeho stæle se zrychluj c rozvoj. ZÆv rem bych cht l jet jednou zdøraznit, e je velice døle- itø co monæ nejdł ve zał t se separac bioodpadu u zdroje s næsledn m kompostovæn m. U zab hnut ch systømø sb ru je pak mono płej t na jinø zpøsoby vyuit tøto druhotnø suroviny. 15

* O problømu d tsk ch plen pro jednoræzovø pouit jsme vedli s p. VÆ ou nærołnou odbornou polemiku, ve kterø p. VÆ a dokazoval nemonost biodegradace plen jeho zkuenost s jejich spalovæn m, kdy pleny nam sto hołen zb lely a ztvrdly. JÆ jsem nam tal, e v pł pad, kdy by byli v robci da ov motivovæni (nuceni) k produkci recyklovateln ch v - robkø, tak by jist nali zpøsob, jak vyræb t biodegradovatelnø pleny. NÆsledn jsem zaloil pokus. Do jednoho vermikompostøru jsem vloil dv pleny tak, aby m li deovky pł stup k jejich vnitłn ŁÆsti. B hem prvn ch dvou t dnø jsem zat m nepozoroval Ædnou okem viditelnou degradaci. I płes to, e pokus pob dæl, je mono płedpoklædat, e pleny budou z velkø ŁÆsti biologicky nerozloitelnø. Vzhledem k tomu, e mnoho matek preferuje jednoræzovø pleny, jejich pod l na trhu bude pravd podobn vzrøstat, dæ se płedpoklædat, e præv d tskø pleny budou jedn m z v robkø, kolem kter ch se bude vøst ostræ diskuse mezi v robci, ekology a œłedn ky stætn zprævy. Tab. 1: Hmotnostn pod ly jednotliv ch sloek sm snøho odpadu dle prøzkumu 11 kontejnerø v Praze 9 v ulici luknovskø a JabloneckØ (SLAV K 1998) Kuchy skø zbytky 40,1 % Pap r 29,8 % Plasty, sklo, textil a kovy 8,5 % RøznØ 21, 6% Tab. 2: Mnostv a lætkovø sloen komunæln ho odpadu v R na zæklad anal z z let 1992-1994 (BARTO 1998) kg/obyv. a rok tis. t/rok KomunÆln odpad celkem 311,9 3 193 odpad z domæcnost 262,0 2 681 v tom: pap r a lepenka 24,0 246 sklo 13,4 137 sm snø plasty 11,0 113 PET læhve 1,0 10 nebezpełn pod l 1,4 14 Fe kovy 5,7 58 hlin k 1,5 15 textil 6,5 67 biologick odpad 33,0 338 ost. pod l (płev. MinerÆl.) 164,5 1 683 objemn odpad 13,9 143 v tom: pneumatiky 2,5 26 elektrotechnick rot 2,2 23 elektronick rot 1,0 10 mineræln oleje 0,3 3 olov nø akubaterie 0,9 9 ostatn pod l (płev. spal.) 7,0 72 uliłn smetky 12,0 72 odpadu ze zelen 24,0 246 LITERATURA: BARTO P.: Energie z odpadø. Sborn k płednæek ze VI. mezinærodn ho kongresu ODPADY LUHA OVICE 1998. S. 31-40. GAUTAM, K. N.: Budoucnost vyuit bioplynu v NepÆlu. Sborn k ze seminæłe EnergetickØ a prømyslovø rostliny IV. CZ BIOM, Praha, 1998, v tisku. SLAV K L.: V skyt a vyu væn kuchy sk ch odpadø v Praze. ODPADY 3/1998, s. 26. VL KOV` A.: SklÆdkÆm zvon hrana o kousek bl Evrop. Metro den k pro Prahu, (http://www.metro.cz), 8. ledna 1999, s. 7. 5. schøze płedstavenstva a revizn komise CZ BIOM se bude konat dne 17. 2. 1999 v 9. 30 hod. Program: 1. KONTROLA Z`PISU 2. ETN Z`V RKA 4. PL`NY INNOST SEKC 5. ODBORN` AKCE BAVORSKO (DUBEN 1999) 6. R ZN Płedseda CZ BIOM J. VÆ a 3. PL`N INNOSTI CZ BIOM PRO ROK 1999 Pł sp vky pro rok 1999 jsou pro b nø Łleny 200,- KŁ, pro prævnickø osoby 2.000,- KŁ a pro studenty denn ho studia 50,- KŁ. Platit je møete sloenkou nebo płevodem na œłet Ł slo 1281759-068, k d 0800. Biom Ł. 5, odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu Intern tisk CZ Biom Zodpov dn redaktor 5. Ł sla: Anton n Slejka V RV Praha-Ruzyn, Ł. tel.: (02) 33022354 16