3. lekce Ve třetí lekci minikurzu se naučíme tvořit množné číslo podstatných a přídavných jmen. Množné číslo podstatných a přídavných jmen Slovíčka andre v bachtalo šťastný cikno malý duj dvě e buťi práce e daj matka e cholov kalhoty e kaveja káva e mačka kočka e piri - hrnec goďaver chytrý imar už jekh jedna kalo černý kirko hořký lačho dobrý, hodný nasvalo nemocný nevo nový o bakro beran o balo prase o dand zub o danda zuby o kher dům o love peníze o murara zedníci o muraris zedník o pohara sklenice (Pl.) o poharis sklenice o šougora švagři o šougoris švagr o topanka bota o topanki boty parno bílý purano starý (u neživotných jmen) šargo žlutý tajsa zítra te avel přijít, přijet, stát se te dikhel vidět te jel rado být rád te kerel buťi pracovat te phirel andre buťi chodit do práce te zarodel - vydělávat Úvodní text V kavárně sedí dvě kamarádky, 20 let 30 let, a povídají si Džanes so nevo? Soduj mire phrala akana zaroden bare love! Džanes, hoj keren buťi andre Ňemciko, keren odoj sar murara, imar tajsa avena! Ta som rado, bo lengere romňa, mire sesterňici, avena bachtale. Ta sar tire pheňa the lengere murša? Víš, co je nového? Oba mí bratři teď vydělávají spoustu peněz! Víš přeci, že pracují v Německu, dělají tam zedníky, už zítra přijedou! To jsem ráda, protože jejich manželky, moje sestřenice, budou šťastné. A jak se mají tvé sestry a jejich muži?
Ta bare love len nane, aľe lengere čhave šukar, lačhe, ta tiš bachtale. O šougora na phiren andre buťi, bo nasvale hine. Nemají moc peněz, ale jejich děti jsou krásné, hodné, tak jsou taky šťastní. Švagři nepracují, protože jsou nemocní. přijde číšník a objednávají So peske daha? Duj kaveji the jekh mineralka andro duj pohara. Co si dáme? Dvě kávy a jednu minerálku do dvou sklenic. číšník přinese objednané pití, skleničky mají žlutou barvu Dikh, save šukar pohara, šarga! Aľe o kaveji kirka! Na dikhes o cukri? Odoj pro cikne skaminda. Koukej, jaké krásné žluté sklenice! Ale káva je hořká! Nevidíš cukr? Támhle na těch malých stolech. Tvorba množných čísel podstatných a přídavných jmen Jak nejspíš víte, oproti češtině má romština členy (určité): Jednotné číslo: e phen (sestra) o phral (bratr) Množné číslo: o pheňa (sestry) o phrala (bratři) Koncovky jmen se liší dle toho, zda jsou původní či přejatá, a v rámci původních je nutné rozlišit koncovková a bezkoncovková jména: Podstatná jména Původní bezkoncovková m.: o vast > o vasta, f.: e roj > o roja, e rat > o raťa Původní koncovková m.: o pirano > o pirane, f.: e piraňi > o piraňa Přejatá m.: -us, - is, - os, -as > - i / -a, f.: e učiťeľka > o učiťeľki Přídavná a jiná jména Původní bezkoncovková m.: šukar > šukar, f.: šukar > šukar Původní koncovková m.: baro > bare, f.: bari > bare Přejatá m.: želeno > želena, f.: želeno > želena Cvičení 3. 1 Z textu rozhovoru vypište romské překlady těchto slovních spojení. Ověřte, zda platí uvedené pravidlo: moji bratři velké peníze
jejich ženy moje sestřence (pl.) tvoje sestry jejich chlapy švagři (jsou) nemocní krásné skleničky hořké kávy malé stoly 3. 2 Doplňte správné koncovky (-e, -a, -i, /) a přeložte. Odoj hine trin mir cikn phral. Soduj tir šukar pheň hine lačh. Laker čhaj hordinen ča charn rokľ. Kaj trin amar kal mačk? Lenger piraň šukar: šarg bal, želen jakh. Mir čhav barval, bo hine goďaver. 3. 3 Jaký člen může stát před těmito jmény (připomeňme si, že romština má jen dva rody - mužský a ženský)? Spojte čarou každé pojmenování s patřičným členem: cikno čhavo (malé dítě) cikňi mačka (malá kočka) šukar čhaja (hezká děvčata) e baro phral (starší bratr) kaľi topanka (černý střevíc) goďaver daj (moudrá maminka) parne danda (bílé zuby) o cikne pheňa (malé sestry) kaľi cholov (černé kalhoty) purano kher (starý dům) 3. 4 Po vyluštění následující křížovky, bude-li Vaše řešení správné, se v tajence objeví romský pozdrav rozšířený především mezi kočovnými Romy. naše prasata moji bratři krásné dívky velký beran malé stoly velké hrnce mladí Romové jejich manželky pozn.: aspirované hlásky kh čh ph th se zapíší do jednoho okénka Klíč ke cvičení 3. 2 mire cikne phrala, tire šukar pheňa lačhe, lakere čhaja charne rokľi, amare kale mački, lengere piraňa šarga bala želena jakha, mire čhave barvale, goďaver. 3. 3 e: kaľi mačka, kaľi cholov, cikňi mačka, goďaver daj, ostatní člen o
