Životospráva v šestinedělí

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD ÚSTAV PORODNÍ ASISTENCE Michaela Zahradová Životospráva v šestinedělí Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Věra Vránová, Ph. D. Olomouc 2013

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Název práce: Životospráva v šestinedělí Název práce v AJ: Health regime in puerperium Datum zadání: 2013-01-27 Datum odevzdání: 2013-05-02 Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Autor práce: Michaela Zahradová Vedoucí práce: Mgr. Věra Vránová Ph.D. Oponent práce: Mgr. Štěpánka Bubeníková Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce je zaměřena na problematiku období šestinedělí. Předkládá publikované informace o doporučené životosprávě ve významném období života ženy. Hlavní důraz je kladen na režim dne, stravování, pohybovou aktivitu, kojení, sexuální život partnerů. Velmi důležitá je oblast psychická, ve které jsou informace týkající se psychických změn ženy v šestinedělí a nových vztahů v rodině. Abstrakt v AJ: This bachelor s thesis is focused on the puerperium period and related postnatal care. It presents published info about recommended regimen and diet to promote mother s and newborn s health. the main emphasis comprises the daily regime, eating habits, physical activity, breastfeeding and the sexual life of the partners. One of the most important aspects is psychological wellbeing of the mother and this thesis reviews the psychological changes the mother is going through and the new relationships established in the family.

Klíčová slova v ČJ: Životospráva, šestinedělí, strava, spánek, pohyb, hygiena, psychika, sex Klíčová slova v AJ: Lifestyle, puerperium, diet, sleep, exercise, hygiene, mental, sex Rozsah: 42 stran, 3 přílohy

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje. Olomouc 2. května 2012 -------------------------------

Děkuji Mgr. Věře Vránové Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady a poskytnuté materiály.

OBSAH: ÚVOD... 8 1 ŠESTINEDĚLÍ...11 1.1 Fyziologické šestinedělí...11 1.1.1 Involuční změny...11 1.1.2 Progresivní změny...12 1.2 Komplikace v šestinedělí...13 2 REŽIM DNE V OBDOBÍ ŠESTINEDĚLÍ...14 2.1 Management šestinedělí...14 2.2 Náplň dne, spánek a odpočinek...15 2.3 Péče o tělo, hygiena...15 2.3.1 Péče o prsy...16 2.4 Pohyb a cvičení...16 2.4.1 Rehabilitace a císařský řez...18 3 STRAVA KOJÍCÍCH ŽEN...19 3.1 Energetická spotřeba...20 3.2 Bílkoviny, tuky a sacharidy...20 3.3 Minerální látky a stopové prvky...21 3.4 Vitamíny...22 3.4.1 Lipofilní vitamíny...22 3.4.2 Hydrofilní vitamíny...23 3.5 Pitný režim...24 3.6 Alkohol, kofein, nikotin...24 3.7 Kojení a alergie...25 3.8 Redukce hmotnosti po porodu...26 3.9 Léky při kojení...27 3.10 Vegetariánství a kojení...28 4 PSYCHIKA ŽENY V OBDOBÍ ŠESTINEDĚLÍ...29 4.1 Hormonální změny...30 4.2 Poporodní smutek...30 4.3 Poporodní deprese...31 4.3.1 Jak rozpoznat poporodní smutek od deprese?...32 4.4 Poporodní psychóza...33 4.5 Úloha porodní asistentky - jak předcházet psychickým změnám v šestinedělí?...33 4.6 Vztah partnerů během šestinedělí...34

4.6.1 Vliv poporodní deprese na partnerský vztah...34 4.6.2 Sexuální život...35 ZÁVĚR...36 BIBILIOGRAFICKÉ ZDROJE...38 SEZNAM ZKRATEK...41 SEZNAM PŘÍLOH...42

ÚVOD V celé řadě kultur bylo období šestinedělí ovlivněno tradičními zvyklostmi a pověrami více, než období těhotenství a porodu. Nejednalo se totiž už jen o těhotnou ženu s plodem, ale o začátek nového života, který zasluhuje pozornost. Tyto zvyklosti nepřetrvávají pouze v kmenových kulturách, ale jejich stopy můžeme nalézt i v dnešní vyspělé péči, např. uchovaný uschlý pupečník má symbolický význam ochrany zdraví dítěte. (Roztočil, 2004, nestr.) Nová role matky patří k významným obdobím života ženy. Je plná nových zkušeností, emocí a zásadně ovlivňuje chod jejího dosavadního života. Péče o dítě stojí hodně energie, a aby žena v nové roli obstála, neměla by zapomínat také na sebe. Správná pohybová aktivita by měla ženě v šestinedělí vrátit kondici a dát ji potřebnou energii pro plnění každodenních úkolů souvisejících s péčí o novorozence. (Vitíková, 2007, s. 125) Jídelníček kojící ženy je rovněž pro šestinedělku velmi důležitý. Na jedné straně ženy chtějí dát svému dítěti to nejlepší, ale zároveň mají obavy z nadváhy, zvláště když se jejich hmotnost v těhotenství zvýšila víc, než předpokládaly. Jaká má být strava kojící ženy, aby byla prospěšná jí i jejímu dítěti? (Kopřivová, 2006, nestr.) Také psychika ženy v období šestinedělí je vystavena velké zátěži. Přichází citové pohnutí spojené se zážitky z nedávného porodu, hormonálními změnami a adaptace na novou životní roli. (Ratislavová, 2008, nestr.) Šestinedělí je složité období plné změn. Na koho jiného by se měla žena po porodu obrátit se svými problémy a otázkami, než na porodní asistentku? Cílem bakalářské práce je podat komplexní informace o životosprávě ženy v šestinedělí. V práci jsem se zaměřila na tyto cíle: Cíl 1. Zjistit, jaký je doporučený nejvhodnější režim dne ženy v šestinedělí Cíl 2. Předložit poznatky o vhodném stravování kojících žen Cíl 3. Předložit poznatky o psychických změnách žen v období šestinedělí 8

Bibliografické citace vstupní studijní literatury: ČECH, Evžen, HÁJEK Zdeněk, MARŠÁL Karel a SRP Bedřich. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2007, 544 s. ISBN 97880247130382010. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978-802-4719-412. TRČA, Stanislav. Budeme mít děťátko. 9., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2009, 263 s. ISBN 978-80-247-2581-9. RATISLAVOVÁ, Kateřina. Aplikovaná psychologie porodnictví: 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2008, 106 s. ISBN 978-80-254-2186-4. VITÍKOVÁ, Radka. Těhotenství a šestinedělí v kondici. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. ISBN 80-726-2461-X. VYHLEDÁVÁCÍ STRATEGIE Vyhledávače: Google.cz, Google.scholar Databáze: a) EBSCO b) MEDVIK c) PUBMED d) SOLEN Časopisecké zdroje: Československá pediatrie ISSN 0069-2328 Klinická farmakologie a farmacie ISSN 1803-5353 Lékařské listy ISSN 0044-1996 Moderní babictví ISSN 1214-5572 Moderní gynekologie a porodnictví ISSN 1211-1058 Ošetřovatelství a porodní asistence ISSN 1804-2740 Pediatrie pro praxi ISSN 1803-5264 Praktické lékárenství ISSN 1801-6739 Amarican journal of preventive medicine ISSN 07493797 9

