Co to jsou jeskyně [ 1 ]

jsou podzemní dutiny, vytvořené přirozenou cestou. Vznikají většinou vymíláním nebo vymýváním horniny, obvykle vápence, podzemními prameny. jsou ve většině případů vyzdobeny následným srážením vápence z vody, kdy nám vznikají sekundární krasové jevy jako například krápníky, závoje atd. Co to jsou jeskyně [ 1 ] jsou podzemní dutiny, vytvořené přirozenou cestou. Vznikají většinou vymíláním nebo vymýváním horniny, obvykle vápence, podzemními prameny. jsou ve většině případů vyzdobeny následným srážením vápence z vody, kdy nám vznikají sekundární krasové jevy jako například krápníky, závoje atd. 1 / 27

2 ] Lechuguilla Cave,[ Nové Mexiko, zdroj: Ogof Craig a Flynnon, zdroj:jižní Wales, [ 3 ] 2 / 27

Co je to kras a pseudokras [ 4 ] Kras je typ krajiny, území charakteristické podzemním odvodňováním a vysokým účinkem chemického rozpouštění krasových hornin, které společně s dalšími činiteli vytváří soubor povrchových i podzemních tvarů. Pseudokras je typ reliéfních forem, v němž jsou krasové tvary vytvořeny v nekrasových horninách. Nejčastěji se jedná o mechanickou činností vytvořené rozsedlinové jeskyně a propasti, suťové a blokové labyrinty, erozní převisy, brány, tunely. V sedimentech s vysokým obsahem karbonátů se tyto jevy nejvíce podobají krasovým, a proto je někteří autoři považují za jevy přechodné, nebo některé z nich ke krasovým jevům přímo přiřazují. Jak vznikají jeskyně [ 5 ] 3 / 27

vznikají převážně v krasových oblastech, tedy v oblastech, které jsou tvořeny propustnými horninami např. vápenci nebo dolomity. Tato území jsou specifická typem reliéfu, hydrogeologickými poměry a tvorbou podzemních prostor. Při vzniku jeskyní v krasových oblastech hraje dominantní roli voda, která v sobě rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a popř. z půdního vzduchu. Tím se z vody stává slabá kyselina uhličitá, která vniká do krasových komplexů nejčastěji po systému puklin a má schopnost tyto horniny rozpouštět korodovat. Takto se prostory postupně zvětšují. Pokud se do jeskyní dostává voda, která v sobě transportuje úlomkový materiál (např. podzemní tok), pak chemickému rozpouštění výrazně napomáhá i erozivní činnost vody. Typy jeskyní [ 6 ] Ledové jeskyně jsou jeskyně, ve kterých je výzdoba tvořena zmrzlým ledem. Klasické krápníky jsou vlivem panujících nízkých teplot potlačeny a jsou nahrazeny ledovými krápníky a ledovými plochami. 4 / 27

Podmořské jeskyně jsou jeskyně, které vznikají chemickým rozpouštěním slané vody. jsou většinou zcela zaplaveny a tak u nich nedochází k tvorbě sekundárních útvarů (stalaktity, stalagmity). Podzemní jeskyně jsou krasové jeskyně s typickou krasovou výzdobou značného rozsahu. Vznikají převážně ve vápencových oblastech, ale také v solném krasu, dolomitech atd. Pseudokras vzniká sopečnou činností, jedná se o jeskyně vzniklé lávovým přeryvem. 5 / 27

