Zdravotní pojištění 2019 Ing. Antonín Daněk Verlag Dashofer, 7. listopadu 2018
Základní zákony zdravotního pojištění z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění dříve byl pojem všeobecné zdravotní pojištění již se nepoužívá
Vybraná ustanovení některých souvisejících právních předpisů: z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (nástup zaměstnance do zaměstnání - 34 a 36, odstupné - 52 a 67, konkurenční doložka - 310) z. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (vazba na rozhodnou částku 10 000 Kč u dohody o provedení práce - 7a odst. 1, vazba na rozhodnou částku 2 500 Kč (od 1. 1. 2019 ve výši 3 000 Kč) u dohody o pracovní činnosti - 6 odst. 2) z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění příjmy ze závislé činnosti v 6 odst. 1 a 6 odst. 10, příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené) z. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (soustavná příprava dítěte na budoucí povolání - 12 až 14) z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ( 25 odst. 3 nekolidující zaměstnání)
Desatero nejčastějších chyb zaměstnavatele: 1. Nepřihlášení a neodhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny plnění oznamovací povinnosti je definováno v 10 z. č. 48/1997 Sb. 2. Neoznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem osoby, za které hradí pojistné stát, jsou vyjmenovány v 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. zaměstnavateli musí být daná skutečnost známa 3. Neoznámení změny některých původně ohlášených skutečností zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně změnu: obchodního názvu, právní formy právnické osoby, sídla, identifikačního čísla organizace a čísla bankovního účtu. Zaměstnavatel jako fyzická osoba oznamuje změnu příjmení a adresy trvalého bydliště. Zaměstnavatelé povinni oznamovat ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.
4. Neoznámení změny zdravotní pojišťovny, provedené zaměstnancem v průběhu zaměstnání zaměstnanec zaměstnavateli sdělí, zaměstnavatel zapomene (většinou chyba zaměstnance) 5. Nesprávný výpočet výše pojistného placeného za zaměstnance správné stanovení vyměřovacího základu zaměstnance - 6 ZDP, dva okruhy výjimek 6. Neprovedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu (nebo do jeho poměrné části), nýbrž provedení odvodu pojistného ze skutečně zúčtované hrubé mzdy vazba na minimální vyměřovací základ
7. Úhrada neprovedená nebo nesprávně identifikovaná Platba musí být provedena: ve správné výši, tj. 13,5 % z vyměřovacího základu, případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ na správný účet (určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné platby za zaměstnance) pod správným variabilním symbolem (IČ) včas (do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) Penále neběží u platby poukázané pod nesprávným variabilním symbolem. 8. Uvedení chybného údaje v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele podává se opravný Přehled 9. Nepodání kopie záznamu o pracovním úrazu - do 5 dnů po skončení měsíce 10. Vznik přeplatku při placení pojistného za zaměstnance
neoznámená změna zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2012 promlčecí doba 10 let od 1. 12. 2011 penále cca 100 tis. Kč, sníženo na 50 tis. Kč konflikt mezi zaměstnancem a mzdovou účetní ať předloží potvrzení zaměstnavatele, vystavené dle 12 písm. b) z. č. 48/1997 Sb. ověřil si u dalších zaměstnanců, kteří měnili zdravotní pojišťovnu kdyby doklad předložil = zavinění mzdové účetní
Postupy zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti: dva kódy při nástupu PaD, PaM, PaG, PaI, i když je třeba starobní důchodce nutný doklad (příklady) nástup pečující osoby pouze P a případně čestné prohlášení (když je příjem nižší než minimální mzda), má příjem, takže není státní kategorie přiznání důchodu v průběhu zaměstnání rozhodnutí ČSSZ, oznamují se všechny typy důchodů ihned po doručení rozhodnutí ČSSZ - kód D oznamuje se datum přiznání důchodu, když je důchod přiznán zpětně vhodné doplnit poznámkou na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele
státní kategorie snižuje minimální VZ na poměrnou část student dovrší 26 let 15.12.2018, tj. musí být příjem v prosinci alespoň (16:31) x 12 200 = 6 296,77 Kč student dovršil 26 let (narozen) dne 1. 10. 1 den státní kategorie řeší říjen, osoba bez zdanitelných příjmů od listopadu student starší 26 let prvně studující v doktorském studijním programu osoba za kterou platí pojistné stát od 1. 1. 2018 při splnění podmínek uvedených v ustanovení 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb.
Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva, ve které byl uveden nástup zaměstnance do práce v sobotu dne 1. 12. 2018. Zaměstnanec fyzicky nastoupil do práce v pondělí dne 3. 12., odpracoval celý den a dohodl se se zaměstnavatelem o ukončení pracovního poměru ke dni 3. 12. S odkazem na ustanovení 34 odst. 1 písm. c) a 36 zákoníku práce použije zaměstnavatel kód P k datu 1. 12. 2018, tedy ke dni, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu zaměstnance do práce (což může být třeba i státní svátek). Zaměstnání skončilo dne 3. 12., takže zaměstnavatel použije kód O ke dni 3. 12. Za faktické tři kalendářní dny trvání zaměstnání musí činit vyměřovací základ zaměstnance za měsíc prosinec alespoň 1 180,64 Kč [(3:31) x 12 200]. Pokud tedy příjem zaměstnance za prosinec 2018 činí alespoň 1 180,64 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu. Kdyby naopak příjem nedosáhl částky 1 180,64 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima dle ustanovení 3 odst. 9 písm. a) a odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.
Pokud by byl sjednán pracovní poměr od 3. 12., tento den by zaměstnanec nastoupil do práce a zároveň by téhož dne pracovní poměr skončil, pak by se jednalo o jednodenní zaměstnání s tím, že: vyměřovací základ by musel činit alespoň 393,54 Kč [(1:31) x 12 200] pro přihlášení osoby jako zaměstnance na jeden den slouží ve zdravotním pojištění kód Q
PS uzavřena od 1. 2. (+ poživatel důchodu důchod přiznán v roce 2015) kódy P a D k datu 1. 2. státní kategorii před nástupem do zaměstnání neřešíte PS uzavřena od 1. 3., od 1. 5. uzavřena u téhož zaměstnavatele dohoda kód P k 1. 3. uzavření dalšího pracovněprávního vztahu se neoznamuje dohoda se posuzuje samostatně k příjmu z pracovní smlouvy se připočítává příjem na dohodu tehdy, pokud je dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání (alespoň 2 500 Kč v roce 2018 a alespoň 3 000 Kč od 1. 1. 2019 u DPČ, více než 10 000 Kč u DPP)
Nástup zaměstnance na základě pracovní smlouvy PS uzavřena od 1. 10., ukončena ve zkušební době 4. 10.: kód P 1. 10., kód O 4. 10. dodržet poměrnou část minima za 4 kalendářní dny trvání zaměstnání PS uzavřena před nástupem do zaměstnání od 1. 12. 2018, zaměstnanec byl nemocen do 10. 12., začal pracovat 11. 12. kód P k 1. 12. vyměřovací základ musí být alespoň 8 264,51 [(21:31) x 12 200] kdyby se jednalo o DPČ, pak kód P k 11. 12. za podmínky dosažení příjmu v prosinci alespoň 2 500 Kč
PS uzavřena od 1. 9. 2018 (sobota), do práce nastoupí 3. 9., pracuje tento jeden den a do zaměstnání již více nepřijde: kód P k 1. 9. zaslána výpověď okamžité zrušení pracovního poměru ( 55 odst., 1 písm. b) zákoníku práce), dnem převzetí výpovědi 10. 9. ukončeno zaměstnání při odvodu pojistného nutno dodržet poměrnou část minima 4 066,66 Kč [(10:30) x 12 200], doplatek = srážka zaměstnaci
PS uzavřena od 2. 10. 2018, zaměstnanec je současně OSVČ podnikání, je vedlejším zdrojem příjmů kód P k 2. 10. v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být zaplacena alespoň minimální záloha 2 024 Kč proto, že zaměstnání netrvalo celý říjen výše příjmu v zaměstnání za říjen nehraje roli PS uzavřena se studentem VŠ: ke dni nástupu do zaměstnání kód P a kód G kód F ke dni dovršení 26 let věku
Oznamování státních kategorií u kterých není kód osoby pečující o závislou osobu dle 7 odst. 1, písm. g) z. č. 48/1997 Sb. stupně závislosti, vhodné přiložit kopii rozhodnutí Úřadu práce osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody zadržen vzat do vazby oznamuje i Vězeňská služba ČR (často se zpožděním), oznamovací povinnost platí univerzálně pro všechny státní kategorie
