Místní akční skupina v regionu Slezská brána

Místní akční skupina v regionu Slezská brána ŠENOV VRATIMOV VÁCLAVOVICE PASKOV ŘEPIŠTĚ SEDLIŠTĚ KAŇOVICE ŽABEŇ SVIADNOV

www.masslezskabrana.cz Území regionu Slezská brána 6 188 16,63 Ostrava 7 079 14,4 Ostrava 1 789 8,01 Frýdek-Místek ŠENOV 3 943 11,79 Frýdek-Místek VRATIMOV 1 931 5,67 Ostrava VÁCLAVOVICE KAŇOVICE PASKOV ŘEPIŠTĚ 307 2,59 Frýdek-Místek SEDLIŠTĚ 1 498 9,91 Frýdek-Místek 770 3,35 Frýdek-Místek ŽABEŇ 1 729 4,75 Frýdek-Místek SVIADNOV Celková rozloha území regionu Slezská brána: 76,84km 2 Celkový počet obyvatel regionu Slezská brána k 1.1.2014: 25 234 Rozloha 25,88% 19,89km 2 52,58% 74,12% 56,95km 2 47,42% 40,4km 2 36,44km 2 74,47% 56,95km 18 792 ob. Obyvatelé 25,53% 6 442 ob. 39,77% 10 036 ob. 60,23% 15 198 ob. Morava Slezsko ORP Frýdek-Místek ORP Ostrava Morava Slezsko ORP Frýdek-Místek ORP Ostrava Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Obec s rozšířenou působností Zemská příslušnost Morava Zemská příslušnost Slezsko

Několik slov na úvod Motto: Vzájemná spolupráce je přirozenou potřebou života. Nevzniká se zakládáním místních akčních skupin. Byla a musela být před nimi a bude muset být také po nich. To nevylučuje, že existence místních akčních skupin může být pro spolupráci mezi lidmi nápomocná. Vážení čtenáři, dostáváte do rukou publikaci, která hovoří o místní akční skupině v regionu Slezská brána. Její vydání je součástí projektu financovaného z programu Podpory obnovy venkova České republiky. Poměrně složitý problém místních akčních skupin se snaží vysvětlit pokud možno obsáhle a srozumitelně. Protože místní akční skupina nepůsobí v regionu Slezská brána dlouho, má to pro její občany o to větší smysl. První místní akční skupiny byly v České republice zakládány podle příkladu západní Evropy v roce 2004, tedy v roce, kdy náš stát vstupoval do Evropské unie. Jejich název byl v této souvislosti v podstatě dán. Jde o doslovný překlad anglického pojmenování tohoto typu organizací v EU (Local Action Groups). V různých dokumentech, které se týkají jejich činnosti, i v mluvě samotných lidí, kteří k místním akčním skupinám patří, se vytvořila speciální terminologie. Existuje v ní mnoho odborných slov a zkratek, kterým nezasvěcený člověk nerozumí. Jde o podobný problém, s jakým se pro srovnání potýká například svět počítačových odborníků. Proto se text těmto odborným výrazům spíše vyhýbá. Pokud je to však nutné a jsou uvedeny, obvykle bývají doprovázeny hned jejich vysvětlením. Je dobré nezapomenout, že za vším, co se ve společnosti děje, je možno vidět člověka. Místní akční skupiny nejsou výjimkou. Podporování spolupráce, které se mají věnovat, nemusí přitom být pro nás nic nového, čemu se musíme učit. Když lidé chtějí, umí se dohodnout i bez složitých návodů, když nechtějí, pak jim návody nepomohou. Druhá část publikace také proto uvádí několik příkladů dobré spolupráce, která v rámci celého území regionu Slezská brána existovala již dříve. To jen potvrzuje, že se není čeho bát a v podstatě nejde o nic zásadně nového. Nová jsou jen pravidla, kterými se ve složité době musí tato spolupráce bohužel složitě řídit. Mohli bychom je odmítnout, avšak potom by region Slezská brána mohl přijít o zajímavé finance, které může v období do roku 2020 získat. Pokud budete následující kapitoly pozorně číst, můžete alespoň zčásti tato pravidla pochopit. Pokud se vám to podaří, splnila publikace svůj účel. Nelze než vám popřát, abyste měli dostatek zájmu a trpělivosti k tomuto pochopení. 1

