NUTRIMON ODHAD PŘÍVODU VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH LÁTEK V POPULACI ČR. Marcela Dofková, Zlata Kapounová, Jitka Blahová, Jiří Ruprich



Podobné dokumenty
NUTRIMON Přívod vybraných minerálních látek v populaci ČR

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

SROVNÁNÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ ZJIŠTĚNÉHO V SISP S VÝŽIVOVÝMI CÍLI WHO

ODHAD PŘÍVODU MAKRONUTRIENTŮ U DOSPĚLÉ POPULACE V ČR (SISP)

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ. Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, Brno

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. ve vztahu k životnímu prostředí

NUTRIMON - HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ

1 Státní zdravotní ústav Praha, dislokované pracoviště Karviná 2 Státní zdravotní ústav Praha rysava.szu@centrum.cz

Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

Hodnocení výživy v populaci

Dietární expozice jódu populace ČR a nejdůležitější dietární zdroje

Nejvýznamnější zdroje VITAMINU D u vybraných populačních skupin v kontextu jeho nízkého dietárního přívodu v ČR

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE

v monitoringu dietárn rní expozice - CHEMON

Preventivní opatření k zlepšení saturace jódem v ČR

SROVNÁNÍ PŘÍVODU VYBRANÝCH NUTRIENTŮ S DOPORUČENÍMI U DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin.


Předběžné závěry studie (na základě laboratorních měření) J.Ruprich a kol.

VITAMIN D a jeho přívod u osob žijících na území ČR

Studie obsahu nutrientů v pokrmech školního stravování

Význam analýzy obvyklé distribuce spotřeby potravin v průběhu dne (SAMPLEMON)

Výskyt nadváhy a obezity


Minerální látky v pokrmech školních jídelen

Rozložení průměrné spotřeby potravin v ČR v průběhu dne

Jak lépe standardizovat kulinární úpravu potravin pro monitoring

Přívod jódu pro děti - role školních obědů

Nedostatek hořčíku v dietě snižuje využití vitaminu D

Bezpečnost potravin ve vztahu k reziduím léčiv. nové aspekty hodnocení bezpečnosti farmakologicky účinných látek

J.Ruprich, I.Řehůřková, M.Dofková, J. Blahová

OBVYKLÝ PŘÍVOD A DIETÁRNÍ ZDROJE SELENU V ČESKÉ POPULACI

OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR

SISP - charakteristika výběrového souboru

Přehled výživových doporučení

20. KONFERENCE MONITORING ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

KONCEPTUÁLNÍ RÁMEC MONITORINGU DIETÁRNÍ EXPOZICE ČLOVĚKA

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Vím, co jím a piju, o.p.s. Partner pro snižování obsahu soli

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ. Lucie Prášková Kateřina Teplá

KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ. MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:

Charakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší

Úloha č. 1 Rozměry fotografie jsou a = 12 cm a b = 9 cm. Fotografii zvětšíme v poměru 5 : 3. Určete rozměry zvětšené fotografie.

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Souhrnné podklady k evaluaci kritérií podle DIAGRAMu INTENSE

VÝSKYT KONTAMINANTŮ VE ŠKOLNÍCH OBĚDECH

Obsah soli ve výrobcích řetězců rychlého občerstvení

Zdravý životní styl předškolních dětí

Zásobení jódem jako prevence tyreopatií

Metodika použitá ve studii nebyla ani certifikována státní správou dle tuzemských pravidel a kritérií.

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji

Potraviny v historii a hysterii. R. Poledne. Konference FZV Potraviny v hysterii Praha

Bezpečnost chemických výrob N111001

Sledování hliníku ve spotřebním koši potravin

Vybrané toxické a benefitní prvky v krvi seniorů (grant IGA) srovnání s výsledky MZSO

Přijmi a vydej 2009 MUDr. Věra Kernová MUDr. Ludmila Skálová Státní zdravotní ústav Praha

Výživová doporučení. Bc. Petr Loskot. Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU,

Obsah jódu v různých typech mléka z tržní sítě ČR

Bezpečnost potravin z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Eva Gottvaldová Praha, Ministerstvo zemědělství, 12. září 2017

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ODBĚR, PŘÍPRAVA, PŘEPRAVA A UCHOVÁVÁNÍ VZORKŮ

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Současné používané metody zjišťování stravovacích zvyklostí. Jejich výtěžnost a možnost použití.

Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org.

Rozhodnutí IARC k vlivu konzumace červeného masa a masných produktů na vznik nádorových onemocnění

PROTOKOL. č. C2858c. Masarykova univerzita PF Ústav chemie Chemie konzervování a restaurování 1 POPIS PRAKTICKÉHO CVIČENÍ. 1.

Masné výrobky. Druhy a složení potravin Martina Bednářová FVHE, 1.ročník magisterského studijního programu Cvičení č. 4

SPOTŘEBA CUKRU A SLADIDEL U DĚTÍ V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH

HACCP PRO MALOOBCHODNÍ PRODEJNY

Makové mléko předmětem studie

Ruprich, J. et al: IV Dietární expozice člověka Řehůřková. I. et al.: CHEMON, SZÚ, 2011,

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

Vědecký výbor pro potraviny

MINIMÁLNÍ SPECIFIKACE PRO POUŽITÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PLYNŮ

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ NA ZÁKLADĚ POTRAVINOVÉ PYRAMIDY

Krevní tlak, prehypertenze, hypertenze a příjem soli

Předběžné výsledky. Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice

Zdeňka Podzimková. BIOANALYTIKA CZ s.r.o.

Státní zdravotní ústav Praha

SISP04 Ruprich,J et al., CHPŘ SZÚ, verze 12/06 SISP METODA

IL-6. Laterální imunodifuze pro semikvantitativní měření lidského interleukinu 6 (IL- 6)

Jaroslav Mráz. Státní zdravotní ústav, Praha

Vědecký výbor pro potraviny. Deklasifikovaný dokument X Pro veřejné použití INFORMACE VĚDECKÉHO VÝBORU PRO POTRAVINY VE VĚCI: Jód

Správná laboratorní praxe - poznámky biologické/toxikologické -

Základní pojmy DEFINICE INTERPRETACE PŘÍKLAD

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

Stopové prvky u seniorů v institucionalizované péči

KAPITOLA 2.4 LÁTKY OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (VODNÍ PROSTŘEDÍ)

Transkript:

NUTRIMON ODHAD PŘÍVODU VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH LÁTEK V POPULACI ČR Marcela Dofková, Zlata Kapounová, Jitka Blahová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: dofkova@chpr.szu.cz

Přívod vybraných minerálních látek Hodnocení přívodu vybraných minerálních látek (ML) - vápník, hořčík, sodík, draslík, selen - v různých věkových skupinách populace ČR. Cílem bylo srovnat zjištěné hodnoty s dostupnými doporučeními a posoudit adekvátnost přívodu. Data o spotřebě potravin pocházela ze Studie individuální spotřeby potravin (SISP 04). Data o obsahu minerálních látek v potravinách z výsledků subsystému IV - Dietární expozice - MZSO.

Postup hodnocení přívodu ML Data o spotřebě potravin (data zjištěná na individuální úrovni SISP 04) Obsah minerálních látek v potravinách (analytická data subsystém IV Monitoringu) Stanovení přívodu minerálních látek (distribuce obvyklého přívodu ve vybraných skupinách populace ČR) Srovnání s dostupnými VDD (DRV) (referenční hodnoty EAR - USA, AR - EU)

SISP 04 Národní studie uskutečněná v letech 2003 2004 na reprezentativním vzorku populace ČR. Použitá metoda: 2x opakovaný 24h recall. Celkový počet účastníků: 2590, ve věku 4 90 let. Spotřeba potravin byla popsána pro deset skupin populace: děti 4 6 let, děti 7 10 let, chlapci 11 14 let, dívky 11 14 let, muži 15 17 let, ženy 15 17 let, muži 18 59 let, ženy 18 59 let, muži 60 a více let, ženy 60 a více let.