Journal of clinical nursing ISSN 13652702 Journal of reproductive and infant psychology ISSN 1469672X Journal of sex & marital therapy ISSN 0092623X Vyhledávací období: 2000 2013 Pomocí klíčových slov: šestinedělí, strava, dieta, pohyb, cvičení, hygiena, spánek, sex, psychika, bylo vyhledáno celkem 30 článků v českém jazyce, z toho 12 z nich nebylo použito z důvodu odchýlení od tématu. V zahraničních zdrojích mi bylo nabídnuto nespočetné množství článků, avšak minimum se týkalo zvoleného tématu. V anglickém jazyce bylo použito pouze 5 článků. 10

PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH POZNATKŮ 1 ŠESTINEDĚLÍ 1.1 Fyziologické šestinedělí Šestinedělí je období po porodu, které trvá v průměru 42 dní, tedy šest týdnů. V tomto období dochází k ústupu fyziologických těhotenských změn a organismus ženy se tak dostává do téměř původního stavu jako před otěhotněním. Také ustupují patologie spojené s těhotenstvím jako gestační diabetes, preeklampsie, hepatopatie a jiné. Šestinedělí rozdělujeme na časné, to je prvních sedm dní po porodu, a pozdní, ve kterém se odehrávají involuční a progresivní změny organismu matky. (Rokytová, 2006, s. 153) 1.1.1 Involuční změny Fait uvádí, že největší involuční změny probíhají v pohlavních orgánech, zejména v děloze. Její hmotnost po porodu je 1000 g, a fundus dosahuje po pupeční jizvu. V průběhu šestinedělí se ale začnou svalové buňky svrašťovat. Čtvrtý poporodní den fundus dosahuje až čtyři centimetry pod pupeční jizvu a desátý den již není hmatný. Z těla odchází očistky, latinsky lochia, která se skládají z nekrotizované deciduy, koagul, tkáňového moku, sekretu z děložního hrdla, pochvy a vulvy. Charakter očistků se v průběhu šestinedělí mění. Lochia rubra jsou krvavé a odcházejí první až třetí den po porodu. Lochia fusca jsou očistky nahnědlé barvy, postupně díky převaze leukocytů přecházejí do žlutavé barvy a nazývají se lochia flava. Po týdnu bílé i červené krvinky mizí a očistky jsou bělavé - lochia alba. Záhy se mění v poslední typ hlenovitý lochia mucosa. (Fait, 2006, nestr.) Cervix je po porodu ochablý s laceracemi, prostupný pro dva prsty. Postupně se svrašťuje a nabývá své původní podoby. Zkracuje se a uzavírá od vnitřní branky k vnější. Na konci šestinedělí má zevní branka tvar příčné štěrbiny. Konečná reepitelizace může trvat až dvanáct týdnů. (Rokytová, 2006, s. 154) 11

Poševní poranění se hojí přibližně tři týdny, slizniční řasy jsou vyhlazené a pochva již není tak pružná. Vaječníky s vejcovody klesají zpět do malé pánve. Vulva ztrácí pigmentaci a ustupuje její překrvení (Fait, 2006, nestr.) V průběhu šestinedělí dochází ke změnám i u extragenitálních orgánů. Upravuje se činnost trávicího ústrojí, mizí pálení žáhy a navrací se chuť k jídlu. Ochabnuté břišní svalstvo, nedostatečný příjem tekutin a strach z bolesti při defekaci však může způsobit obstipaci. Krevní objem se snižuje z pěti až šesti litrů na čtyři, dochází tedy k vyšší diuréze. Nedělka denně vymočí až tři litry tekutin. Změny v hemokoagulaci zabraňují v prvních hodinách a dnech ke krvácení, zvyšuje se počet trombocytů a fibrinogenu. To může způsobit trombebolické komplikace, ale i tyto krevní změny se vrací po šestinedělí zpět do původního stavu jako před otěhotněním. (Roztočil, 2008, s. 129) Po porodu dochází u ženy zejména k velkým hormonálním změnám. Dochází k náhlému poklesu progesteronu a estrogenů a díky kojení k produkci prolaktinu. Tvorba FSH a LH je úměrná tvorbě prolaktinu, proto nekojící ženy mohou dosáhnout první ovulace už za tři týdny a kojící ženy až za 60 80 dní. (Rokytová, 2006, s. 156) Je nutné zmínit, že těhotenství a porod zanechávají na ženě tělesné a zejména psychické změny, proto úplné navrácení do původního předtěhotenského stavu nikdy nenastane. (Rokytová, 2006, s. 153) 1.1.2 Progresivní změny Tyto změny se nejvíce týkají orgánů, které byly před těhotenstvím v klidovém režimu, jde především o aktivaci mléčných žláz, které jsou spojené s nástupem laktace. (Roztočil, 2008, s. 127) Fait uvádí, že kojením se společně prolaktinem uvolňuje i oxytocin, který napomáhá zavinování dělohy a vylučování mléka z mlékovodů. Předchůdcem mateřského mléka je kolostrum, které je bohaté na tuky, minerály a bílkoviny. Mateřské mléko se začíná tvořit 2. až 3. den po porodu a kromě bílkovin, minerálů a vody obsahuje také vitamíny, stopové prvky a především IgA protilátky důležité pro obranyschopnost novorozence. (Fait, 2006, nestr.) 12

1.2 Komplikace v šestinedělí Mezi nejčastější komplikace v šestinedělí patří děložní subinvoluce, krvácení a puerperální infekce. Subinvoluce děložní neboli pomalé zavinování dělohy je spojena s opakovaným silnějším krvácením při pohybu, otáčení na lůžku, vstávání, zakašlání, defekaci apod. Děloha je měkká a nebolestivá. Při vyšetření USG je viditelný nehomogenní obsah vyplňující dutinu děložní. Tento stav se objevuje u multipar, po porodu velkého plodu, polyhydramniu či po vícečetném porodu. Léčba zahrnuje podání uterotonik a zevní děložní masáž. (Fiat, 2006, nestr.) Krvácení v raném šestinedělí je většinou náhlé a silné, je proto nutné ihned zjistit jeho příčinu. Nejčastěji to bývá subinvoluce, špatně ošetřené nebo přehlédnuté porodní poranění, poporodní rezidua (zbytky placentární tkáně či plodových obalů) a hemokoagulační poruchy. Je nutné myslet také na vzácnou děložní rupturu, při které žena silně krvácí do dutiny břišní a je nutný okamžitý chirurgický zákrok. Krvácení je možné i v pozdním šestinedělí, hlavními příčinami jsou rezidua (neodloučený kotyledon ve formě polypu), zánět děložní sliznice, menstruace nebo karcinom. (Rokytová, Fait, 2006, s. 364-365) Vokroj píše, že puerperální infekce je souhrnný název pro infekční onemocnění v šestinedělí. Řadí se sem infekce genitálního traktu a jeho okolí, infekce močových cest a prsů. Autor dále uvádí, že i přes veškeré úspěchy ATB terapie je puerperální sepse nejčastější příčina mateřské morbidity a mortality. Infekce může vzniknout vinou ženy při nedodržování hygienických pravidel; vinou personálu, použitím nesterilních nástrojů, roušek, častým vyšetřováním apod.; nebo přemnožením bakterií, které byly v genitálním traktu přítomny již před porodem. (Vokroj, 2011) Nejčastější puerperální infekce je endometritis, tedy zánět děložní sliznice. Riziko vzniku se zvyšuje při porodu císařským řezem, po opakovaném vaginálním vyšetření, revizi dutiny děložní, neléčené cervikální infekci před porodem apod. Klinicky se endometritida projevuje zvýšenou teplotou až horečkou, bolestmi v podbřišku, páchnoucími očistky. Při vyšetření je děloha zvětšená a citlivá, v laboratorních výsledcích krve zvýšené leukocyty a CRP. Před zahájením léčby ATB je nutné odebrat z lochií kultivaci. (Vokroj, 2011, nestr.) 13

