Souhrnná analýza dotazníkového šetření na území ORP Tábor Únor 2011

Souhrnná analýza dotazníkového šetření na území ORP Tábor Únor 2011 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 1

Obsah 1 Úvod...3 2 Metodika dotazníkového šetření...4 2.1 Rizika...4 3 Průběh dotazníkového šetření...6 3.1 Respondenti...6 3.2 Území dopadu...7 3.3 Metodika sběru dat...10 3.4 Výstupy...12 3.4.1 Analýza poskytovatelů sociálních služeb...12 3.4.2 Analýza zadavatelů sociálních služeb...12 3.4.3 Analýza uživatelů sociálních služeb a veřejnosti...12 3.4.4 Souhrnná analýza dotazníkového šetření...12 4 Souhrnná analýza zjištěných dat...13 4.1 Využívání sociálních služeb na území ORP Tábor...15 4.2 Potřeby a problémy v oblasti poskytování sociálních služeb...16 4.3 Budoucí vývoj v oblasti sociálních služeb na území ORP Tábor...19 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 2

1 Úvod Dotazníkové šetření zaměřené na kvalitativní a kvantitativní úroveň sociálních a doprovodných služeb je společně se sociodemografickou analýzou podkladem pro komunitní plánování sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (dále jen ORP Tábor). Cílem dotazníkového šetření na území ORP Tábor na základě sebraných dat je zmapování současného stavu poskytování sociálních služeb na sledovaném území, tj. nabídky poskytovatelů sociálních služeb, poptávky uživatelů sociálních služeb a zároveň potřeb poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb, které nejsou naplněny. Zjištění, jaké sociální a jiné navazující služby občané obcí na území ORP Tábor potřebují a vyžadují, či jaké je jejich povědomí o poskytovaných službách a možnostech, poskytne užitečné podněty k budoucímu vývoji sociálních služeb na daném území. To vše zejména s ohledem na potřeby a přání současných a předpokládaných uživatelů těchto služeb. Do dotazníkového šetření na území ORP Tábor byli zapojeni poskytovatelé sociálních služeb, zadavatelé sociálních služeb, uživatelé sociálních služeb a veřejnost. Jejich úkolem bylo zamyslet se nad problematikou sociálních služeb na daném území, vyslovit potřeby a přání, poukázat na nedostatky v nejbližším okolí jejich bydliště. Vyplněním dotazníků poskytli jednak užitečná data pro zpracování výzkumu, jednak prokázali znalost a informovanost o poskytovaných sociálních službách v regionu. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 3

2 Metodika dotazníkového šetření Pro sběr dat týkající se nabídky, kvality a dostupnosti poskytovaných sociálních služeb na území ORP Tábor, do něhož byli zapojeni poskytovatelé, zadavatelé, uživatelé sociálních služeb a široká veřejnost, byla použita kombinovaná metody kvantitativního a kvalitativního sociologického výzkumu. Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření celkem byly vypracovány 4 specifické typy dotazníků (dotazník pro poskytovatele, zadavatele a uživatele sociálních služeb, anketa pro veřejnost). 2.1 Rizika Zapojení široké veřejnosti do dotazníkového šetření sebou vždy přináší množství rizik, které ohrožují výstupy šetření, efektivitu výzkumu a spolehlivost dat: Riziko nízkého vzorku zjištěných dat Každé dotazníkové šetření se hned od počátku potýká s nezájmem veřejnosti a udržováním odstupu dotazovaných. Pro předcházení uvedeného rizika bylo nutné vytvořit šetření pozitivní publicitu, s čímž pomohli jak představitelé jednotlivých obcí, tak samotní tazatelé. Informace o účelnosti šetření mají zcela zásadní vliv na aktivitu a počet zapojených respondentů. Časová náročnost Kvantitativní výzkum provedený na základě dotazníkového šetření na území ORP Tábor je vzhledem k velikosti území a množství zapojených subjektů časově náročný. Vzhledem k této skutečnosti byly v centrech 7 sledovaných obvodů, tzn. Mladé Vožici, Sezimově Ústí, Malšicích, Jistebnici, Chotovinách, Chýnově a Bechyni, vytvořeny několikačlenné pracovní skupiny, které usnadňovaly průběh dotazníkového šetření. Úkolem pracovních skupin bylo: spolupracovat při realizaci dotazování uživatelů ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb poskytnout podklady pro formulaci strategických cílů a priorit v rámci poskytování sociálních služeb v daném obvodu poskytnout kvalifikované odhady či statistické údaje o počtu uživatelů sociálních služeb v daném obvodu publicita probíhajícího šetření podpora informovanosti veřejnosti programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 4