Změny ve zdravotním pojištění 2018-2019
Česko-tuniská smlouva Dne 12. 2. 2018 byla ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněna nová česko-tuniská smlouva o sociálním zabezpečení, která upravuje i otázky zdravotního pojištění a poskytování zdravotní péče. Od tohoto data vyžadují zdravotní pojišťovny plnění povinností plynoucích ze smlouvy. Postupy občanů a institucí obou států jsou založeny na těchto hlavních principech: -zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné jsou pojištěni ve veřejném systému zdravotního pojištění toho státu, ve kterém je vykonávána výdělečná činnost -pojištěnci cestující do druhého státu mají nárok na poskytnutí neodkladné péče na účet své zdravotní pojišťovny -zdravotní pojišťovna po předchozím souhlasu uhradí svým pojištěncům plánovanou péči ve druhém státě -pracovníci vyslaní do druhého státu mají nárok na péči v plném rozsahu na účet své zdravotní pojišťovny -důchodci, kteří se odstěhovali do druhého státu, mají nárok na plnou péči na účet zdravotní pojišťovny státu, ze kterého jim je vyplácen důchod Problematika zdravotního pojištění a zdravotní péče je formou dvoustranných mezinárodních smluv řešena například se Srbskem, Černou Horou, Makedonií nebo s Tureckem.
Průměrná mzda a zdravotní pojištění od 1. 1. 2019 zvýšení rozhodné částky na 3 000 Kč Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 činí 30 156 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0843. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2019 ve výši 32 699 Kč. Rozhodná částka se tak od 1. 1. 2019 zvyšuje ze 2 500 Kč na 3 000 Kč
Průměrná mzda ovlivňuje placení pojistného v těchto oblastech: 1)Placení pojistného zaměstnavatelem, kdy zaměstnání vzniká při příjmu alespoň 3 000 Kč u: a) člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován b) osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele c) dobrovolného pracovníka pečovatelské služby
I. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován Příklad č. 1 Člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo úklidové práce za odměnu 2 800 Kč. V měsíci prosinci výše příjmu účast na zdravotním pojištění založila, ovšem v měsíci lednu již nikoliv. Zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance k datu 31. 12. 2018, od ledna 2019 si pojištěnec musí řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem Příklad č. 2 Člen družstva vykonává v družstvu funkci s měsíční odměnou 2 000 Kč. Zároveň je zaměstnancem s měsíčním příjmem 24 000 Kč. Vyměřovacím základem bude v tomto případě úhrn příjmů, tedy částka 26 000 Kč. Neplacení pojistného z částky 2 000 Kč se týká výhradně situace, kdy jsou splněny podmínky definované v ustanovení 5 písm. a) v bodě 4. z. č. 48/1997 Sb.
II. Zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele Pojištěnec je zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, u každého pracuje na dohodu o pracovní činnosti s příjmy 2 800 Kč a 2 900 Kč. Protože ani v jednom zaměstnání nedosáhl příjem na dohodu o pracovní činnosti 3 000 Kč, nemá osoba od ledna 2019 řešen daným stavem svůj pojistný vztah a musí postupovat ve smyslu dále uvedeného. Tyto hodnoty nelze sečíst, jelikož nejsou zúčtovány u jednoho zaměstnavatele. Ovšem v roce 2018 pověřený zaměstnavatel prováděl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnanec má na přelomu let u jednoho zaměstnavatele souběžné příjmy, a to na základě pracovní smlouvy 22 000 Kč a na dohodu o pracovní činnosti 2 700 Kč. Vyměřovacím základem za prosinec je částka 24 700 Kč, za leden pak 22 000 Kč.
