02/2011 MĚSÍČNÍK ROČNÍK 58 CENA 20 Kč výrobní družstevnictví časopis českých a moravských výrobních družstev Manažer roku 2010: Rozhovor s předsedou SČMVD Janem Wiesnerem Ceorepubiková konference Daňové změny v roce 2011 aneb pánovaná reforma daňového systému KDS Sedčany, nožířské VD saví 60. výročí KOVODRUŽSTVO, výrobní družstvo v Žebráku OBZOR, výrobní družstvo Pzeň TRINOM Brno, v. d.
obsah KOVODRUŽSTVO, 3-5 výrobní družstvo v Žebráku OBZOR, 6-7 výrobní družstvo Pzeň 8-9 TRINOM Brno, v. d. KDS Sedčany, 10-11 nožířské VD saví 60. výročí Manažer roku 2010: 12-13 Rozhovor s předsedou SČMVD Janem Wiesnerem Ceorepubiková konference Daňové změny v roce 2011 aneb pánovaná 14-15 reforma daňového systému Aktuání informace, 16 otázky a odpovědi Digitání agenda: jednoduché inteigentní teefony a dáková ovádání pomáhají seniorům 17 a zdravotně postiženým idem zvádat domácnost AČN reaguje na dotazy veřejnosti v souvisosti s odhaením nábytku s nadměrnými 18 emisemi formadehydu na českém trhu 19 Mezinárodní rok družstev VD GRANÁT Turnov 20 Souprava z koekce 2011 21-22 PR v praxi Pronájem jednacích místností 23 v budově SČMVD Dostává se vám do rukou únorové číso našeho časopisu. Tentokrát jsme navštívii VD Kovodružstvo Žebrák, výrobce kovových vozíků a dětských tříkoek, a Trinom Brno, jehož činností je výroba pracovních oděvů pro záchranáře. Přečíst si můžete také o VD Obzor Pzeň a KDS Sedčany. Na téma prestižní soutěže Manažer roku nám rozhovor poskyt předseda SČMVD Jan Wiesner. Zúčastnii jsme se ceorepubikové konference Daňové změny v roce 2011 aneb pánovaná reforma daňového systému. Jak jste si jistě všimi, časopis Výrobní družstevnictví má novou podobu, je více přehedný a snažii jsme se, abyste v něm naši zajímavé informace. Věřím, že se vám nové ztvárnění bude íbit a zachováte nám i nadáe přízeň. Jana Henychová šéfredaktorka 2 Adresa redakce: Svaz českých a moravských výrobních družstev Redakce časopisu Výrobní družstevnictví Vácavské nám. 21 113 60 Praha 1 Šéfredaktorka: Jana Henychová henychova@scmvd.cz Te.: +420 224 109 352 Te./fax: +420 224 230 050 Zasíání tiskových zpráv: redakce@scmvd.cz Objednávky inzerce: inzerce@scmvd.cz
KOVODRUŽSTVO, výrobní družstvo v Žebráku Město Žebrák, ežící u dánice spojující Prahu s Pzní, je sídem úspěšného výrobního Kovodružstva, které si dokázao získat zákazníky nejen na domácím trhu, ae i v zahraničí. O historii družstva a jeho současné moderní podobě hovoří jeho předseda Antonín Havín. VŽebráku, v bývaé mydárně U Zacharů, zřídio v roce 1950 Západočeské autodružstvo v Pzni svoji provozovnu, vyrábějící kooběžky, vozíky za koa, poštovní vozíky a jiné kovovýrobky. V roce 1951 vydaa Ústřední rada družstva dispozice k rozděení Západočeského autodružstva v Pzni na ceek pzeňský a pražský. Žebrácký závod se přitom se souhasem svého mateřského podniku osamostatni a sta se nositeem družstevní myšenky mezi řemesníky kovooboru v bývaém hořovickém okrese. Lidé, kteří stái u zrodu nového družstevního koektivu, netušii, že ustavují organizaci, která si za někoik et získá stabiní hospodářskou pozici jak na domácím, tak na zahraničním trhu. V roce 1992 došo k transformaci družstva do jeho současné podoby. Družstvo ztratio pět provozoven a výroba se koncentrovaa do tří provozoven, které máme dodnes, vzpomíná předseda družstva Havín. V současné době pracuje v družstvu 40 zaměstnanců. Mezi činnosti, které nabízí, patří isování, ohýbání, tvarování trubek a pechů, povrchové úpravy práškovými barvami, gavanický pokov a topenářské sužby jako jsou rozvody, montáže pynových a eektrických kotů i kotů na tuhá paiva. Družstvo má v současnosti 15 vastníků a oni vykázao obrat ve výši 28 miionů korun. Kvaita za dobrou cenu Kvaita za dobrou cenu K nejznámějším výrobkům Kovodružstva patří dvoukoové ruční vozíky, dětské kooběžky a tříkoky. Sortiment dopňují pechové zásobníky na toaetní papír a papírové ručníky, ofukovací pistoky a květinové stojany. Zákadem našeho výrobního programu jsou každopádně dvoukoové ruční vozíky, které dnes představují zhruba 20 procent cekové