OBJEVOVÁNÍ EXOPLANET aneb KOMEDIE PLNÁ OMYLŮ 2009 Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha
PRAVĚK 1698 C. Huygens: návrh na hledání exoplanet 1916 1963 P. van de Kamp: astrometrie Barnardovy hvězdy 0,6m refraktor (Sproul Obs.; 48 let práce): vlnovka vlastního pohybu s periodou 24 let důkaz exoplanety? 1969 1998 McCormick Obs.: nepotvrzeno; šlo o sezónní změny geometrických vlastností refraktoru 1975 J. Tarterová: hnědí trpaslíci přechod mezi hvězdami a planetami: hmotnosti 0,08 0,01 M 1989 G. Marcy aj.: 100 hvězd v okolí Slunce žádný hnědý trpaslík! 1982 1993 G. Walker aj.: 21 trpasličích hvězd (CFHT) žádná exoplaneta (přesnost 15 m/s) 29.10.2009 Exoplanety 2009 2
PRŮLOM 1992 A. Wolszczan + D. Frail: milisekundový pulsar 1257+12 (Vir; per 6 ms; stálost 3.10-20!) objev 2 exoplanet (3,4 + 2,8 M z ; 0,36 + 0,47 AU; per 67 + 98 d) X 1995 M. Mayor + D. Queloz: exoplaneta u 51 Pegasi (OHP) Hvězda 5,5 mag; sp G3 V; 15 pc; 1,1 M ; ampl. RV 59 m/s. Exoplaneta 0,05 AU!; per 4,2 d!; 1,3 R J ; 0,5 1,2 M J ; 1 300 K! X 1995 H. Nakajima aj.: hnědý trpaslík Gliese 229B (Palomar) (Lep) 6 pc; společný vl. pohyb s hvězdou Gl 229A (dm1); 32 AU; e >0,25; per 236 r; 0,04 0,055 M (47 M J );1,0 R J ; 950 K; 6.10-6 L 29.10.2009 Exoplanety 2009 3
PROČ TO NEŠLO DŘÍV? Poměr jasností (exoplaneta; hnědý trpaslík) / hvězda je v optickém oboru příliš velký (miliardtina; výhodnější je infračervené pásmo spektra (stotisícina) nebyla IČ čidla Předsudek, že exoplanety budou mít oběžné doby řádu stovek až tisíců dnů, tj. vzdálenosti 0,5 5 AU ==> chybná strategie vyhledávání Nikdo nečekal, že exoplanety mohou existovat u zhroucených neutronových hvězd, které vznikly po katastrofálním výbuchu supernov 29.10.2009 Exoplanety 2009 4
METODY NALÉZÁNÍ EXOPLANET I Kolísání impulsních period stabilních pulsarů: vlivem gravitačního vychylování neutronové hvězdy oběhem exoplanety dochází k měřitelnému kolísání periody: velmi citlivá metoda nezávisející prakticky na vzdálenosti pulsaru od Země (citlivost až 1% hmotnosti Země tj. Měsíc ) (dosud jen půl tuctu případů) 29.10.2009 Exoplanety 2009 5
METODY NALÉZÁNÍ EXOPLANET II Kolísání radiální rychlostí mateřské hvězdy hlavní posloupnosti vlivem gravitačního vychylování hvězdy exoplanetou vhodné pro spektrální třídy F M; prakticky nezávisí na vzdálenosti, ale vhodné jen pro hvězdy jasnější než 12 mag. Přesnost spektrografu ± 5 m/s (velmi produktivní metoda dosud přes 300 exoplanet) 29.10.2009 Exoplanety 2009 6
METODY NALÉZÁNÍ EXOPLANET III Fotometrie transitů (přechodů) tmavých exoplanet před zářícím kotoučkem mateřské hvězdy poklesy činí až 0,03 mag v optickém oboru spektra (Obdoba fotometrie těsných dvojhvězd dává velmi dobré parametry soustavy: hmotnosti, rozměry, orbitální elementy. Dosud od r. 1999 objeveno přes 50 transitujících exoplanet; metoda je velmi perspektivní díky družicím Kepler, CoRoT a Gaia jakož i přehlídkám jako PanSTARRS a LSST) 29.10.2009 Exoplanety 2009 7
