Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Obsah Úvod... 7 1. Nádrže... 8 1.1 Nádrže vodní... 8 1.1.1 Co je nezbytné vìdìt, než zaèneme s výkopem... 8 1.2 Plastové nádrže využití plastù... 14 1.3 óliové mokøady: vlhèiny, mokøiny a bažiny... 23 1.3.1 Pùdní filtr, rostlinné (koøenové) èistírny odpadních vod, RÈOV... 25 1.3.2 Doèis ovací nádrže... 27 1.3.3 Koupací bazény... 28 2. Kolobìh vody... 30 3. Údržba nádrží v prùbìhu roku... 32 4. Vyváženost okrasných vodních nádrží... 34 4.1 Živiny... 34 4.2 Živoèišstvo... 35 4.3 Rostlinstvo... 37 4.3.1 Lekníny a stulíky... 37 5. Abecední pøehled rostlin leknínovitých... 47 6. Ostatní rostliny mìlkovodní, bažinné a pobøežní... 67 7. Abecední pøehled rostlin vodních a mokøadních (vyjma leknínovitých)... 69 Použité zkratky a znaèky... 90 Literatura... 92 5

Úvod Úvod Málokterá okrasná zahrada bývá úplná a dotvoøená, chybí-li v ní vodní plocha. Pøitom zhotovení jezírka nedá moc práce a s jeho údržbou je mnohem ménì starostí než s ošetøováním trávníku. Vodu nemusíme sekat, plít, zalévat, kypøit ani okopávat. Voda obohatí zahradní prostor o uklidòující zrcadlo hladin, o spoustu optických i zvukových efektù, o meditaèní místa, provlhèí ovzduší a prohloubí tak nejen psychickou pohodu lidí, ale zlepší i teplotní stálost prostøedí. Voda pøitahuje jako magnet vše živé, ptáci sem zaletí, aby se napili, ochladili, vykoupali, konipasové se budou s drobnými úklonami procházet po leknínových listech a sbírat hmyz, hlavnì mšice, kosové budou loupit a vyklovávat vodní šneky, jiøièky nabírat vodu do zobáèkù za letu. Už týden po naplnìní novì zhotoveného jezírka vodou se do nìho nastìhuje spousta hmyzu, hladinu budou brázdit vodomìrky, pøiletí potápníci, na jaøe se tu budou množit èolci a další obojživelníci. Týden dva starou vodu budeme muset osadit barevnými rybami, aby požíraly larvy škodlivého hmyzu, který by nièil leknínové listy, a hlavnì larvy komárù, kteøí by nièili nás. Vodní hladina prohloubí prostor zahrady tím, že se v ní budou zrcadlit obrysy okolních døevin, travin i barevné skvrny pobøežních kvìtù. Na hladinì i na dnì se v záblescích slunce zatetelí slunce, vodou popluje odraz mìsíce i jiných svìtel noci. Voda svým tajemnem fascinuje dìti, které budou poznávat bohatý život na hladinì i pod ní. Mohou se tu zchladit, vykoupat se pìknì nám na oèích. A když odrostou, mùžeme okrasné partie rozšíøit i do koupacích míst Tato moje v poøadí ètvrtá knížka je obohacena o nové poznatky z literatury vydané za posledních 5 let. Je struènìjší v popisu leknínù, doplnìn byl pøehled neleknínovitých rostlin. Kniha je zároveò rozšíøena o nové zkušenosti, které jsem získal s PVC fóliemi, s jejich zakrýváním a ochranou pøed poškozením. Ètenáø jistì ocení i øadu inspirujících fotografií ze soukromých zahrad. 7

