Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko aktualizovaná verze, duben 2004

Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko aktualizovaná verze, duben 2004 7. HOSPODÁŘSTVÍ 7.1. Zemědělství Díky své poloze má území mikroregionu Mikulovsko, s jeho klimatickými a pedologickými podmínkami, v krajině tradičně intenzivně ekonomicky využívané, velmi příznivé předpoklady pro efektivní zemědělskou výrobu. Proto i ekonomická základna tohoto území má výrazně převažující zemědělský charakter (pro Mikulov to ovšem platí v jeho okrajových, přilehlých částech se značnou specializací na víno). Klimaticky lze charakterizovat oblast jako nejteplejší v ČR, charakteristickou dlouhým vegetačním obdobím, mírnou zimou a nízkými srážkami. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území překračuje hranici 60 %. Zemědělská půda, jejíž kvalita patří mezi nejúrodnější na území našeho státu, je tvořena ve značném rozsahu kvalitní černozemí. Po výrazném odklonu od intenzivního způsobu zemědělské výroby v celé ČR po roce 1989 je reálné předpokládat v mikroregionu rozvoj vybrané zemědělské produkce s dosažením konkurenceschopné produktivity výroby a náležitě zhodnocený odbyt. V současné době je patrný pomalý rozvoj nových zemědělských firem a rodinných farem. Zemědělské podnikání má velmi dobré předpoklady k prosperitě zejména ve výrobě vína, ostatní komodity jako zelenina, drůbeží maso, vepřové maso a vejce budou vystaveny velkému konkurenčnímu tlaku způsobenému dovozem ze zemí EU. Dominantním oborem, který se intenzivně rozvíjí, je vinohradnictví a vinařství. Nezbytnou, avšak velmi nákladnou podmínkou pro intenzivní rozvoj a rentabilitu specializované zemědělské produkce je obnova funkce závlahových zařízení. Zemědělskou výrobou či činnostmi na ni navazujícími (obchodní činnost, zpracování produkce, cestovní ruch) se zabývá v mikroregionu asi 20 % ekonomicky aktivních obyvatel. V obcích je to 30-35 %, v Mikulově asi 15 % ekonomicky aktivních obyvatel. Poloha území, klimatické podmínky a tradice, technické, materiálové a personální zázemí jsou předpokladem životaschopného podnikání v zemědělském sektoru, samozřejmě ve standardním ekonomickém prostředí. Významnější ekonomické subjekty v zemědělském sektoru v mikroregionu (údaje k 30. 4. 2004): Rostlinná výroba (vč. výroby vína a zeleniny) Název firmy Obhospod. výměra (ha) MIKROS-VÍN Mikulov, k.s. 2 940 VINOFRUKT a.s., Dolní Dunajovice 2 370 Agro Měřín 2500 ZD Sedlec 900 APE HD Drnholec, s.r.o. 800 ZS Pálava Pavlov, s.r.o. 760 Ing. Holec 503 ALT PRERAU, Nový Přerov 306 Víno Marcinčák Mikulov, s.r.o. 80 Tanzberg Mikulov 80 AGROPOL Mikulov, s.r.o. 60

ŠEBESTA Dolní Dunajovice, s.r.o. 40 ČAPKA (vinař), Perná 37 S. Popela, Perná 30 Zdroj: OAK Břeclav Živočišná výroba (prasata a skot) Název firmy Skot (ks) Prasata (ks) Velkovýkrmna Jevišovka ZS Pálava Pavlov, s. r.o. MIKROS-VÍN Mikulov, k.s. ZMIKO, s.r.o. Horní Věstonice Agro Měřín VINOFRUKT, a.s. Dolní Dunajovice ZD Sedlec Zdroj: OAK Břeclav Zpracování zeměděl. prvovýroby, speciál. zemědělská činnost Název firmy Výrobní činnost VÍNO Mikulov a.s. výroba vína FRIGOPRIMA spol. s r.o. mrazírny VÍNO Marcinčák Mikulov, spol. s r.o. výroba vína Miloš Michlovský, Perná šlechtitelská stanice vinařská ZMIKO, s.r.o., Horní Věstonice zemědělská