Potrava a zdroje energie půdních organismů



Podobné dokumenty
Zdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Potravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť

BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ METALURGICKÝCH ODPADŮ. Krištofová Dana, Štěrbová Gabriela

Dekompozice, cykly látek, toky energií

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Velikostní rozdělení půdních organismů

VLáKNINa. Růžena Krutilová

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

Vitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Vitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Cykly živin v terestrických

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Biogeochemické cykly biogenních prvků

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Půdní reakce ph = - log konc.h +

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN (ve formátu PDF)

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

Stabilizace dusíku. Efektivnější a ekologičtější hnojení se stabilizovaným dusíkem. Chemie pro budoucnost.

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA


iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Pozor na chybné definice!

HNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM

Antropogenní disturbance

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Mendělejevova tabulka prvků

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák


lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

CZ.1.07/1.5.00/ III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/

Potraviny a výživa Mléko a mléčné výrobky

Pro a proti produkce hmyzu jako potraviny

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

J i h l a v a Základy ekologie

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Abiotické faktory působící na vegetaci

Úvod do intenzivního chovu ryb včetně přehledu RAS v České republice Jan Kouřil

Bakterie mohou být dobré nebo špatné. Jejich hlavním úložištěm je tlusté střevo.


SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

Polysacharidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

1- Úvod do fotosyntézy

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz frouz@natur.cuni.cz

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Obnovitelné zdroje energie

VY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života

J i h l a v a Základy ekologie

05 Biogeochemické cykly

Technologie pro úpravu bazénové vody

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY. Jaké je nejnižší ph zjištěné v přírodních vodách?

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY

Produkce bioplynu a konzervace travních porostů. Ing. Václav Jambor,CSc.

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

EU peníze středním školám

Soubor znalostních testů k výukovému programu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

Transkript:

Potrava a zdroje energie půdních organismů Autotrofové v půdě (fotosyntetizující a chemoautotrofové) Heterotrofové potrava složení a energetický obsah Saprofágové Složení a vlastnosti odumřelé organické hmoty (obsah prvků, látkové složení, obsah esenciálních látek) Změny odumřelé organické hmoty během dekomposice Selektivita konzumace a změny v příjmu potravy v závislosti na velikosti organismů Enzymatické vybavení půdních organismů a trávení těžko rozložitelných složek odumřelé biomasy Změna potravy po průchodu střevem využití exkrementů jako potravy Asociaovaná mikroflora jako zdroj potravy saprofágů Predátoři Predace v závisloti na velikosti Vyhledávání a lov kořisti

Chemaoautotrofové Bacterie oxidující S (Sulfur Bacteria) Některé obsahují chlorofil jsou zelené nebo fialové jiné bezbarvé Thiobacillus thiooxidans thiosulfate: S 2 O 3 = -----> SO4= free sulfur: 2 So + 2 H 2 O + 3 O 2 -----> 2 H 2 SO 4 Produkují kys sírovou buňky mohou růst i v ph ale vnitřní ph je ~7, H 2 SO 4 se vyplavuje rozpouští železo problém důlních oblastí Ohio river 1 mil tum konc kxs sýrové Sulfuric Iron Bacteria Ferrobacillus ferrooxidans. Oxiduje železo Fe++ (ferrous) ----> Fe+++ (ferric) + e- redox potencial Fe oxid. +.78 v. O +.86 v., takže Eo' -.8 mnohem méně než 7.3 kcal/mole k vytvoření ATP. Jak teda přežívají * Rostou jen ve velmi kyselých prostředích ph pod 3 spolupráce s Thiobacillus thiooxidans, To udržuje velmi vysoký gradient protonů H+ přicháyí do buňky vytváří ATP ale H+ je třeba odstranit pro udržení vnitřního ph7. Fe++ je využit jako electron donor pro O v kombinaci s H+ vyniká voda Velké množství železa s malým výtěžkem energie Fe(OH)3