Místní akční skupina v regionu Slezská brána O místní akční skupině Zkusme si nejprve jednoduše povědět, co si pod pojmem místní akční skupina můžeme představit. Je to organizace, odborněji právní subjekt, který se stará o rozvoj určitého území. V našem případě jde o území regionu Slezská brána. Do něj patří města Paskov, Šenov a Vratimov a obce Kaňovice, Řepiště, Sedliště, Sviadnov, Václavovice a Žabeň. Celková rozloha tohoto regionu je přibližně 77 km 2 a k počátku roku 2014 v něm evidovaly matriky jednotlivých obcí v souhrnu okolo 25,2 tisíc obyvatel. Název místní akční skupina se obvykle zkracuje na MAS a hovorově se jí říká také maska. U nás byla MAS založena 20. září 2012 na ustavující Valné hromadě ve Sviadnově. Z několika možností byla pro ni vybrána právní forma zájmového sdružení právnických osob, kterou upravuje občanský zákoník. Z praktického důvodu se do jejího názvu zařadila už uvedená zkratka MAS. Přesný název včetně právní formy je tedy MAS Slezská brána, z. s. p. o. Dále je uváděna jen jako MAS Slezská brána. Historie naší MAS není dlouhá, může ale navazovat na činnost svazku obcí Region Slezská brána, která začala již v roce 1999. Na území regionu Slezská brána tedy působí dvě podobné organizace. Když pomineme jejich právní formu, jde o MAS Slezská brána a Region Slezská brána. V čem se obě organizace liší, uvádí následující tabulka. Porovnání MAS Slezská brána a Regionu Slezská brána: Hledisko posouzení Právní forma Členové Historie Region Slezská brána svazek obcí podle zákona o obcích pouze obce založen v r. 1999 MAS Slezská brána, z. s. p. o. Zájmové sdružení právnických osob podle občanského zákoníku obce, organizace zřizované obcemi, neziskové organizace, podnikatelé založena v r. 2012 Zjednodušeně řečeno: Obě dvě organizace byly založeny k tomu, aby její členové spolupracovali. U MAS však jde nejen o obce, ale také o neziskové organizace (spolky, církevní organizace) a podnikatele. Spolupráci obcí v rámci Regionu Slezská brána je věnována jedna z následujících samostatných kapitol. Vraťme se tedy dále jen k místní akční skupině. Tím, že jsou v místní akční skupině obce, neziskové organizace i podnikatelé, je MAS otevřená všem oblastem společenského života. To je předpoklad takzvaného komunitního přístupu k řešení problémů. Zkráceně se dá tento přístup popsat tak, že se do rozvoje určitého území může zapojit svým aktivním přístupem každý občan, který v něm žije nebo v něm podniká. 2

Členové MAS podle sfér společenského života: P.č. Společenská sféra 1 Veřejná 2 Podnikatelská 3 Nezisková Celkem Členové MAS podle sídla v obcích: P.č. Obec 1 Kaňovice 2 Paskov 3 Řepiště 4 Sedliště 5 Sviadnov 6 Šenov 7 Václavovice 8 Vratimov 9 Žabeň Celkem Počet 10 4 8 22 Počet 1 3 2 2 2 2 3 5 2 22 V současnosti (tj. k dubnu 2014) má MAS Slezská brána 22 členů. Z toho jde o všechny obce (9 členů) a jednu organizaci zřízenou obcí, které dohromady tvoří veřejnou sféru, dále o sedm spolků a jednu církevní organizaci, které společně představují neziskovou sféru, a nakonec o čtyři firmy, které jsou jinými slovy sférou podnikatelskou. Z území každé obce jsou v MAS nejméně dva zástupci. Výjimkou jsou nejmenší Kaňovice, které zastupuje v MAS pouze samotná obec. Bližší informace o členské základně jsou uvedeny na internetových stránkách www.masslezskabrana.cz. Nejvyšším orgánem MAS je valná hromada. Mezi zasedáními valné hromady je činnost MAS řízená sedmičlenným programovým výborem s předsedou a místopředsedkyní. Programový výbor může pro řešení konkrétních úkolů jmenovat pracovní skupiny. Dalšími orgány jsou kontrolní a výběrová komise. Poslední částí organizační struktury je výkonný orgán tj. kancelář MAS. Členové MAS jsou rozdělení podle sfér svých zájmů do skupin. Platí přitom pravidlo, že v žádném z orgánů MAS nesmí mít nějaká skupina většinové zastoupení. Zjednodušené organizační schéma MAS Slezská brána (bez pracovních skupin): Valná hromada Výběrová komise Programový výbor Kontrolní komise Kancelář MAS Základním dokumentem MAS jsou stanovy. V nich je již v článku II uveden cíl MAS. Následující citace uvedeného článku je na jedné straně potřebnou a přesnou informací, na druhé straně potvrzuje už v úvodu zmíněnou náročnost pochopení pojmů a formulací, které se ve světě místních akčních skupin používají. 3