činnost MORAVOSEED spol. s r.o. semenářský a šlechtitelský podnik Masoprodukt Mikulov, s.r.o. Jatka Zdroj: OAK Břeclav 7.2. Průmyslová a stavební výroba Průmyslová výroba se zaměřením na zpracování potravin a strojírenství, stavební činnost, obchod a aktivity a služby související zejména s cestovním ruchem jsou soustředěny v převážné míře v Mikulově a dále pak například v Novosedlích, Bavorech, Dobrém Poli, Drnholci a Milovicích. Ubytovací kapacity a restaurační zařízení jsou umístěny prakticky ve všech obcích řešeného území, opět největší kapacity má město Mikulov. I přes výrazný útlum strojírenské produkce, způsobený zejména vývojem v ABB a ve Strojírnách masného průmyslu (kde změnou vlastníka - Technologická zařízení Zlín a.s. - lze v poslední době konstatovat pozitivní obrat) se i další rozvoj průmyslu a růstu rozhodujícího podílu celkové ekonomiky, jak věcného, tak i územního, předpokládá nesporně v Mikulově. Významným, prosperujícím ekonomickým subjektem mikroregionu je cihlářská výroba firmy Wienerberger a.s. v Novosedlích, významným strojírenským subjektem je i v této obci sídlící firma AVIA a.s.- výroba autodílů nebo firma HTS, vyrábějící chladící systémy.

Území mikroregionu má pro svůj ekonomický růst velmi příznivé podmínky, včetně geografické. Dobré dopravní spojení, zejména silniční s Brnem a s Rakouskem představuje výborné obchodní, technické a vědecké zázemí. Atraktivita krajiny, s nezbytným kvalitativním rozvojem technické infrastruktury vytváří dobrý rámec i pro vstup přímých zahraničních investic. To pak představuje, za aktivní součinnosti vedení mikroregionu, městského a obecních úřadů a samospráv, příležitosti pro kvantitativní a kvalitativní rozvoj ekonomických podnikatelských aktivit a tedy i příležitost pro budování prosperity území. Je třeba podporovat všemi dostupnými prostředky v rámci vytvářející se autonomie regionální politiky schopné a spolehlivé podnikatelské subjekty, napomáhat růstu pracovních příležitostí a tvorby růstu přidané hodnoty a tedy i hrubého domácího produktu v místní ekonomice. V této souvislosti lze velmi pozitivně hodnotit existenci a činnost podnikatelského sdružení Klub podnikatelů - v Mikulově. Název firmy Významnější ekonom. subjekty v průmyslu, stavebnictví a obchodu v mikroregionu JEDNOTA s.d., Mikulov Českomoravské vápno s.r.o., Mikulov Wienerberger a.s., Novosedly AVIA strojírna Novosedly, a.s. HTS, Novosedly Technologická zařízení Zlín a.s. Belagra, a.s. AZ KLIMA s.r.o., Milovice METALLAN spol. s r.o., Dobré Pole ZEBR, s.r.o., Milovice T plus V, spol. s r.o., Mikulov Stavební sdružení MACH&BAŤA, Mikulov KLINMAM CZECH spol. s r.o., Bavory Dřevovýroba Sobotka, Drnholec Dřevovýroba, Matula Arnošt, Perná Hotel IRIS, Pavlov (VAŠSTAV s.r.o.) ROHATÝ KROKODÝL, s.r.o., Hotel Rohatý krokodýl, Mikulov Blanka Dvořáková Hotel BLANKA, Klentnice Hotel DRNHOLEC Zdroj: OHK Břeclav, obce mikroregionu Výrobní (obchodní) činnost obchodní činnost výroba stavebních hmot cihlářská výroba výroba autodílů chladící systémy, klimatizace kovovýroba obchodní činnost výroba vzduchotechniky kovovýroba, lana, vázací prostředky strojní výroba výroba sítí stavební výroba stavební výroba šicí dílna dřevovýroba dřevovýroba pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování 7.3. Ekonomické ukazatele