ãíslo 11-12/2007, roãník 12 V sledky tûïby uhlí za fiíjen 2007 Na velkolomu Jifií bylo v fiíjnu vytûïeno 804,9 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 176,5 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 981,4 tisíc tun uhlí. (red) V roba elektrické energie za fiíjen 2007 V fiíjnu vyrobila teplárna 162,2 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 181,5 tisíc MWh elektrické energie. V fiíjnu bylo celkem vyrobeno 343,7 tisíc MWh elektrické energie. (red) V sledky tûïby uhlí za listopad 2007 Na velkolomu Jifií bylo v listopadu vytûïeno 772,1 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 171,3 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 943,4 tisíc tun uhlí. (red) V roba elektrické energie za listopad 2007 V listopadu vyrobila teplárna 157 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 180,3 tisíc MWh elektrické energie. V listopadu bylo celkem vyrobeno 337,3 tisíc MWh elektrické energie. (red) Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aï listopad 2007 ve srovnání se stejn m obdobím let 2005 a 2006 Cíl na rok 2007 5,0 % 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 5,05 % 1. - 11. 2005 5,03 % 1. - 11. 2006 4,83 % 1. - 11. 2007 Krásné Vánoce a Èastn vstup do roku 2008 Vám pfieje redakce Zpravodaje Sokolovské uhelné Sokolovská uhelná oãekává díky energetice dal í rekordní rok Investiãní strategie z minul ch let nese ovoce. Stabilní situace se pozitivnû odráïí i v penûïenkách zamûstnancû. DolÛm ale chybí kvalifikované profese. Hospodáfisk v sledek, kter pfiedãí ty z pfiedchozích let, oãekává v leto ním roce spoleãnost Sokolovská uhelná. S odvoláním na dílãí v sledky to potvrdil ekonomick fieditel a jeden z akcionáfiû firmy Jaroslav Rokos. Zatím nelze mluvit o pfiesn ch ãíslech, ale údaje za pfiedchozích deset mûsícû nás opravàují k oãekávání rekordních v sledkû, fiíká Rokos. Zatímco v uplynul ch letech byla brána piãková v konnost Sokolovské uhelné témûfi jako samozfiejmost, leto ní rok byl v raznû slo- Ïitûj í. Minimálnû v tom, Ïe pro tûïafie nezaãal pfiíli dobfie, a to teplou zimou. To se projevilo pfiedev ím v poklesu odbytu nejcitlivûj ích komodit jak mi jsou teplo, brikety nebo tfiídûné uhlí, popisuje situaci ekonomick fieditel firmy. Mokrá a teplá zima se navíc negativnû odrazila i v tûïební oblasti, kde komplikovala postup dob vání. Îe se nakonec podafiilo navázat na úspû né série pfiedchozích rokû lze v takové si - tuaci povaïovat za jednoznaãn úspûch a velmi dobr v kon ze strany v ech zamûstnancû spoleãnosti. V znamnou mûrou k tomuto úspûchu pfii- spûl pfiedev ím prodej elektrické energie. Poptávka po této komoditû v Evropû stabilnû roste a tuzemsk m v robcûm napomáhá i fakt, Ïe zemû na jihu kontinentu nemohou v posledních letech kvûli vysok m teplotám provozovat ãást sv ch elektrárensk ch kapacit. Podle ekonomického fieditele se tak znovu potvrdilo, Ïe rozhodnutí firmy orientovat se na zu lechèování uhlí a v robu elektrické energie bylo skuteãnû klíãov m. Dnes tak trïby za prodej elektrické energie tvofií nejv znamnûj í ãást portfolia trïeb Sokolovské uhelné. Co se t ká odbytu tradiãních komodit, jak mi jsou energetické a dal í druhy uhlí, i v roce 2007 zûstala stûïejním odbûratelem Sokolovské uhelné spoleãnost âez, zvlá tû její Elektrárna Tisová. Dal ími v znamn mi zákazníky pak jsou pfiedev ím tuzemské teplárenské firmy z PlzeÀského a Jihoãeského kraje. Ze zahraniãních trhû nejv znamnûj í roli hrál export uhlí na Slovensko a do Maìarska, v pfiípadû briket pak také Nûmecko, fiíká Rokos s tím, Ïe po uzavfiení bavorské elektrárny Arzberg se ale role tamního trhu pro firmu v raznû zmen ila. Z hlediska vnitfiního dûní ve spoleãnosti pak uplynul rok pfiinesl pfiedev ím dokonãení nûkolika v znamn ch investic v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. Posílené odsífiení teplárny ve Vfiesové tak s rezervou splàuje i zpfiísnûné ekologické limity Evropské unie a ve fázi finálních testû je také technologie takzvaného tûpení vedlej ích kapaln ch produktû vznikl ch pfii zplyàování hnûdého uhlí. Mezi nejv znamnûj í akce roku 2007 patfiilo i dokonãení série generálních oprav paroplynové elektrárny ve Vfiesové, poukazuje na dal í velk projekt Rokos. To umoïní elektrárnû fungovat na pln v kon nejménû dal ích pût let a do lo i ke zv ení její bezpeãnosti. Spoleãnost navíc v uplynul ch mûsících pokraãovala také v dodrïování sv ch privatizaãních závazkû. Po letech, kdy postupnû pfiirozenû klesal poãet jejích zamûstnancû, se ãíslo nyní ustálilo na hranici zhruba 4800 osob, vãetnû dcefiin ch firem Sokolovské uhelné. Jejich postupné doplàování ale komplikuje fakt, Ïe na trhu práce témûfi chybí kvalifikovaní pracovníci ze strojních a elektro oborû. Zatímco sehnat kvalitního zámeãníka je velik prob lém, na trhu je pfiebytek absolventû rûzn ch manaïersk ch a ekonomick ch kol, ktefií jen tûïko nacházejí uplatnûní. A moïná by stálo za to, aby se nad touto situací koneãnû nûjak váïnû zamysleli i ti, ktefií urãují koncepci kolství v regionu, dodává Rokos.