Cílem MAS Slezská brána, z.s.p.o., založené na principech místního partnerství, je podpora a rozvoj venkovského regionu. Jde o společenství právnických osob, a to neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, měst, institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů pro svůj region. V současné době se věnuje naše MAS především realizaci projektu Strategie MAS Slezské brány, o kterém hovoří další kapitola. O projektu Strategie MAS Slezské brány Ministerstvo zemědělství České republiky zveřejnilo na podzim 2012 pro nově založené místní akční skupiny výzvu k podávání žádosti o dotaci. Projekty, kterých se výzva týkala, měly těmto MAS pomoci pochopit způsob, jak se mají chovat, pokud jednou budou chtít rozdělovat finance z fondů EU. Naše MAS tuto možnost využila a dotaci získala. Projekt, který byl v žádosti podán, se jmenuje Strategie MAS Slezské brány. Z něj je financován i tento materiál. Jeho nejdůležitější účelem je podat informace o realizaci projektu. Proto se nemůže zcela vyhýbat také odborným termínům. Obsah tohoto projektu byl z velké části stanoven podmínkami výzvy k předložení žádosti o dotaci. Odpovězme si dále na otázku, jaké hlavní činnosti se v něm realizují. Hlavní činností je příprava podkladů pro strategický plán a je jí věnována celá následující kapitola. Další části projektu bylo vytvoření vlastních webových stránek. Veřejnosti jsou přístupné od počátku roku 2014 pod již uvedenou adresou www.masslezskabrana.cz. Nedávno na nich byla zveřejněna rovněž dokumentace tréninkové výzvy. Jde o soubor navzájem propojených dokumentů, které by měly v budoucnu odpovídat výzvám pro podávání žádostí o dotace z fondů EU. Přestože šlo v tomto případě pouze o takzvanou tréninkovou výzvu, MAS ji pojala jako reálnou. Žádosti, které byly do ní podány, měly šanci na skutečnou podporu. Pro jejich posouzení zasedla výběrová komise. Protože šlo o projekty, které splňovaly podmínky výzvy, a zároveň bylo na jejich podporu dostatek finančních prostředků, byly všechny schváleny. Jde o dvě přednášky o tvorbě žádosti o dotace a dvě vědomostní soutěže jednu pro děti a druhou pro seniory. Dále proběhla v rámci projektu celá řada pracovních setkání se zástupci jak veřejné sféry (obcí, školských zařízení, muzeí), tak se zástupci neziskového sektoru (spolků a církevních organizaci), popř. i se zástupci podnikatelské sféry. Právě prostřednictvím nich se naplňovala podstata formy, jakou by se měl strategický plán vytvářet a na jaké má být práce místních akčních skupin založena. Jde o již zmíněný komunitní přístup nebo odborněji komunitně vedený rozvoj, označovaný také jako LEADER (zkratka mezinárodně používaného pojmenování). Těchto setkání se podle prezenčních listin zúčastnilo okolo 250 osob. Samostatnou skupinou činnosti byly informační a propagační aktivity. V rámci nich bylo vytvořeno logo MAS, vyroben propagační banner a dvě takzvané roletky (svinovací propagační plátna). Nakonec byl vydán i tento informační materiál. Na závěr nelze opomenout nezbytné administrativní procesy spojené s řízením vlastního projektu. Pro budoucí práci MAS přitom budou podstatou její existence. Patří k nim vedení účetnictví, správa internetových stránek 4