Zásadním problémem nejen ekonomiky mikroregionu, ale celé české ekonomiky je nízká efektivnost, rentabilita, produktivita práce, s tím pak související v průměru velmi nízká přidaná hodnota z ekonomických činností. Takto vyjádřená ekonomická úroveň je odrazem přetrvávající malé ekonomické síly, nízké konkurenceschopnosti. Úroveň přidané hodnoty v ekonomice přímo souvisí se základním hodnotícím ekonomickým ukazatelem, s hrubým domácím produktem (HDP). Tento ukazatel není sice statisticky na úrovni mikroregionu sledovatelný, ekonomickou výkonnost a tedy i dynamiku růstu HDP lze však poměrně

spolehlivě odvodit z daňové výtěžnosti na 1 obyvatele, jak je dále pojednáno. Tento údaj je možné navíc porovnat i s kvalitativně stejnými údaji vyšších územních jednotek. Výpočet daňové výtěžnosti mikroregionu, struktura daní 1997-1999 Rok, podíl 1997 % 1998 % 1999 % Počet obyvatel 19 017 19 022 19 080 Daň FO Daň PO Daň ze závislé činnosti Daň z nemov. Místní poplatky Celkem daně Zdroj: Obce, DHV CR, Výpočty: řešitel 20 994 30 19 437 28 16 123 22 21 523 29 24 060 32 25 604 34 15 828 22 14 923 20 15 583 21 12 366 15 11 337 14 11 644 14 2 727 4 4 498 6 6 743 9 73 438 100 74 255 100 75 697 100 Daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele a mikroregion 1997-1999 Obce r. 1997 r. 1998 r. 1999 Bavory 3 016 2 322 2 956 Březí 4 492 4 465 3 957 Dobré Pole 2 964 2 105 2 905 Dolní Dunajovice 2 950 3 011 3 398 Drnholec 2 761 2 883 3 106 Dolní Věstonice 3 710 4 491 4 118 Jevišovka 3 543 3 313 3 292 Klentnice 2 899 2 853 2 836 Mikulov 4 391 4 576 4 457 Milovice 4 285 4 430 4 393 Novosedly 3 876 3 487 4 030 Nový Přerov 3 458 2 913 2 968 Pavlov 3 400 2 996 4 091 Perná 2 490 3 164 3 344 Sedlec 3 692 3 660 3 485 Prům. mikroregionu 3 862 3 904 3 967 Zdroj: Obce, DHV CR, Výpočty: řešitel

Výpočet daňové výtěžnosti mikroregionu, struktura daní 2000-2003 Rok, podíl 2000 % 2001 % 2002 % 2003 % Počet obyvatel Daň FO Daň PO Daň ze záv. činnosti Daň z nemov. Místní poplatky DPH 19970-19888 - 19854-19732 - 15 549 17 13 521 14 14 215 13 15 333 13 43 621 49 23 413 24 25 747 24 28 648 25 11 900 13 17 471 18 18 933 18 20 884 18 12 866 14 15 360 16 12 877 12 15 237 13 6 047 7 4 442 5 9 537 9 9 359 8 - - 22 537 23 26 215 24 27 211 23 Celkem daně 89 983 100 96 744 100 107 524 100 116 672 100 Zdroj: Obce, Výpočty: řešitel Daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele a mikroregion 2000-2003 Obce r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 Bavory 3182 3394 3180 3868 Brod nad Dyjí 3072 3718 4469 4625 Březí 3332 3887 5036 6480 Dobré Pole 3408 3707 5003 6330 Dolní Dunajovice 3510 3645 3876 4304 Dolní Věstonice 3099 2726 3413 3004 Drnholec 3091 3338 4218 3611 Horní Věstonice 2497 3291 3253 3925 Jevišovka 3264 4951 4969 5453 Klentnice 2850 2869 3358 3526 Mikulov 6414 6039 6532 6939 Milovice 2300 4277 4950 5397 Novosedly 3926 5376 6203 6520 Nový Přerov 2579 4572 5351 5606 Pavlov 3913 5163 6077 6775 Perná 3465 5531 5621 6270 Sedlec 3518 5400 5853 6460 Prům. mikroregionu 3378 4228 4786 5241 Zdroj: Obce, Výpočty: řešitel Průměrná daňová výtěžnost v celém mikroregionu činila v roce 2003 5 241 Kč/obyv. (v roce 1999 3 967 Kč/obyv.), z toho v samotném Mikulově 6939 Kč/obyv. (v roce 1999 to bylo 4 457 Kč/obyv.). Pro srovnání s vyššími územními jednotkami: v roce 2003 byla

průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji 9 601 Kč (v roce 1999 to bylo 6 725 Kč/obyv.), údaje za okres se po zrušení okresních úřadů již nesledují (v roce 1999 byla hodnota prům. daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele okresu Břeclav 4 862 Kč). (Průměr v České republice se v letech 1996-1998 pohyboval v rozmezí 6 000 7 200 Kč/obyv., v roce 2003 byl 9 952 Kč/obyv.). Ze srovnání daňové výtěžnosti mikroregionu Mikulovsko s okresem Břeclav a s Jihomoravským krajem vyplývá, že daňová výtěžnost mikroregionu byla v roce 2003 o 45 % nižší ve srovnání s Jihomoravským krajem a o 47 % nižší ve srovnání s republikovým průměrem (v roce 1998 byla ve srovnání s Jihomoravským krajem nižší o 41 %, ve srovnání s republikovým průměrem byla nižší o 45 %). Ze známého poměru mezi průměrem HDP ČR a EU lze pak se značnou mírou přesnosti odvodit i úroveň HDP mikroregionu. 7.4. Podnikatelská aktivita Z registru ekonomických subjektů vyplývá, ve srovnání v celostátním měřítku, poměrně vysoká podnikatelská aktivita (cca 19 % z celkového počtu obyvatelstva). I když tento ukazatel nelze přeceňovat, zejména pokud jde o fyzické osoby, je nepochybné, že při příznivějších podmínkách podnikatelského prostředí je reálné oživení malého a středního podnikání. Z přehledu, uvedeném v tabulce vyplývá, že nejvyšší podnikatelská aktivita je ve službách (40 %) a v zemědělství (29 %). Počet podnikatelských subjektů k 31. 10. 2000 Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, pohostinství, ubytování Ostatní obchodní služby Veřejná správa,obrana Školství a zdravotnictví Ostatní veřej., sociál. a osobní služby Celkem Bavory 27 11 10 3 20 3 1-4 79 Březí 68 30 30 11 77 18 1 1 14 250 Dobré Pole 12 8 4 2 20 4 1-4 55 Dolní Dunajovice 57 54 51 18 93 33 1 3 20 330 Dolní Věstonice 26 9 9-18 2 1-5 70 Drnholec 121 54 55 6 81 14 1 5 18 355 Jevišovka 12 5 18 3 22 5 1-4 70 Klentnice 20 10 19 5 26 7 1 2 5 95 Mikulov 116 225 135 67 594 130 3 51 111 1432 Milovice 44 24 14 5 27 10 1-5 130 Novosedly 51 22 27 2 63 7 1 4 9 186 Nový Přerov 18 3 6-11 2 1-3 44 Pavlov 74 16 15 6 37 9 1-11 16 Perná 42 30 28 7 32 11 1 1 7 159 Sedlec 31 11 27 5 33 11 1 1 5 125 Mikulovsko 719 512 448 140 1154 266 17 68 225 3549 Zdroj: ČSÚ Brno, říjen 2000

Počet podnikatelských subjektů vedených v RES k 30. 4. 2004 Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, pohostinství, ubytování Ostatní obchodní služby Veřejná správa,obrana Školství a zdravotnictví Ostatní veřej., sociál. a osobní služby Celkem Bavory 23 11 9 2 14 5 1 5 70 Brod nad Dyjí 13 17 9 1 15 6 1 2 4 68 Březí 46 33 29 13 66 18 1 5 13 224 Dobré Pole 13 11 4 3 16 3 1 3 54 Dolní Dunajovice 59 45 44 15 77 36 1 3 20 300 Dolní Věstonice 23 8 9 19 7 1 1 7 75 Drnholec 108 51 55 3 67 26 1 6 24 341 Horní Věstonice 37 19 15 15 6 1 1 6 100 Jevišovka 10 7 17 2 16 4 1 2 5 64 Klentnice 21 10 17 7 17 4 1 2 4 83 Mikulov 104 185 128 59 490 246 2 67 123 1 404 Milovice 12 22 12 3 26 8 1 4 88 Novosedly 50 25 32 3 57 10 1 5 9 192 Nový Přerov 18 2 6 9 3 1 2 41 Pavlov 66 19 15 2 41 10 1 1 9 164 Perná 47 26 31 5 40 15 1 3 7 175 Sedlec 19 6 28 4 32 14 1 1 7 112 Mikulovsko 669 497 460 122 1017 421 18 99 252 3555 Zdroj: ČSÚ Brno, 2004 7.5. Rozvojové plochy, pozemky a objekty k podnikání Rozvojové plochy, pozemky a