POSTUPY VÝROBY A PRODEJE KINEMATOGRAFICKÝCH

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Bc. Hana Hlavová (FAV, bakalářské prezenční studium) POSTUPY VÝROBY A PRODEJE KINEMATOGRAFICKÝCH PŘÍSTROJŮ VYRÁBĚNÝCH VE FIRMĚ OPTIKOTECHNA V PŘEROVĚ V LETECH 1938 AŽ 1946 Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Anna Batistová, Ph.D. Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů. V Brně dne 11. dubna 2011.. vlastnoruční podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Anna Batistová, Ph.D. za odborné rady a věcné připomínky k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala také pí. Zuzaně Veselé za poskytnutí informací z firemního archivu firmy Meopta-optika, s.r.o. a zodpovězení všech mých dotazů.

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 TEORETICKÝ KONTEXT... 9 3 HISTORICKÝ KONTEXT...14 3.1 Politický vývoj ČSR ve 20. až 40. letech 20. století...14 3.2 Hospodářský vývoj ČSR ve 30. a 40. letech 20. století...15 3.3 Průmyslová výroba...17 3.4 Fotografická a kinematografická technika... 18 3.5 Prostorové vymezení a stručné dějiny Přerova...19 4 HISTORIE OPTIKOTECHNY...20 5 POSTUP ZAVÁDĚNÍ VÝROBY KINEMATOGRAFICKÝCH PŘÍSTROJŮ PODLE KONCEPTU EKONOMIE TECHNICKÝCH ZMĚN... 24 5.1 Počátek výroby kinematografických přístrojů aneb fáze vyvinutí nápadu... 24 5.1.1 První kroky k výrobě kinematografických přístrojů... 25 5.1.2 Nové licence na promítací přístroje... 26 5.1.3 Počátky výroby snímacích kamer... 27 5.1.4 Patentní politika Optikotechny...28 5.2 Sériová výroba kinematografických přístrojů aneb fáze inovací...31 5.3 Prodej kinematografických přístrojů aneb fáze rozšíření na trhu... 35 6 OBCHODNÍ SPOJENÍ S FIRMAMI JEMNÉ MECHANIKY A OPTIKY... 39 6.1 Spolupráce s firmou Suchánek... 39 6.2 Spolupráce s firmou Srb & Štys a s firmou Eta...40 7 ZÁVĚR... 42 8 POUŽITÉ ZDROJE... 45 8.1 Literatura... 45 8.2 Prameny... 47 8.3 Internetové zdroje... 47 9 DOKUMENTAČNÍ PŘÍLOHY... 49 10 RESUME... 73 4

SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH PŘÍLOH OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Obr. č. 1: Průčelí závodu Optikotechna v Přerově v letech 1933 1937. [Firemní archiv Meopta-optika, s.r.o., Přerov]... 49 Obr. č. 2: Závod Optikotechna na Malých Novosadech v letech 1933 1937. [Firemní archiv Meopta-optika, s.r.o., Přerov]... 49 Obr. č. 3 : Ing. Alois Beneš zakladatel podniku Optikotechna. [Firemní archiv Meoptaoptika, s.r.o., Přerov]... 50 Obr. č. 4: Dr. Alois Mazurek zakladatel podniku Optikotechna. [Firemní archiv Meopta-optika, s.r.o., Přerov]... 50 Obr. č. 5: Kinoprojektor OP 16 se zvukem. [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]... 52 Obr. č. 6: Kinoprojektor OP 16 bez zvuku. [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]... 52 Obr. č. 7: Kufry k projektoru OP 16. [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]... 53 Obr. č. 8: Cívky pro 16mm film. [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]53 Obr. č. 9: Kinoprojekční objektiv POLAR 1:1,5 pro normální a úzký film. [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]... 53 Obr. č. 10: Kinoprojektor OP 8. [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]54 Obr. č. 11: Snímací kamera OP 8. [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]...55 5

TEXTOVÁ PŘÍLOHA 1. POPIS KINEMATOGRAFICKÝCH PŘÍSTROJŮ VYRÁBĚNÝCH FIRMOU OPTIKOTECHNA [Firemní archiv Meopta-optika, s.r.o., Přerov]...51 2. PATENTOVÝ SPIS Č. 66035: PROMÍTACÍ FILMOVÝ PŘÍSTROJ <http://spisy.upv.cz/patents/fulldocuments/66/66035.pdf> (cit. 8. 2. 2011)... 56 3. PATENTNÍ SPIS Č. 66037: KINEMATOGRAFICKÝ PŘÍSTROJ <http://spisy.upv.cz/patents/fulldocuments/66/66037.pdf> (cit. 8. 2. 2011)... 58 4. PATENTNÍ SPIS Č. 71914: PŘENOSNÝ PROMÍTACÍ PŘÍSTROJ PRO ZVUKOVÝ FILM <http://spisy.upv.cz/patents/fulldocuments/71/71914.pdf> (cit. 8. 2. 2011)...60 5. PATENTNÍ SPIS Č. 68597: PROMÍTACÍ FILMOVÝ PŘÍSTROJ <http://spisy.upv.cz/patents/fulldocuments/68/68597.pdf> (cit. 8. 2. 2011)... 62 6. PATENTNÍ SPIS č. 69176: Kinematografický promítací přístroj s elektrickým reprodukčním zařízením <http://spisy.upv.cz/patents/fulldocuments/69/69176.pdf> (cit. 8. 2. 2011)... 64 7. PATENTNÍ SPIS Č. 70470 : KINEMATOGRAFICKÝ PŘIJÍMACÍ PŘÍSTROJ <http://spisy.upv.cz/patents/fulldocuments/70/70470.pdf> (cit. 8. 2. 2011)... 66 8. DOHODA MEZI FIRMOU OPTIKOTECHNA A CAMILLEM KALLUSCHEM Z 20. ŘÍJNA 1937...68 9. OPČNÍ DOHODA MEZI FIRMOU OPTIKOTECHNA A ING. JOSEFEM ČERNÝM Z 1. PROSINCE 1942 [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]... 69 10. LICENČNÍ DOHODA MEZI FIRMOU OPTIKOTECHNA A ING. JINDŘICHEM VAVŘINOU Z 5. ZÁŘÍ 1938 [ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, 1928-1968]...71 6

