Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky a psychologie Seminární práce Individuální obtíže dětí při výuce Kůstová Tereza (tercakustova@seznam.cz), Kvardová Aneta (aneta.kvardova@seznam.cz) Učitelství pro mateřské školy kombinované bakalářské studium I.ročník 2012/13
Anotace: Naše seminární práce pojednává o dětech se specifickými poruchami učení jakou jsou např. Dyslexie, Dyskalkulie, Dysgrafie, Dyslalie... Dozvíte se, jak se poruchy rozpoznají a jak se dají napravit.. Klíčová slova: Specifické poruchy učení, Dyslexie, Dysgrafie, Dysortografie, Dyslalie, Dyskalkulie. Prohlášení: Prohlašujeme, že jsme tuto práci vypracovaly samostatně, pouze s použitím uvedených pramenů. V Českých Budějovicích 28.11.2012 Podpis: Tereza Kůstová, Aneta Kvardová - 2 -
Obsah: I.Úvod: Budeme se věnovat specifickým poruchám u dětí II.Stať:1) Čím jsou a nejsou způsobeny poruchy učení 2) Předpona DYS 3) Základní pojmy a definice- 3.1 Dyslexie 3.2 Hodnocení poruch dyslexie 3.3 Vyučování dětí s poruchami dyslexie 3.4 Jak mohou pomoci rodiče dítěti s poruchami čtení 3.5 Metoda eeg-biofeedback 4) Nejběžnější individuální potíže při učení- 4.1 Dyslalie 5) Další druhy poruch učení 5.1 Hyperlexie 5.2 Dysgrafie 5.3 Dysortografie 5.4 Dyskalkulie 5.5 Neverbální poruchy učení 5.6 Dyspinxie 5.7 Dysmuzie 6) Poruchy soustředění 7) Poruchy pravolevé a prostorové orientace 8) Poruchy sluchového vnímání, vnímání a reprodukce rytmu 9) Poruchy zrakového vnímání 10) Poruchy jemné a hrubé motoriky 11) Poruchy chování vznikající jako následek poruch učení 12) Syndrom LMD, neboli Lehká mozková dysfunkce 13) Asistent pedagoga III. Závěr - 3 -
Individuální obtíže dětí při výuce Jak poznám, že mám ve třídě dítě s individuální poruchou? Např. s poruchou čtení či psaní? Dítě nepíše čárky nebo vynechává písmenka. Jde o dyslexii a dysgrafii? Určitě to lze zjistit při výuce na základní škole. V mateřské škole nejdříve postřehneme specifickou poruchu mluvení. Nabízí se tedy otázka: Jak mám s takovým dítětem pracovat? Specifické poruchy učení (SPU) Specifické poruchy učení nejsou způsobeny poruchami vývoje, zrakovým, sluchovým nebo jiným zdravotním postižením, nejsou ani přímo způsobeny prostředím s nedostatečnými podněty. Doposud není znám přesný původ těchto poruch, určitý vliv má zajisté i dědičnost a odchylná aktivita mozku nebo jeho drobné postižení. Samozřejmě musíme brát na zřetel sociální situaci rodiny dítěte. Ale důležité je, že nehraje roli inteligenční kvocient, poruchy mohou být stejně tak u vysoce inteligentních a zároveň u podprůměrně inteligentních jedinců. Poruchy učení jsou různé skupiny poruch, které se projevují viditelnými obtížemi při vyučování jako je špatné mluvení, porozumění mluvené řeči či čtenému textu, pomalé čtení i psaní, matematické dovednosti atd. Tyto poruchy předpokládají dysfunkci CNS(Centrální nervové soustavy). I když se poruchy učení mohou vyskytovat společně s jinými formami postižení jako je např. Mentální retardace, smyslové vady, mohou se vyskytnou i jiné vlivy prostředí např. Nedostatečná výuka, nevhodná výuka či kulturní zvláštnosti. Mnoho jedinců je v naší zemi v průběhu výchovně vzdělávacího procesu znevýhodněno specifickými poruchami učení. Alarmující je uváděné procentuální množství dětí s různými dysfunkcemi, oficiální je okolo 4%, ale podle některých statistik může dosahovat až 20%! Každopádně to znamená, že se dnes vyskytuje minimálně jeden žák s individuálními poruchami. Dále výzkumy dokládají, že poruchami učení jsou více postiženi chlapci. Předpona DYS Jde o rozpor či deformaci (Dysfunkce = deformovaná, špatná funkce.) - 4 -