2 REŽIM DNE V OBDOBÍ ŠESTINEDĚLÍ 2.1 Management šestinedělí Téměř ve všech porodnicích v ČR je systém péče roaming-in, tzn. že matka i dítě jsou při hospitalizaci společně na pokoji. Tento způsob má podnítit rychlejší rozvoj biologických funkcí novorozence, naučit ženu starat se o dítě již po porodu, a především navodit pevné vztahy mezi matkou a dítětem. (Rokytová, 2006, s. 158) Po převozu z porodního sálu je žena uložena na lůžko na oddělení šestinedělí. Dostává košili s rozepínáním vpředu, která je vhodná pro kojení. Porodní asistentka zkontroluje výšku děložního fundu, krvácení, TK, pulz, tělesnou teplotu a informuje se, zda již proběhlo první močení po porodu. (Rokytová, 2006, s. 157) Přibližně za 6 hodin po vaginálním porodu, by se měla začít žena pohybovat. Časné vstávání urychluje zavinování dělohy, odchod očistků a je prevencí zánětu žil i plicních komplikací. (Pařízek, 2006, s. 337) Lékař kontroluje celkový stav nedělky při každodenní vizitě. Porodní asistentka rovněž denně kontroluje výšku děložního fundu, hojení porodních poranění, množství očistků, prsy a tvorbu mateřského mléka, dvakrát denně měří fyziologické funkce a sleduje vyprazdňování, protože děloha se dobře zavinuje jen při správně vyprázdněném močovém měchýři. Stolice obvykle přichází druhý den po porodu. (Rokytová, 2006, s. 157) První stolici se žena může záměrně vyhýbat kvůli šití na hrázy nebo hemeroidům, které mohou způsobovat bolest. (Chmel, 2005, s. 105) Pokud žena trpí obstipací, k vyprázdnění používáme nejčastěji glycerinový čípek nebo eventuelně klyzma. (Rokytová, 2006, s. 157) V naší zemi se pohybuje délka hospitalizace ženy po porodu mezi čtyřmi až pěti dny, avšak propuštění do domácího ošetřování se ve většině případů odvíjí od stavu novorozence, nikoliv od stavu nedělky. Dle České neonatologické společnosti je možné propustit zdravého novorozence již po 72 hodinách. (Roztočil, 2004, nestr.) Při propuštění z porodnice žena dostává od porodní asistentky informace o celkové životosprávě. Je rovněž poučena o některých komplikacích, které se můžou v období šestinedělí objevit. (Rokytová, 2006, s. 158) 14

2.2 Náplň dne, spánek a odpočinek Největší náplní dne šestinedělky je především kojení. Režim dne je podřízen péči o novorozence a to bývá zvláště pro prvorodičky vyčerpávající. Proto by měla v prvních týdnech vynechat těžké domácí práce a naopak by měla využít každé příležitosti k odpočinku. (Pařízek, 2006, s. 348) Šestinedělka má spát minimálně 7 hodin a zdřímnout by si měla i přes den, nebo se alespoň věnovat odpočinkovým činnostem. Spánek je pro matku důležitý pro načerpání fyzických i psychických sil. (Trča, 2009, s.168) Insana a kol. ve svém článku uvádí, že kvalitní doba spánku pozitivně ovlivňuje partnerský vztah. (Insana a kol. 2011, s. 436) Bohužel i přes veškerou snahu a velkou vyčerpanost, se spousty žen v šestinedělí setkává s nespavostí. Příčinou mohou být hormonální výkyvy, ale především strach o dítě. Matky jsou pořád ve střehu a mají nutkavý pocit je neustále kontrolovat. Widerová (2009, s. 147-149) proti nespavosti doporučuje: vyhnout se konzumaci kofeinových nápojů alespoň pět hodin před spaním dodržovat pravidelný režim, chodit spát přibližně ve stejnou dobu nevyřizovat na poslední chvíli pracovní povinnosti vytvořit si večerní rituál, např. pití bylinkového čaje, čtení knihy apod. 2.3 Péče o tělo, hygiena Po propuštění domů by šestinedělka měla dodržovat hygienické návyky, tak jak byla naučena v nemocnici. To znamená denně se sprchovat a měnit osobní prádlo, lůžkoviny převlékat co nejčastěji. Velmi důležitá je péče o hráz, zvlášť pokud byla provedena episiotomie. (Rokytová in Čech, 2006, s. 158) Kotrbová radí časté sprchování, vždy po močení i stolici, a následné větrání rány. Pokud má žena možnost, může ránu vysoušet fénem. (Kotrbová, 2008, s. 91). Kopřivová doporučuje kontrolovat každý den hojení hráze pomocí zrcátka. Výrazné zarudnutí, otok nebo bílý povlak mezi stehy může značit infekci. V takovém případě je možné použít na ošetření peroxid nebo krátkou sedací koupel v odvaru z řepíku, heřmánku, dubové kůry nebo přesličky. Šestinedělka by měla nosit vzdušné oblečení, spodní prádlo pouze bavlněné nebo jednorázové. Nutné je také kontrolování očistků. Obyčejně mají pach menstruační krve, nepříjemný nasládlý zápach by však mohl značit 15

infekci. (Kopřivová, 2009, nestr.) V období šestinedělí je třeba volit sprchování, koupání jak ve vaně, tak v bazénu by se žena měla vyhnout. (Pařízek, 2006, s. 347) Během těhotenství se některým ženám tvoří na kůži nehezké strie, ty se můžou vlivem hormonálních změn dále objevovat i porodu, proto je třeba kůži stále promazávat i v šestinedělí. (Kotrbová, 2008, s. 90) Žena by měla při péči o své tělo dbát na to, aby nepoužívala příliš parfémované prostředky. Ty mohou zakrýt přirozenou vůni, podle které novorozenci svou matku poznávají. Navíc syntetické vůně mohou dráždit kůži dítěte nebo jim dokonce způsobit alergickou reakci. (Stadelmann, 2001, s. 308) 2.3.1 Péče o prsy Kojící ženy by měly nosit bavlněné podprsenky se speciálními vložkami, které odsají přebytečné mléko a podprsenka tak zůstává déle čistá. Prsy se myjí každý den čistou vlažnou vodou, sušení bradavek a dvorců se provádí dotykem nikoliv třením. Je nezbytné poučit matku o důkladném mytí rukou před každým kojením či manipulaci s prsy, aby nedošlo k přenosu infekce. (Pařízek, 2006, s. 347-348) Zánět se projevuje zarudnutím, zatvrdnutím a bolestivostí prsu. První pomoc je přiložení ledu, odstříkávání či odsávání mléka a při zvýšené teplotě nebo horečce podávat paracetamol po šesti hodinách. (Kopřivová, 2009, nestr.) Kojící žena by měla odcházet z šestinedělí plně informovaná o správné technice kojení. Při nesprávné technice jsou bradavky podrážděné, popraskané a mohou se vytvořit až bolestivé ragády. Kotrbová jako prevenci proti prasklinkám doporučuje prsy nechat pár hodin denně volně na vzduchu bez podprsenky a trička nebo pomazat prsní dvorec mateřským mlékem, protože má výrazně hojivé účinky. (Kotrbová, 2008, s. 91) 2.4 Pohyb a cvičení Jak již bylo zmíněno, ženy začínají s pohybem velmi brzy po porodu, protože má velmi prospěšný účinek na organismus. Posilování zmírňuje bolesti zad, urychluje zavinování dělohy, odchod očistků apod. S posilováním může žena začít už 24 hodin po porodu (Pařízek, 2006, s. 348) Začíná se lehkými cviky na lůžku, 16