1 ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá výrobou kinematografické techniky v podniku Optikotechna, který byl v provozu mezi lety 1933 a 1946, a po znárodnění se připojil k národnímu podniku Meopta. Podnik Optikotechna sídlící v Přerově se nejprve zabýval především optikou, poté přidal i jemnou mechaniku, kam lze zařadit i výrobu kinematografické techniky. Podnik byl jednou z mála firem zabývajících se touto výrobou na území Československa. Průmyslová výroba kinematografické techniky se po I. světové válce na našem území rozvíjela velmi pomalu. Na trhu se sice objevovalo několik malých firem, které vyráběly fotografickou techniku, ale ty ani zdaleka nemohly konkurovat německým výrobcům, kteří tvořili hlavní skupinu dodavatelů fotografického a kinematografického materiálu i techniky v Československu. 1 Sortiment Optikotechny byl však velmi různorodý a zvláště po připojení podniku k závodu Zbrojovka se Optikotechna několikrát rozšiřovala a vybudovala si tak pevné místo na československém trhu. Jako hlavní úkol jsem si v této bakalářské práci vytyčila postihnout vývoj kinematografické techniky vyráběné podnikem Optikotechna v letech 1938 až 1946. V té době Optikotechna vyvíjela řadu kinematografických přístrojů, především pro 8mm, nebo 16mm film a další doplňkové výrobky. Nejaktivnější byla Optikotechna v pokusné dílně, zde se konstruovaly první prototypy výrobků, samotná sériová výroba však rozsáhlá nebyla a ani prodej přístrojů nebyl, hlavně kvůli válce, nijak významný. V této práci chci zejména odpovědět na otázku, proč selhala sériová výroba, dále se chci pokusit popsat podrobněji výrobní politiku Optikotechny. Z kinematografických přístrojů Optikotechna vyráběla jak promítací, tak snímací přístroje, jejich popis je součástí dokumentační přílohy. V další části bakalářské práce se zmíním o tuzemské spolupráci Optikotechny s jinými podniky obchodujícími s kinematografickou technikou, jako byly např. firma Suchánek z Brna nebo firma Srb & Štys a firma Eta, obě sídlící v Praze. Tato část práce by měla přinést úplný pohled na firmu Optikotechna v souvislosti s kinematografickou technikou a objasnit její postavení v rámci celého odvětví jemné mechaniky a optiky. 1 LACINA, Vlastislav (1995): Hospodářství českých zemích 1918 1938. In: Smolka, Ivan a kol. : Studie o technice v českých zemích 1918 1945. Praha: Národní technické muzeum, s. 670. 7

Dějiny české kinematografické techniky nejsou ještě zcela kompletně a detailně zpracovanou oblastí české kinematografie, proto je hlavním cílem této bakalářské práce seznámit studenty filmových oborů, ale i filmové nadšence s touto problematikou. Podnik Optikotechna byl příkladem stavu tehdejšího podnikatelského zájmu o výrobu kinematografické techniky. Chci se tedy pokusit zmapovat postupy výroby a prodeje kinematografických přístrojů ve firmě Optikotechna, která může být ukazatelem těchto postupů i v dalších firmách zabývajících se kinematografickou technikou v Československu ve 30. a 40. letech 20. století. Hlavními zdroji, ze kterých jsem v této bakalářské práci čerpala, jsou archivní materiály Zemského archivu v Opavě uložené v pobočce v Olomouci a podnikový archiv společnosti Meopta. Důležité informace jsem také získala z patentních spisů, obsahujících různé přihlášky přístrojů k patentní ochraně. 8