Dysfunkce- funkce neúplně vyvinutá Afunkce- ztráta vyvinuté funkce. Mezi poruchy DYS nepočítáme: Pomalejší naučení čtení, psaní či počítání. Základní pojmy a definice Dyslexie jde o poruchu čtení. Jde o nejznámější poruchu učení. Jedná se o poruchu schopnosti naučit se číst běžným způsobem, běžnou výukou a porozumět čtenému textu, přestože inteligence takového dítěte není snížená. Děti (a také dospělí) nejsou schopni číst dlouhé texty a pochopit jejich smysl, ačkoliv znají písmena. Poruchy čtení bývají často provázeny obtížemi s pravopisem a psaním. U dítěte se často projevuje nechuť číst nahlas, problémy s rozlišováním hlásek a tendence ukazovat si při čtení prstem nad textem. Hodnocení poruch čtení (dyslexie) Existují testy, které zkoumají čtení a jsou určeny pro učitele a psychology. Po dítěti je vyžadováno čtení textu nahlas. U textů se postupně stupňuje obtížnost. Tyto testy určují, jak dítě rychle čte (rychlost se porovnává s dětmi stejného věku), jak přesně čte a kolik udělá chyb. Sleduje se i to, jak dítě chápe texty. (Vše je porovnáváno s věkem dítěte). Jelikož jdou čtení s řečí ruku v ruce, často se u dětí s dyslexií vyskytuje i porucha řeči. Doporučuje se tedy návštěva a pomoc logopeda. Vyučování dětí s poruchami čtení (dyslexií) Prvním a nejdůležitějším krokem je rozpoznat dyslexii u dítěte. Pozná se: pomalé čtení, dvojí čtení, neporozumění čtenému textu, nesprávné oční pohyby, přesmykování písmen, ulpívání na slabikách, přerývané slabikování, obtíže při čtení slov se souhláskovými shluky, domýšlení textu. Při včasné pomoci se dyslexie může zlepšit. - 5 -
Odstraňování nebo zmírňování obtíží dítěte se specifickými poruchami učení je dlouhodobý proces. Vždy je důležitá pravidelnost, trpělivost, pozitivní motivace. Jak mohou pomoci rodiče dítěti s poruchami čtení (dyslexií)? - je třeba klid a dobré rozpoložení dítěte i rodiče - nesmí být únava a rušivý element - je nutné, aby dítě mělo pohodlí a dobře vidělo (správné světlo) - pro učení je důležité používat pomůcky, které má dítě rádo a které se mu líbí - pro dítě je důležité ukazování textu tužkou či prstem - je důležité cvičit s dítětem každý den - 5 minut denně pro začátek stačí; po delší době se může cvičení prodloužit na 10-15 minut maximálně - je lepší se při čtení s dítětem střídat- přečte se obsáhlejší část - pokud udělá dítě ve slově chybu - neopravovat ho pokud nedojde ke změnění smyslu věty, pokud bude smysl věty ale změněn, je dobré upozornit dítě na chybu v pauze - je důležitá pochvala - po ukončení cvičení (čtení), je nutné popovídat si o příběhu (tím zjistíme, zda dítě dobře pochopilo text) můžeme použít připravené otázky Dyslexie bývá často doprovázena poruchou pozornosti. Poruchy pozornosti velmi dobře odstraní metoda eeg biofeedback. Jde o nebolestivou, účinnou a pro děti zábavnou metodu. Dosahuje se trvalého efektu. Je velmi důležitá - pokud dojde ke zlepšení pozornosti a soustředění, výrazně se zlepší čtení, psaní a dokonce i porozumění textu. Více o metodě na: http://www.eeg-biofeedback.cz/ Z této stránky je použit i tento příklad z praxe: Chlapec, 11 let, dyslektická třída, návštěvy pedagogicko-psychologické poradny, syndrom LMD (lehké mozkové dysfunkce), dyslexie, dysgrafie, léčen farmaky čtyři roky u neurologa pro bolesti hlavy. - 6 -