Nízká spolehlivost a korektnost sběru dat Aby se posílila spolehlivost a korektnost sběru dat, byla pro dotazování uživatelů a veřejnosti zvolena metoda přímého dotazování proškolenými tazateli ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb. Volba této metody sběru dat sjednotila podmínky sběru dat na území ORP Tábor, čímž jednak posílila korektnost i spolehlivost zaznamenaných dat, jednak zabránila zkreslení výsledku při následném zpracování dat. Obavy ze ztráty osobních dat respondentů Pro předcházení tohoto rizika byl zvolen postup přímého dotazování u uživatelů sociálních služeb ve spolupráci s poskytovateli. Do dotazování se zapojili pouze ti respondenti, kteří měli zájem dotazník vyplnit. Žádné další informace nemusel poskytovatel o respondentech předávat. Dotazování proběhlo na místě, které si určili sami uživatelé. Nejednotnost v rámci publicity Forma publicity dotazníkového šetření byla ponechána na rozhodnutí jednotlivých obcí. Tím ovšem nebylo plně zaručeno, že všichni občané obcí na území ORP Tábor získali jednotné informace o probíhajícím projektu. Důkazem této skutečnosti je především prokázaná vyšší návratnost dotazníků v obcích, kde byl dotazník pro veřejnost součástí pravidelného zpravodaje. Problémem je, že vydávání zpravodajů v obcích má různorodou četnost vydávání (měsíčník, čtvrtletník), proto nešlo tento způsob publicity aplikovat ve všech obcích bez výjimky. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 5

3 Průběh dotazníkového šetření 3.1 Respondenti Do dotazníkového šetření byly zapojeny následující cílové skupiny: Poskytovatelé sociálních služeb Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou poskytovateli sociálních služeb územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Na území správního obvodu ORP Tábor (mimo samotné město Tábor) má působnost celkem 10 poskytovatelů sociálních služeb (dle Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV): 1) Domov pro seniory Bechyně 2) Město Bechyně 3) Domov pro seniory Chýnov 4) Město Chýnov 5) Město Planá nad Lužnicí 6) Fond ohrožených dětí 7) Město Mladá Vožice 8) Sociální služby města Milevska 9) Město Sezimovo Ústí 10) paní Jiřina Krätzerová Uživatelé sociálních služeb Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je nepostradatelný a zásadní v rámci komunitního plánování sociálních služeb, právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. 1 1 Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb. MPSV ČR, 2005. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 6

Příklady cílových skupin uživatelů sociálních služeb: Senioři Osoby se zdravotním postižením Děti, mládež a rodina Osoby v obtížných životních situacích a společensky nepřizpůsobiví Dlouhodobě nezaměstnaní Osoby ohrožené závislostmi Menšiny Zadavatelé sociálních služeb Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. V rámci území ORP Tábor byli pro získání údajů zapojeny do dotazníkového šetření všechny obce I. a II. typu nacházející se na sledovaném území. Veřejnost Veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci. Zapojení uživatelů sociálních služeb a široké veřejnosti do dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit aktuální potřeby, přání a nedostatky v oblasti poskytování sociálních služeb, má v kontextu tvorby komunitního plánu sociálních služeb na území ORP Tábor zcela zásadní význam. 3.2 Území dopadu Dotazníkové šetření bylo provedeno na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor. Data se vztahují jednak k území správního obvodu ORP Tábor jako celku, jednak k 7 vymezeným obvodům, které takto vytvořila koordinátorka projektu pro potřeby zpracování sociodemografické analýzy a dotazníkového šetření: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Malšice, Jistebnice, Chotoviny, Chýnov. Takto vymezené obvody pokrývají celé území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor kromě samotného města Tábor vč. příměstských částí. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 7