PRACOVNÍHO JUBILEA V PROSINCI 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Bûloch Jifií Benda Jan BlaÏková Hana Dûdková Markéta Úsek v robního fieditele Dvorsk Miroslav Formanová Milu e Úsek v robního fieditele Hasmanda Jifií Holub Martin HriÀ Roman Husák Martin Hynek Josef Chlup Roman Divize DruÏba Jancsovics Tomá Jurek Roman Divize DruÏba Kaiser Jifií Kellnerová Hana Kemr Jan Kopfiiva Radek Kozák Jaromír Divize DruÏba Králík Michal Divize DruÏba Kubinec Petr Makovcová Martina Úsek v robního fieditele Merta Pavel Ohibsk Libor Divize DruÏba Paikrt Josef Divize DruÏba Petrlík Vladislav Picek Petr Ing. Prokop Petr Ptáãek Petr Divize DruÏba ezáã Tomá Sax Jan Slej ka Josef Divize DruÏba Ing. Svobodová Eva Úsek v robního fieditele íma Václav neberková Lenka Úsek v robního fieditele tefka Pavel Divize DruÏba vec Milo Divize DruÏba Vanûk Jaroslav 25 let v SU Barto Václav Bosák tûpán Cvek Tomá Fritsch Ota Hladík Vladimír Divize DruÏba Hru ka Jindfiich Charvát Jifií Kavur Zdenûk Kubi ta Lubo Litavsk Pavel Divize DruÏba Metka Zdenûk Novotn Miroslav Pitro Franti ek Pfiikryl Petr Rajtura Jifií Rubá Miroslav Stfiimelsk Jifií Vlas Miroslav Divize DruÏba 30 let v SU Adamãík Milan Divize DruÏba Gister Franti ek Tfiísková Jifiina Divize DruÏba 35 let v SU Mgr. Chlup Miroslav Úsek technického fieditele Klime Václav Divize DruÏba 40 let v SU Kufiil Karel 45 let v SU Ondejko Alexander V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 5. 11. 2007 V LEDNU 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Beran Stanislav Divize DruÏba Berky Ladislav Divize DruÏba DoleÏalová Helga Hlaváã Vladislav Hfiebejk Milan Kot Milou Margitiãová Terezia Divize DruÏba Miller Václav Niedoba Bronislav Paleãková Marcela Rybáfi Milan Vondru ka Pavel 25 let v SU Fiala Miroslav Kovacs Pavel Divize DruÏba Nekysová Alena Divize DruÏba Rumlenová Ivana Ticháãek Josef Vincenc Petr 30 let v SU Gbur Franti ek Divize DruÏba Kocáb Jindfiich Divize DruÏba Talarãíková Hana Divize DruÏba Ing. Zítek Vladimír 35 let v SU âudan Antonín Doksansk Antonín Dubovsk Petr Divize DruÏba KudÏová Hana Ing. Me kán Milo Èavík Jindfiich Divize DruÏba Zeman Petr V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a.s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 6. 12. 2007 Sokolovská uhelná má nejsilnûj í lokomotivy na ãesk ch kolejích Nejv konnûj í dieselelektrické motorové lokomotivy jaké jezdí na ãesk ch kolejích provozuje od leto ního roku spoleãnost Sokolovská uhelná. KaÏd z takzvan ch MobydickÛ, motorové lokomotivy fiady 774, disponuje úctyhodn m v konem 1455 kw a utáhne aï tfii desítky v sypn ch vagónû fiady Wap naloïen ch uhlím. KaÏdá z nich pfiitom váïí solidních stodvacet tun, fiíká Zoltán Filkoházy, mechanik sekce vleãka divize DruÏba. KaÏdá ze dvou nov ch lokomotiv tak dokáïe nahradit dva S ponûkud neobvykl m problémem se bûhem pfiíprav provozû Sokolovské uhelné na zimní období museli letos vypofiádat pracovníci sekce MTZ. Svou v robu totiï ukonãil jedin producent takzvan ch fagulí v âeské republice. Pro oba lomy jsou pfiitom fagule dûleïité pfii rozmrazování bûhem zimních mûsícû, fiíká vedoucí sekce Milan Kotes. AÏ triviálnû jednoduchá technologie spoãívající na hadrech namotan ch na dfievûnou tyã, zalit ch parafínem a obalená jutou je totiï mnohem úãinnûj í, neï v echny moderní náhrady na bázi plynu nebo benzínu. Její náhradu tak nakonec pracovníci firmy museli fie it dost neobvykl m zpûsobem. Zjistili jsme si technologii v roby, a nakonec se dohodli se sokolovskou firmou Astos, která má chránûnou dílnu zamûstnávající invalidy, Ïe nám tyto fagule vyrobí, fiíká Kotes s tím, Ïe zbytek zimní pfiípravy se letos, na tûstí, odehrál v pomûrnû standardních kolejích. UÏ v polovinû fiíjna se tak na sklad objednaly bûïné potfieby pro zimní provoz, jako je absodan, nemrznoucí náplnû nebo posypová sûl, vypoãítává jednotlivé poloïky vedoucí sekce. Sklad posypové soli ve Vfiesové Nová vlajková loì Ïelezniãní flotily Sokolovské uhelné je motorová lokomotiva fiady 774 pfiezdívaná Mobydick StrojvÛdce Lubomír Dra ar v kabinû jednoho z MobydickÛ stroje fiady 724, které se musely zapfiahat v tandemu. Enormnû siln Mobydick pohánûn agregátem americké spoleãnosti Catterpillar pfiitom vznikl modernizací znám ch lokomotiv fiady 770, pfiezdívan ch âmelák. Spoleãnost CZ Loko v Jihlavû pro potfieby dolû pfiestavûla jiï dva stroje, a v souãasné dobû pracuje na tfietím. Vedle siln ch motorû pfiinesla modernizace také zcela nové fiízení lokomotivy, zlep ení pracovního prostfiedí strojvedoucího, zjednodu ení obsluhy a údrïby lokomotivy. Na první pohled je pak viditelná zmûna vnûj ího vzhledu, kdy do lo ke sníïení kapoty stroje a vytvofiení takzvané vûïové kabiny. Celkové náklady na opravu a modernizaci jednoho stroje dosáhly v e 37 milionû korun. V echny tfii lokomotivy jsou urãeny pro pfiepravu uhlí z vleãky Vfiesová do zásobníku uhlí na vleãku ÚTT Citice, na pfievoz uheln ch vlakû do Ïelezniãní stanice Nové Sedlo a na tûïk posun. Zimní pfiípravu letos zkomplikoval obyãejn kus dfieva obalen