Superhrubá mzda Ekonomická charakteristika str. 1. Superhrubá mzda

Transkript

1 SUP Ekonomická charakteristika str. 1 Ekonomická charakteristika Zákon o daních z příjmů byl novelizován zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. Tento právní předpis novelizuje také celou řadu dalších právních norem včetně právních předpisů upravujících veřejnoprávní pojištění. Převážná většina změn týkajících se zaměstnanců nabývá účinnosti od Výraznou změnou je rozšíření základu daně zaměstnanců zavedením principu superhrubé mzdy, která se určí jako součet hrubé mzdy zaměstnance a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe. Formulace sám za sebe byla použita záměrně, aby bylo zdůrazněno, že se jedná o částky pojistného placené zaměstnavatelem, které jdou k jeho tíži. Nejedná se tedy o pojistné, které zaměstnavatel sráží ze mzdy zaměstnanci. Rozšíření základu daně zaměstnance

2 SUP str. 2 Ekonomická charakteristika Další změnou je to, že o již zmíněné pojistné placené zaměstnancem nebude možné snižovat základ daně ze závislé činnosti. Jak již bylo uvedeno, musí se příjmy zaměstnance při stanovení základu daně zvýšit o částku odpovídající pojistnému, které má povinnost platit z těchto příjmů zaměstnavatel. Jedná se o fiktivní částku navyšující příjmy zaměstnance pouze pro daňové účely. Toto navýšení již nevstupuje do vyměřovacích pojistných základů. Uvedené změny budou výhodné zejména pro zaměstnance s vyššími příjmy. Příklad 1 Porovnání zdanění v roce 2007, 2008 a 2009 Zaměstnanec s příjmy rok 2007 rok 2008 rok , Kč měsíčně Roční hrubá mzda Pojistné placené zaměstnavatelem Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem Zaokrouhlený základ daně tj. 12,5 % z tj Daň stanovená v ust. 16 ZDP tj. progresivní sazbou platnou do r tj tj. 12,5 % z tj tj. jednotnou sazbou daně 15 % tj tj. 11 % z tj. sazbou 15 % Sleva na poplatníka Daň po slevě Zaměstnanci vyplaceno

3 SUP Ekonomická charakteristika str. 3 Zaměstnanec s příjmy rok 2007 rok 2008 rok , Kč měsíčně Roční hrubá mzda Pojistné placené zaměstnavatelem tj. 35 % z vyměřovacího základu tj. 35 % z vyměřovacího základu tj Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem Zaokrouhlený základ daně tj Daň stanovená v ust. 16 ZDP tj. 12,5 % z tj. progresivní sazbou platnou do r tj. superhrubá mzda tj. jednotnou sazbou daně ve výši 15 % tj. 34 % z vyměřovacího základu tj tj. 11 % z tj. sazbou daně 15 % Sleva na poplatníka Daň po slevě Zaměstnanci vyplaceno Princip superhrubé mzdy nebude aplikován v následujících případech: 1. u příjmů ze závislé činnosti, které nepodléhají pojistnému, 2. v případě odvodu pojistného z tzv. fiktivního vyměřovacího základu (z poměrné části minimální mzdy) např. v případě neplaceného volna, kdy zaměstnanec nepobírá žádnou mzdu. Vliv veřejnoprávního pojistného na výpočet superhrubé mzdy Zaměstnavatel tedy při výpočtu daňové povinnosti musí sledovat, které příjmy podléhají pojistnému, a které tedy vstupují do superhrubé mzdy. Příjmy, které nepodléhají pojistnému, jsou taxativně vymezeny v následujících právních předpisech:

4 SUP str. 4 Ekonomická charakteristika 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Jedná se např. o náhradu škody podle zákoníku práce, odstupné, odbytné, věrnostní příplatek horníků apod. Z těchto příjmů se neplatí pojistné, a to i v případech, kdy příjmy podléhají zdanění. Z toho důvodu není nutné při výpočtu zálohy na daň tyto příjmy (nepodléhající pojistnému) zvyšovat na tzv. superhrubou mzdu a do základu daně ze závislé činnosti vstupují v hrubé výši. Příklad 2 Text Výpočet Mzda Plnění zaměstnavatele, které podléhá dani ze závislé činnosti, ale nepodléhá pojistnému Částka odpovídající pojistnému, které je povinen platit zaměstnavatel Pojistné placené zaměstnancem (základ pro výpočet zálohy na daň) tj Záloha na daň před slevou Záloha na daň po slevě Kč 5 460

5 SUP Ekonomická charakteristika str. 5 Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů se v pojistných zákonech od r upřesňuje definice zúčtovatelného příjmu a ještě více se odstraňují rozdíly mezi vyměřovacími základy pro pojistné na zákonné pojištění a základem daně zaměstnanců. Od se zúčtovatelným příjmem rozumí: plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem zaměstnanci... V důsledku této změny tak budou do vyměřovacího základu zaměstnance vstupovat některá nová plnění uskutečněná zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance. Jedná se např. o nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci pro soukromé využití, rozdíl mezi cenou za zboží nebo služby uhrazenou zaměstnancem zaměstnavateli a cenou obvyklou apod. Tato změna vede k tomu, že i příjmy z titulu těchto plnění se musí při stanovení základu daně zvýšit o částku odpovídající pojistnému, které je z nich povinen platit zaměstnavatel na veřejnoprávní pojištění sám za sebe (princip superhrubé mzdy). Příklad 3 Porovnání zdaňování a odvodu pojistného z plnění ve formě poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci k soukromému využití v roce 2007, v roce 2008 a v roce 2009.

6 SUP str. 6 Ekonomická charakteristika Poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely zaměstnance rok 2007 rok 2008 rok 2009 Hrubá mzda % vstupní ceny vozidla Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem Základ daně zaokrouhlený na stokoruny nahoru tj. 12,5 % z částky Kč tj. zaokr. částka snížená o Kč tj. 12,5 % z částky Kč tj. superhrubá mzda po zaokrouhlení Záloha na daň dle ust. 38h ZDP tj. 15% ze základu pro výpočet zálohy tj. 11 % z částky Kč tj. superhrubá mzda po zaokrouhlení Snížení daně na poplatníka Záloha na daň snížení na poplatníka Poplatníkovi k výplatě Příjmy ze závislé činnosti do limitu 5 000, Kč Princip superhrubé mzdy platí také pro zaměstnance bez podepsaného prohlášení k dani, pokud jeho příjmy u téhož zaměstnavatele nepřesáhnou v kalendářním měsíci 5 000, Kč (tj. před zvýšením o částku odpovídající pojistnému, které je povinen platit zaměstnavatel). Srážková daň z těchto příjmů se počítá z hrubého příjmu navýšeného o fiktivní částku pojistného placeného zaměstnavatelem (ze superhrubé mzdy). Pokud se však jedná o příjem, který nepodléhá odvodu pojistného, příjem zaměstnance se o pojistné placené zaměstnavatelem nezvyšuje (superhrubá mzda se neuplatní).

7 SUP Ekonomická charakteristika str. 7 Příklad 4 Porovnání zdanění příjmu do 5 000, Kč, ze kterého se platí pojistné na veřejnoprávní pojištění v roce 2007, v roce 2008 a v roce Text Zdanění r Zdanění r Zdanění r Hrubá měsíční mzda Pojistné placené zaměstnancem Samostatný základ daně tj tj pojistné placené zaměstnavatelem 35 % tj pojistné placené zaměstnavatelem 34 % Daň zvláštní sazbou 15% Zaměstnanci k výplatě Příklad 5 Porovnání zdanění příjmu do 5 000, Kč, ze kterého se neplatí pojistné na veřejnoprávní pojištění v roce 2007, v roce 2008 a v roce Text Zdanění r Zdanění r Zdanění r Hrubá měsíční mzda Samostatný základ daně Daň zvláštní sazbou 15 % Zaměstnanci k výplatě Z uvedeného příkladu vyplývá, že zaměstnanec z příjmu do 5 000, Kč měsíčně, který nepodléhá odvodům zákonného pojistného, zaplatí v roce 2007, 2008 i v roce 2009 stejnou částku daně.