V tabulce 1 je uveden seznam všech obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor. Pro potřeby sběru dat v rámci dotazníkového šetření jsou obce rozděleny do 7 obvodů. Tabulka 1. Obce ve správním obvodu ORP Tábor Bechyně Mladá Vožice Sezimovo Ústí Malšice Jistebnice Chotoviny Chýnov Bechyně Běleč Košice Bečice Jistebnice Borotín Bradáčov Březnice Hlasivo Planá n. Lužnicí Dražičky Alenina Lhota Chotoviny Dolní Hořice Čenkov u B. Mladá Vožice Sezimovo Ústí Libějice Božejovice Jedlany Chýnov Skrýchov u Černýšovice Nová Ves u M.V. Malšic Lom Cunkov Košín Nová ves u Ch. Dobronice u B. Oldřichov Ústrašice Malšice Drahnětice Nemyšl Radenín Sudoměřice u Haškovcova Lhota Pojbuky Zhoř u Tábora Radimovice u Ž. Hodkov T. Turovec Hodětín Řemíčov Želeč Slapy Hubov Balkova Lhota Vodice Beranova Hodonice Slapsko Bezděčín Čenkov Hůrka Lhota Zadní Střítež Radětice Smilovy Hory Borek Dobřejice Chlum Broučkova Lhota Babčice Rataje Šebířov Doubí Hnojná Lhotka Javoří Boratkov Bítov Sudoměřice u B. Vilice Doudov Třebelice Jezviny Červené Záhoří Blatnice Záhoří Zhoř u M.V. Lhota Samoty Maršov Křivošín Dědice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyňská Smoleč Bendovo Záhoří Strkov Nové Lány Makov Dědičky Ch. Bežerovice Blanice Staré Lány Nehonín Hatov Dolní Světlá Blatec Buková Všechlapy Orlov Hejlov Domamyšl Hutě Bzová Opařany Ostrý Hoštice Hájek Hvožďany Dol. Kouty Řepeč Ounuz Chomoutova Lhota Hartvíkov Kozín Elbančice Dražice Padařov Jeníčkova Lhota Horní Hořice Nová Ves Františkov Drhovice Podol Kamenná Lhota Horní Světlá Senožaty Hlasívko Hájky Pohoří Libenice Hroby Hor. Kouty Hodušín Smrkov Liderovice Chabrovice Horní Střítež Kášovice Stružinec Moraveč Chotčiny Hrnčíře Křída Svoříš Nasavrky Choustník Chocov Meziříčí Třemešná Nový Kostelec Chrbonín Javor Nové Dvory Vlásenice Paseka Kajetín Janov Obora Zbelítov Pejšova Lhota Kladruby Krchová Lomná Olší Zvěstonín Pikov Kloužovice Křtěnovice Oltyně Nadějkov Polánka Kozmice Křekovice Podboří Bezděkov Prudice Krátošice Křekovická Lhota Skrýchov u Op. Brtec Předbojov Krtov Radimovice u Kříženec Slavňovice Číčovice Táb. Lažany Leština Stádlec Hronova Vesec Radkov Lejčkov programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 8

Lhýšov Staré Sedlo Chlístov Rzavá Malešín Malý Ježov Kaliště Řevnov Mlýny Moraveč Křenovy Dvory Sedlečko Nové Dvory Mutice Modlíkov Svrabov Nuzbely Noskov Mozolov Sychrov Oblajovice Obrátice Nepřejov Úlehle Osikovec Pavlov Petříkovice Úraz Pojbuky Popovice Pohořelice Vrážná Pořín Radostice Plechov Záhoříčko Prasetín Radvánov Starcova Lhota Předboř Rešovice Šichova Vesec Psáry Řemičov Vratišov Radostovice Skrýšov Staniměřice Stará Vožice Stojslavice Temešvár Ústějov Velký Ježov Vitanovice Vosná Vrcholtovice Vyšetice Zahrádka Zářičí u Ml. Vožice Ratibořské Hory Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Rodná Blanička Dub Horní Hrachovice Malenín Mostek Nahořany Skropytce Svatá Anna Terezín Tříklasovice Velmovice Vlčeves Zadní Lomná Záhostice programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 9

