Kvalita porostů a kvalita krmiv produkovaných na TTP Ing. Jan Pozdíšek, CSc
Část I. Výsledky zjišťování ukazatelů výživné hodnoty u vybraných travních siláží. Nutriční hodnota byla zjišťována v bilančních pokusech na skotu u siláží následujících trav : - Mustang, tetraploid ryegrass (Lolium perenne,l.p.) - Bečva, line hybrid (Lolium multiflorum x Festuca arundinacea, LM x FA) - Hykor, line hybrid (LM x FA) - Kora, (F.A.) - Niva (Dactylis glomerata D.G.) - Tosca, Dactylis polygama - Tacit, Bromus marginatus - Trvalý travní porost Po uzavření byly siláže otevřeny za 4 měsíce; testování bylo provedeno ve 12 bilancích se 7 denním hlavním obdobím.
Tab.1: Chemické složení siláží testovaných v bilančních pokusech Druhy a odrůdy Seč Suš. / g Gramů / 1kg sušiny Nl Tuk Vláknina BNLV Popel BE ( MJ) ( L. P. ) Mustang 1 173,2 98,7 25,1 317,1 472,7 86,4 19,19 ( L. P. ) Mustang 2 204,8 161,9 42,7 266,7 413,5 115,2 19,40 ( L. P. ) Mustang 3 210,8 129,3 37,7 206,5 501,4 125,1 18,85 (LM x FA) Bečva 1 306,2 115,2 25,6 197,1 558,2 103,9 19,49 (LM x FA) Bečva 2 264,2 105,7 28,8 316,1 455,1 94,3 18,88 (LM x FA) Bečva 3 168,8 140,7 44,5 268,4 432,1 114,3 19,31 ( B. M. ) Tacit 1 315,6 159,4 37,1 273,4 381,2 149,9 17,26 ( D. P. ) Tosca 1 331,3 114,4 26,5 292,8 441,6 124,9 18,06 ( F. A. ) Kora 1 250,9 152,7 27,5 296,6 378,4 144,9 17,31 ( D. G.) Niva 1 313,2 110 29,4 297,6 440,7 122,3 18,28 (LM x FA) Hykor 1 296,6 175,3 40,4 301,1 314,6 168,6 16,98 TTP 1 371,3 111,1 25,1 286,8 467,9 109,2 17,92
Tab.2: Bilanční stravitelnosti travních siláží Bilanční stravitelnosti v % m Druhy a odrůdy Seč OH Nl Tuk Vlák. BNLV Energie ME/BE ( L. P. ) Mustang 1 59,7 55,9 54,8 64,5 57,5 57,1 0,457 ( L. P. ) Mustang 2 69,0 67,8 51,9 71,3 69,8 65,8 0,500 ( L. P. ) Mustang 3 74,1 59,0 49,3 75,9 79,3 70,1 0,550 (LM x FA) Bečva 1 75,0 57,4 60,1 74,6 79,5 73,1 0,571 (LM x FA) Bečva 2 62,5 56,9 56,1 63,9 63,3 60,2 0,485 (LM x FA) Bečva 3 70,0 67,3 59,2 72,5 70,4 66,7 0,502 ( B. M. ) Tacit 1 73,7 63,0 62,7 78,1 74,7 70,8 0,550 ( D. P. ) Tosca 1 67,6 49,9 55,6 72,2 69,7 63,9 0,525 ( F. A. ) Kora 1 65,1 64,6 65,2 66,2 64,4 61,0 0,518 ( D. G.) Niva 1 62,4 53,0 57,0 66,6 62,4 59,1 0,483 (LM x FA) Hykor 1 69,9 71,1 72,0 74,4 64,2 67,8 0,524 TTP 1 65,5 49,3 58,5 66,6 68,9 60,2 0,508
6,20 NE [MJ] v 1kg sušiny travních siláží N E [M J] / k g s u šin y 5,90 5,60 5,30 5,00 4,70 4,40 4,10 y (NEL) = 4,2957 + 0,0209*x - 0,0000593*x 2 ; ryx = 0,931 y (NEV) = 4,2955 + 0,02164*x - 0,0000641*x 2 ; ryx = 0,919 NEL (MJ) NEV (MJ) 3,80 160 185 210 235 260 285 310 335 360 Obsah vlákniny (g) v 1kg sušiny siláží
Část II. V této části jsou presentovány zjištěné koncentrace NEL a PDIN, PDIE u 8 druhů a odrůd trav a 3 odrůd jetele červeného. Je zachycen vývoj sledovaných kvalitativních ukazatelů v průběhu nárůstu hodnocených pícnin V týdenních intervalech od 5.5. do 17.6. ze dvou stanovišť za dva roky. Mustang a Sport, Lolium perene (LP) Bečva, festulolium (loloid) Tacit, Bromus marginatus (BM) Niva, Dactylis glomerata (DG) Hykor, festulolium (festucoid) Kora, Festuca arundinacea (FA) Rožnovska, Festuca pratensis (FP) Radegast, Trifolium pratense, (pozdní) Dolina, Trifolium pratense,(střední) Vesna, Trifolium pratense, (raný)
NEL (MJ) 7,0 6,8 6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,4 Graf 1: NEL (MJ) v 1kg sušiny, trav, 1.nárůst, (Pozdíšek a kol. 2002). Mustang Sport Bečva Tacit Niva Hykor Rožnovská Kora 5,2 5,0 4,8 4,6 4,4 0 1 2 3 4 5 6 7 5.5. 12.5. 20.5. 27.5. 3.6. 10.6. 17.6.