2 TEORETICKÝ KONTEXT Téma mojí bakalářské práce spadá v rámci filmových studií do oblasti studia filmové historie. Zatímco filmoví teoretici se snaží vytvořit a verifikovat určitá tvrzení o filmu nebo jeho dalších aspektech 2 a filmoví kritici hodnotí filmy nebo skupinu filmů podle určitých kritérií a kvalit, filmoví historici se snaží vysvětlit změny, které se v průběhu vývoje kinematografie udály a také zachytit ty oblasti kinematografie, které na tyto změny nereagovaly. 3 Je však potřeba si uvědomit, že zatímco badatelův zájem o historii je ovlivněn jeho představami o minulosti samotné, tyto představy jsou utvářeny v přítomnosti. Na minulost je tak nahlíženo skrze přítomnost, a tak se bude výzkum určitého dějinného období vždy lišit od jiného v závislosti na tom, kdy a kým je proveden. Historie není nikdy objektivní: kromě pohledu na dějiny skrze přítomnost jsme ovlivněni také naším pohledem na svět, tím, co je pro nás při studiu historie důležité, tím, jaký dáváme význam určitým událostem, jak je analyzujeme atd. Dobrým příkladem může být například názor na husitské války v 15. století. Zatímco pro minulý režim se husité stali obdivovanými válečníky s kladnými vlastnostmi, dnešní společnost zaujímá na husity kritičtější názor a zdůrazňuje i negativní aspekty jejich konání. Pokud se blíže podíváme na studium filmové historie, můžeme nalézt čtyři základní okruhy zájmu. Jedná se o studium estetických, ekonomických, technických nebo sociálních dějin. V této bakalářské práci se budu zabývat dějinami ekonomickými a technickými, nelze však říci, že by z mého pole zájmu vymizely i další výše zmíněné okruhy, protože upustit od nich zcela nelze. Dále je potřeba zdůraznit, že při svém bádání nejsem schopná v rozsahu bakalářské práce (a ani to není mým cílem) postihnout technické dějiny kinematografie na území celého Československa. V rámci studia se soustředím jen na jeden podnik, a využívám tak konceptu lokální filmové historie. Autoři tohoto konceptu navrhují nové definice jednotek výzkumu, relevantních pramenů, historické kauzality a temporality a kladou důraz na interdisciplinární propojení s ostatními společenskými a humanitními vědami. 4 V mém 2 ALLEN, Robert C. & GOMERY, Douglas (1985): Film History. Theory and Practice. New York: McGraw Hill, s. 4. 3 ALLEN, Robert C. & GOMERY, Douglas (1985): Film History. Theory and Practice. New York: McGraw Hill, s. 5. 4 SZCZEPANIK, Petr (2004): Úvod. Nová filmová historie, kulturní dějiny a archeologie médií. In: Szczepanik, Petr a kol.: Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann & synové, s. 10. 9

případě je onou jednotkou podnik Optikotechna, pro jeho studium bylo důležité prostudovat nejenom archivní prameny, které se ho přímo týkají, ale také například literaturu o dobové patentní politice, informace o dalších firmám z oboru atd. Samozřejmě že Optikotechna neexistovala v nějakém vakuu, vliv na její činnost mělo i okolní prostředí a doba, ve kterém podnikala. Roli ve vývoji podniku tak hrála II. světová válka a poválečné politické klima. Co se týče propojení s jinými vědami, ve své práci se například zabývám ekonomickými procesy nebo technickými výkresy kinematografických přístrojů a neomezuji se tedy pouze na chronologický popis výroby a prodeje přístrojů. Lokální filmová historie by se tak dala charakterizovat jako zkoumání dějin určitého místa s vlastní historií a sociálním a kulturním kontextem. Nová filmová historie, jejímiž zásadami se lokální přístup k dějinám kinematografie řídí, se především snaží vymezit vůči tradičním historikům, kteří staví filmové dějiny na dějinách velkých hrdinů, kteří ovlivnili vývoj kinematografie. Postupy bádání autorů nové filmové historie lze shrnout následovně. V konceptu převládá snaha o vědecké pracovní postupy a nenarativní podání dějin, což má vést k exaktnějšímu výzkumu bez snahy uměle vytvářet příběhy dějin. K tomu je samozřejmě potřeba využívat skutečně relevantních pramenů, nezkoumat jenom samotné filmy, ale i nefilmové zdroje, jako jsou odborné časopisy, copyrightové zápisy, ekonomické a právní dokumenty, patentní návrhy atd. 5 Snahou badatele není zkoumání celé historie na ploše velkého území, ale naopak podat detailnější pohled na určitou část historie v rámci malého území. Jak dále shrnuje Petr Szczepanik v Úvodu ke knize Nová filmová historie: antologie současného myšlení o kinematografii a audiovizuální kultury, klíčovým aspektem je otevření se obecnějším historickým jevům, propojením filmových textů a průmyslových formací s širšími kontexty dějinných procesů, jimiž společnosti a kultury procházejí. Zájem o technické dějiny patří k novějším přístupům studia dějin kinematografie. V popředí vždy stály estetické dějiny, nyní se však badatelé soustřeďují i na studium technických, ekonomických nebo sociálních dějin. To má své opodstatnění, neboť jak říkají Allen a Gomery ve své knize Film History, Theory and Practice, film je závislý na strojích. Kinematografické přístroje prodělaly v průběhu více jak století velký vývoj, a to 5 SZCZEPANIK, Petr (2004): Úvod. Nová filmová historie, kulturní dějiny a archeologie médií. In: Szczepanik, Petr a kol.: Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann & synové, s. 21-22. 10