např. protahování a kroužení dolních končetin ve výšce 30 cm, opakované podsazování pánve nebo ležení na břiše s vypodloženým polštářem. Cviky se opakují několikrát denně. (Trča, 2009, s. 155-160) Po propuštění z porodnice by měla šestinedělka ve cvičení pokračovat a časem přidávat namáhavější cviky. Pravidelné cvičení upevňuje zdraví, navozuje dobrou náladu a ženě pomáhá navrátit vzhled jako před těhotenstvím. (Trča, 2009, s. 170) Dle studie Cramp a Bray, ženy v šestinedělí vykazují menší pohybovou aktivitu než ženy v těhotenství. Ve většině případů uvádí jako překážky příliš velkou únavu, nedostatek času a mnoho starostí spojené s výchovou dětí. (Cramp, Bray, 2010, s. 642, 647) Pohybová aktivita by měla probíhat pravidelně, několikrát týdně a trvat alespoň 15 minut. (Rokytová, 2006, s. 158) Vitíková (2007, s. 85-86) zmiňuje hlavní zásady při cvičení, které by měla šestinedělka dodržovat: protahovací cviky provádět jen do prvního pocitu tahu jako první se zpevňují svaly pánevního dna a šikmé břišní svaly u posilování břišních svalů postupujeme od nejhlubších vrstev přímé břišní svaly se posilují až po zpevnění pánevního dna (při kašli, kýchnutí apod. již nedochází k úniku moči) cvičení je vhodně po vyprázdnění močového měchýře a po kojení, kdy jsou prsy lehčí žena by se měla vyvarovat skokům, běhu a zvedáním těžkých předmětů, protože tyto cviky pánevní dno naopak ochabují pro zlepšení kondice je nejlepší začít se svižnějšími procházkami Cviky vhodné pro ženu v období šestinedělí jsou vyobrazeny v příloze 1. 17

2.4.1 Rehabilitace a císařský řez Žena, která rodila císařským řezem, se od ženy po vaginálním porodu liší v mnoha směrech. Prodělala chirurgický zákrok, její pobyt v nemocnici je delší a rekonvalescence pomalejší. Dříve pociťuje únavu a má větší bolesti, proto je více závislá na personálu, potřebuje více informací a emocionální podporu. Rehabilitace je ale podobná jako po vaginálním porodu. Matky jsou do péče o novorozence zapojeny hned, jak je to možné. Žena by se měla pohybovat do 24 hodin od operace alespoň v prostoru pokoje. Vstávání z lůžka by mělo být pomalé, aby nedocházelo k napínání břišní stěny. Šestinedělka si ránu při pohybu, smíchu a kašli přidržuje. První pooperační den jsou vhodná dechová cvičení, která předchází hromadění hlenu v plících, protože přetrvávající hlen může vyvolat infekci dýchacích cest. Žena může zkoušet na lůžku dýchat, tak aby došlo k nadzvednutí břišní stěny, nebo si při výdechu mírně zatlačit rukama na spodní část žeber. Je důležité procvičovat i dolní končetiny, jejich rehabilitace pomáhá k dosažení plné mobility a je prevencí TEN. Mezi cviky patří střídaní flexe a extenze dolních končetin, zvedání pánve, protahování a kroužení hlezenních kloubů či přitahování kolen k hrudníku. Čtvrtý pooperační den je možné, při dobrém hojení laparotomie, polohování na břiše s vypodloženým polštářem. Žena by po porodu císařským řezem neměla zapomínat na správné držení těla. (Roztočilová, 2008, nestr.) Zásady cvičení jsou stejné jako u vaginálního porodu, jen posilování přímých břišních svalů by mělo probíhat zhruba o dva týdny později. (Vitíková, 2007, s. 94) 18

3 STRAVA KOJÍCÍCH ŽEN Množství a kvalita stravy kojící ženy ovlivňuje nejen její zdravotní stav, ale skrz mateřské mléko také výživový a zdravotní stav jejího dítěte. Příliš nadbytečný nebo naopak i nedostatečný příjem živin může přinést nežádoucí rizika pro matku i dítě. (Schneiderová, 2002, s. 90) Kopřivová ve svém článku uvádí, že v prvních dnech kojení má žena zvážit co sní, aby následně novorozenec neměl problém se zažíváním. Strava by měla být výživná, ale v prvních dvou týdnech by neměla obsahovat uzeniny, luštěniny, ani zrníčkové citrusové a lesní plody. Neměli by chybět mléčné výrobky v dostatečném množství, maso alespoň dvakrát týdně a mořské ryby. Bílé pečivo by se mělo nahradit den starým celozrnným chlebem. (Kopřivová, 2006, s. 48) Kopřivová dále hovoří o tom, že druhý až třetí týden by měla být strava více pestrá, a postupně se v malém množství můžou vyskytovat ony zakázané plody. Porce stravy by měly být vyvážené a to nejlépe 20% bílkovin, minimum tuku a maximum uhlovodanů. Vynechat dezerty a ovoce jíst spíše samostatně. (Kopřivová, 2006, s. 48) Kojící žena by měla omezit smažení a fritování stravy, protože obsahuje plno nadbytečných tuků a kalorií. Nejvhodnější způsoby jak zahřát či uvařit stravu jsou napařování, vaření a pečení. (Gaskinová, 2011, s. 59) Při dochucování potravin by měla kojící žena používat v malém množství nedráždivé koření, jako kopr, pažitku a zeleninové natě, protože některé složky, zvláště exotického koření, mohou procházet do mateřského mléka a způsobit novorozenci digestivní potíže. Při solení potravy je důležité dodržovat její doporučenou dávku, to je 5 g soli denně. Její vyšší příjem způsobuje hypertenzi a otoky (Hronek, 2004, s. 260 262) Mottlová uvádí, že některé látky obsažené např. v květáku, kapustě, zelí, hruškách, čerstvém kynutém pečivu a luštěninách mohou způsobit koliku či alergii. Proto je důležité si všímat, jak dítě reaguje na potraviny, kterými se žena stravuje a v případě potřeby je z jídelníčku vyloučit. Může také vyzkoušet čaje proti nadýmání s obsahem kmínu a fenyklu. (Mottlová, 2009, s. 59) 19

