Politologie venkova Doc. PhDr. Jaroslav Čmejrek,, CSc.
Témata přednp ednášek: 1. Půda a politická moc. 2. Rolnictvo, národ, n geopolitika. 3. Venkov v ideologické perspektivě. 4. Agrárn rní otázka v průmyslov myslové společnosti. 5. Venkov a politické stranictví. 6. Český agrarismus. 7. Družstevn stevní idea jako politický program. 8. Agrárn rní aspekty transformace politických ch systémů. 9. Zemědělstv lství a venkov v českých politických ch programech 90. let. 10. Agrárn rní aspekty evropského integračního procesu. 11. Environmentalismus. 12. Politický proces ve venkovských obcích. ch. 13. Reprezentace zájmz jmů venkova v ČR R a v EU. 14. Rozvoj venkova a výzvyv globalizace.
Literatura: Čmejrek,, J.: Zemědělstv lství a venkov v politickém m procesu. Praha, PEF ČZU 2001. Dostál, V.: Antonín Švehla. Profil československého státn tníka. Praha, SZN 1990. Gellner,, A.: Národy N a nacionalismus. Praha, 1993. Heywood,, A.: Politické ideologie. Praha 1994. Klíma M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích. ch. Praha, Radix 1998. Křivský,, P.: Selský stav. In: : Filosofie za mřížemi. m Praha, UK 1996. Kříž,, Z.: Organizované zájmy družstevn stevních rolníků v politickém m systému ČSFR. Politologický časopis 1995/1: 35-42. Kunc, J.: Stranické systémy v rekonstrukci II. In: : Politologická revue 1996/2, s. 12-30. Ortega y Gasset,, J.: Evropa a idea národa. Praha, Mladá fronta 1993. Potůč ůček, M. (ed( ed.): Česká společnost na konci tisícilet ciletí.. Praha, Karolinum 1999. Sloterdijk,, P.: Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku. Votobia 1997. Urwin,, D. W.: From Ploughshare to Ballotbox.. The Politics of Agrarian Defence in Europe. Oslo Bergen Tromsø, Universitetsforlaget 1980.
Témata seminárních prací Reprezentace venkovských a zemědělsk lských zájmů ve vybraném m regionu Participace občan anů na veřejn ejném životě vybrané obce Problémy zemědělsk lského družstevnictv stevnictví Problémy zemědělsk lského podnikání po vstupu ČR R do EU (případov padová studie) ICT a rozvoj venkova (případov padová studie)
Politika, politické myšlen lení, politologie
Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 Politická strana 1992 1996 % hlasů Počet mandátů % hlasů Počet mandátů KSČM* 14,05 35 10,33 22 ČSSD 6,53 16 26,44 61 LSU 6,52 16 -*** - HSD-SMS 5,87 14 -*** - KDU-ČSL 6,28 15 8,08 18 ODS** 29,72 76 29,62 68 ODA 5,93 14 6,36 13 SPR-RSČ 5,98 14 8,01 18 Poznámka: Za rok 1992 jsou uvedeny výsledky voleb do České národní rady, protože ta se po rozdělení federace přeměnila v Poslaneckou sněmovnu.
Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 40 30 20 10 0 ODS KDU- ČSL ODA KSČM ČSSD LSU HSD- SMS 1992-% hlasů 1992-% mandátů 1996-% hlasů 1996-% mandátů SPR- RSČ
Vládn dní vs. opoziční strany 60 50 41,93 52,5 44,06 49,5 40 30 Vláda Opozice 20 10 0 1992-% hlasů 39 47,5 44,8 50,5 1992-% mandátů 1996-% hlasů 1996-% mandátů
Psychologické působení pětiprocentní klauzule 1992 1996 5 % 4,59 % 4 % 3 % 2 % 1 % 3,77 % 3,15 % 2,69 % 1,37 % 1,30 % 1,08 % 3,08 % 2,80 % 2,05 % 1,40 % Tabulka porovnává výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 z hlediska počtu subjektů, jež získaly 1-5 procent hlasů. Svůj význam má i rozmístění konkrétních volebních zisků na škále.