360 345 Graf 2: Vláknina (g/kg suš.) trav, 1.nárůst, (Pozdíšek a kol. 2002). Vláknina (g/kg suš.) 330 315 300 285 270 255 240 225 210 195 180 Rožnovská Kora Niva Tacit Hykor Sport Mustang Bečva 0 1 2 3 4 5 6 7
Graf 5: PDIN (g/kg suš.), trávy, 1. nárůst, (Pozdíšek a kol. 2002). 120 110 P DIN (g/kg sušiny) 100 90 80 70 Tacit Niva Sport Mustang Rožnovská Hykor Kora 60 50 40 Bečva 1 2 3 4 5 6 7 120 Graf 6: PDIE (g/kgsuš), trav,, 1.nárůst, (Pozdíšek a kol. 2002). 110 PDIE (g/kg sušiny) 100 90 80 70 60 Tacit Mustang Bečva Sport Ko ra Rožno vská Niva Hyko r 50 40 1 2 3 4 5 6 7
Graf 7: PDIN a PDIE (g/kg suš.), jetelů, 1.nárůst, (Pozdíšek a kol. 2002). 170 PDIN a PDIE (g/kg sušiny) 155 140 125 110 Radegast-PDIN Doli na-pdin 3Vesna-PDIN 95 80 Radegast-P DIE Dolina-PDIE Vesna-P DIE 1 2 3 4 5 6 7
Graf 4: Vláknina (g/kg suš.) jetelů, 1.nárůst, (Pozdíšek a kol. 2002). 275 250 Vláknina (g/kg sušiny) 225 200 175 Vesna Dolina Radegast 150 125 1 2 3 4 5 6 7
Vliv termínů sklizně na koncentraci e nergie NEL (MJ/kg suš.) druhů a odrůd trav a jetele lučního 7,5 N E L (M J kg -1 ) 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 Mustang Radegast Sport Dolina Becva Vesna Tacit Niva Hykor Roznovska Kora 4,0 1 2 3 4 5 6 7 Odběry vzorků v týdenních intervale ch od počátku května
Vývoj kvality píce (NEL v MJ.kg-1 sušiny) vybraných druhů v průběhu nárůstu první seče stanovený od 15. dubna velmi mladá - nad 6,5 MJ/kg mladá 6,5-6,2 MJ/kg kvalitní 6,2-5,7 MJ/kg stárnoucí 5,7-5,2 MJ/kg přestárlá - pod 5,2 MJ/kg Rožnovská Kora Hykor Odrůdy Niva Tacit B ečva Sport Mustang -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 duben 1. května 15.5. červen Dny nárůstu od 15. dubna
Strukturální účinnost krmiv Za strukturální krmivo považujeme objemná krmiva která vyvolávají u přežvýkavců intenzivní žvýkání a přežvykování. Směrné hodnoty celkové doby přežvykování v přepočtu na 1 kg sušiny pro některá typická krmiva jsou: kukuřičná siláž = 40 70 min./kgs travní siláž = 100 120 min./kgs sláma, seno = 110 160 min./kgs V průběhu uvedené doby dochází k přežvykovacím pohybům při produkci až 300 lt slin (12 14 l/kg S).