produkce družstva, informova nás předseda. Tyto vozíky se upatniy především v sektoru pošt. Před někoika ety jsme získai zajímavou zakázku pro švédskou poštu, pro kterou dodáváme vozíky s připojením za koo, určené pro rozvoz tiskovin. Také jsme vyhrái konkurz pro Českou poštu ta od našeho družstva nakupuje pozinkované dvoukoové vozíky s kabeou, dodávané se znakem České pošty. Tyto vozíky souží poštovním doručovateům při rozvozu tiskovin. Jak nás předseda dáe informova, dříve družstvo České poště dodávao 2000 těchto vozíků ročně, nyní se jejich počet ustái na 1000 kusech. Tendr pro tohoto významného zákazníka naše družstvo vyhráo mezi osmi výrobci díky kvaitě a přijatené ceně nabízeného produktu, doda předseda. 3
tivně dobrou pozici na trhu díky dobré kvaitě. U těchto výrobků je přeprava poměrně finančně náročná, proto na nás asijská konkurence zatím cenově nedosahuje. I kvaita asijského zboží je mnohem nižší, vysvěti předseda. Jak dáe řek, kromě domácího trhu Kovodružstvo v současné době dodává svoje produkty kromě Švédska také na Sovensko, do Maďarska a Německa. Na Sovensku se prosadiy naše vozíky, do Německa dodáváme přepravní vozíky pod kanoe a kajaky, upřesni předseda skadbu exportu. Ten v současné době tvoří zhruba 12 procent z cekového obratu. Samozřejmě, že bychom chtěi podí exportu navýšit, ae uvidíme, jak se situace na zahraničních trzích bude vyvíjet, doda. Koncentrace výroby Kovodružstvo má v současné době tři provozovny, z nichž dvě jsou v Žebráku a jedna v nedaekých Cerhovicích. Tato provozovna zajišťuje závěsové a hromadné zinkování. Kovodružstvo rovněž funguje jako subdodavate činností pro různé firmy. Největším zákazníkem v obasti kooperace jsou dvě české firmy zabývající se dodávkami eektromontážních komponentů, pro které družstvo vyrábí kabeové ávky včetně přísušenství pro průmysové eektrorozvodny a dáe pak přísušenství pro trakční vedení tramvají a troejbusů. Provádí také individuání výrobu pode přání zákazníka. Před ety družstvo nabízeo širší sortiment vozítek pro děti, ae v konkurenci s asijskými výrobci neměo šanci v obasti jednodušších výrobků obstát. Dnes vyrábí pouze kooběžky a tříkoky. V obasti dvoukoových vozíků si zatím dokázao uchovat rea- 4
V Žebráku je umístěna isovna, mechanické děení materiáu, tváření na výstředníkových, třecích a hydrauických isech 16 63 tun, zámečnické práce, obrábění, prášková akovna (komaxit) a vypaovací pec o rozměrech 1,7 x 2 x 2,4 metru, dáe provozy pro výrobu maé dopravní a přepravní techniky a dětských vozítek, bytových dopňků jako stojany či věšáky a sanitární program. V provozovně na Žebráku bya největší investicí posední doby instaace odmašťovacího zařízení v hodnotě jednoho miionu korun. Navyšování kapacit družstvo v nejbižší době nepánuje, naopak provedo koncentraci výroby do jedné okaity z důvodu úspory nákadů. Přesunui jsme cerhovickou provozovnu do Žebráku, nákady zejména na energie byy neúměrně vysoké. Představovay téměř 400 tisíc korun za rok jen na vytápění a z tohoto hediska se přesun pod jednu střechu jeví jako ogický krok, uved předseda Havín. A jaké jsou pány Kovodružstva z Žebráku do budoucna? Uvidíme, jak se bude vyvíjet ekonomická i poitická situace, říká předseda. Rozhodně si chceme uchovat naše místo na trhu. Cestou může být i inovace sortimentu, v současné době připravujeme zefektivnění výroby dětské tříkoky, kterou nabídneme na českém trhu v nejbižší době. Způsob, jak udržet či snížit ceny našich výrobků, je předmětem našich úvah neustáe. Jen tak dokážeme obstát v boji s asijskou konkurencí, doda. Kde ze zboží zakoupit: Kovodružstvo dodává zboží do vekoobchodů, mj. M.A.T. Pzeň a Libros Ostrava. Výrobky ze zakoupit také přímo v síde družstva (Na náměstí 11, 12, 267 53 Žebrák). Zboží si zákazník může zakoupit i prostřednictvím internetových stránek http://www.kovodruzstvo.cz. Pro příp. informace ze použít e-mai info@kovodruzstvo.cz. 5