8 SUP str. 8 Ekonomická charakteristika Příspěvek zaměstnavatele na zahraniční pojištění zaměstnance S účinností od zdaňovacího období 2008 musí český daňový rezident, kterému plynou příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí, v daňovém přiznání zvýšit příjmy o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele do systému povinného zahraničního pojištění. Pro správné stanovení základu daně bude v tomto případě rozhodující existence zahraničního právního předpisu, podle kterého je nutné platit pojistné, které jde k tíži zaměstnavatele. Na základě novely zákona o daních z příjmů je od roku 2009 pro zaměstnavatele postup jednodušší, neboť do základu daně nebude vstupovat skutečně zaplacené pojistné v zahraničí, ale částka odpovídající pojistnému, které by z těchto příjmů bylo hrazeno podle českých předpisů. Příklad 6 Základ daně poplatníka, který vykonává práci na území ČR a současně v Německu, bude v daňovém přiznání vyčíslen následujícím způsobem: Příjmy z ČR , Kč Pojistné hrazené zaměstnavatelem v ČR , Kč Příjmy za práci vykonávanou např. v Německu (po přepočtu jednotným kurzem) , Kč Zvýšené zahraniční pojistné , Kč , Kč Poznámka: Pro vyloučení dvojího zdanění poplatník využije v souladu s článkem 23 smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Německem (č. 18/1984 Sb.) metodu vynětí. Po zavedení jednotné sazby daně bude tento způ-

9 SUP Ekonomická charakteristika str. 9 sob zamezení dvojího zdanění pro poplatníka výhodný, neboť bude vyloučeno zvýšení daně formou zvýšené daňové progrese (jak tomu bylo do ). V případě, kdy smlouva o zamezení dvojího zdanění stanoví metodu zápočtu v zahraničí zaplacené daně, se zvýšení příjmů o povinné zahraniční pojistné placené zaměstnavatelem pravděpodobně projeví zvýšením daňové povinnosti poplatníka. Metoda zápočtu prostého je stanovena např. ve smlouvě, kterou uzavřela ČR se Slovenskou republikou. Zákon o daních z příjmů stanoví následující postup při zaokrouhlování: Zaokrouhlování Daň podle 16 ZDP je nutné vypočítat ze základu daně zaokrouhleného na celá sta dolů. Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle ust. 38h ZDP se vypočítávají ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru. Základ daně pro zvláštní sazbu daně se v souladu s ust. 36 odst. 3 ZDP zaokrouhluje na celé koruny dolů. Od roku 2009 je pro účely stanovení superhrubé mzdy sjednocen způsob zaokrouhlování povinného pojistného. Do konce roku 2008 bylo nutné zaokrouhlovat dle ust. 46 a) zákona o správě daní a poplatků na dvě platná desetinná místa. Od roku 2009 je stanoveno, že pojistné na sociální i zdravotní pojištění bude pro daňové účely zaokrouhlováno na celé koruny nahoru.

10 SUP str. 10 Ekonomická charakteristika Srážení záloh na daň Maximální vyměřovací základ V návaznosti na zavedení jednotné sazby daně je v ust. 38h ZDP odpovídajícím způsobem upraven také postup při srážení záloh na daň a zaměstnavatel nově vypočte ze základu pro výpočet zálohy (zaokrouhleného na celá sta nahoru) zálohu ve výši 15 %. V souladu s ustanovením 38h ZDP zaměstnavatel vypočte zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, tj. z úhrnu příjmů ze závislé činnosti vyplacených zaměstnanci za kalendářní měsíc zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel. Základ daně se nesnižuje o pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Stejně jako do bude základ pro výpočet zálohy zaokrouhlen na celé stokoruny nahoru. Velkou změnou je zavedení maximálního vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců. Tento limit činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, který pro rok 2008 činí 48 x = , Kč a pro rok 2009 činí , Kč. Tato výše je shodná pro zdravotní i sociální pojištění. Do existoval maximální vyměřovací základ jen pro osoby samostatně výdělečně činné, a to ve výši , Kč. Pro zaměstnance maximální vyměřovací základ stanoven nebyl. Tato skutečnost značně zatěžovala zaměstnance s nadprůměrnými příjmy a také jejich zaměstnavatele (poplatníky pojistného), kteří platili pojistné ze součtu vyměřovacích základů bez omezení. U některých zaměstnanců tak byl značný nepoměr mezi jejich platbami pojistného a výší dávek, které čerpali ze sociálního a zdravotního systému.

