Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS)

Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS) (důvody zavedení, hlavní zásady, vybrané příklady) Ing. Miloš Ulrich Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0049 1

Účetnictví a výkaznictví Účetnictví zachycuje určité skutečnosti, a to v hodnotovém vyjádření Otázka, jaké skutečnosti by měly být zachycovány? účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření (předmět účetnictví dle zákona ČR). 2

Účetnictví a výkaznictví Účetní metody: způsoby oceňování postupy odpisování postupy tvorby a použití opravných položek postupy tvorby a použití rezerv metody konsolidace účetních závěrek další 3

Účetnictví a výkaznictví Způsoby oceňování ceny (cenová báze): historické aktuální (tržní, fair value, dle znaleckého posudku, dle odhadu) diskontované (časová hodnota) 4

Účetnictví a výkaznictví Postupy odpisování: rovnoměrně po dobu předpokládané životnosti (fyzické, ekonomické, morální) nerovnoměrné - ve vazbě na počet vyprodukovaných jednotek (formy) či ve vazbě na počet odpracovaných hodin (stroje, mechanismy) Tvorba a užití opravných položek a rezerv řada dalších možností 5

Účetnictví a výkaznictví Výkaznictví co bude vykazováno (prezentováno, zveřejňováno) vazba na použité metody a postupy v jaké formě budou údaje vykázány rozsah a způsob sestavování účetní závěrky obsahové vymezení položek účetní závěrky (jednotlivých řádků finančních výkazů) 6

Účetnictví a výkaznictví Závěr: řada možností (řada různých hodnot pro stejnou skutečnost, různý rozsah uváděných informací atd.) uživatelé účetních závěrek by se v tom velmi těžko orientovali, obtížná srovnatelnost dat; možnost zneužití ze strany vykazující jednotky (nadhodnocení či podhodnocení aktiv, závazků, vlastního kapitálu, hospodářského výsledku) nadhodnocení např. managementem za účelem zvýšení prémií či jiných požitků vázaných na hospodářské výsledky podhodnocení např. pro ocenění podniku při jeho prodeji spřízněným osobám 7

Snaha zavést jednotná pravidla národní účetní standardy mezinárodní účetní standardy 8

Národní účetní standardy Československo 1918 až 1945 povinnost vedení obchodních knih, které byly formou vedení účetnictví obsah určován nepřímo (musely z nich být patrné všechny obchody a stav jmění obchodníka) původnost účetních knih (tj. schopnost podávat jimi důkaz v řízeních před soudy i jinde) nebyly upraveny účetní soustavy ani účetní metody; podnikatelé i oficiální instituce využívaly různé příručky či učebnice účetnictví 9

Národní účetní standardy 1946 až 1951 - účetnictví začíná sloužit potřebám plánovitého hospodářství zákon č. 116/1946 Sb., o jednotné organizaci podnikového početnictví (zahrnoval také kalkulaci, rozpočetnictví a podnikovou statistiku) vládní nařízení č. 205/1946 Sb. upravuje obsah, formu a druhy účetních zápisů a jejich organizaci, účetní knihy, účetní doklady a účetní závěrku v podobě jednotných účetních zásad zákon č. 65/1949 sb. a vládní nařízení č. 1/1951 Sb. upravují oceňování majetku a závazků 10

Národní účetní standardy 1952 až 1965 zákon č. 108/1951 Sb., o organizování národohospodářské evidence účetnictví je součástí celostátní národohospodářské evidence degradace účetnictví na pouhou evidenci, zcela potlačena dřívější aktivní funkce účetnictví (poskytování informací o finanční pozici podnikatele) 11

Národní účetní standardy 1966 až 1970 - reforma účetnictví usnesení vlády č.149/1967 Sb. (ustanovení tzv. podnikové informační soustavy) vydána jednotná účtová osnova v národním hospodářství, která upravovala tzv. základní účetnictví a pokyny pro vedení vnitropodnikového účetnictví reforma respektovala požadavky tzv. zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství a zdůrazňovala vnitropodnikové hodnotové řízení; přesto stále v účetnictví převládalo zabezpečování údajů pro potřeby centra 12