od prvních jednoduchých kamer, kopírek a promítaček až k připojení zvuku, použití barvy, širokoúhlých formátů a 3D. Dá se říci, že je to právě technika, čím se film odlišuje od jiných druhů umění. Zatímco však film závisí na kinematografických přístrojích, závisí i tyto přístroje na mnoha dílčích objevech v oblasti optiky, chemie, jemné mechaniky atd. Vývoj kinematografické techniky je tak založen na předpokladu vynalezení nového přístroje nebo součástky, které se však musí stát použitelnými pro masovou výrobu, až se z nich nakonec stane běžná součást produktu nebo nějakého procesu. Konceptu vývoje kinematografické techniky se říká ekonomie technických změn [Allen Gomery, 1985]. Jak již z názvu vyplývá, technické změny úzce souvisí s ekonomickými podmínkami. Koncept se skládá ze tří fází. První fáze se nazývá vyvinutí nápadu (development of the invention). Jde tedy o zrod prvotní ideje. Tato fáze je potřebná k tomu, aby se nový produkt nebo proces stal účinným. Je jakýmsi předpokladem pro pozdější uvedení nového produktu nebo procesu na trh. Pokud je prvotní myšlenka schválena k praktickému použití, přesouváme se do druhé fáze technické změny, která se nazývá inovace (innovation). Tato fáze v sobě zahrnuje metody produkce, distribuce a marketingu, které ovlivňují to, jak se výrobek na trhu ujme. Společnost při rozhodování o tom, zda se jí vyplatí investovat a uvést na trh nový produkt, poměřuje náklady na vývoj nového produktu s očekávanými tržbami. Důležité pro prosazení inovace je také správné načasování. Třetí a poslední fází je rozšíření (diffusion). Má se tím na mysli to, když se nová technika stane běžně dostupnou a rozšířenou v rámci celého odvětví. Technická změna s sebou přináší i realokaci ostatních zdrojů. Jedná se především o nové vybavení podniku, přesuny pracovní síly nebo zvyšování její kvalifikace. Jestli bude rozšíření úspěšné, závisí také z velké části na marketingové strategii podniku. Při vysvětlení konceptu ekonomie technické změny si můžeme uvědomit, jak spolu jednotlivé oblasti výzkumu filmových historiků souvisí, mám tím na mysli okruhy technických a ekonomických dějin, a nelze je proto od sebe striktně oddělovat. 6 6 ALLEN, Robert C. & GOMERY, Douglas (1985): Film History. Theory and Practice. New York: McGraw Hill, s. 113 115. 11

S velmi zajímavým pohledem na studium dějin techniky přicházejí autoři konceptu konstruktivního studia techniky 7, který kombinuje historický a sociologický pohled na vývoj techniky. Vývoj technických přístrojů a systému by neměl být chápat jako izolovaný proces, ale naopak jako otevřený systém, který je ovlivňován společností a zároveň je sám schopný společnost ovlivnit. Wiebe E. Bijker ve své knize Of Bicycles, Bakelites, and Bulbs. Toward a Theory of Sociotechnical Change uvádí příklad jízdního kola a jeho vlivu na ženskou módu. Kvůli pohodlnější a bezpečnější jízdě na kole začaly ženy při projížďkách nosit kalhoty. Tím sice vzbuzovaly pozornost na veřejnosti a mnohdy ji i pobuřovaly, zároveň však jízda na kole podnítila rozšíření nošení dámských kalhot. Dá se tedy říci, že vynález kola přispěl k emancipaci žen. Pod tímto úhlem pohledu by nás mohlo například zajímat, jak se změnily preference v trávení volného času po uvedení snímacích kamer na trh. Dalo by se očekávat, že lidé začali trávit více času zaznamenáváním různých okamžiků, možná chodili více do přírody, kde by natáčeli přírodní záběry. Tento směr konceptu konstruktivního studia jsem však příliš ve své práci nevyužila, více jsem pracovala dle přístupu sociální konstrukce techniky. 8 Podle tohoto přístupu nelze studovat technické systémy v jejich lineárním vývoji, ale naopak je třeba hledat techniku v jejích variantách a různých vývojových linií. Stejně tak slepé uličky vývoje techniky si zasluhují naši pozornost, protože i když se daný výrobek na trhu neuchytil, může pro nás být cenným zdrojem informací o tom, jaké inovace vznikaly, proč se zrovna tento daný výrobek neprosadil atd. Většinou o tom, zda bude inovace přijata, či ne, rozhoduje společnost. Záleží tedy i na okolí (sociálních, ekonomických, politických podmínkách) a nejenom na čistém technickém vývoji, kam se bude technika vyvíjet. Optikotechna měla po II. světové válce řadu nápadů na nové kinematografické přístroje, k jejich výrobě nakonec většinou nedošlo, nebo se tak stalo až po znárodnění, přesto jsou i tyto informace cenné a dokreslují celkový obraz o zamýšlené výrobě. Je však třeba si uvědomit, že samotné technické systémy jsou dále tvořeny mnoha komponenty: výrobními firmami, bankami, vědeckým výzkumem, vědeckými knihami, 7 BIJKER, Wiebe E. (1997): Of Bicycles, Bakelites, and Bulbs. Toward a Theory of Sociotechnical Change.Cambridge: Massachusetts Institute of Technology, s. 6. 8 V rámci konceptu konstruktivního studia techniky lze rozlišit ještě dva další přístupy, a to systémový přístup a přístup hereckých sítí. (PINCH, Trevor J., BIJKER, Wiebe E. (1989): The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology of Technology Might Benefit Each Other. In: Bijker, Wiebe E., Hughes, Thomas P., Pinch, Trevor J.: The Social Construction of Technological Systems. New Direction in the Sociology and History of Technology. Cambridge: Massachusetts Institute of Technology, s. 28.) 12