11 SUP Ekonomická charakteristika str. 11 Rozhodným obdobím, z něhož se maximální vyměřovací základ zjišťuje, je kalendářní rok. To znamená, že zaměstnanec i zaměstnavatel musí státu nejprve odvést pojistné z maximálního vyměřovacího základu a teprve potom nebude z příjmů zaměstnance pojistné sráženo a odváděno. Postup v případě dosažení maximálního vyměřovacího základu V průběhu kalendářního roku lze realizovat zastropování vždy jen u jednoho zaměstnavatele, u něhož úhrn vyměřovacích základů přesáhne maximum. V případě, že úhrn vyměřovacích základů zaměstnance v průběhu kalendářního roku dosáhne zákonem stanovenou maximální výši, zaměstnavatel nebude z částky nad tuto hranici z příjmů zaměstnance pojistné odvádět. Dosažení maximálního vyměřovacího základu daně u jednoho zaměstnavatele Příklad 8 Příklad zdanění příjmů a odvodu pojistného v průběhu roku 2009 zaměstnance s hrubými příjmy Kč měsíčně. Kalendářní měsíc Hrubá mzda v Kč Vyměřovací základ od počátku roku v Kč Pojistné placené zaměstnavatelem 34 % v Kč Pojistné placené zaměstnancem 11 % v Kč Základ pro výpočet zálohy na daň v Kč Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec

12 SUP str. 12 Ekonomická charakteristika Srpen z toho: tj tj. 34 % z částky tj. 11 % z částky zaokrouhleno Září Říjen Listopad Prosinec V popisovaném příkladu dojde k zastropování pojistného v srpnu Za tento měsíc činí vyměřovací základ pouze částka [ (7 x )]. Od září do prosince 2009 se již pojistné neplatí a při zúčtování mzdy za tyto měsíce se nebudou příjmy zaměstnance navyšovat na tzv. superhrubou mzdu. Po dosažení maximálního vyměřovacího základu nebude platit pojistné zaměstnanec ani zaměstnavatel. Od ledna 2010 je však nutné znovu pojistné platit, a to opět až do případného dosažení maximálního vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ zaměstnance v případě více různých zaměstnavatelů Jednotliví zaměstnavatelé nemohou v průběhu kalendářního roku vyměřovací základy pro účely posouzení maximálního vyměřovacího základu sčítat. V případě, že by zaměstnanec v jednom roce byl zaměstnán u více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů dosažený u těchto zaměstnavatelů byl vyšší než maximální roční vyměřovací základ, bude moci požádat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném. Přeplatek na pojistném z titulu stanovení maximálního vyměřovacího základu vrátí OSSZ a zdravotní pojišťovna zaměstnanci jen na základě písemné žádosti doložené potvrzením všech zaměstnavatelů. V tomto potvrzení zaměstnavatel