2) Minimální vyměřovací základ a minimální výše zálohy OSVČ Průměrná mzda pro rok 2019 činí 32 699 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je tímto určen sazbou 50 % z částky 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na 2 208 Kč, tj. o 184 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2019 ve výši 2 208 Kč je 8. únor 2019.
3) Stanovení pravděpodobné výše pojistného Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné, může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení 25a odst. 2 z. č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2019 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017. To znamená, že dle výše uvedeného se měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného vypočte jako 30 156 x 1,5 a činí u zaměstnavatele 45 234 Kč, 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 6 107 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pojistného poloviční (3 054 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Zvýšení minimální mzdy návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například: 1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima. Sněmovní tisk 162. 2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce) pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy.
Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro: osoby jako zaměstnance, účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009] cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.
Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která: -není zaměstnána -není OSVČ -není osobou, za kterou platí pojistné stát -není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině. Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci OBZP. Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.
Platby státu a odpočet od dosaženého příjmu Zákonem č. 297/2017 Sb. se od 1. 1. 2019 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 540 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2019 měsíčně 1 018 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2018. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za státní pojištěnce představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle ustanovení 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. Od 1. ledna 2019 se částka odpočtu zvyšuje na 7 540 Kč. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat následující: -nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců -u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod -v případě přiznání nebo odejmutí invalidního důchodu musí být v příslušném kalendářním měsíci při uplatnění odpočtu přihlédnuto k potřebě dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. Z výše uvedeného mj. vyplývá, že v roce 2019 lze odpočet 7 540 Kč uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů.
Co vám může zdravotní pojišťovna prominout či zohlednit? -výjimečné či mimořádné nedodržení osmidenní lhůty při plnění oznamovací povinnosti -opožděné podání Přehledu o platbě pojistného jednou za čas -opožděnou úhradu pojistného tak, že penále bude v kalendářním roce maximálně 100 Kč - nevyměřuje se -aktuální dluh na pojistném nanejvýš 50 Kč nevyměřuje se -úhradu pojistného pod nesprávným variabilním symbolem - nevyměřuje se penále -nemusí vám být uložena pokuta za porušení zákona (např. opožděné oznámení o státní kategorii, třeba se zpožděním jeden nebo dva měsíce)
Co vám zdravotní pojišťovna nezohlední? dluh na pojistném nad 50 Kč penále nad 100 Kč ročně obojí je povinna vyměřit a v případě nezaplacení i vymáhat Jinak u pokuty volitelný nárok zdravotní pojišťovny
Příjmy po skončení zaměstnání Obecně platné principy v případě příjmu (odměny) zúčtovaného po skončení zaměstnání: pojistné se odvádí (výjimka viz dále), 3 odst. 3 z. č. 592/1992Sb. vyměřovacím základem pro odvod pojistného je dosažená výše příjmu (odměny). V tomto případě se nejedná o příjem zaměstnance a minimální vyměřovací základ dle ustanovení 3 odst. 4 a 6 z. č. 592/1992 Sb., nýbrž o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání. Osoba již není zaměstnancem, takže v případě odměny nižší než minimální mzda není důvod k dopočtu. Kromě toho pojištěnec už má, resp. by měl mít, řešené zdravotní pojištění jiným způsobem, v měsíci, do kterého je odměna zúčtována, se osoba jako zaměstnanec nepřihlašuje, protože fakticky není zaměstnancem zaměstnavatele kdyby například skončilo zaměstnání jediného zaměstnance k 31. 3. a do dubna by mu byla zúčtována odměna 10 000 Kč, uvedl by zaměstnavatel na Přehledu za duben: -úhrn vyměřovacích základů: 10 000 Kč -výše pojistného: 1 350 Kč -počet zaměstnanců: 0