OBZOR, výrobní družstvo, Pzeň podporujeme vaši budoucnost www.esfrc.cz OBZOR, výrobní družstvo, Pzeň byo zaoženo v roce 1965 a v současné době zaměstnává více než 200 pracovníků, z toho minimáně 50 % se zdravotním postižením. Havní závod je umístěn v Pzni, kde také sídí vedení družstva. Daší závody jsou v Sušici, Domažicích a Hořovicích. V etech 2001 a 2002 bya provedena certifikace družstva de ISO 14001 a ISO/TS 16949. Družstvo je významným dodavateem zákazníkům v automobiovém průmysu ať už první řady t.j. automobiek nebo druhé t.j. subdodavateů. Havním výrobním artikem jsou bovdenové systémy pro ovádání pohybivých částí vozů. Z výsedků zkušebních výrob a dvoudenních produkcí pro automobiový průmys vypynua potřeba zvýšení úrovně profesního vzděávání, a to především v obasti obsuhy a údržby technoogicky specifických a náročných strojů a přístrojů. Zaměstnanci družstva se musí naučit efektivně ovádat jednoúčeové výrobní stroje a zařízení, aby byi schopni vyrobit produkty, jejichž výroba bude probíhat v násedujících etech. Proto OBZOR, výrobní družstvo, Pzeň zahájio od etošního roku dvouetý projekt, který řeší specifické vzděávání zaměstnanců výrobního družstva. Tento projekt je financován prostřednictvím Evropského sociáního fondu Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost Gobání Grant Educa. Cíem projektu je vytvořit specifický vzděávací systém, který bude reagovat na identifikované potřeby podniku v obasti vzděávání a zajistí napnění pánovaných přínosů. Díčí cíe projektu jsou: inovace současného vzděávacího systému firmy vzděávání vastními odborníky schopnými vzděávat i osoby se sníženou pracovní schopností rozvoj kvaifikační a odborné úrovně zaměstnanců v údržbě a obsuze jednoúčeových strojů zajištění zastupitenosti pracovníků dosažení stanovených přínosů projektu Cíovou skupinu tvoří 118 zaměstnanců ze závodů v Pzni, Sušici a Domažicích. Většina z pracovníků, kteří jsou v družstvu zaměstnáni, má zdravotní postižení. Jejich schopnost učit se novým věcem je často snížená. Mobiita pracovníků je vzhedem k jejich znevýhodnění na trhu i omezené fyzické mobiitě ztížena. Zaměstnanci v družstvu pracují často ceý život. Skoro poovina jich je starší 6
provozovna Pzeň provozovna Hořovice provozovna Domažice provozovna Sušice 50 et. Není obvyké, aby měnii pracovní místa a přenášei tak nabyté znaosti do jiných podniků. Vzděávání této cíové skupiny je časově vemi náročné a vyžaduje zvýšenou pozornost a individuání přístup ektora. V rámci tohoto projektu budou vyškoeni tři zkušení pracovníci družstva, budoucí interní ektoři. Ti absovují specifická škoení na ovádání jednoúčeových strojů vyrobených na míru potřebám družstva. Tito ektoři budou násedně škoit 100 pracovníků z výroby. Každý děník přitom absovuje šest kíčových aktivit, ve kterých se naučí správně ovádat stroje pro výrobu speciáních díů (bovdenů) do různých značek automobiů. Kurzy budou probíhat v interních učebnách a dínách družstva v Pzni, Sušici a v Domažicích. http://www.obzor-pzen.cz 7
TRINOM Brno, v.d. Výrobní družstvo TRINOM Brno vzniko v roce 1993, čenem SČMVD je od 25. března 1993. Mezi jeho nejdůežitější činnost patří výroba pracovních, profesních, ochranných a výstražných oděvů. Největší důraz je kaden na výrobu a vývoj oděvů pro zdravotnickou záchrannou a dopravní sužbu nemocných. Oděvy družstva TRINOM Brno, v.d. jsou chráněny průmysovým vzory pod čísy V2939196 a 220187 a jsou vyráběny pode ČSN EN 471, která definuje jednotivé materiáy a koncepci oděvů s vysokou viditeností. V současné době jejich výrobky odebírá více než 200 firem a nemocnic z ceého území České repubiky a vyvážejí je též do Sovenské repubiky. V jednání jsou vývozy výrobků v rámci Evropské unie a na východ. Trinom Brno se zabývá výrobou a distribucí profesních, ochranných a výstražných oděvů. Důežitou pozornost věnuje profesním a výstražným oděvům určeným pro záchrannou sužbu ve zdravotnictví. Vzhedem k tomu, že jde o specifické oděvy, vývoj proše ceou řadou změn a probíhaa trvaá spoupráce se záchranáři. Profesní oděvy jsou zhotoveny ze stoprocentní bavny s hydrofobní úpravou nebo z tkaniny ve sožení 65% PES/35 % bavna v barvě červené dopněné refexními pruhy. Materiáy