13 SUP Ekonomická charakteristika str. 13 písemně potvrdí úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Potvrzení je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vystavit do osmi dnů od obdržení žádosti. V případě, že zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele více zaměstnání zakládajících účast na pojistném, sleduje zaměstnavatel vyměřovací základy ze všech zaměstnání. V případě, že jejich součet dosáhne maximálního vyměřovacího základu, neplatí z všech těchto zaměstnání až do konce roku pojistné vyměřovací základ je u tohoto zaměstnance nulový. Od ledna dalšího roku je však nutné opět platit pojistné ze všech souběžných zaměstnání. Maximální vyměřovací základ zaměstnance v případě vztahů platných pro jednoho zaměstnavatele Příklad 9 Ředitel akciové společnosti je současně také členem představenstva této společnosti. Po celý rok 2009 ředitel bude pobírat měsíčně , Kč za práce ředitele a za členství v představenstvu , Kč. Zaměstnavatel pro účely maximálního vyměřovacího základu oba příjmy sečte. V tomto případě zaměstnanec dosáhne maximum v říjnu, kdy odvede pojistné jen z částky ,, tj. [ (9 x )]. V případě, kdy by ředitel byl členem statutárního orgán jiné společnosti (jiného zaměstnavatele), by byla situace odlišná. Zaměstnanec by musel po skončení roku 2009 získat potvrzení o odvodu pojistného od obou zaměstnavatelů a požádat o přeplatky na pojistném příslušnou pojišťovnu OSSZ.

14 SUP str. 14 Ekonomická charakteristika Maximální vyměřovací základ v případě souběhu pracovního poměru a podnikání Maximální vyměřovací základ se uplatní i při souběhu zaměstnanecké činnosti a samostatné výdělečné činnosti. V tomto případě tedy lze slučovat vyměřovací základ ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud bude mít zaměstnanec současně s příjmy ze závislé činnosti také příjmy jako OSVČ a úhrn vyměřovacích základů přesáhne maximální vyměřovací základ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Pokud je přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. OSVČ dokládá vyměřovací základy ze zaměstnání potvrzením vydaným zaměstnavatelem. Podnikající fyzická osoba není povinna platit zálohy na pojistné, pokud je současně také zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximální vyměřovací základ. Tuto skutečnost je nutné zdravotním pojišťovnám a OSSZ oznámit a prokázat potvrzením zaměstnavatele. Příklady souběhu příjmů ze závislé činnosti a z podnikání Příklad 10 Jeden z ředitelů organizace XXX současně vykonává vlastní podnikatelskou činnost, kterou zdaňuje podle ust. 7 ZDP. Měsíční příjem ředitele činí , Kč ( x 12 = ). Vzhledem k tomu, že ředitel organizace již jako zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu, nebude již jako OSVČ odvádět žádné pojistné.

15 SUP Ekonomická charakteristika str. 15 Příklad 11 Zaměstnanec organizace YYY současně vykonává vlastní podnikatelskou činnost, kterou zdaňuje podle ust. 7 ZDP. Měsíční příjem zaměstnance činí Kč (12 x = ). Příjmy z podnikatelské činnosti Kč, výdaje z podnikatelské činnosti Kč. Rozdíl Kč 50 % = Kč. Vyměřovací základ ze závislé činnosti , Kč Vyměřovací základ z podnikání , Kč Celkem , Kč Maximální vyměřovací základ , Kč Vzhledem ke skutečnosti, že úhrn vyměřovacích základů přesáhne maximální vyměřovací základ, sníží se o přesahující částku ve výši , Kč vyměřovací základ OSVČ ( ). Příklad 12 Na příkladu si znázorníme roční daňovou úsporu zaměstnance s nadprůměrnými příjmy.

16 SUP str. 16 Ekonomická charakteristika Text rok 2009 Roční zdanitelný příjem Pojistné placené zaměstnancem tj. 11 % z Pojistné placené zaměstnavatelem tj. 34 % z Zaokrouhlený základ daně tj Daň Sleva na poplatníka Daň po slevě Čistý příjem Text rok 2007 rok 2007 rok 2009 Mzdové náklady Zákonné pojistné hrazené zaměstnavatelem Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem Jak již bylo uvedeno, posuzuje se strop pro placení pojistného za kalendářní rok a z toho vyplývá, že pojistné nebude odváděno v okamžiku, kdy na pojistném bude odvedeno: za zaměstnavatele cca 384 tis. Kč (34 % z částky Kč), za zaměstnance cca 124 tis. Kč (11 % z částky Kč).

