Český politický systém Liberálně-konzervativní akademie 26/27 Struktura přednášky Moderní česká politika několik úvodních poznámek Ústavní předpoklady Politické strany a stranický systém Volební systémy Problémy českého politického systému 1

Literatura Cabada, Ladislav Vodička, Karel: Politický systém České republiky, Portál, Praha 23 Kolář, Petr Pecháček, Lukáš Syllová, Jindřiška: Parlament České republiky 1993-21, Linde, Praha 22 Mrklas, Ladislav: Česká republika, in: Kubát, Michal & kol.: Ústavní a politické systémy zemí střední a východní Evropy, Eurolex Bohemia, Praha 24 Novák, Miroslav: Jakou demokracii pro nové demokracie, Mezinárodní politologický ústav MU, Brno 22 Novák, Miroslav, Lebeda Tomáš a kol.: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Aleš Čeněk, Dobrá Voda 24 Pšeja, Pavel: Stranický systém České republiky, CDK, Brno 25 Moderní česká politika úvodní poznámky formování moderního národa v 19. století - politická kultura; politické tábory nástupnický stát Rakousko-Uherska a Československa parlamentarismus; posun od mnohonárodního k homogennímu státu postkomunistická země se zkušeností dvojí okupace ze strany zemí s totalitními režimy - přerušené dějiny; společenská a politická diskontinuita; zásadní ovlivnění politické kultury 2

I. republika linie a významné strany strany Centrum/ periferie Stát/ církev Město/ venkov Práce/ kapitál ČSL centralisté katolická venkov - agrárníci centralisté venkov - KSČ pružná město komunisté ČSSD centralisté město soc.dem. nár. dem. centralisté město vlastníci nár. soc. centralisté město socialisté Němci periferie různé Ústavní předpoklady Dělba moci: Dualita všech tří mocí Zákonodárná: Poslanecká sněmovna a Senát Výkonná: prezident republiky a vláda Soudní: Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a soustava obecných soudů Zastupitelský systém s min. podílem institutů přímé demokracie Parlamentarismus: Parlament ČR má jako jediná instituce přímou legitimitu; všechny ostatní instituce mají legitimitu odvozenou Vláda odpovědna Poslanecké sněmovně Poslaneckou sněmovnu může prezident republiky rozpustit Prezident republiky je volen Parlamentem ČR 3

Schéma ústavního systému ČR Problematická místa českého ústavního systému způsob volby, postavení a pravomoci hlavy státu nejasnosti kolem jmenování vlády možnosti ústavní krize v důsledku složité cesty k předčasným volbám bikameralismus (a případné reformy Senátu) volební systémy do obou komor Parlamentu ČR referendum imunita zákonodárců 4

Politické strany Základní princip politického systému ČR dle Ústavy: svobodný a dobrovolný vznik a volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů Strany a hnutí podléhají registraci na ministerstvu vnitra Jsou právnickými osobami Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu, nemají demokratické stanovy nebo orgány Jsou odděleny od státu, nesmějí být ozbrojeny Mohou být organizovány zásadně na územním principu Zákon zná jedině individuální členství % 1992 křesla % 1996 křesla % 1998 křesla % 22 křesla % 26 křesl a ČSSD 6,5 16 26,4 61 32,3 74 3,2 7 32,3 74 ODS 29,7 76 29,6 68 27,7 63 24,5 58 35,4 81 KSČM 14 35 1,3 22 11 24 18,5 41 12,8 26 KDU- ČSL US- DEU 6,3 15 8,1 18 9 8,6 2 19 Koalice 14,3 31 7,2,3 13 SZ 1,1 2,4 6,3 6 SPR- RSČ 6 14 8 18 3,9 1, ODA 5,9 14 6,4 13,5 LSU HSD- SMS 6,5 16 5,9 14 5

Volební výsledky podíly hlasů 4 35 3 25 2 15 1 5 1992 1996 1998 22 26 CSSD ODS KSCM KDU-CSL Koalice 22 US-DEU SZ Volební výsledky mandáty 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1992 1996 1998 22 26 CSSD ODS KSCM KDU-CSL US-DEU SZ 6