jutou Po listopadovém pfiechodu rafinérií na v robu zimní nafty se pak postupnû nahradilo letní palivo. Té se v rámci firmy dennû spotfiebuje úctyhodn ch 30 tisíc litrû a dal ích 150 tisíc litrû tvofií skladová rezerva. SoubûÏnû do skladû pfiibyly i nezbytné zásoby kerosinu pro rozmrazování. Podle spotfieby se pak jednotlivé vûci budou prûbûïnû doplàovat. Zatímco mírná zima se mûïe vprovo zech dolû projevit mimo jiné tfieba na poklesu spotfieby posypového materiá lu nebo zmiàovaného leteckého petroleje, napfiíklad na spotfiebu nemrznoucích smûsí do automobilû Ïádn vliv mít nebude. Ty se do aut musí lít bez ohledu na to, jestli je zrovna dnes teplo nebo ne. Zítra by totiï mohlo zaãít mrznout a kody, které by zpûsobily letní smûsi by byly rozhodnû vy í, neï to, co bychom jejich pouïitím u etfiili, uzavírá Kotes. 2
Star dûl má nadûji na promûnu Po více neï edesáti letech moïná zcela zásadnû zmûní svûj vzhled zbytkové jámy hnûdouhelného dolu BoÏí poïehnání v Kyn perku nad Ohfií. Svûtlo svûta totiï spatfiila první ãást projektu za více neï 150 milionû korun, kter fie í revitalizaci této nejzápadnûj í tûïené oblasti sokolovské hnûdo uhelné pánve. V Novém Sedle budou repasovat lokomotivy Rozsáhlou pfiestavbou prochází v tûchto dnech budova b val ch strojních dílen divize DruÏba v Novém Sedle. Ta se pfiizpûsobuje potfiebám rozsáhlého projektu generálních oprav elektrick ch dûlních lokomotiv E27. První z nich se budou v Novém Sedle repasovat uï bûhem jara 2008. Celkové náklady na pfiestavbu stávajícího objektu dosáhnou v e pfiibliïnû 43 milio - nû korun, fiíká Josef Odvody, vedoucí sekce ÚdrÏba tûïby divize SluÏby. Generálním dodavatelem stavby je spoleãnost PSV Svatava a nejv raznûj í zmûnou oproti dosavadní podobû dílen je vznik dvou stání, na kter ch budou lokomotivy repasovány, vãetnû dvou montáïních kanálû a jednoho pfiíãného kanálu pro pojezd hfiíïe na vyvazování dvojkolí. Souãástí stavby je rovnûï nové zku ební stfiedisko se dvûma ãtyfiicetimetrov mi zku ebními úseky s trolejí napájenou z regulovaného v stupu mûniãe zku ebny. Zku ebna umoïní zkou ky trakãních motorû, trakãních mûniãû a dal ích obvodû celé lokomotivy, vypoãítává zmûny vedoucí sekce. Souãasné elektrické lokomotivy o rozchodu 1435 mm jsou v provozech Sokolovské uhelné nasazeny jiï od 80. let, kdy nahradily star í techniku o rozchodu 900 mm. Zmûna, která je po desetiletích sluïby ãeká, pak bude skuteãnû radikální. Vlastnû s v jimkou elektromotorû a vzdu níkû dojde k v mûnû celé elektro a pneumatické v zbroje vãetnû pomocn ch pohonû lokomotiv, fiíká Tomá Králík, vedoucí sekce Hlavní mechanik divize DruÏba. Z pûvodních dílû pak zûstane je tû kompletní podvozková ãást, která je dostateãnû dimenzována pro potfieby dûlních provozû, a která bude osazena nov mi díly. Na první pohled se Pfiestavba b val ch strojních dílen v Novém Sedle nezmûní ani kabina strojvûdce. Uvnitfi ale doslova nezûstane kámen na kameni. Zmûní se systém fiízení, odhluãnûní, pfiibude klimatizace, kamery a dal í nezbytná v bava pro zaji tûní bûïn ch hygienick ch podmínek pracovi tû obsluhy. Trochu sloïitûj í to je u tûch vûcí, které se jen mûní, fiíká Králík. PÛvodní v robce lokomotiv koda PlzeÀ totiï dnes jiï neexistuje, a tak se musela nejprve zhotovit nová kompletní v kresová a prûvodní dokumentace lokomotiv a následnû nechat ãást dílû a modulû vyrobit na zakázku. CoÏ je tfieba u odlitkû dosti znaãn problém. První elektrické lokomotivy by se v Novém Sedle mûly repasovat bûhem druhého ãtvrtletí nadcházejícího roku. Roãnû se poãítá s opravou a modernizací pûti strojû, celkovû se jedná o dvû desítky lokomotiv. Generálním dodavatelem akce bude spoleãnost CZ Loko spolu s vybran mi regionálními dodavateli jako je SEF Sokolov, Svatavské strojírny nebo Autika, s. r. o. Podstatná ãást prací pak bude zaji tûna z vlastních zdrojû spoleãnosti. Kamenolom získal nov drtiã Zaplavená zbytková jáma dolu BoÏí poïehnání BoÏí poïehnání ukonãilo tûïbu uï v roce 1946, fiíká Franti ek Kastl, fieditel divize DruÏba Sokolovské uhelné. Aãkoliv doly tûïící briketovatelné uhlí dnes pfiipomíná jen ãást budov pochlovického domova dûchodcû a zatopené lomy, horníci oblast neopustili dodnes. I kdyï to ví jen málokdo, od uzavfiení achty se aï dodnes v oblasti nepfietrïitû ãerpá voda, vysvûtluje fieditel DruÏby. Pokud by totiï její hladina stoupla nad kótu 399 metrû, mohlo by dojít k naru ení uhelného pilífie, na kterém vede frekventovaná Ïelezniãní traè ze Sokolova do Chebu. Samotné ãerpání vody z dávno uzavfieného dolu pfiitom není niãím levn m. Sokolovská uhelná na nûj z vlastních zdrojû kaïdoroãnû vynakládá kolem tfií milionû korun. Dal í desítky tisíc si pak vyïádají opakované nájezdy zlodûjû na technologii ãerpací stanice. Ta byla proto letos v rámci kompletní rekonstrukce pfiipojena na pult centralizované ochrany. Projekt, kter byl pfiedloïen ke schválení vládní meziresortní komisi proto poãítá s vybudováním ochrann ch pilífiû na obou stranách ochranného pilífie âd, o kubatufie pfiibliïnû 400 tisíc kubíkû lomového kamene