Specifické poruchy učení

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Specifické poruchy učení"

Hynek Müller
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech. Žáci s SPU jsou ve školní práci znevýhodněni, přestože úroveň jejich rozumových schopností je průměrná, někdy až nadprůměrná. Poruchy učení ovlivňují celou osobnost dítěte a často i situaci v rodině. Jsou závažnou překážkou v osvojování vědomostí, ale při jejich včasném zjištění a kvalitní reedukační péči a podpoře člověka s touto poruchou může dojít ke zmírnění či úplnému odstranění vzdělávacích potíží. Definice SPU: V oblasti definic nenacházíme jednotnost. Za všechny uveďme následující: Poruchy učení je termín označující skupinu potíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání a matematiky. Tyto potíže mají individuální charakter a vznikají na podkladě dysfunkcí centrální nervové soustavy. Ačkoliv se poruchy učení mohou vyskytovat souběžně s jinými handicapujícími podmínkami (např. poruchy chování, senzorická postižení, mentální retardace, ) nebo vnějšími vlivy (např. nedostatečné či neúměrné vedení, kulturní odlišnosti, ), nejsou poruchy učení přímým důsledkem těchto podmínek nebo vlivů. (in Zelinková, 2003). Z této definice tedy vyplývá, že SPU znamenají souhrn různých symptomů, příznaků, kdy jedinec má potíže při osvojování a užívání výše uvedených dovedností, jeho potíže jsou vždy zcela individuální. Další skutečností je, že vznikají na podkladě dysfunkce CNS. Klasifikace SPU: Česká odborná literatura (např. Zelinková, 2003; Bartoňová, 2004; Vitásková, 2006) rozlišuje následující typy specifických vývojových poruch učení, které jsou považovány za nejčastější: - dyslexie ( specifická porucha čtení ) - dysgrafie ( specifická porucha psaní ) - dysortografie ( specifická porucha pravopisu ) - dyskalkulie ( specifická porucha matematických schopností ), za méně časté považujeme - dyspinxie ( specifická porucha kresebných dovedností ) - dysmúzie ( specifická porucha hudebních dovedností ), zvláštním typem specifické vývojové poruchy učení je dyspraxie ( obratnost, motorika ).

Žáci s SPU jsou ve školní práci znevýhodněni, přestože úroveň jejich rozumových schopností je průměrná, někdy až nadprůměrná. Poruchy učení ovlivňují celou osobnost dítěte a často i situaci v rodině.

2 Etiologie ( příčina vzniku ): Také pohled na etiologii SPU prochází neustálým vývojem. V současné době je přijímán multifaktoriální model etiologie SVPU, což znamená, že nacházíme celý komplex příčin, kdy se jednotlivé mohou vzájemně kombinovat. Příčiny SVPU lze rozdělit do dvou hlavních skupin vnějších ( endogenních ) a vnitřních ( exogenních ). Vnější příčiny - odchylky ve struktuře a fungování mozku, které vznikají v pre-, peri- nebo postnatálním období - poruchy laterality ( často zkřížená nebo nevyhraněná lateralita ), netypická dominance hemisfér - dědičné dispozice, především u dyslexie ( až 50%! ) - potíže ve zrakové či sluchové percepci - deficity v oblasti motoriky ( zejm. u dysgrafie a dyspraxie ) - deficity paměti, především ultrakrátké ( nutná pro bezprostřední vyřešení úkolu ), Vnitřní příčiny - vlivy rodinného prostředí ( fungování rodiny, styl výchovy, vztahy v rodině, přístup rodičů k dítěti s SPU a jejich vlastní zkušenost s těmito poruchami, ) - míra lingvistiky podnětného prostředí = podpora zájmu o četbu ze stran rodičů, - vlivy školního prostředí ( učební styl učitele, který nevyhovuje žákovi, nadměrné nároky na žáka ze stran učitele, poruchy školní adaptace, ), Vnitřní příčiny specifické vývojové poruchy učení nezpůsobí, pokud se nevyskytují společně s vnějšími! Vnější etiologické faktory pouze umocňují vliv příčin vnitřních. Pokud ovšem nastane situace, že působí pouze vnitřní faktory, hovoříme o tzv. nepravých ( pseudo- ) poruchách učení. Symptomatologie ( příznaky ): Příznaky specifických vývojových poruch učení jsou velmi variabilní a mají zcela individuální charakter. Specifické symptomy představují komplex příznaků, které jsou charakteristické pro daný, konkrétní typ SVPU. Rozlišujeme tedy specifické příznaky dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dysmúzie a dyspraxie ( viz. vedlejší nástěnka ). Diagnostika: Podle současné platné legislativy provádí diagnostiku SVPU tato pracoviště: - Pedagogicko-psychologické poradny ( PPP ) - Speciálně-pedagogická centra ( SPC ).

Příčiny SVPU lze rozdělit do dvou hlavních skupin vnějších ( endogenních ) a vnitřních ( exogenních ).