METODY NALÉZÁNÍ EXOPLANET IV Průběh změn jasnosti gravitačních mikročoček. Má-li gravitační mikročočka (hvězda) průvodce, může se na světelné křivce objevit zoubek při zesílení světla vzdálené hvězdy dostatečně hmotnou exoplanetou (od r. 2004: OGLE- 2003-BLG-235Lb) (Metoda vhodná i pro exoplanety v sousedních galaxiích; dosud objeveno ~ 10 případů) 29.10.2009 Exoplanety 2009 8
METODY NALÉZÁNÍ EXOPLANET V Přímá astrometrie (á la van de Kamp): dostatečně hmotná exoplaneta způsobí vlnovku vlastního pohybu mateřské hvězdy. Z amplitudy a periody vlnovky lze určit periodu, hmotnost i délku velké poloosy oběžné dráhy exoplanety: VI 2009 (Palomar) VB 10b: (Aql; 6 pc; dm; 0,08 M. P 272 d; 6 M J ; 0,4 AU). Gaia to podstatně rozšíří: dosah 17 mag a 200 pc 29.10.2009 Exoplanety 2009 9
METODY NALÉZÁNÍ EXOPLANET VI Přímé zobrazení exoplanety: Dosud vyhrazeno jen obřím teleskopům, event. kosmickým (HST, VLT, Keck ) (Dosud kolem 10 případů. Metoda je však perspektivní; zejména po vypuštění družice Gaia dojde k četným objevům) 2008: Fomalhaut (PsA; 8 pc; exoplaneta 3 M J ; vzdálenost 119 AU; per 870 r. Snímky HST z let 2004 a 2006 29.10.2009 Exoplanety 2009 10
VÝZNAMNÉ VÝSLEDKY I Planetární soustava u pulsaru 1257+12 (300 pc) A. 0,19 AU 25 d e = 0,00 0,02 M z měsíc B. 0,36 AU 67 d 0,02 4,3 M z rezonance 2:3 C. 0,47 AU 98 d 0,03 3,9 M z rezonance 3:2 D. 2,7 AU 3 r? 0,0004 M z jádro komety? HD 209458 (47 pc) XI 1999 (Peg, V = 7,6 mag; sp G0 V; stáří 4,5 mld. r.): metoda RV: per 3,5 d; 0,05 AU; první pozorování přechodu exoplanety: vanička pokles 0,02 mag; sklon 87 o ; hvězda 1,1 M 1,1 R ; exoplaneta 0,7 M J ; 1,4 R J ; hustota jen 1/3 hustoty vody! Změny profilů sp. čar během oběhu 29.10.2009 Exoplanety 2009 11
VÝZNAMNÉ VÝSLEDKY II Planetární soustava u dvojhvězdy υ And (14 pc) Hvězda sp F8 V; 1,3 M ; 2,0 R ; průvodce sp. M 4,5 v 750 AU; 1996-1999: 3 exoplanety per 4,6 dnů 3,6 roků ; 0,06 2,5 AU; e 0,03 0,25; 0,7 4 M J ; životnost > 100 mil. r.; stáří 2,6 mld. r. Planetární soustava u hvězdy 55 Cnc (13 pc) 1996-2007 (V = 6,0 mag; sp G8 V;; 0,96 R ; průvodce M3 V vzdálen 1 kau; primár 0,95 M stáří 4,5 mld. r.): metoda RV - 5 exoplanet: per 2,8 d 14,3 r; 0,04 5,8 AU; e = 0,01 0,2; 0,03 3,8 M J ; 29.10.2009 Exoplanety 2009 12
VÝZNAMNÉ VÝSLEDKY III Hlavní typy exoplanet: a) Horké jupitery (51 Peg, 55 Cnc, tau Boo, ypsilon And) b) Planety s výstřednou drahou (HD 114 762, 70 Vir, 16 Cyg B) c) Standardní jupitery (47 UMa, Lal 21185 B + C) d) Planety kolem pulsarů (B1257+12 B,C,D; B1620-26) Exoplanety s výstřednou drahou mají vesměs hmotnosti >5 M J. 1997 - nejstarší známá exoplaneta: binární pulsar B1620-26: (Sco; kulová hvězdokupa M4; 1,8 kpc; neutronová hvězda + bílý trpaslík; stáří 13 mld. r.): obří exoplaneta ~ 10 M J Exoplanety nejnižších hmotností (M Z = 0,003 M J ): 2005 - Gliese 876d: 0,018 M J (5,8 M Z ); 2008 HD 40307 b: 0,013 M J (4,2 M Z ); 2009 - CoRoT-7b: 0,035 M J (11 M Z ); 29.10.2009 Exoplanety 2009 13