v celkem tfiech lávkách, fiíká Kastl. To by umoïnilo zv it hladinu aï na úroveà pfiepadu ve v i 416 metrû, odkud by následnû odtékala samospádem do Ohfie. Ustálení vodní hladiny by navíc umoïnilo zahájit kompletní revitalizaci území v okolí dolu BoÏí poïehnání. Mûsto Kyn perk by zde chtûlo vybudovat klidovou zónu, která má navázat také na síè cyklostezek budovanou v okolí fieky Ohfie. Pokud bude cel zámûr schválen v rámci programu odstraàování star ch dûlních zátûïí, mohlo by v e b t reálnû dokonãeno nejpozdûji do roku 2012, dodává Kastl. Nov drtiã za témûfi 15 milionû korun byl instalován v uplynul ch dnech v kamenolomu Sokolovské uhelné v Horním Rozmy lu. Nová technologie je proti dosavadnímu systému drcení kamene nejen v raznû úspornûj í z hlediska provozních nákladû, ale zaji Èuje také vy í míru bezpeãnosti práce. Její provozní Ïivotnost je plánována pfiibliïnû na deset let. Na snímku instalace jednotliv ch ãastí nového drtiãe. 3
Pohled do zákulisí lo 1 Vût ina lidí stiskne vypínaã a svítí. Jen málokdo si pfiitom vybaví co v echno této zdánlivû banální vûci pfiedcházelo. Doly dodávající hnûdé uhlí pro v robu elektrické energie tûïí nepfietrïitû 24 hodin dennû, a ti, kdo zaji Èují jejich provoz, se musí vyrovnat s fiadou situací. Na jejich úspû ném vyfie- ení závisí dostatek energetického uhlí a jeho kvalita. Tu mohou ohrozit zápary slojí, zbytky v dfievy star ch dûlních dûl ukryt ch v podzemí, hlína z nadloïí i voda. Navíc tûïba se neodehrává v jednom místû, ale stabilnû postupuje a probíhá za neustále se mûnících podmínek. 24 hodin provozu tak znamená zajistit soustavn pfiesun rozsáhl ch celkû od tûïební techniky aï po pásové dopravníky, prûbûïné opravy... V znamn vliv na v sledek pak má logistika. Soulad tûïby, tfiídírny uhlí, nakládky, rozmrazovacích tunelû, dostupnost vagónû i dopravní cesty mezi doly a elektrárnou. Vût ina lidí ale nic z toho nevidí. Prostû jen kaïdé ráno vstanou, stisknou vypínaã a... kdyï to my zvládneme, svítí. 3 2 4 1 2 3 4 5 6 7 8 Ranní smûna nastupuje uï kolem páté hodiny. Mífií na tajgrovnu pro pokyny, a pfied estou uï fárá dolû do lomu. Nad lomem teprve svítá, kdyï dolû sjíïdí tajgr a technici lomu na pravidelnou kontrolu. Je krátce po esté, kdyï najíïdí bagr na sedmém fiezu Zápary jsou skryt m nebezpeãím. Plameny, které se vyvalí ze star ch dûlních dûl, dokáïí zniãit tuny uhlí. S jejich likvidací si musí vïdy a za v ech okolností poradit t m takzvan ch ohàafiû. V tûïk ch terénech lomu se ruské stroje dodnes osvûdãují. Chvíle na svaãinu mezi stavbou nové trasy pasového dopravníku. Pohled na lom zakryt mlhou se Sokolovem v pozadí je skuteãnû impozantní. 8 6 5 7 4
mu Jifií 11 9 10 11 12 13 14 15 Kabina obsluhy tûïního velkostroje je proti celému zbytku technologie aï smû nû malá. Po západu slunce se lom doslova mûní ve fantastickou scenérii hry svûtel a zvukû. I po tro kách se dá pfiemístit hora. Koleso rytmicky odlamuje dal í kusy uhelné sloje. BlíÏí se pûlnoc a na povrchu se fiadí dal í vagóny ãekající na uhlí pro elektrárny. Staãí jediné chybné rozhodnutí obsluhy velko strojû, a vniveã mohou pfiijít desítky tun uhlí. Uprostfied hluboké noci vyráïí zámeãníci do terénu. Musí vymûnit roztrïenou souãástku pasového dopravníku. Jinak touto cestou z lomu nevyjede ani kilo uhlí. Vût ina lidí uï dávno spí, kdyï na dno lomu vyráïí na prûzkum dvojice li ek. Vidina havífiské svaãiny je lákavá, a noc skryje i zrzav koïich... 12 13 14 9 10 15 (foto na stránce Vladislav Podrack ) 5
Region zahlazuje následky tûïby, pfiibyly projekty za stovky milionû Nové projekty za stovky milionû korun obsahuje aktualizovaná koncepce fie ení ekologick ch kod pro Karlovarsk kraj. Tu schválila v listopadu vládní meziresortní komise a znamená dal í posun v odstraàování star ch dûlních zátûïí vznikl ch pfied privatizací hnûdouheln ch tûïebních spoleãností. 6 Oproti pûvodní koncepci toho pfiibylo skuteãnû hodnû, fiíká Lubo Orálek, uvolnûn ãlen zastupitelstva Karlovarského kraje pro oblast Ïivotního prostfiedí, zemûdûlství a revi - talizace krajiny. Celkem tak nov dokument zahrnuje 52 projektû navrïen ch obcemi nebo krajem v hodnotû 1 776 milionû korun. Mezi nejv znamnûj í z nich patfií napfiíklad stavba západního obchvatu mûsta Sokolova. Obsahuje ale i men í zámûry, jako je tfieba pfieloïka ãásti Lobezského potoka, nebo plochy pro rozvoj Habartova. Projekty, které budou následnû schváleny k realizaci pak bude v plném rozsahu hradit stát, a není zde nutná spoluúãast obcí, poukazuje na nejvût í v hodu Orálek. V souãasné dobû bylo v rámci takzvan ch 15 miliard uvolnûn ch státem na zahlazování následkû tûïby v Karlovarském kraji dokonãeno jiï 28 projektû v nákladech 540 milionû korun. O tom, jak tyto peníze ze státního rozpoãtu zmûnily tváfi regionu se, podle Eli ky Vr- ecké, vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Karlovarského kraje, mûïe pfiesvûdãit kaïd. K tûm hotov m patfií tfieba revitalizace lokality Bohemie v Sokolovû, nebo cyklostezka k nádrïi Michal, vypoãítává Vr ecká. Nejde pfiitom zdaleka jen o projekty