17 SUP Ekonomická charakteristika str. 17 Na maximální vyměřovací základ dosáhnou zaměstnanci s příjmy vyššími než 95 tisíc měsíčně. Např. zaměstnanec s příjmy 100 tisíc korun měsíčně se úlevy dočká až v listopadu, zaměstnanci s příjmy 200 tisíc v červnu. Po dosažení maximálního vyměřovacího základu dojde také ke snížení daňové povinnosti zaměstnance, neboť jeho příjem nebude pro účely zdaňování zvýšen o pojistné placené zaměstnavatelem. U zaměstnanců s nadprůměrnými příjmy se tak plně projeví výhoda jednotné sazby daně ve výši 15 %. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné Maximální vyměřovací základ podnikajících fyzických osob bude stejný jako u zaměstnanců, tj. ve výši , Kč. To představuje značné navýšení, protože v roce 2007 byl pro osoby samostatně výdělečně činné stanoven maximální vyměřovací základ ve výši , Kč. Zvýšení slev na dani a daňového zvýhodnění na děti Od se v ust. 35ba ZDP nově zvyšují částky uplatňované fyzickými osobami pro snížení zálohy na daň, viz porovnání roku 2007 a roku 2008 v následující tabulce:

18 SUP str. 18 Ekonomická charakteristika Tabulka 1 Slevy na dani Rok 2009 Na poplatníka o částku , Kč. Na vyživovanou manželku o částku , Kč. Je-li manželka držitelka průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka , na dvojnásobek. Limit příjmů, které si vyživovaná manželka může vydělat, se zvyšuje z částky , Kč na , Kč. Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, o částku 2 520, Kč. Pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, o částku 5 040, Kč. Je-li poplatník držitelem ZTP/P, o částku , Kč. Pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, o částku 4 020, Kč. Od byla zrušena právní úprava, podle které nemohla být snížena záloha na daň starobního důchodce o základní slevu na poplatníka, pokud jeho starobní důchod činil více jak , Kč ročně. V důsledku této změny může být snížena záloha na daň poplatníka uživatele starobního důchodu o částku , Kč ročně, tedy stejně jako u osoby v produktivním věku. V souladu s ustanovením 35c měl poplatník do konce roku 2007 nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti o částku 6 000, Kč ročně. Od má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti o částku , Kč ročně. Je-li dítě je držitelem průkazu ZTP/P, je daňové zvýhodnění zvýšeno z částky , Kč na , Kč.

19 SUP Ekonomická charakteristika str. 19 Právní úprava Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 15a maximální vyměřovací základ 5 odst. 1 nová definice zúčtovatelného příjmu Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 3 odst. 15 a 16 maximální vyměřovací základ 3 odst. 1 vyměřovací základ Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 6 příjmy ze závislé činnosti 24 daňově účinné náklady 25 daňově neúčinné náklady 35ba slevy na dani 35c daňové zvýhodnění na vyživované dítě Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 11 účetní doklady

20 SUP str. 20 Ekonomická charakteristika

21 SUP Účetní postupy str. 21 Základní účetní postupy Účtování územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních složek státu se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Některá ustanovení zákona o účetnictví se provádějí vyhláškou č. 505/2002 Sb. Ve Finančním zpravodaji č /2003 byly zveřejněny České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb. Při účtování o popisované problematice budeme postupovat v souladu s postupy uvedenými v níže vypsaných českých účetních standardech (ČÚS): ČÚS 516 Zúčtovací vztahy, ČÚS 517 Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu územních samosprávních celků, k rozpočtu organizačních složek státu a rozpočtové a ostatní finanční účty, ČÚS 518 Náklady organizačních složek státu, státních fondů a územních samosprávných celků, ČÚS 519 Náklady organizačních složek státu, územních samosprávních celků a příspěvkových organizací. Při účtování o popisované problematice bude účetní jednotka účtovat zejména na následující účty: 335 Pohledávky za zaměstnanci 331 Zaměstnanci 333 Ostatní závazky vůči zaměstnanci 336 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 342 Ostatní přímé daně 241 Běžný účet