Podmořská Zdroj: jeskyně, [ 7 ] Stalaktity, stalagmity a stalagnáty [ 8 ] - Stalaktit je sekundární krasový jev, který vyrůstá od stropu jeskyně případně ze šikmé plochy v místech, kde protékají vodní roztoky obohacené 6 / 27

rozpuštěnými minerálními složkami. - Stalagmit je druh krápníku. Jedná se o sekundární krasový jev, který vyrůstá od podlahy jeskyně případně na svrchních částech objektů, na které dopadají obohacené vodní roztoky o rozpuštěné minerální složky. Stalagmity se z pravidla nacházejí pod stalaktity. - Stalagnát je krápníkový sloup. Stalagnáty vznikají srůstem stalaktitu a stalagmitu. Stalagnát může vzniknout i 7 / 27

tak, že stalaktit doroste až ke dnu nebo naopak stalagmit až ke stropu jeskyně. Stalaktity, [stalagmity9a] stalagnáty, zdroj 8 / 27

- Nejvýznamnější jeskyně v Čechách Český kras [ 10 ] Největším a nejvýznamnějším krasovým územím v Čechách je Český kras. Leží mezi Prahou a Zdicemi v centrální části Barrandienu, na ploše okolo 144 km2. Je tvořen prvohorními usazeninami silurského a devonského stáří. Nesouvislý pás převážně vápencových hornin je cca 32 km dlouhý a až 8 km široký. Přes poměrně malou 9 / 27

nadmořskou výšku, od 209 m n. m. do 498,9 m n. m., se zde vytvořil pestrý a členitý reliéf zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají místy až kaňonovitý ráz. V Českém krasu je evidováno na 680 jeskyní, od pouhých slují, až po složité propasťovité systémy. Mnohé z nich jsou také významnými archeologickými nalezišti. Český kras je od roku 1972 chráněnou krajinnou oblastí, vyhlášenou Výnosem Ministerstva kultury ČR ze dne 12. 4. 1972 na rozloze 12.823 ha. 10 / 27

Koněpruské jeskyně [ 11 ] V jihozápadní části Českého krasu se nacházejí Koněpruské jeskyně. Jejich celková délka je 2050 m dosud známých chodeb a dómů o výškovém rozpětí přesahující 70 m, tvoří třípatrový systém, největší v Čechách. Od roku 1959 je část středního a svrchní patro zpřístupněno veřejnosti, prohlídková trasa je dlouhá 620 m a její absolvování trvá cca 1 hodinu. Koněpruské jeskyně jsou unikátním geomorfologickým fenoménem, 11 / 27

nalezištěm prvohorních zkamenělin a mineralogickou lokalitou světového významu. Jsou také významným paleontologickým nalezištěm kosterních pozůstatků obratlovců a dalších živočichů, obývajících území středních Čech od třetihor po současnost. Dalé jsou archeologickou lokalitou s nálezy kosterních pozůstatků lidí a jejich nástrojů ze starší doby kamenné. 12 / 27

Koněpruská zdroj: jeskyně,[ 12 ] Javoříčské jeskyně [ 13 ] Veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně se nacházejí na střední Moravě asi 10 kilometrů západně od Litovle. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří 13 / 27

komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Tyto jeskyně vynikají překrásnou krápníkovou výzdobou. se nacházejí v ostrůvku devonských vápenců v masívu vrchu Špraněk (538 m. n. m.) jenž je součástí Národní přírodní rezervace Špraněk a nachází se jihozápadně od obce Javoříčko. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem potoka Špraňku. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá názor, že východní větev tzv. Jeskyní Míru, byla patrně vytvořena tokem dnešního Březinského potoka. 14 / 27

Punkevní jeskyně [ 14 ] Punkevní jeskyně leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy v chráněné krajinné oblasti Moravské kras. Jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy, 15 / 27

součástí nejrozlehlejší a nejdelší jeskynní soustavy ČR - Amatérská jeskyně (délka 33 km), do Punkevních jeskyní ústí také 187,5m hluboká, světové proslulá propast Macocha. Punkevní jeskyně sestávají ze suché a vodní části, suchá patra byla postupně objevována v letech 1909-1914, vodní část a k nim přilehlé suché prostory byly odkrývány v letech 1920-1933, v některých partiích pokračují objevy dodnes. Celková délka všech známých chodeb dosahuje 4 km s výškovým rozpětím přes 187 m. Suchá část jeskyní byla zpřístupněna veřejnosti 16 / 27