t kající se velk ch mûst, nemalá ãást prostfiedkû na zahlazování následkû tûïby mífií i do men- ích obcí. T ká se to tfieba vzniku území pro v stavbu sportovního areálu ve Vintífiovû, nebo roz ífiení podobného areálu u v sypky Matyá v Lomnici. Vût ina projektû financovan ch v rámci 15 miliard na zahlazení následkû tûïby hnûdého uhlí by pak mûla b t dokonãena v letech 2008 aï 2012. Podle Orálka by ale nemuselo jít o poslední peníze, které do regionu na ekologii dorazí. Se státem jsme jednali i o podpofie odstraàování dal ích zátûïí. AÈ jde o ty po tûïbû rud nebo o pomoc pfii likvidaci kontaminace rûzn mi látkami, fiíká krajsk zastupitel. Podle nûho by tak první prostfiedky mohl region získat v rámci pfiipravovaného operaãního programu Îivotní prostfiedí. Byla jiï zvefiejnûna první v zva, v rámci které se mohly o prostfiedky ucházet mûsta a obce, a v souãasné dobû se stanovují podrobná kritéria. První ãerpání pak bude moïné snad jiï v pfií tím roce v návaznosti na schválení ze strany Evropské unie, dodává Orálek. Tradiãní setkání s jubilanty Pravidelné kaïdoroãní setkání jubilantû z fiad pracovníkû správy spoleãnosti a vedení Sokolovské uhelné probûhlo v listopadu v budovû Staré radnice v Sokolovû. Na snímku generální fieditel spoleãnosti Franti ek tûpánek bûhem slavnostního pfiípitku. K realizovan m projektûm patfií i revitalizace Vintífiovského potoka (foto KÚ KK) Vnímání fiemesel se zlep uje, fiemeslníci ale stále chybí ZPRÁVY Z REGIONU Vánoãní Bernard Pokud nevíte jak proïít poslední adventní nedûli, zkuste se vypravit na statek Bernard v Královském Pofiíãí. Tamní vánoãní trhy nabízejí uï od desáté hodiny ranní bohat program od vepfiov ch hodû pfies ermífie aï po dûtská pfiedstavení. A chybût nebude ani tradiãní rozsvûcení vánoãního stromu. Zlat sysel pro Sokolov Golfové hfii tû v Sokolovû získalo hlavní cenu v kategorii kvalita sluïeb v rámci celostátní soutûïe Zlat sysel 2007. Ta na základû hlasování iroké vefiejnosti kaïdoroãnû hodnotí kvalitu jak samotn ch golfov ch hfii È v âeské republice, tak související poplatky, poskytovan servis, a dal í vûci se kter mi se zde hráã mûïe setkat. Kraj volil osobnosti roku Osobnostmi Karlovarského kraje za rok 2007 se stali karlovarsk archeolog Jifií Klsák a podnikatel Karel Holoubek. Cenu za mimofiádn pfiínos kraji pak obdrïel spisovatel Zdenûk míd. JiÏ tfietí roãník ankety byl vyhlá en za podpory spoleãnosti Sokolovská uhelná. Dlouhodob nedostatek kvalifikovan ch fiemeslníkû trápí vût inu firem na Sokolovsku. Po boomu ekonomick ch a humanitních smûrû se ale postoj vefiejnosti k technick m oborûm v poslední dobû zlep uje. Poãet ÏákÛ, ktefií se hlásí do takov ch oborû, jako je elektrikáfi, obrábûã kovû nebo zámeãník sice postupnû znovu roste, potvrzuje Josef Novotn, fieditel Integrované stfiední koly technické a ekonomické Sokolov (IS TE), ale zdaleka ne takovou rychlostí, aby odpovídal potfiebû tûchto profesí ze strany firem v regionu. Sokolovská uhelná, která je hlavním partnerem koly, pfiitom není jedinou spoleãností, které podobné profese chybí. Svûdãí o tom i statistiky úfiadu práce, kde se v evidenci nezamûstnan ch lidé s podobn m vzdûláním témûfi nevyskytují. Sehnat dnes totiï tfieba dobrého elektrikáfie není vûbec nic snadného, potvrzuje Pavel MakoÀ ze spoleãnosti SEF Sokolov. Chybûjící fiemeslníci pfiitom mohou v budoucnosti ohrozit i dal í rozvoj celého regionu. AÏ na fiídké v jimky se bez nich totiï neobejde témûfi Ïádná firma. To, Ïe je o fiemeslníky zájem, potvrzuje i personální fieditel Sokolovské uhelné Jifií Radosta. Na e firma kaïd rok doplàuje fiady zamûstnancû o absolventy strojních a elektro oborû, fiíká Radosta. Aãkoliv se ãasto mluví o vyuhlení zdej ího loïiska, ve skuteãnosti totiï firmu ãeká Nové elektrodílny v sokolovské IS TE je tû nûkolik desetiletí intenzivní ãinnosti. A ta se bez specialistû neobejde. V znamnou mûrou by ke zmûnû pohledu vefiejnosti na tyto obory, vedle stále rostoucího mzdového ohodnocení piãkov ch fiemeslníkû, mohl pfiispût i stabilní rûst kvality technického kolství v Sokolovû. Napfiíklad IS TE tak uï dvakrát za sebou obdrïela první místo v soutûïi negymnaziálních stfiedních kol Karlovarského kraje. V té se hodnotí úspûchy ÏákÛ jednotliv ch kol v soutûïích rûzného typu od matematick ch olympiád aï po ty jazykové. Navíc se nám dafií drïet stabilnû i vysok poãet na ich absolventû pfiijat ch na vysoké koly, potvrzuje fieditel koly s tím, Ïe v posledních letech jde o více neï tfiicet procent z celkového poãtu absolventû. Pfiispívá k tomu i masivní modernizace technického zázemí koly. To nejen Ïe nabízí sv m ÏákÛm stabilní pfiipojení k internetu nebo moderní strojafiské dílny, ale od leto ního roku také zbrusu nové piãkové elektrodílny. V budoucnosti pak kola zvaïuje dal í investice do své zásadní modernizace. Podle odborníkû se dílãím zpûsobem o situaci na trhu práce v regionu rozhoduje právû v tûchto dnech. Nejpozdûji do 15. bfiezna totiï musí Ïáci devát ch tfiíd základních kol podat pfiihlá ky na koly nebo obory, které chtûjí absolvovat.