Podolí Ratibořice Vřesce 3.3 Metodika sběru dat Sběr dat byl v rámci dotazníkového šetření proveden v období prosinec 2010 až únor 2011. Dotazování bylo zajištěno částečně ve spolupráci se zadavatelem Městem Tábor, který poskytl podnětné připomínky jak k metodice sběru dat, tak i ke způsobu jejich zpracování. Ke zpracování dat byly rovněž využity informace z dotazníkového šetření provedeného v březnu roku 2010 v rámci projektu Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji. Do sběru dat byly zapojeny obce I. a II. typu, registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, pracovníci odboru sociálních věcí, terénní sociální pracovníci a veřejnost. Zástupci obcí a poskytovatelé sociálních služeb byli osloveni dotazníky. Na základě zjištěných dat bylo v rámci sledovaného území ORP Tábor zpracováno: počty osob využívající sociální služby, současná nabídka sociálních služeb, přehled podpořených sociálních služeb v roce 2008 a 2009, přehled významných realizovaných a budoucích sociálních projektů. Zpracované údaje poukázaly na potřebnost a zkvalitnění některých typů poskytovaných sociálních služeb na daném území. V rámci realizace dotazníkového šetření pro poskytovatele, zadavatele, uživatele sociálních služeb a širokou veřejnost byly provedeny následující dílčí aktivity: Připomínkování návrhů témat pro dotazníkové šetření Prvotní návrhy témat pro dotazníkové šetření byly zpracovány zástupci Města Tábor a postoupeny k připomínkování. Jednalo se o návrhy formulací do dotazníku pro zadavatele sociálních služeb, poskytovatele sociálních služeb, uživatele sociálních služeb a veřejnost. Vypracování finální podoby materiálů pro dotazníkové šetření Ve spolupráci se zástupci zadavatele byly do dotazníkových návrhů zapracovány odborné připomínky a vytvořena finální podoba anketních lístků a dotazníkových formulářů včetně grafických úprav v souladu s Manuálem pro publicitu OP LZZ 2007-2013. Předání informací cílovým skupinám, distribuce dotazníkových formulářů Základní informace o probíhajícím dotazníkovém šetření, které bude podkladem pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb, byly poskytnuty všem obcím na území ORP Tábor programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 10

prostřednictvím tazatelů a zástupci řešitele šetření. Informace včetně dotazníkových formulářů (v tištěné i elektronické podobě) byly poskytnuty poskytovatelům sociálních služeb, vedoucím pracovních skupin a starostům všech obcí. Výběr respondentů Výběr respondentů uživatelů sociálních služeb probíhal ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb tak, aby byl zajištěn odpovídající vzorek celkové populace uživatelů sociální služby v daném obvodu. Spolupráce s pracovními skupinami Dotazníkové šetření probíhalo ve spolupráci s pracovními skupinami, které byly ustanoveny v centrech 7 obvodů. Ke spolupráci a poskytnutí potřebných dat byly poskytnuty kontaktní osoby těchto skupin vedoucí pracovních skupin. Členové pracovních skupin poskytly kvalifikované odhady či statistické údaje o počtu uživatelů sociálních služeb v daném obvodu a podíleli se na zajištění publicity probíhajícího dotazníkového šetření v kontextu komunitního plánování. Publicita K informovanosti veřejnosti o probíhajícím dotazníkovém šetření byly řešitelem doporučeny následující zdroje publicity: oficiální webové stránky obcí informace v obecních zpravodajích a novinách informační setkání v rámci klubů pro seniory informační leták spolu s dotazníkovým formulářem osobní kontakt tazatel s respondenty Dotazování veřejnosti a uživatelů sociálních služeb Dotazování uživatelů sociálních služeb probíhalo formou přímého dotazování, které realizovali proškolení tazatelé. Tazatelé na základě výpovědí respondentů (pouze s jejich souhlasem) zaznamenali zjištěné informace do dotazníkových formulářů. Způsob přímého dotazování tazatelem v rámci uvedeného šetření byl zvolen z důvodu zvýšení spolehlivosti sběru dat. Dotazování poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb Dotazník pro poskytovatele i zadavatele sociálních služeb byl zaslán k vyplnění v elektronické podobě. Bylo určeno datum pro odevzdání vyplněných dotazníkových formulářů. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 11