Národní účetní standardy 1971 až 1988 zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací nařízení vlády č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací (účetnictví bylo pouze částí informační soustavy - v soustavě dále zahrnuto rozpočetnictví, kalkulace, statistika, operativní evidence a zvlášť organizované evidence) vyhláška č. 154/1971 Sb., o účetnictví podrobnější úprava účetnictví vyhláška č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků v roce 1975 úprava účetního systému, zvýraznění kontrolní funkce účetnictví ve vztahu k hospodářskému plánu 13

Národní účetní standardy 1989 až 1991 etapa tzv. přestavby hospodářského mechanismu nahrazení zákona č. 21/1971 Sb. zákonem č. 128/1989 Sb. vydání nového nařízení vlády č. 136/1989 Sb. a vyhlášky č. 23/1990 Sb., o účetnictví nastalo jisté uvolnění v zaměření účetnictví, např. revidováním k oceňování majetku a závazků 14

Národní účetní standardy V České republice Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhlášky: vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (pro podnikatele) vyhláška č. 501/2002 Sb. (pro banky) vyhláška č. 502/2002 Sb. (pro pojišťovny) vyhláška č. 503/2002 Sb. (pro zdravotní pojišťovny) vyhláška č. 504/2002 Sb. (pro nepodnikatelské subjekty) Od 1. 1. 2004: České účetní standardy (pro podnikatele, banky, pojišťovny... ) 15

Národní účetní standardy Shrnutí: národní účetní standardy se liší - v každé zemi jsou jiné údaje vykazované ve finančních výkazech jsou mnohdy zatíženy dalšími požadavky (např. státu vykazování pro účely daně z příjmů) obtížně použitelné pro širší okruh uživatelů účetní závěrky (investory, kteří chtějí investovat ve více zemích, vlastníky z jiných zemí atd.) 16

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) na začátku byl Výbor pro Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standard Committee IASC) vznikl v roce 1973 v Londýně na základě dohody profesních účetních organizací Austrálie, Kanady, Francie, Německa, Japonska, Mexika, Nizozemí, Velké Británie, Irska a Spojených států amerických nyní přes 140 členů z více jako 100 zemí 17

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) Výborem pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standard Committee - IASC) byly standardy vydávány v letech 1973 až 2001 pod názvem Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards - IAS) v dubnu 2001 byl výbor IASC nahrazen Radou pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board IASB), která pokračuje ve vydávání nových standardů pod názvem Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards IFRS). sídlo Rady: 30 Cannon Street, London EC4M 6XH, United Kingdom 18

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) standardy IFRS postupně nahrazují dřívější standardy IAS v současné době je v platnosti 8 standardů IFRS a 29 standardů IAS vedle standardů jsou interpretace Stálý interpretační výbor (Standing Interpretations Committee SIC) v roce 2002 reorganizován na Výbor pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (The IFRS Interpretations Committee IFRICs). 19

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) cílem standardů je dosažení vysoké míry srovnatelnosti a transparentnosti účetních závěrek v celosvětovém rozsahu např. od 1. ledna 2005 jsou společnosti kotované na veřejně obchodované na burzách Evropské unie povinny vykazovat své konsolidované účetní výkazy v souladu se standardy IAS/IFRS IAS/IFRS byly přejaty řadou dalších zemí a institucí 20

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) postupně dochází k harmonizaci (sjednocování) účetních pravidel v řadě zemí snaha o harmonizaci účetnictví i v rámci EU NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 21

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) Ve Slovenské republice: výraznější úprava zákona o účetnictví směrem k IAS/IFRS zavedena např. zakázková výroba V České republice: MF ČR se brání stále využívá účetnictví jako výchozí základnu pro stanovení daně z příjmů právnických osob (akceptace 4. směrnice EU) 22

US GAAP Všeobecně uznávané účetní principy (Generally Accepted Accounting Principles - US GAAP), jsou účetní standardy platné pro společnosti v USA vznikly z nutnosti vytvořit jednotná účetní pravidla jednotné účetní zásady, metody a formy účetní závěrky US GAAP musí používat společnosti, jejichž akcie jsou kotovány na burze cenných papírů 23