a koordinace projektu. Jde o činnosti, které jsou přitom podkladem pro podání nejprve průběžné a poté závěrečné zprávy o průběhu realizace. Právě to jsou dokumenty, na základě kterých se žádá o proplacení již vynaložených výdajů. Termín ukončení projektu včetně podání závěrečné zprávy je stanoven na 30. června 2014. O strategickém plánu Nový strategický plán bude dokument, který na období 2014-2020 vyhodnocuje, kde region Slezská brána je, co se v něm má změnit a jak toho dosáhnout. Zpracování strategického plánu je zároveň nezbytnou podmínkou toho, aby se mohla místní akční skupina stát místem, které bude rozdělovat prostředky fondů EU ve svém území. Samotný projekt Strategie MAS Slezské brány má však za povinnost do data 30. června 2014 pouze připravit podklady. Vlastní dokončení proběhne až v následujících měsících. Pro zpracování strategických plánů existují pravidla. Mají formu metodického pokynu. V dubnu 2014, kdy bylo třeba připravit tento materiál, však nebyla ještě konečná podoba metodiky schválena. O to složitější je samozřejmě také splnění úkolu připravit pro strategii vlastní podklady. Obecnou strukturu strategického plán však můžeme popsat. Má tři základní části analytickou, návrhovou a implementační. Zkusme si je vysvětlit. Analytická část je úvodní částí strategie. Právě jí se věnuje projekt Strategie MAS Slezské brány. Má dvě fáze. V první fázi, již ke konci první poloviny roku 2013, pro nás vyhodnotila firma Ekotoxa s. r. o. skutečný současný stav regionu Slezská brána podle dostupných oficiálních informací. Jde o odborný pohled, který obsahuje informace ze 6 částí Obyvatelstvo, Dopravní a technická infrastruktura, Vybavenost obcí a služby, Život v obcích, Životní prostředí a nakonec část Podnikání, výroba a zaměstnanost. Cenným přínosem je tady rovněž vyhodnocení každé části z hlediska tzv. SWOT analýzy. SWOT analýza shrnuje informace ze čtyř pohledů silných stránek, slabých stránek, příležitostí a faktorů hrozeb. Dodejme jen, že SWOT je opět název, který vznikl jako zkratka anglického pojmenování. Každá z uvedených částí je pak doplněna o návrhy vhodných opatření k realizaci. Na závěr je doplněná samostatná kapitola s informacemi, které zpracovatelům poskytli starostky a starostové obcí. Je v ní uveden přehled nejdůležitějších v nedávné minulosti již zrealizovaných projektů a zároveň soupis zamýšlených projektů z hlediska obcí do budoucna. Tato kapitola je tak již výchozí informací pro druhou fázi analytické části tj. pro zmapování konkrétních námětů na jeho rozvoj ze strany institucí, organizací a občanů. Druhá fáze probíhá nyní, pod odborným moderováním firmy Neuron Consulting. s. r. o. Jejím obsahem byla řada jednání v rámci několika tematicky zaměřených pracovních skupin. Odborné zaměření skupin se týkalo potřeb obcí, potřeb kulturních institucí (knihoven, muzeí) a školských zařízení (základních, mateřských, uměleckých škol a domů dětí a mládeže), potřeb spolků a nakonec i potřeb, které se týkají sociální oblasti, včetně potřeb církevních organizací. Samostatná pozornost byla věnována problematice zámeckého areálu v Paskově, který město Paskov 5

zakoupilo od České republiky v r. 2013. Z diskusí v pracovních skupinách bylo totiž využití zámeckého areálu zmiňováno jako možné řešení hned několika problémů týkajících se celého regionu Slezská brána. Zástupci všech tří sfér společenského života sféry veřejné, neziskové i podnikatelské - mohli při těchto setkáních vyjádřit své záměry a doporučení. Souhrn záměrů pak byl předběžně rozdělen do několika obsahově stejnorodých skupin: - Školství - Občanská vybavenost - Kultura, sport a volný čas - Životní prostředí - Atraktivita regionu - Infrastruktura, inženýrské sítě a doprava - Sociální služby - Podnikání Zároveň byla určena struktura jejich bližšího popisu. Jde o takzvanou projektovou kartu, ve které by budoucí realizátoři projektů měli uvést nejdůležitější údaje pro budoucí žádost o dotaci. Jde například o cíl projektu, jeho předpokládaný rozpočet, zdroje krytí, odhadovaný termín realizace, možná rizika při realizaci a další. Také tato část má jako vyústění svou SWOT analýzu. Samostatně jsou v této části vyčleněny záměry pro řešení ze strany svazku obcí tedy ze strany organizace Region Slezská brána. Ten si ponechá především aktivity, které organizoval již v minulosti a které se týkají zároveň celého regionu propagaci, vědomostní a sportovní soutěže, rozvoj turistické infrastruktury nebo publikační činnost týkající se hodnot kulturních, ekologických i dalších. Na uvedenou část analytickou budou navazovat části návrhová a implementační. Obě se budou zpracovávat už mimo samotný projekt Strategie MAS Slezské brány. Návrhová část v souladu s konečnou verzí metodiky stanoví směr rozvoje území na předpokládané období. Odbornými slovy: začne obecnou vizí a bude ji upřesňovat přes prioritní osy a na ně navazující specifické cíle až po konkrétní jednotlivá opatření. Jednodušeji se to na tomto místě asi nedá říci. Implementační část pak popisuje vlastní realizaci. Hlavně určuje, kdo bude který projekt realizovat, z jakých dotací může být financován, kdy asi realizace proběhne atd. Pro její zpracování bude nutné, aby došlo k jednoznačnému vyjasnění nových operačních programů Evropské unie pro období 2014-2020. Toto vyjasnění musí také obsahovat, které programy a v jakém rozsahu budou poskytovat finančních prostředky pro MAS. Až v této fázi se proto vyjasní přesná náplň činností MAS v poskytování dotací z fondů EU. S dokončením celého strategického plánu se počítá v 2. polovině roku 2014. 6