Výživa matky výrazně neovlivňuje obsah bílkovin, laktózy a minerálů v mateřském mléce. Tuky a vitamíny kolísají v závislosti na příjmu z potravy. Nejvíce je však ovlivněn obsah vitamínů rozpustných ve vodě, které se neukládají do rezervy organismu matky a musí se tedy doplňovat denně. (Hronek, 2004, s. 33) 3.1 Energetická spotřeba Laktace je energeticky velmi náročná, kojící žena spotřebuje při tvorbě mléka 530 až 750 kcal/den. Většina matek si během těhotenství vytvoří zásobní tukovou tkáň, ze které využije až 200 kcal denně právě při laktaci. Díky tomu žena ztrácí kojením na hmotnosti v průměru 0,5 0,8 kg měsíčně. (Müllerová, 2004, s. 96 98) Kojící matky efektivněji využívají energetické zdroje, proto vystačí s nižšími příjmy, aniž by hladověly. U dobře živených žen nevede zvýšený příjem energie k větší produkci mléka. A naopak ženy s nižším energetickým příjmem mohou mít dostatek kvalitního mléka. (Schneiderová, 2002, s. 91) 3.2 Bílkoviny, tuky a sacharidy Zvýšená potřeba bílkovin během laktace není příliš nutná, protože mnoho žen konzumuje běžně více bílkovin především konzumací chleba. Doporučená denní dávka pro zdravou ženu je 0,8 g/kg/den a dalších 11 g bílkovin v období laktace. Pro srovnání 100 g chleba obsahuje 7 g bílkovin. Proteiny se nacházejí také v obilovinách, luštěninách, vejcích a mléčných výrobcích. Kojící ženy by měli dodržovat denní dávku proteinů, protože jejich nadbytek se ukládá v těle v podobě tuků a mohou způsobit kardiovaskulární onemocnění. (Schneiderová, 2002, s. 91 92) (Müllerová uvádí potřebu bílkovin na 16 g na laktaci, celkově 59 63 g/den) Tuky jsou největším zdrojem energie, jsou důležité zejména kvůli vitamínům A, E, D, K, které se v tucích rozpouští. Příjem tuků by neměl přesahovat více než 30% podílu ve stravě, časté přesahování této hodnoty může později způsobit nadváhu až obezitu. Cholesterol, látka tukové povahy, je prospěšná k obnově buněčných membrán a syntéze vitamínu D. Denní dávka cholesterolu by neměla přesáhnout 300 mg/den, protože tělo není schopno větší dávky odbourat a ukládá jej do stěny 20

cév. (Schneiderová, 2002, s. 92 93) Nejdůležitější podoba tuků jsou esenciální mastné kyseliny, které mají významnou roli pro dotváření centrální nervové soustavy dítěte. Vyskytují se především v rostlinném oleji a rybím tuku. (Müllerová, 2004, s. 98) Kopřivová říká, že díky sacharidům správně funguje náš nervový systém. Kojící ženy vážící od 50 do 65 kg by měly přijímat 270 330 g sacharidů denně. Nejvhodnější jsou složené cukry, obsažené v ovoci, zelenině a celozrnných obilovinách. Pomaleji se vstřebávají a s nimi je dodávána tělu i důležitá vláknina. Vláknina ovlivňuje činnost střev, urychluje jejich funkci a pomáhá odvádět nepotřebné zbytky potravy rychleji z těla, což zabraňuje vstřebávání škodlivých látek. (Kopřivová, 2006, s. 48) 3.3 Minerální látky a stopové prvky Některé mikroživiny si žena nedokáže sama syntetizovat, a proto by se měli objevit v přijímané potravě. Patří sem především vápník, hořčík, zinek a jód. (Schneiderová, 2002, s. 93) Kopřivová uvádí, že množství vápníku v přijímané stravě by se v době těhotenství a kojení měl zvýšit na 1 200 mg/den. Je základní stavební jednotkou kostí a zubů a zajišťuje dobrou funkci svalů. Nejvíce je zastoupený v mase, mléčných výrobcích a zelenině. Hořčík je důležitý pro činnost enzymů. Při sníženém příjmu dochází ke svalovým křečím. Nachází se v listové zelenině, ořechách a hořké čokoládě. Denní příjem by měl být 3600 mg. Zinek je nezbytný ke vstřebávání vitamínu A a B 12. Urychluje hojení porodních poranění. Je obsažený v mořských plodech, játrech, vejcích a mase. (Kopřivová, 2006, s. 48) Nedostatečný přísun jódu může mít za následek vytvoření strumy, poruchu růstu a neuropsychického vývoje dítěte, proto je nesmírně důležitý jeho výskyt ve stravě kojící ženy. (Schneiderová, 2002, s. 94) Kopřivová dodává, že ke správné funkci štítné žlázy je doporučená denní dávka jódu 200 µg. Největší zastoupení v potravě mají všechny produkty moře, ale i vejce, česnek, citron, cibule a jodizovaná sůl. (Kopřivová, 2006, s. 48) 21

Železo je jeden z prvků, který se ukládá do zásoby v lidském organismu. Tudíž obsah železa v mateřském mléce nezávisí na příjmu v potravě matky. Potřeba železa při kojení nepřevyšuje potřebu netěhotných žen, ale při nedostatečném příjmu nebo špatném vstřebávání se u matky může rozvinout anemie, která se projevuje únavou, sníženou psychickou a fyzickou výkonností a sníženou obranyschopností. Jeho denní dávka by měla být minimálně 10 mg/den. Železo je důležité pro krvetvorbu, neurologický vývoj a normální růst dítěte. Nejvíce je obsažené v luštěninách, hovězích játrech, listové zelenině, korýších a ořechách. (Schneiderová, 2002, s. 93 94) 3.4 Vitamíny Kopřivová píše, že vitamíny hrají roli při vytváření enzymů, které jsou důležité při trávení, vstřebávání, metabolismu a obnově buněk. (Kopřivová, 2006, s. 48) Vitamíny A, E, D, K jsou lipofilní tedy rozpustné v tucích. Je třeba dodržet jejich přesné dávkování protože, většina z nich přechází do mateřského mléka (Hronek, 2004, s. 91) Komplex vitamínů B a vitamínu C označujeme za hydrofilní vitamíny, tedy rozpustné ve vodě. Zasahují nejvíce do metabolických procesů v organismu. (Hronek, 2002, s. 119) 3.4.1 Lipofilní vitamíny Vitamín A je bohatě zastoupen v kolostru, zvláště v prvních dnech po porodu. Chrání tak novorozence před jeho nedostatkem. (Hronek, 2004, s. 96) Díky lipáze přítomné v mateřském mléce si kojenec brzy vytvoří vlastní zásoby vitamínu A. (Schneiderová 2002, s. 96) Doporučená denní dávka je 1,2 mg a je obsažen nejvíce v rybím oleji, játrech a másle. (Hronek, 2004, s. 98) Vitamín E chrání buněčné membrány organismu, zpomaluje proces stárnutí, chrání kardiovaskulární systém, snižuje hladinu LDL a zvyšuje HDL. Pomáhá předcházet křečovým žilám, rakovině a dystrofiím. Nejvyšší obsah vitamínu E je lískových, vlašských a para oříšcích, dále v sojové mouce, kokosu, petrželové nati, hrášku a ovesných vločkách. Doporučená dávka je 14 mg/den. (Hronek, 2002, s. 105 108) 22