články, akademickými pracemi. 9 Důležitý je také právní rámec, do kterého je technický systém zasazen. Právě v této fází vstupuje do bádání ochrana vynálezů a udělování patentů Optikotechně na její výrobky. Nesmíme však zapomínat ani na roli, kterou v technickém systému zastávají vynálezci, inženýři, manažeři i řadoví pracovníci. V našem případě to byli právě většinou konkrétní jedinci, kteří vymýšleli zlepšení přístrojů a zasloužili se tak o rozvoj firmy. Pokud se na kinematografii podíváme z ekonomického pohledu, můžeme říci, že kinematografie je byznys a s jejími produkty se může obchodovat na filmovém trhu jako s jakýmkoliv jiným zbožím. Film je prodáván distribučními společnostmi za cenu, kterou určí střet nabídky a poptávky po tomto filmu. Stejně tak je určena i cena kinematografického materiálu a techniky. Mezi hlavní faktory ovlivňující výši ceny lze zařadit cenu materiálu, úroveň know-how, cenovou elasticitu poptávky, konkurenci na trhu, diferenci produkce, bariéry pro vstup do odvětví, marketingové strategie, vývoj a výzkum a mnoho dalších. To, jestli se výrobek na trhu uchytí a začne být ziskový nebo se aspoň vyplatí do něho investovat z dlouhodobého hlediska, ovlivňuje také reálné tržní prostředí daného území, jako je např. růst HDP, vliv inflace, fáze ekonomického cyklu, ve které se ekonomika v danou chvíli nachází, vládní politika v oblasti veřejných financí, vývoj daného průmyslového odvětví atd. Při mém bádání tedy bylo důležité zabývat se i ekonomickými veličinami, které mohly ovlivnit chování Optikotechny, uvidíme, že vládní podpora zbrojení před II. světovou válkou výrazně zasáhla do výrobního programu firmy. Optikotechna také musela reagovat na chování svých konkurentů, neustrnula ve svém vývoji, ale naopak aktivně usilovala o rozvoj odvětví například tím, že investovala do výzkumu. 9 HUGHES, Thomas P. (1989): The Evolution of Large Technological Systems. In: Bijker, Wiebe E., Hughes, Thomas P., Pinch, Trevor J.: The Social Construction of Technological Systems. New Direction in the Sociology and History of Technology. Cambridge: Massachusetts Institute of Technology, s. 51. 13

3 HISTORICKÝ KONTEXT 3.1 Politický vývoj ČSR ve 20. až 40. letech 20. století Mohlo by se zdát, že tato kapitola přímo nesouvisí s tématem mé bakalářské práce, ale pro pochopení širších souvislostí je potřebné seznámit se s dobou, ve které firma Optikotechna podnikala. Doba 30. a 40. let minulého století byla dobou bouřlivou. Češi, Slováci, ale i jiné národy získaly nezávislost, po I. světové válce docházelo k oživení ekonomik a k růstu životního standardu. Poté však přišel zlom v podobě ekonomické krize a vše vyústilo až do II. světové války. Stejně překotná byla i politická situace v českých zemích. Nejen že se několikrát změnil název našeho území, ale měnily se i hranice a politický systém. Na všechny tyto situace musela reagovat i Optikotechna. Konec I. světové války znamenal v Evropě velké změny. Mnoho národů získalo samostatnost. Byli mezi nimi i Češi a další národy bývalého Rakouska-Uherska. 18. října 1918 tedy vzniklo samostatné Československo, stát, který v sobě sdružoval nejenom Čechy, ale i Moravany, Slezany, Slováky a obyvatele Podkarpatské Rusy. Prvním prezidentem Československa byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. První roky samostatného státu byly léty, ve kterých se stát teprve ustavoval a ve kterých se vytvářely politické strany a znovu obnovovalo po válce zdevastované hospodářství. 10 Například průmyslová a zemědělská výroba dosahovala sotva poloviny předválečného stavu. 11 I když stát sužovaly i další problémy, jako např. sociální neklid, bylo období první republiky považováno za jedno z nejúspěšnějších let českých zemích. Stát si vytvořil řadu kontaktů se západní Evropou a patřil v té době k nejvyspělejším zemím v Evropě. Počátkem 30. let se projevila krize a především nástup Adolfa Hitlera do funkce německého kancléře. V průběhu 30. let se v Československu vyhrocovala politická situace, docházelo k radikalizaci politických stran a také k posílení pozice německých obyvatel Československa. Vyvrcholením byl vznik nacionalistické politické strany vedené Konradem Henleinem pod názvem Sudetoněmecká vlastenecká fronta. V roce 1937 odstoupil z funkce prezidenta Tomáš G. Masaryk a na jeho místo byl jmenován 10 KÁRNÍK, Zdeněk (2003): České země v éře První republiky (1918 1938). Díl první. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918 1929). Praha: Libri, s. 346. 11 VESELÝ, Zdeněk (1999): Přehled dějin českého státu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. 282. 14