již v roce 1909, v dnešním rozsahu je systém přístupný od roku 1933, vodní plavba na člunech je provozována od roku 1920, dnešní délka zpřístupněné trasy činí 1250 m. Nejvýznamnější jeskyně v zahraničí Mamutí jeskyně [ 16 ] Od roku 1972 drží toto místo světový rekord: Mamutí jeskyně v 17 / 27

americkém federálním státě Kentucky tvoří největší jeskynní systém na světě od chvíle, kdy bylo objeveno spojení mezi Mamutí jeskyní a podzemními síněmi a chodbami komplexu Flint Ridge. Pod lesnatým krasovým územím u řeky Green River, asi 35 km severovýchodně od městečka Bow ling Green, se rozkládá bludiště šachet, chodeb a podzemních řek. Přesné rozměry Flintova komplexu spojeného s Mamutí jeskyní stále není znám; dosud bylo výzkumníky 18 / 27

proměřeno zhruba 593 km tohoto labyrintu pod povrchem země, přičemž každým rokem jsou objevovány další neprobádané kilometry. Své jméno dostala Mamutí jeskyně od bílých osadníků, kteří roku 1798 objevili vchod mezi stromy na břehu řeky Green River a dostali se tak do obrovských síní a zdánlivě nekonečných chodeb v nitru země. Nebyli však prvními lidmi, jenž do Mamutí jeskyně vstoupili: archeologické nálezy v jeskyni dokazují, že do ní Indiáni vcházeli a že z ní vycházeli už zhruba před 2500 lety. Dnešní návštěvníci si mohou vybrat některý 19 / 27

z většího počtu přístupů, protože už byly prolomeny tři umělé vchody do Mamutí jeskyně. 20 / 27

Voronija (Grubera-Voronya) [ 18 ] Voronija je vysokohorská propasťovitá jeskyně, nacházející se na krasovém plató Arabika v Abcházii (částečně uznaném státě nárokovaném Gruzií) v horách 21 / 27

Západního Kavkazu. První část pojmenování je odvozena od příjmení ruského geologa Alexandra Krubera. V současné době se jedná o nejhlubší známou přírodní jeskyni na světě (2 190 m). Maximální hloubky bylo dosaženo v srpnu 2007, ukrajinským speleologem Gennadijem Samochinem. Vchod do jeskyně se nachází ve výšce přibližně 2 250 m. n. m. Jeskynní systém je rozvětve n do několika slepých větví, zejména do hloubky 400 m. 22 / 27

Demänovská ledová jeskyně [ 19 ] Demänovská ledová jeskyně je zaledněná jeskyně v Nízkých Tatrách v Demänovské dolině, jedna z Demänovských jeskyní. První písemné záznamy pocházejí z roku 1299, je to tedy jedna z nejstarších popsaných jeskyní v Evropě. Nachází se v Bradlu Bašta nad Kamennou chatou. Z celkové délky (1 900 m) je zpřístupněných veřejnosti 680 m. Po objevení 23 / 27

Demänovské jeskyně svobody zájem o Ledovou jeskyni klesl. Po rekonstrukci dřevěných schodů a elektrického osvětlení byla v roce 1952 znovu otevřená pro širokou veřejnost. Vstupní otvor leží nad Kamennou chatou ve výši 740 m. n. m., asi 90 m nad současnou hladinou potoka Demänovky. Externí odkazy: 24 / 27

[1] AMERICAN PROFILE [2] CESTOVÁNÍ IDNES [3] CZ TIP [4] HOLIDAY CHECK 25 / 27

[5] INFOGLOBE [6] JESKYNĚ ČR [7] JESKYNĚ ČESKÝ KRAS [8] KOPEČEK CZ [9] KUDY Z NUDY 26 / 27

[10] POKLAD [11] WIKIPEDIA [12] ZABACI 27 / 27