Velmi důležitou složkou mateřského mléka je vitamín D, je nezbytný pro absorpci a metabolismus vápníku. Nejvíc se nachází v rybách, vejcích, másle a mléku, ale hlavním zdrojem je sluneční záření. Vitamín D je významný pro prevenci křivice u novorozence a osteomalacie u matky. Dvě hodiny týdně vystavení slunečnímu záření stačí k dostatečnému vytvoření vitamínu. (Schneiderová, 2002, s. 96) V České republice je pro kojící ženy navrhována denní dávka 10 µg. (Hronek, 2004, s. 104) Vitamín K je velmi důležitý pro tvorbu a správnou funkci srážecích faktorů. Novorozenci jsou bezprostředně závislí na jeho nutričním příjmu. Jeho deficit vyvolává u dětí průjmy, poruchy vstřebávání živin a choroby jater. Kojící žena by měla dodržovat denní příjem 65 µg. Nejvíce je vitamín K obsažen v zelené zelenině. (Hronek, 2004, s. 110 114) 3.4.2 Hydrofilní vitamíny Vitamíny B 1, B 2, B 6, B 11, jsou pro kojící ženy zcela nezbytné. Ovlivňují nervový a kardiovaskulární systém, zasahují do metabolických procesů. V organismu působí intenzivněji, když jsou dodávány společně. (Hronek, 2004, 119) Vitamín B 1 (thiamin) může při nízké koncentraci v mateřském mléce způsobit novorozenci křeče. Jeho hladina je závislá na nutričním příjmu. Doporučená denní dávka je 1,4 mg, je obsažen v luštěninách, mléku, vejcích a rybách. (Hronek, 2004, s. 122 123) Vitamín B 2 (riboflavin) je citlivý na světlo, proto jeho deficit může nastat u novorozenců, kteří podstoupili fototerapii. Je obsažen v játrech, sušeném mléku a houbách, denní dávka pro kojící ženy je 1,8 mg. (Hronek, 2002, s. 125 126) Vitamín B 6 (pyridoxin) je závislý na nutričním příjmu matkou. Nízká hladina v mateřském mléce může způsobit zpomalený růst dítěte, naopak vysoké dávky pyridoxinu mohou zastavit laktaci. Optimální množství pro kojící ženu je 2,2 mg denně. Nejvíce je zastoupen v kuřecím a vepřovém mase, rybách, šunce a banánu. (Hronek, 2004, s. 136, 152) Vitamín B 11 neboli kyselina listová je udržována v mateřském mléce nezávisle na jejím příjmu stravou, ale aby nedošlo k deficitu u matky, (Schneiderová, 2002, s. 97) měl by její příjem být alespoň 600 µg denně. Nedostatek kyseliny listové může 23

u matky i novorozence vyvolat megaloblastovou anemii. Vitamín B 11 je obsažen ve vepřových játrech, chřestu, špenátu a petrželi. (Hronek, 2004, s. 138 139) Vitamín C (kyselina askorbová) je důležitý především pro obranyschopnost organismu, ale působí také v prevenci aterosklerózy i zhoubných nádorů, chrání oční čočku a je zapojen v procesu krvetvorby. Obsah v organismu matky i v mateřském mléce je ovlivněn jeho denním příjmem. (Schneiderová, 2002, s. 97) Doporučená denní dávka pro kojící ženu je 120 mg. Vitamín C je nejvíce zastoupen v rybízu, jahodách, pomeranči, citrusových plodech, šípkách, petrželové a celerové nati, křenu, kapustě, pažitce apod. 3.5 Pitný režim Dostatečný příjem tekutin v šestinedělí je velmi důležitý, protože jsou substrátem pro tvorbu mateřského mléka a zabraňují zácpě. Nejvhodnější je kvalitní nezávadná voda, mléko, džusy a ovocné a bylinné čaje. Nevhodné jsou naopak minerální vody s vysokým obsahem soli. (Chmel, 2005, s. 111) Mottlová uvádí, že příjem tekutin pro každou ženu je individuální. Doporučuje se 30 až 35 ml/kg za den a navíc doplnit stejné množství tekutin, které žena ztratí kojením. Tekutiny by se měly prostřídávat a nejlépe pít po douškách v průběhu celého dne. (Mottlová, 2009, s. 59) 3.6 Alkohol, kofein, nikotin Alkohol přechází do mateřského mléka, a pokud je jeho příjem vyšší než 0,5 g/kg, může se produkce mléka snížit a dítěti také velmi uškodit. Novorozenci jsou schopni etanol metabolizovat jen ve velmi malé míře, proto by se měla konzumace alkoholu během kojení výrazně omezit. (Hrubý, 2004, s. 265) Vyšší dávka alkoholu se na dítěti nejčastěji projevuje zvýšeným útlumem a poruchami spánku. Doporučená denní dávka je 1 sklenička denně, nejlépe červeného vína (Schneiderová, 2002, s. 100) Kofein rovněž přestupuje do mateřského mléka. Je obsažen v kávě, čaji a kolových a energetických nápojích. (Schneiderová, 2002, s. 100) Vyšší množství kofeinu ovlivňuje funkci nervového systému dítěte, vede k jeho neklidu a poruchám spánku. 24

Konzumace kofeinových nápojů by se tedy měla omezit, za nerizikové se však považují dva šálky slabé kávy denně. (Hronek, 2004, s. 264) Kouření je během laktace velmi škodlivé. Nikotin přestupuje do mateřského mléka a má celou řadu negativních účinků na novorozence. Dochází k zatížení jater a ledvin, mívají silnější novorozeneckou žloutenku, zvrací a špatně sají z prsu. Mohou také mít abstinenčními příznaky, např. jsou plačtivé, neklidné a mají poruchy spánku. (Hronek, 2002, s. 268) Děti kuřaček špatně prospívají a mají zpomalený růst, jsou častěji nemocné, trpí záněty dýchacích cest a středouší. Jsou náchylnější k syndromu náhlého úmrtí. (Schneiderová, 2002, s. 101) Kouření v období laktace také snižuje produkci mléka až o 30% a ovlivňuje jeho chuť a vůni. Ze všech těchto důvodů by měla kojící žena kouření zastavit nebo jej alespoň co nejvíce omezit. (Hronek, 2004, s. 268) 3.7 Kojení a alergie Vernerová uvádí, že strava novorozence je první antigenní stimulací, se kterou se setkává. Vývoj alergie začíná již po porodu. Někteří novorozenci mají již na základě genetických předpokladů vysoké či nízké riziko vývoje alergie. Zda má dítě riziko vytvoření alergického onemocnění, se dá také zjistit již v období šestinedělí krevními testy či stěry nosního sekretu, kde je zvýšena hladina IgE. Vernerová dále uvádí, že kojení má velmi příznivý efekt na snížení rozvoje alergie. Kojení má přímý a nepřímý účinek. Přímý účinek je vliv IgA, přítomný v mateřském mléce, na střevní sliznici novorozence, kde udržuje bariéru, která brání prostupu potencionálních alergenů z potravy. Za nepřímý účinek kojení se pokládá životospráva kojících matek. Ženy, které nekouří a zůstávají doma, tvoří prostředí odpovídající současným zdravotním požadavkům. (Vernerová, 2007, s. 168 170) Fuchs tvrdí, že jednoznačné prokazatelný efekt na snížení výskytu alergie má plné kojení do 4 až 6 měsíců života dítěte. (Fuchs, 2009, s. 82) Další prevencí je pestrá strava kojící matky bez nadměrné konzumace určitých potravin. (Schneiderová, 2002, s. 102) 25