Zaměstnanec skončil zaměstnání k 31. 12. 2018 a odešel do starobního důchodu, který je přiznán od 15. 1. 2019. Do dubna 2019 mu zaměstnavatel zúčtoval odměnu 5 000 Kč. přiznání důchodu oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec (již není zaměstnán) protože osoba již není v měsíci dubnu zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny ani započítávat za duben tuto osobu do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele z odměny 5 000 Kč, zúčtované do dubna, se v každém případě odvede pojistné na zdravotní pojištění (675 Kč) pozor na možnou změnu zdravotní pojišťovny k 1. 1. 2019
Pro zaměstnance platí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu a jeho příjem na dohodu o pracovní činnosti (jediné zaměstnání) je od ledna 2019 do dubna 2019 následující: leden: 8 000 Kč únor: 7 000 Kč březen: 2 800 Kč (nemoc) duben: 6 000 Kč květen 2 000 Kč (odměna po skončení dohody) Postup zaměstnavatele: v měsících lednu, únoru a dubnu provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnanec bude přihlášen ke dni, ve kterém začne pracovat. jelikož příjem v březnu není alespoň 3 000 Kč, provede zaměstnavatel na tento měsíc odhlášení osoby jako zaměstnance. V rámci osmidenní lhůty použije kódy O k 28. 2. a následně P k 1. 4. Posléze oznámí ukončení zaměstnání kódem O k 30. 4. z odměny 2 000 Kč, zúčtované do května, odvede zaměstnavatel pojistné 270 Kč, osobu jako zaměstnance na květen nepřihlašuje Zaměstnavatel může pojištěnce upozornit, že v měsíci březnu nemá řešené zdravotní pojištění tímto zaměstnáním na dohodu o pracovní činnosti. Situaci lze vyřešit tím způsobem, že se pojištěnec na tento měsíc přihlásí u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí příslušné pojistné.
Dohoda o provedení práce byla sjednána na období od 1. 6. 2018 do 31. 12. 2018. s měsíčním příjmem 8 000 Kč. Do měsíce ledna 2019 je na základě této dohody zúčtována odměna 4 000 Kč. Povinnosti zaměstnavatele: sčítání příjmů (odměna + příjem v posledním měsíci), v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů P k datu 1. 12. 2018 a O k datu 31. 12. 2018 podat za měsíc prosinec 2018 opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců -za měsíc leden 2019 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 12 000 Kč ve výši 1 620 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději do 20. 2. 2019, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Při odvodu pojistného se vychází ze zásady se sečte příjem z titulu odměny s příjmem zúčtovaným v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila. 1. leden 2019 je datem, ke kterému lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu kdyby zaměstnanec skutečně změnil k datu 1. ledna 2019 zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 620 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2019 přestoupil zásada: pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je příjem zúčtován
Výjimka kdy se pojistné z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání neodvádí do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání viz 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/1992 Sb. skončení zaměstnání 31. 12. 2017
Neplacené volno Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2018 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 2 024 Kč. Po celý měsíc srpen bude mít neplacené volno. dle 3 odst. 8 písm. d) z. č. 592/1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy. Jelikož je tato podmínka splněna, je v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc vyměřovacím základem 0 Kč. platí, že v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být dodržen minimální vyměřovací základ v jedné z těchto činností, což je zajištěno placením alespoň minimálních zálohy OSVČ nebo u zaměstnance odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu
Neplacené volno a práce v ČR nebo v zahraničí v rámci EU práce pro jiného zaměstnavatele v ČR potvrzení o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima práce v rámci států EU včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo Švýcarska odhlášení pojištěnce z našeho systému, odhlášení zaměstnance zaměstnavatelem princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti Dlouhodobý pobyt v cizině: zaměstnanec se odhlašuje ze systému a proto by měl zaměstnavateli předložit formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, který vyplnil na zdravotní pojišťovně na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem O (v návaznosti na den uvedený v Prohlášení) a po návratu pak přihlašuje kódem P (dnem návratu). kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo osoba není účastníkem našeho systému Pojištěnec pracuje ve třetí zemi : zaměstnanec si vyřídí dlouhodobý pobyt poskytnete neplacené volno = odhlásit, ale když není zaměstnán, platí si pojistné jako OBZP (anebo také dlouhodobý pobyt)
Sčítání příjmů Zásady: -pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se sčítají příjmy ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů -v úvahu se berou (tedy se sčítají) pouze příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. To znamená, že se vždy počítá s příjmem na základě pracovní smlouvy, a to bez ohledu na jeho výši. Naopak se nepřipočte příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč (od 1. 1. 2019 nižší než 3 000 Kč) nebo příjem na dohodu o provedení práce maximálně 10 000 Kč. -sčítání příjmů se řeší v rámci rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění stanoven u zaměstnanců (zaměstnavatelů) a ani u podnikatelské sféry maximální vyměřovací základ. -při souběžných příjmech u jednoho zaměstnavatele se každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně
Dohody Dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena na období od 2. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Ode dne 1. 1. 2019 je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti, přičemž zaměstnanec začne na základě této nové dohody poprvé pracovat až dne 4. 1. 2019. kódy O s datem 31. 12. 2018 a P s datem 4. 1. 2019 kdyby však zaměstnanec začal na základě nové dohody pracovat již dne 1. 1. 2019, zaměstnavatel by na přelomu let žádné oznámení neprováděl, protože by oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule navázaly. Tento postup platí i tehdy, když zaměstnanec bude naposledy pracovat třeba 22. 12. 2018, ale dohoda bude sjednána až do 31. 12. 2018 a nová bude uzavřena od 1. 1. 2019. podmínkou pro použití těchto postupů je příjem zaměstnance na dohodu pracovní činnosti činí v měsíci prosinci alespoň 2 500 Kč a v lednu alespoň 3 000 Kč (případně i s dopočtem a doplatkem pojistného do zákonného minima) příjem v prosinci 2 499 Kč = odhlášení k 30. 11. 2018
Zaměstnavatel při splnění podmínek stanovených zákoníkem práce (max. 300 hodin ročně) vyplácel zaměstnanci na dohodu o provedení práce od ledna 2018 do června 2018 měsíčně od 8 000 Kč do 12 000 Kč. Současně měl příjem u jiného zaměstnavatele příjem na základě dohody o pracovní činnosti kolem 6 000 Kč. v měsících leden až červen je nutná spolupráce obou zaměstnavatelů každý měsíc pokud příjem na DPP převýší 10 000 Kč a u DPČ je 6000 Kč, je dodržen minimální VZ pokud u některé z dohod nebude dosaženo potřebné částky, provádí pověřený zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního VZ doplatek do minima se každopádně provádí od července 2018 u DPČ