K nám přišel chlapec s nesoustředěností, ve škole horší koncentrace než doma, ČJ horší než M, špatná úprava sešitu, pomalé psaní, neschopnost samostatné přípravy na vyučování, každodenní bolesti hlavy, migrény. Zahájení tréninku: 11. 11. 1998, Ukončení tréninku: 8. 4. 1999 Prognóza počtu sezení: 40 Konečný počet: 35 Chlapec zahájil trénink s velkým nadšením, dobře spolupracoval, byl velice vstřícný. Prvních 5 sezení si chlapec osvojoval metodu, zvykal si na zpětnou vazbu. Poté začaly "opravdové tréninky ". Frekvence tréninku je 2x týdně, mezi jednotlivými sezeními byla 2-4 dny pauza. V průběhu celého tréninku byly také delší pauzy a to1-2 týdenní. Po 11 sezeních počaly ustupovat bolesti hlavy na max. 1x v týdnu. Chlapec cítí zlepšení také v přípravě do školy. Více začal pracovat samostatně. Chlapec se v průběhu tréninků lepší i hodnotově (pozvolna). Po 17-19 sezeních ustoupily bolesti hlavy úplně, lepší soustředění, lepší koncentrace, matka uvádí rychlejší psaní a větší samostatnost. Po 29 sezeních byla zařazena zkušební pauza 3 týdny. Po této pauze chlapec absolvoval 6 ověřovacích sezení, kdy jsme se přesvědčili, že natrénované hodnoty udržel, klinické výsledky také trvají. Po 35 sezeních jsme trénink ukončili. Chlapec i matka jsou s výsledkem tréninku spokojeni, nejvíce s ústupem bolestí hlavy, ale i s lepší koncentrací a téměř úplnou samostatností při plnění úkolů. - 7 -
Nejběžnější individuální potíže při učení: Dyslalie - neboli patlavost - je nejrozšířenější poruchou řeči nejen u dětí, ale také u dospělých, jedná se o vadné tvoření hlásek. Pro nás v mateřských školkách nejčastější a nejzřetelnější. Důležitým měřítkem je právě třetí rok věku dítěte, protože většinou nastupuje do mateřské školy a učí se používat slova a rozšiřuje si slovní zásobu. Dítě může hlásku vynechávat, nahrazovat ji jinou hláskou, nebo tvořit nesprávným způsobem. Může být způsobena LMD, špatnou obratností jazyka, rtů nebo tváře, zkrácenou uzdičkou v ústech, různými vadami sanice, poruchami sluchu, častým opravováním chyb při mluvení (nechuť dítěte jakkoliv spolupracovat, mluvit), nedostatečnou láskou ze strany rodičů apod. Pro správné mluvení je důležitý řečový vzor (nejčastěji matka mluví s dítětem neustále od narození, ale i ostatní členové rodiny). Nejhoršími prohřešky jsou šišlavost a nesprávné tvary slov. V tomto případě je nutná spolupráce s logopedem, který by ale měl mít vždy individuální přístup k jednotlivým dětem. Uvádíme ještě další nejznámější vady řeči: koktavost (porucha plynulosti řeči), dysartrie (špatná artikulace), breptavost apod. Další druhy poruch učení: Hyperlexie - je to mimořádná schopnost naučit se číst při nedostačující inteligenci (Bývá u dětí, které nechodí do školy). Dysgrafie - jde o poruchu psaní - 8 -