Nitrifikující bacteria Nitrosomonas: 2 NH3 (ammonia) + 3 O2 -----> 2 HNO2 (nitrite) + 2 H2O Nitrobacter: 2 HNO2 (nitrite) + 2 O2 -----> 2 HNO3 (nitrate) redox potential for nitrite +.42 v. snadno může předat e na O +.82 v. a produkovat ATP

Složení a vlastnosti odumřelé organické hmoty

Spalná tepla některých druhů potravy Ale Spalné teplo je potenciální maximální množství energie využije se ho jen část látka celulosa cukry bílkoviny tuky pšenice zrno sláma brambory jetel červený cukrovka bulvy řepka semeno kukuřice silážní uhlí černé hnědé lignit kj/g 17.57 17.2 17.2 38.7 17,49 16,4 16,73 15,44 16,91 25,15 16,13 23.6 17-23.6 pod 17

Calorimentric values of food, excrements and larval bodies (J.g -1 ). potrava excrement larva excrements 18. 17.9 24.8 leaves 19. 16.1 2.8 excrements 16.1 16.1 2.3 leaves 19.7 18.1 21.3 excrements 16.1 16.1 2.1

g.g-1,4,3,2,1 -,1 B. marci alder P. holosericea alder g.g-1 C D A P -,5 C D A P leaves exc rements leaves excrements,25,2,15,1,5 B. pomonae poplar,25,2 Assimilation efficiency g.g -1 day -1,15,1,5 consumation defecation assimilation production B. p. P. h. B. m. leaves 53 36 3 excrem 12 15 12 leaves excrements

Results B. marci alder P. holosericea alder J.g - 1.day - 1 7 6 5 4 3 2 1 J.g -1.da y -1 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5-1 C D A P leaves excrements -,5 C D A P leaves excrements B. pomonae poplar J.g -1.day -1 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 C D A P leaves excrements

Kromě energetického obsahu je důležitý obsah živin (poměr jednotlivých prvků) Záleží na poměru hlavních živin v potravě a v tělech konzumentů Například bakterie mají poměr C:N okolo 25:1 Rostou tudíž nejlépe na organických látkách s podobným C:N poměrem Dřevo 226 Papír 129

Distribution and relative quantity of enzymes P. holosericea

decrease of polysaccharides increase of lignin

mg.mg -1.h -1 6 4 2 Cellulases 4 5 6 7 8 9 1 11 12-2 -4 ph CMC MCC Cx Mass budget of B. pomonae f Mortality of B. pomonae MCC as food Litter mortality 1.8.6.4.2 CMC Starvation Polynomický (Litter) 1 2 3 4 5 6 7 days g /d ay,2,15,1,5 -,5 -,1 Production Defecation Litter MCC Starvation Larvae reared on MCC showed: high mortality negative production. Cellulose is not sufficient source of energy.

Mikroflora jako zdroj potravy saprofágů Mikrofauna se živí selektivně na mikroflóře U mesofauny a makrofauny selektivní požíráni opadu porostlého specifickou mikroflórou a nebo selektivní trávení mikroflory

% of tolal introduced 14C 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 ** CO2 Rest of larval body Larval gut Při průchodu střevem dochází k trávení mikroflory zejména ve středním střevě, v zadním střevě naopak nárůst počtů usmrcení bakterií extremní ph a nebo speciální kiling agent u mnohonožek Bacteria (1 9 g -1 ) 6 5 4 3 2 1 Control Larvae f f e d cd bc a ab ab L C1 AM1 PM1 H1 E1 C2 AM2 PM2 H2 E2 fg

a.2.32.61 C AM PM H E similarity of microbial community a- based on PLFA b - based on PCR NC CL b.6.25.44 C AM PM H E CL NC

Koprofágie exkrementy obsahují hodně využitelné energie, a jsou potravou některé druhy dalších organismů, některé druhy preferují exkrementy před opadem jiné požírají vlastní exkrementy. Lepší využití potravy Lepší absorpce některých limitních prvků nebo mikroprvků konzumace asociované mikroflóry