Definice Politika [řec.], umění řídit stát, resp. vztahy mezi státy, správa věcí veřejných; oblast společenské (veřejné) činnosti. Spočívá v účasti politických subjektů (stran, skupin, jedinců) na státních záležitostech; nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují různými (násilnými, demokratickými) prostředky.(encyklopedický slovník) Politiku lze stručně definovat jako proces, v němž skupina lidí, jejichž názory a zájmy jsou zpočátku odlišné, dosahuje kolektivních rozhodnutí, jež jsou všeobecně považována pro skupinu za závazná a jsou prosazována jako společný způsob jednání. (Blackwellova encyklopedie) Politologie, politické vědy společenská věda o politice. Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti, politické chování lidí, moc a autorita, vztahy mezi státy. Zkoumání politiky má počátek v antickém Řecku a prohloubilo se v renesanci. Jako věda se institucionalizovala koncem 19. století v USA. Encyklopedický slovník
Kořeny politického myšlen lení Řecko: Sokrates (469-399 př. Kr.) Platón (427-347 př. Kr.) Aristoteles (384-322 př. Kr.) Středověk a renesance: Tomáš Akvinský (1224-1274) Niccoló Machiavelli (1469-1527) Řím: Polybios Cicero Seneca Tacitus Plinius Mladší Marcus Aurelius Augustin z Hippo Osvícenství: Hugo Grotius (1583-1645) Thomas Hobbes (1588-1679) John Locke (1632-1704) Charles de Montesquieu (1689-1755) Jean-Jacques Rousseau (1712-1778)
Kořeny politického myšlen lení USA: Thomas Jefferson (1743-1826) James Madison (1751-1836) Alexandr Hamilton (1755-1801) Evropa: Immanuel Kant (1724-1804) Georg Wilhlem Friedrich Hegel (1770-1831) Adam Smith (1723-1790) John Stuart Mill (1806-1859) Alexis de Tocqueville (1805-1859) Karel Marx (1818-1883) a Bedřich Engels (1820-1895) Max Weber (1864-1920)
Půda a politická moc
Paleopolitika před vznikem zemědělstv lství neexistovala politika ani stát, t, jen kmenová pravidla (lovecká, sňatková apod.); pravidla typizují protikladné role staroby a mladosti, mužstv ství a ženství,, upravují styk mezi člověkem a cizinci,, mezi živými a mrtvými; mi; smyslem paleopolitiky je zajistit přežitp ití kmene; v předagrární etapě se paleopolitika nemohla rozvinout ve skutečnou politiku, protože e pro ni neexistoval základnz kladní rámec stát; t; tlupy byly příliš malé na to, aby mohlo dojít t k takovému druhu dělby d práce, která vede ke vzniku státu. tu.
Zrod politiky politika a politická moc se rodí s počátkem obdělávání půdy; v agrárn rní společnosti pokročila dělba d práce natolik, že mohl vzniknout stát; t; stát t je závislz vislý na půdě, p, kterou vlastní; existuje vazba mezi velikostí obce a velikostí jejího pozemkového vlastnictví; plnoprávn vnými občany jsou jen vlastníci půdy p tvoří demos; vlastnictví půdy je rozhodujícím m kritériem riem pro obsazení správn vních i vojenských funkcí; zemědělsk lská práce pokládána za jedinou práci hodnou svobodného občana.
Agrárn rní společnosti agrárn rní společnosti se od sebe odlišovaly ovaly především m způsobem rozdělen lení půdy; pro západnz padní křesťanství byl charakteristický lenní systém, v němžn panovník k půdu p přidp iděloval jako léno l (lat. feudum - feudalismus); vlastnické vztahy k půděp v oblastech východnv chodního křesťanství se utvářely odlišně,, lenní systém m se vyvíjel se značným m zpožděním: v Rusku byly v soukromém m vlastnictví domy, dobytek, zbraně atd., ale nikoli půda; p ta byla v rámci r obce společná (Masaryk: agrárn rní komunismus).
Přechod k industriáln lní společnosti uvolňov ování feudáln lních vztahů; rozklad středov edověkých správn vních struktur; nové formy vlastnictví a podnikání; změny v politickém m uspořádání společnosti: centralizace politické a vojenské moci; zefektivnění daňov ového systému; moderní úřednický aparát; nové pojetí státu. tu.
Moderní stát stát t se stává svrchovaným, sebeurčuj ujícím politickým m společenstv enstvím; idea přirozenp irozeného práva; teorie společensk enské smlouvy; stát t se definuje jako institucionáln lní reprezentace vůle v lidu a měním se ve stát národní.