3 Tato pracoviště mohou stanovit objektivní diagnózu SVPU, a to na základě psychologického a speciálně-pedagogického vyšetření. Toto vyšetření musí být komplexní. Dítě je testováno prostřednictvím standardizovaných baterií či testů ( např. zkouška laterality, hodnocení výkonu ve čtení, hodnocení psaných prací, vyšetření řeči, vyšetření inteligence, vyšetření zrakové i sluchové percepce, diagnostika specifických vývojových poruch v českém jazyce, ). Součástí diagnostiky je také diferenciální diagnostika SVPU od mentálního postižení, smyslového postižení, specifických vývojových poruch jazyka, kulturní zanedbanosti a dalších poruch. Po skončení komplexního vyšetření je vypracována zpráva, ve které by měly být obsaženy komplexní výsledky vyšetření s konkrétními návrhy pro práci s jedincem. Velmi důležitou součástí je informace, zda se jedná o skutečnou specifickou vývojovou poruchu učení ( zda byla tedy stanovena objektivní diagnóza SVPU ). LMD a SVPU Poruchy učení mohou vznikat na podkladě lehkých mozkových dysfunkcí ( LMD ). Podle názoru některých odborníků pojem lehká mozková dysfunkce odpovídá pojmu malá mozková poškození, kdy se předpokládá skutečné poškození mozku v období : - prenatálním ( před porodem ): např. infekční onemocnění matky, kouření, alkoholismus, - perinatálním ( během porodu ): např. nedostatečné okysličení mozku při dlouhotrvajícím porodu, vdechnutí plodové vody, přímým poraněním např. pohmožděním hlavy použitím kleští, - raně postnatálním ( po porodu ): souvisí s těžkým infekčním, zvláště horečnatým onemocněním ( zápal plic, spála, záněty mozkových blan a mozku ), Důsledkem těchto poškození mohou být těžká postižení v oblasti motoriky, drobné poruchy v psychomotorickém vývoji, poruchy chování, problémy ve vnímání, řeči, pozornosti a to vše při dobré inteligenci. U dětí s LMD se mohou, ale nemusejí projevit poruchy učení. Stejně tak poruchy učení mohou, ale nemusejí vznikat na základě LMD. Specifické vývojové poruchy učení je nutné odlišit od specifických poruch učení alexie ( ztráta naučené schopnosti číst ) a agrafie ( ztráta naučené schopnosti psát ). Většinou jde o ztrátu již dříve nabyté dovednosti. Dále je nutné odlišit je od nespecifických poruch. To jsou obtíže vznikající z nejrůznějších vnějších příčin při výuce čtení, psaní a matematiky ( např. zanedbání školní docházky, psychická deprivace, dětská neuróza, nedostatek zraku, sluchu, jde o tzv. pseudoporuchy).

zkouška laterality, hodnocení výkonu ve čtení, hodnocení psaných prací, vyšetření řeči, vyšetření inteligence, vyšetření zrakové i sluchové percepce, diagnostika specifických vývojových poruch v

4 Péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení Je nezbytné, aby po celou dobu docházky byla dětem s SVPU věnována speciální péče. V současné době lze zajišťovat speciální péči v těchto formách: - individuální přístup v rámci běžné třídy základní školy - reedukace vyškoleným učitelem v kroužku nebo doplňovací hodině - reedukace prováděná speciálním pedagogem - ambulantní péče prováděná v pedagogicko-psychologické poradně - specializovaná třída pro děti s SPU - dětská psychiatrická léčebna pro děti, u nichž se objevují i další poruchy a porucha učení je velmi závažná Integrace Konkrétní podmínky integrace žáka s poruchou učení doporučuje škole pedagogickopsychologická poradna na základě jeho vyšetření. To znamená, že doporučuje konkrétní opatření v dalším pedagogickém vedení žáka, způsob zohledňování jeho obtíží, způsob jeho hodnocení, může doporučit zařazení žáka do nápravné péče, případně jeho vřazení do specializované dyslektické třídy. Na základě doporučení je žákovi vypracován individuální vzdělávací plán, který obsahuje konkrétní cíle a metody práce, materiály, pomůcky, způsob jeho hodnocení a také zapojení a spolupráce jak rodičů, tak i daného žáka do procesu vzdělávání. Individuální vzdělávací plán může být při nezájmu a nespolupráci rodičů i dítěte zrušen. Literatura: Poruchy učení O. Zelinková Dyslexie specifické poruchy učení Matějček Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení Pokorná Dyskalkulie specifické poruchy učení J. Novák Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy R. Blažková Nešikovné dítě Dyspraxie a další poruchy motoriky A. Kirbyová Cizí jazyky a specifické poruchy učení O. Zelinková Výuka německého jazyka u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V. Janíková, M. Bartoňová Výuka angličtiny u dětí s dyslexií M. Šigutová Styly učení při výuce cizích jazyků u dětí s SPU J. Tůmová

prováděná speciálním pedagogem - ambulantní péče prováděná v pedagogicko-psychologické poradně - specializovaná třída pro děti s SPU - dětská psychiatrická léčebna pro děti, u nichž se objevují i

Podobné dokumenty

Psychologické aspekty školní úspěšnosti

Psychologické aspekty školní úspěšnosti Co ovlivňuje školní úspěšnost vnější faktory učivo učitel a vyuč. metoda celkový kontext vzdělávání vnitřní faktory motivace vědomosti vlastnosti metoda učení biolog.