ZAHRADNÍ JEZÍRKA A VODNÍ ROSTLINY 1. Nádrže 1.1 Nádrže vodní Vytvoøit okrasné jezírko je dnes za pomoci hydroizolaèní fólie velmi snadné i levné. Mùže to být hotovo i bìhem jednoho dne. Bazén na koupání, kde ekologické èistìní vody je zajištìno vodními rostlinami, mùžeme mít bìhem jediného týdne. Svépomocí nás pøitom 1 m 2 vyjde do 1000 korun; firmy si vezmou 1900 až 5000 korun, a to vèetnì fólie, rostlin, èerpadel, filtrace, kamene, dopravy, práce ale bez výkopu, bez vody 1.1.1 Co je nezbytné vìdìt, než zaèneme s výkopem Nejobtížnìjší a zároveò nejdùležitìjší prací je výkop nádrže. Pokazíme-li výkop, následné problémy budou veliké i drahé. Jaké jsou tedy zásady pro tvar bazénu, hlavnì pro sklon stìn a dna (viz obr. 1). Pro nádrže zemní, fóliové i betonové platí zhruba totéž: sklon stìn by mìl být co nejpovlovnìjší. Pøíliš strmé stìny (od 50 do 90 ) mohou pøinést spoustu potíží s ledem, se splavováním zemin z bøehù, se zakrýváním okrajù apod. Sám pamatuji ledy tlusté až 40 cm (zima 1995 96). Ve fóliové nádrži o sklonu stìn 60 a více byly PVC fólie prodìravìny ledem vážícím mnoho tun, led dìlal do milimetr silné fólie dolíèky a dírky o prùmìru 1 až 2 mm! Za kruté zimy asi o deset rokù døíve betonové nádrže podmrzly až do hloubky pøes 1 m, a led je pak lámal ve stupních, tedy ve stupòovitì a terasovitì vybetonovaných stìnách, hlavnì v pøechodu rovné plošiny stupòù v šikmou stìnu. Opravilo se to tak, že jsme popraskaný beton pøekryli fólií z mìkèeného PVC. Držel vodu, až pøišly ledy pøeveliké a nadìlaly do 1,5 mm silné fólie dírky, jež jsme zmínili výše. Pøíèina? Tunové ledy drtily fólii proti strmé betonové stìnì. Tomu by nezabránila ani vìtší tlouš ka fólií; milimetrová fólie je proto pro okrasná jezera zcela postaèující! Díry ve fólii se dají snadno opravit záplatováním, ale mezi fólii a betonovou stìnu se musí vložit netlející umìlohmotná geotextilie, aby se dìrování neopakovalo. Lze užít i jiné dilataèní, tj. stlaèitelné materiály, jako jsou staré koberce, textil, polystyren nebo 1 až 2 cm tlustý foam tj. kvalitní, drahou, pìnovitou hmotu z polyetylenu prodávanou v rolích (napø. MIRELON, používaný jako podklad pod tzv. plovoucí podlahy). I na kost zmrzlá zem ve stìnì pod fólií se stává v mrazu betonem, a mìla by být tudíž pokryta stlaèitelným materiálem alespoò tak hluboko (tj. asi 50 cm pod vodu), kam by mohl led dosáhnout, by jednou dvakrát za pùl století. Pak led nebude fólii poškozovat dìrováním. 8

Nádrže Hlodavci mohou svými tunely prodìravìt stìny zemních nádrží, rybníkù, navíc dokážou prokousat i jezírka zhotovená z PVC fólií. Máte-li na zahradì nebo v její blízkosti vodní hryzce èi ondatry, je rozumné celou fólii podložit netkanou umìlohmotnou geotextilií (vìtšinou jsou z polypropylenu); ta jim pøíliš nechutná. Textilií se pøekrývají i všechny ostré výènìlky vystupující ze stìn nebo ze dna budoucí fóliové nádrže. Také spodní voda bývá velice nepøíjemná, pokud se hromadí na nepropustném podloží pod fólií; nìkdy bývá více vody pod fólií než na ní! Zabahnìná fólie ze dna