3.8 Redukce hmotnosti po porodu Kopřivová ve svém článku uvádí, že naše slovanské ženy mají průměrný nárůst hmotnosti v těhotenství 12 až 14 kg. (Kopřivová, 2006) Oken a kol. píše, že puerperální období může představovat kritický vstup pro dlouhodobé zvýšení hmotnosti a vývoj obesity. Ve srovnání s hmotnostním přírůstkem v jiných životních etapách ženy se nadváha zachována v tomto období, jeví jako nejvíce škodlivá, protože se tuk ukládá více v centrálních než periferních částech těla. (Oken a kol., 2007, s. 305) Mottlová tvrdí, že redukce hmotnosti po porodu a v období kojení není snadná. Hormonální sekrece ukládá určitou hmotnost do rezervy pro případ nedostatečného příjmu živin a tím brání zástavě laktace. (Mottlová, 2009, s. 59) Základní zásadou ženy v šestinedělí je snaha nepřejídat se. Denní množství potravy by si měla kojící žena rozdělit do několika dávek, aby byl příjem živin průběžný během dne. Zvýší se tak pravděpodobnost redukce hmotnosti. Snídaně a oběd by měly být nejbohatšími chody dne. (Chmel, 2005, s. 111) Mottlová podotýká, že Ministerstvo zdravotnictví České republiky doporučuje dodržovat 4 patra potravinové pyramidy. Základem jsou potraviny z prvního patra, tedy obiloviny, celozrnné pečivo, rýže a těstoviny. Mnohé ženy se domnívají, že vyloučením právě těchto potravin z jídelníčku docílí snížení váhy, ale často se dojídají, protože nemají potřebný pocit nasycení. Pro redukci hmotnosti jsou 3 porce doporučenou denní dávkou, z toho jedna porce představuje 125 g ve formě přílohy nebo 60 g chleba. (Mottlová, 2009, s. 59) Ve druhém patře se nachází ovoce a zelenina, bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a vodu. Nejvhodnější je konzumovat 2 až 4 porce ovoce a 3 až 5 porcí zeleniny denně. Jedna porce odpovídá sevřené pěsti konzumenta. Třetí patro je rozdělené na dvě skupiny. První skupina obsahuje všechny mléčné výrobky, které jsou zdrojem vápníku, bílkovin a vitamínů A, D a B. Doporučená dávka jsou 2 až 3 nízkotučné mléčné výrobky denně, to je například sklenice mléka, kelímek jogurtu, nebo několik plátků tvrdého sýra. Druhou skupinu tvoří všechny druhy masa, vejce, luštěniny a ořechy. Kojící žena by měla přijímat 1 až 3 porce za den. Porce představuje 80 g tepelně upraveného masa, dvě vejce, misku luštěnin či lžíci ořechů. V posledním patře potravinové pyramidy jsou volné tuky, sůl a cukry. Denní příjem by neměl překročit 20 g. (Mottlová, 2009, s. 59) 26

V období laktace by se ženy měli vyhnout drastickým dietám. Při výrazném hubnutí se zvyšuje v krvi kyselina mléčná, která ovlivňuje chuť mateřského mléka. (Schneiderová, 2002, s. 104) Mottlová nakonec dodává, že důležitým faktorem k redukci váhy je pravidelnost ve stravě, dostatečný pitný režim a pohybová aktivita. Hmotnostní úbytek by neměl překročit 0,5 kg za týden. (Mottlová, 2009, s. 59) 3.9 Léky při kojení Kacířová, Grundmann ve svém článku uvádí, že v průběhu šestinedělí užívá nějaký lék až 99% kojících žen. Nejčastěji se jedná o antibiotika, analgetika, antikonvulziva, steroidy a psychotropní a kardiovaskulární léky. Kojící ženy se nejvíce obávají, zda prostupuje medikace do mateřského mléka a může nějak poškodit jejich dítě. Prostup léku závisí na jeho plazmatické koncentraci v organismu matky. Čím vyšší je koncentrace, tím větší je transport do mateřského mléka. Léky, které nejsou v organismu matky absorbovány, představují pro kojeného novorozence minimální riziko. Jedná se především o lokálně užívaná léčiva. Také platí pravidlo, že čím menší je denní produkce mléka, tím menší množství léku se dostane do organismu dítěte. Kacířová, Grundmann (2008, s. 30 33) uvádí následující doporučení pro terapii ženy během kojení: vždy zvážit poměr mezi výhodami kojení a riziky expozice pro kojené dítě podávat léky osvědčené, spíše starší, v co nejnižších dávkách a v nezbytných případech kojit nejlépe před užitím léku vybírat léky, které jsou běžně užívány i u dětských pacientů vybírat léky rozpustné ve vodě; medikamenty rozpustné v tucích, se snáze prostoupí do mateřského mléka Cytostatika, tyreostatika, fluoxetin, lithium a imunosupresiva jsou léky, které jsou během kojení kontraindikovány. Při užívaní je nutný pečlivý lékařský dohled nebo je doporučeno kojí přerušit. I očkování je vhodné přesunout na dobu po ukončení kojení. (Pokorná, Březková, Pruša, 2008, s. 112) 27

3.10 Vegetariánství a kojení Vegetariánství je způsob stravování, kdy člověk konzumuje převážně rostlinnou stravu a živočišné produkty s výjimkou vajec a mléčných výrobků odmítá. Veganství je přísnější typ vegetariánství, kdy jedinci konzumují pouze rostlinnou stravu a odmítají veškeré výrobky živočišného původu. Vyloučení jedné nebo více potravinových skupin, může vést k nedostatku některých důležitých živin, které ovlivňují zdraví matky i jejího dítěte. (Schneiderová, 2002, s. 98) Výhodou vegetariánské stravy je vysoký příjem ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků tudíž mají dostatek vitaminů, minerálních látek a antioxidantů. Nízký příjem živočišných tuků snižuje riziko onemocnění kardiovaskulárního systému. (Hronek, 2004, s. 279) Ve stravě však chybí hlavní zdroj lehce vstřebatelného železa, který se nachází v mase, proto je potřeba hlídat dostatečný příjem železa z rostlinných zdrojů. (Schneiderová, 2002, s. 98) Veganská dieta vyžaduje zvláště pečlivé plánování složení stravy. Kvůli absenci potravin živočišného původu mají ženy často nedostatek některých důležitých živin. Nejčastěji to jsou vitamíny D a B 12, vápník, železo a bílkoviny. (Schneiderová, 2002, s. 98 100) Děti živené veganskou dietou mohou trpět opožděným růstem, chudokrevností nebo křivicí. Ne vždy žena souhlasí s přidáním některých důležitých potravin do jídelníčku, potom už jen zbývá kojící matce doporučit užívání vitamínových a minerálních preparátů. (Pokorná, 2008, s. 75) Existuje spoustu dalších způsobů stravování, např. peskovegetariánství, frutariánství, vitariánství, makrobiotická strava apod. Záleží jen na matce, zda je ochotna zvážit změnu stravovacích návyků nebo vystavit sebe i své dítě možným zdravotním komplikacím. (Pokorná, 2008, s. 74-76) 28

4 PSYCHIKA ŽENY V OBDOBÍ ŠESTINEDĚLÍ Ratislavová uvádí, že psychika ženy v období šestinedělí prochází vysokou zátěží, protože prochází velkými psychickými i fyzickými změnami. Za hlavní faktory, které psychiku ženy v prvních dnech a týdnech po porodu ovlivní, patří především náhlé hormonální změny, nová sociální role, průběh porodu (vyčerpávající a komplikovaný porod), fyzické změny po porodu, změna životního stylu a v neposlední řadě opora ze strany partnera, rodiny a zdravotnického personálu. (Ratislavová, 2008a, nestr.) V prvních dnech po porodu si každá žena, zejména prvorodička, začíná uvědomovat, že otevřela novou etapu svého života. Stala se matkou a to představuje závažnou změnu. Na jedné straně žena cítí radost a štěstí, ale na druhé straně má strach a až přehnaný pocit zodpovědnosti. (Chmel, 2005, s. 108) Žena i přes velké vyčerpání po náročném porodu nemůže usnout. (Ratislavová, 2008a, nestr.) Uvědomuje si, že do jejího života vstupuje každodenní péče o dítě. (Trča, 2009, s. 146) Upevňuje svůj citový vztah k novorozenci během péče o něj, kojení a je plně v zajetí myšlenek na své dítě. Je v neustálé pohotovosti, stupňuje se únava a vyčerpanost spolu s nedostatkem spánku. (Ratislavová, 2008a, nestr.) Následek je pocit deprimovanosti, mají potíže se soustředit a jsou plné obav. (Widerová, 2009, s. 120) Rozsah psychologických potíží, kterými ženy po porodu prochází, je individuální. Některé zažívají jen mírné výkyvy nálad, zatím co jiné mohou dojít až k vážné klinické depresi. Avšak jen málo žen si ve své nové životní situaci najde čas, aby se se svými emocemi vypořádaly. (Widerová, 2009, s. 120 121) Roztočil psychický stav nedělky klasifikuje do několika stupňů. V první skupině jsou ženy, které svoji roli matky dobře zvládají, prožívají pocit štěstí a spokojenosti. Další skupinu tvoří ženy trpící poporodním smutkem. Poslední stupeň jsou poporodní deprese a laktační psychóza. (Roztočil, 2004, nestr.) 29