PodceÀovaná ochrana zdraví Jednoduchá a pfiitom úãinná moïnost chránit si zdraví a vyvarovat se velk ch potíïí. Tak lze do jedné vûty shrnout moderní metodu prevence zvanou oãkování. Od jejího objevu uplynula jiï více neï dvû staletí. Teprve posledních padesát let ale bylo ve znamení masivního rozvoje této metody. Dnes se oãkuje proti irokému spektru onemocnûní, od tûch virov ch aï po bakteriální, fiíká Helena íhová, závodní lékafika Sokolovské uhelné ve Vintífiovû. Jak ale pfiiznává, dodnes kolem této metody existuje celá fiada m tû a fám. Ta nejznámûj í tvrdí, Ïe oãkování sniïuje imunitu. Ve skuteãnosti tomu je ale pfiesnû naopak, poukazuje lékafika. Oãkování totiï stimuluje tvorbu protilátek, které v tûle ãásteãnû pfietrvávají i nûjakou dobu po jeho vysazení. Mylná je i pfiedstava, Ïe oãkování je stoprocentní ochranou. CoÏ samozfiejmû není pravda. Ale pokud oãkovan ãlovûk skuteãnû onemocní danou chorobou, je vïdy její prûbûh v raznû VÛbec poprvé v pováleãné historii se iroké vefiejnosti otevfiely brány ãásti areálu barokního klá tera v Ostrovû. Ten pro el i se sousedním zámeck m parkem rozsáhlou rekonstrukcí za více neï 145 milionû korun. A zájem vefiejnosti je skuteãnû obrovsk, potvrzuje správce areálu Jaroslava Velemanová. MoÏnost prohlédnout si klá terní kostel, dvû kaple nebo mauzoleum, je i pro místní obyvatele doslova zjevením. Je tû pfied dvûma lety byl totiï cel areál ruinou hrozící zfiícením. A stejné pocity popisují i zahraniãní turisté, ktefií do Ostrova pfiijíïdûjí. Nûco takového za pouhé dva roky, to je témûfi neuvûfiitelné, fiíká napfiíklad Christof Wilczek z Essenu, kter pob vá v sousedních lázních Jáchymov. Navíc je ten klá ter skuteãnû nádhern, a aï se o nûm dozví více lidí, urãitû to bude velká turistická atrakce. Piaristick klá ter v Ostrovû má za sebou v minul ch letech, stejnû jako cel region, pomûrnû pohnut osud. ZaloÏila ho v roce 1666 vévodkynû Anna Magdalena von Sachsen - Laue nburg jako cirkevní kolej a latinskou kolu. kola a klá ter postupem let vstoupily ve známost hlavnû díky cenné knihovnû, ve které se nacházel napfiíklad pfiepis dnes jiï ztracené Oãkování proti chfiipce i dal ím onemocnûním provádûjí v ichni závodní lékafii Sokolovské uhelné. slab í, neï by tomu bylo bez oãkování, popisuje dlouholeté poznatky lékafiû íhová. Obecnû nejvût ím problémem ale je obyãejné podceàování situace. T ká se to hlavnû chfiipky, kde si jen málo lidí uvûdomuje skuteãné dûsledky takového chování. Tato zdánlivû banální choroba si ve svûtû kaïd rok vyïádá aï pût milionû mrtv ch. Obûti chfiipkov ch pandemií v letech 1918, 1957 a 1968 se pak poãítaly na desítky milionû. Oblast prevence se ale boufilivû rozvíjí dál. V posledních letech se tak, vedle tûch bûïn ch, objevují i zcela nové typy oãkování. Napfiíklad proti rakovinû dûloïního ãípku, pneumokoku, hemofilii i dal ím onemocnûním. Informace lze získat v ordinaci kteréhokoliv praktického lékafie. Barokní klá ter pfiístupn vefiejnosti Novû otevfien areál barokního klá tera v Ostrovû. Sokolov má umûlou trávu Na hfii ti s nejmodernûj í umûlou trávou tfietí generace mohou od zaãátku prosince hrát fotbalisté v Sokolovû. V areálu Baníku ji nechala vybudovat spoleãnû Sokolovská uhelná a mûsto Sokolov. Stavba spolykala 17 milionû korun, z toho doly do projektu vloïily pfies osm milionû vãetnû masivní technické podpory. Na snímku slavnostní otevfiení hfii tû. O slavnostní v kop se na novém umûlém trávníku spoleãnû postarali prezident FK Baník Sokolov Pavel MakoÀ a ekonomick fieditel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos (zleva). legendy o svaté Hedvice kladen pfied rok 1300 a oznaãovan jako tzv. Schlackenwerther Codex. Pfiepis se dnes nachází v soukromé sbírce v Cáchách. V roce 1897 klá terní areál koupila nûmecká fiádová kongregace, která zde aï do roku 1942 provozovala dívãí kolu. Po válce uïívala areál ãeskoslovenská armáda, která ho opustila teprve v roce 2001. Mûsto Ostrov v témïe roce vybudovalo v ãás ti areálu 37 bytû a nyní zpfiístupnilo vefiejnosti jeho zbytek. Problém je ale hlavnû v tom, Ïe kvûli armádû a jejímu pfiístupu se napfiíklad v kostele nedochoval vlastnû témûfi Ïádn pûvodní mobiliáfi, fiíká Velemanová. Na zdech tak náv tûvník uvidí pouze instalaci sloïenou z obje ve n ch trosek oltáfie. Necháváme to tady jako memento pfied tím, co dokáïe totalitní moc. Zfiejmû nejpûsobivûj í je pak památník obûtem uplynul ch válek i komunistick ch koncentraãních táborû v kapli sv. Floriana. Samotn klá terní kostel Zvûstování Panny Marie pak slouïí jako hudební a v stavní síà. Zatím nemáme bohuïel popisky v cizích jazycích, ale na jejich pfiípravû se pracuje. Nicménû uï dnes jsou pfieloïené prospekty, a skupinám od tfií osob mûïeme nabídnout i prûvodcovské sluïby v ãe tinû a nûmãinû, shrnuje Velemanová. Klá terní areál je pak otevfien vïdy od úter do pátku od 9 do 17 hodin. (red) NEJROZ Í ENùJ Í TYPY OâKOVÁNÍ Chfiipka Oãkuje se v rozmezí fiíjna aï listopadu injekãnû, jednou dávkou do svalu. Pro osoby s chronick mi onemocnûními plic, srdce, ledvin a diabetiky na inzulínu je plnû hrazeno poji Èovnou. Ostatní hradí podle druhu vakcíny maximálnû 200 korun. Chfiipka je jednou z nejinfekãnûj ích nemocí, jaké známe. MÛÏe po kodit srdce, nervov systém a skonãit aï smrtí. Tetanus Oãkuje se po narození, a pfieoãkovává ve 14 letech. Následnû je nutné po deseti letech pfieoãkování vïdy jednou dávkou. V pfiípadû úrazu je ale nutné pfieoãkovat jiï pokud od poslední dávky uplynulo