jezírka pak mùže plavat na hladinì, tedy na hladinì spodní vody. V jílovitých terénech s vyšší hladinou spodní vody je proto vhodné vytesat v šikmém bøehu lože pro potrubí o svìtlosti 30 cm a více tak, aby vnitøkem potrubí šlo spustit na dno kalové èerpadlo. Spodní vodu pak mùžeme pøeèerpávat na fólii. Pokud si nejsme jisti, co bude spodní voda dìlat v mokrých rocích, mùžeme po dnì položit zaèátek drenážního potrubí a kus ho zatesat i do stìny tak, abychom se k nìmu mohli pozdìji v pøípadì nouze prokopat a napojit k odvodnìní. Podobnì postupujeme u rozlehlých nádrží a v terénech, kde hrozí výron plynù s tím, že budou zvonovitì zvedat fólii ze dna až nad hladinu. Tam je nutné preventivnì položit odvzdušòovací potrubí pode dnem i po stìnì nahoru, popø. pøi výkopu tvarovat dno jakoby do mìlkouèkého talíøe, aby i ze støedu nádrže plyny mohly odcházet k okrajùm fólie, nahoru a ven. fólie geotextilie 1 2 3 4 5 Obr. 1 Ideální bazén pro vodní rostliny má dostatek mìlèin pro mìlkovodní rostliny, jež èistí vodu (zbavují ji živin). Má i dostatek rùzných hlubin pro lekníny. 2 5: Nevhodné tvary fóliových nádrží pro rostliny; 2 3: zde chybìjí mìlèiny, na nerovném dnì to klouže, pod výdutí ve dnì se mohou hromadit spodní vody èi plyny; 4 zde také chybìjí mìlèiny, stìny jsou pøíliš strmé (led by mohl fólii prodìravìt); 5 pøíliš malá rovina dna pro rozestavìní nádob s rostlinami, fólie na šikmých plochách stìn velmi klouže. 9

ZAHRADNÍ JEZÍRKA A VODNÍ ROSTLINY Vidìl jsem fóliové jezero o ploše 1000 m 2 s mnoha plynovými bublinami zvedajícími špinavou fólii dna až 20 cm nad hladinu; tyto bubliny se musely vyšlapávat až ke bøehu, aby se vyfoukly mimo nádrž. Zpùsobila to ilegální zastaralá splašková kanalizace vedoucí pod jezerem, která se nakonec musela pøeložit mimo pùdorys jezera. Aby se fólie dna nelepila na bahno a nebránila tak úniku plynù, je lépe posypat dno alespoò pìticentimetrovou vrstvou písku, na niž se fólie položí. Dno také mùžeme rozdìlit píseènými, 20 30 cm vysokými hrázkami na více èástí, sekcí: skrze písek pak unikají plyny zpod fólie. Ta je pískem dále chránìna pøed pøípadnými ostrostmi ve dnì, navíc pøi protržení fólie lehce podle poklesu vody poznáme, ve které sekci je díra. S ohledem na umístìní rostlin do budoucí nádrže musíme mít na pamìti, že lekníny a stulíky podle druhu a odrùdy snesou hloubku vody od oddenku k hladinì 10 150 cm, avšak valná vìtšina ostatních rostlin jsou mìlkovodní èi mìlèinové, takže se jim daøí ve vodì hluboké od 1 do 30 cm nad jejich koøeny. Musíme pro nì proto vytvoøit mìlèiny v podobì terásek, plošin a stupòù s 5 50 cm vody. Hloubka vody se poèítá od vršku kontejneru, nádoby, ve které jsou tyto vodní a bažinné rostliny vysazeny, hloubka je tedy ve skuteènosti nižší o výšku nádoby, tj. o 10 až 20 cm. Kolem jezírka lze vytvarovat jakýsi prstenec èi kruhový pás mìlèin, který mùže být na jižní stranì mìlèí pro nízké vodní rostliny, na