Edvard Beneš. Německo stupňovalo svoji agresivní nacistickou politiku a hodlalo získat pod svoji vládu Československo. Nejprve žádalo, aby se pod německou správu přidala všechna pohraniční území obydlená Němci. Tak bylo 30. září 1938 rozhodnuto představiteli Německa, Itálie, Velké Británie a Francie o odtržení Sudet od českého území a jejich přiřazení k Německu. Tomuto období českých dějin, tzn. období po Mnichovu, se říká druhá republika. Tímto aktem se výrazně změnily hranice českého území, ne však na dlouho, neboť již 14. března 1939 vyhlásil slovenský sněm v Bratislavě vytvoření samostatného slovenského státu. 12 Také na nátlak Maďarska byla celá oblast Podkarpatské Rusy připojena právě k Maďarsku. Hned následující den, tzn. 15. března 1939, začaly být české země okupovány Němci. Od 16. března 1939 lze datovat vznik protektorátu Čechy a Morava. Protektorátu zůstaly navenek autonomní správní orgány, které však byly zcela podřízeny Velkoněmecké říši. V čele státu vystupoval prezident Emil Hácha a byla také ustanovena protektorátní vláda. Prezident ani vláda však neměli žádné rozhodovací pravomoci. Parlament byl zrušen zcela. Skutečnou moc tak v rukou držel říšský protektor. Jako první byl na tuto funkci jmenován Konstantin von Neurath. 13 Konec II. světové války v roce 1945 přinesl obnovení spojení českých zemí a Slovenska, přitom Slovensko získalo větší autonomii a Československá republika byla zřízena jako federativní stát. Co se týče Zakarpatské Ukrajiny, ta se již k Československu nepřipojila a splynula se Sovětským svazem. 3.2 Hospodářský vývoj ČSR ve 30. a 40. letech 20. století Ekonomika ČSR byla ve 30. letech 20. století velmi ovlivňována hospodářským vývojem ve světě. Krach na newyorské burze 29. října 1929 zasáhl nepříznivě nejenom do amerického hospodářství, ale způsobil ekonomické krize i ve zbytku světa. Ty se však ve většině zemí projevily se zpožděním. České země zasáhla krize v letech 1931 a 1932, ke krátkému oživení došlo v roce 1937, další krize bohužel nastoupila už v roce 1938, na ni však měla vliv i politická situace. Charakteristickým rysem krize z let 1931 až 1937 byla zejména její délka. To bylo způsobeno především nízkou technickou modernizací a skromnou investiční aktivitou. Svého dna krize dosáhla v roce 1933. V tomto roce 12 VESELÝ, Zdeněk (1999): Přehled dějin českého státu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. 307. 13 VESELÝ, Zdeněk (1999): Přehled dějin českého státu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. 337. 15

klesla průmyslová výroba o 40 % a ještě v roce 1937 nedosáhla úrovně z roku 1929. Závažným problémem se dále stala nezaměstnanost. Nepříznivý vývoj na domácích trzích způsobil i zhoršení mezinárodní pozice. Podíl ČSR na světovém vývozu se mezi léty 1928 1938 snížil z 1,9 % na 1,6 %, podíl na vývozu do evropských států ze 4,2 % na 3,6 %. 14 Situace byla neúnosná, a proto musela vláda na průběh krize určitým způsobem reagovat. Inspirovala se postupy v dalších zemích a začala uskutečňovat snahy o státní intervencionismus, tzn. že se svými zásahy pokoušela ovlivňovat vývoj ekonomiky. Nejvíce se tyto zásahy promítly do legislativy. Mám tím na mysli především stovky zákonů, vládních nařízení a vyhlášek, které byly v té době vyprodukovány. Hlavními znaky těchto právních norem byla podpora monopolizace a ochrana domácího zboží pomocí dovozního protekcionismu. Export se snažil stát naopak zvýšit. To se však nejprve nedařilo, k zastavení poklesu došlo až po dvou devalvacích v roce 1931 a 1934. Teprve poté byl vývoz konečně podnícen. 15 Začátek příznivého vývoje československého hospodářství byl však nabourán mimoekonomickými událostmi, které způsobily nastoupení další krize politickým vývojem v Evropě a mocenskými snahami Německa. Milníkem v této dějinné etapě zůstalo 30. září 1938, kdy došlo k odtržení pohraničních oblastí ve prospěch Německa a k podřízení našeho hospodářství německému. Československo tak podle odhadů ztratilo území, na něž připadalo 35 % vytvořeného národního důchodu a dvě pětiny průmyslové kapacity státu, 40 % větších závodů a 43 % ekonomicky aktivním obyvatel. 16 Pro II. světovou válku v Československu byl typický model centrálně řízeného hospodářství. Oním řídícím centrem pak bylo samozřejmě Německo. Tržní ekonomika fakticky přestala existovat a na její místo nastoupila centrálně řízená. Ta byla charakteristická pevně stanovenými cenami všech výrobků, stejně tak byly závazně určeny mzdy. V průmyslu se uplatňoval direktivní systém při rozdělování surovin, paliv, elektrické energie atd. Samozřejmostí se stal také přídělový systém zásobování 14 PRŮCHA, Václav a kol. (2004): Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992. I.díl. Období 1918 1945. Brno: Doplněk, s. 273. 15 PRŮCHA, Václav a kol. (2004): Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992. I.díl. Období 1918 1945. Brno: Doplněk, s. 314 315. 16 PRŮCHA, Václav a kol. (2004): Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992. I.díl. Období 1918 1945. Brno: Doplněk, s. 428. 16