O další perspektivě Jak již bylo uvedeno citováním stanov, je cílem naší místní akční skupiny rozvoj našeho území a získávání finančních prostředků z fondů EU, případně z jiných zdrojů. Ze současného pohledu ji však k naplnění tohoto cíle čeká ještě dlouhá cesta. Aby MAS získala finance z fondů EU, musí projít nejprve procesem standardizace. Při něm musí splnit mnoho požadavků, především institucionálního charakteru (viz dále). Pokud je splní, dostane odpovídající osvědčení. Proces výzvy k podávání žádosti o zařazení do procesu standardizace bude vyhlášen podle dosavadních předpokladů koncem 1. pololetí 2014 a potrvá do počátku roku 2015. Samotné vydávání osvědčení pak bude uzavřeno v průběhu prvního pololetí 2015. Po získání osvědčení bude ještě samostatně posuzována kvalita zpracované strategie. Až po jejím pozitivním vyhodnocení může MAS žádat o prostředky od jednotlivých operačních programů České republiky vyhlášených pro období 2014-2020. A teprve po jejich přidělení může sama vypisovat své výzvy k podání žádosti o financování projektů pro takzvané konečné uživatele, to znamená pro konkrétní žadatele o dotace z regionu Slezská brána. Pokud bude probíhat vše dle současných předpokladů, mohlo by dojít k vypisování těchto výzev v polovině roku 2015. Není to jednoduché, možná to vyžaduje znovu si tento postup přečíst. Nicméně je to tak. Jaké podmínky naše MAS již splnila a co ji ještě pro splnění požadavků na udělení osvědčení čeká? V současné době má splněny požadavky na odpovídající členskou základnu, má ustaveny všechny volené orgány, má své internetové stránky. Na druhé straně bude muset dokončit strategický plán, popsat pravomoc svých jednotlivých orgánů nebo zřídit datovou schránku. V České republice nyní působí ve venkovském prostoru (tj. na vesnicích a ve městech do 25 tis. obyvatel) okolo 180 MAS. Původně centrální orgány (vláda České republiky) uváděly, že finance z fondů EU se budou rozdělovat ve všech venkovských oblastech, kde budou MAS založeny. Zdá se však, že tomu tak stoprocentně nebude. Naší MAS tedy nečeká jednoduchá mechanická práce, která má zajištěný požadovaný výsledek. Naopak jsou před ní kroky, které budou směřovat ke srovnání její předložené žádosti o udělení osvědčení v konkurenčním prostředí s ostatními. Dodejme, že do něj vstupuje v rámci konkurence 112 MAS, které mají již několikaleté zkušenosti s touto prací z minulosti (obvykle od roku 2004). Pokud však MAS Slezská brána uspěje, stane se součástí sítě míst, která budou ve vesnickém prostředí České republiky rozdělovat v období let 2015 až 2020 řádově několik miliard až desítek miliard Kč. Pro naše území by pak šlo o několik desítek milionů. Současný stav přípravy zatím potvrzuje, že půjde o část prostředků z těchto operačních programů EU: Programu obnovy venkova, operačního programu Vývoj, věda a vzdělávání, operačního programu Zaměstnanost a Integrovaného operačního programu. Uvedený výčet by se však mohl rozšířit o operační programy další. K nim by mohl patřit operační program Životní prostředí, a především pak operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Právě na zařazení posledního ze jmenovaných operačních programů bude záležet, zda budou moci MAS podpořit vedle zemědělců také podnikatele v jiných oborech. Ke konečnému rozhodnutí o výši objemu finančních prostředků rozdělovaných přes MAS by mělo dojít přibližně do konce prvého pololetí 2014. 7