severní stranì bude naklonìn hloubìji (sem je možno sázet vyšší rostliny mohutnìjšího vzrùstu, které zde vrhají stín už mimo vodu a které vyžadují objemnìjší nádoby, a snesou tudíž i vìtší hloubku vody). Jsou-li mìlèiny hustìji osázeny, fungují jako rostlinná èistírna, obzvláštì zabírají-li více jak jednu ètvrtinu až tøetinu vodní hladiny. A D D B B C Obr. 2 Vyvážená nádrž co do pomìru rostlin mìlkovodních, bažinných (ty èistí vodu odebíráním živin v ní rozpuštìných) a rostlin hlubokovodních (leknínù, které berou živiny hlavnì ze substrátù). A + D Mìlèinové terasy pro èisticí rostliny, stìny musí být hodnì zešikmené (30 až 45 ; kvùli tlaku ledu); hloubka vody 10 40 cm; dno mùže být i šikmé (D). B Terasa pro ménì vzrùstné lekníny do hloubek 30 70 cm; stìny mohou být strmìjší (až 60 ), neohrožuje je led. C Dno nádrže (s 5 cm hlubokou prohlubní na èerpadlo) pro nejvzrùstnìjší lekníny do hloubek 70 120 cm (snesou až 150 cm; stìna už mùže být v pevné zeminì hodnì strmá, 60 až 90 ) nehrozí tlak ledu ani zmrzlé zemì. 10

Nádrže Na stísnìném prostoru, kde musí být jezero hlubší na úkor mìlkých teras, mùže být mìlká zóna nahrazena tzv. korýtkovou mìlèinou, podobnou okapu, žlabu èi korytu (viz obr. 3). V zemních nádržích, v prosakujících rybnících doplòovaných tekoucí vodou, v rybnících utìsnìných jílem, bentonitem apod. by stìny mìly mít sklon do 20 až 30, aby se z nich pøíliš mnoho zemì nesmývalo na dno (vlnobitím, ryjícími rybami, tlakem ledu aj.). Vidìl jsem zahradní rybníèek (asi o ploše 100 m 2 ) utìsnìný padesáticentimetrovou vrstvou dusaného jílu, kdy pøi stìnách šikmých asi 60 bylo dno bìhem 4 5 let zabahnìno tøiceticentimetrovou vrstvou spláchnutého jílu natolik hutnì, že pøi zaboøení kradlo i rybáøské boty ty nešly z bahna vytáhnout! Problém je, kam vyvážet jílové bahno! A jak oèistit z povrchu leknínových listù usazený jílový povlak, který omezuje fotosyntézu a který nejde odstranit ani mnutím dvou listù o sebe! O A B C C D 20 30 cm E 5 10 cm G O 30 50 cm H I J K L M M Obr. 3 Korýtková mìlèina se využívá u fóliových nádrží, kolem nichž je málo místa pro vytvoøení rozsáhlejších mìlèin. A hydroizolaèní fólie; B pøebyteèná fólie se zastrèí podél fólie, na niž tlaèí voda (stárnutím se zkracuje, lze ji pak povytáhnout); C geotextilie chrání fólii pøed poškozením; D hloubka korýtka 20 30 cm; E hloubka na pøechodu do hlubší vody èiní 5 10 cm; šíøe korýtkové mìlèiny bývá 30 50 cm; G L: ukázky bazénù s korýtkovými mìlèinami; G za pomoci korýtkové mìlèiny èi mìlké terásky lze rozšíøit bednovitou nádrž: poškozený beton je zde pøekryt fólií až do mìlèin; H I J: zde je korýtko vytvoøeno jako prstenec kolem dokola nádrží; I J: hlubší nádrže pro lekníny; J od hloubky vyšší než 50 cm, kam už nesahá led, mohou být stìny strmìjší; K na jedné stranì korýtko, na druhé teráska 50 100 cm široká; L pøíklad rozsáhlejší nádrže s okrasnými balvany; M kameny; O hladina vody. 11