US GAAP historie vychází z třicátých let 20. století krach na burze v New Yorku v roce 1929 byl rozhodujícím bodem pro změnu a vytvoření metod k přípravě finančních výkazů a pro vznik Americké komise pro cenné papíry tzv. SEC vytvořením pravidel byla roku 1934 v USA pověřena tehdy nejvyšší burzovní instituce Security and Exchange Commission 24

US GAAP Security and Exchange Commission požádala a pověřila vytvořením těchto pravidel organizaci Výbor pro vydávání účetních standardů Financial Accounting Standards Board FASB díky této soukromé organizaci postupně vznikaly Všeobecně uznávané účetní zásady tzv. US GAAP v současné době snaha o harmonizaci IAS/IFRS a US GAAP 25

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) Odkazy k IFRS: Oficiální stránky Rady pro mezinárodní účetní standardy (anglicky): http://www.iasb.org Stránky Evropské unie věnované tématu IFRS (anglicky): http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/ias_en.htm Stránky Ministerstva financí ČR věnované aplikaci IFRS v ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/leg_re_uc_ias.html 26

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) Stránky společnosti Deloitte věnované tématu IFRS (anglicky): http://www.iasplus.com České znění IFRS (EU) stránky Komory auditorů České republiky www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu Oficiálním překladem Mezinárodních standardů účetního výkaznictví do českého jazyka se zabývá Národní účetní rada. 27

Koncepční rámec IAS/IFRS Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky přijat IASC v roce 1989 a převzat IASB v roce 2001 čas od času je novelizován není Mezinárodním účetním standardem, ale slouží jako výchozí teze při tvorbě a používání účetních standardů (IAS, IFRS) 28

Koncepční rámec IAS/IFRS Koncepční rámec vymezuje: cíl účetní závěrky (blíže dále viz IAS 1) kvalitativní charakteristiky, které vyjadřují přínos informací účetní závěrky obsah, způsob rozpoznání a oceňování základních prvků, které tvoří obsah účetní závěrky pojetí kapitálu a uchování kapitálu 29

Koncepční rámec IAS/IFRS Uživatelé účetní závěrky (dle Koncepčního rámce): investoři zaměstnanci poskytovatelé výpůjčního kapitálu dodavatelé a jiní obchodní věřitelé zákazníci vlády a jejich orgány veřejnost 30

Koncepční rámec IAS/IFRS Základní předpoklady: akruální báze trvání podniku 31

Koncepční rámec IAS/IFRS Akruální báze při aplikaci akruální báze jsou výsledky transakcí a jiných skutečností předmětem uznání v období, kdy k nim dochází (nikoliv až když podnik přijímá či vydává peníze) účetní závěrka zpracovaná na akruální bázi však informuje uživatele i o minulých transakcích, které mají vliv na příjmy a výdaje peněz a o závazcích a pohledávkách (zdrojích), které mají vliv na budoucí příjmy a výdaje peněz 32

Koncepční rámec IAS/IFRS Trvání podniku při zpracování účetní závěrky se vychází z předpokladu, že podnik neuvažuje o ukončení činnosti a že bude pokračovat v podnikání v dohledné budoucnosti pokud by podnik předpokládal, měl v úmyslu či pokud by existovaly důvody k ukončení činnosti (likvidaci) nebo k podstatnému zúžení podnikatelské činnosti podniku, musí být účetní závěrka zpracována na odlišné bázi a tato báze musí být zveřejněna 33

Kvalitativní charakteristiky účetní závěrky srozumitelnost (pro uživatele předpokládá se ale určitá znalost podnikatelských a ekonomických aktivit) relevance (informace jsou relevantní, pokud ovlivňují ekonomická rozhodnutí uživatelů tím, že jim umožňují hodnotit minulé, současné či budoucí události nebo pokud potvrzují či korigují jejich minulá hodnocení; důležitá je i včasnost) významnost (závisí na velikosti položky nebo chyby při rozhodování, která může vzniknout v důsledku vynechání dané informace či jejího chybného uvedení příklad vykázání či nevykázání nového segmentu) 34