Jedná se o psaní, které je nečitelné, dítě si špatně pamatuje písmenka, obtížně je napodobuje a občas vynechává. Úzce souvisí s poruchou pravopisu -dysortografií. Před začátkem cvičení je důležitá MOTIVACE. Cvičení nelze omezit na přepisování sešitů, či opisování cvičení. Je nutné rozvíjet: - hrubou i jemnou motoriku - rozlišování tvarů a barev - zrakovou paměť - orientaci v prostoru - rozlišování převrácených a otočených figur Pozná se: Pomalé psaní, písmo je nečitelné-neúhledné, je porušena koordinace jemné a hrubé motoriky, zrakového vnímání, kinestéze (polohocit, pohybocit). Poruchy psaní se projeví křečovitým sevřením psacího náčiní a nesprávným úchopem. Dysortografie - jde o poruchu pravopisu Souvisí s dyslexií i dysgrafií. Nejedná se o poruchu celé gramatiky, týká se jen specifických dysortografických jevů. Mezi specifické dysortografické chyby patří: nerozlišování krátkých a dlouhých samohlásek, slabik dy di, ty ti, ny ni, sykavek c s z, č š ž, vynechávání a přesmykování slabik či písmen, nedodržení hranice slov v písmu dítě píše dvě i více slov dohromady. Je charakterizována nápadnými nebo i nesmyslnými pravopisnými chybami. Chybí cit pro jazyk. Dyskalkulie - jde o poruchu matematických schopností Jedná se o obtíže při orientaci na číselné ose, záměnami číslic (6-9, 3-8) i záměnamy čísel (2010-2001). Jde i o neschopnost udělat matematické operace( odečítání, sčítání, dělení i násobení). Dítě má poruchy v orientaci prostorové i pravolevé. Pozná se: Neorientací se na číselné ose, nechápe pojem číslo - číslice, zaměňuje matematické operace. Neverbální poruchy učení Mají souvislost s dyskalkulií. Pro neverbální poruchy učení je nejobvyklejší visuoprostorová akalkulie, kdy je porušena představa lineární, plošná i prostorová. U dětí s touto poruchou je řeč a její vývoj dobrá a slovní testy jsou průměrné. Užití řeči je však horší. Je necitlivé a nepřiměřené. Znamená to, že dítě nerozumí slovním - 9 -
hrátkám, uniká mu vtip, nechápe metafory a nemá smysl pro humor. Obtíže se projevují v geometrii, v míčových hrách, které se hrají v kolektivu-často je dítě ze hry vylučováno, protože překáží. V oblasti morální je nevyspělé. Nedokáže zacházet s výrazy obličeje a gestikulovat. POZOR! Když dítě pomaleji čte, nemusí se hned jednat o dyslexii. Ne vždy lze problémy v matematice omlouvat dyskalkulií či vynechání písmenka považovat za dysgrafii. Je důležité brát v úvahu dozrávání dětí, individuální tempo a učení jiným novým poznatkům. Dyspinxie je porucha kresebného projevu. Obtíže se projevují nízkou úrovní kresebného projevu. Dítě velmi špatně drží tužku. Není schopné převést svou trojrozměrnou představu na plochu papíru. Dysmuzie je porucha hudebních schopností. Dítě nedokáže rozlišit melodii ani rytmus. K dalším častým poruchám patří hyperaktivita - hypoaktivita, poruchy pozornostisoustředěnosti a chování, a z toho vyplývající problémy se zvládáním učiva a udržením pozornosti během hodiny. Poruchy soustředění Soustředění je krátkodobé. Dítě nevydrží delší dobu ani u činností, které ho zajímají či baví. Soustředění je horší při změně počasí, po či před nemocí, nebo při konfliktech v rodině, mezi spolužáky... Poruchy pravolevé a prostorové orientace Jde o záměny pravé a levé ruky. Špatná orientace v prostoru(místnost, budova), v sešitě, knize... Poruchy sluchového vnímání, vnímání a reprodukce rytmu Nejedná se o sluchové vady ve smyslu různého stupně nedoslýchavosti. Jde o schopnost rozlišovat jemné zvuky a prvky lidské řeči. - 10 -