Zpracování výstupů Na základě zjištěných dat proběhlo zpracování výstupů formou deskripce zjištěných dat, analýzy situace a vyhodnocení dat z hlediska předpokládaného vývoje. 3.4 Výstupy 3.4.1 Analýza poskytovatelů sociálních služeb Cílem dotazníkového šetření pro poskytovatele sociálních služeb, které proběhlo na území 7 obvodů a dle těchto obvodů bylo i vyhodnoceno, bylo na základě vyjádření potřeb a přání všech poskytovatelů na území ORP Tábor zmapovat stávající situaci v oblasti poskytování sociálních služeb. Poskytovatelé se vyjádřili k problémům, se kterými se při poskytování sociální služby nejčastěji setkávají či jaké jsou jejich hlavní rozvojové záměry do budoucna. 3.4.2 Analýza zadavatelů sociálních služeb Získané údaje z dotazníkového šetření pro zadavatele sociálních služeb byly zpracovány a vyhodnoceny v rámci 7 obvodů pokrývající celé území ORP Tábor mimo samotné město Tábor. Cílem bylo získat pohled zadavatelů sociálních služeb na kvalitu a kvantitu, financování sociálních služeb a problémy při poskytování sociálních služeb na sledovaném území. 3.4.3 Analýza uživatelů sociálních služeb a veřejnosti Výstupem dotazníkového šetření pro uživatele sociálních služeb a veřejnost je zmapování současné situace na poli sociálních služeb současnými či budoucími uživateli těchto služeb. Jejich pohled na nabídku, dostupnost a kvalitu služeb je zcela zásadní pro další vývoj sociálních služeb na daném území. 3.4.4 Souhrnná analýza dotazníkového šetření Souhrnná analýza provedeného dotazníkového šetření představuje závěrečné výsledky na základě získaných podkladů z dotazníkových šetření od poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů sociálních služeb a veřejnosti. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 12

4 Souhrnná analýza zjištěných dat V rámci dotazníkového šetření probíhajícím na celém území ORP Tábor (mimo samotné město Tábor a jeho příměstských částí) bylo zpracováno celkem 769 vyplněných dotazníkových formulářů a anketních lístků: 10 dotazníků pro poskytovatele, 34 dotazníků pro zadavatele, 199 dotazníků pro uživatele sociálních služeb a 528 anketních lístků pro veřejnost. Šetření probíhalo v rámci 6 obvodů (Chotoviny, Chýnov, Jistebnice, Mlašice, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí) v období od ledna do února 2011, sběr dat byl ukončen 24. února 2011. Vzhledem k aktuálnosti údajů v rámci zpracovaného komunitního plánu Bechyňska v roce 2010 byl po dohodě se zadavatelem Městem Tábor tento obvod z dotazníkového šetření vynechán. Tabulka 2. Počet zpracovaných dotazníků pro uživatele a anketních lístků pro veřejnost dle obcí Název obce Počet dotazníků uživatelů soc. služeb Název obce Planá nad Lužnicí 34 Mladá Vožice 53 Mladá Vožice 33 Sezimovo Ústí 40 Chýnov 32 Borotín 35 Sezimovo Ústí 18 Chýnov 31 Dražice 17 Dražice 24 Jistebnice 11 Planá nad Lužnicí Nadějkov 10 Malšice 19 Chotoviny 18 Chotoviny 39 Malšice 6 Opařany 14 Radkov 5 Dolní Hořice 12 Opařany 4 Oldřichov 12 Pohnánec 4 Radkov 12 Ústrašice 4 Slapsko 12 Běleč 1 Jistebnice 9 Dolní Hořice 1 Ratibořské Hory 9 Ratibořské Hory 1 Želeč 8 Balkova Lhota 0 Běleč 7 Bečice 0 Dlouhá Lhota 7 Borotín 0 Nadějkov 7 Bradáčov 0 Pohnánec 6 Dlouhá Lhota 0 Dolní Hrachovice 5 Dolní Hrachovice 0 Dražičky 5 Počet anketních lístků pro veřejnost 23 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 13