v důsledku nedostatku zboží. Lístkový systém se nejprve uplatňoval jen na základní potraviny a mýdlo, záhy se však rozšířil i na další produkty, průmyslové výrobky nevyjímaje. Dalším krokem v poněmčení protektorátu bylo vytlačení Čechů z vysokých hospodářských pozic. Němci se tak dostávali na vedoucí místa managementu podniků, ve správě měst či orgánů řízeného hospodářství. Samozřejmě se také měnili vlastníci mnoha podniků. K tomu docházelo buď obchodními transakcemi, kdy se pod nátlakem odkupovaly kapitálové účasti českých vlastníků za velmi nízké ceny, anebo přímo konfiskací majetku. Tyto konfiskace se prováděly pod politickými a rasovými záminkami. Zabavován byl majetek jak fyzických, tak právnických osob. Nejvyšším stupněm konfiskace pak byla arizace, kterou se myslí nucený převod židovského majetku. 17 3.3 Průmyslová výroba Hospodářská krize 30. let 20. století se nejvíce projevila na průmyslové výrobě. V jejím průběhu se výroba v ČSR snížila dokonce o 40 %, a objemem se tak vrátila na úroveň 10. let 20. století. Tento silný pokles byl zapříčiněn především zostřeným konkurenčním bojem, ve kterém československé výrobky s těmi zahraničními nemohly, co se ceny a technické vyspělosti týče, soutěžit. Úspěchu tak dosáhly pouze ty výrobky a obory, kde se projevovala vysoká kvalita nebo kde se mzdy ustálily na nižší hladině než v zahraničí. 18 K oživení průmyslové výroby začalo docházet až v polovině 30. let 20. století, a to jako důsledek zahájení rozsáhlého zbrojení vynuceného obavami z napadení státu. Tyto obavy se nakonec potvrdily a po vzniku protektorátu znovu začal pokles výroby. Byl vyvolaný především adaptací na nové podmínky, zánikem některých civilních odvětví a nedostatkem surovin. Od roku 1942 však nastal obrat a v souvislosti s totální mobilizací začala výroba stoupat s tím, jak se zvýšil počet pracovních sil a prodloužila pracovní doba. Poté, co se v roce 1944 začalo rozpadat německé hospodářství, klesala i česká výroba. 19 17 PRŮCHA, Václav a kol. (2004): Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992. I.díl. Období 1918 1945. Brno: Doplněk, s. 455 472. 18 Mezi odvětví s nejnižším poklesem výroby lze zařadit výroby elektřiny a chemický, papírenský a polygrafický průmysl, a to s důvody elektrifikace, zavádění nových inovačních procesů nebo stále se rozšiřujícího sortimentu. (PRŮCHA, Václav a kol. (2004): Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992. I.díl. Období 1918 1945. Brno: Doplněk, s. 285.) 19 PRŮCHA, Václav a kol. (2004): Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992. I.díl. Období 1918 1945. Brno: Doplněk, s. 476 477. 17

3.4 Fotografická a kinematografická technika Fotografická a kinematografická technika se většinou vyráběla v podnicích jemné mechaniky a optiky a tyto přístroje byly součástí širokého sortimentu podniku. Výroba filmové suroviny i kinematografických přístrojů byla ve 20. letech minulého století na našem území spíše výjimečná. Tyto podniky vyráběly i další optické přístroje, například diaprojektory, zvětšovací přístroje či přístroje pro vojenskou techniku, postupně se přidávaly i kinematografické přístroje. V roce 1923 byla založena firma Globus, která uvedla mezi svými školními pomůckami na trh diaprojektor. Dalším příkladem byla firma Pleskot & spol., která přivedla na trh epiprojektor Epirex. Postupně vznikaly i další podniky. V roce 1924 to byla například firma Nesrsta-Bekárek se svým zvětšovacím přístrojem Argo. Mezi podniky na výrobu fotografického papíru lze vybrat závod Neobrom sídlící v Brně. Z nefotografických opticko-mechanických dílen pak můžeme jmenovat podnik Srb & Štys, který sídlil v Praze. Většina fotografické techniky a fotografického materiálu se však musela dovážet převážně z Německa. 20 První snímací kameru pro 16mm film přinesla na trh firma Kodak v roce 1923. Téhož roku se na trh dostala i kamera pro 9,5mm film od francouzské firmy Pathé. Již v následujících letech se výrobou amatérských kamer zabývaly i další americké a evropské podniky. 21 Brzo začaly s výrobou i české firmy. V roce 1932 se k těmto formátům přidal i formát pro 8mm film. Velmi oblíbené byly snímací kamery firmy Suchánek z Brna. Z kinoprojektorů vyráběných od 30. let 20. století můžeme jmenovat německý projektor Siemens Standart pro 16mm film a americký Kodak G pro 16mm film. Z českých projektorů byly nejpoužívanější projektor Almo pro 16mm film, Somet pro 8mm film a Popular s vyměnitelnou hlavicí pro 8, 9,5 a 16mm film. Používané byly také projektory firmy Optikotechna, a to projektor OP 8 pro 8mm film a OP 16 pro 16mm film. 22 20 JIRÁČEK, Milič (1995): Fotografická technika. In: Smolka, Ivan a kol.: Studie o technice v českých zemích 1918 1945. Praha: Národní technické muzeum, s. 670. 21 KAMENÍK, Karel (1942): Amatérský film od A do Zet. Praktická příručka pro začátečníky i pokročilé. Praha: V. Kadečka, náj. Jan Vejvara, s. 23. 22 KAMENÍK, Karel (1953): Úzký film od A do Zet. Praha: Orbis, s. 218. 18