Poruchy zrakového vnímání Nejde o poruchu ostrosti. Jde o rozlišování detailů tvarů a zvládání očních pohybů při čtení. Poruchy jemné a hrubé motoriky Pohyby těla, rukou, prstů, ale i oční pohyby- přo čtení. Poruchy chování vznikající jako následek poruch učení Dítě na sebe upozorňuje, chce pozornost ostatních lidí, šaškuje. Často jde o neurotické projevy, strach i napětí. Uvedené projevy dostatečně naznačují, že poruchy učení narušují a ovlivňují celou osobnost dítěte, ale i celé rodiny, či kolektivu, ve kterém se dítě nachází. Syndrom LMD, neboli Lehká mozková dysfunkce - Dítě je nesoustředěné, živé, má v sobě psychosomatický neklid, nestálost, roztěkanost a špatnou koordinaci pohybů. Je porušen sluch, zrak, prostorová orientace, pravolevá orientace, vnímání a ovládání tělesného schématu. - Pokud dítě chodí do základní školy a je u něj diagnostikována LMD či SPU(specifické poruchy učení) chodí se s dítětem PRAVIDELNĚ do pedagogicko-psychologické poradny, speciálně-pedagogického centra, nebo do logopedické ambulance. Zde se pod vedením psychologů či speciálních pedagogů provádějí nápravná cvičení. Aby bylo cvičení úspěšné je nutné dítěti vytvořit pozitivní atmosféru, ať v pomocných centrech či doma a je důležité pravidelné cvičení. - Pokud má ale dítě závažnější stupně poruchy je nejlepší zařadit dítě do speciální školy, kde jsou specializované třídy, které vedou speciální pedagogové a kde je maximálně 12 dětí ve třídě. - 11 -
DŮLEŽITÉ je, že děti, u kterých je diagnostikována dyslexie či dysortografie mohou být se souhlasem rodičů hodnoceny z mateřského jazyka( i jiných jazyků) jen slovně. V kompetenci ředitele školy je, aby pro dítě se SPU byl vypracován individuální výukový plán, kterého by se měl každý pedagog držet. Tento postup se uplatňuje na základní i střední škole. Děti mohou být osvobozeny od přijímacích zkoušek. Asistent pedagoga Je přítomen buď po celou dobu vyučování, nebo pouze na potřebné konkrétní předměty. Představuje podpůrnou službu umožňující vzdělávání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné školní třídě a jeho hlavní činností je pedagogická asistence učitelům při výuce, pomoc žákům při přípravě na vyučování, spolupráce s učitelem při komunikaci s rodiči žáků. Jeden asistent se věnuje jednomu dítěti, a tím mu umožňuje individuální přístup. V závěru bychom chtěly říct, že je dnes mnoho možností, jako asistent při výuce, poradny, centra, speciální školy, ale nejdůležitější je láska, péče v rodině a vlídný, smysluplný přístup ve škole... Seznam použité literatury: - 12 -
ZELINKOVÁ, O.: Poruchy učení. Praha 8: Portál, 1994. ISBN 80-7178-038-3. Internetové odkazy: http://www.poruchy-uceni.cz/dyslexie.php http://www.jablko.cz/spu/spu/spu_2.htm http://cs.wikipedia.org/ http://vady-reci.zdrave.cz/ http://www.cpnrp.cz/programy-ktere-nabizime/asistence-pri-skolnimvyucovani-deti-v-nrp/ http://www.eeg-biofeedback.cz/ - 13 -