VÝZNAMNÉ VÝSLEDKY IV Atmosféry hnědých trpaslíků: Pro hnědé trpaslíky > 0,013 M vyhoří při omezené TNR deuterium během <100 mil. let. Pro >0,06 M vyhoří také lithium. Při teplotě atmosféry <2,5 kk vzniknou zrnka Si. Atmosféry exoplanet: Při teplotě <400 K se vytvoří vodní oblaka; <200K oblaka čpavku 2001 - HD 209458 ( Osiris ): atmosféra H I a Na I vodík uniká! Modelové výpočty I. Hubeného (program TLUSTY): 2008 - metoda transitů: souhrn spekter (hvězda + exoplaneta) Během zákrytu exoplanety získáme čisté spektrum hvězdy Jeho odečtením od souhrnu se získá čisté spektrum exoplanety! Podobně lze získat údaje o fázi exoplanety od novu po úplněk Zvláště úspěšné infračervené pozorování družicí SST 29.10.2009 Exoplanety 2009 14
PŘÍMÁ POZOROVÁNÍ EXOPLANET Po celé řadě falešných poplachů se zdařilo zobrazit exoplanety v r. 2008, tj. Fomalhaut b (velmi vzdálená exoplaneta) a HR 8799 b,c,d (tři exoplanety dosti blízké k mateřské hvězdě): HR 8799 (40 pc; 1,5 M ; 3 EP: b+c+d: 25+40+70 AU; 10+10+7 M J ; (Gemini+Keck) 29.10.2009 Exoplanety 2009 15
KOMEDIE PLNÁ OMYLŮ 1855-1890: Exoplaneta u dvojhvězdy 70 Ophiuchi omyl 1950-1963: Barnardova hvězda P. van de Kamp deformace dalekohledu 1991: Pulsar 1829-10 (Sct; 9 kpc) má exoplanetu s per 180 d. (A. Lyne aj. odvoláno 1992 chyba v redukci dat) Hledání ztroskotávalo na předsudku, že cizí sluneční soustavy se v zásadě budou podobat té naší (G. Walker, G. Marcy a P. Butler) 29.10.2009 Exoplanety 2009 16
KOMEDIE PLNÁ OMYLŮ STÁLE ŽIVÁ 1993 - výpočet S. Thorsetta a R. Deweye: výbuch supernovy zničí všechny planety měření Wolszczana a Fraila se dají vysvětlit precesí rotační osy neutronové hvězdy (nápad ad hoc). 1997 D. Gray: periodické variace radiální rychlosti 51 Peg jsou způsobeny neradiálními pulsacemi hvězdy. Autor námitku odvolal po publikaci velmi kvalitních spekter 51 Peg v r. 1998. 1998 - S. Terebeyová aj. : snímek HST NICMOS: z dvojhvězdy TMR-1A,B (separace 42 AU) v obřím molekulovém mračnu (Tau; 140 pc) vychází svítící obloukové vlákno, na jehož konci ve vzdálenosti 1,4 kau je exoplaneta vymrštěná z dvojhvězdy mechanismem, který předtím navrhl A. Boss. Odvoláno r. 2000: jde o červeného trpaslíka, který se na vlákno pouze promítá. 29.10.2009 Exoplanety 2009 17
PŘEKVAPENÍ U neutronových hvězd existují kamenné exoplanety (po výbuchu supernov) Exoplanety často obíhají daleko blíže k mateřské hvězdě než Merkur vůči Slunci a nevypaří se navzdory vysoké teplotě Dráhy exoplanet jsou často velmi protáhlé elipsy (0,2 < e < 0,9) proměnný ohřev atmosféry Exoplanety migrují od vzniku ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy směrem k hvězdě, popř. od hvězdy Exoplanety mohou existovat na stabilních drahách i u těsných dvojhvězd Výskyt exoplanet roste s metalicitou hvězdy (stářím vesmíru) 29.10.2009 Exoplanety 2009 18
ZÁVĚR Před 14 lety obor Exoplanety fakticky neexistoval. Nebyla téměř žádná pozorovací data. Dnes je známo kolem 350 objektů tohoto typu, lze určit jejich dráhové elementy, geometrické i fyzikální parametry a chemické složení i dynamiku jejich atmosfér. Každá z metod hledání exoplanet je výběrová, tj. dává přednost určité kombinaci vlastností a geometrie planetárních systémů.proto jsou současné výsledky zkreslené tzv. výběrovými efekty a lze čekat ještě mnohá překvapení. Během příští dekády lze očekávat nalezení tisíců až statisíců exoplanet! FANTAZIE PŘÍRODY JE NEPOROVNATELNĚ VĚTŠÍ NEŽ PŘEDSTAVIVOST NEJPROZÍRAVĚJŠÍCH ASTRONOMŮ 29.10.2009 Exoplanety 2009 19