Příklady společně realizovaných projektů Spolupráce v Regionu Slezská brána Podstatou činnosti místních akčních skupin je podpora spolupráce různých organizací a občanů na jejich území. Na to navazuje spolupráce také s jinými MAS nebo jinými organizacemi v rámci celého Moravskoslezského kraje, celé České republiky, popř. i v zahraničí. MAS Slezská brána se proto zapojila do činnosti krajské i národní sítě těchto organizací. Prostřednictvím nich může získávat a získává rady od zkušenějších partnerů. O národní síti MAS mohou podat nejvíce informací její internetové stránky www.nsmascz.cz MAS Slezská brána byla založena v září 2012. Za tak krátkou historii nemůže vykázat mnoho projektů spolupráce. Významným příkladem však je projekt Strategie MAS Slezské brány, který je popsán v předcházejících kapitolách. Na druhé straně může MAS navazovat na spolupráci, která na jejím území již existovala v minulosti, a to především díky činnosti Regionu Slezská brána. Za jeho trvání, tj. od založení v r. 1999 do současnosti, zde bylo zrealizováno několik společných projektů. Při nich spolupracovaly mezi sebou především zdejší obce. Do některých však byly reálně zapojovány také základní školy, dům dětí a mládeže i občanská sdružení (nově spolky). Zkusme si o nich povědět více. Cyklostezka Ostrava-Beskydy, úsek Vratimov-Sviadnov Je to finančně a organizačně nejrozsáhlejší a nejvýznamnější společný projekt, který by bez spolupráce obcí ani nebyl realizovatelný. Byl zahájen získáním dotace z krajského rozpočtu Moravskoslezského kraje na zpracování projektové dokumentace. Na ni navazovala žádost o dotaci na vlastní realizaci z fondů EU, konkrétně z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko. Už ve fázi projektování musel realizátor - svazek obcí Region Slezská brána - vést řádově stovky jednání s dotčenými institucemi, majiteli pozemků i státními podniky Lesy ČR nebo Povodím Odry. Vlastní vybudování nového úseku v délce 7,4 km představovalo náklady ve výši okolo 37 mil. Kč. Z toho dotace činila přibližně 32,3 mil. Kč. Na nedotované části se podílely úměrně jednotlivé obce, kterými cyklostezka prochází tj. Vratimov, Paskov, Řepiště, Žabeň a Sviadnov. Po stavební stránce byl projekt realizován v létech 2011 až 2012. Významným partnerem celého projektu bylo Povodí Odry. Z jeho prostředků byla ještě před samotnou výstavbou cyklostezky financována rekonstrukce povodňové hráze v délce cca 3,5 km, na které je postavena cca polovina cyklostezky. Jako součást národní cyklotrasy č. 59 má tento projekt krajský a celorepublikový význam. Projekty na podporu turistické infrastruktury Region je díky své poloze předurčen pro příměstskou turistiku a k tomuto účelu slouží. Proto se rozhodl svazek obcí po dokončení cyklostezky využít této ojedinělé situace k podání žádosti o dotaci na realizaci souboru projektů navazujících na její vybudování. Po analýze možností v jednotlivých obcích byl schopen předložit Moravskoslezskému kraji souborný dokument s anotacemi (tj. věcným obsahem a předpokládaným finančním rozsahem) potřebných projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu a doprovodných aktivit pokrývajících celé územní jeho regionu. 8

Šlo o krok, který snesl srovnání se strategickým přístupem k získání finančních prostředků. Měl přesvědčit a přesvědčil osloveného poskytovatele dotace reálnými argumenty o smysluplnosti svých záměrů. Samotný svazek obcí i každá jeho samostatná obec tak realizovala jeden až dva své projekty. Celkem šlo o 16 projektů s celkovou dotací 5 mil. Kč. Dotace představovala 70% nákladů. Souhrnný finanční rozsah projektů tak činil okolo 7 mil. Kč. Přehled projektů realizovaných pro doplnění turistické infrastruktury kolem cyklostezky: P.č. Žadatel Název 1 2 Region Slezská brána Turistický informační systém Regionu Slezská brána Informační systém cyklostezky Ostrava - Beskydy v úseku Vratimov - Sviadnov 3 4 Vratimov Oprava cyklostezky v k. ú. Vratimov, včetně odpočinkových zón Stanoviště pro cykloturisty v lese Důlňák 5 Šenov Šenov vítá turisty a představuje historii 6 7 Paskov Informační systém Zajímavosti z historie Paskova Odpočinková zóna u cyklostezky 8 Václavovice Rekonstrukce větrného mlýnku a odpočinková zóna pro turisty a cykloturisty 9 10 Řepiště Obnova dřevěného mlýnku a úprava okolí Odpočinkové místo pro cykloturisty u bývalého hotelu Balkán 11 12 Sedliště Rekonstrukce a doplnění infrastruktury Bezručovy vyhlídky Projektová dokumentace rozhledny Bezručovy vyhlídky 13 14 Žabeň Rekonstrukce spojovací cesty od cyklotrasy k obecním komunikacím Odpočinková zóna v obci Žabeň pro turisty a cykloturisty 15 Sviadnov Vybudování herních prvků pro turisty a cykloturisty u CSOB 16 Kaňovice Vybudování a vybavení veřejného prostranství pro turisty a cykloturisty u obecního úřadu Základní cíl - doplnit okolí cyklostezky o potřebnou turistickou infrastrukturu - byl nejen splněn ale navíc v podstatě rozšířen o dvě další základní oblasti přínosů: - své projekty realizovaly také obce nacházející se mimo cyklostezku (Šenov, Václavovice, Sedliště a Kaňovice) - v podstatě všechny projekty jsou přínosné nejen pro návštěvníky (turisty), ale i pro samotné obyvatele obcí; buď doplňují občanskou vybavenost (např. dětské hřiště) nebo mohou sloužit jako zdroj informací o místě jejich bydliště nebo blízkém okolí 9 Cyklostezka Vratimov - Sviadnov