Evropská unie Principy evropského práva vycházejí z koordinačních pravidel Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 s dopady do českého systému veřejného zdravotního pojištění. Řešíte: právo zaměstnance na výběr zdravotní pojišťovny a kódy používané při zaměstnávání osob ze zahraničí (první nebo další přihlášení), modrofialový průkaz pojištěnce E A, platí pro EU +Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko zaměstnavatel použil kód E namísto A v situaci, kdy již byl u nich zaměstnán a tudíž měl přidělené číslo pojištěnce (z pojišťovny volali, že má zaměstnance přihlásit pod kódem A) C P cizinci z ostatních zemí (Ukrajinci apod.), zelený průkaz než je zaměstnavateli doručen formulář A1 plníte povinnosti vůči české zdravotní pojišťovně (máte čestné prohlášení) Slovák posléze přijme zaměstnání na Slovensku a Slováci mohou rozhodnout, že zemí pojištění bude ČR souběžná zaměstnání ve dvou státech EU - podstatná část výkonu činností - pravidlo 25 % - podle místa (státu) trvalého bydliště
Jak je to se zaměstnáváním Slováků, jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v případě zaměstnance, který bude každý den za prací dojíždět do České republiky? A bylo by to jinak, kdyby v České republice i bydlel např. v nájmu v bytě nebo na ubytovně? Při řešení této situace musíme rozlišit dvě skutečnosti. 1) Slovák jako osoba ze státu Evropské unie bude v ČR přechodně bydlet 2) anebo naopak bude tzv. příhraničním pracovníkem, tedy se statutem pendlera, neboli osoby zaměstnané nebo samostatně výdělečně činnou v ČR, která má bydliště v jiném členském státě (SR), do něhož se alespoň jednou týdně vrací
Příhraniční pracovníci - tzv. pendleři Příhraničním pracovníkem (pendlerem) je osoba, která v jednom státě bydlí a do druhého státu jezdí za prací a minimálně jednou týdně se vrací do státu bydliště. Pokud slovenský občan pracuje (podniká) například na území České republiky, bydlí na Slovensku a nejméně jednou týdně se vrací do svého bydliště, je za této situace Česká republika státem jeho pojištění, ve kterém jsou stejně jako v bodě č. 1 - pojištění i případní nezaopatření rodinní příslušníci pendlera.
Zaměstnankyně-lékařka ukončila pracovní poměr k 30. 4. 2018. Odešla pracovat do Německa a odhlásila se od české zdravotní pojišťovny. Od 1. 5. s nemocnicí uzavřela dohodu o pracovní činnosti na výkon ústavních pohotovostních služeb. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu, ale dosažený příjem v měsíci květnu přesáhl částku 2 500 Kč. Zaměstnavatel chtěl ženu přihlásit ke zdravotnímu pojištění, avšak pracovnice zdravotní pojišťovny sdělila, že přihlásit tuto osobu jako zaměstnankyni nelze a pojistné se české zdravotní pojišťovně odvádět nebude. Je tento postup správný? pokud zaměstnankyně ukončila pojištění u české zdravotní pojišťovny z důvodu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle příslušných koordinačních nařízení EU (883/2004 a 987/2009), pak od 1. 5. nepodléhá českému systému veřejného zdravotního pojištění, a tudíž ani není povinna platit v ČR zdravotní pojištění naopak, na základě tzv. principu jednoho pojištění podléhá od tohoto data všem systémům sociálního zabezpečení Německa s tím, že po návratu musí dokladovat české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti (pojištění) v Německu jelikož se jedná o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, pak OSSZ rozhodla, že zemí pojištění je Německo doručen formulář A1 z Německa český zaměstnavatel musí prozkoumat, zda (a pokud ano tak za jakých podmínek) se z příjmu na základě dohody o pracovní činnosti platí pojistné na zdravotní pojištění podle německých právních předpisů, účinných v této oblasti problematika zaměstnání malého rozsahu se v českém zdravotním pojištění neřeší
Osoba s trvalým pobytem v ČR, zaměstnána u českého zaměstnavatele. Zaměstnavatel získal zakázku v Německu. Vyslání zaměstnavatel požádá OSSZ podává se Společná žádost zaměstnavatele a zaměstnance o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům dostupná na webových stránkách ČSSZ na základě žádosti je vystaven formulář A1 Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení osoba je po celou dobu vyslání pojištěna v ČR maximální doba vyslání činí 24 měsíců, aby mohl být zaměstnanec znovu vyslán, musí nejméně dva měsíce pracovat v ČR zaměstnanec může být vyslán i k více zaměstnavatelům v tomtéž státě
Krátkodobé vysílání a zahraniční služební cesty doporučení z praxe: veletrhy, konference, obchodní jednání (doba trvání do jednoho týdne) není nutný formulář A1 výkon manuální práce (i na 1 den) je žádoucí požádat o formulář A1 kontroly v zemích EU Kancelář zdravotní pojištění z. s. (www.kancelarzp.cz)