Dražičky 0 Krátošice 5 Drhovice 0 Lom 5 Hlasivo 0 Nová Ves u Chýnova 5 Choustník 0 Radimovice u Želče 5 Chrbonín 0 Smilovy Hory 5 Jedlany 0 Sudoměřice u Tábora 5 Košice 0 Ústrašice 5 Košín 0 Balkova Lhota 4 Krátošice 0 Hlasivo 4 Krtov 0 Choustník 4 Libějice 0 Jedlany 4 Lom 0 Košice 4 Meziříčí 0 Pojbuky 4 Mlýny 0 Psárov 4 Nasavrky 0 Skrýchov u Malšic 4 Nemyšl 0 Slapy 4 Nová Ves u Chýnova 0 Vilice 4 Nová Ves u Mladé Vožice 0 Zhoř u Tábora 4 Oldřichov 0 Bradáčov 3 Pohnání 0 Chrbonín 3 Pojbuky 0 Košín 3 Psárov 0 Krtov 3 Radenín 0 Libějice 3 Radimovice u Tábora 0 Mlýny 3 Radimovice u Želče 0 Nasavrky 3 Rodná 0 Nemyšl 3 Řemíčov 0 Radimovice u Tábora 3 Řepeč 0 Řepeč 3 Skopyce 0 Šebířov 3 Skrýchov u Malšic 0 Vodice 3 Slapsko 0 Meziříčí 2 Slapy 0 Nová Ves u Mladé Vožice 2 Smilovy Hory 0 Pohnání 2 Stádlec 0 Radenín 2 Sudoměřice u Tábora 0 Rodná 2 Svrabov 0 Skopyce 2 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 14

Šebířov 0 Svrabov 2 Turovec 0 Turovec 2 Vilice 0 Zhoř u Mladé Vožice 2 Vlčeves 0 Bečice 1 Vodice 0 Drhovice 1 Zadní Střítež 0 Řemíčov 1 Zhoř u Mladé Vožice 0 Stádlec 1 Zhoř u Tábora 0 Vlčeves 1 Želeč 0 Zadní Střítež 1 Celkem 199 Celkem 528 4.1 Využívání sociálních služeb na území ORP Tábor Zpracování výsledků dotazníkového šetření na území ORP Tábor výrazně ovlivnila skutečnost, že zastoupení všech typů sociálních služeb se zvyšuje s velikostí obce. Vzhledem k tomu, že sledované území zahrnovalo všechny obce na území ORP Tábor ovšem mimo samotné město Tábor a jeho příměstských částí, byl zde výběr poskytovaných sociálních služeb omezen zejména na službu domov pro seniory a pečovatelskou službu. V obci s rozšířenou působností, tj. město Tábor, je široké zastoupení sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené v pobytových zařízeních, terénních službách, denních stacionářích i aktivizačních činnostech. V obcích s pověřeným obecním úřadem (Bechyně, Sezimovo Ústí a Mladá Vožice) nebo obcích I. stupně je zastoupení služeb pro seniory a zdravotně postižené menší, někdy i žádné. V některých obcích nejsou sociální služby zajištěny vůbec. Tato skutečnost úzce souvisí s tím, že problémem poskytování sociálních služeb v obcích II. a I. stupně je především finanční zajištění těchto služeb, personální zajištění, skutečné využití ze strany seniorů či zdravotně postižených a v neposlední řadě povinnost registrace poskytovatelů, kdy nesplňují některou z podmínek registrace v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. V některých případech je to i neochota a nezájem obcí poskytování sociálních služeb řešit či hledat jiná východiska (například jednat s obcí s rozšířenou působností o rozšíření služby i na jejich spádovém území a alespoň částečně přispívat na poskytování služby). Participace obcí na financování sociální služby na jejich území bývá často ovšem velkým zásahem do obecního rozpočtu. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 15

Z výsledků ankety pro veřejnost je patrné, že převážná většina (84 %) respondentů uvedla, že oni sami ani nikdo z jejich blízké rodiny sociální služby na území Táborska nevyužívá. Pouze 13 % respondentů uvedlo, že využívá nějakou sociální službu. Seznam využívaných sociálních služeb je uveden v tabulce 2. Tabulka 3. Využívané typy sociálních služeb Název služby Počet respondentů Pečovatelská služba 19 Denní stacionář 13 Domov pro seniory 11 Dovoz obědů 9 Osobní asistence 2 Domácí péče Tereza 2 Sociální poradenství 2 Úřad práce 2 Doprovod k lékaři 1 Klub důchodců 1 Péče o dlouhodobě nemocné 1 Konkrétně jsou nejvíce využívány tyto sociální služby a další navazující služby: dovoz obědů (53 %), pomoc při úklidu (25 %), donáška nákupů (17 %), pomoc s praním prádla (13 %), sociální služby spojené s pobytem v domově pro seniory (7 %), pomoc při mytí oken a při pochůzkách (4 %). 4.2 Potřeby a problémy v oblasti poskytování sociálních služeb Mezi zjištěné problémy a potřeby v oblasti poskytování sociálních služeb na území ORP Tábor patří: nedostupnost sociálních služeb místní, časová a finanční nedostatečná informovanost o nabídce poskytovaných sociálních služeb nevyhovující podmínky stávajících pobytových služeb (zkvalitnění a finanční zajištění služeb, podpora a rozvoj) nedostatečná nabídka zařízení poskytujících aktivizační činnosti a poradenství (pro seniory, zdravotně postižené, děti a mladistvé) Z odpovědí uživatelů sociálních služeb a veřejnosti je patrné, že převážná většina dotazovaných (95 %) ani nikdo z blízké rodiny nemá problémy, které by nemohla vyřešit sociální služba, která je na území Táborska. Nejčastější problémy, které respondenti uvedli, byly spjaty s nedostatečnou programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 16