mají dobré mechanicko-fyzikání parametry. Havní podmínkou u těchto materiáů je maá sráživost, vysoká kvaita a zajištění maximání životnosti oděvů, střihové řešení zaručuje komfort při nošení. Oděv je přizpůsoben práci v terénu a požadavkům záchranářů. Oděvy jsou chráněné průmysovým vzorem, byo vydáno prohášení o shodě. Výstražné oděvy s vysokou viditeností mají certifikát Státní zkušebny č. 219 v Brně. Používané materiáy, mají certifikát de EN 471, což zaručuje, že vyhovují požadavkům na životnost, na výdrž v namáhání, jako je ohyb, mráz, změna tepa, praní a chemické čištění. Tento oděv dosahuje výrazně zepšení v ochraně zdravotníků a zajišťuje bezpečnost při práci v terénu. Při zásahu je zdravotní personá dobře viditený a neze jej přehédnout. Oděv zároveň chrání záchranáře v noci, mze a za snížené viditenosti, kdy je nasvícená siueta dobře čitená. Koekce obsahuje kahoty do pasu, kahoty se zvýšeným pasem, ceoroční bundu s odepínacími rukávy a hygienickou bavněnou mřížkou. V zimním období se oděvy dopňují zimní vestou nebo zimní bundou, obojí s kapucí. Sortiment je rozšířen o košii s krátkým rukávem, bavněné tričko s ogem, petený svetr, petenou vestu a čepici. Na oděvy ze apikovat ogo firmy buď tiskem nebo výšivkou. http://www.trinom.cz 8
Zeptai jsme se Ing. Miana Vodstrčia, předsedy družstva TRINOM Brno Navrhujete pro záchranáře vastní modey? Naše oděvy máme chráněné průmysovými vzory. To je zákad. Vzhedem k tomu, že vývoj materiáu jde stáe dopředu, provádíme inovaci výrobků a navrhujeme a zhotovujeme stáe nové, epší, funkčnější oděvy. Spoupracujete s nějakým výrobním družstvem? Ano, spoupracovai jsme v minuosti s Brněnskou Drutěvou, kdy jsme jim dodai nastříhané zboží a oni pro nás ušii požadované výrobky. Daším družstvem by Vzor Náchod v.d. - tomu jsme zadai zhotovit petené svetry a vesty. Jak byste přibížii vaše zákazníky? Máme svůj okruh zákazníků, záchranné sužby v jednotivých krajích, studenty odborných ško pro záchranáře. Jsme operativní, jsme schopni uděat menší zakázky pro určitou skupinu záchranářů s jejich firemním ogem a i jeden kus oděvu a postupně oděvy dopňovat. Spoupracujeme také přímo se škoami pro záchranáře napříkad medici chodící na praxi potřebují obečení. Mezi naše zákazníky patřia i armáda, poicie, šii jsme pro ně speciání výrobky. Jak vastně vypadá takový oděv pro záchranáře? Zmíním třeba ceoroční bundu zhotovenou ze 100% bavny tuzemské výroby má někoik praktických kapes na mobi, vysíačku a daší pomůcky záchranáře, dáe odepínací rukávy, kdy po odepnutí rukávů zůstane vesta. Kapuce je všitá do ímce. Uvnitř bundy je hygienická bavněná mřížka, která v étě odvádí pot. 9
KDS Sedčany, nožířské výrobní družstvo saví 60. výročí KDS Sedčany vyrábí nože 60 et. Ani řada nepříznivých faktorů nenarušia jeho pozici největšího českého výrobce v oboru. Nožířské výrobní družstvo KDS Sedčany si připomíná svoji šedesátietou tradici. Byo zaoženo v prosinci 1950 při ceostátním procesu znárodňování. V počátcích v KDS Sedčany pracovao 47 idí a objem výnosů představova 1,3 miionu korun. O 40 et později družstvo zaměstnávao 637 idí a v té době objem výroby dosahova 113 miionů korun. Za zomový označi předseda družstva Jan Stěhue 90. éta. Došo k přerušení veškerých stávajících obchodních vazeb. Přiši jsme o obrovský trh v Rusku a musei jsme proto ceou výrobu znovu konsoidovat. Proces transformace by vemi náročný, ae firmu se nakonec podařio zachovat. Havně proto, že po našich výrobcích stáe existovaa poptávka, uved k udáostem po roce 1989. Nyní nožířské výrobní družstvo KDS dává pracovní příežitost 134 idem, kteří pracují na rozdí od minuých et výhradně v Sedčanech. Těžiště výroby spočívá v sortimentu kuchyňských a řeznických nožů, kuchyňského a řeznického náčiní, nůžek pro domácnost a řezných díů pro masové strojky a kuchyňské roboty. Řezné díy do strojků na maso v současné době představují náš kíčový výrobek, který v České repubice nikdo jiný nevyrábí, zdůrazni předseda družstva. Při výrobě nožů používáme hutní materiá, převážně ze zahraničí, a to zejména z