Kvalitativní charakteristiky účetní závěrky spolehlivost (neobsahují závažnou chybu či zkreslení; nestrannost; obsah nad formou; věrné zobrazení; opatrnost; úplnost) srovnatelnost (v čase; mezi podniky; pokud dojde ke změně způsobu vykazování, musí být o tom uvedena informace) omezení: relevantní x spolehlivé informace (rovnováha mezi včasností a spolehlivostí všechny informace jsou obvykle známy později; včasné informace - mnohdy odhady; rovnováha mezi náklady na získání informace a přínosem dané informace pro uživatele) pravdivé a věrné zobrazení (obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu a ten je zobrazen účetními metodami v souladu se standardem) 35

Základní prvky účetní závěrky (účetních výkazů) finanční pozice (aktiva, závazky, vlastní kapitál) aktiva závazky vlastní kapitál (aktiva mínus závazky) výkonnost (rentabilita kapitálu, zisk na akcii apod. důležitou roli hraje způsob vykázání zisku) výnosy náklady úpravy zabezpečující uchování kapitálu (viz dále) 36

Rozpoznání základních prvků účetních výkazů Definice (uznání) účetní položky: je pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch spojený s danou položkou bude plynout do podniku nebo z podniku položku lze ocenit náklady pořízení nebo hodnotou, kterou lze spolehlivě měřit 37

Rozpoznání základních prvků účetních výkazů Ekonomický prospěch: přírůstek či vyšší výkonnost aktiv a/nebo snížení závazků výše uvedené skutečnosti vedou ke zvýšení vlastního kapitálu (mimo zvýšení vlastního kapitálu vkladem) 38

Rozpoznání základních prvků účetních výkazů Pravděpodobnost budoucího ekonomického prospěchu: koncept pravděpodobnosti na základě podkladů, které jsou v době závěrky k dispozici příklad pohledávky a opravné položky k ní Spolehlivost ocenění: mnohdy odhady pokud nelze spolehlivě odhadnout, nelze vykazovat v rozvaze či výsledovce příklad ocenění efektu ze soudní pře 39

Rozpoznání základních prvků účetních výkazů Uznání aktiva ekonomická realita, nejen právní vztah (viz leasingy) je (bude) z něho pravděpodobný ekonomický prospěch a toto aktivum lze spolehlivě ocenit nepravděpodobný ekonomický prospěch příklad zmařené investice (ne aktivum, ale náklad); Uznání závazku (dluhu) současný závazek podniku, který vznikl na základě minulých událostí a při jehož vypořádání se očekává v budoucnosti snížení celkového ekonomického prospěchu 40

Rozpoznání základních prvků účetních výkazů Uznání výnosů: pokud dochází ke zvýšení ekonomického prospěchu Uznání nákladů: pokud dochází ke snížení ekonomického prospěchu Dvě skupiny výnosů a nákladů: tržby váží se k primární činnosti podniku, mají nepřetržitě a opakující se podobu a jsou převážně pod kontrolou podniku zisky (gains) z vedlejší či nahodilé činnosti, nepravidelné, nejsou pod kontrolou podniku obdobně pro náklady (ztráty - losses) 41

Rozpoznání základních prvků účetních výkazů Ocenění základních prvků účetních výkazů Oceňovací báze: historické náklady (ceny) běžné (reprodukční) ceny realizovatelné (vypořádací) ceny současná hodnota (diskontování) 42

Pojetí kapitálu a uchování kapitálu Způsoby pojímání kapitálu: pojímání kapitálu jako finančního kapitálu investované peníze (nejčastější) pojímání kapitálu jako produkčního kapitálu výrobní schopnost (kapacita) např. ks/den 43

Pojetí kapitálu a uchování kapitálu Uchování kapitálu při pojímání kapitálu jako finančního kapitálu: zisk je vytvořen pouze v případě, že čistá hodnota aktiv na konci účetního období je vyšší jako čistá hodnota aktiv na začátku účetního období (nutno očistit od vkladů a výběrů peněž vlastníky v daném účetním období) 44

Pojetí kapitálu a uchování kapitálu Uchování kapitálu při pojímání kapitálu jako produkčního kapitálu: zisk je vytvořen pouze v případě, že fyzická produkční kapacita podniku na konci účetního období je vyšší jako fyzická produkční kapacita podniku na začátku účetního období (rovněž nutno očistit od vkladů a výběrů peněž vlastníky v daném účetním období) pro posouzení uchování kapitálu je nutno použít ocenění na bázi běžných cen (u finančního kapitálu to závisí na tom, o kterou část kapitálu se jedná) 45