objekty k podnikání mohou vycházet pouze z platné územně plánovací dokumentace (ÚPD), přitom aktivity vedení mikroregionu, jednotlivých obcí i podnikatelů mohou být podkladem ve věci změny ÚPD. Všechny obce mikroregionu mají platné územní plány 1, které definují zamýšlený způsob využití jednotlivých lokalit, jejich rozlohu, vybavení inženýrskými sítěmi i dopravní dostupnost. Obce mikroregionu mají pro rozvoj ekonomických aktivit v řadě případů vhodné lokality (objekty) k dispozici. Výrazně nejrozsáhlejšími lokalitami disponuje město Mikulov. Vybavení lokalit inženýrskými sítěmi je rozdílné od kompletního zasíťování až po absenci veškerých inženýrských sítí. Dopravní dostupnost je téměř všude zajištěna. Některé lokality jsou napojeny také na železnici, což zvyšuje výrazně jejich využitelnost. Je však nedostatek lokalit, které by byly vhodné pro okamžité využití strategickým investorem. Je proto třeba připravit území s dostatečnou rozlohou, s kompletními inženýrskými sítěmi a zejména s jednoznačně 1 Obce Dolní Věstonice a Milovice mají projednané a platné územní plány, tyto však nebyly jednotlivými zastupitelstvy schváleny.

vypořádanými majetkoprávními vztahy (např. využití vhodného pozemku cca 1 ha v Dolních Dunajovicích brání nedořešené vlastnické vztahy). Z hlediska žádoucího územního a ekonomického rozvoje je jednoznačnou prioritou využití disponibilních ploch a budov pro podnikání (např. průmysl zpracovávající zemědělskou produkci), v zemědělství a rovněž v oblasti rekreace a cestovního ruchu. V mikroregionu se nachází ještě řada objektů i souborů objektů vhodných pro podnikatelské aktivity, ať už se jedná o objekty a areály bývalých JZD anebo státních statků. Objekty jsou většinou ve špatném technickém stavu a hledat pro ně perspektivní majitele není jednoduché, zejména pro většinou komplikované vlastnické vztahy k nim a také možné staré ekologické zátěže. Vhodnou cestou je provedení pasportizace ploch a objektů, vyhodnocení jejich možného významu jako příležitosti pro rozvoj mikroregionu, plán k podpoře jejich očištění a míry zainvestování z veřejných zdrojů a způsob jejich nabídky při hledání investorů nebo partnerů. Nedostatek vhodných ploch k podnikání je hlášen spíše výjimečně, například v obci Jevišovka. Příležitost k podnikání nabízí pozemky o rozloze 1,1 ha v obci Dobré Pole, v Dolních Dunajovicích o rozloze 1,0 ha, 1,5 ha v Milovicích a 2,2 ha v Novém Přerově. 7.6. Závěr Z ekonomického hlediska je možné považovat mikroregion za zemědělsko-průmyslový, s průmyslem soustředěným převážně v Mikulově. Mikroregion má vynikající podmínky pro efektivní, speciální, tržně zajímavou zemědělskou produkci. Podíl vysoce bonitní orné půdy na celkové výměře je více než 60 %. Přidaná hodnota v zemědělské výrobě a v průmyslu a službách je však dosud nízká, tedy i úroveň HDP, odvozovaná z daňové výtěžnosti je podprůměrná i v rámci okresu i ve srovnání se sousedním mikroregionem. Je třeba rozvíjet průmysl, včetně průmyslu zpracovávajícího zemědělskou produkci, nejlépe vlastnicky kontrolovaného subjekty zemědělské prvovýroby. Mikroregion má lokality a objekty zejména územně a mnohdy i technicky připravené k ekonomickému využití. Klíčový problém však spočívá v neprovedených pozemkových úpravách a v nedořešených majetkově právních vztazích.