Francie. Rukojeť výrobků je z kvaitního a nezávadného poypropyenu, upřesni. Výrobní konkurenci v České repubice KDS Sedčany pode sov předsedy v podstatě nemá. Samozřejmě, sině pociťujeme viv evného asijského zboží, které zapavio český trh. Jeho kvaita je ae ve většině případů veice nízká. Cenově s tímto zbožím konkurovat nedokážeme. Pozorujeme nicméně ústup spotřebiteů od tohoto typu zboží, kdy se opět více přikánějí k produktům domácí výroby. Zde vidíme naši havní příežitost. V této obasti nás neohrožují ani vysoce kvaitní výrobky z Německa či Itáie, protože naše nože mají srovnatenou kvaitu a jsou pro českého spotřebitee cenově výhodnější, řek předseda. Jak nás předseda družstva dáe informova, žádné osavy k 60. výročí zaožení družstva z úsporných důvodu neděai. Zaměstnanci a důchodci (bývaí zaměstnanci) obdržei od družstva KDS věcné dary. Družstvo s vekými obtížemi prošo dobou hospodářské krize za použití všech podpor, které byo možné využít ať to byy 10
programy vzděávání nebo egisativně povoené daňové úevy. Přesto jsme se neubránii některým nepopuárním opatřením. Snižovai jsme prémiové sožky, také jsme pracovai na zkrácenou pracovní dobu jen čtyři dny v týdnu a vypácei jsme za posední den 60 procent. Tímto způsobem jsme se přenesi především přes rok 2009. Rok 2010 by o poznání epší. Co bude dá, ze těžko odhadnout. Finanční krize sice odeznívá, ae prohubuje se sociání krize, řek předseda družstva. Zůstávám však optimistou, poznamena k budoucímu vývoji. K pánům pro nejbižší budoucnost předseda družstva KDS uved: Zhruba 20 procent cekové produkce směřuje na export, havně do Německa, kam vyvážíme především řezné díy do strojků na maso. V obasti potřeb pro domácnost se nám daří upatnit na trhu v Maďarsku a v současné době se připravujeme na vstup na ruský trh. Havním úkoem příštích et bude pode jeho sov stabiizace výrobního programu a daší upevňování pozic na trhu. Nevyhýbáme se ani případné obchodní nebo výrobní spoupráci se zahraničním partnerem, který se zabývá obdobnou výrobou, doda. * Nožířská tradice bya v Sedčanech poprvé písemně doožena již na konci 16. stoetí, kdy město patřio pod panství regenta Jakuba Krčína. * Obastní idové Kovodružstvo byo zaoženo 27. prosince 1950 v hostinci U Kara IV. v Sedčanech. * Na historicky první vané hromadě zvoii čenové představenstvo ve sožení: Jiří Novotný, Antonín Zamrazi, Odřich Bouma, Mirosav Sochůrek a Prokop Nechvíe. Prvním předsedou by zvoen Prokop Nechvíe, douhoetý nožířský děník firmy Rebec, které toto řemeso ováda. http://www.kds.cz 11
rozhovor Jan Wiesner: Je potřeba ocenit zejména manažery maých a středních firem Již 15. února končí nominační období pro 18. ročník prestižní soutěže manažerských osobností Manažer roku. Cíem soutěže je vyhedávat významné osobnosti managementu v České repubice a ocenit jejich osobní přínos k výkonnosti firem a ceé ekonomiky ČR. Do této soutěže jsou každým rokem nominováni také manažeři z řad čenských výrobních družstev. Vyhašovatei soutěže MR je Česká manažerská asociace, Konfederace zaměstnavateských a podnikateských svazů a Svaz průmysu a dopravy. Probematiku nám přibíži předseda SČMVD a KZPS Jan Wiesner. Jakým způsobem jsou vybírání z řad výrobních družstev nominace pro soutěž Manažer roku? Vybíráme pode výsedků přísušného roku, za který je prováděno hodnocení. Do soutěže se nemůže dostat někdo, kdo dosáh špatných výsedků. Soutěž Manažer roku je jedna z nejprestižnějších v naší repubice, nedá se zde něco zfašovat, ani se neposuzuje pode objektiv- ních názorů. Je prováděn podrobný rozbor firmy, prověřují se ekonomické výsedky, činnost a daší aktivity firmy, její pozice na trhu. Výsedky projednává komise, která současně jezdí přímo po firmách a ověřuje správnost dodaných informací. Kontrouje dokady, výsedovky a především tito hodnotiteé mají možnost vidět, jak podnik funguje reáně. Každý profesioná, který se projde po firmě vidí, jak podnik funguje a zda dobré výsedky představují douhodobý či pouze krátkodobý výhed. KZPS i SČMVD, který je v tom vemi aktivní, spoupůsobí při pořádání