Pojetí kapitálu a uchování kapitálu Shrnutí: kapitál je uchován, pokud je na konci účetního období stejný jako na začátku pokud je kapitál na konci účetního období vyšší zisk pokud je kapitál na konci účetního období nižší ztráta 46

IAS 1 - Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Cílem tohoto standardu je: stanovit základnu pro prezentaci obecné účetní závěrky a zajistit tak srovnatelnost účetních závěrek se závěrkami stejné účetní jednotky za předchozí období i s účetními závěrkami jiných účetních jednotek 47

IAS 1 - Sestavování a zveřejňování účetní závěrky K dosažení tohoto cíle stanoví tento standard: všeobecné požadavky na prezentaci účetních závěrek strukturu účetních závěrek a minimální požadavky na jejich obsah Uznávání, oceňování a zveřejnění specifických transakcí a dalších událostí je zpracováno v jiných standardech a interpretacích. 48

IAS 1 - Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Cíle účetní závěrky: cílem obecné účetní závěrky je poskytování informací o finanční pozici, finanční výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky širokému spektru uživatelů, kterým tyto informace pomohou při ekonomických rozhodováních účetní závěrka také zobrazuje výsledky dozoru managementu nad svěřenými zdroji 49

IAS 1 - Sestavování a zveřejňování účetní závěrky prezentace a klasifikace položek v účetní závěrce musí být zachována z jednoho účetního období do dalšího účetní jednotka změní prezentaci své účetní závěrky pouze v případě, že změněná prezentace poskytne spolehlivé informace, které budou relevantnější pro uživatele účetní závěrky při provádění takových změn v prezentaci účetní jednotka reklasifikuje své srovnávací informace 50

IAS 1 - Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Kompletní sada účetních výkazů obsahuje: a) rozvahu b) výsledovku c) výkaz změn vlastního kapitálu d) výkaz peněžních toků e) komentář obsahující shrnutí významných účetních pravidel a ostatní vysvětlující poznámky 51

IAS 1 - Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Účetní jednotka, jejíž účetní závěrka je v souladu s IFRS, uvede v komentáři explicitní a bezvýhradné prohlášení o souladu. U účetní závěrky nesmí být prohlášeno, že je v souladu s IFRS, pokud není v souladu s veškerými požadavky IFRS. 52

IAS 10 Události po rozvahovém dni Události po rozvahovém dni jsou jak příznivé, tak i nepříznivé události, k nimž dojde v období mezi rozvahovým dnem a datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění. Příklad: management účetní jednotky ukončil 28. února 2013 práci na návrhu účetní závěrky k 31. prosinci 2012 dne 8. března 2013 tuto závěrku projednalo představenstvo a schválilo její předání dozorčí radě a auditnímu výboru. 53

IAS 10 Události po rozvahovém dni dne 26. března 2013 schválila účetní závěrku dozorčí rada a auditní výbor dne 1. dubna 2013 byla účetní závěrka dána k dispozici akcionářům a třetím stranám dne 15. května 2013 schválí účetní závěrku valná hromada akcionářů Datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění je 8. březen 2013 (datum schválení představenstvem) 54

Zveřejňování účetních závěrek společnosti s akciemi kótovanými na burzách obchodní společnosti v ČR (osoby zapsané v obchodním rejstříku) Sbírka listin další formy zveřejnění (v pozvánce na valnou hromadu, na webových stránkách společnosti apod.) 55

IAS 17 Leasingy leasing je smlouva, ve které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo za řadu plateb finanční leasing je leasing, který převádí všechna podstatná rizika a odměny spojené s vlastnictvím aktiva; vlastnické právo může, ale nemusí být na konci vztahu převedeno leasing je klasifikován jako operativní leasing, jestliže se nepřevádějí všechna podstatná rizika a odměny vyplývající z vlastnictví 56