informovaností o nabídce a dostupnosti sociálních služeb na tomto území. Tento problém je důsledkem skutečnosti, že lidé nevědí, kde a jakým způsobem mohou získat potřebné informace o dostupné sociální službě, která by jim mohla pomoci. Nejpočetnější skupinou oslovených uživatelů sociálních služeb byli senioři žijící v domácnosti sami či s manželkou/manželem, družkou/druhem. Tuto skutečnost dokládají záznamy o počtu uživatelů v jednotlivých cílových skupinách, které poskytly jednotlivé pracovní skupiny v rámci sledovaných obvodů. Proto zjištěné informace uživatelů sociálních služeb směřují nejčastěji k pomoci a podpoře cílové skupiny senioři. Z odpovědí seniorů je patrné, že ve svém okolí postrádají následující služby: dům s pečovatelskou službou, domov pro seniory, osobní asistence, poradna ve finanční oblasti, pomoc osobám v tíživé životní situaci, podpora osobám se zdravotním postižením. Problémem je rovněž nemožnost nalézt práci na území Táborska na zkrácený úvazek při péči o malé dítě. Specifické problémy využívaných sociálních služeb: výše úhrady za sociální služby je pro mnohé nedosažitelná sociální služby nejsou poskytovány o víkendech a svátcích sociální služby by měly být blíže dostupné seniorům nedostatečná kvalita poskytovaných služeb (např. v rámci dovozu obědů je třeba zvýšit pestrost stravy, atd.) neexistence pomoci v péči o vlastní osobu a o domácnost (14% respondentů) nedostupnost domácí zdravotnické a ošetřovatelské péče (12% respondentů) nedostatečná nabídka volnočasových aktivit pro seniory a zdravotně postižené (7%) Nejčastější příčinou uvedených problémů a potřeb v oblasti poskytování sociálních služeb dle respondentů je neexistence dostupné sociální služby, která by jim mohla pomoci (23 %) a nedostatečná informovanost o dostupné sociální službě na území ORP Tábor. Sociální služby, které jsou na území ORP Tábor postrádány, jsou uvedeny v tabulce 3. Ačkoliv se na území ORP Tábor (vyjma samotného města Tábor) nachází 2 domovy pro seniory a 5 domů s pečovatelskou službou, jejich problémem je nedostatečná kapacita pro všechny zájemce o sociální službu a dlouhá čekací lhůta. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 17

Tabulka 4. Typy sociálních služeb, které občané postrádají Název sociální služby Počet respondentů Pečovatelská služba 160 Domovy pro seniory 160 Osobní asistence 129 Sociální poradenství 72 Odlehčovací služby 46 Domovy se zvláštním režimem 36 Centra denních služeb 29 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 29 Denní stacionáře 27 Tísňová péče 24 Chráněné bydlení 22 Azylové domy 21 Telefonická krizová pomoc 20 Domy na půli cesty 19 Krizová pomoc 16 Podpora samostatného bydlení 16 Raná péče 14 Průvodcovské a předčitatelské služby 10 Kontaktní centra 10 Tlumočnické služby 8 Sociální služby poskytované ve zdravotnických 8 zařízeních ústavní péče Z výsledků šetření je patrná nedostatečná informovanost veřejnosti o nabídce a dostupnosti sociálních služeb, které na daném území postrádají. Vhodným zdrojem informací, který by lidé využívali, je osobní dotazování na městském či obecním úřadě (46 %) či u svého obvodního lékaře. Uživatelé sociálních služeb uvedli jako nejvhodnější informovat se přímo v organizaci poskytující sociální službu (38%), osobně na obecním úřadě (26%) nebo u obvodního lékaře (25%). Návrhy na zlepšení života v obcích Život v obcích by respondenti zlepšili zejména v oblasti dopravní obslužnosti, nabídky kulturních a volnočasových aktivit a zajištění bezpečného života v obci (dohled nad vandalstvím). Velkým problémem seniorů a zdravotně postižených občanů je neexistence bezbariérových přístupů do obchodů a veřejných budov a nedostupnost lékaře v místě bydliště. Dalším častým problémem obcí je neexistence veřejných WC. V obcích Opařany, Mladá Vožice, Chotoviny a Borotíně by lidé uvítali vybudování domu s pečovatelskou službou. Město Sezimovo Ústí již několik let plánuje potřebný domov pro seniory. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 18