této soutěže. Je potřeba ukázat, že naši manažeři, šéfové jednotivých výrobních družstev, jsou na patřičné úrovni, že stojí za to, aby se prezentovai v tak prestižní soutěži. A protože se výběr děá pode výsedků firmy, nemůže se tam dostat nikdo, kdo má výsedky špatné, anebo dejme tomu byy jeho výsedky dobré v posedním roce firemní výsedky se totiž posuzují tři roky zpět. Také se nám zatím nestao za ceou dobu této soutěže, že by někdo z těch, které jsme nominovai, ved družstvo, které zkrachovao. I když se samozřejmě mohou takové věci stát a příčiny mohou být hubší, nicméně všechny, které jsme doposud doporučii, nás vždy vzorně reprezentovai. 12 Kategorie jsou stanoveny mj. pode veikosti firem Představuje to, předpokádám, odstupnění, pokud je manažer dobrý, aby mě šanci na ohodnocení v MR, i když vede menší firmu? Ano, právě kategorizace dává šanci, aby se v soutěži objevii schopní manažeři i z menších firem, aby nebyy při posuzová-
v cekovém pořadí bya na prvním místě žena, ae je to bráno objektivně. Kdyby dosáha nejepších výsedků, pak je vybrán dáe první z mužů s nejepšími výsedky, který získá titu Manažer roku. Cekové pořadí není zveřejňováno. Oba tituy, Manažer roku a Manažerka roku, jsou brány na stejné úrovni. Pokud manažeři výrobních družstev získají ohodnocení v soutěži MR, jaký to má pro ně význam v podnikání? Soutěž Manažer roku je především prestižní záežitostí. Zprávy o výsedcích jsou zveřejňovány v médiích, družstva mohou tuto informaci používat ve svých propagačních materiáech, propagace se netýká jen manažera, ae ceého družstva podnik tak přispěním manažera získa prestiž. Jsem rád, že naši manažeři jsou hodnoceni a oceňováni. Současně má veký význam, že družstevnictví je bráno na stejné rovině jako ostatní typy podnikání. Když před 17 ety soutěž začaa, manažeři z výrobních družstev byi často podceňováni. Je vemi důežité, že mezi podnikateskou veřejností se o družstvech ví, a také, aby družstva bya z hediska odbornosti a schopnosti jejich manažerů i odborných znaostí hodnocena jako všichni ostatní. Koneckonců je to rovnocenná forma podnikání a to se musí změnit havně v myšení idí. Stane se tak pouze, pokud se ní kritérií brány v úvahu pouze ekonomické výsedky, jako výše zisku atd., a aby tak dostay šanci zviditenit se i maé a střední podniky. Vždyť manažer v maém podniku musí mít dovednosti daeko větší, což je právě případ výrobních družstev. Co vím z vastní zkušenosti za 40 et praxe ve výrobním družstevnictví, manažeři v družstvech byi vždy na vyšší úrovni než v některých podnicích, protože musei obsáhnout vše, být všestranní po ekonomické stránce, rozumět obchodu a současně být odborníkem v profesi. Oproti tomu ve vekých podnicích musí být šéf samozřejmě zdatný v řízení firmy, avšak už nemusí znát detaiy různých podnikových činností. Je proto potřeba ocenit, jak jsem již zmíni, zejména maé a střední podniky veké firmy vždy někdo ocení, mají daeko více příežitostí se prezentovat svou činností. budou prezentovat dobré výsedky a dobří manažeři. Naši idé si to zasouží, neboť mají mnohdy více starostí než běžný podnikate. Musí se kromě vedení spoečnosti starat i o své idi, což není v maém a středním podniku ehké a nikdy to ehké nebyo. Musí mít osobní vztah k zaměstnancům, na rozdí od vekých firem či zahraničních spoečností, kde je vše anonymní, osobní přístup chybí a pokud někdo uděá chybu, musí firmu opustit Naopak výrobní družstva se snaží s idmi vyjít, vzájemně spoupracovat a také se starat o jejich daší růst. (-jh-) Když navrhujete nominace, určujete vždy, do které kategorie spadají? Řešíme pouze profesní sožení, vzhedem k tomu, že v některých výrobních družstvech je profesí více. Takže vybíráme, která profese převádá, aby družstvo byo zařazeno do přísušné správné kategorie. Co se týče kategorií týkajících se veikosti firmy, to je určeno automaticky odbornou komisí na zákadě podkadů o družstvu. Kromě tituu Manažer roku je voena také Manažerka roku. Můžete přibížit pravida? Ženy i muži jsou hodnoceni pode jednotných pravide. Ten, kdo má nejepší výsedky, získává titu Manažer roku a Manažerka roku. Za upynuých 17 ročníků se zatím nestao, že by 13