3.5 Prostorové vymezení a stručné dějiny Přerova Přerov je město ležící ve středu Moravy na řece Bečva. Nachází se na jižním okraji úrodné Hané, a tak již od pravěkých dob bylo křižovatkou obchodních cest. Přerov byl významným kulturním a obchodním centrem i v období středověku, teprve ze vlády Habsburků ztratil na významu. Až s rozvojem železničních sítí došlo k opětovnému rozkvětu města a hospodářskému růstu způsobenému zejména výrobou zemědělských strojů. Přerov se tak znovu stal důležitým městem mezi Brnem a Olomoucí. Období první republiky se stalo dalším pokračováním rozmachu města, budovaly se např. nové veřejné budovy pro soudní, finanční a politickou správu. 23 Do života Přerova velmi citelně zasáhla II. světová válka. Již v listopadu 1940 byl Němci vypracován plán na vytvoření německého koridoru přes celou Moravu, který by tak odtrhl Čechy od Slováků. Tímto koridorem se mělo na mysli vysídlení českých obcí a příchod Němců na toto území, navíc se počítalo i s vybudováním průplavu Dunaj Odra a nové dálnice přes celou Moravu. S vysídlením se začalo na Vyškovsku a Prostějovsku, byl vypracován plán i na vysídlení Přerova, nakonec k tomu však nedošlo. Pro Přerov se stalo významné datum 20. listopadu 1944 toho dne totiž došlo k bombardování města americkými letouny. Lidé dostali zprávy, že byla již bombardována města Brno a Zlín, nyní byla řada na Přerovu. Cílem byl podnik Optikotechna, který byl pod správou Němců, kteří zde vyráběli vojenské optickomechanické přístroje. V té době však v prostoru závodu pobývalo i několik lidí. Bomby dopadly na území Optikotechny, dále do prostoru pod nemocnicí, za řeku Bečvu, ale i do obytné ulice U Rybníka. Během jedné minuty dopadlo na zem celkem 95 bomb, bylo zničeno 15 domů, 13 obyvatel bylo usmrceno a 32 zraněno. 24 V průběhu celé války v Přerově probíhalo čilé odbojové hnutí proti nacismu, které vyvrcholilo 1. května 1945 povstáním, to však bylo potlačeno. 23 <http://www.mu-prerov.cz/cs/o-prerove/historie-mesta.html> (cit. 19. 11. 2010) 24 <http://www.rosmus.cz/texty/okupace-prerova.html> (cit. 20. 11. 2010) 19

4 HISTORIE OPTIKOTECHNY Vznik závodu Optikotechna byl z velké části spjat s osobou Dr. Aloise Mazurka, který řadu let usiloval o vybudování optického závodu v Československu. Dr. Mazurek měl mnoho zkušeností s jemnou mechanikou. Po I. světové válce vyučoval na Vyšší průmyslové škole v Banské Štiavnici, ale v roce 1926 byl na žádost ministerstva školství přesunut do Přerova, kde byla zřízena Průmyslová škola pro jemnou mechaniku. Pod pojem jemná mechanika spadala v té době tři odvětví, a to odvětví mechanické, elektrotechnické a optické. V Přerově se nejprve soustředili hlavně na elektrotechnickou mechaniku, v roce 1930 však došlo k přebudování oddělení na optické. Byly zde školní dílny, kde se vyrobily první kondenzory, achromatické tmelené čočky (objektivy), achromatické tříčočkové lupy, okuláry a také první anastigmat v republice. Tyto výrobky vzbudily všeobecný zájem o optiku a do školy začaly chodit nové objednávky výrobků. Školní dílny však nebyly schopné uspokojit všechnu poptávku, a proto bylo potřeba přejít k jinému druhu výroby k výrobě tovární. 25 Příprava založení průmyslové výroby začala v roce 1930, kdy se Dr. Mazurek seznámil se stavitelem Ing. Aloisem Benešem, který v Přerově vlastnil cukrovar. Protože však v tomto roce vládla v zemi ekonomická krize a výroba se omezovala, neměl pan Beneš všechny prostory cukrovaru využité. Tito dva pánové se tedy dohodli na tom, že pan Beneš poskytne prostory a potřebný kapitál na vybudování sériové výroby a pan Mazurek závod povede tak vznikl závod Optikotechna. Jediným majitelem firmy byl podle živnostenského listu ze dne 18. května 1933 Ing. Alois Beneš. Již v dubnu roku 1933 byla na Malých Novosadech v Přerově zřízena optická dílna a výpočtové oddělení továrny pro jemnou mechaniku a optiku. Ve výpočtovém oddělení byli zaměstnáni dva inženýři a jeden právník, další zaměstnanci byli většinou právě propuštění lidé z oblasti zednictví, kovářství atd. Do dílny byli také přizváni tři učni z Průmyslové školy v Přerově, kteří měli s optikou již nějaké zkušenosti. Sortiment Optikotechny se v počátcích dělil na jednoduché přístroje, jako byly čočky, lupy a kondenzory, a na složité a velmi přesné objektivy a anastigmaty. Nejprve se vyráběly optické komplementy, které byly součástí různých přístrojů. Optikotechna 25 ZAO Ol, f. Optikotechna, s. s r. o. Přerov, k. 5, inv. č. 46, Vývoj továrny Optikotechna od RNDr. Aloise Mazurka, 1940 1962, s. 5. 20