4.3 Budoucí vývoj v oblasti sociálních služeb na území ORP Tábor Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis. Na území ORP Tábor (mimo město Tábor) jsou sociální služby zajišťovány domovy pro seniory v Bechyni a Chýnově a pečovatelskou službou, kterou zajišťují město Chýnov, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Mladá Vožice, Bechyně a pro obce Jistebnice a Nadějkov Sociální služby města Milevska. Nelze opomenout i zajištění pečovatelské služby paní Jiřinou Krätzerovou v Chotovinách a přilehlých osadách. Veřejnost, uživatelé sociálních služeb i zástupci samospráv v ORP Tábor spatřují jako největší problém absenci domovů pro seniory a nedostatečné územní pokrytí pečovatelskou službou. Současná kapacita zařízení pro seniory je již v dnešní době nedostačující. To znamená, že by bylo potřeba vybudovat domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou, které by mohly zabránit zvyšování se počtu odmítnutých zájemců o tyto služby u stávajících zařízení na ORP Tábor. Z pohledu ekonomické náročnosti je nejefektivnější podporovat péči o seniora v jeho přirozeném domácím prostředí spolu programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 19

se zajištěním dostupné pečovatelské a ošetřovatelské péče a vhodných aktivizačních činností. Problémy se však projevují v zajištění celodenní péče o seniory z důvodů financování, pracovního vytížení střední generace, jejich priorit (neumějí, nemohou nebo se nechtějí starat o své rodiče) a nedokonalosti kontrolních systémů. Zejména v malých obcích je stále otevřená otázka a možnost využít při péči o seniora či zdravotně postiženého občana sousedskou výpomoc, která může být hrazena ze sociální dávky příspěvek na péči. Přestože je tato cesta velmi vhodná a možná, je nutné jí nastavit dostatečnou a potřebnou osvětu ve smyslu využívání příspěvku na péči. Dalším významným krokem je udržení a především rozvoj terénních pečovatelských služeb. Z analýzy je patrné, že větší obce jako Chotoviny, Dražice, Opařany či městys Borotín velmi důsledně plánují realizaci výstavby domu s pečovatelskou službou a projednávají možnost participace na výstavbě i s okolními obcemi. Pokud se tato cesta zdaří, občané z těchto obcí budou moci zůstat ve své obci, což je pro mnohé velmi důležité. Taktéž plánovaná aktivita města Sezimovo Ústí k výstavbě domu pro seniory přinese značnou pomoc při péči o seniory v této oblasti. V neposlední řadě nelze opomenout podporu pečujícím osobám při zajišťování služeb pro seniory či zdravotně postižené prostřednictvím odlehčovacích služeb a především zajistit dostatečnou informovanost veřejnosti o poskytovaných sociálních službách a možnosti využívání dávkových systémů. Zdravotně postižení spoluobčané ve většině případů využívají existující síť poskytovaných sociálních služeb na území města Tábora. Mnohé obce plánují na svém území odstraňovaní bariér do veřejných prostor, budov, škol apod.. V blízké budoucnosti by se měla pozornost na území ORP Tábor zaměřit i na cílovou skupinu rodiny s dětmi. V současné době je nedostačující kapacita mateřských škol a neexistence jeslí. Sice se nejedná o sociální službu, ale společnost by se měla zaměřit i na budování mateřských a rodičovských center a na rozšíření nabídky sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Šetření rovněž poukázalo na potřebnost existence sociálních zařízení pro děti a mládež. Zájem o vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež byl prokázán zejména v obvodu Bechyně, Mladá Vožice a Sezimovo Ústí, kde je větší koncentrace dětí a mladistvých. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 20