Ceorepubiková konference Daňové změny v roce 2011aneb pánovaná reforma daňového systému Hospodářská komora ČR pořádaa ve středu 19. edna ceorepubikovou konferenci Daňové změny v roce 2011 aneb pánovaná reforma daňového systému. V dopoední části konference prezident HK ČR Petr Kuže, viceprezident a předseda Daňové skupiny HK ČR a předseda SČMVD Jan Wiesner, zástupce Ministerstva financí ČR, Komory daňových poradců ČR a poradenské spoečnosti PwC ČR hovořii o pánované reformě daňového systému 2011 2013. Odpoední odborná část bya věnována změnám v egisativě přímých a nepřímých daní účinných od 1. edna etošního roku. 14 komora České repubiky vítá přístup a odhodanost Ministerstva financí pokračovat Hospodářská a zintenzivnit práce na nové egisativě tak, aby by nový daňový systém účinný již v roce 2012. K havním principům budoucího zákona o dani z příjmů by měo patřit především zdanění ekonomické aktivity, nikoi kapitáu právnických osob, uved na konferenci prezident HK ČR Petr Kuže. Rovněž očekáváme, že se nezvýší daňová zátěž a dojde k cekovému významnému zjednodušení daňového systému. Vhodné by byo pokračovat i v reformě DPH, při níž by došo ke změně režimu. V praxi by to znamenao přiznat a odvést DPH v den přijetí patby, řek Kuže. Úvodní sovo prones také viceprezident a předseda Daňové skupiny HK ČR Jan Wiesner: Chceme se i dáe zabývat zejména systémovými opatřeními, jako je změna ceého daňového systému, vedoucí k tomu, aby se daně nezvyšovay, tak jak je uvedeno ve vádním prohášení. Jde nám zejména o zjednodušení daní, protože žádný živnostník, podnikate, ae i firmy většího rázu, které mají své daňové poradce, se ve věcech daných jednotivými zákony mnohdy samy nevyznají. Je naším zájmem, aby se v přísušných zákonech objeviy věci, které v reáném podnikání a v reáné podnikateské sféře jsou naprosto srozumitené a jdou také využít, uved. Ředite odboru strategie daňové poitiky a správy MF ČR Martin Jareš přibíži daňové změny v roce 2011 a dáe změny v etech 2012 až 2014. Tématem jeho vystoupení byo přibížení změn v obasti dani z příjmů, DPH, spotřební daně, majetkové daně a daňového řádu. Mimo jiné zdůrazni nutnost snížení administrativní zátěže, zjednodušení daňového systému a jeho vyšší efektivitu. Cíem je jedno inkasní místo, jeden formuář, zepšení kientského přístupu a snížení administrativní zátěže zavedením jednoho správce, řek. Jak dáe informova, sjednocení vyměřovacího zákadu daní a pojistného představuje jeden tiskopis, jednu patbu a také jednu kontrou. Obsahem pánované reformy daňového systému je zefektivnění daňového procesu, zefektivnění zdaňování příjmů a majetku (přijetí nového zákona o daních z příjmů) a součení a restrukturaizace daňové, cení správy a institutu sociáního zabezpečení jednotné kontroní místo a jednotné inkasní místo. Vystupující se na konferenci shodi na tom, že je nezbytné při reaizaci pánova-
né reformy daňového systému navázat na již započaté egisativní práce. Při nich se podařio zreformovat daňový proces (např. vyměření, výběr, vymáhání daně). Od 1. edna 2011 patí nový daňový řád, který nahradi zákon o správě daní a popatků. Za těžké ekonomické situace si váda nemůže dovoit uevit firmám snížením daní, protože i veřejné finance jsou pod takem. Může ae snížit daňové zatížení podniků prostřednictvím jednodušší daňové administrativy, řek na konferenci Peter Chrenko, partner v Daňovém a právním odděení spoečnosti PwC ČR. Jak dáe informova, studie PwC ukázaa, že modeová firma potřebovaa oni ke spnění svých daňových povinností o zhruba týden méně času než v předchozím roce. Na druhou stranu, srovnání s ostatními zeměmi EU ukazuje, že je tu ještě veký prostor ke zjednodušení daňových povinností pro firmy a podnikatee. Pode viceprezidenta Komory daňových poradců ČR Jiřího Škampy daňový systém moc zjednodušit neze. Je možné něco zpřesnit, něco vypustit a je možné něco přeskádat, aby by text srozumitenější, řek. Pode jeho sov je jednou z největších deviz daňového systému stabiita, kterou osobně v nejbižším období neočekává. 15