3. 4 Správný překlad: amare bala, mire phrala, šukar čhaja, baro bakro, cikne skaminda, bare pira, terne Roma, lengere romňa. tajenka: Lačho drom. Zdrobněliny podstatných a přídavných jmen V této lekci se seznámíme s tvorbou zdrobnělin v romštině. Slovíčka avka tak čalo sytý, plný Dža Devleha Nashle! Sbohem! e rokľa sukně miri moje o beng čert o dilos oběd o graj kůň o per břicho o than místo oda to sasto zdravý Servus! ahoj! soduj oba te bešel sedět, bydlet te daral bát se te chučkerel poskakovat te kampel + Dativ potřebovat te rakhel najít te tavel vařit te thovel položit, dát (ve významu položit) Úvodní text Baví se dvě matky v parku, kolem nich dvě děti holčička a chlapeček Oja cikňori čhajori chučkerel sar grajoro. Te la na avlas rokľica, ta džanľomas, hoj oda muršoro. Oda miri. Joj ajso bengoro čhajori. Na avka pal late darav. Ta hin tut ča jekhori, ta daras. Tut hin muršoro, na? He, the ajso lačhoro, hoj kaj les thovav te bešel, odoj les čorores rakhav. Sar les hin čalo peroro, ta bešel peske pre jekh thanoro. Na kampel mange pal leste te daral. Miri chučkerel, tiro bešel, ča mi aven soduj bachtalore the sastore. Me imar džav, kampel mange te tavel o dilocis. Servus! Dža Devleha! Ta maličká holčička poskakuje jak koníček. Kdyby neměla sukýnku, myslela bych si, že je to chlapeček. Ta je moje. Je to taková čertice. No tak se o ní musím bát. To že máš jen jedinou, tak se bojíš. Ty máš kluka, viď? Ano, a je tak hodný, že kam ho posadím, tam ho taky chudáčka najdu. Pokud má plné bříško, tak sedí na tom jednom místečku. Moje poskakuje a tvůj sedí, jenom ať jsou oba šťastňoučcí a zdraví. Já už jdu, musím uvařit obídek. Ahoj. Nashle!
Jak si můžete ověřit, u původních podstatných jmen mají zdrobněliny koncovku v mužském rodě jednotného čísla -oro, v ženském rodě -ori (přičemž dochází k měkčení koncové hlásky - -d, -t, -n, -l), v množném čísle -ora / -ore: Čhave (děti) čhavore (děťátka), čare (misky) čarore (mističky), dada (otcové) dadora (tatínkové), khera (domy) kherora (domečky i místnosti), rakľija (dívka) rakľora (dívenky), daja (matky) dajora (maminky), lačhe (dobří) lačhore ( srdeční, velmi dobří), bachtale (šťastní) bachtalore (šťastňoučké), saste (zdraví) sastore (zdravoučké) U přejatých podstatných jmen rodu mužského se zdrobněliny tvoří koncovkami -ocis, -icis, (stolk-ocis, pohar-icis), v množném čísle dochází ke ztrátě koncového -s (poharici), v ženském rodě použijeme koncovku -ica v jednotném čísle a -ici v množném: rokľa (sukně) rokľica (sukénka) rokľici (sukénky) Cvičení 3. 1 Zkuste utvořit zdrobněliny ke slovům: o raklo (neromský chlapec) e papin (slepice) o balo (prase) e džuvľi (žena) o skamind (stůl) e piraňi (milenka) 3. 2 Přeložte: moje malá holčička, můj tatínek, moje zlatá maminka, vaše hezká dceruška, tvoje sestřička, náš sytý synáček, moje sukénka, náš hezký chlapeček. 3. 3 Tajenka v následující křížovce vám sdělí, čím vaše duše oplývá: okénko pivečko hodňoučký sestřička čertík stoleček malé vědro (braďi) sklenička Pozn.: aspirované hlásky kh, čh, ph, th, se zapíší do jednoho okénka
Klíč ke cvičení 3. 1 rakloro, baloro, skamindoro, papiňori, džuvľori, piraňori 3. 2 miri cikňori čhajori, miro dadoro, miri somnakuňori dajori, tumari šukarori čhajori, tiri pheňori, amaro čaloro čhavoro, miri rokľica, amaro šukaroro muršoro. 3. 3 tajenka: Lačhi goďi. Překlad: blakica, lovinica, lačhoro, pheňori, bengoro, skamindoro, braďori, poharicis