Cíl etapy V001, projektu QF3018 Vyhodnotit vliv různých režimů obhospodařování na: produkci píce kvalitu píce botanickou skladbu porostů
Metodika pokusu Uspořádání pokusu maloparcelkový pratotechnický pokus 4 úrovně hnojení 4 stupně intenzity využívání (počet sečí) 4 opakování základní velikost pokusného dílce 10 m 2 (1,25 x 8 m)
Označení variant Varianta č. Způsob využívání (=počet sečí) Hnojení Označení v plánku 1 1 (Intenzivní - 4) A - bez hnojení 1A 2 1 (Intenzivní - 4) B - PK hnojení 1B 3 1 (Intenzivní - 4) C - N 90 PK hnojení 1C 4 1 (Intenzivní - 4) D - N 180 PK hnojení 1D 5 2 (Středně intenzivní - 3) A - bez hnojení 2A 6 2 (Středně intenzivní - 3) B - PK hnojení 2B 7 2 (Středně intenzivní - 3) C - N 90 PK hnojení 2C 8 2 (Středně intenzivní - 3) D - N 180 PK hnojení 2D 9 3 (Málo intenzivní - 2) A - bez hnojení 3A 10 3 (Málo intenzivní - 2) B - PK hnojení 3B 11 3 (Málo intenzivní - 2) C - N 90 PK hnojení 3C 12 3 (Málo intenzivní - 2) D - N 180 PK hnojení 3D 13 4 (Extenzivní - 2) A - bez hnojení 4A 14 4 (Extenzivní - 2) B - PK hnojení 4B 15 4 (Extenzivní - 2) C - N 90 PK hnojení 4C 16 4 (Extenzivní - 2) D - N 180 PK hnojení 4D
Zastoupení agrobotanických skupin podle počtu sečí a úrovně výživy 2005 80 70 Trávy Byliny Jeteloviny 60 50 % 40 30 20 10 0 4 3 2 2 4 3 2 2 bez hnojení PK 4 3 2 2 N 90 PK 4 3 2 2 N 180 PK
Výnos sušiny v závislosti na počtu sečí a úrovni výživy (t.ha -1 ) 14 12 2003 2004 2005 10 t.ha -1 sušiny 8 6 4 2 0 4 3 2 2 4 3 2 2 4 3 2 2 4 3 2 2 bez hnojení PK N 90 PK N 180 PK
Kvalita píce Tabulka: Kvalita travní biomasy při různých úrovních hnojení a využívání (2003 - -2005) Faktor NL Vláknina NEL NEV (výživa a intenzita) g.kg-1 g.kg-1 MJ.kg-1 MJ.kg-1 0 135 241 5,56 5,40 PK 134 254 5,43 5,24 N 1 PK 125 271 5,25 5,02 N 2 PK 138 277 5,24 4,99 4 seče 166 225 5,72 5,60 3 seče 156 230 5,50 5,33 2 seče 102 282 5,15 4,90 2 seče 97 315 5,10 4,82
Závislost koncentrace energie a poměru PDIN : PDIE u TTP 1,40 PDIN / PDIE 1,30 1,20 1,10 1,00 y = 0,3653x - 0,9181 R 2 = 0,82 0,90 0,80 5,00 5,10 5,20 5,30 5,40 5,50 5,60 5,70 5,80 5,90 6,00 NEL (MJ / kg DM)
Množství píce Shrnutí klesá se zvyšujícím se počtem sečí ovlivňováno dusíkatou výživou Kvalita píce vyšší počet sečí zvyšuje obsah N látek a klesá obsah vlákniny minerální výživa mírně zvyšuje obsah vlákniny Druhová skladba N hnojení podporuje travní složku, ale potlačuje jeteloviny, zejména u dvousečných porostů
Vliv počtu sečí travního porostu na roční příjem píce dojnicí a produkci mléka FCM za laktaci Roční příjem píce Užitkovost Roční příjem píce dojnicí (kg sušiny za rok) 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 4210 2340 4790 3962 5560 5637 3260 7000 6100 6100 6100 6000 3990 4480 2 3 4 2 3 4 5000 4000 3000 2000 1000 0 Užitkovost dojnice za laktaci (kg FCM mléka) Bez jádra Přídavek jádra Počet sečí za rok a přídavek jádra
Vliv počtu sečí travního porostu na spotřebu jádra a produkci mléka stádem skotu z 0,5 mil ha TTP 1200 3500 1000 Spotřeba jádra celkem Produkce mléka 1045 3013 3000 Spotřeba jádra (tis. t) 800 600 400 894 1212 1302 525 2245 283 1745 2500 2000 1500 1000 Produkce mléka (tis. t) 200 0 0 0 0 2 3 4 2 3 4 500 0 Bez jádra Přídavek jádra Počet sečí a přídavek jádra
Vliv počtu s ečí travního poros tu a přídavk u jádra na velik ost s táda k rav (+ stádo m ladého skotu) pro konverzi zkrmite lné s ušiny z 0,5 m il ha TTP Stádo krav Produkce zkrmitelné s ušiny Velikost stáda krav (tis. ks) 600 500 400 300 200 100 382 2818 306 2566 231 2247 494 2818 368 2566 286 2247 3000 2500 2000 1500 1000 500 Z krm itelná sušina (tis. t) 0 2 3 4 2 3 4 Bez jádra Přídavek jádra Počet s ečí a přídavek jádra 0
Děkuji za pozornost.