Stanovení obsahu ML v potravinách Analytická data o obsahu minerálních látek pocházela z let 2010 2011. Vzorky pořízeny nákupem v tržní síti, zohledněny velikosti sídel, typ prodejny i možné sezónní změny v zásobování potravinami. Systém vzorkování reprezentoval obvyklou stravu populace v ČR (95 % hmotnosti diety). Nakoupené potraviny byly standardně kulinárně upraveny, zkombinovány do 143 různých kompozitních vzorků a analyzovány.

Analýza dat Distribuce obvyklého přívodu minerálních ve sledovaných skupinách populace byla stanovena s využitím aplikace MSM. Výsledky byly porovnány s dietárními referenčními hodnotami (DRV), vhodnými pro posuzování přívodu u populačních skupin: EAR (Estimated Average Requirement) USA, 2006 AR (Average Requirement) EU, 1993 UL (Tolerable Upper Intake Level) USA, 2006 LTI (Lowest Threshold Intake) EU, 1993

Vápník Nízký přívod ve srovnání s DRV zaznamenán ve všech hodnocených populačních skupinách, nejhorší výsledky u starších osob (věk 60+), při srovnání s doporučením EAR: nižší přívod než doporučení u 95 % osob z populační skupiny 60+, při porovnání s evropským doporučením AR: nižší přívod než doporučení u 45 % osob z populační skupiny 60+.

Vápník Přívod vápníku u mužů a žen ve věku 60+ let 1200 mg/den 1000 800 600 400 Muži 60+ Ženy 60+ EAR M >70 EAR Ž >50 AR 200 0 5 10 25 50 75 90 95 percentil

Hořčík Nedostatečný přívod zjištěn napříč celou populací, s výjimkou věkové skupiny dětí 4-6 let. Nejzávažnější situace byla ve skupině dospívajících dívek ve věku 15-17 let a starších žen (věk 60+).

Hořčík 250 Přívod hořčíku u dětí ve věku 4-6 let mg/den 200 150 100 50 Děti 4-6 EAR 4-8 0 5 10 25 50 75 90 95 percentil Přívod hořčíku u žen ve věku 15-17 let 350 300 mg/den 250 200 150 100 Ženy 15-17 EAR Ž 14-18 50 0 5 10 25 50 75 90 95 percentil

Sodík Zjištěné hodnoty srovnány s nejvyšším tolerovatelným přívodem (UL, USA, 2006), vzhledem ke zdravotním rizikům, která z nadměrného přívodu plynou. Zvláště vysoký přívod sodíku vykazovala mužská část populace. Do výsledné hodnoty není zahrnuta sůl použitá při přípravě pokrmů a dosolování.

Sodík Přívod sodíku u chlapců a dívek ve věku 11-14 let 4000 3500 mg/den 3000 2500 2000 1500 Chlapci 11-14 Dívky 11-14 UL 9-13 1000 500 0 5 10 25 50 75 90 95 percentil

Draslík Nižší přívod ve srovnání s doporučením zaznamenán ve všech populačních skupinách. V případě žen ve věku od 15 let nebylo nově stanovené doporučení 3510 mg/osobu/den (WHO, 2013) pokryto u 100 % respondentů.

Draslík Přívod draslíku u mužů a žen ve věku 18-59 let 4000 3500 mg/den 3000 2500 2000 1500 Muži 18-59 Ženy 18-59 LTI WHO recom. 1000 500 0 5 10 25 50 75 90 95 percentil

Selen Nízký přívod zejména u žen, přibližně 60 % dospívajících žen a 75 % dospělých a starších žen nemělo přívod selenu odpovídající doporučení EAR.

Selen Přívod selenu u mužů a žen ve věku 18-59 let ug/den 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Muži 18-59 Ženy 18-59 EAR 19-70 AR 0 5 10 25 50 75 90 95 percentil

Závěr Přívod uvedených minerálních látek zřejmě není v naší populaci optimální. Největší nedostatky byly zjištěny u dospívajících (15-17 let) a dospělých žen (18 a více let) a také u starších mužů (60 a více let). Při interpretaci výsledků je třeba brát v úvahu nejistotu, která vyplývá z delšího časového intervalu od pořízení dat o spotřebě potravin.