22 SUP str. 22 Účetní postupy 261 Pokladna 521 Mzdové náklady 524 Zákonné sociální pojištění Č. Text MD DAL 1. Hrubá mzda zaměstnanců Pojistné na sociální zabezpečení placené AE zaměstnancem 3. Zdravotní pojištění placené zaměstnancem AE 4. Záloha na daň z příjmů zaměstnance AE 5. Vyplacení mzdy zaměstnanci Pojistné na sociální zabezpečení placené 524 AE 336 AE zaměstnavatelem 7. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění placené 524 AE 336 AE zaměstnavatelem 8. Úhrada z běžného účtu: 241 finančnímu úřadu 342 zdravotní pojišťovně 336 AE OSSZ 336 AE Analytická evidence Ke všem účtům doporučuji vést analytickou evidenci. Účet 335 Pohledávky za zaměstnanci můžeme analyticky rozčleňovat podle jednotlivých zaměstnanců, účet 333 Ostatní závazky vůči zaměstnanci podle jednotlivých závazků nebo podle zaměstnanců. Účet 261 Pokladna můžeme členit podle jednotlivých měn a také podle hmotně odpovědných osob, účet 241 Běžný účet podle jednotlivých peněžních ústavů, u kterých je účet zřízen. Nákladové a výnosové účty členíme podle jednotlivých druhů nákladů a výnosů a také pro daňové účely. ÚJ si vnitřním předpisem sama určí, které účty

23 SUP Účetní postupy str. 23 budou vedeny analyticky při současném respektování schválených ČÚS. Účetní doklady Účetní doklady musí být tvořeny v souladu s vnitřním předpisem a zákonem o účetnictví. Pokud doklad neobsahuje uvedené náležitosti nelze jej považovat za účetní doklad. Podkladem pro účtování bude mzdová evidence vedená v souladu s platnými právními předpisy. O příjmech a výdajích v hotovosti bude účtováno na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o příjmech a výdajích uskutečněných převodem z účtu organizace bude účtováno na základě jednotlivých výpisů z účtu Daňové hledisko Zdaňování z hlediska zaměstnance. Mzdové náklady zaúčtuje zaměstnavatel do daňově účinných nákladů. Rozšíření základu daně o pojistné placené za zaměstnance zaměstnavatelem (princip superhrubé mzdy) nemá vliv na daňový základ zaměstnavatele. Zdaňování zaměstnance. Dani ze závislé činnosti podléhají hrubé příjmy zaměstnance zvýšené o pojistné, které je za něj povinen platit zaměstnavatel. V případě, že zaměstnanec dosáhne maximální vyměřovací základ, nebude u něj od tohoto okamžiku uplatňován princip superhrubé mzdy. Nejčastější chyby Nový způsob zdaňování zaměstnanců se uplatní až od roku 2008, nejsou tedy žádné zkušenosti s nejčastějšími chybami. Podle dotazů účetních a ostatních ekonomic-

24 SUP str. 24 Účetní postupy kých pracovníků se dá předpokládat chybování v následujících oblastech: Jak již bylo uvedeno, je nutné u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojistné, zvýšit příjmy ze závislé činnosti o částku odpovídající tomuto zahraničnímu pojistnému, které platí za zaměstnance zaměstnavatel. V praxi se může stát, že si účetní neuvědomí, že je nutné zvýšit zdanitelný příjem zaměstnance také v případě tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly podle ust. 6 odst. 2 ZDP. Od roku 2008 by zaměstnavatel neměl opomíjet, že v důsledku změny zákonů o veřejnoprávním pojistném bude do vyměřovacího základu zaměstnance vstupovat také nepeněžní příjem ve výši 1% vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci pro soukromé využití. Následně je nutné o toto pojistné zvýšit zdanitelné příjmy zaměstnance (superhrubá mzda). Autorka: Jaroslava Pfeilerová