více neï pût let. Plnû hrazeno poji Èovnou. Tetanus je bakteriální onemocnûní. Napadá nervové buàky a mûïe zpûsobit ochrnutí. Klí Èová encefalitida Oãkuje se ve tfiech dávkách bûhem dvanácti mûsícû. Nejvhodnûj í je zaãít v zimních mûsících. Pfieoãkování je pak nutné po dal ích tfiech letech. Je plnû hrazeno pacientem, vyjde pfiibliïnû na 1500 korun. Encefalitida je pfiená ena klí Èaty a mûïe zpûsobit zánût mozku a mozkov ch blan, vede k motorick m i psychick m poruchám. Hepatitida A Îloutenka známá téï jako nemoc pinav ch rukou. Po jejím prodûlání je jiï ãlovûk imunní. Oãkování vydrïí 2-3 roky a pfiijde pfiibliïnû na 1500 korun. Je vhodné zvlá tû pfii cestách do zahraniãí. Projevuje se pfiedev ím ztrátou fyzické kondice a rûzn mi problémy, ãasto aï po dobu nûkolika mûsícû. Hepatitida B Oãkuje se ve tfiech dávkách pfiibliïnû po ãtyfiech letech podle hladiny protilátek. Náklady na oãkování ãiní pfiibliïnû 1500 korun. Hepatitda B je v raznû nebezpeãnûj í, protoïe pfiechází do chronicity a vede k váïn m po kozením jater. Pfiená í se krví, sexuálním stykem, ãastá mezi narkomany. TBC Proti tuberkulóze je oãkováno kaïdé dítû ãtyfii dny po narození. Pfieoãkování probíhá v 11 letech vûku, podle reakce. O tuberkulinov test je následnû vhodné poïádat vïdy po dal ích esti letech. Oãkování je plnû hrazeno poji Èovnou. ZE SVùTA UHLÍ A ENERGIE TûÏafii stûhovali kostel Transfer románského Emauzského kostela ze saské obce Heuersdorf do 12 kilometrû vzdálené Borny se podafiilo v uplynul ch t dnech zvládnout tamní tûïafiské spoleãnosti Mibrag. Pod Heuersdorfem, leïícím poblíï Lipska, se totiï ukr vá 52 milionû tun hnûdého uhlí, které má slouïit jako palivo pro nedalekou elektrárnu Lippendorf. Elektfiina z obyãejné soli Prototyp první osmotické elektrárny na svûtû se chystá vybudovat norská státní spoleãnost Statkraft. Experimentální technologie vyrábûjící elektfiinu díky rozdílnému obsahu soli v kapalinách bude mít zatím v kon pouh ch 4 kw. Podle expertû ale tato technologie mûïe v budoucnosti dávat lidstvu aï 1600 TWh elektrické energie. Sloj hofiela pûl století Po více neï padesáti letech se âíàanûm podafiilo uhasit podzemní poïár uhelné sloje na severozápadû zemû u mûsta Urumãi. Hasiãi podzemí nejprve navrtali a poté hofiící sloj doslova zalili vodou a bahnem. Îiveln poïár celkovû spálil témûfi 13 milionû tun uhlí, coï je více, neï roãní produkce Sokolovské uhelné. 7
Z KULTURY Malé golfisty ãekají velké zmûny Kubíãkovi Havaj svûdãila Mezi svûtovou elitu vstoupil na havajském závodû XTerra triatlet Jan Kubíãek. Lídr ãeského terénního triatlonu závodící v barvách Sokolovské uhelné a t mu Specialized 69/Red Bull na svûtovém ampionátu obsadil celkovû 21. místo a stal se tak nejlep ím z leto ních ãesk ch úãastníkû. Jsem spokojen. Cel závod jsem zvládl bez vût ích problémû, a hlavnû jsem se vyhnul defektu. Navíc konkurence byla obrovská, takïe v sledek má pro mû rozhodnû cenu, zhodnotil svou úãast Kubíãek. Na startu nároãného závodu se totiï letos se lo 660 triatletû, vze l ch z kvalifikaãních závodû po celém svûtû. Mezi nimi bylo i 80 profesionálû, coï byl vûbec nejvût í poãet v historii závodu. Trénink mlad ch golfistû na sokolovském hfii ti První sezónu má za sebou rozsáhl projekt podpory mládeïnického golfu v Sokolovû. Ten se zrodil ze spoleãné iniciativy Sokolovské uhelné a odborov ch organizací sdruïujících její zamûstnance. VÛbec poprvé by se v roce 2008 mohli na turnaje mládeïe dostat také hráãi reprezentující Golf Club Sokolov. Potvrzuje to i trenér tamní mládeïe Karel Skopov. V souãasné dobû máme zhruba padesát dûtí, které se na jafie budou dûlit do skupin podle v konnosti, fiíká trenér s tím, Ïe ti nejlep í by pak mûli v barvách klubu nastoupit také na mládeïnické tour. Jedna z nich, US Golf Kids by pak v pfií tím roce mûla zavítat také na sokolovské hfii tû. A samozfiejmû bychom byli také rádi, aby se na i hráãi úãastnili turnajû v rámci regionu, které pofiádají tréninková centra mládeïe, vysvûtluje Skopov s tím, Ïe o stejn status bude v rámci golfové federace usilovat také Sokolov. Celkovû by se tak mladí kluboví hráãi mohli v pfií tím roce dostat pfiibliïnû na desítku turnajû. To by mûlo pfiinést pfiedev ím v razn vzestup jejich v konnosti. Pfiispût k nûmu mají navíc i zimní tréninky, které klubová mládeï absolvuje vûbec poprvé. Jezdíme zatím do indooru v karlovarském hotelu Imperial, protoïe v Sokolovû se nám nepodafiilo na zimu najít zázemí v nûjaké tûlocviãnû. Nicménû i to se snad od pfií tí sezóny nûjak zmûní, slibuje klubov trenér. Podle nûho je ale bilance prvního roãníku intenzivní práce s mládeïí celkem uspokojivá. Minimálnû proto, Ïe zájem ze strany zamûstnancû Sokolovské uhelné pfiedãil v echna oãekávání. Ze dvou náborov ch akcí se nám pfiihlásilo 72 dûtí, a z toho pfies padesát zûstalo. Taneãníci z Miráklu bodovali na mistrovství svûta Vynikající desáté místo obsadil na Mistrovství svûta v show dance amatérsk taneãní soubor Mirákl ze Sokolova. Ten pfii svém premiérovém vystoupení nejen smetl ãást profesionálních souborû, ale pfiedbûhl dokonce i úfiadující mistry Evropy. Do Nûmecka jsme jeli na zku enou, a s cílem podat piãkov taneãní v kon oboje se nám podafiilo, fiíká vedoucí souboru Andrea Bure ová. Jak ale pfiiznává, desátá pfiíãka byla v nûmecké Riese pfiekvapením i pro fiadu odborníkû. Skupina Mirákl, která na mistrovství svûta prorazila se svou choreografií pfiedtanãení nazvanou Pfiíbûh kouzelné lampy pfiitom patfií k absolutní piãce taneãní scény v regionu i republice. Její ãinnost je dlouhodobû podporována Sokolovskou uhelnou. Jak ale fiíká Bure ová, úspûchem z Riesy soubor rozhodnû nekonãí. V souãasné dobû vznikají ve v ech kategoriích Miráklu nové choreografie, a tak se hosté taneãních vystoupení mohou tû it na Toreadory v podání dûtské ãásti skupiny, nebo na lidovou variaci v moderním aranïmá na hudbu skupiny âechomor, kterou bude tanãit juniorská ãást skupiny. V nejbliï í dobû pak soubor vstoupí do dal ího roãníku republikov ch soutûïí, kde bude obhajovat svou pozici v elitní skupinû. 