Aktuání informace 5. edna se uskutečnio škoení Změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociání zabezpečení od 1. edna 2011, přednášející: Ing. Marta Ženíšková - MPSV.? Otázky a odpovědi 11. edna se uskutečnio škoení Daň z příjmů ze závisé činnosti v roce 2011, roční zúčtování za rok 2010, přednášející: Irena Jindrová. Ve dnech 10. 13. února se koná na výstavišti v Praze Hoešovicích veetrh TOP GASTRO, který je součástí veetrhu cestovního ruchu Hoiday Word. Na spoečné cekové poše 30 metrů čtverečních budou na Křižíkově fontáně E vystavovat výrobní družstva Čoko Kasik Česká Třebová, Vkus Frýdek Místek, Doris Březová, Kooperativa Uhířské Janovice, pivovar Poutník a Tempářské skepy Čejkovice. Dotaz: Jaký je pán vyhášení daších výzev pro podnikateské subjekty pro rok 2011? Odpověď: 16 Ve dnech 15. 17. února 2011 proběhne veetrh Sty a Kabo v Brně. Na spoečném stánku SČMVD v pavionu V se budou prezentovat Vývoj Třešť, Moděva Konice, Modea Pardubice a Integra Zín. Veetrh REKLAMA Praha se bude etos konat ve dnech 23. 25. března. Ve spoečné expozici Výrobních družstev budou vystavovat čenská VD Brněnská Drutěva Brno, Napako Praha, Tempářské skepy Čejkovice, Tvar Pardubice a Znak Maá Skáa. Informace z redakce Výrobního družstevnictví SČMVD nabízí čenským výrobním družstvům prezentaci jejich výrobků a sužeb v časopisu Výrobní družstevnictví. Kromě externích možností, které družstvům zprostředkovává odbor podnikateských sužeb, mají VD možnost prezentovat se v našem časopisu. Prostor v časopisu Výrobní družstevnictví mohou využít zdarma všechna čenská výrobní družstva pro PR aktivity, případně pošnou inzerci. V případě zájmu mohou též využít daší bezpatné nabídky mohou zasat podkady pro inzerci na redakce@scmvd.cz a inzerce bude pro ně zpracována zdarma. V současné době tuto možnost využívá jen maé procento čenských VD - neváhejte nás kontaktovat, pokud potřebujete pomoci s propagací, návrhem inzerce atd či upoutávky na Váš výrobek či sužbu. Pokud některé čenské družstvo má zájem o reportáž, rozhovor atd., prosím kontaktujte nás: e-mai redakce@scmvd.cz, te. 224109352 (Jana Henychová). Připomínáme možnost zasíat dotazy do rubriky Otázky a odpovědi. Rubrika je tematicky zaměřena na probematiku výrobního družstevnictví. Na vaše dotazy budou odpovídat kompetentní pracovníci SČMVD. Těšíme se na vaše dotazy, které zasíejte na e-mai redakce@scmvd.cz. Odpovídat budeme na příspěvky související s výrobním družstevnictvím a současně bude možné pubikovat odpověď v našem časopisu, jehož čtenářskou cíovou skupinu tvoří částečně i veřejnost. Odpovědi interního charakteru obdrží pisate na e-maiovou adresu. V případě, že máte zájem o některé ze starších číse časopisu, je možné ho poskytnout čenským družstvům zdarma. Napište nám požadavek na počet a číso na adresu redakce@scmvd.cz. Pode dosavadních informací budou daší výzvy vyhašovány až ve 2. pooetí 2011. Většinou to budou v tomto rozpočtovém období, tedy do konce roku 2013, výzvy posední. Předpokadem je ve většině žádaných programů dohodnocení projektů z ukončených výzev. Program ROZVOJ: předpokádá se vyhášení výzvy v červnu 2011, žádosti se budou předkádat od září. Program EKOENERGIE: de informací z Czechinvestu se počítá s výzvou až v roce 2012, i když předpokadem je navýšení aokace. Pode jiných zdrojů již nová výzva nebude. Bude ještě upřesněno. Program MARKETING: měa by být 1 výzva nejdříve ve 2. pooetí 2011. Program NEMOVITOSTI: Program je ve stavu, kdy je uzavřena a čeká se, jak tato výzva dopadne hodnocení v 1. po. 2011, na jeho zákadě bude nebo nebude vyhášena výzva III, nejdříve však ve 4.Q 2011. Program EDUCA: předchozí výzva č. 60 nebude obnovena, na konci roku bude vyhášena daší, posední výzva. Škoicí střediska: připravuje se výzva ve 2.pooetí 2011. Prosperita: připravuje se výzva ve 2.pooetí 2011. Vzděávání zaměstnanců (typu Škoení je šance): do konce období bude vyhášena ještě jedna výzva. Ing. Svatava Dytrychová, odbor správy FDÚ SČMVD