Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004

PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram a archiv autora, 2004 Odborn recenzent: PaedDr. Josef Velfl Libri, 2004 ISBN 80-7277-222-8

Obsah Úvodem... 7 Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska... 8 Rudné hornictví na úsvitu dûjin (5 700 pfi. n. l. 5. století n. l.)... 16 Doba bronzová (2 000 750 pfi. n. l.)... 17 Doba Ïelezná (650 pfi. n. l. 550/600 n. l.)... 22 Rozvoj uïití kovû (6. 12. století)... 30 Politick a hospodáfisk v voj... 30 V roba a vyuïití... 34 V robnû-technické zmûny... 39 Spoleãenské a ekonomické vazby... 41 Nástup drah ch kovû (13. 14. století)... 43 Politick a hospodáfisk v voj... 43 V roba a vyuïití... 46 V robnû-technické zmûny... 53 Právní a sociální vztahy... 55 Spoleãenské a ekonomické vazby... 60 UÏitkové kovy na pfielomu stfiedovûku a novovûku (14. 16. století)... 67 Politick a hospodáfisk v voj... 67 V roba a vyuïití... 69 V robnû-technické zmûny... 86 Právní a sociální vztahy... 92 Spoleãenské a ekonomické vazby... 95 Stfiíbro na prahu novovûku (15. 16. století)... 97 Politick a hospodáfisk v voj... 97 V roba a vyuïití... 100 V robnû-technické zmûny... 115 Právní a sociální vztahy... 120 Spoleãenské a ekonomické vazby... 125 Rudné hornictví v pfiedprûmyslovém období (17. poãátek 19. století).. 130 Politick a hospodáfisk v voj... 130 V roba a vyuïití... 133 V robnû-technické zmûny... 140 Právní a sociální vztahy... 144 5

Spoleãenské a ekonomické vazby... 152 Îelezáfiství v éfie industrializace (1. polovina 19. poãátek 20. století)... 156 Politick a hospodáfisk v voj... 156 Îelezáfiství za prûmyslové revoluce... 160 V robnû-technické zmûny... 163 Právní a sociální vztahy... 168 Spoleãenské a ekonomické vazby... 170 Hornictví drah ch a barevn ch kovû za technické revoluce (19. poãátek 20. století)... 174 Politick a hospodáfisk v voj... 174 V roba a vyuïití... 175 V robnû-technické zmûny... 184 Právní a sociální vztahy... 192 Spoleãenské a ekonomické vazby... 196 Rudné hornictví za svûtov ch válek a v období mezi nimi (1914 45)... 199 Politick a hospodáfisk v voj... 199 V roba a vyuïití... 203 V robnû-technické zmûny... 208 Právní a sociální vztahy... 212 Spoleãenské a ekonomické vazby... 214 Rudné hornictví v období znárodnûní (1945 90)... 217 Politick a hospodáfisk v voj... 217 V roba a vyuïití... 219 V robnû-technické zmûny... 227 Právní a sociální vztahy... 232 Spoleãenské a ekonomické vazby... 234 Závûrem... 238 Terminologick slovníãek... 240 Prameny a literatura (v bûr)... 241 6