20. 12. 2007 Sokolov Kapucínsk klá ter Tel.: 352 324 714 RECITÁL SOUZNùNÍ - VÁNOâNÍ KONCERT JANA JEÎKA A PAVLY B ÍNKOVÉ Recitál Souznûní vánoãní koncert, veãer muzikálov ch a operetních duetû. Úãinkují: Pavla Bfiínková (sólistka HD Karlín) a Jan JeÏek (operetní pûvec HD Karlín, rodák ze Sokolova). Klavírní doprovod - Jifií Pazour. Od 19.00 hodin 20. 12. 2007 Chodov (u Sokolova) Evangelick kostel Tel.: 352 675 300, 352 675 305 VÁNOâNÍ KONCERT ZU Vánoãní koncert ÏákÛ ZU Chodov. Od 19.00 hodin 21. a 22. 12. 2007 Karlovy Vary Hvûzdárna KV - HÛrky Tel.: 353 225 772 XAVERIUS A MùSÍC Pohádkové pozorování veãerní oblohy urãené nejmen ím, tedy dûtem od 5 do 9 let s rodiãi. Program je zamûfien na pohádkovou mytologii souhvûzdí vhodnou právû pro tuto vûkovou kategorii. Od 18.00 hodin 21. a 22. 12. 2007 Loket hrad Tel.: 352 684 648, 352 684 104 ROHÁâI VÁNOâNÍ KONCERT Vánoãní koncert loketské folkové skupiny Roháãi. Od 18.00 hodin 22. 12. 2007 Habartov Mûstské kulturní stfiedisko Tel.: 352 682 439, 728 187 522 ADVENTNÍ KONCERT Koncert. Úãinkuje: Trio Cantabile. Vystoupení komorního souboru. Od 18.00 hodin 29. 12. 2007 Sokolov Mûstsk dûm kultury Kinokavárna Alfa Tel.: 352 622 133, 352 324 715 ALFAFEST 19 Rockov koncert, metalov festival. Vystoupí: 5-th April (Chomutov) - punk, rock, Selfish (Kladno) - pop punk, The Airbags (Praha) - emo punk. Od 20.30 hodin 29. 12. 2007 Karlovy Vary Kostel sv. Mafií Magdaleny Tel.: 272 736 724, 353 222 767 VÁNOâNÍ VARHANNÍ KONCERT - SLAVNÉ AVE MARIA A V BùR SVùTOV CH A âesk CH KOLED Chrámov koncert. Program: G. Caccini, W. A. Mozart, G. Fauré, P. J. Vejvanovsk, C. Franck, J. S. Bach aj. Úãinkují: tûpánka Hefimánková soprán/soprano, Miroslav La tovka trubka/trumpet, Josef Prokop varhany/organ. Od 16.00 hodin 31. 12. 2007 Franti kovy Láznû pû í zóna pfied fontánou Tel.: 354 542 641, 354 542 536 SILVESTR 2007 - SILVESTROVSKÁ STREET PARTY Koncert a tradiãní silvestrovská taneãní party pro v echny na pû í zónû. Od 21.00 hodin 31. 12. 2007 Královské Pofiíãí areál zem. statku BERNARD Tel.: 739 071 270, 352 676 368 SILVESTR NA STATKU Tradiãní silvestrovské oslavy. Od 19.00 hodin 3. 26. 1. 2007 Kyn perk nad Ohfií V stavní síà Panského domu Tel.: 352 324 270 SYNDROM DOBY Fotov stava - Syndrom doby, obãanského sdruïení Atelier Galerie 4. VernisáÏ v stavy ve ãtvrtek 3. 1. 2007. Od 17.00 hodin Jan Kubíãek Pfiehled zápasû na domácím ledû Nedûle 23. 12. 2007 od 17.30 hodin HC PlzeÀ Pátek 28. 12. 2007 od 18.00 hodin HC Vítkovice Stfieda 2. 1. 2008 od 18.00 hodin HC Sparta Nedûle 6. 1. 2007 od 17.30 hodin HC Znojmo Pátek 11. 1. 2008 od 18.00 hodin HC Pardubice Pfiehled zápasû HC Banik Sokolov na domácím ledû Sobota 29. 12. 2007 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov HC Litomûfiice Vystoupení sokolovského Miráklu na mistrovství svûta v Nûmecku UÏ druhé matefiské centrum roste v Sokolovû. Zatímco to první je pfiímo v centru mûsta, nyní se podobného zafiízení doãkají také Ïeny na sídli ti Michal. Ponese jméno Kouzeln domeãek a 2. ledna bude otevfieno v budovû kina Alfa. Vlastnû ten nápad otevfiít matefiské centrum vznikl jen proto, Ïe tady v té ãásti mûsta nic podobného není, fiíká iniciátorka projektu Gabriela Raãanská s odvoláním na vlastní zku enosti. Centrum nenahrazuje kolku a je urãeno spí e ke krátkodob m pobytûm. SlouÏit pak bude jak maminkám, tak dûtem. Tûm prvním pfiedev ím jako místo kde se budou setkávat, a zároveà získají potfiebné informace t kající se v chovy dûtí. (foto archiv souboru) UÏ máme dohodnuté tfieba pravidelné pfiedná ky gynekoloïky, poãítáme i s psy cho - loïkou, a nebo cviãením pro maminky po porodu a podobnû, vysvûtluje Raãanská. Naopak dûti by mûly v novém centru získat potfiebné návyky pro nástup do kolky a nûkdy i znalosti navíc. DÛleÏitá je pfiedev ím hra v kolektivu. TakÏe tady pro nû bude pfiipraven program od her aï tfieba po v uku nûmãiny, fiíká Raãanská s tím, Ïe tyto aktivity bude centrum postupnû upravovat podle zájmu rodiãû. Matefiské centrum vzniká za podpory mûsta Sokolov, které zajistilo rekonstrukci dosud nevyu- Ïívan ch prostor v kinû Alfa, kde bude nové centrum sídlit. O jeho vybavení se pak postaraly z ãásti samotné maminky spolu se sponzory projektu. 12. 1. 2007 Kyn perk nad Ohfií Mûstské kino zimní zahrada Tel.: 352 683 085 8. PLES T ETÍHO TISÍCILETÍ Oblíben recesistick ples, tentokrát na téma âarodùjnice, pfiipravujeme ve spolupráci se ZU. K tanci hraje oblíben STO (Sokolovsk taneãní orchestr). Od 20.00 hodin Sokolov bude mít dal í matefiské centrum Tfiíletá Îofie pfii v zdobû stûn budoucího matefiského centra éfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakãní rada: pfiedseda Ing. Jifií Radosta, ãlenové Ing. Josef Michalsk, Vladislav Podrack Adresa redakce: Kanceláfi G, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty: redakce@emcgroup.cz Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK âr E 12592