IAS 17 Leasingy Zda je leasing finančním leasingem nebo operativním leasingem, záleží spíše na podstatě transakce než na formě smlouvy. Příklady situací, které by samostatně nebo v kombinaci obvykle vedly ke klasifikaci leasingu jako finančního leasingu, jsou: leasing, kdy se na konci nájemní doby převádí vlastnictví aktiva na nájemce doba leasingu je sjednána na podstatnou část ekonomické životnosti aktiva, i když vlastnictví není převedeno 57

IAS 17 finanční leasing Vykazování finančního leasingu: i když z právního pohledu nemůže nájemce u leasingových smluv získat žádné vlastnické právo k najatému aktivu, v případě finančních leasingů podstata a finanční realita spočívají v tom, že nájemce získává ekonomické užitky z užívání najatého aktiva po podstatnou část jeho ekonomické životnosti výměnou za přijetí závazku platit za toto právo částku blížící se reálné hodnotě najatého aktiva a odpovídajícím finančním nákladům 58

IAS 17 finanční leasing na počátku doby leasingu musí nájemci vykázat ve svých rozvahách finanční leasingy jako aktiva a závazky v částkách rovnajících se reálné hodnotě najatého majetku pronajímatelé vykazují aktiva držená v rámci finančního leasingu ve svých rozvahách a prezentují je jako pohledávky v částce rovnající se čisté finanční investici do leasingu 59

IAS 17 finanční leasing příklad hrubá cena leasingu 1 250,00 cena stroje 1 000,00 doba leasingu (počátek k 1. 1.) 5 let splátka roční (k 31. 12.) 250,00 úroková míra (výpočet) 7,93% 60

IAS 17 finanční leasing příklad Splátka (k 31. 12.) Úvěr (k 1. 1.) úroková sazba úrok splátka jistiny (úvěru) 1. rok 250,00 1 000,00 7,93% 79,31 170,69 2. rok 250,00 829,31 7,93% 65,77 184,23 3. rok 250,00 645,08 7,93% 51,16 198,84 4. rok 250,00 446,24 7,93% 35,39 214,61 5. rok 250,00 231,63 7,93% 18,37 231,63 celkem 1 250,00 0,00 x 250,00 1 000,00 61

IAS 17 operativní leasing Vykazování operativního leasingu: leasingové platby v rámci operativního leasingu se u nájemců vykazují jako náklad rovnoměrně po dobu trvání leasingového vztahu výnos z operativního leasingu u pronajímatelů je uznáván ve výnosech rovnoměrně po dobu trvání leasingu 62

IAS 17 operativní leasing příklad smluvená splátka rovnoměrná splátka 1. rok 400,00 250,00 2. rok 200,00 250,00 3. rok 200,00 250,00 4. rok 200,00 250,00 celkem 1 000,00 1 000,00 63

IAS 11 Smlouvy o zhotovení (stavební smlouvy) Smlouva o zhotovení v ČR = smlouva o dílo výsledný produkt vzniká postupně na základě dohody objednatele se zhotovitelem (v době uzavření smlouvy produkt neexistuje) příklad stavební díla, tzv. investiční celky apod. 64

IAS 11 Smlouvy o zhotovení (stavební smlouvy) smluvní cena cena pevná nebo cena typu náklad plus přirážka očekávané náklady - kalkulace či odhad rozdíl mezi cenou a náklady zisk či ztráta Vykazování: metoda procenta rozpracovanosti (POC) 65

IAS 11 Smlouvy o zhotovení (stavební smlouvy) Cena díla (pevná cena) 110 Očekávané (kalkulované) náklady 100 Očekávaný zisk 10 Stavba zahájena 15. 7. 2011 Stav k 31. 12. 2012 Uznané náklady od počátku stavby 60 Fakturace výnosů od počátku stavby 80 Procento rozpracovanosti (60 : 100) 60 % Výnosy dle IFRS (60 % z 110) 66 Zisk dle CAS (kumulovaně od počátku stavby) 20 Zisk dle IFRS (kumulovaně od počátku stavby) 6 66

IAS 11 Smlouvy o zhotovení (stavební smlouvy) je řada pravidel pro uznání nákladů a výnosů očekávané náklady musí být průběžně upřesňovány (aktualizovány) pokud je očekávána ztráta, pak musí byt vykázána v plné výši (ihned na začátku či v okamžiku zjištění) 67

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) DOTAZY 68

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) Děkuji za pozornost 69