Informace z projektů informačních systémů, tj. ze dvou informačních systémů realizovaných Regionem Slezská brána a z informačního systému vybudovaného městem Paskov, jsou zároveň důležitým podkladem pro vědomostní soutěže. Tři projekty zaměřené na rekonstrukci dřevěných mlýnků (v Šenově, Václavovicích a Řepištích) je možno zařadit mezi nabídku technických zajímavostí, a to stejně jako celý projekt cyklostezky opět na celokrajské úrovni. Význam krajské úrovně může mít i část informačního systému v okolí cyklostezky, kde je osm tabulí věnováno technickým stavbám kolem ní. Jde v podstatě o naučnou cyklistickou stezku za technickými zajímavostmi, která je určitou originalitou v rámci celého Moravskoslezského kraje. Podstatný význam měl také projekt opravy již dříve postaveného 1,8 km dlouhého úseku od hranice Vratimova s Hrabovou po začátek nového úseku v místě, kde byl na řece Ostravici v minulosti vybudován takzvaný Slezský náhon. 1 2 3 4 1 - Nové dětské hřiště ve Sviadnově 2 - Tabule informační systému Zajímavosti z historie Paskova 3 - Tabule informačního systému cyklostezky 4 - Informační tabule o obci v Žabni 5 6 5 - Nově rekonstruovaný větrný mlýnek ve Václavovicích 6 - Opočivka u cyklostezky v Řepištích 7 - Výhledové panorama ve Vratimově 7 Sportovní, vědomostní a výtvarné soutěže Tato oblast aktivit se rozvíjí v Regionu Slezská brána od roku 2009, kdy obce začaly jako vesnický mikroregion využívat možnosti čerpání dotaci z krajského programu Podpora obnovy a rozvoje venkova. Přibližně s padesátiprocentní dotací byla nejprve pro všechny školy zorganizována sportovní olympiáda (obvykle 4-5 sportovních soutěží na různých místech regionu). O rok později k ní přibyla vědomostní soutěž. Region Slezská brána 10

zadává jejich organizaci místním základním školám nebo domu dětí a mládeže. V roce 2013 je doplnila výtvarná soutěž zorganizovaná vratimovskou knihovnou. V tomtéž roce se vědomostní soutěže rozšířily i na naše seniory. Velmi cenným okamžikem pro další vývoj se stal rok 2014, kdy program obnovy venkova dotování těchto akcí již neumožňoval. Rozhodnutím starostů však započatá tradice byla zachována a sportovní i vědomostní akce probíhají ve stejném rozsahu dále. Tento přístup dokazuje, že zde existuje určitý nadhled nad věcí. Prioritou starostů tedy nejsou dotace, ale věcná podstata akcí a jejich přínos pro život určitých skupin obyvatel. V současné době probíhá za stejné situace (tj. zatím bez dotací) ve spolupráci s odborníky z Ostravské univerzity příprava publikace o problematice životního prostředí. Pod koordinací Základní školy v Sedlištích jsou však do jeho realizace zapojeny také základní školy celého regionu. Výsledkem by měla být publikace, která může sloužit především pro výuku regionálního přírodopisu a ekologie na místních základních školách. Zpracování nevylučuje samostatnou kapitolu, která by upozornila i na reálné problémy v oblasti životního prostředí v jednotlivých obcích (komunální odpady, hluk atd.) Vědomostní soutěž dětí Vítězné družstvo při závodech v lehké atletice v rámci Sportovní olympiády dětí Propagace a publikační činnosti Společná propagace bývá nejčastější oblastí, které se svazky obcí věnují a která má své podstatné postavení rovněž u Regionu Slezská brána. Důležitým smyslem vydávání propagačních materiálů u nás je však také jejich využitelnost pro již zmiňované vědomostní soutěže. Jde konkrétně o vydávání map, pohlednic, kalendářů, letáků nebo pexes. Samostatnou kapitolu tvoří tematicky zaměřené publikace, jakými se staly Pověsti ze Slezské brány nebo Církevní památky regionu Slezská brána. Na jejich základě pak u nás začala vznikat pro vesnický region poměrně ojedinělá ediční řada knih. Svazek obcí se na ní podílel buď přímo jako vydavatel nebo alespoň podpořil jejich přípravu. Ediční řada má již 6 knih. Jde o následující tituly: Region Slezská brána (Tomáš Adamec, Miroslav Lysek), Z historie vodního mlýna v Žabni (Jan Durčák), Kaňovice 1613-2013 (Václav Cichoň, Lubomír Kuchař, Milan Pastrňák) a tři monografie o zdejších kostelech Kostel sv. Václava ve Václavovicích (Miroslav Lysek a kolektiv), Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích (David Pindur) a Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Řepištích (David Pindur). Poměrně zajímavým materiálem vydaným v roce 2013 jsou Služby cestovního ruchu, hřiště, výletiště, muzea 11