Úvodem Dûjiny hornictví jsou vnitfinû propojeny s dûjinami zemû tak tûsnû, Ïe není moïné je od sebe oddûlit. Ka par Sternberg, 1836 Tûmito slovy pfiírodovûdec a zakladatel Národního muzea v Praze Ka par hrabû Sternberg pfiedznamenal úvodní svazek svého Nástinu dûjin ãeského hornictví. Jimi vyjádfiil nejen koncepci tohoto svého díla, ale vystihl i v razn podíl rudného hornictví ve spoleãenském a hospodáfiském dûní ãeského státu. âeské zemû patfiily mezi oblasti s vysok m poãtem loïisek surovin nejrûznûj- ího druhu, pfiedev ím s obsahem fiady uïitkov ch a drah ch kovû. Dob vání a zpracování tûchto surovin je dramatick m zápasem zaãínajícím v dobû, kterou archeologie klade nûkolik tisíciletí hluboko pfied práh na eho letopoãtu a kterou fiadí je tû k pravûku. TûÏební ãinnost v prûbûhu dûjin stfiídavû zv razàovaly ãi utlumovaly nejen pfiírodní podmínky, ale mnohdy i politické a ekonomické okolnosti. Nûkterá loïiska byla po nûkolika desetiletích ãi staletích vyãerpána, na jiná se následná doba za zmûnûn ch podmínek vracela, aby s nov mi technick mi znalostmi a technologií jejich zásoby dotûïila. Éra rudného hornictví na území âech, Moravy a Slezska trvala témûfi aï do konce 20. století. Vylíãit v celé dûjinné ífii tento mnohotvárn proces, pln úspû n ch a osudov ch zvratû, pfiesahuje moïnosti jednoho svazku. Úãelem této kníïky je proto fiadou sond do minul ch vûkû i do nedávné minulosti pokusit se alespoà v uzlov ch momentech vylíãit atmosféru, v níï vznikaly a zanikaly pokusy o zuïitkování loïisek s obsahem kovû, a naznaãit rysy hlavních zmûn, jimiï byly tyto pokusy vyvolány ãi podmínûny. Bude to tedy cesta po stopách v roby a uïití kovû, jeï byly po tisíciletí uïiteãn mi sluïebníky národû Ïijících na území na eho státu. 7

Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska Geologickou stavbou náleïí území na eho státu ke dvûma základním stavebním prvkûm k âeskému masivu (âechy, západní a stfiední Morava) a ke Karpatské soustavû (v chodní a jihov chodní Morava). Jejich geologick v voj a morfologie povrchu jsou znaãnû odli né. V âeském masivu probíhal v nûkolika cyklech v prvohorách (období pfied 570 230 miliony let), v druhohorách (230 65 milionû) a tfietihorách (65 1,8 milionû). Naproti tomu v Karpatské oblasti jsou star í elementy souãástí druhohorního a sedimentaãního prostoru, z nûhoï vzniklo koncem druhohor a v tfietihorách mohutné pásmo Karpatského pohofií. Horotvorné pochody v nûm probíhající byly ve vnitfiním oblouku provázeny silnou vulkanickou ãinností. âesk masiv pfiedstavuje v geologické stavbû stfiední Evropy tektonicky omezenou kru, která byla nûkolikrát zvednuta nad své okolí a vystavena hluboké denudaci. Jsou v ní zachovány zbytky horninov ch komplexû, které poznamenaly velmi rozmanité horninotvorné procesy s pfiestávkami probíhajícími od prekambria v prvohorách aï do ãtvrtohor. Témûfi ve v ech etapách pestrého v voje vznikala v jednotliv ch geologick ch jednotkách rudná loïiska. Geneticky odráïejí velmi komplikovan v voj, kter se udál na malém prostoru, kde se dostaly do tûsného sousedství rudné akumulace li ící se vûkem, látkov m sloïením i strukturnû. Zprvu vznikla loïiska kyzov ch, manganov ch a nûkter ch Ïelezn ch a niklov ch rud a postupnû vût ina polymetalick ch loïisek, loïiska zlata, uranu a cínowolframov ch rud. Závûr tohoto procesu bûhem tfietihor a ãtvrtohor (od doby pfied 1,8 milionu let) je charakterizován mineralizací spojenou s projevy koncentrace Ïeleza, uranu a ãásteãnû i niklu. Bûhem geologick ch procesû se vytvofiily rûzné typy rudn ch loïisek. Mezi nimi pfievaïovala Ïilná loïiska, vzniklá vyplnûním trhlin v zemské kûfie z nitra zemû unikajícími plyny a roztoky. Îilná loïiska jsou plochého, polostrmého a strmého uloïení. Mûla zpravidla malou mocnost, místy v ak dosahovala tfií i více metrû. Strmû uloïená polymetalická loïiska vznikla napfiíklad v Kutné Hofie a v Pfiíbrami o mocnosti od nûkolika centimetrû aï do dvou metrû. Druh m typem jsou plástevnatá loïiska s úklonem rudn ch tûles od 30 do 65, o mocnosti od 1,6 m do 25 m, napfiíklad Ïelezorudné loïisko Kru ná hora u Berouna. LoÏiska se utváfiela i ve tvaru ãoãek, napfiíklad Ïelezn ch rud 8

Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska Schematická tektonická mapa âeského masivu s rudn mi loïisky. J. H. Bernard Z. Pouba et alii: Rudní loïiska a metalogeneze ãeskoslovenské ãásti âeského masivu. Praha 1986. v okolí Medlova u Uniãova, ãi se zformovala do sloupovitého zrudnûní o mocnosti aï jednoho metru, napfiíklad ve zlatorudné lokalitû Krásná Hora. LoÏiska cínowolframová se kromû Ïil vytvofiila i do tvaru pàû, zejména v Horním Slavkovû. Kromû tûchto hlavních typû vznikala loïiska nepravideln ch tvarû, mnohdy o velk ch rozmûrech, napfiíklad mûdirudné loïisko Zlaté Hory. Uranová loïiska se v âeském masivu vytvofiila ve dvou etapách v období pfied 270 260 miliony let a pfied 20 10 miliony let. Do první etapy se fiadí vznik uranov ch loïisek Ïilného typu, do druhé loïisek uloïen ch v kfiídov ch sedimentech. V západních Karpatech loïiska uranu vznikla vût inou vlivem hydrotermálních procesû a byla uloïena v sedimentech. K Ïilnému typu patfií v echny Ïíly a Ïilné systémy napfiíklad v Jáchymovû, Horním Slavkovû a v Pfiíbrami. LoÏiska uranu mají i ãoãkovit tvar, napfiíklad v RoÏné, Zadním Chodovû a jinde, pfiípadnû tvar sloupcovit, napfiíklad Vítkov. K vrstevnat m loïiskûm v kfiídov ch útvarech ãoãkovitého tvaru patfií Hamr na Jezefie, StráÏ pod Ralskem, MimoÀ a dal í. Koncentrace uranu jsou vázány i na uhlí nebo na proplástky uheln ch jílû a tufû. K tomuto typu patfií napfiíklad loïiska Odefi, Ruprechtov a dal í. âeské zemû se vyznaãují velk m mnoïstvím sv m pûvodem znaãnû roz- 9

Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska Rudná Ïíla procházející údolím. Georgius Agricola: De re metallica libri XII. Basileae 1556. díln ch rudn ch loïisek. Nûkteré z nich, napfiíklad Ïilná loïiska zlata, stfiíbra a cínu, patfií ke klasick m evropsk m typûm. Z geochemického hlediska pfiedstavuje âesk masiv sv m obsahem uranu v raznû anomální území euroasijského kontinentu, které jinde nemá obdoby. AÏ na malé v jimky lze na území ãeského státu zjistit v skyty témûfi v ech nerostn ch surovin a v ech jejich genetick ch typû. Tato skuteãnost byla dûsledkem velké rozmanitosti geologické stavby a sloïitého a mnohotvárného v voje, provázeného procesy vedoucími ke koncentraci nûkter ch látek. Metalogenetická mapa na ich zemí registruje na 900 rudn ch loïisek a témûfi stejn poãet v skytû. Ve vût inû jsou povahou drobná, jako stfiední a velká je moïné oznaãit jen nûkolik desítek lo- Ïisek. Pfiesto jejich kapacita umoïnila v ãasovém rozpûtí nûkolika tisíciletí vznik hornictví a rozsáhlé kály v robní ãinnosti, zprvu fiemeslné a manufakturní a posléze prûmyslové. Souãasnû se bûhem geologického v voje v âeském masivu a v Karpatské soustavû vytvofiilo iroké spektrum nerudn ch surovin, jeï se jiï od prvních civilizaãních epoch téï staly v robními materiály. Geologick v voj na území âeské republiky probíhal v nûkolika cyklech 10

Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska Schéma rudn ch Ïil v bfiezohorském revíru v poli dolu Prokop. J. H. Bernard Z. Pouba et alii. Rudní loïiska a metalogeneze ãeskoslovenské ãásti âeského masivu. Praha 1986. 11

Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska tvorby sedimentárních a magmatick ch hornin, zakonãen ch horotvorn mi procesy, a to s rozdíln m prûbûhem a povahou v âeském masivu a Karpatské soustavû. V prostoru âeského masivu lze vymezit pût strukturních zón: sasko- -durynskou, sudetskou, barrandiensko-ïeleznohorskou, moldanubickou a oblast povarisk ch platformních pokryvû s charakteristick mi loïisky a velmi rozmanit mi minerálními asociacemi, jichï aï dosud bylo rozli eno 30 druhû. Sasko-durynská zóna je jednou z nejv znamnûj ích rudn ch oblastí ãesk ch zemí s fiadou rudn ch revírû, s v znamnou hornickou historií aï po nedávnou souãasnost. Je vymezena oblastí Kru n ch hor, âeského a Slavkovského lesa. V nich jsou uloïena polymetalická loïiska s obsahem stfiíbra, mûdi, cínu, wolframu, olova, bizmutu, zinku, niklu, kobaltu a uranu. V minulosti k nejv znamnûj ím dûlním revírûm patfiily Jáchymov, Horní Slavkov, Krupka a Cínovec. Nemen í v znam od stfiedovûku mûla pro rozvoj v robní ãinnosti a s ní souvisejícího osídlení pfiíhraniãních horsk ch terénû fiada dal ích rudn ch lokalit, zejména Pfiíseãnice, Kováfiská, Mûdûnec, Tisová u Kraslic, Oloví, Pfiebuz, BoÏí Dar, Horní Blatná, Vejprty, Hora Sv. Katefiiny, Mikulov a Tfii Sekery. Sudetská zóna tvofií ohraniãení âeského masivu. Pro odli n geologick v voj se v ní vymezuje oblast západosudetská (LuÏické hory, Jizerské hory, Krkono e, Orlické hory a Je tûdské pohofií) a v chodosudetská (Kralick SnûÏník, Vysok a Nízk Jeseník, Oderské vrchy a Drahanská vysoãina). V západní ãásti zóny jsou uloïena loïiska Ïeleza, olova, zinku, kobaltu, bizmutu a cínu. Nejv znamnûj í byly v skyty v Obfiím dole, v âerném Petru, Rokytnici a Harrachovû. V prostoru Jilemnice Hostinné a ve luknovském v bûïku byly uloïeny mûdûné rudy, v âerném dole i uran. Na fiadû míst v Podkrkono- í se získávalo zlato (napfiíklad Stupná, Zlatá Ole nice, Dolní Sejfy i jinde). V chodosudetská oblast obsahovala loïiska Ïelezn ch rud, zejména v okolí Moravského Berouna, Chabiãova, Horního Bene ova, Leskova a Rejvízu. ada v skytû polymetalick ch rud s obsahem olova, zinku, mûdi i zlata se nacházela na R mafiovsku (Horní Mûsto, Horní Bene ov, Nová Ves), zlatonosné kfiemenné Ïíly byly dob vány u Vrbna a Andûlské Hory. Barrandiensko-Ïeleznohorská zóna zaujímá centrální ãást âeského masivu. Hospodáfisky nejv znamnûj í byla loïiska sedimentárních Ïelezn ch rud v Barrandienu mezi Prahou a Plzní. Mezi hlavní loïiska patfiily zejména Nuãice, Chrustenice, Zdice, Kru ná hora, Holoubkov, Komárov, Ejpovice a Klabava. Do moldanubické zóny, která je nejstar í ãástí âeského masivu, náleïí horniny umavy, jiïních âech, âeskomoravské vysoãiny a jihozápadní Moravy. Celá tato oblast je velmi bohatá na loïiska zlata a mineralizaci olova, zinku, stfiíbra, mûdi, Ïeleza a uranu. K nejv znamnûj ím patfiil pfiíbramsk rudn 12

Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska ez jáchymovsk m loïiskem v dolovém poli Jánské Ïíly. Heimatkunde des Kreises Komotau. Komotau 1941. 13

Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska okrsek s pestrou paragenezí, v níï pfievládaly olovo, stfiíbro, Ïelezo, mangan a Ïíly s uranov m zrudnûním. LoÏiska zlat ch rud se vyskytovala v Novém Knínû, Libãicích, Jílovém, Roudném u Vla imi, Kasejovicích a Bûlãicích. V znamn m polymetalick m revírem byla Kutná Hora s rudami o vysokém obsahu stfiíbra, olova a nûkolika barevn ch kovû, zejména mûdi. Historicky neménû v znamná byla loïiska stfiíbra na âeskomoravské vysoãinû, zejména v prostoru HavlíãkÛv Brod, Pelhfiimov, Jihlava a Tfie È. ada drobn ch v skytû zlata se v minulosti dob vala u Humpolce a Pacova a v prostoru Stará í- e, Opatov a Rozseã. K v znamn m polymetalick m loïiskûm patfiil rudn rajon s mineralizací olova, zinku a mûdi u tûpánova nad Svratkou, v Bystfiici pod Pern tejnem a u Ti nova. Povariské tfietihorní a ãtvrtohorní pokryvné útvary obsahovaly formace Ïelezem bohat ch hornin v oblasti Moravského krasu ãi Kun tátu. LoÏiskovû byly ménû v znamné neï v pfiedchozí zónû. Zrudnûní olovem a zinkem se nacházelo ve vulkanitech âeského stfiedohofií na Dûãínsku a Teplicku. DÛsledkem hydrogenních procesû byla tvorba uranového zrudnûní na âeskolipsku (Hamr na Jezefie, StráÏ pod Ralskem). Do severov chodní ãásti ãesk ch zemí zasahuje soustava loïisek, která je strukturálnû geologickou souãástí západních Karpat na území Slovenska. Zaujímá pfiedev ím prostor JavorníkÛ a Beskyd, v nichï v ak rudné v skyty nejsou pfiíli hojné. Nejv znamnûj í byl Ïelezorudn rajon Moravskoslezsk ch Beskyd s fiadou loïisek v okolí Tfiince, Fr dku-místku, Fren tátu a Ostravic. Ve srovnání s âesk m masivem pfievládají v Karpatské soustavû poãtem v skytû i jejich rozsahem pfiedev ím loïiska Ïeleza, manganu, mûdi, olova, zinku, zlata a stfiíbra. Bûhem geologick ch procesû vzniklo v ãesk ch zemích i spektrum nerudn ch loïisek a surovin, dob van ch obdobnû jako rudné v skyty hornickou ãinností. Pro úplnost pohledu pfiipomeàme, Ïe geneticky jsou zastoupena nerudná loïiska Ïilná a impregnaãní (fluorit), skarnová (wollastonit), metamorfovaná (grafit, mramor) a jiná, jejichï hmota byla souãástí vrstevního sledu jednotliv ch útvarû. Hojná jsou loïiska zvûtrávacích profilû vyvfiel ch, sedimentárních a metamorfovan ch hornin. Obdobnû jako rudná loïiska jsou i nerudná rozdûlena prostorovû do nûkolika zón, které tvofií oblast moldanubická, bohemika, sasko-durynská, luïická a moravskoslezská. V nich v jednotliv ch ãasov ch horizontech vznikala rûzná nerudná loïiska v období pfied více neï 850 miliony let pestrá skupina vápence (napfiíklad Su ice, Vy n, Uherãice, Zblovice), dolomit (Jaro kov, Dolní RoÏínka), grafit (âesk Krumlov, T n nad Vltavou, âerná, HÛrka, ímov) a hadec s magnezitem (Sedlice, Biskoupky). V období pfied 850 350 miliony let se vytvofiila loïiska mramoru (Nedvûdice), pegmatitu (PobûÏovicko 14