4.1 Hormonální změny V období těhotenství se hladina estrogenu a progesteronu velmi zvýší a zůstane vysoká až do porodu. Prudký pokles nastane 72 hodin po porodu. Množství progesteronu v krvi se sníží ze 150 ng/ml na méně než 7 ng/ml a hladina estrogenu klesne z 2000 ng/ml na 20 ng/ml. Tělo se s tímto prudkým poklesem ženských hormonů vyrovnává s obtížemi. Nejčastěji je ovlivněna emocionální a duševní rovnováha a společně s dalšími faktory se může objevit poporodní smutek až deprese. (Stoppardová, 2007, s. 360) 4.2 Poporodní smutek Také nazýván jako poporodní blues je mírná emoční porucha charakterizována náhlými emocionálními výkyvy, které se vyskytují v počátečním období šestinedělí. (Raboch, 2002, s. 73) Praško uvádí, že poporodním smutkem trpí 50 75% žen nejčastěji prožívá 3.-4. den po porodu. (Praško, 2005, nestr.) Widerová (2009, s. 122) píše, že příznaky poporodního smutku jsou individuální, ale nejčastěji se objevuje: smutek podrážděnost změny nálad plačtivost úzkost a pocity neschopnosti postarat se o dítě zmatek změny apetitu a spánkového rytmu Roztočil uvádí, že tyto příznaky ustupují kolem desátého dne po porodu, můžou se však během šestinedělí opakovaně objevovat. (Roztočil, 2004, nestr.) Widerová tvrdí, že příčina vzniku poporodního smutku se u každé ženy může lišit. Často je způsoben kolísající hladinou hormonů nebo stavem bezmoci plynoucí z velkého pocitu zodpovědnosti. Některé novopečené matky truchlí nad ztrátou samostatnosti, nezávislosti a svobody. (Widerová, 2009, s. 123) Poporodní blues se nepovažuje za psychické onemocnění, ale za přirozenou poporodní adaptační reakci 30

organismu ženy. Příznaky, které však trvají déle, jak dva týdny by mohly být předzvěstí vážnější poporodní deprese. (Ratislavová, 2008a, nestr.) 4.3 Poporodní deprese Roztočil ve svém článku uvádí, že poporodní deprese se může projevit v jakémkoli období po ukončení těhotenství, tzn. po spontánním nebo uměle vyvolaném potratu, mimoděložním těhotenství, předčasném porodu, ale i spontánním termínovém porodu. (Roztočil, 2004, nestr.) Poporodní deprese postihuje ženy všech věkových skupin, různých ras, etnického původu a vyskytuje se i v každém socioekonomickém prostředí. Může nastat u ženy, která nikdy depresí netrpěla. (Widerová, 2009, s. 126) Praško píše, že poporodní deprese postihuje 10-15% žen nejčastěji 2. týden po porodu a obvykle se projevuje těmito příznaky: nadměrná únava až vyčerpanost podrážděnost sebevýčitky úzkost pocity nejistoty a strachu, někdy s fobickými příznaky snížená schopnost postarat se o dítě Žena se odsuzuje za to, že k dítěti nic necítí, je přesvědčena o selhání sebe sama jako matky, má obavy, že ji partner opustí. Příznaky se dále stupňují, začne se vyhýbat kontaktu s okolním světem, uzavírá se v bytě, přestává mít potěšení z věcí, které jí dříve bavily a často bezdůvodně pláče. (Praško, 2005, nestr.) Roztočil tvrdí:,,vlastní vyvolávající příčina tohoto onemocnění je porucha v hypotalamo-hypofyzo-adrenální ose s poruchou sekrece kortikotropin-releasing hormonu. (Roztočil, 2004, nestr.) Dušová, Moniaková (2010, s. 122) uvádí, že vznik poporodní deprese ovlivňují sociodemografické faktory. Dle jejich studie mají největší riziko vzniku poporodní deprese ženy ve věku 21-29 let, svobodné a poprvé rodící. Nejmenší riziko dosáhli provdané ženy se dvěma dětmi ve věku 30-39 let. Widerová dodává, že spouštěcím mechanismem může být také náhlá hormonální změna po porodu, manželské problémy, komplikace během porodu, 31

těžký předmenstruační syndrom, dítě s vrozenou vývojovou vadou a pozitivní osobní či rodinná anamnéza na duševní onemocnění. (Widerová, 2009, s. 132) Poporodní deprese se léčí několikaměsíčním podáváním antidepresiv. Současně s léky je doporučena také psychoterapie a v závažnějších případech elektrokonvulzivní léčba. (Seifertová, Mohr, 2009, s. 15) Velmi důležitá je rovněž podpora rodiny a přátel. (Stoppardová, 2007, s. 361) Praško uvádí, že deprese většinou zůstane na mírném nebo středně hlubokém stupni. Jen výjimečně se stav zhorší až do psychotické deprese, kdy žena ztrácí kontakt s realitou a je nutná okamžitá hospitalizace. (Praško, 2005, nestr.) 4.3.1 Jak rozpoznat poporodní smutek od deprese? Příznaky poporodní deprese se po porodu objevují plíživě, proto se obtížně rozpoznají a oddělí od běžných potíží žen v šestinedělí (únava, poruchy spánku, ztráta váhy, sexuální nezájem). (Ratislavová, 2008, nestr.) Widerová (2009, s. 124) dodává, že se často příznaky překrývají a uvádí několik základních rozdílů. Časová osa: poporodní smutek nastává téměř ihned po porodu a během několika dnů zase zmizí, zatímco klinická deprese se může objevit kdykoli po narození dítěte (nejčastěji 2. týden), a její příznaky mají dlouhé trvání (déle jak 14 dní). Závažnost symptomů: Poporodní blues je pro ženu nepříjemný, ale nemá zvlášť velký rušivý vliv na její každodenní život. Klinická deprese má příznaky intenzivnější a jsou často překážkou běžného denního fungování. Rizikové faktory: Poporodní smutek je běžný adaptační stav ženy po porodu a proto žádné rizikové faktory nemá, může se objevit u jakékoli šestinedělky. S depresí jsou spojeny rizikové faktory (uvedené na s. 20), které můžou pravděpodobnost onemocnění zvýšit. Léčba: Poporodní blues obvykle ustoupí sám a bez potřeby léčby. Klinická deprese vyžaduje léčbu za pomocí medikamentů a terapie. (Widerová, 2009, s. 124 25) 32