a stezky regionu Slezská brána, který detailní formou mapuje občanskou vybavenost uvedenou již v samotném názvu, a to včetně služeb ubytování stravování a občerstvení. Tím je příkladem již existující komunikace obcí (veřejného sektoru) s firmami působícími v oblasti služeb cestovního ruchu (podnikatelským sektorem). V rámci celoregionálně zaměřených materiálů je přitom uplatňován princip preferování významu identity obce nad identitou celého regionu. Dokladem je členěním informací do kapitol, které jsou obvykle věnovány jednotlivým obcím. Uvedené materiály jsou pak také využívány jako informační podklad pro propagační aktivity rozsáhlejších územních celků např. Regionu Beskydy. Staly se také základem prezentace naší místní akční skupiny v publikaci, která je věnována všem místním akčním skupinám na území Moravskoslezského kraje. Je umístěna na www.slezskabrana.cz. Všechny propagační a informační materiály jsou rozdělovány mezi obce, popř. mezi základní školy, muzea nebo knihovny. Pokud nebyly již rozebrány, je možno o ně požádat, nebo si je koupit na obecních úřadech. Na závěr propagačních aktivit můžeme uvést ještě prezentaci nových zdařilých staveb nebo rekonstrukcí v našem regionu na celostátní úrovní. V rámci čtyřleté historie publikace Venkovské stavby vydávané Spolkem pro obnovu venkova v ní byly publikovány základní informace a fotografie o rybníku Kamenec (Kaňovice), kostelu sv. Václava (Václavovice), víceúčelové tělocvičně (Řepiště), areálu Na statku (Žabeň), zahradě setkávání generací (Paskov) a některých dalších. Některé knihy a publikace vydané Regionem Slezská brána Příprava a vydání bylo dotováno z prostředků Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, Opatření III. 4. 1. Získávání dovedností, animace a provádění. Vydala MAS Slezská brána, z. s. p. o. v květnu 2014 Obsahová náplň, text a foto: Miroslav Lysek Grafická příprava a tisk: BeeStone Studio Dalibor Glomb 12

Členové MAS Slezská brána stav k 1. 3. 2014 Město Vratimov Dům děti a mládeže Vratimov, příspěvková organizace ZIK - ZAK, o. s. MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ HUBERT Vratimov, o. s. Klub vojenské historie Ostrava Město Šenov ZAHRADY HANYZ s. r. o. ŠENOV Obec Řepiště Sbor dobrovolných hasičů Řepiště Město Paskov CARMIPEX CONSULTING s. r. o. Klub seniorů Oprechtice VRATIMOV VÁCLAVOVICE Obec Václavovice KOVOJAS s.r.o. Sdružení římskokatolických věřících ve Václavovicích Obec Kaňovice ŘEPIŠTĚ KAŇOVICE PASKOV SEDLIŠTĚ Obec Žabeň LUDMA TRADING s. r. o. ŽABEŇ Obec Sedliště TJ Sokol Sedliště Obec Sviadnov Jezdecký klub Sviadnov, o. s. Členové MAS dle sfér působnosti 36,4% 18,2% 45,5% SVIADNOV Sféra působnosti: veřejná podnikatelská nezisková 9,1% Členové MAS dle obcí 22,7% 13,6% 4,5% 13,6% 9,1% 9,1% 9,1% 9,1% Obec: Kaňovice Paskov Řepiště Sedliště Sviadnov Šenov Václavovice Vratimov Žabeň

Místní akční skupiny Moravskoslezského kraje stav k 1. 3. 2014 Město Albrechtice Osoblaha Vrbno Krnov Rýmařov PRAHA Bruntál Horní Benešov Moravský Beroun Budišov n. B. Opava Kravaře Hradec n. M. Vítkov Fulnek Odry Bílovec Studénka Nový Jíčín Hlučín Kopřivnice Bohumín Ostrava Frenštát p. R. Orlová Karviná Havířov Český Těšín Frýdek-Místek Frýdland n. O. Třinec Jablunkov OSTRAVA HAVÍŘOV BRNO FRÝDEK-MÍSTEK Místní akční skupina Bohumínsko Místní akční skupina Hlučínsko Místní akční skupina Hrubý Jeseník Místní akční skupina Jablunkovsko Místní akční skupina Lašsko Místní akční skupina Nízký Jeseník Místní akční skupina Opavsko Místní akční skupina Pobeskydí Místní akční skupina Regionu Poodří Místní akční skupina Rozvoj Krnovska Místní akční skupina Rýmařovsko Místní akční skupina Slezská brána Území, kde nepůsobí MAS (města nad 25 000obyvatel) Kontakty MAS Slezská brána: adresa: Mírová 178, 739 31 Řepiště; tel.: 558 671 925; e-mail: masslezskabrana@repiste.eu; www.masslezskabrana.cz