Konfliktní linie ve společnosti Socioekonomická linie transformace spor o rychlost ekonomické reformy (Klaus/Komárek, resp. Zeman) základ linie levice pravice od roku 1996 jasná dominance ČSSD/ODS Postupně se naplňuje obsahem, a to i třídním Nacionalistická linie transformace hlavně Slovensko základní důvod rozdělení Československa; v ČR moravistické síly dnes zcela marginální Vedlejší linie: Zahraniční politika NATO a EU Postmaterialismus Strana zelených Církev stát (resp. libertarianismus autoritarianismus nebo náboženství a morálka sekularita a tolerance) KDU-ČSL ČR 26 konfliktní linie strany Levice/pravice Stát/církev (morálka/tolerance) Postmaterialismus EU ČSSD levý střed tolerance _ funkční europeanisté ODS pravý střed tolerance _ měkcí euroskeptici KSČ levice výrazně tolerance (!) _ tvrdí euroskeptici KDU-ČSL střed katolická tradiční morálka _ funkční europeanisté SZ _ výrazně tolerance Ano identitní europeanisté 7

Stranický systém základní charakteristiky multipartismus bez dominantní strany dva hlavní póly: ODS, ČSSD potenciál tzv. catch-all neboli univerzálních (všelidových) stran dva vedlejší póly: KSČM, KDU-ČSL strany s nepřetrženou kontinuitou, velkou členskou základnou, silnou identifikací velké části elektorátu prostor pro středovou (levicově, resp. postmateriálně) liberální sílu nyní zabírá SZ vlády mají nejčastěji charakter koalice (6 z 9) a převažují vlády menšinové (5 z 9) umírněný nebo polarizovaný pluralismus (Sartori) Stranický systém problematické body nevyhovující volební systém do Poslanecké sněmovny silná nereformovaná antisystémová KSČM omezená alternace moci neodpovědné chování vlády a opozice nízký počet členů ČSSD, ODS versus relativně silná členská základna KSČM, KDU-ČSL - viz komunální volby recidiva alternativních formací aktuálně Strana zelených antistranictví (nepolitická politika) silné postavení nezávislých v komunální, krajské a senátní politice tříštění sil, rozmazávání politické odpovědnosti relativně nízká participace (členství, volební účast) 8

Volební systémy neuralgický bod č. 1 Poslanecká sněmovna vysoce proporční systém: velké volební kraje, D Hondtova metoda, 5% klauzule (psychologický efekt), navíc nesrovnatelná velikost krajů (Karlovarský versus Praha či Moravskoslezský) Senát dvoukolový většinový: negativní volba ve druhém kole, posilování nezávislých a středových kandidátů, které nejméně vadí Cesty z kruhu: 1) velká rošáda volebních systémů 2) přechod na většinovou volbu do PS 3) zvýšení počtu volebních obvodů do PS (3-4) Vývoj členské základny politických stran 35 3 25 2 15 1 KSČM KDU-ČSL ODS ČSSD 5 1992 1996 1998 22 26 9

Rizika a šance aktuální politické situace Prohlubující se problémy veřejných financí, penzijního systému, zdravotního systému, vzdělávacího systému, bují korupce a řešení? Klesá důvěra v politiky (a politiku) Hrozí nárůst komunistů Probuzení lidí z apatie Dodržení části slibů volebního vítěze Návrat soupeření levice a pravice Předčasné volby Aspoň mírná úprava volebního systému Aktuální situace základní charakteristika Patové rozložení sil v Poslanecké sněmovně (bi-)polarizace politické scény i společnosti (jako příčina i důsledek): Osobnosti (zj. Jiří Paroubek) Postoj k reformám Dlouhé období vlády bez důvěry poprvé v historii ČR pozitivem je fakt, že politická scéna se s tímto problémem nakonec vyrovnala Ale cena za to je Menšinová vláda Složená ze stran málo ideologicky a programově blízkých Postavená na toleranci dvou opozičních poslanců Málo populární (nízká důvěra) složení, vznik, problémy některých ministrů S ambiciózním, ale dost složitě prosaditelným programem 1

Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz 11